Včelařská konference

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

dobrý den, zdravím všechny včelaře, mezi které se vůbec nepočítám, ale chci pomoci svému známému. Žiji v Chorvatsku a zajímá mne , zdali se dá na českém trhu sehnat lék apiguard, jehož základní součástí je timol. Mělo by to být čistě na přírodní bázi a výrobci jsou Švýcaři. Budu vděčná za jakoukoliv informaci. děkuji mnohokrát a pozdrav z Makarské riviery Helena Tylová

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Je to velmi jednoduché - kupte si za cca 2000 kc refraktometr na měření vody v medu.
Evidentně nemáte zkušenosti s váhou, samozřejmě není nezbytná, ale je to naopak, když je přírůstek na váze alespon 3 dny nižší než půl kila je možné točit.
Na druhou stranu mám bohužel také osobní zkušenost, že obzvláště při velké nárazové snůšce na jaře a jabloně dávají víc než řepka jsou včely schopné zavíčkovat med s 21% vody a ten se klidně může sám rozkvasit.
Opatření :
koupit si vysoušeč medu - pro pár včelstev blbost
Med použít do medoviny
Možná by bylo možné pokud máte pár včelstev med mírně naředit a dát jim ho znovu když není snůška,ale to je dost práce.
jinou možnost jako dostatek prázdných souší ve snůšce atd nemusí být dostatečně efektivní.
Já to řeším medovinou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Dobrý den. Chtěl bych poděkovat panu A. Turčáňovi a B. Tichému za podnětné rady. Zkusím tedy letos dát medník dospodu (tak jsme to s dědem nikdy nedělali)na studenou stavbu. Pokud by i nějaký rámek přišel pryč, tak ho vytavím. Každý rok stejmě jednou třetinou měním dílo. Mám 20 včelstev tedy cca 600 rámků a každý rok si vyrobím stovku nových rámků a zatavuji celkem 200 mezistěn. Při skladování mi motolice vždy aspoň 50 rámků znehodnotila. Takže je to celkem jedno. Hlavně aby nebyl kamenný med a včely mi je nezanosily, ale to je o jiném povídání.

Přeji pěkný den. Radek Pokorný.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

- plesnivé rámky- Nie!, pretože upravím povalu úľa tak, aby vlhkosť odchádzala cez strop úľa, to znamená, že nad rámimi nie je plastová fólia, ale priedušný materiál

- včelie dielo je je uložené kolmo na letáč, teda tzv.studená stavba, ale jeden plást krajný odobrám.

- ja medové zásoby nechávam len tie čo sú v plodisku, po zhodnotení množstva vlastných zásob, doplním cukrovým roztokom 1:1 v množstve, ktorý je medzi vlastnými zásobami a stanovením celkového množstva do 16 kg. Mednú komoru nepreferujem.

- Počet plástov v zimujúcom včelstve je v mieste kde sa uloží zimný strapec-hrozen je 10, bez zúženia, v debničkách pod zimujúcim včelstvom 1x alebo 2x 9 plástov.

- v koľkých debničkách včelárim?, teraz už len v dvoch, tradičná zostava úľa tybu B, s vonkajšími rozmermi 420x250 mm. Takto mi to vyhovuje, ak je agátová znáška bohatá, vytočím dvakrát. Anton

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

...a zda již začal sundávat medníky,...

Ja už 30 rokov tento problém nepoznám, pretože plásty sa nelepšie dajú prezimovať v debničkách a prebytočné odobrať s usporiadaním úľovej zostavy až v čase kvitnutia vŕb. celé debničky s medníkovými plástami presuňte pod plodisko a to nezužujte! Plásty nemusíte odnášať do skladov, netreba ich síriť, nepotrebujete sklad, nebude ich na jar znovu prinášať a pritom ich použijete podľa potreby. Ak máte zaáujem dajte otázky a podrobne Vám na ne odpoviem.

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny
Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočiny, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačaly ani s loupeží mezi sebou.
------------------------------------------
Ano,je tu ještě někdo z jihozápadní Moravy.Co k tomu říci.
Letošní produkce medu v naší oblasti nebyla sice valná,ale na letošní rok po všech vydatných deštích uspokojivá.
Medníky jsem začal sundávat asi před týdnem a do 3 dnů budu
s tím hotov.Výnos sice je menší,ale dá se rovnat za poslední 3-4 roky,kdy poklesl výnos včel v průměru z 50kg
asi na 30-35 kg. Jinak o medovici z lesa se Vám může jenom zdát,možná jste měli na Hrotovicku nad lesy deštník.
Loupež na včelíně zásadně podporuje sám včelař,jinak je to oblast neznámá.Zdravím do Hrotovicka.

Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočina, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačli ani s loupeží mezi sebou.

S pozdravem
Radek Pokorný.

Vážení, uvolnilo se několik volně pářených matek Vigor F1, máte-li někdo zájem, co nejdříve se ozvětě. Jiří Danihlík, chovatel matek Vigor, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Zdravim,

med nakysle chuti ( s pridavkem citronu :-)) jsem mel uz loni, pred tim jeste nikdy. Letos ho mam opet. Lidem chutna a je velmi zajimave, ze ta kyselost se postupne zmensuje. Kdyz jsem ten med ochutanl v zime, byl uz podstatne mene kysely. Nekde jsem se docetl, ze se jedna o nejaky typ medovice z listnatych stromu.
JInak med z pohanky sice zapacha, ale chut je lahodna, v zadnem pripade ne nakysla. Osobne jej mam velmi rad.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
> Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
>
> pepan
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
>> Datum: 22.7.2009 09:49:10
>> ----------------------------------------
>>
>>> Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
>>>
>> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
>> pro produkci biomedu.
>>
>> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
>> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
>> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
>> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
>> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
>> muze zpusobit.
>>
>> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
>> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
>> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
>> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
>> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>>
>> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
>> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
>> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
>> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
>> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
>> muze neco dokazat.
>>
>> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
>> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>>
>> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
>> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
>> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
>> nijak neprida.
>> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
>> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
>> ve svem okoli znat.
>> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
>> hluboko v minulem rezimu.
>>
>>
>>
>>
>
>
Velmi mne pobavila rozhořčená diskuze o GMO. Musím(až na to roubování či
řízkování) souhlasit s Pepanem, je to pouze zkrácení doby, po kterou se
získává nová výkonější odrůda. Jen by mne zajímalo, zda ten kdo dělal
výzkumy a zjistil škodlivost těchto genů či jejich přenosu pomocí
bakterií, zkoumal také rostliny tzv. nemodifikované_ Nejspíše by dospěl
ke stejnému závěru, jen ne s takovou slávou. Koho to decimuje? Budou to
tzv. ekovčelaři, a jelikož se v zemědělství trochu pohybuji (nechci
nikomu křivdit), tak vím že toto označení nezaručuje kvalitu. Jen se
většina snaží dělat tak, aby se nepřišlo na zadní vrátka...........A to
nejen v ČR, ale i v okolí....takže si to nemalujme. Ono ukázat
exemplární případ, aby se vykázala činnost není nic složitého.
Petr

To Radek Hubač: ano ano, snažím se taky držet hesla, že v jednoduchosti je síla a moc ty drobnosti neřešit......ale znáte to, líná huba, holý neštěstí a navíc si člověk chce ujasnit některé pochybnosti. Takže díky za nápovědy a odpovědi, budu se snažit příliš nekombinovat.
----------------------------------------------------------
.....největším nepřítelem včel je včelař......

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete

Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

On Sunday 26 July 2009 22:24:06 Radek Hubač wrote:

> úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já
> taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu
> výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá,

dobry den,

omlouvam se, ze je to trochu mimo vlakno,
ale nevite nekdo, kde sehnat stejne misy jako v Globusu, ale obdelnikove ( aby
se vlezly do langstrota 16 cm vyska ) ?
Sehnal jsem levneji, nez v Globusu, ale nemaji obdelniky.


Honza

Dal jsem desky včera na zkoušku do čtyřech včelstev a nepozoroval jsem ani nějaký zvýšený rozruch nebo tak.Podložil jsem je aby byly výš pod rámečkama a ty větrací otvory jsem přelepil.4esno je zúžené kvůli loupeži při krmení.Podíval jsem se do dvou na desky a nikde ani brouk.Možná by bylo lepší dát to nad plodiště otvorama dolů ale aby to zase nebylo moc výparu najednou.Gabon máme letos zakázaný a léčit budeme jen kyselinou a pak až aerosolem.Vyvíječ vlastní naše organizace teprve od letoška a tak to bude taky premiéra jako s tou kyselinou.

Omlouvám se za špatně položenou otázku, a děkuji za vysvětlení a pomoc.
Petr Boleloucký

2009/7/24 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
> Jaký dotaz, takové odpovědi......
> Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
> vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
> stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
> nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
> kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
> široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
> nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
> projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
> nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
> zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
> Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek,
> aby
> bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
> pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
> snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
> drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
> spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
> Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
> své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
> pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
> a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
> na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní
> strany
> přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
> řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
> umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je
> zbytečné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Dobrý den,
> Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
> mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
> vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
> spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
> dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
> opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
> vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
> zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
> cinkování.
> Předem děkuji a přeji příjemný den.
> P.B.
>
>

Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       

Vim o tom, ze se tvrdi ze formidol je spatny, ze se ztraci matky apod. Zatim jsem nikdy nemel problem at jsem ho dal kamkoliv. Do podmetu ( udajne spatna ucinnost), mezi nastavky (nejcasteji), nebo pod strupek. Mozna je to dle hesla nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory - nevim, trikrat tukam na drevo. Samozdrejme vim-li ze bude 35stupnu ve stinu tak to tam nedam.

Spis myslim ze problem formidolu je ta prace s tim. Na den, dva dovnitr pak vyndat z igelitu a pak opet za den s nim ven protoze pak uz to cupujou. Tj. minimalne dvakrat, poctivci trikrat do vcel behem ctyr dnu - tydne.

To odparovace jsou o jinem, vrazi se tam treba pri poslednim vytaceni a vynda se pri kontrole zasob - treba.

A o tom leceni obecne - mozna je trend lecit alternativne ale proc stale vice velkych chovatelu nekupuje mezisteny - nechavaj si je delat ze sveho vosku - vicek??? Je to jen trend?

Ano gabon je hodne na jistotu - muzu mit zavreny oci cely rok. Gabon, varidol, pripadne dotace na uhyn. Nekomlikuju si zivot, mam klid. Bez gabonu budu muset stale minimalne podlozkovat a stale byt ve strehu. Kazdy si vybere dle sveho...

T.H.

> >je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s
> přídavkem citronu<
> -----------------------------------------------------------
> Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací
> kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.

Bohuzel me chutove bunky nejsou tak vycviceny abych po chuti poznal z ceho med je, ale muj med je take nakysle chuti, tmavy - a tusim ze takovy byl jeste nez zacala lipa. Je vyborny, zdal se ridci - nemam na to metr a podleham deni na konferenci takze jsem lehce nervozni - normalne bych nad kvasenim druheho medu vubec nepremyslel :-) Ale i po mesici se zda vse ok. Nevim jestli to je nejaka vypovidajici vec o vode v medu ale lahve ktere jsou v chladu cele zkrystalizovali.

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete. Ale ted jsem si na jedne louce kde pasou kone vsimnul plno fialovych kytek, musim mrknout co to je.

Kyselina dosud neprobehla, i kdyz ted to prijde, zacinaj trochu padat, polovine vcel spadl 1 roztoc za den a pul, predtim vetsina s nulou. V jednom ule kde uz tyden lecim kyselinou - NHjsem nasel 6 roztocu, bohuzel ale trochu na podlozku nateklo pri bource - to pocasi mi dela uz pul roku schvalnosti :-)

T.H.

> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel

nafasovano mame,
presny cas kdy ho nasadit dan neni, ale predpoklada se zdrejme srpen

T.H.

Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
rozhodnutí hodně překvapilo.
Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
zasíťované dno.
Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
Pokud to někdo víte, poučte mne.

Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.

Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
léčiv.

Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.

Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
rozhodování a vědomí odpovědnosti.
Josef Kala





Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

>Musím vyvrátit bludy. Jiří<
---------------------------------------------------------
Zkuste tuto stránku

http://www.rempo.cz/oddeleni/158/Polyuretanove-desky-PU44.aspx

JK

RH:
> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
----
Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.

Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu. Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je podle mě pozdě.

Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony. S tou rezistenci je to složitější. Na jaře jsem v Nasavrkách na té přednášce nebyl, ale pokud si pamatuji, o rezistenci se zatím mluvilo jen o Gabonu PA 90 s fluvalinatem a to u Rakouských hranic. Daleko důležitější je léčit všichni zhruba ve stejnou dobu stejným preparátem, než filozofovat!!!! A mluvím z praxe! Navíc 90% včelařů nezná biologii roztoče, což vzhledem k tomu, že dokonce i někteří učitelé včelařství o Varoa d.d. hovoří jako o broucích se není co divit....
Takže vás za včely všechny jako učitel včelařství a epidemiolog prosím, aby jste léčili všichni ve stejnou dobu nařízeným preparátem a diskuze o střídání nechte pro včelaře z jiných zemí, kde jsou na tom s nákazovou situací mnohem hůř.
Neodpustím si jednu poznámku - víte třeba takouvou základní věc, že tím, že uděláte oddělky vlastně rozdělíte populaci roztoče a ten pak kolikrát do doby léčení našim včelstvům nezpůsobí žádné významné škody?

Na závěr jedna otázka : Kolik z Vás udělalo pro kamarády včelaře, kteří přišli o včely v minulých letech aspoň 100% oddělků jako Já?
Radek

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 26.7.2009 22:16:21
> ----------------------------------------
> vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu
> je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí
> případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá
> tři.
>
> Pepan
> -------
> Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
> Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak
> se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil
> popašné zprávy.
>
> A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste
> na tom s roztočema? Padají?
> DOdržujete nařízení veteriny?
>
> Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva
> vydrží.
> Karel
>
>
>

Vážený začínající včelaři,
největším nepřítelem včel je včelař, a 2x takovým příliš přemýšlivý... Včely to umí i bez nás. V tomto teplém měsíci není problém mít čtvrtý nástavek prázdný pouze s krmením. Na tu bídu bych řekl, že 8,5 kg je hodně málo cukru na vystavění 2 nástavků, budou te'd o hladu.... krmit!!! a léčit úpokud máte dát Gabon!!!
Ad očka - včely se přizpůsobí jakýmkoliv potížím, které jim včelař připraví. Po odzkoušení všeho možného se díky opravdu zkušeným včelařům přikláním k tomu, že očka jsou dobrá akorát na průvan v úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá, aspo'n ne teď.
Takže odpověď na Tvoji otázku zní - pokud víš, že mají matky, koukej krmit ¨cca 21kg pokud mám pravdu, že ted moc nemají a hlavně do nich každý týden nelézt ať se mohou připravit na zimu, je už dlouho po slunovratu, už nemohou narůst!!!!
S pozdravem Radek
Učitel včelařství



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prazdny nastavek
> Datum: 26.7.2009 09:57:58
> ----------------------------------------
> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.
>
>
>

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan
-------
Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil popašné zprávy.

A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste na tom s roztočema? Padají?
DOdržujete nařízení veteriny?

Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva vydrží.
Karel

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odparné desky
> Datum: 26.7.2009 09:42:24
> ----------------------------------------
> No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
> formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
> pozor.
> Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
> je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
> škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
> účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
> zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
> možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
> kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
> KM.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
> Subject: Odparné desky
>
>
> > Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> > 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> > nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
> kam
> > ukládají krmení.
> > 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> > přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> > 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> > par moc velká?
> >
> > Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>
>

Já ne!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 09:00:45
> ----------------------------------------
> >Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
> Odparné desky
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
> ------------------------------------------------------------
> Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně
> problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého
> odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní
> teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti
> vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti
> plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s
> těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější
> podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého
> balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu
> používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm.
> Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku
> polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se
> děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na
> včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v
> návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad
> plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž
> účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak
> provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       
>
>
>

DRŽ se přesně návodu každé jiné laborování tě nepřivede k kýženému úspěchu. NECHÁPU PROČ VYMÝŠLET NOVÉ POSTUPY. TOBĚ KDYŽ LÉKAŘ PŘEDEPÍŠE LÉKY TAKÉ JE UŽÍVÁŠ PODLE SVÝCH MOMENTÁLNÍCH NÁPADŮ? :-D

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 08:01:34
> ----------------------------------------
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>

Já jsem si říkal, že s tou cenou to bude asi úlet, ale nechtěl jsem do toho
šťourat, beztak příspěvků tady mám plno.
Jinak pěnový polyuretan bude při spalování v ohnisku moru plodu dělat
znatelně větší problém než polystyren, ty zplodiny budou horší.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 10:21 AM
Subject: polyuretan


> Musím vyvrátit bludy.
> Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
> tl.20-----------200kč
> tl.25-----------220kč
> tl.30-----------240kč
> Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
> Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří
to
> berou jako dogma.

Pokud takhle krmím já, mám nádobu v prázdném nástavku prostě položenou na
loučky rámků. Muší síťovinu mám nahoře na horním nástavku, na tom igelit a
na tom uteplivku. Krmím naléváním roztoku přes síťovinu, dokud není nádoba s
plovákem plná. Přes síťovinu je to krásně vidět.
Prázdný nástavek nahoře z hlediska úniku tepla košer není, pokud se ale tak
krmí, je to nutné. Kdy ho sundat, je potom otázka na diskuzi, protože po
nakrmení může do fumigace fungovat jako ochlazovač úlu a tím omezovač
plodování. Na druhé straně u rozvíjejích se oddělků může být vhodné rychle
nakrmit na řekněme 10 kilo a potom prázdný nástavek sundat a včely na 2 - 3
týdny uteplit, aby oddělek využil ještě teplých červencových a srpnových dnů
k zesílení. A potom nakrmit zbytek. Aby oddělek to plodování a zesilování
neudložil třeba na říjem na dobu fumigace.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 9:57 AM
Subject: Prazdny nastavek


> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do
limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

Musím vyvrátit bludy.
Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
tl.20-----------200kč
tl.25-----------220kč
tl.30-----------240kč
Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří to berou jako dogma.

Děkuji za odpovědi, Formidol jsme nedávali ani žádné jiné přípravky, pravděpodobně to bude medovicový s ještě nčím jiným. Pan Karel mi dal ještě jeden podnět a to modrý pyl ze svazenky. Ten krásně modrý pyl v pylových plástvech byl a tudíž byl přínos medu i ze svazenky. Horký čaj s tímto medem je vynikající a proto v něm asi toho pohankového není nic moc.

Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo podpůrných 8,5kg cukru).
Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
pozor.
Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
KM.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
Subject: Odparné desky


> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Většina včelařů,kteří sledují jen tak pro zajímavost stránky této konference,se svými příspěvky nechvátají.
Také je to tím,že témata se zde den ode dne mění a odpovídající 2 - 3 stálí lektoři se potom prezentují jako vždy svými sáhodlouhými referáty většinou někde přečtenými a ve včelařké literatuře již mnohokrát prezentované.Snad by bylo dobré,kdyby se tyto příspěvky věnovaly měsíc od měsíce po dobu včelařské sezony,která trvá tak krátce,zrovna jako holubářům.Těm začínají lety holubů koncem dubna a končí začátkem srpna,kdy začínají pelichat a nemuseli by doletět.Tedy ta doba aktivní pro obě branže se přesně kopíruje,řekl bych navlas.Hodnocení letošního roku ponechejme již zmíněným lektorům konference,kterého se určitě dočkáme,však každý včelař sám již dnes má jasno,mohlo to dopadnout i hůře,stačí si vzpomenout na rok 1975 a několik dalších , proto nebrečme a s elánem a trochou nostalgie sundejme medníky,vložme Gabon,poté dostatečně dodejme zásoby na zimu a nakonec proveďme poctivě fumigaci ať už takovou či makovou.Nu a těšme se na příští jaro,včely nás mnohokrát překvapí,chce to jenom mít lásku k nim a hlavně vytrvalost. Špaček konečně dal vyšší výkupní ceny,snad vlivem konkurence,která jej k tomu donutila a jeho zásluhou proto je,že počty včelstev se snad do budoucna nebudou snižovat,spíš narůstat a to je dobrá zpráva.Ještě snad by bylo dobré podotknout,že výměna vedení by také stála za uvážení.

>Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
Odparné desky
Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
------------------------------------------------------------
Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm. Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto prohlášení nyní proklejí.
Tak směle do toho JK

Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam ukládají krmení.
2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace par moc velká?

Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Ahoj Pepo! Chtěl jsem udělat dva úkony a to přečíst ¨Konferenci a pak se podívat na polyuretan. desky. Takže toho jsi mě ušetřil. Díky. V uvedeném článku je také dost závěrů, které vyplývají pouze s nadšení a ne dokonalého ověření. No ono v K. to někdy není o moc lepší. R. S.

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT .....
--------
antiGMo, antiGMO, :-))))
taková fušeřina, nakonec profláknete celou ideu proti GMO. Jsou lidi co jsou ochotni i slyšet argumentaci proti GMO, A MÍSTO TOHO TAKOVÉ S.....

Žádný minulý příspěvek tady nezazněl,a genetik SUZUKI tohle tvrdil? Kde, citace?
Ňapsat něco, pak někoho citovat a neuvádět uvozovky, tedy odkud začíná citace, pěkná fušeřina...

Karel

jsem jenom doktor, ale tohle snad psali v Blesku, nebo jiném podobně odborném časopisu. Mohl bys uvést podrobnosti. Takhle to pro každého, kdo trochu rozumí věci musí vypadat jako úplná pitomost.
díky Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: moyzes <moyzes/=/seznam.cz>
> Předmět: genet. modifik. potraviny
> Datum: 23.7.2009 21:32:28
> ----------------------------------------
> Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému
> příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA
> bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v
> našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho
> poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z
> BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé
> továrny na pesticidy, možná až do konce života.
> Bohužel, nelze vše citovat.
> Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty
> se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně
> bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!
>
>
>

Nakyslou chuť ve smyslu jako doplněk medové chuti, ne převládající chuť má
často medovicový med. Lípová chuť tedy znamená, že tam chytily ještě
poslední dokvétající květy lip, ale jinak to bude medovicový med. Medovicové
medy v tuto dobu po odkvětu lípy jinak běžně bývají i na stejném stanovišti
každý rok velice od sebe odlišné, vypadá to, že v druhé polovině července a
v srpnu produkují sladinu sbíranou včelami hodně různých druhů mšic a každý
rok se přemnoží nějaký jiný druh.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ottová" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 6:39 PM
Subject: chu medu


> Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku
> prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal
> včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně
> prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice
> intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu,
etikety
> předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos
> jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech
> zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v
> plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně
> voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu.
Ještě
> jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu
> kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v
> ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový
> med neznám. Děkuji Ottová.

Zdroj časopis včelařství č. 8/2009, autor Karel Salvet.
Zkrátka je to bomba. Při internetovém pohledu na cenu desky z polyuretanu o rozměrech 2000 x 1000 mm se mi strachem roztřásla peněženka. Deska tl. 5 mm ... 5500,- Kč, deska tl. 12 mm ... 12,500,- Kč. Ceny jsem zaokrouhlil Jako naši obchodníci - tedy vzhůru. Tak tedy zůstanu u coulovek ze starého dobrého dřeva.
JK

>je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu<
-----------------------------------------------------------
Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.
JK

Pohankový med je tmavě hnědý,později,pomalu krystalizuje a hlavně chutná výborně ale smrdí po prasatech...ale kdo ví, že je z pohanky tak ho chce,Poláci můžou ruce utrhat...asi vědí,že tam je RUTIN dobrý na žíly a cévy...

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?
------
Možná na pár místech.
Zjistil jsme sám na svazence (modrý pyl, jednoznačně děfiniované pole) ale i jiní (2x ve Včelařství), že 7km můžou včely létat za snůškou.
Pokud to zmenším na 5km, tak kolik je možné najít v ČR kružnic o průměru 10km, kde není nic NEBIO a NEEKO.

Možná v Africe, východní Sibiři, a jiných rozvojových zemích. Například na FV je článek o tom, jak obchodníci v Kení lákají včelaře k větší produkci medu a defekato BIOmedu.
V ČR by mě zajímalo kolik je takových míst, kde v doletu není třeba řepka. Jak se tak stalo jednomu biovčelaři.
Myslel si/prodával/ že má med z ostropeřce mariánského, pylová analýza prokázala řepku. Bio řepku neznám. Možná ji ale někdo okolo pěstoval:-))

BIO je marketingová značka, nyní i pro diskontní prodejny.
Je samozřejmě určitou zárukou, že to není ten samý humus co má nejlacinější ceny ve měastě a jiné garance. Ale jen určitou.

U mého mlékaře co rozváží mléko od svých krav ve sklenicích po okolí (20Kč/litr X suprák za 7,90 v krabici) mě certifikace nezajímá. Zajímá mě jeho provoz a místo kde pase jalovice a kde pěstuje krmení pro krávy. Typický český statek, audit by tam asi neprošel:-)) ale krávy zjevně zdravé

------
Když to vezmu na automobilový průmysl, tak veškeré certifikace podle ISO atd jsou podmínkou nutnou, ale každý zákazník si chodí své "výrobky/linky/procesy/ certifikovat/auditovat osobně. Nějaké ISO je mu ukradené, věří jen vlastní kontrole/auditu.


Ale to je asi kolik procent lidí věří značkám, a kolik procent zákazníků rozumu.

Karel

Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu, etikety předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu. Ještě jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový med neznám. Děkuji Ottová.

Hm, bavit se o GMO jako celku je už samo o sobě nesmysl. Smysl by mělo bavit
se o konkrétním druhu, rostlině modifikované geneticky konkrétním
způsobem. Jedině tak je možné relevatně mluvit o konkrétních kladech a
záporech takové úpravy. Jenže to by vyžadovalo si vyhledat konkrétní
znalosti a naučit se je a to je pro mnoho lidí příliš pracné nebo dokonce
jimi rovnou označováno za zbytečné.
Co se týká medu, vlastní sběr sladiny v přírodě a způsob jejího zpracování
včelami zaručuje velice nízkou úroveň kontamicemi škodlivinami z okolí.
Kromě medu z mimořádně znečištěných oblastí je normální med a biomed v
podstatě rovnocenný.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 5:31 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a
co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si
GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio
kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až
> zneužívané slovo?

Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční- průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.

Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit. Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny, protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů, zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a co nejlevnější "potravina " na výstupu.
Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si GMO své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu, životní styl a mnoho dalšího.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?