78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

______________________________________________________________

Medobraní jsem prováděl 16. 7. a nelituji toho. Med byl zcela zralý. Stále u nás není po snůšce ani vidu ani slechu ( ustala někdy začátkem července ). To málo nektaru, co včely v současnosti nosí, sotva stačí na jejich obživu. Sbírají především pyl. Už mám nakrmeno ( vše jsem zakrmil v průběhu druhé poloviny července ).

Oddělky připojuji zásadně jen v říjnu ( před prvním podzimním léčením ). Př. Turčáni má pravdu v tom, že spojování v srpnu, či ještě dříve, nepřináší žádaný efekt ( posílení včelstva nad standart ).

V říjnu se včelstva připojují zcela bez problémů i naostro ( v tuto dobu je novinový papír zbytečností ). Pokud včelstva nemají plod, lze matky po dostatečném vypuknutí zjevných známek osiřelosti přidat česnem ( očkem ) rovnou mezi včely ( pro jistotu matky namáčím v cukerném roztoku ). Je úžasné sledovat, jak se včely ihned po přidání matky uklidní a začnou se stahovat do úlu. Nepřijetí matky v říjnu včelstvem bez buňky plodu je vysoce nepravděpodobné. V této situaci je zcela zbytečné se handrkovat s klíckami. Abych měl včelstva v říjnu bez plodu a zároveň měl přehled o všech matkách, vládám je v září v dostatečném předstihu ( 4 týdny před plánovaným spojením ) do izolačních klícek.

Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal (e-mailem) --- 7. 8. 2009
Re: lÊèení varoåzy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184) (37188)


Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

--- On Thu, 8/6/09, A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:

> From: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Subject: Re: lé?ení varoázy
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, August 6, 2009, 6:32 AM
> A.Turčáni:>Naprotitomu som
> prekvapený silou včelích hryzadiel pri
> odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien,
> ktorý som skúšal v
> tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté
> konce O,33 mm vlasca
> trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť
> poškodený vlasec drobrnými
> záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem
> drôtu nič iné nepoznala
> a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo"
> tvrdší a stopy neostanú
> Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom
> čase neriešiteľné, raz
> vyrieši i tento.<
> ..........
>
> Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969.
> Resp. uzavřen diskuzním
> koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když
> už reaguji, jsou
> stránku před tím nějaké zprávy z Konference -
> výzkumu otom, že když se
> matkám aputují v určitém místě obě přední,
> přestane se jako taková
> orientovat v kladení oplozených a neoplozených
> vajíček. (omyl matky je cca
> 80%)
>
> Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie
> je v kontexte s
> mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie
> vedenie).
> Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa
> preberal pokus s
> amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M
> skutočne zisťuje
> obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
> Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných
> takadlách. Ak jej
> odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do
> buniek nesústredene
> a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či
> položí oplodnené alebo
> neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
> V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s
> amputovanou prednou
> nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v
> poriadku, no
> nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať
> trúdí plod a následne
> na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka
> už ploduje asi
> týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do
> buniek, ale veľmi málo.
> Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné
> nohy a zrejme to
> včely podnietilo robiť TV.
>
> To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka
> podľa mňa ovplyvňuje
> jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa
> tlaková hypotéza. Matka má
> priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer
> robotníčej 5 mm, teda
> menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí
> do    nej, stlačí bod, z
> ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a
> prechádzajúce vajíčko
> spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má
> priemer 6,3 mm tlak
> nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a
> neotvorí sa, teda M položí
> do TB neoplodnené vajíčko.
> Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte
> ako poučovanie (a
> istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som
> len reagovať na
> diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Informácia

Potrebujem zdroj informácie o "dĺžke" života samičky Varroa destructor, v jeho prirodzenom úľovom prostredí v letnom období. Je také niečo? Prosím o informáciu. Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 7. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191) (37192)

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.

______________________________________________________________

Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ úlu se neujal.
Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým soustavám v rámci celého světa.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 7. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181) (37193) (37196)

RK:
Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce
---
V preambuli konference je, že má sloužit ke svobodné komunikaci včelařů, ale zřejmě plní úspěšně i další funkci:
Léčení mindráků těch, co se mnohdy bojí i podepsat. Třeba jen trvalou a stálou přezdívkou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 7. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

>Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0 TH <
------------------------------------------------------------
Můžete tu dílčí chybu konkretizovat? U smyvu jsem nalezl ze 4 vzorků pouze 1 roztoče. To u včelstva, kde dosud nebyli roztoči na podložce nalezeni. Naopak, u včelstev se spadem
nebylo ve smyvu nic. Také čekám, co na to VÚ Dol.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 7. 8. 2009
RE: Nassenheider a Optimal? (37187)

Do produkčních včelstev (Langstroth) dávám 2 NH na jaře, místo natírání
plodu, 2 NH týden po první části krmení. Aplikace během krmení nebo
bezprostředně po nakrmení se mi zdá nevhodná, protože v úlu je hodně vody,
která na sebe váže páry kyseliny. Pokud v úlu ponecháváte při posledním
vytáčení mednou komoru a můžete si dovolit krmit později, bylo by samozřejmě
nejlepší aplikovat NH bezprostředně po vytočení (na to se chystám v příštím
roce). Aplikuji po stranách horní části plodového hnízda. Používám velké
knoty. Všechna očka mám zavřená, po posledním vytočení zužuji česno, pod
sítem ponechávám podložku (ta není zepředu a zezadu utěsněná lištou).
Podotýkám, že to jsou jen mé dvouleté zkušenosti s NH a zrovna v letech, kdy
příroda sama o sobě kleštíkovi příliš nepřála. Do nových včelstev (květnové
oddělky ve 3NN) dávám 1 NH. V loňském roce jsem u pozdních oddělků aplikoval
NH až v září a kyselina se při nižších teplotách příliš pomalu odpařovala.
Zkoušel jsem odparnou plochu zvětšovat pijákem připnutým ke knotu, napnutým
mezi loučky napínáčky (výrobce to ostatně také doporučuje a nabízí). Byla to
sice improvizace ale pomohlo to.
J.T.

>
> Zajímám se o zkušenosti s léčením odpařovači Nassenheider v nástavkových
> úlech typu Langstroth ( Optimal ). Kolik odpařovačů je třeba v úlech
> složených z 6-8 NN? Postačí dva s volbou největšího odparného knotu? Bude
> zajištěno dostatečné uvolňování par kyseliny pro takto prostorné úly? Je
> třeba v průběhu léčení omezit přívod vzduchu do úlového prostoru ( omezení
> drátěných den a oček )? Děkuji za info.
>
> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 8. 2009

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.

Aj keď otázka nepatrí mne, skúsim ponúknuť moje poznanie, pretože som niekoľko rokov spájal pomocné včelstvá s produkčnými a ich silu som vyhodnocoval po prezimovaní a porovnával s včelstvami, kde prebehol tradičný rituál prípravy včelstva do novej sezóny.
Začal som spájať najskôr už v auguste- srpnu, postupne som ako roky plynuli do neskoršieho termínu. Výsledok vo forme silnejšieho včelstva som nedosiahol, spojené včelstvo nebolo o nič silnejšie ako to čo nebolo posilňované. prišiel som na jeden fakt, kranská včela vytvára stredne silné včelstvá a spojené včelstvo automatiky vytriedilo na prirodzenú silu 1,3 kg plus mínus O,3 kg.
Spojenie včelstiev som posúval každý rok na pozdejší termín až som mohol konšatovať, že dve včelstvá spojené v októbri X. mes, že spojením dvoch 1 kg včelstiev,po prezimovaní som mohol konštatovať, že včelstvo má naozaj 2 kg.

Chov oddelených včelstiev má význam v tom, že obidve včelstvá sa vnútorne diferencuje určitá časť včiel na včely zimné dlhoveké až do IX. mes. a potom je táto vlastnosť zimných včiel nezvratná. Zásobné včelstvo som udržoval na primeraných zásobách, aby ekonomika chovu bola rentabilná, ale to je vec názoru.

Preto spájanie včelstiev by sa malo konať podľa krátkeho objasňujúceho popisu a technologickom postupe, v X.mesiaci a to po odobratí jednej matky cez noviny. Z miesta kde bolo uložené pridávané včelstvo, odstránime všetko čo by pripomínalo lietavkám ich stanovište, aby sa nemohli (žiaden úľ s plástami), aby sa tam lietavky nemohli usadiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181) (37193)

Anonym 70 letý přehazovač bedýnek napsal:
>Jedním slovem RaPoták.
>S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
>70ti letý přehazovač bedniček
...................

Nechápu, co kdo pořád proti Radimovi píše.
Pokud jeho zkušenosti umíte vyvrátit jako nesprávné, tak argumentujte.
Takovéto útoky na osobu jsou nedůstojné diskuse.
Protože je tato diskuse svobodná, může tu přece každý diskutovat svobodně.
Proč by neměl někdo diskutovat, protože je mladý nebo starý nebo nezkušený, nebo má jiné zkušenosti než jiní?

Úsměvné je, jak si mnohé takovéto příspěvky odporují:
jedni píšou, že se tu nemají presentovat názory a zkušenosti, které nejsou běžné či učebnicové či nástavkové či nevímjaké, protože by to mohlo ublížit začínajícím včelařům.
Jiní zase posílají začínající včelaře si nastudovat materiál, když už se odváží tu přispět. :)))

Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 6. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187) (37194)

Tomáš Heřman napsal:
>Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda.
>Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo.
>Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe.
............
Pokud si to dobře pamatuju já, tak v oficiálním návodu se píše o umístění u silných včelstev dvou odpařovačů na obou stranách plodového hnízda.
Naopak v diskusi se zkušenějšími jsem pochopil, že používají jeden odpařovač i v silném včelstvu, ale vždy doprostřed nad plodové těleso a vždy s velkým knotem.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: Nassenheider a Optimal? (37187)


> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>

Tady se odpoved na prvni otazku bohuzel asi nevyskytne - bohuzel. Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda. Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo. Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe. Ocka typuju urcite uzavrit, nechat mozna spodni nad zuzenym cesnem - ale tady hadam. Clanek bude nekde na Emanovi - namam cas hledat, promin, ale zkusil bych hledat " Prijdou cechy morava slezko ...." Z doslechu ci z netu vim, ze formidol na takove vcelstvo se dava bez igelitu a vice desek - kdo je odvazny muze dat vedet vysledky :-)

Problem formidolu je opravdu pracnost, ted jsem se vratil od vcel, zkusmo jsem vlozil po desce do dvojich vcel. Tim ze kuli krmeni a nedostaku nastavku jsem musel nektere zuzit na dva ci tri N 39x24 pokladam formidol rovnou na ramky pod folii otvory dolu - to je docela rychle, otazka je co ucinnost, ale melo by to fungovat spravne, pary klesat dolu. V minulosti jsem to zkousel i mezi nastavky ale to bylo loni po prvnim vytaceni. Bohuzel tezko hodnotit vysledky neb jsem flakal monitoring a zaznamy. Letos jsem kapku peclivejsi.
Ale problem formidolu je, ze uz ho prvni den objevis na podlozce cupovanej i pres igelitovu ochranu. Najdes tam obcas i zihadla :-( Druhej den odstranuju folii a dalsi den uz je spad na podlozce zdrejme hodne zkreslen kuli vate nad sitem i na podlozce.

Zatim spadlo u vcelstva, kde uz je NH temer cely odparen cca 15 roztocu - ale to nevim uplne presne . U 4 aplikaci formidolu (mam malo odparovacu - chyba, mohl jsem si usetrit praci) spadlo v jednom pripade 16ks po dvou dnech, ve druhem 2 a ve dvou 0 ale to je cudne. Uz nekolik dni - tyden sleduju svetle roztoce - znamky mnozeni. Zatim nejvetsi prirozeny spad 3/2 dny - takze snad zatim dobry, ale nemam podlozky chranene a rozhodne nedokazu predvidat vyvoj, tak zkousim strilet namatkou formidolem.
Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0

Podelte se taky nekdo, neni to nezabavna hra kdyz uz se zacnou objevovat na podlozkach, jen chybej data a zkusenost.

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

Diky
T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.248.21.79) --- 6. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180) (37181)

Jedním slovem RaPoták. S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
70ti letý přehazovač bedniček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 6. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190) (37191)

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
Vždyť on by měl být považován za původce
nástvkového včelařství. Jó ta Amerika.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 6. 8. 2009
Re: Přehazovači bedniček (37190)

již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího.

______________________________________________________________

Když už, tak... ,,racionálnější,, nikoliv ,,racionalizačnější,,. Čeština opět zaplakala.
Slovo racionální znamená rozumný. Co je nové, nemusí být racionální. Např. české klasické úly ( budečáky, univerzály atd. ) jsou vývojově daleko mladší a novější než Langstroth.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2009
Přehazovači bedniček

Ano,přiznávám se k tomu,že jsem také přehazovač bedniček,tak jako mnoho ostatních včelařů,kteří začínali v Budečácích,Mor.univerzálech , Tachovácích .Tehdy se neznaly všeobecně nástavky ať už jakékoliv míry.Mnoho těchto včelařů přešlo vlivem času a osvěty na nástavky a pro svoji radost si třeba ponechali i pár těch starých úlů ve kterých začínali a mají z nostalgie v nich včely.
Je vidět z Vaší reakce,že máte bedničkáře v nelibosti,nazval bych to trochu razantněji ale neudělám to,jedno je jisté,že Vám to Vaše bádání leze na mozek a jste převčelovanej a náležitě na to hrdej. Jenže ať chcete či ne,bedničkáři / na ten název jste přišel sám? / již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího. Ale to my už tady nebudeme,ani Vaše kolikrát konfiderní rady 5x denně budou k ničemu , R. Hlavně zdraví,R...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184) (37188)

Anton Turčáni:>Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).<
.........
V ročníku 1969 jsou články a zveřejněné zkušenosti s vlascem. Přesně to, naco jsi došel, je tam zveřejněné - že vlasec včely v některých místech překusují. (12 číslo - prosinec) Je tam jakýsi dohad otom jak by to možná šlo řešit.

Stránku před tímto v tom 12 čísle roku 1969 ve Včelařství je zpráva (zápisek) z jakési mezinárodní Konference, že matky po amputacích předních končetin (je důležité až který článek z noh je pryč) má vliv na kladení vajíček.


S tou hypotézou o velikosti dělničích buněk bych to nebral, protože mám buňky na mezistěnách z mých matric od 4,9 - 5,4 mm. (dělám si je pro sebe a vůbec mi nějaká nesouvislot nevadí a včelám jak pozoruji také ne)

Dělnice se normálně vyvíjí a plod není mezerovitý. Je pravdou, že občas se ukáže i malá trubčí plocha, ale ta je u průměru nad 5,4 mm a jsou stavěny jako viditelně trubčí. Když si vezmu pravítko tak je to docela zábavné rozteče buněk sledovat.

Ne, nejsem přesvědčen, že by matka zrovna jen průměr buňky pro oplození položeného vajíčka nutně potřebovala. Třeba to může nějak být nápomocno jako jen součást akce na kterou se spustí nějaká reakce, sám o sobě by to byl jakoby slepecký hmatový vjem. Dohromady s tykadly je to lépe přijatelné a jestli náhodou má matka i nějaké senzory na koncích nebo dál k tělu na prvních párech noh, které cití trubčí nebo dělničí feromon a tak jako podmíněný reflex se u ní rtak rozliší, jestli pustí nebo nepustí spermie na vajíčko a bylo by to jako otázka vysvětleno.

Ale ktomu je určitě mnoho jiných zapálenějších na Zemi lidí než my amatéři, aby to oni jako ověřený fakt potvrdili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101) (37184)

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).
Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa preberal pokus s amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M skutočne zisťuje obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných takadlách. Ak jej odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do buniek nesústredene a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či položí oplodnené alebo neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s amputovanou prednou nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v poriadku, no nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať trúdí plod a následne na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka už ploduje asi týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do buniek, ale veľmi málo. Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné nohy a zrejme to včely podnietilo robiť TV.

To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka podľa mňa ovplyvňuje jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa tlaková hypotéza. Matka má priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer robotníčej 5 mm, teda menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí do nej, stlačí bod, z ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a prechádzajúce vajíčko spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má priemer 6,3 mm tlak nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a neotvorí sa, teda M položí do TB neoplodnené vajíčko.
Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte ako poučovanie (a istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som len reagovať na diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 6. 8. 2009
Nassenheider a Optimal?

Zajímám se o zkušenosti s léčením odpařovači Nassenheider v nástavkových úlech typu Langstroth ( Optimal ). Kolik odpařovačů je třeba v úlech složených z 6-8 NN? Postačí dva s volbou největšího odparného knotu? Bude zajištěno dostatečné uvolňování par kyseliny pro takto prostorné úly? Je třeba v průběhu léčení omezit přívod vzduchu do úlového prostoru ( omezení drátěných den a oček )? Děkuji za info.

Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a komplikovanou aplikací nevyhovuje.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 6. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162) (37164) (37175)

To je hrůza , to co tu popisuješ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 8. 2009
Re: stáčecí nádoba plastová + nožový ventil (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426) (17427) (17441) (37183)

Můžete mi poradit jak se montuje nožový ventil do plastové kuželové nádoby. Těsnění nedáváme pod matku, ale z druhé strany.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096) (37097) (37099) (37101)

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 6. 8. 2009
stáčecí nádoba plastová + nožový ventil (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426) (17427) (17441)

Můžete mi poradit jak se montuje nožový ventil do plastové kuželové nádoby. Ventil má miniaturní kolmé osazení a dodané gumové těsnění je i při velmi lehkém dotažení vytlačeno mimo a tudíž je tento komplet nefunkční. Velmi rád bych se seznámil s člověkem, který si takovéto vymýšlí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: T.H. ( 6.8.2009) (37179)

> To T. mluvíš o sobě?

Nerozumim, to jak t jako trouba :-))

To snad není pravda.
> Kdy se dělají oddělky ? Koncem května když nám včelstvo přeteklo ,vyrojilo
> se a nebo na to nečekáme až se tak stane.Hlavně v červnu,méně již v
> červenci ze stejných důvodů. Oddělky tvoříme ze 2 důvodů - buď kvůli
> vypěstování své vlastní matky z dobrého včelstva a následené výměny u
> včelstava,které nás neuspokojilo.Mnoho včelařů dává přednost rozchovu svých
> vlastních včelstev před nakupováním matek od chovatelů,kteří se tím
> zabývají a je to pro ně kšeft a jejich matky i když jsou z dobrého
> základu,na novém stanovišti mnohdy zklamou. Nebo jsou oddělky tvořeny s tím
> záměrem,že přezimují a nahradí ztráty


Diky za upozorneni, letos jsem si dost hral - choval a oddelkoval - mam oddelky kvetnove - nyni na dvou nastavcich 39x24, nevim kolik zkrmeno ale dostaly cca 15mezisten, valna vetsina jiz postavena, mam i cervnove oddelky ty zustanou v jedne bedynce - pretykaj a pak i ten jeden zminovany cervencovy kterym pozdej vymenim matku v produkcnim vcelstvu.
Takze uz malinko vim o cem je rec kdyz se mluvi o oddelcich i kdyz se stale ucim ci jsem ucen:-)

A kdyz se tak divite tak polozim otazku jak se meni nejlepe, nejbezpecneji matky? Pise se ze do smetence, pak do oddelku a nakonec az do vcelstva a ja stim souhlasim. Vcelstev mam vic nez dost, takze padla volba na oddelek.

Jinak se zkuste podivat k nekterym chovatelum matek kdy se taky daji delat oddelky - delaji to kdyz je cas a vcely :-) a ten v kvetnu, cervnu moc nemaj, a v tu dobu musi vcely do oplodnacku. Muzem diskutovat jestli je to spravne ci ne, ale tam uz jde sranda stranou, nejak se uzivit museji.

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: Radime,vzpamatuj se (37180)

No, jsou včelaři zaměření na práci se včelami a jsou přehazovači bedniček se
včelami zaměření na trumfování, kolik kdo vytočí nejvíc medu. Přehazovači
jsou pak jen uživatelé včelařských metod, ti si vyberou jednu metodu, jak
včelařit a té se drží. Trochu jinak odlišnou práci se včelami neznají a ani
nechtějí znát. Možná to jednou zkusí, ale protože, i když třeba včelaří
desetiletí, tak znají jen tu svou metodu a mimo toho neznají o včelách nic
kromě snad nějakých teoretických vědomostí vyčtených z včelařské literatury,
tak se jim to nepovede. Následně prohlásí, že to nejde a když někdo říká a
popisuje z vlastních zkušeností, že to jde, tak si podle nich vymýšlí. Jako
když já tady popisuji věci ze svých vlastních zkušeností. Tak by se měl
každý zamyslet nad tím, jestli je včelař nebo jestli je přehazovač bedniček
se včelami. A pokud je přehazovač bedniček se včelami, tak ať píše třeba,
kolik měl medu, jak ho vytáčí a jak se ho zbavuje a podobně a nekecá do
včel.
Co se týká začátečníků, protože to jsou začátečníci, tak se kolikrát svými
začátečnickými pokusy trefí mimo metody přehazovačů bedniček a potom jediná
rada přehazovačů bedniček je "špatně, zlikvidovat, nepovedlo se to " Zatímco
ve skutečnosti to jde.....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <jemozno/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 06, 2009 10:55 AM
Subject: Radime,vzpamatuj se


V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
............................................................................
.........................
Tedy myslím si,že ani sám tomu nevěříš a tyhle bláboly si nech na doma a ne
na tuhle konferenci.Věřím,že ty jinak nemůžeš,jsi taková letora a nic s
tebou nepohne.Budeš nás tady oblažovat svými výplody i nadále,pokračuj dál a
věřím tomu,že se jednou spálíš,
když toho bude přespříliš.Před tebou zde byli jiní a i když nekázali takové
bludy ,taky skončili,poněvadž pochopili,že konference není výzkumný
ústav,ale jsou tu mladí,začínající včelaři a těm je zapotřebí poradit aby
nedělali chyby,protože chyby mnohdy odradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 8. 2009
Radime,vzpamatuj se

V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
.....................................................................................................
Tedy myslím si,že ani sám tomu nevěříš a tyhle bláboly si nech na doma a ne na tuhle konferenci.Věřím,že ty jinak nemůžeš,jsi taková letora a nic s tebou nepohne.Budeš nás tady oblažovat svými výplody i nadále,pokračuj dál a věřím tomu,že se jednou spálíš,
když toho bude přespříliš.Před tebou zde byli jiní a i když nekázali takové bludy ,taky skončili,poněvadž pochopili,že konference není výzkumný ústav,ale jsou tu mladí,začínající včelaři a těm je zapotřebí poradit aby nedělali chyby,protože chyby mnohdy odradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 6. 8. 2009
T.H. ( 6.8.2009)

Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.
------------------------------------------
To T. mluvíš o sobě? To snad není pravda.
Kdy se dělají oddělky ? Koncem května když nám včelstvo přeteklo ,vyrojilo se a nebo na to nečekáme až se tak stane.Hlavně v červnu,méně již v červenci ze stejných důvodů. Oddělky tvoříme ze 2 důvodů - buď kvůli vypěstování své vlastní matky z dobrého včelstva a následené výměny u včelstava,které nás neuspokojilo.Mnoho včelařů dává přednost rozchovu svých vlastních včelstev před nakupováním matek od chovatelů,kteří se tím zabývají a je to pro ně kšeft a jejich matky i když jsou z dobrého základu,na novém stanovišti mnohdy zklamou. Nebo jsou oddělky tvořeny s tím záměrem,že přezimují a nahradí ztráty
vzniklé na jaře. To je dobrá metoda a je třeba ji doporučit.Takový oddělek přezimuje spolehlivě i s málo cukru,protože se počítá s tím,že trvá jen do konce března,kdy je využit. Mnozí začínající si myslí,že existuje zázračná včela,která háže metráky.Tak tomu není,ale dlouholetá praxe a vnívavý včelař se toho může dočkat,že jeho výnosy jsou vysoké.Zázračná včela neexistuje
ale dlouholetým a důsledným výběrem lze docílit toho,že výnosy na včelnici budou vyrovnané a o to hlavně jde.
Je to jako s tím zahradníkem,pokud mohl,staral se o zahradu
a když zestárl a potom umřel a neměl nástupce,jeho zahrada
zarostla plevelem a nato křovím.Takže starejme se o svoje včely dobře a hlavně následníka po nás si najděte...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162) (37164) (37168) (37177)

Já to vždycky natahuji. Ještě chci stihnout udělat oddělek. i když je pozdě,
ještě ho chci zachránit, když se v něm matka ztratila.....Nevadí mi tomu
oddělku třeba dva týdny věnovat pozornost, i když vím, že pravděpodobnost,
že přežije, je pár procent.
Mají na to vliv i používané úly, zužovat česna u nástavků, těsnit průduchy,
škvíry, síto ve dně je velice těžké a znamená to obvykle speciální úpravy
těchto úlů, zůžit vnitřní prostor úlu přesně na velikost toho oddělku v
nástavku je prakticky nemožné, pokud to zrovna nevychází na celočíselný
násobek prostoru jednoho nástavku. Oficiální proklamovaná výhoda
nástavkových úlů - chov silných včelstev ve skutečnosti znamená, že chovat
jiné než silné včelstva v nástavcích je velice obtížné až nemožné. A proto
se to nedělá a nikdo to ani dlouhodobě nezkouší.
Nejvíc je to vidět právě v oddělcích. Kdy už cca měsíc nemá smysl zakládat
na normálních rámcích v normálním nástavku, ne nějakém speciálním
oplodňáčku, oddělek, protože by byl vyloupen a zničen, dá se v zadováku
oddělek na pár rámcích založit ještě poměrně v pohodě. S tím, že do zimy
zesílí na velikost, která už se dá přezimovat. V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 06, 2009 7:39 AM
Subject: Re: loupe


Zdravim,

> Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku
> odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A
> bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je
> nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná!

Ta kvalitni je za penize :-) i kdyz se skutecnou kvalitou to muze byt
presne naopak

a z toho vyplýva, že
> nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s
> ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie
> plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako
v
> tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu
trávu
> a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí
> ustrážiť samo.

Ano ale vemte, ze jste bez zkusenosti a pod vlivem konference kde jsou
oddelky kazdy rok vylupovany, i v zime :-)) Na druhou stranu kdyz se tim
stale hrozi pak je clovek zodpovednejsi.
Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni
snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal
oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci
pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162) (37164) (37168)

Zdravim,

> Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku
> odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A
> bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je
> nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná!

Ta kvalitni je za penize :-) i kdyz se skutecnou kvalitou to muze byt presne naopak

a z toho vyplýva, že
> nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s
> ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie
> plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako v
> tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu trávu
> a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí
> ustrážiť samo.

Ano ale vemte, ze jste bez zkusenosti a pod vlivem konference kde jsou oddelky kazdy rok vylupovany, i v zime :-)) Na druhou stranu kdyz se tim stale hrozi pak je clovek zodpovednejsi.
Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 8. 2009
Re: loupe

Nejlepší opatření je za prvé prosté zůžení česna na průchod jedné včely a
utěsnění všech mezer včetně zakrytí síta ve dnu. Za druhé prosté zůžení
vnitřního prostoru úlu jen na takový prostor, který včely obsadí a ovládají
a aby od plodu k česnu bylo blízko. Protože včely strážkyně, aby měly vůli
bránit česno, musí mít blízko za sebou plodiště. A za třetí, pokud už je úl
bez zásob, je třeba jim aspoň minimální zásoby dodávat. První a v krajním
případě i během loupeže provedené druhé opatření musí zastavit loupež. Třetí
po několika dnech, pokud se loupež zarazí, v úlu je matka a ještě rozumné
množství včel, rozjede kladení matky a podpoří péči včel o plod. Případně
umožní přijmout posílení oddělku, pokud je ten oddělek tak cenný, aby stál
za odebírání plodových plástů nebo podletních včel z jiného včelstva.
Vyvěšení nějakého staršího plástu ven, i bez zásob, má opačný účinek.
Zlodějky jsou vůní plástu povzbuzeny a o to více začnou zkoušet všechny
česna všech úlů, jestli někde nenarazí na česno nedostetčně chráněné
včelami. Aspoň takové jsou moje zkušenosti.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 11:53 PM
Subject: Re: loupe


Mně se proti loupeži mezi včelstvy osvědčil jednoduchý prostředek:
přímo před česno vylupovaného včelstva připevnit prázdnou souš.
Tedy starší plást, ve kterém nejsou žádné glycidové (med, cukr),
ani bílkovonové ( pyl ) zásoby. Pokud ani to nepomůže, je ve vylupovaném
včelstvu tak hrubá závada, že je lépe ho zásahem včelaře zlikvidovat.
J. Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162) (37164)

Mně se proti loupeži mezi včelstvy osvědčil jednoduchý prostředek:
přímo před česno vylupovaného včelstva připevnit prázdnou souš.
Tedy starší plást, ve kterém nejsou žádné glycidové (med, cukr),
ani bílkovonové ( pyl ) zásoby. Pokud ani to nepomůže, je ve vylupovaném
včelstvu tak hrubá závada, že je lépe ho zásahem včelaře zlikvidovat.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: loupe
Datum: 5.8.2009 - 10:20:29

>
> > No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná
> > lepší než holá česna
> > > vystavená větru.
>
> Spravna pripominka, preci to je prvni doporuceni pro
> oddelky, postavit mimo hlavni letovy koridor a do
> travy. A pak neni problem. Ja jsem se letos bal
> o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o
> cesno vetvicky a travu a pekne tim krmil slimaky -
> svinaky. Myslim ze to je dobra prevence.
>
> Takze pro vsechny kdo pisou o taky vcelarech se zarostlymi
> cesny by stalo za to se zamyslet, protoze oni mozna
> maji vice rozumu a vklidu maji ted usmev na tvari
> a neresi nesmysly typu loupezi.
>
> Ano loupez je problem, ale pro zacatecniky, dle me
> rozumny vcelar, ktery se jednou zucastni toho cvrkotu
> na stanovisti kdyz zacnou poradne slidit pripadne
> loupit uz vzdy dela vse proto aby k tomu nedal sebemensi
> zaminku.
>
> T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Medovice (37173)

Záleží na konkrétním místě, jestli tam z medovice nebo z podletních květů
něco v tuto dobu je. V dnešní době to bývá i na dobrém místě riziko, že
včely donesou jen pár kilo nebo ani to ne. Potom mají kvůli nedostatku zásob
přestávku v plodování, do zimy jdou slabší a první raná, třeba řepková
snůška je taky slabší o nějakou desítku kilo. Takže záleží, co je potom pro
včelaře výhodnější, jestli menší množství pozdního zajímavého obvykle
medovicového medu nebo další rok větší množství prvního řepkového medu. Plus
do toho zasahuje léčení, pokud jsou předepsáíny Gabony.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 10:52 PM
Subject: Medovice


> Jak to vidíte, bude ještě spadek, nebo je čas zakrmovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (81.30.230.129) --- 5. 8. 2009
Medovice

Jak to vidíte, bude ještě spadek, nebo je čas zakrmovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: počet rámků se zásobou (37171)

Jeden odzhora až dolů zavíčkovaný rámek 39x24 by mělo být 2 - 2,5 kg zásob.
Na silné včelstvo ve dvou nástavcích 39x24 je třeba tak 15 kilo zásob. Plus
to, co spotřebují v září, říjnu, listopadu a prosinci, pokud bude teplý
podzim a budou hodně plodovat, bude to tak navíc 2 - 5 kilo. Na slabé
včelstvo stačí, když v listopadu, prosinci je na rámcích obsazených včelami
pod horními loučkami po celé délce rámků pás 5 - 10 centimetrů zavíčkovaných
buněk neboli na začátku mrazů v listopadu až v prosinci tak 6 kilo ve
včelstvu.
Pokuď se na zimu krmí už teď, já mám ve zvyku přikrmovat v září až říjnu.
Takže nyní by to chtělo zakrmit tak, aby bylo zavíčkována tak horní polovina
až 2 /3 rámků. Potom v září až říjnu se dokrmuje nějaké kilo, aby se
vyplnily prázdné buňky po srpnovém a zářijovém plodu, u silného včelstva
potom včely sedí ve spodní polovině horních rámků až případně větší částí
včel visí do podmetu nebo do spodních rámků a nad nimi je po celé délce
rámků souvislá zavíčkovaná plocha zásob v průměru tak 15 cm vysoká. A včely
by neměly sedět uprostřed rámků, ale na jejich kraji.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 6:50 PM
Subject: počet rámků se zásobou


> Zdravím.
> Mám dotaz kolik rámků se zásobami míry 39x24 je potřeba na zimování
> včelstva.Nebo jak se to počítá třeba jeden rámek 1,5 a tak.Krmil jsem
totiž
> oddělky už dávno před tím než včelstva a po jejich spojení v tom mám
> drobátko bordel a rád bych věděl kolik jim bude stačit a nebo jestli tam
> toho zase nemají moc.Je nějaký výpočet kolik se toho v tom rámku přibližně
> nachází?
> Předem dík Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 5. 8. 2009
počet rámků se zásobou

Zdravím.
Mám dotaz kolik rámků se zásobami míry 39x24 je potřeba na zimování včelstva.Nebo jak se to počítá třeba jeden rámek 1,5 a tak.Krmil jsem totiž oddělky už dávno před tím než včelstva a po jejich spojení v tom mám drobátko bordel a rád bych věděl kolik jim bude stačit a nebo jestli tam toho zase nemají moc.Je nějaký výpočet kolik se toho v tom rámku přibližně nachází?
Předem dík Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kucerka50@seznam.cz (77.75.73.24) --- 5. 8. 2009
Uspora

Potrebuju poradit jak zvyhodnit vetsi spotrebu elektr.energie mam v najmu stanek s rychlym obcerstvenim mam zapujcenou velkou lednici od Pepsi-coly,mensi od Coca-coly a dalsi na potraviny ale spotreba je dost neunosna. Nemam tak velke zisky,nerada bych ty firemni lednice, da se udelat nejake zvyhodneni pro podnikatele. Jako pro v domacnostech nocni proud. Dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897) (36906) (36911) (36919) (36969)

Co je to za otázku?
Pokud jako včelaři nebudeme Matce Přírodě překážet a házet jí
klacky pod nohy,tak budou včely vždy "vyrábět" BIO MED!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ji?í" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: CSV versus GMO
Datum: 25.7.2009 - 17:31:44

> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika
> celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO,
> který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační
> faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další
> proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se
> nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena
> potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji
> lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to
> dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře"
> nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou
> surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat,
> stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější
> surovin na vstupu a co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen
> na cenu, najdou si GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen
> jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady
> na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější,
> hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince,
> přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě
> potravina v Bio kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně
> a marketingově až
> zneužívané slovo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162) (37164)

Ja jsem se letos bal o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o cesno vetvicky a travu....

Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná! a z toho vyplýva, že nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako v tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu trávu a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí ustrážiť samo.
Podstatou každé včelstva je jeho identita daná prítomnosťou matky s ktorou sú včely stotožnené. Novovytvorené včelstvo, ktorému vložíme MB je ako stvorené na vyrabovanie a najväčšiu chybu robia včelári sami, keď takémuto nezjednotenému včelstvu s mladými včelami (všetky lietavky sa vrátia do svojich pôvodných včelstiev, čím odloženec-oddělek postane bez ochrany), ponúkneme cukrový roztok, ktorý vonkajšie včely zacítia a samozrejme sa vrhnú na ne a zásoby odnosia. To včelstvo je stratené, môžete ho zatvárať na deň,dva, lúpežiace včely na zdroj potravy nezabudnú a vrátia sa dokončiť dielo skazy, ak im to znovu umožníte.
Podať tekutú potravu začneme podávať až vtedy keď je nové včelstvo konsolidované čo znamená, že matka svojím feromónom spája včely do jedného celku.
Aj posledné kŕmenie včiel som robil bez akéhokoľvek zúženia letáčového otvoru 20x380 mm a teplý roztok v množstve 2x 4 litre na včelstvo (jedna dávka 2 kg kryšt. cukru a a zbytok voda) podával doobeda, v plnom lete včiel. Ani v jednom prípade zo 74 včelstiev, neatakovali žiadne rabujúce včely ani len náznakom. Podávanie zásob som vyriešil vonkajšími kŕmidlami na obsah 5 litrov, ktoré sú vhodné aj na CMC. Odoberajúce včely sa do kŕmneho otvoru kŕmidla sa dostanú cez kŕmny otvor, bez styku s obsluhou. Takisto sú výborné i povalové kŕmidlá, ktoré tvoria zároveň povalu úľa a sú na úľovej zostave po celý rok.

Potom pre prípady vyrabovaných včelstiev platí, príčinou je samotný človek, ktorý svojou slabou slabou odbornosťou navodí stav vo včelstve, ktorý doslova priláka sliediace včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 5. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37117)

Prodakovací sklenice me letos nejak neberou zacnu krmit balonem. Z těch sklenic je okolo krmného otvoru plno vylitiho okolo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161) (37165)

Nebuďte směšní, kdo by dnes kvůli 150 Kč držel včely Kolik mu pak zůstane po zaplacení příspěvků včelař který tak má třebas 3 včelstva tak mu zbude akorát na 3 piva To nestojí ani za to si proto k důvěrníkovi jít. Ten kdo by je držel jen pro těch pár korun by nikdy neměl větší počet, protože to přece nějakou tu starost vydá. Z vašich úvah je cítit , že to stejně nestojí za mnoho. Vemte to tak, že je to od státu milé všimné za naši práci a važte si ho. Ještě k tomu ,že jsem si sám odpověděl. máš-li na mysli to sjednání platby za opylování tak si všimni, že dotace je za opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských plodin které si musíš sám sjednat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 05.8.2009 10:24:48
> ----------------------------------------
> > Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> > dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> > zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy
> míry
> > byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> > vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování
> a
> > platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš
> sjednat
> > sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D
>
> Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri
> vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a
> myslim ze opravnene.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161)

> Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry
> byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a
> platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat
> sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a myslim ze opravnene.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: loupe (37144) (37146) (37155) (37162)


> No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna
> vystavená větru.

Spravna pripominka, preci to je prvni doporuceni pro oddelky, postavit mimo hlavni letovy koridor a do travy. A pak neni problem. Ja jsem se letos bal o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o cesno vetvicky a travu a pekne tim krmil slimaky - svinaky. Myslim ze to je dobra prevence.

Takze pro vsechny kdo pisou o taky vcelarech se zarostlymi cesny by stalo za to se zamyslet, protoze oni mozna maji vice rozumu a vklidu maji ted usmev na tvari a neresi nesmysly typu loupezi.

Ano loupez je problem, ale pro zacatecniky, dle me rozumny vcelar, ktery se jednou zucastni toho cvrkotu na stanovisti kdyz zacnou poradne slidit pripadne loupit uz vzdy dela vse proto aby k tomu nedal sebemensi zaminku.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150) (37161)

Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan
---------------------------
No 40 kilo na včelstvo, letos prodávat med pod stovku je dobročinnost, tedy 4 000 na včelstvo. Tohoto šťastlivce už nějakých 150Kč nevytrhne, i když to bude příjemné. :-)

No doufám že příští rok už budu mít taky takové starosti, kam s medem :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 5. 8. 2009
Re: loupež (37144) (37146) (37155)

Nejlepší proti loupeži je nemít u oddělků otevřené česno ale jen očko. To si včely snadno ubrání i za chladných rán, kdy létají vosy a slabé včely jsou ještě na rámkách.

A u oddělků používat rámkové krmítko a suchý cukr. Je to ta nejlepší přepážka. Mě to včely slušně berou a nevynáší ven jak se traduje. Zvlášť když je vzdušná vlhkost jako letos.

Pokud je u oddělků větrání, tak si myslím, že v případě loupeže je možné včely na den zavřít úplně. Lupičky se naučí létat jinam, včelstvo se skonsoliduje a pak skulinka v očku na jednu včelu.

No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna vystavená větru.

Vládní exkurze do Dublinu na Apidomiii si dělal srandu z molitanů v česnech na tamní včelnici. Používám léta, umožňuje plynulou regulaci otvoru, zbytek je dobře utěsněn, pasuje do všeho. :-))
Plochý molitan cca 8mm se dá sehnat v zelenině, od hroznového vína, bude se hodit i na podzim při fumigaci.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Krmen? na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116) (37150)

Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 04.8.2009 18:39:22
> ----------------------------------------
> Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas
> a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně
> stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a
> množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že
> soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl
> celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u
> jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského
> Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na
> zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
> P.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: (37144)

.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly.

Jeste ze jste nenapsal ze to zazil kazdy dobry vcelar :-))

Tichou loupez jsem jedenkrat zazil soude dle chybejicich zasob, stacilo se podivat vedle do ulu a bylo jasne kde jsou :-)) popisovanou destrukci vsak neznam...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148)

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou

Naopak o tom mluvím, protože mám včelstvo, které po vytočení loupí nemocná včelstva, plní zásobami ještě nedostavěné mezistěny a nosí kleštíky.Vzaly 10kg cukru a více nedostanou, protože jsou plné. Ostatní podložky v úlech jsou zatím bez spadu. Po nasazení Gabonu jsem napočítal 320 za den.Jen čekám, kdo se ozve, že má vyloupené včely, protože už by neměl včelařit.Stejně by o ně přišel, a zamořuje okolí.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37157)

Shodou okolností zrovna minulý týden mně napadly zlodějky nejslabší oddělek.
Přišel jsem na to někdy v 10 hodin dopoledne, zlodějek jsem oddělek zbavoval
asi do 2 - 3 hodin odpoledne uzavřením a jen občasným vypouštěním. Od zhruba
3 hodin odpoledne známky loupeže pominuly. Česno je od té doby zůženo na
jednu včelu. Včel v oddělku zůstalo málo, ale stačí to na to, aby v noci
vybraly krmítko s cukrem. Tento týden, až bude pěkně, je prohlídnu a
rozhodnu, jestli je posílím nebo zlikviduji.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Křepelka (92.62.224.8) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

Podobný případ s oddělkem se mi také stal a včely jsem našel
vyrojené na stromě. Podle mého názoru neměly v úle dobré
podmínky k životu. Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Minulý týden jsem krmil cukerným roztokem. Dával jsem po vytočení medu naráz 9 kg cukru (3 láhve 3:2). Po umístění krmení jsem asi za půl hodiny zjistil, že s největší pravděpodobností jeden z úlů našly cizí včely a loupí. U úlu byl obrovský cvrkot včel, úl měl čtyři nástavky včetně nástavku na flašky, otevřené očko ve spodním nástavku a česno otevřené naplno. Chuchvalce včel se "utrhávaly" od očka vahou vlastních těl a padaly na česno, česno bylo téměř ucpané. Loupež jsem nikdy před tím neviděl a ze zkušeností přečtených v knihách jsem věděl, že ji nejde zastavit, nebo jen obtížně. Očko v nástavku jsem zavřel a česno zúžil na jednu včelu. Byla tam obrovská tlačenice. Vzal jsem kuřák a chuchvalce včel jsem dýmem rozháněl. Když jsem přestal dýmit, situace byla stejná, jako před tím. Nicméně moje včelky situaci zvládly, asi za půl hodiny lupičky vzdaly svůj útok. Můj zásah určitě ovlivnil výsledek souboje. Když jsem se díval na zasíťované dno, bylo plné mrtvolek včel, včelstvo bylo poměrně silné, tak se ubránilo. Jak ve svém příspěvku píše Radim, dá se loupež, pokud se zachytí na počátku, ovlivnit ve prospěch vylupovaného včelstva, zásahem včelaře. Nevím,jak by to dopadlo, kdybych tam zrovna nebyl a nevšiml si toho.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Už jste proti loupeži někdo vyzkoušel česnové vložky proti loupeží od Lengala co zasílá etikety. Je to 100% a považuji to za vynález ve včelařství přirovnavající se vynálezu mob. telefonu. To opravdu nemá chybu. Loupený oddělek je do 20 minut bez lupiček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kornoutek (93.99.142.1) --- 4. 8. 2009
Včelařská konference

Radime,rádi sice radíme ale aby to bylo pravdivé a aby to mělo smysl.Kam se včela zalítá,nepřestane dokud tam pro ni něco je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 4. 8. 2009
re: Rada

....Připadám si jak v Kocourkově....Ach jo, asi stárnu....
------------------------------------------------------------
Pro G.Pazderku: Tak a teď vysvětlit obyčejnému člověku, jako jsem já prosím. (-: OK, varroáza takovým fofrem - i začátečníkovi jako já se to zdá divné. Bez známek loupeže, taky divné. Tak jakou máte na jazyku hypotézu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148) (37151)

K této otázce se nemůžu vyjádřit a poradit,protože jsem se s loupeží u svých včel nikdy za těch deset let co včelařím nesetkal.A to ani u oddělků,které vytvářím v těsné blízkosti mohutných včelstev.Opravdu jsem ještě nikdy neviděl vyloupené včelstvo nebo oddělek.Ale jsem přesvědčen,že si za to mohou ti včelaři,které zajímá jen ta dotace a ti,kteří jen občas navštíví stanoviště,aby zkontrolovali medníky,kde to zeje prázdnotou.Ve svých občasných příspěvcích se snážím jen něco nastínit začátečníkům a myslím že ty rady nejsou úplně k zahození a jak a včem včelaří "staří"praktici včelaři je mě úplně jedno a trochu mě mrzí ironické až nepřejícně podrážděné odpovědi některých z nich.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Loupení včel (37148)

vitaxita- ďakujeme za poučenie (je senzačné!?), ale ráčte si prečítať otázku č. 37123 , ktorú predložil autor a potom mu to odpovedzte a poučte ho.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111) (37115) (37116)

Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 8. 2009
Re: (37144) (37146)

Já mám holky ze železné opony. Ty to tam dobře omrkly a tak mají spolehlivou celní a pasovou kontrolu. Takže je to i o genetických vlohách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel

Loupení včel je věc nadmíru jasná,každý včelař po krmení se s tím setkal.Včely lítají po nakrmení / některé / až do tmy.To znamená,že někde loupí,protože snůška již v této době nebývá. Loupí asi tam,kde jiný včelař v okolí nevěnuje svoji pozornost svým včelám.Většinou jde o tak zvanou loupež tichou , a to včelař nepozná, je klid na včelnici,akorát u některých včelstev je trochu větší let.
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
loupení včel

Teda Radime,všeho s mírou,tentokrát jsi to asi přepísk,uznej to a budeš pašák.Pokud to neuděláš,nejsi včelař ale asi jako V...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: (37144)

Já to pro ty nechápavé ještě jednou zopakuji. Není žádný zvláštní problém
zarazit loupež, takže včelám nějaké zásoby zůstanou. Chce to jen chtít,
nechat jen jen jeden vletový otvor a pořádně ho zůžit. Pokud se jen žvaní o
tom, že loupež nejde zarazit a nechá se oddělku doširoka otevřené česno ve
dnu plus ještě případně otevřená očka, tak potom loupež skutečně zarazit
nejde a včely jsou vyloupeny do mrtě a zničeny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <vopralka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 3:20 PM


> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
> Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
> Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
> propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor
zbývajících
> včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za
> snůškou.
> ----------------------------
> Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv
> důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty
> rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku
> domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim
> také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140) (37142)

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno.

Radime, je to umele vykonštruovaná situácia, veď len to, že rabovanie včiel preruší náhodná znáška v tomto čase je takáto situácia nepravdepodobná. A keby aj trvám na tom, že včelám ak sa naskytne príležitosť, neprestanú rabovať pre nejaký iný zdroj potravy a ak je na včelnici opustený úľ so zásobami, vyrabujú aj ten, budú odnášať z obidvoch, presne tak ako napísal Kozlík vytrhajú aj peľ uložený v bunkách plástov, až keď všetko odnesú, vtedy prestanú úľ navštevovať. Zhromažďovať zásoby je u včiel ten najsilnejší pud, ale to Tebe netreba zdôrazňovať, v teórii života včiel si dobre podkutý, ale v snahe niečo vysvetliť človek uletí do pozície, že ba to tak mohlo byť. Pri týchto odpovediach je riziko vysloviť domnienku príčiny, pretože autor otázky neuvádza všetky fakty (a keď nemusia byť pravdivé a úplné, ktoré by to mohli správne ozrejmiť.
Prepáč za to tykanie, ale pri častej konverzácii hoci aj na diaľku, človek nadobudne dojem, že vlastne sa dokonale poznáme a z toho pramení aj tykanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 4. 8. 2009

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
----------------------------
Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78077 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37144 do č. 37204)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu