78081

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073) (38082)

Největší průšvih při takovýchto řešení s textilem je vzduch, který zvlhne a místo uteplení vlivem zvýšené vlhkosti vytvoříme nad včelstvem vodivou a kondenzační jednotku mnohem větší, než když jsou vzduchové bubliny uzavřené a ve velké tloušťce, která opravdu izoluje a odráží teplo. Do 5ti cm nejde o izolaci ale jen takové tepelné šidítko. To samé kovová hliníková folie, která vlastně funguje jako litinová plotna na plynovém vařiči a tak pojímá a rozprostírá teplo a tím o něj i okrádá včelstvo. To se dá říci i o ostatních vlhkopojímajících materiálech. V podstatě by bylo lepší řešení jako u tradičního farmáře někde v U.S., kde jsou stropy jednoduché z překližky.

U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší.

_gp_

.......
Antoni:>prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí? To má být technické rouno? Používá se u aut při šíři 2 cm např. ke zvukové izolaci. Barvou jde o recyklovaný textil namykaný a svařen do rouna. Dělala ho u nás tč. (cca 1990) textilka v Brně. Dnes nevím. ??

_gp_

.........
Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

>Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor

Nad zimujúcim chumáčom nemá byť nemá byť nič, čoby zadržalo vlhkosť unikajúcu z prostredia úľa. Ak tam dáte plast, odrazovú fóliu aj samotná plsť je nepriedyšná a dávno som ju prestal používať o polystyréne ani nehovorím. Tento spôsob uteplenia včelstva z hora je hádam možný len vtedy, ak dokážete z prostredia včiel odviesť vlhkosť npr. komínovým efektom, npr. očkom v najvyššom mieste pod uteplivkou. Mám to odskúšané a funguje to, zimujúce včelstvo to bez problémov zvládne, teraz to používam len vo včelstvách, na ktorých mám stropné kŕmidlá v prednej stene s očkom.

prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.

Myslím si ale , že uteplivka nie je v priamom spojení s včelami a keď aj mokrá včelám neublíži, veď ona nevyhrieva, len neprepúšťa studený vzduch do úľa. Veď aj eskymácke iglu je postavené zo snehu prípadne z ľadu a ľudia v ňom nezamrznú. Preto nesmiete byť tak precitlivený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 16. 10. 2009
Re: vlněná pls (38080)

Plst je cca 2 cm tlusta.

Nad ní je už jen dřevěné víko.

Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
Subject: Re: vlněná pls


OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná plsť

OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích? Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 15. 10. 2009
Re: dotace (38075)

Asi nejrozumnější bude, když se zeptáš přímo u zdroje, tedy na kraji na odboru živ. prostředí a zemědělství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná pls (38073)

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 10. 2009
Re: vlněná plsť (38073)

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 15. 10. 2009
Re: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070) (38071)

Omlouvám se za "volnost" údajů, nemínil jsem rozpoutat odbornou diskusi, jen jsem to poznamenal jako "babičkovskou" moudrost (pleny a prádlo na sluníčku atd.) nakonec podpořenou i naší rodinnou lékařkou. Ale máte pravdu. :-) Samozřejmě, že celý den, je-li pěkné počasí, tak třeba i několik dní. Nástavky, (mezi)dna a pod. takhle "opékám" celkem pravidelně. Neměřím čas, jen instinkt. Ostatně co jsem začal včelařit, tak jsem k času získal úplně jiný vztah ...:-) Klidný den! Jiří


Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 15. 10. 2009
dotace

Přátelé, nevíte někdo (pokud už to vůbec vědí na kraji), jak se to má s údajnou dotací Plzeňského kraje na příští rok na nové úly?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2009
Re: vln?n? pls (38073)

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2009
RE: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070) (38071)

A co je spolehlivé! Ale uvedu příklad. Měl jsem na nohách úporně se držící plíseň Když všechny léky a kožní lékaři selhaly tak jeden starý lékař mi poradil rozepřít prsty zápalkou a 10 minut denně opalovat na slunci. Po týdnu se to zhojilo a vydrželo to již několik let, V zahradnictví jsme výsevní truhlíky vystavovali slunci jako ochranu proti padání klíčících rostlin. samozřejmě na sklenice to asi moc vhodné jako desinfekce není slunce sklem proniká a dostatečně se to nezahřeje Předměty na slunci dosahují běžně teplot okolo 70°C což na ničení spor obvykle stačí zvláště ve spojení s UV zářením.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 21:20:42
> ----------------------------------------
> Nechci mít pověst pedantického otravy.
> Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
> data.
> Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
> Deset minut, nebo deset hodin i déle?
>
> Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!
>
> Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
> účinky.
> Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
> dokonalá iluze.
> U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
> nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
> sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
> J. Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vym?v?n? sklenic
>
> Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
> Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
> desinfekční účinky proti plísním
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> > Datum: 14.10.2009 16:58:59
> > ----------------------------------------
> > Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> > na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> > pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 14. 10. 2009
RE: vym?v?n? sklenic (38067) (38069) (38070)

Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: vym?v?n? sklenic

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2009
Re: vym?v?n? sklenic (38067) (38069)

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (147.231.79.105) --- 14. 10. 2009
Re: vymývání sklenic (38067)

Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PV Skřivánek (213.226.254.30) --- 13. 10. 2009
[PRODAM] sdruzene oplodnacky L159

Nabízím k prodeji mírně použité sdružené oplodňáčky na rámkovou míru Langstroth, výška rámku 159 mm (půlený). Oplodňáček je pro 5 matek. Každé oddělení je na dva minirámečky. Společné víko. Česínka na různé strany. Větrací zasíťované otvory pro věznění. Materiál: styrodur 30 mm, dřevěný rám pro loučky, sololitové přepážky. Oplodňáčky jsou v dobrém stavu, použité pouze několik sezón. Oblast bez MVP.
Cena 250 Kč/kus, doklad o prodeji je samozřejmostí.

Pro porovnání přikládám ceny obdobných nových sdružených oplodňáčků na trhu (jiné rámkové míry):
Břinek..............4 sekce....450,-
Avos................4 sekce....800,-
Ještěd..............4 sekce....643,-
Koppová.............3 sekce....648,-

Zájemcům zašlu foto na email. Dotazy a podrobnosti taktéž prosím přes email.

JD
skrivanek(zavinac)beedol(tecka)cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 12. 10. 2009
vymývání sklenic

Když sklenice necháte okapat a pak otočíte hrdlem nahoru,nebývají tam kapky.Nejsou orosené a jdou dobře utřít.Poradil mi jeden kavárník.Je-li kvalitní voda,stačí je nechat uschnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan P. Baudis (85.207.197.36) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035)

Při pročítání příspěvků o sklenicích jsem si vzpomněl, co nám o tom říkali na přednášce ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole. Cituji:

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

---------------

Citováno ze zápisu, který jsem si tenkrát na přednášce pořídil a publikoval jej zde na konferenci:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Zdravím všechny debatující včelaře!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: (38061)

.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou
> dávají přednost medu tekutému.

V kratkem case se potkavam opet s timto nazorem, ze je nutne kuli prodeji med ztekucovat.
Med rozhrivam jen kdyz opravdu musim, tj. kdyz ho nestihnu nalit tekuty do sklenic - snazim se tomu vyvarovat a zatim to pri cca 400sklenicich jde.

Setrim tak svuj cas, penize a hlavne kvalitu medu. Radeji zakaznikovi vysvetlim ze si ho muze rozehrat sam pokud mu vyhovuje stekani medu z cheba :-)) Popravde uz ani nic nevysvetluju. Problem nepozoruju spis naopak, zas bude malo. Uz se ani nesetkavam s tim ze by po me chteli tekuty...

Je to o psychice (kdyz neni clovek obchodnik), mel jsem treba problem nabizet svelty pastovy, pak prisla sezona bez medovice a vse je naopak, pastovy dosel a stale je zadan...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041) (38055) (38063)

S léčením si žádné násilí nedělám Držím se metodiky a pokud některé včelstvo nepřežije, žádná škoda. Je to součást výběru a chovu kvalitních včelstev Nahrazuji je pak oddělky nebo roji od těch zdatnějších a odolnějších. Včelstva za každou cenu zachraňovaná stejně nedávají dobrý užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 12.10.2009 11:06:36
> ----------------------------------------
> Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou
> i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v
> maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se
> ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň
> poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
> --------------------------------------------------------
> > Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal.
> Po
> > takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> > napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> > druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> > ještě další 3-4 dny.
> ---------------------------------------------------------
> Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil
> jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po
> dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem
> diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna
> včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl
> přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad
> 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10
> roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny
> byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem,
> byl spad 3 roztoči.
> Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po
> fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí
> roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou
> znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že
> nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 %
> účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak
> říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní
> plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041) (38055)

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
--------------------------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
---------------------------------------------------------
Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10 roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem, byl spad 3 roztoči.
Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 % účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057) (38058) (38059)

Já sklenice namočím na den, dva dny do vody. Všechno nepatříčné se buď přímo odmočí nebo aspoň změkne a dá se snadno odstanit. Zbytky lepidla a podobné oškrabuji nožem. Stopy po lepidle a povlak nečistot na zašlých hodně používaných flaškách, který normálně nejde sundat, vyleštím hadříkem s jemným pískem na nádobí. Ćisté sklenice vypařuji horkou vodou a zvenku i zevnitř utírám do sucha. Prakticky všechny sklenice tak získají čistě průhledný vzhled a lesk k nerozeznání od nových sklenic. Tak jedna z 20 - 40 sklenic, z nakoupených zavařenin a podobných obalů, nejde vyčistit vůbec, zůstane v celém povrchu matná a zašlá.
Pro prodej dvou tun medu a pokud musí být kvůli rentabilitě započítávána i práce, to není, ale pro prodej malého množství a dobrý pocit z skutečně ušetřeného životního prostředí, ne jako to lhaní s biovčelařením, to jde.
Profesionální myčky třeba v pivovarech asi čistí hlavně vysokým tlakem vystříkávané vody a teplotou k bodu varu. Louh nebo saponát je tam jen pomocný přípavek, který drží smyté nečistoty v lázni a zabraňuje, aby se zpětně usadily na dalších flaškách. Louh kromě toho nesmí mít vyšší koncentraci než pár procent, jinak napadá a zmatňuje povrch levného obalového skla stejně tak jako některé agresívní přípravky do myčky nádobí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 12. 10. 2009

Zdravím všechny.Ke sklenicím jen tolik.Když mi je přinesou zákazníci zpět,používám na mytí horkou vodu, drátěnku a jar.Nejde-li etiketa dolů,sklenici použiju na med pro sebe nebo příbuzné.Víčka používám nová a kovová.Med prodávám 100kč a letos bylo pár kilo medu hodně tmavého,ten jsem prodávala jako smíšený za 120kč.Pastový dělám z květového,prodávám ho rovněž za 100kč.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou dávají přednost medu tekutému.Tak ho rozpouštím v zavař.hrnci s teploměrem cca 50st.Každému zákazníkovi,jsem-li u prodeje,vysvětluji jak to s medem je,vyslechnou mě a pak si stejně vezmou tekutý...Letošní produkci už budu mít prodanou,ale toho rozehřívaného bylo tak 30sklenic,přece jenom pastový získává u zákazníků oblibu.Nemyslím,že by mi nějak vadily supermakety,spíš mi vadí včelaři,kteří mají med v konvi/já ho uchovávám v sklenicích 5i l a po vyčeření přelévám hned do sklenic 750ml/a rozehřívají ponorným vařičem.Snažím se,aby med ode mne ,,vypadal".Mám venku tabuli s nabídkou a ještě ceduli prodej medu.Obojí vyrobeno podle návrhu dcery.Mám štěstí,že je to u silnice.Neví-li zákazník o medu nic,uděláme exkurzi...Příští rok bych chtěla rozšířit nabídku o prodej medoviny.Nehodlám ji vyrábět,jen bych ráda,zajde-li sem občas někdo,kdo ji dělá,aby se ozval.Prodávala bych jeho/medovinu/.Nebude to žádný zázrak,lidi nejsou zvyklí,ale je to obohacení sortimentu.Jsem přesvědčená,že malovčelaři mají budoucnost co se odbytu týče,jen nesmí podvádět.I když nezbohatneme.Za to máme krásného koníčka,nemyslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: (38023) (38024)

> Malá poznámka k těm etiketám:
> Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
> již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
> metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
> mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
> ...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).


Ja cas nemam ale pro stejne mnozstvi to take jedu rucne, problem vidim v suseni kde nedokazu dovnitr strcit ruku s uterkou. Takze zamestnavam rodinne prislusnice. Zkousel jsem troubu na vysouseni ale dela to skvrny od kapek coz mi vadi.
Jako nejlepsi lepidlo na etiketu je obycejny kancelarske lepidlo na papir - corres - drzi skvele a etiketa jde teplou vodou lehce odstranit. Etikety si delam sam, tisknu je na obycejny papir.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057) (38058)

Jo když jsem byl ještě chlapec , tak ty pověsti o chlapovi co do sebe nalil louh , byly poměrně oblíbené. V pivovarech láhev prosvítí dvěma lasery a projde jen čistá a hlavně prázdná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38057)

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan
-------
Přesně tak, tomu se říká, že pivo má říz. :-))

I když mám takový dojem, že párkrát se někdo napil hodně říznutého piva. Ale to je hodně dávno. Dnesšní senzorika asi stihne identifikovat neprázdné a nestandardní láhve.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051)

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 11.10.2009 20:38:20
> ----------------------------------------
> Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou
> to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 19:50:25
> ----------------------------------------
> >To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně
> používat veškeré laboratorní sklo pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v
> akreditovaných laboratořích, není co řešit.
> Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k
> spotřebitelskému balení medu.
>
> Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili
> ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich
> velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně
> neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se
> zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých
> okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje,
> že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli
> traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost
> je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.
>
> Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst
> je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se
> o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést
> přez srdce, že každý včelař je "milionář".
> Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK       
>
>
>

U piva a jiných výrobků kupujete co kde se sklo točí dokola a skládky plné odpadů vám nevadí ?

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 10. 2009
Re: Re: L??en? varidolem. (38034) (38041)

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
Tak se mějte Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 10.10.2009 23:56:10
> ----------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051) (38053)

KaJi:>Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo. <
.........


Průchod horkou louhovou lázní by měl hliník na hrdle rozpustit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046) (38051)

Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo.

V pivovaře na to mají doslova vteřiny, myčka se s tím zase meje a šplouchá 120minut.

Ty pokusy se zavřením umyté sklenice jsme dělával ještě v dobách předmyčkové a bylo to OK.
Před cca deseti lety byl problém sehnat sklenice ze sklárny, vždyť tady ty věci se vlastně rozjely až po minulém sjezdu a krachu Včely. Před deseti a více lety se s obchodem se sklem málokdo zabýval a sehnat menší sklenici bylo za rozumnou skoro nemožné. A hlavně vzhledem k nízkým koncovým cenám včelařů bylo nemožné se vejít do tehdejší ceny.
V mém případě vím o čem mluvím, nikdy jsem vlastně nedával do výkupu. Vždycky mě šlo o kvalitu pro české děti:-)) Aby nemuseli jíst ten tekutý a převařený sirup ze Včely.
:-)
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044) (38048) (38050)

AT:
..Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.
.....
Aj ja som za fumigáciu. :-)
Když se to umí a kopne se pořádně do úlu, tak to jde i o vánocích. Taky jsem míval lepší výsledky s fumigací než s aerosolem.
Aerosol je takový tank pro ZO a jiné hrubé kolchoznické metody. A nebo pro naprosto nepředvídatlený náhlý příchod zimy. To člověk nikdy neodhadne. Takže taková záloha není marná, ale s kouřem to jde dostat taky na nulu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040) (38046)

Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044) (38048)

Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Ja vychádzam zo svojich skúseností a pozorovania včiel, vo včelstvách do 20.8 je klieštik na nízkej úrovni (aj tohto roku po fumigácii bol priemerný odpad 23 ks Vd a býva aj nižší), čo je dôsledok, dokonalého posledného ošetrenia (vždy 1-až 10.11). Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38037)

Požívám převážně nové svazové sklenice. Jednodušší je umýt novou sklenici. Ale pokud mi zákazník vrátí svazovou od medu, tak je používám znova.

Kolik z Vás pije pivo, dvě třetiny? Taky se prodává ve vratných láhvích. Ještě jsem neslyšel někoho nadávat na láhve od piva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043) (38044)

AT:
To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, .....
---------------------
To jsem netvrdil, že je nepoškodí.
Ale nepochopil jsem z příspěvku, čím tomu zabránit, abych neměl ve včelstvu 1000 roztočů.
Preventivním léčením? - nepoškodí je to víc a dlouhodoběji?
Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík (88.101.12.73) --- 11. 10. 2009
pozvánka

pozvánka na můj blog:

vcelimed.blogspot.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (217.77.161.25) --- 11. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038) (38040)

Dovolím si odporovat. I když umyjete fakt sklenici poctivě a vypaříte , použijete nové víčko a na nějakou dobu uzavřete.Zkuste měsíc a přičichněte. Pokud tam předtím byla výraznější látka - okurky ale třeba i med , tak uvidíte. Ten kopr sice za chvilku jakoby vyvane , ale zkuste znovu uzavřít. Prostě vůbec se nedivím, pokud někdo preferuje nové sklo a víčko. Ono to sklo vůbec není tak hladké a nepropustné , jak jsme si mysleli. Jiná věc je , jak máte lidi naučené a nakolik je kontaminovaný med zředěný celkovým obsahem. Kdysi jsem na škole měl med kontaminovaný pepřem. Když jsem se nachladil , byl to ten nejlepší med , jaký jsem kdy měl. Do dvou dnů jsem byl ok , na rozdíl od zbytku třídy. Když je vás ve třídě 7 , tak prostě zkoušení neuniknete. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem- .omluva (38034) (38041) (38043)

Omlouvám se za svůj příspěvek mimo mísu.
Nevím proč, snad pod vlivem související diskuze jsem si myslel že se jedná o nasazení gabonu. Příště budu číst pozorněji a myslet:-))

Proti varidolu v tuto dobu nic zásadního nemám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041) (38043)

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, Aj čo i len 1 klieštik sa vo včelstve rozmnožil, aby dosiahol rozmnožovanie, musel larvu "napichnúť" a tým ju ohrozil. Otázka aká hranica-počet Vd vo včelstve ohrozí kvalitu zimujúcich včiel, je naozaj zložitá. Podľa mňa vždy záleží kedy začne klieštik atakovať dlhoveké včely, ak je to už v VI. a VII. mes., potom je každá atakovaná včela v ohrození (poškodené včely aj keď na pohľad zdravé, zdravé nie sú a zo včelstva odchádzajú-hynú) a včelstvo je celkom alebo značne poškodené.
Ak ten útok na zimné včely začne (VIII. a IX. mes.) vo väčšom množstve, takisto ich poškodí, ale samotnému včelstvu to neuškodí, lebo vo včelstve je už dostatok diferencovaných dlhovekých včiel.
Takže, ak to zhrniem, dlhoveké včely nesmú byť atakované Vd po celú sezónu a to dosiahneme jedine dokonalým očistením včelstva od Vd v čase pred zimovaním. Ak to včelár nedokáže, je jeho snaha zbytočná, pretože letné včely sa nedokážu diferencovať na dlhoveké.
V takomto prípade sa včelstvo dlhodobo rozmnožuje bez prítomnosti väčšieho počtu klieštika, ktorý nastupuje do útoku až v dobe, keď je už vo včelstve dostatok dlhovekých a zdravých včiel.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041)

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.
---------------------
Je samozřejmě jasné, že VD včelám neprospívá. Ale je otázka od jakého množství škodí. To je věcí diskuze a názoru, ale hlavně konkrétních podmínek. Jak jsou včely odolné, v jaké kondici, výživa, jestli jsou ve včelsvtu viry atd.

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

Pokud někdo chce cpát do včel Gabon, tak ten je určen k ochraně zimní generace, tedy v červenci. Na podzim, pokud mám důvod, můžu včas zahájet léčbu, varidolem.

Stejně jako Gabon působí na roztoče na včelách a přeci jen je to míň a kratší dobu chmeie do včel.

Nemyslím na rozdíl od různých propagátorů celeoroční chemické války od jara do zimy, že to léčivo včelám prospívá. AŤ chcete nebo ne, probíhá kontaminace vosku a v něm se líhne plod.

Na jedné straně se pohoršujeme nad plastovými rámky, kde není objektivního důvodu, na druhé straně cpeme včelám do úlu chemii i když pro to není z hlediska metodiky důvod. Gabon v září, říjnu.


Osobně si myslím, že nejlepší je nečekat na důvěrníka, mít doma lahvičku a knoty a vyčíhnout si den, kdy se včely rozlezou a léčit. Nejlépe až v listopadu a na vánoce. Čím později tím lépe. Nikdo nezakazuje léčit i po vánocích. Vyčíhnout čas kdy jsou včely bez plodu a nemusíte ani léčit třikrát. Pokud jset si jisti a máte to pod kontrolou.

Očistím podložky, léčím, napíšu spad za dva dny a vidím. Za měsíc znova a porovnám. A protože jsem ten měsíc měl podložku ve včelách tak vidím i přirozený spad. Takže pokud má někdo doma tak do 40 včelstev, má představu o síle napadení a o počtu VD co tak ve včelách jsou. A do té padesátky to ani není problém zmáknout.

Metodika co je u nás nastavena je nastavena tak aby i naprostí pitomci a negramotní ignoranti měli zdravé včely. Tedy několikrát víc než je třeba.

Roztoče nevyhubíme a musíme se naučit s ním žít a znát jeho i své včely.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034) (38041)

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny. Jakub

Pán Gruna 6.10 kom.37969, Ste mi dali otázku ako to myslím s fumigáciou a použitím KM. Tu máte akoby moju odpoveď, ktorú napísal niekto iný ako ja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (95.82.132.25) --- 10. 10. 2009
Re: Léčení varidolem. (38034)

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036) (38038)

Sklo a kov je materiál, který už svou podstatou znemožňuje nasáknutí nějaké chemikálie nebo jen zápachu. Na rozdíl od plastu nebo třeba gumy. Pokud zůstane ve sklenici nějaký zápach a není od víčka, tak je sklenice lajdácky vymytá. Zachycení spor plísně je možné v nějakém škrábanci do skla, ale mnohonásobně vyšší kontaminace medu je z prachu, který je v normálním ovzduší i v té nejčistší medárně. Námitky by mohly být jen u hodně starých sklenic nebo u sklenic z horšího obalového skla čištěných vícenásobně v myčce nějakým agresivním prostředkem, tyto sklenice mají zašlý nelesklý poškozený povrch skla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 10. 10. 2009

Co se děje? Žádné příspěvky, to už jsou všichni na fotbale?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 10. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035) (38036)

>To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v akreditovaných laboratořích, není co řešit.
Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k spotřebitelskému balení medu.

Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje, že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.

Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést přez srdce, že každý včelař je "milionář".
Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Robert (88.101.253.16) --- 10. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035)

Po umytí sklenice přehřeju v troubě. Stačí 150?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 10. 2009
Re: Sklenice na med. (38035)

To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek.home/=/cmail.cz>
> Předmět: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 17:18:28
> ----------------------------------------
> Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
> Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do
> jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní,
> avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v
> podstatě nelze umýt.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (81.19.4.77) --- 10. 10. 2009
Sklenice na med.

Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní, avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v podstatě nelze umýt.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (80.239.242.94) --- 10. 10. 2009
Léčení varidolem.

Léčíte už Varidolem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včelař (81.19.34.130) --- 10. 10. 2009
Úspěšný včelař

Ahoj,
pokud hledáte nějakou stránku pro laiky, nebo začátečníky tak mám tip.
www.uspesnyvcelar.euweb.cz
Úspěšný včelař pro vás připravuje samé novinky na webu. Cílem je vytvořit stabilní příručku, jak pro včelaře, tak pro konzumenty medu a spotřebitele včelích produktů.
Nyní s novým vzhledem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Číma (80.188.217.8) --- 9. 10. 2009
sklenice

Také používám několikrát sklenici a zákazníci mi vracejí zrovna ty moje, protože je mám opatřeny samolepkama. Nesmí být ale ledajaká. Používám samolepky z kovové folie, ideální jsou tzv.zlatý program od Metapisu. Každou sklenici před plněním myji a tato samolepka vydrží i 3 otáčky, ale nejdůležitější je to, že nemusím mýt sklenice od leča.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 9. 10. 2009
Re: Levný med (38020)



Kuchař napsal(a):
> Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
> rostlin v medu ;-)
>
>


No abych se přiznal, tak luhování rostlin v medu provozuji. Naposledy
sem zkoušel vyluhoval černý jeřáb ve 30% roztoku medu a vody. (30% bylo
medu, 70%vody). Bohužel med začal bouřlivě kvasit, tak jsem ho musel
prohnat přes pálenici a je z toho docela dobrý MEDOVEC :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 9. 10. 2009
Re: (38023) (38026) (38029)

Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla.
--------
Naše plechová šroubovací josu právě TWIST OFF. Když se kdysi ze západu dovezly potraviny balené těmito víčky, byly obdařeny tímto návodem k zavření.

To k čemu jsem se nechtěl vyjadřovat je to, zda opravdu musíme dosáhnout těsnosti tohoto typu: že ani po natlakování na 4bary nepoklesne tlak o 10Pa za minutu atd. (Takhle zkoušíme u nás ve fabrice těsnost tam kde na ní tolik nezáleží, pak jsou ještě přísnější).

Podle mě stačí jakákoli "těsnost" při které po otočení sklenice nevyteče voda ven. Pak med už taky ne a vzduch tam asi cirkulovat taky nebude. Ale to je můj subjektivní názor. Jestli je někdo přesvědčen, že musí mít plastové víčko ještě gumové těsnění, tak ať je.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 9. 10. 2009
RE: (38023) (38026)

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat...

Před asi 30 lety byl ve včelařských překladech článek o pokusech ve včelařském ústavu Erlangen. Několik různých uzávěrů, sklenice a kelímky umístěné v různých prostředích od extrémě suchých až po mokrá. A potom vážením zjišťovali, co se s medem stalo.
Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla. V jednom obalu s jakýmsi nastrčeným víčkem ve vlhku med nasál tolik vody, že začal kvasit a přetékal ven, v suchu se z tohoto obalu zase odpařovalo pár procent, takže klesla hmotnost obsahu pod hodnotu udávanou na obalu a došlo by ke klamání zákazníka.
Takže na víčku záleží.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 10. 2009
Re: Levn? med (38011)

U piva a u chlastu ti to nevadí?
Ono to není o lakomství ale o ochraně životního prostředí.
Sklo je inertní materiál který nic neabsorbuje.
I když to sklo dáš do tříděného odpadu na další zpracování tak životní prostředí poškozuje svozová služba a výrobce který znovu zbytečně vyrábí to co jsi vyhodil. Také je to neúcta k lidské práci když zahodíš to co by jiný použil.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michael <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:30:33
> ----------------------------------------
> Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 10. 2009
Re: Levn? med (37994) (38007) (38008) (38009)

Řekl bych, že 90% včelařů bere použité sklenice na protiúčet a cenu medu má v čisté váze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:11:31
> ----------------------------------------
> Zkouší někdo zpětně vykupovat sklenice na med od lidí? Třeba v rámci
> včelaření jako podniku šetrného k přírodě, ty sklenice by stejně jinak
> nejspíš skončily v popelnicích.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 9. 10. 2009
Re: (38023)

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat. Jen podotknu, protože už patřím mezi pamětníky s teprve počátkem ztráty pamětí, že za mých mladých let nebyli svazové sklenice, ale svazové voskované/parafínované kelímky s víčky z téhož materiálu, který se tehdy používal místo plastu. I na čepování piva. Fuj:-)
A ty rozhodně netěsnili vzduchotěsně.

A k etiketám.
Používáme normální myčku BOSCH, stará asi 5 let.
Standardní program, bohužel 2 hodiny a jedna náplň-tableta.

Etikety josu tři druhy -
- Ani je nezkoušejte sundat /majonezy Helmans atd/ Myčka sejme papír, lepidlo lepí dál. Pomáhá pokud někdo nutně potřebuje "vodička" k Dentacrylu. Ta rozpustí i plexisklo:-)
- Většina co jde sloupnout asi po hodině máchání a zbytek sundá myčka sama. Je třeba si to pohlídat a v určité fázi myčku otevřít a sloupnout rozmáčené etikety ze sklenic. Běžná zelenina, okurky atd.
- ty co jsou sloupnout i po minutovém namočení ve studené vodě. Ale tady bývá problém, že je lepší je pak narvat stejně do myčky. papír jde sloupnout ale pruhy lepidla na skle drží. To ale na 90% umyje myčka.

Vlastní etikety. Povedlo se mi najít etikety do laserové atd. tiskárny co jdou umýt. Některé nejdou.

Doma si tisknu, když musím, tak jen právě proměnná data a to jen když jsem zkoušel prodávat v obchodech. Na zbytek není problém mít profesionálně na ofsetu natištěné universální etikety, nebo cedulky.

Samozřejmě mýt doma sklenice jde tak trochu v malém, pokud bych potřeboval za odpoledne stočit 500kilo medu, tak si přistavím zabalenou paletu a jedu. Tady je asi šetření kontraproduktivní.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 10. 2009
Re: Levný med (38020)

Uffff ! To jsem si, příteli, oddychl :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Kuchař" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:04 AM
Subject: Levný med


Přátelé, omlouvám se Vám všem za svůj drsnější příspěvek a ujišťuju Vás že
to bylo skutečně myšleno jako žert. Vedla mě k tomu úvaha jak by to
teoreticky šlo s medem dělat, pokud by se řadoví včelaři začali chovat
"tržně" jako někteří výrobci oné sladké hmoty prodávané v supermarketech po
necelých 60,- Kč za kilo. Skutečně jsem přesvědčen že každý poctivý včelař
má svoji hrdost, která mu nedovolí dělat ta zvěrstva, která jsem se snažil
vměstnat do mého předchozího příspěvku. Smutné na tom je, že stále hodně
lidí má představu o dokonalém medu takovou, že je krásně hnědý, neustále
tekutý a nikdy nezkrystalizuje a při pohledu na pastovaný med prohlásí že
to vypadá jako sádlo a kolik je v tom přimíchaného cukru. Lidem, kteří si
ode mne med kupují se snažím vysvětlit co to pastovaný med je, proč je v
pořádku že med krystalizuje, kde se bere lesní med a třeba takové
"maličkosti" aby chvilku počkali a nedávali si med do moc horkého čaje. A
lidi to zajímá, ptají se, rádi se podívají do včelína a pro můj med se
vracejí. Nejsem žádný velkovčelař - mám 6 včelstev, prodávám med po
100,-Kč/kg a včelařství beru opravdu jako své hobby.
Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
rostlin v medu ;-)


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 10. 2009
Re: (38023)

Malá poznámka k těm etiketám:
Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:52 AM


Karel: Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo
že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame
okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam
jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř
jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od
medu. Bez problému, těsní.

Souhlasím že tento typ uzávěrů lze pořídit velkoobchodně za cenu blížící se
této. Mohu k tomu jen říct že plastová víčka nejsou víčka, protože nemají
požadovanou resp. žádnou těsnost. O estetice ani nemluvě, je to věc každého
to jistě. Na druhou stranu se dají velmi dobře opakovaně použít.
Jen pro úvahu uvádím následující.
Pokud požaduji umýt 20 sklenic 720 ml s velmi dobrou etiketou na které je
datum plnění a spotřeby tak se mi myčka jenom vysměje a bez vady je opět
vyndám. Abych byl vůbec schopen zbavit sklenice etikety musím použít jen
velmi silnou chemii tj. louh. 20 ks umyji tak za hodinu možná za 45 min.
při ceně práce min. 100 Kč, rizikům poškození zdraví se mi to nemůže
vyplatit. Argument že lze "otáčet" sklenice s etiketou, nelze použít,
protože na všem musí být datum spotřeby nebo použitelnosti od data i při
prodeji ze dvora, navíc to na zákazníky působí příznivě.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78081 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38024 do č. 38084)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu