Včelařská konference

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor

Nad zimujúcim chumáčom nemá byť nemá byť nič, čoby zadržalo vlhkosť unikajúcu z prostredia úľa. Ak tam dáte plast, odrazovú fóliu aj samotná plsť je nepriedyšná a dávno som ju prestal používať o polystyréne ani nehovorím. Tento spôsob uteplenia včelstva z hora je hádam možný len vtedy, ak dokážete z prostredia včiel odviesť vlhkosť npr. komínovým efektom, npr. očkom v najvyššom mieste pod uteplivkou. Mám to odskúšané a funguje to, zimujúce včelstvo to bez problémov zvládne, teraz to používam len vo včelstvách, na ktorých mám stropné kŕmidlá v prednej stene s očkom.

prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.

Myslím si ale , že uteplivka nie je v priamom spojení s včelami a keď aj mokrá včelám neublíži, veď ona nevyhrieva, len neprepúšťa studený vzduch do úľa. Veď aj eskymácke iglu je postavené zo snehu prípadne z ľadu a ľudia v ňom nezamrznú. Preto nesmiete byť tak precitlivený.

Největší průšvih při takovýchto řešení s textilem je vzduch, který zvlhne a místo uteplení vlivem zvýšené vlhkosti vytvoříme nad včelstvem vodivou a kondenzační jednotku mnohem větší, než když jsou vzduchové bubliny uzavřené a ve velké tloušťce, která opravdu izoluje a odráží teplo. Do 5ti cm nejde o izolaci ale jen takové tepelné šidítko. To samé kovová hliníková folie, která vlastně funguje jako litinová plotna na plynovém vařiči a tak pojímá a rozprostírá teplo a tím o něj i okrádá včelstvo. To se dá říci i o ostatních vlhkopojímajících materiálech. V podstatě by bylo lepší řešení jako u tradičního farmáře někde v U.S., kde jsou stropy jednoduché z překližky.

U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší.

_gp_

.......
Antoni:>prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.<

Gusti, každý včelár má svoje osvedčené grify-ťahy alebo "triky", ktorým dôveruje a nedá na ne dopustiť a tak to robím ja a ako vidím tak aj Ty. Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také.
Podľa mňa žiaden tepelný most sa cez vlhkú uteplivku nešíri spätne do včelieho chumáča, ak vlhkému vzduchu nebránime k odchodu do voľného priestoru, totiž vlhký vzduch z chumáča neustále odchádza a nedovolí sa ukladať do utepliviek. Toto každú zimu preverujem a mokré koberčeky nenachádzam.
Viem jedno, od doby keď som z ponad včiel odstránil nepriepustné materiály, moje včelstvá majú každý rok suché dná a ani uložené súše pod zimným chumáčom neplesnivejú, je to bezpečné.
Keď už mám "pero" v ruke, tak spomeniem svoje pozorovanie, ako prezimuje včelstvo, nad ktorým je neuteplený pristor jednej debničky, spojený s meraním teploty na strednou uličkou kde zimovalo včelstvo. Pri odpisovaní teploty som zakaždým musel včelstvo otvoriť, počas väčšieho vonkajšieho chladu bol chumáč vždy hlbšie v uličkách, ak sa oteplilo, včely vystúpili až nad rámiky. Teplota nad chumáčom bola oproti nameranej vonkajšej teplote len o 3-4 vyššia. Človek žasne, ako je všetko spojitosti so zimovaním včelstva inakšie, ako sa to podáva a traduje.
Záver: pokus mi poskytol nové pohľady na zimujúce včelstvo a dôležité bolo, že včelstvu sa to aj naprike každodennému vyrušovaniu na jeho kvalite neprejavilo.

Antoni:>Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také. <
.........

Já jsem oproti jiným včelařům 100% samorost. Pokud nejsem s něčím spokojen a nebo mě to zavazí při práci, tak to vyřadím a mám po problému. I u mne byla kobercová doba, bohužel je tu mírnější a vlhčí klima a to zapříčinilo, že konopné koberce se rozpadly za 2 zimy, na jekorech mi propolis začal plesnivět už první rok a takové ty svařované z chemlonu včely začaly cupovat a začali se také podélně párat. Potom jsem zkoušel koberce tzv. veletrhovky - výprodej z Brněnských veletrhů a ty měly pěnovou jednu vrstvu. Opět voda a kusadla zapracovala.

Po zvážení kolik úkonů musím udělat navíc kvůli tak jednoduché věci jakou je sejmou víko a dostat se k včelímu chumáči x počet včelstev, jsem dospěl z amatérského bodu "A" k bodu borců "B" a k investici podobající se opravdu nelevné záležitosti s výsledkem kompaktního sendvičového víka, s kterým jsem nadmíru spokojen. Řešením je vždy jednodušší práce než tisíce únavných úkonů zbytečných. I tak relativně drahé řešení bych zanic už nevyměnil. Normu na takové víka mám 150 ks za měsíc pro jednu sezonu a rozpočet za cca 1 barel medu.

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za dob pana Fialy a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou hloupost.
P.Z.

P.Z.:>Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.<
.........

Já se produkcí medu úspěšně živím už bezmála 8 let a včelařím naplno 12 let. Vy také?

Přečtěte si ještě jednou laskavě co píšu a nedělejte ze mne dementa. Jsem dostatečně schopný Vám sdělit, že zimovat včelstva o Vaší domnělé váze chumáče 3-4 kg je kravina. Nevím proč bych měl mít v terénu místo cca 6q zivých včel při zazimování 2-3x tolik? Kvůli vyšší práci, nákladům nepůjdu do rizika a spokojím se s technologií ošetřování včelstev, která vychází z více běžných situací a simulací váhy populace včelstev. Proto píšu, že takové víko je globálnější řešení než Vaši nákladní siláci, kteří třeba donesou hodně řepky, nebo se také mohou domrtě všechny vyrojit a máte místo medu houby.

>U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší. <

Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující.
Máte pravdu,za normálních okolností nemůže naše kraňka vychovat a jít do zimy s počtem větším než je více než tři kg včel.Myslím m si,že i dvoukilogramové zimující včelstvo bez zásahů včelaře(spojováním) je hodně nadprůměrné.Co tak odhaduji při návštěvách okolních včelařů,kteří včelaří klasicky bez podzimního spojováním oddělků v normálních dvouprostorových úlech je síla včelstev mezi jedním až druhým kilogramem.Jelikož jsem ale včelař zájmový,včely jsou jen mým blahodárným koníčkem,tak mě nedělá problém si ze včelkama hrát,experimentovat.Vytvářením oddělků a pozdějším spojováním tyhle tříkilová včelstva bez problémů získávám.S rojením nemám nejmenší problémy,jelikož můžu postavit i komín nástavků(Optimal)o počtu 6-7ks a včelstva dle potřeby v pohodě 2-3 nástavky vystaví.Je mě jasné,že včelař s počtem 50-100 a více včelstwev nemůže tuto metodiku uplatnovat.Ovšem výnosy takových včelstev bývají u mě každoročně vysoce nadprůměrné a věřte,že takový užitek včelaři,pro které je chov včel živností nemají ani zdaleka.S přátelským pozdravemP.Z.

Občas přitvrzuji v diskuzích a není to často na škodu. Dá se tak zvýraznit podstata témat a oto jde. Jestli včelařství v číslech v tomto případě není moc opakováno, potom se dělají základní chyby jako nestandardní úly, rozdíly v ošetřování s horšími výsledky, nepochopení tepelných výhod a nevýhod zateplení a nezateplení atp.

Potom včelaříte třeba 40 let a zjistíte, že po tu dobu jste mohl mít po nějakých nákladech mnohem vyšší zisk kdyby jste se oprostil některých zauzlovaných vlivů. A tak je to ve včelařství ve všem. Jsem také konzervativní člověk, ale umím o mnoha i banálních věcech přemýšlet a dávat do důležitých souvislostí.

_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 20. 10. 2009

Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091) (38092)
>Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující. <

Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.
Turčáni.
Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba!
Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost:
Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle
originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období
léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.

Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil
jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p.
Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva
začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové
množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných
vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty
plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev,
než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve
výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou
pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými
kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24.
Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen
igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, October 16, 2009 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že
netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že
máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel
k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste
někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste
takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty
návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za
dob pana Fialy       a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné
literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou
hloupost.
P.Z.

S propustnými stropy, odvětrávacím rámečkem, nad tím polystyren, úly uteplené i neuteplené, to vše jsem zkoušel.

Pak sjem se vrátil k zasitovanému dnu - zdůvodu těsnosti při léčení jsme od nich odešel - a zjistiol jsme že i při netěsném zakrytí podložkou to nemá vliv na účinnost léčení a problém s vlhkem zmizel. Od té doby mám na stropě přes zimu běžně igelit (z toho jsme měl dřív strach) a po několika náhodných pokusech (azapoměl jsme dát PS pod strop) ustupuji od polystyrénu nad foliíí. Buď dělají problém v létě mravenci, nebo v zimě myši.
Postupně izoluji buď vzduchem - dávám pod víko mezidno, někdy silnou vlnitou lepenkou /12mm/ a někdy jen krabicovým víkem.
Pokud nějaké včelstvo potřebuje teplo, tak to stejně potřebuji řešit komplexně na jaře a jenom zateplení stropu nepomáhá. A silnějšímu je to jedno.

Ale včelařím v oblasti kde bývá obvykle lesní snůška, takže ten co je závsilý na květové může mít jiné zkušenosti.
Karel

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny. Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny přežít veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Ano, souhlasím. Uteplení strůpku má dle mého soudu praktický význam až v
době cca 40 dnů před rozkvětem ( u mne ovocných stromů ). Předčasné ( nebo
celozimní ) zateplení může mít na svědomí právě řadu problémů, které
souvisejí s rozsahem plodování, spotřeby zásob, vlhkostí atd.., možná i
nástupem množení kleštíka.
J. Kala


J. Křapka napsal:
Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

No a ještě chci dodat, že by se neměl negativní, ani pozitivní význam
zateplení přeceňovat. Je třeba vyzkoušet.
Protože některé linie včelstev si plodují dle svého genetického "kalendáře"
ať jsou, či nejsou zatepleny. Mám několik roků možnost pozorovat zcela
odlišné projevy u Vigorek a Havlínek.
Ale to už s původním vláknem o vlněné plsti moc nesouvisí.

A přecejen k té plsti: rozhodně bych ji nedal přímo na rámky. Servat kusy
zničené plstěné uteplivky znamená přijít o propolis, klid včelstva i
uteplivky. ( o zužitkování propolisu mluvím jen v souvislosti se včelstvy,
která nebyla léčena amitrázy, fluvalinátem a pod.)
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Friday, October 16, 2009 10:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková
ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech
ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí? To má být technické rouno? Používá se u aut při šíři 2 cm např. ke zvukové izolaci. Barvou jde o recyklovaný textil namykaný a svařen do rouna. Dělala ho u nás tč. (cca 1990) textilka v Brně. Dnes nevím. ??

_gp_

.........
Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

>Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor. <