77442

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



vsusicky (82.117.130.3) --- 5. 11. 2009
včelařské pomůcky

Když už jsem u toho, toto je také zajímavé. Ruční odvíčkovač cca 21000, radiální medomet na 18 r s el. pohonem 17 000,-.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 5. 11. 2009
Re: dotaz začátečníka na rámkovou míru (38518) (38519) (38520) (38541)

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

------------------
Přesně tak, včelám je to v podstatě jedno.
Vždycky si to musíš vyladit - tvůj styl (časové možnosti a představy) snůškové a jiné místní podmínky a tvůj úl a tvoje včely.
No a proč nekupovat to co je monentálně nejlevnější při srovnatelné kvalitě. A zřejmě se prosadí a bude k tomu na trhu nejvíc příslušenství.
Věřím že se tady momentálně rodí nový standard, který žádná komise nevymyslela, ale rodí se na ekonomickém podkladě a ekonomických zákonech. A to je trvalé.
Ostatní systémy měly na tohle smůlu. Možná byly lepší, ale "bohužel, kužel". Nebyly ekonomicky lepší.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 11. 2009
Re: dotaz začátečníka na rámkovou míru (38518) (38519) (38520) (38541)

Nejsem zastáncem dlouhého života mrtvých teorií. Když něco neumím, tak se s tím nechválím. Poznáte na obrázku, že začínající včelař nemá drátkované rámky v úle, protože to ani neumí? Na druhém obrázku je práce včel během 6 dnů, současně stavění i zanášení medem. Na rámku je použit vlasec. Vnuk se učil drátkovat rámky až v Nasavrkách a je rád, že to doma nemusí dělat tak složitým způsobem.
http://leteckaposta.cz/557354674
Na webu www.vcely.kvalitne.cz, jsem popsal svůj názor na ekonomiku včelaření, aby začínající včelaři měli z čeho vybírat. Jak to není o číslech, tak to je o ničem.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 4. 11. 2009
RE: dotaz začátečníka na rámkovou míru (38518) (38519) (38520)

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

Technologie Langstroth obecně:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Item
id=53

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Item
id=34

Technologie - příklad jak to lze s nízkými nástavky v 80 letech:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a

Čím více budete kompatibilní, tím méně budete muset improvizovat a tím více
se budete moci soustředit na vlastní chov. Řešil jsem to před pár lety
stejně jako vy, ačkoliv jsem měl k dispozici cca 40 starých (až 100 let)
dvouprostorových úlů svého otce (úly různé konstrukce 39x24 a 37x30). Vše co
nedokážete, nestihnete, nebo se vám nevyplatí samotnému vyrábět, koupíte
(viz nástavek za 150 Kč). Vše vám bude pasovat. Nakupovat přitom můžete v
případě, že to na tuzemském trhu není, po celém světě (namátkově například
plastové mezistěny z USA).
J.T.


>
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 4. 11. 2009
Ještě jednou

Stala se chyba tento odvíčkovačhttp://www.youtube.com/watch?v=JGKBBV8xg2k

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 4. 11. 2009
odvíčkovač

http://imkershop24.de/entdecklungsmaschine_cid_95_id_745.html A proč ne tento jednoduchý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 4. 11. 2009
Re: stavba, půdorys, rámek (38513) (38528) (38529)

A na jaké míře včelaříte??
___________________________________________________________

Optimal... r. m. 42x17 cm, 11 rámků v nástavku s osovou vzdáleností 38mm, tenkostěnný úl, varroadno

"Originální optimalovské" rámky mají zúženou spodní loučku. Když jsem před 4 lety začal včelařit v Optimalech, dostal jsem rámky tvořené z louček šířky 25 mm ( včetně spodní loučky ). Řekl jsem si, že je budu postupně nahrazovat rámky s užší spodní loučkou, protože jsem si myslel, že se široká spodní loučka rámků prostě do Optimalu nehodí. Hned druhý rok jsem experimentálně nasadil něco přes 40 kusů rámku složeného z bočnic a horní loučky šíře 28 mm a ze spodní loučky šíře 14 mm přibitou ke kraji bočnic ( nikoliv na střed ). Tento rámek se mi vůbec neosvědčil. Úzkou spodní loučku včely buď vůbec nepřestavovaly a když už to udělaly, propojovaly nástavky můstky, což se mi u rámku 25 děje jen zřídkakdy ( nemám problémy s můstky a nepozoruji, že by včelám nějak vadila mezinástavková mezera ). Jakmile rámek 28 projde pařákem, bez milosti ho vyřazuji. Už se nemohu dočkat, až se těchto exotů do posledního zbavím.

Letos jsem zkoušel místo drátku použít dvojí výplet rybářským vlascem... další marný pokus o zlepšení
Ještě, že jsem nebyl tak velkorysí jako u experimentu s rámkem 28 a vyzkoušel jsem jen 4 exempláře ( jeden jsem vložil do plodiště, jeden pod plodiště, jeden nad plod, jeden jako krycí rámek plodu ). Výsledek byl ve všech případech stejný. Včely vlasec vykusovaly a nechtěly přes něj stavět. Vzniklé zmršeniny plástů minulý týden ostošest prosvištěly pařákem ( ani mi nebylo líto, že to bylo ve směs panenské dílo ). Podobnou zkušenost s použitím rybářského vlasce má A. Turčáni ( www.ivcely.sk )

S pozdravem M. Václavek

PS
Rada pro všechny:
Používejte mezerníky, protože každým dalším zašprajcnutím rámku při manipulaci přilijete více a více oleje do pomyslného ohně odrazujícího od veškerého zbytečného "rámečkování" ( podobně účinkuje i počet rámků v nízkonástavkových úlech )
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Re: (38518) (38519) (38520)

osobně nechávám nízké nástavky dožít, je to moc zbytečné práce

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 16:16:22
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Tepl? studen? stavba (38515)

blbost

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tepl? studen? stavba
> Datum: 04.11.2009 15:22:20
> ----------------------------------------
> Taky bych měl dotaz
> Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových
> nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při
> překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
> Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde
> bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
> Zdraví Pepek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Re: (38513) (38514)

Občas se objeví plíseň ať je to tak nebo tak vliv orientace se přeceňuje Zvláště při vysokých nástavcích a podmetech nebo zasítovaných dnech Správná orientace by byla jen šikmo vůči česnu nebo česno v rohu úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 15:15:19
> ----------------------------------------
> V nástavkových úlech Studená protože je lépe provzdušněná od otevřeného
> česna.V teplé stavbě napříč plástů není cirkulace a více plesnivý zadní
> plásty.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: (38518)

stačí otočit nástavky Jak jednoduché :-D


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 04.11.2009 15:14:42
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
> Rámková míra 448x232.
> Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 4. 11. 2009
RE: Tepl? studen? stavba (38527)


>něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky
>http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

K překladu webových stránek z polštiny a dalších cizích jazyků do češtiny
lze využít překladače Google na adrese:
http://translate.google.cz/#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: (38513)

Ani jedna oboje jsou kompromisem k přirozené stavbě včelstva

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 4. 11. 2009
Re: Teplá studená stavba (38515) (38526)

Také jsem to přrd mnoha lety zkoušel. Zda je to blbost, nevím, ale nefunguje to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 4. 11. 2009
Re: teplá x studená stavba (38518) (38523)

Petr M napsal:
>Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
>Rámková míra 448x232.
>Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
---------------------------
Moc to neprožívej.
Tohle mělo význam u jedno prostorového zimování.

Jakmile je tam vysoký podmet, nebo ve spodním nástavku necháš na jaro po stranách nedostavěné stavební rámky aby si tam včely na jaře mohly rovnou stavět a sobě ušetříš práci, tak se tam nastaví takové poměry, že to už nebude tak významné. Pokud uděláš do dna díru a zasítuješ ji pro větrání, tak je to úplně jedno. Jakmiole je větrání ve dně, je st./teplá stavba výborné téma do hospody.
Očka zacpi a používej, jen když budeš potřebovat dělat oddělky, Nebo si je tam přiděleje ještě na krátkou stranu.
Pokud máš dostatečnou ventilaci spodem, nemají pro ventilaci až tak velký význam.

A máš to a věnuj se podstatným věcem. :-)
Mám taky 448*232 i jiné výšky. Tohle téma nepatří k Langstrotům - tedy pokud budeš včelařit nástavkově.

I na studené stavbě ti to bude plesnivět, když tam nebude v zimě správná ventilace.

Ale samozřejmě vyslechneš spousta protichůdných názorů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.207.2) --- 4. 11. 2009
Re: stavba, půdorys, rámek (38513) (38528)

A na jaké míře včelaříte??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 4. 11. 2009
Re: stavba, půdorys, rámek (38513)

Pro nástavkové úly je ideální stavba studená ( alias příčná stavba, tj. rámky jsou umístěny příčně k česnu ).

V případě teplé stavby zaplňují včely zásobami zejména zadní plásty a v sedisku vytvářejí symetrické krajové zásobní věnce, což je pro zimování zcela nestrategické ( za chladu jsou zásoby v zadních plástech mimo dosah včelího chumáče, který může využívat jen zásobní věnce a ještě k tomu jen u jednoho z boků úlu, protože se nemůže pohybovat na obě strany zároveň ). ... Dost polohistorických průpovídek. Toto povídání platilo především v klasických úlech při klasickém jednoprostorovém zimování. V případě chovu silných včelstev zimovaných v několika NN, zvláště pak při zimovaní s mednými komorami nebo při vzdušném zimování, se efekty teplé stavby eliminují, do jisté míry prakticky ruší. Nicméně přesto to není pro nástavkové úly dobrá volba. Se studenou stavbou se dociluje lepší organizace včelího sediska, je univerzální ( vhodná k zimování jak velkých, tak malých včelstev ). Komplikovanější rozebírání nástavků se dá vyřešit bočním přístupem k úlům nebo "prací s nástavky"... minimalizací manipulace s rámky ( humoristicky to nazývám "rámečkování" )

Včelařím v Optimalech. Tyto úly mají čtvercový půdorys. Kdyby se mě někdo dnes zeptal, jaký význam má čtvercový půdorys nástavků, nedovedl bych mu předložit žádný relevantní argument, neboť jsem při své byť relativně krátké včelařské praxe došel k závěru, že údajné argumenty "pro" nejsou podstatné ( alespoň pro mě nejsou důležité ). Proto mě v současnosti představa čtvercového Langstrothu připadá spátečnická ( další nekompatibilní úl, u kterého nenacházím opodstatnění ).

Na rámkové míře 448x232 mm bych včelařil velmi nerad, protože to není ani nízký, ani vysoký, nýbrž jakýsi "střední" rámek, na kterém se pořádně nedá aplikovat včelaření s celými nástavky ani v podobě NN-systému, ani v podobě Dadant-systému. Je to ideální rámek pro Leibigovo "jednoduché včelaření", ale to není můj šálek dobrého čaje. Toť můj názor.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 4. 11. 2009
Teplá studená stavba

něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 4. 11. 2009
Re: Teplá studená stavba (38515)

>Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka. Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo? Zdraví Pepek<
------------------------------------------------------------
Máte pravdu, je to blbost. V dobách mých začátků jsem také někde četl, tuším že v Odborných včelařských překladech, že při překřížení matka nepřechází a tento způsob je možno využít i při chovu matek. Bylo to fiasko.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 4. 11. 2009
RE: Teplá studená stavba (38515)

Zkoušel jsem to, překřížení matkám nevadí a vesele plodují dole i nahoře.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepek
Sent: Wednesday, November 04, 2009 2:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Teplá studená stavba

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: (38518) (38519) (38520) (38522)

jinak ale v langstrothech nevčelařím. Jen jsemm jednu dobu uvažoval o jejich zavedení místo nebo vedle 39x24. Začínat ale znova, tak začínám s langstrothy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 4. 11. 2009
Re: teplá x studená stavba (38518)

Petr M napsal:
>Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
>Rámková míra 448x232.
>Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
..................

Nové dno a převrtat očka :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: (38518) (38519) (38520)

Já používám rámky 39x24 a to hlavně proto, že rámků a úlů mám zásobu. Jinak mně lákají nízké rámky, a to z toho důvodu, že na nízké rámky je možné používat medomet malého průměru a tudíž hodně skladný. Co se týká langstrothu, původně jsem uvažoval vyzkoušet pro dobrý rozvoj na jaře rámky jumbo 30 cm vysoké v plodišti s tím, že by se tyto rámky vůbec nevytáčely a nad tím bez mřížky nízké rámky na med. Nyní uvažuji kvůli varaóze o zavedení norského zimování a tím o potřebě mít možnost vytočit všechny rámky v úlu, takže u langstrotha to vidím na jednotnou rámkovou míru 185 mm vysokou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: Teplá studená stavba (38515) (38516) (38517)

Matka bych řekl, může do překříženého nástavku přejít o něco později, třeba o den nebo o dva, ale když se rozhodne tam přejít, tak tam přejde. Může to fungovat, když bude mít dole dostatek místa a když ji do horního nástavku nebude lákat třeba trubčí plod, ale asi to na vysokých rámcích nebude nijak spolehlivé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 4. 11. 2009
Re: (38518) (38519)

Děkuji za odpověď.
A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: (38518)

Mně mezi studenou a teplou stavbou zas tak moc velký rozdíl nepřipadá, vyzkoušel jsem obojí. Jako že by na studené stavbě byly v zimě všechny rámky suché a bez plísní a na teplé stavbě byly automaticky krajní rámky plesnivé, tak to v žádném případě není. Krajní boční rámky při studené stavbě taky nejsou očkem v nastavku provětrávány, takže taky mohou chytit plíseň. Při obojí stavbě jsou potom rámky odvětrávány kromě očka ještě spodem sítem a prázdnou plochou mezi rámky spodního nástavku a volným prostorem ve dnu úlu. A dále ještě strůpkem,pokud se strůpek uteplí izolaci prodyšnou pro vlhkost. Za takových podmínek není mezi teplou a studenou stavbou výrazný rozdíl. O trošku lepší je studená stavba, ale zas ne tolik, aby se kvůli tomu nástavky nějak násilím předělávaly. Klidně úly, co už máš udělané, nech tak, další udělej na studenou a normálně používej. A pak uvidíš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 4. 11. 2009

Děkuji za odpověď.
Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
Rámková míra 448x232.
Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 4. 11. 2009
Re: Teplá studená stavba (38515) (38516)

Díky myslel jsem si to,ale je lepší se přeptat
Zdraví Pepek
------------------------------
Nefunguje to. :-)
Zkoušel jsem to když jsem začínal.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 4. 11. 2009
Re: Teplá studená stavba (38515)

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek
---------------------
Nefunguje to. :-)
Zkoušel jsem to když jsem začínal.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 4. 11. 2009
Teplá studená stavba

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (82.202.44.205) --- 4. 11. 2009
Re: (38513)

V nástavkových úlech Studená protože je lépe provzdušněná od otevřeného česna.V teplé stavbě napříč plástů není cirkulace a více plesnivý zadní plásty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M (88.100.247.100) --- 4. 11. 2009

Dobrý den.
Můžete mi prorím poradit,je lepší studena či teplá stavba??
Děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 4. 11. 2009
Re: OdvĂ­Ä?kovaÄ? (38470) (38496) (38498)

Proc to tady resime? protoze ses ptal, jestli s tim ma nekdo zkusenosti. Osobne jsem to jeste u nikoho nevidel fungovat. Jinak s polskymi vyrobky zrovna dobre zkusenosti nemam,
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
predmet (38502) (38506)

když již jenapoředu ten předmět tak jej pište bez diakritiky kolikrát se ani nedá zjistit oč jde
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: datov? schr?nky
> Datum: 04.11.2009 12:13:40
> ----------------------------------------
> vidím, že jsem zapomněl vyplnit předmět. tak ještě jednou.
> Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky
> měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.179.229.219) --- 4. 11. 2009
Re: datové schránky (38502) (38506)

Nemusejí je mít. Povinnost se týká jen organizací zapsaných v obchodním rejstříku, ne občanských sdružení.
Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 4. 11. 2009

Ještě jednou a lépe (pardon):

Přátelé,omlouvám se!
Neomlouvejte se, máte recht ...
Klidný den.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 4. 11. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37444) (38503)

Neomlouvejte se ... máte recht.
Klidný den. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.235.30.9) --- 4. 11. 2009
Re: Webové adresy uváděné v konferenci (38469) (38483) (38491) (38494)

Díky moc za radu.Povedlo se.Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
datové schránky (38502)

vidím, že jsem zapomněl vyplnit předmět. tak ještě jednou.
Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky
měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 4. 11. 2009
Re: Odvíčkovávač (38470) (38496) (38498)

Nevím proč tady řešíme stále něco co jinde je již dávno vyřešené například tento odvíčkovač 39.250,- Kč

http://imkershop24.de/entdecklungsmaschine_cid_95_id_745.html

s pozdravem
K.Ř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38480) (38499)

Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Pán kolega, presne ste to vystihli! 9 rokov v jednom slede bez použitia akýchkoľvek iných prostriedkov, by sa bol dávno prejavil a teraz by som obdivoval len prázdne úle. Zatiaľ sa neprejavil vplyv jednostranného používania ničiaceho prostriedku (amitraz) na odolnosť klieštika a amitraz používam od jeho začiatku , t.j. od roku 1982-3. technologický postup v mojom prevedení: prvé tzv. odľahčovacie FUM robím 20.8, druhú 1.10 a poslednú totálnu, bez plodu v čase 5-15.11, v tom je celé tajomstvo zatiaľ úspešného boja s Vd.
Som presvedčený, že je to dôsledok pôsobenia na akarida cez vzduchové prieduchy, kde končia nervové zakončenia, na ktoré jed pôsobí. Dokázať to neviem (nemám na to prostriedky), potvrdzuje mi to len vlastná intuícia a dosahované výsledky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: krmen? (37379) (37394) (37419) (37430) (37440) (37441) (37444)

Přátelé,omlouvám se!
Budu-li teď vypadat jako hnidopich,ale musím se ozvat.Nebuďme jako
ti dobráci v novinách a televizi.
Krmítka jsou rodu středního a tudíž se skloňují dle vzoru
"město".Takže TAHLETA KRMÍTKA! A nikoliv tyhlety krmítka.
Ještě jednou se omlouvám. Měli bychom mluvit česky.
Podívejte se na dopisy pana Turčaniho.Jaká je to pěkná slovenština!



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: krmen?
Datum: 20.8.2009 - 9:07:50

> Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného
> polotovaru. Záleží jaký
> matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem
> určeným na právě tuto
> hloubku lisování výrobce použije. Já myslím,
> že vzhledem k malé sériovosti
> výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje
> nějaké levné přebytky
> příslušných materiálů a tak každá série bude
> z něčeho jiného s jinými
> vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak
> na cenu, není možné uhlídat
> životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou
> životnost přímo
> garantovat.
> Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní
> krmítko, aby vydrželo, musí
> mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším
> materiálem a vlastní krmítko
> má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené
> zabudování ještědského
> krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba
> polystyrenem a spodku
> krmítka třeba sololitem.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení
> při umývání.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krmen?
> > Datum: 19.8.2009 21:15:29
> > ----------------------------------------
> > Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a
> > krom jednoho mi žádné neprasklo
> > > (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí).
> > Je potřeba s nimi
> > > zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou
> > vloženy do dřevěného
> > > rámu, tak vydrží na věky.
> >
> >
> >
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009

Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 4. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432) (38488)

Byl jsem na ten přístroj dost natěšenej a teď mu tak nějak nevěřím....no uvidíme jak dopadne ta druhá fumigace, tu udělám klasicky a s podložkama, ať vím na čem jsem :-)
------

No já jsme taky, ale z toho že někde nepadají bych si nelámal hlavu a audělal kontrolní léčení, nejlíp aerosolem.
Třeba tam prostě roztoči nejsou. :-))

Letos mám velmi malé zamoření, snad to vydrží a když jsou tak jsou vedle sebe (úlech). Ale stále je to dobré.

Asi to tak odhaduji na ekvivalent roku 2005.
Takže až budu kupovat zase žlutou barvu na matky, tak si nakoupím léčiva plnou almaru. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476) (38481)

Pepan:
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo ....
------------
No možná u Vás. U nás ano.
Já tehdy začínal, tak jsem jen koukal.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38480)

Karle,asi je nás těch ironických demagogů více,takže si s tím nemusíte nijak lámat hlavu.Já už třetím rokem "neléčím" acetonem a myslímm si,že od té doby mám úly plné zdravých včel.Fumigaci jsem vždy prováděl jen při teplotách deset a více a právě je pro mě zajímavé bádání p.Turčányho,který ji provádí i při nižžích teplotách a zřejmě s úspěchem.Je ale zajímavý a pro mě celkem nepochopitelný jeho velmi nízký průměrný spad roztočů po fumigaci,což vede k zamyšlení,zda léčba fumigací i při nízkých teplotách je opravdun tak úččinná.Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 4. 11. 2009
Re: OdvĂ­Ä?kovaÄ? (38470) (38496)

Zdravim,

je to skutecne odvickovac, pracuje na obdobnem principu jako ometac vcel, jen ty stetiny budou tvrdsi a rozdrasahaji vicka. Skoda, ze tam nemaji nejaky popis funkce s prekladem be nebyl problem. Me se to libi, jak bude cas tak tam zavolam a pozeptam se na to odkud kam se posouva ramek pri odvickovani atd.
Ve sve podstate to neni problem tam objednat, nevim, jak by se potom tvarili pri proplaceni dotaci na nemeckou fakturu, ale i ta se da dnes uz za par korun uredne prelozit. Poslat neco z Nemecka je dnes velmi levne, praktikuji velmi casto, nebot mnoho veci, nahradnich dilu atd je u nas extremne predrazeno.
Jinak pro kutily asi neni problem tohle vyrobit, ted se tady resil ometac, byl tam i kontakt na vyrobce kartacu, takze by se pouzil tvrdsi vlas a musi to fungovat.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.176.58.36) --- 4. 11. 2009
zlomky

kdyz rozkrojime dort na dve

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: OdvĂ­Ä?kovaÄ? (38470)

Dne Tuesday 03 of November 2009 09:59:45 Kamil ?. napsal(a):
> Máte někdo s tímto odvíčkovačem za 832,- € zkušenosti.
>
> http://www.carl-fritz.de/index.php?id=36
>
> Děkuji

neni to nahodou ometac ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 4. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432) (38471)

Omlouvám se, jestli mlátím již vymlácenou slámu, ale narazil jsem na níže uvedený odkaz (díky Mírovým stránkám) a možná by se k tomu mohli vyjádřit ti, co o tom vědí víc (já to nejsem a přiznám, že jsem to zatím jen prolétl), debata o Furretu či ZALu je zajímavá, ale přináší dost problémů, takže inspirace a srovnání ...? Já vím: kyselina šťavelová (http://ovcsvpardubice.blog.cz/0803/kyselina-stavelova-nektere-otazky-a-odpovedi) ... ale ...
Takže ten odkaz: http://www.gt-montage.at/oxsv.html
Klidný den. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Webové adresy uváděné v konferenci (38469) (38483) (38491)

Z webové adresy http://apiscech.cz/aktuality.aspx
nebo http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx úplně stačí zadat
jen apiscech.cz/aktuality.aspx , ostatní správně nadstavený prohlížeč automaticky doplní.
Nebo stačí jen zadat řetězec, který je za prvními lomítky nebo za www a tečkou včetně koncovky za další tečkou
tady konkrétně apiscech.cz Prohlížeč všechno potřebné doplní a zobrazí úvodní stránku těchto webových stránek. Pokud se to opisuje, pozor na mezery, člověk je za znaky nepovažuje, počítač ano a potom stránku nenajde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476)

Co se týká nízkých teplot a fumigace, v době, kdy jsem dělal důvěrníka a měl jsem k volné dispozici lahvičku a léčivo, jsem za nízkých teplot v zadovácích prostě odebíral rámky tak dlouho, dokud jsem nenarazil na včely a teprve potom jsem fumigoval. Pro ty, kdo zadovák neviděli, rámky se odeberou a okýnko se posune na jejich místo, takže prostor úlu se o odebrané rámky zmenší. A včely jsou v přímém kontaktu s knotem a odebíráním rámků se zimní chumáč i trochu rozvolní. Co si pamatuji, byla to téměř vždy noční práce za svitu baterky a svíčky, za světla jsme dělal jiné včelaře. Bohužel v té době ještě roztoči nebyli, takže nebylo možné vyhodnotit účinnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476) (38481) (38486) (38487)

Moje první vzpomínky na varaózu jsou na rok 1983 nebo 84. Tehdy se udržovalo území Čech a Moravy bez varaózy, ale před cca 2 roky jeden včelař někde od Ústí nad Orlicí nebo Pardubic bez povolení dovezl včelstva z východního Slovenska, kde už varaóza byla. A protože tehdy se spad nemonitoroval, přišlo se na to, až když včelstva přímo v ohnisku začala hynout a varaóza se rozšířila na poměrně velkou oblast Pardubicka a Ústeckoorlicka . Z tohoto období si pamatuji vyhlášku vyvěšenou na vývěsce v Pardubicích, všechna nakažená včelstva plus ty z ochranného pásma se vybila a území se odvčelovalo od divokých včel medovými návnadami s insekticidem, tuším Gamoxonem nebo tak nějak. To oddálilo o nějaký rok nástup varaózy, která potom přišla ze Slovenska, kde se přirozeně rozšířila i ze západu z Německa, protože německý výzkumný ústav svého času dovezl nakažená včelstva z Kavkazu, Bulharska nebo přímo z Indie, to už nevím.
Potom už doma v ZO jsme dva roky, snad 86 a 87, dělali rozebírání včelstev v prosinci a jejich postřiky vodným roztokem, pak nastoupila fumigace a nějak od roku 89 nebo 90 jsme třetí ošetření dělali aerosolem vzduchem z hasičských tlakových bomb. Až doteď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp. (38469) (38483)

Adresy odkazu bývají nepozorně zkopírovány Pak stačí některé části odmazat a pak to jde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp.
> Datum: 03.11.2009 22:02:54
> ----------------------------------------
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: aerosol (38438) (38440) (38464) (38482)

Já ho před 2 roky koupil na Kolišti v Brně za 70 a zatím jsem ho nepotřeboval. Je mě proti mysli cpát jim takový sajrajt když stačí voda zatím to šlo i bez něj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 03.11.2009 21:34:41
> ----------------------------------------
> Já jsem pro naši organizaci objednal Aceton p.a. přes e.mail na
> www.vitrum.cz.S DPH přijde kolem 90,-kč.Vloni jsem ho koupil přes lékárnu a
> cena byla kolem 150,-
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.84) --- 4. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432) (38488)

Letos jsem poprvé taky vyzkoušel ZAL 07 a za dvě a půl hodiny i spřejezdy mezi 4 stanovišti jsem udělal 57 včelstev, v pohodě, rychlost, nesmrdí atd. U dávkování není problém, přeci nastavit - nalít dávku jako na 1 nástavek a u silnějších fouknout dvakrát, nebo myslíte že ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dd (80.87.182.237) --- 4. 11. 2009
Re: ZAL 07 (38432)

Toho sloveského dávkování (1 lahvička na 100 včelstev) jsem si taky všimnul, ale dal jsem na 100 včelstev 2 lahvičky,což odpovídá cca 2 kapky na včelstvo, jak už jsem psal. Výrobce tvrdí, že je jedno kolik prostorů úl má.
Jen mám prostě pocit, že na dvouprostorový úl je to málo, nebo něco dělám blbě. Mohla to být i vyloženě náhoda, že zrovna u tohoto úlu byla málo nahřátá spirála a vyletělo málo dýmu. Byl jsem na ten přístroj dost natěšenej a teď mu tak nějak nevěřím....no uvidíme jak dopadne ta druhá fumigace, tu udělám klasicky a s podložkama, ať vím na čem jsem :-)

===========================================================
Milan Čáp (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07

A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?

Milan Čáp
--------------------------------------------------------------------------------
KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.

Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.

Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.

No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.

No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476) (38481) (38486)

Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už
tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a
prostředky.
A ani ty současné nejsou konečné.
Díky
J. Kala



> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti
> a Vaše lakonické
> sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo
> nejprve pálením celých stanovišť
> 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset
> být vypálena celá
> republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na
> nás tlačila ze všech
> stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo
> veterinární léčivo proti
> zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme
> aplikovali jako roztok
> postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů
> při čemž jsme současně
> lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný
> plod. Zde se ukázalo co vše
> včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace
> a klíckování matek nebo již
> známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom
> při nižších teplotách
> dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního
> chomáče, nahřívali jsme nad
> PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve
> a ty vkládali do včelstva
> za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech.
> Bylo velkou úlevou, když o pár
> let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým
> vyvíječem aerosolu. K
> tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že
> tehdejší propanové tepelné
> odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly.
> Ale voda použitá jako
> nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu
> a nezatěžovala vnitřní
> prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení
> přenosného kompresoru s
> benzinovým motorem používali traktorový kompresor
> (i s traktorem),
> zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké
> jako kur..), zvláště, pokud
> bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se
> zamrzáním aerosolových
> vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C
> vlivem proudění vzduchu v
> tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je
> o cca 6 st.C nižší než
> je teplota okolního prostředí.       Vymýšleli se různé
> ohřívače na sklenice s
> léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale
> i přez veškerou snahu, kterou
> jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých
> případech správně. Proto
> bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách
> počal používat "lékařský
> aceton". Aceton se používá při teplotách od +10
> st.C do -5 st.C. Při
> nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s
> acetonem již nepracuje
> spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při
> teplotách nad +10 st.C se
> mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo
> aerosol s vodní emulzí.
> Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně
> aerosolový vyvíječ s
> acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá
> v tom, že vystupující
> aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy
> včelstvem
> přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno
> obalí jednotlivé včely i
> roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor
> - nebo u nás také,
> kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz
> (účinná složka Varidolu -
> dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí
> nejenom na dýchací cesty
> roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí
> těla roztoče. Bohužel však
> aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí
> na roztoče
> chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme
> správně a účinně léčit buď
> klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí.
> Tak chutě do toho.
> JK
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476) (38481)

>ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače....
U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda. Pepan<
------------------------------------------------------------
Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti a Vaše lakonické sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo nejprve pálením celých stanovišť 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset být vypálena celá republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na nás tlačila ze všech stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo veterinární léčivo proti zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme aplikovali jako roztok postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů při čemž jsme současně lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný plod. Zde se ukázalo co vše včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace a klíckování matek nebo již známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom při nižších teplotách dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního chomáče, nahřívali jsme nad PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve a ty vkládali do včelstva za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. Bylo velkou úlevou, když o pár let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým vyvíječem aerosolu. K tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že tehdejší propanové tepelné odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. Ale voda použitá jako nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu a nezatěžovala vnitřní prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení přenosného kompresoru s benzinovým motorem používali traktorový kompresor (i s traktorem), zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké jako kur..), zvláště, pokud bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se zamrzáním aerosolových vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C vlivem proudění vzduchu v tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je o cca 6 st.C nižší než je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé ohřívače na sklenice s léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale i přez veškerou snahu, kterou jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých případech správně. Proto bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách počal používat "lékařský aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 st.C do -5 st.C. Při nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s acetonem již nepracuje spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při teplotách nad +10 st.C se mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo aerosol s vodní emulzí. Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně aerosolový vyvíječ s acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá v tom, že vystupující aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy včelstvem přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno obalí jednotlivé včely i roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor - nebo u nás také, kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz (účinná složka Varidolu - dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí nejenom na dýchací cesty roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí těla roztoče. Bohužel však aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí na roztoče chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme správně a účinně léčit buď klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. Tak chutě do toho.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07

Rád bych od Vás obdržel nabízenou tabulku spadu.Já sám mám něco podobného,pouze ale zatím po prvním léčení.Děkuji.Brentner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp. (38469) (38483)

http://apiscech.cz/aktuality.aspx

2009/11/3 <e-mail/=/nezadan>:
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77442 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38484 do č. 38544)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu