78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



KaJi (212.77.163.104) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39647) (39649)

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje,...
----------------------
Dopředu říkám že teoretizuji, protože kromě jednoho zjištění, že Formidol není to pravé ořechové, když už je roztočů hodně nemám s KM prakt. Zkušenosti.
A kromě té jediné akce jsem zatím nepotřeboval v létě léčit. Takže se zatím jen připravuji, kdybych to musel vytáhnout ze skříně. A tak čistě teoreticky: :-)
Má někdo zkušenosti s Mitegone a s vyššími teplotami. Bill Růžička ve svém sdělení /viz downloady této konference/ tvrdí, že je výhoda MG, že se odpařuje přímo v uličce, protože je to ve vnitřním prostředí úlu, kde včely udržují stabilní klima - teplotu a vlhkost.
Tak by mě zajímalo, jestli někdo udělal s MG nějakou negativní zkušenost? Kromě té, že se to teď dá v ČR blbě koupit :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39647)

trestik:
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu.

___________________________________________________________


Jakou koncentraci kyseliny používáte při pozdní aplikaci?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2009
Dotazy zvídavého začátečníka

Vážení přátelé!
Nejprve vám všem,i našim milým dámám,popřeju pěkný nový rok
a aby nám všem vespolek zdárně prospívaly ty naše "holky".
Pak poprosím o názor.V kolika nástavcích(42x17) je nejlepší zimovat
na včelnici.Díky.
Standa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39645) (39646)

No, ono se blbě nezasahuje do diskuze, když se tady probírají jako neznámé nebo dokonce jako objevy věci, která kdybych před 25 lety neznal, byl bych okamžitě vyhozen ze zkoušky.
Jinak o tom soudím to, že už dávno měl někdo, kdo má k dispozici prostor třeba ve Včelařství nebo v Moderním Včelaři nebo jinde na nějakém včelařském webu požádat o srozumitelný rozbor nějakého odborníka z oboru fyzikální chemie. Aby se neztrácel čas s objevováním a zkoumáním toho, co už je dávno objevené a vyzkoumané. Já to nejsem, od školy jsem se tím nezabýval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39647)

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje, že? Sám většinou zavírám očka a nechám česno plně otevřené. Mám nezasíťovaná dna. Občas řeším, zda bych neměl v horním VN trochu pootevřít očko. Asi je to zase podle momentální situace, zejména podle venkovní teploty. Další faktor, který asi ty pevně dané míry a objemy trochu relativizuje, ne? Proto jsem včera psal, že bych koneckonců ty rozměry knotů, jakkoli jsou ty rozdíly markantní, ani moc neřešil. Spíš mi vychází, že by se to mělo hlídat a reagovat podle situace. No ale to je na tom to zajímavé a pěkné, ne? Tedy pokud jeden nemá třeba 80 včelstev ...:-)



trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
RE: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39645)

Problém není v tom, jak to docela přesně vypočítat, ale jak to potom v reálu
měřit a regulovat.
J.T.

> Subject: Re: Nassenheider - knoty
>
> "Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
> Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou
> dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely
> objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol.
> Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by
> to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
RE: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643)

Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

> ... Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace
> (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy
> uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom
> teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
> Jiří
>
>
> Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
> bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty
> 47x82
> mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
> stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
> ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a
> také
> chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
> než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
> NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM
> stáhnu
> na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti).
> Když
> z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
> plocha knotů 47x82 mm nestačí.
> J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643) (39645)

Pane Polášku, klidně zasahujte, naopak! Nejsme všichni chemici (tedy já ani náhodou a nehodlám se jím ani stát), a tak se v tom nějak snažíme vyznat a najít schůdný modus aplikace. Původní problém byl, že je značný rozpor ve velikosti knotů, jak je uvádí originální návod a jak se u nás prodávají (s oním přiloženým návodem), což je i při všech proměnných, které do toho vstupují, přinejmenším zajímavé. Co o tom soudíte?
Klidný den. J. Matl


Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636) (39643)

"Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39639)

Zdravím př. Kučero, rád bych se také s vámí spojil, protože se nám do diskuze pletou jedinci, kteří nemají v úmyslu ometač stavět a tudíž i jim na druhou stranu překážíme.
stonjek/=/seznam.cz, 604246110 Děkuji R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39636)

Mám stejnou zkušenost, ale - pohříchu - jen po 1 roce, neb jsem s tím letos začal. Také to u silnějších včelstev bylo za dva týdny odpařené, ale u slabších to chtělo ještě pár dní nechat. Přiznávám ovšem, že jsem ¨měl jen 4 včelstva, což je málo na obecnější soud. A věru nebyla stejně silná. A ve VN. Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
Jiří


Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009

Ano, souhlasím. Možná se pletu, ale jste, pane kolego, myslím, první, kdo si té nesrovnalosti všiml... Možná bychom se s dotazy mohli obrátit pro začátek na prodejce. Já osobně (a Vy jistě také) bych se tu na foru přimlouval za podrobnější debatu o tomto a podobných způsobech léčení v návaznosti na to, co tu již (ne)dávno proběhlo. Teď je na to zase dobrý čas a brzy to bude aktuální ... čubička mi začala línat a vídím to tak, že cítí jaro ...:-)
Klidný den. Jiří





Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39633)

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39633) (39635)

Karle, díky za odkaz! Právě díky tomuto článku jsem to pořád sledoval a v níže zmíněném případě vysoké teploty to šel zkontrolovat a situaci více-méně zachránil. Užil jsem 180 ml na dva týdny s velkým horizontálním knotem v 1. polovině srpna a září, v září se to odpařovalo opravdu nepravidelně podle kolísající teploty. Ale žádný úbytek vajíček či larviček jsem nepozoroval, měl jsem z toho docela strach, ale včely normálně plodovaly, nosily pyl i sladinu, stavěly a neměly tendenci k nějakým únikovým reakcím, byly přiměřeně období i klidné. Kyselina 65%, dva VN, dva odpařovače v horním nástavku na okrajích plodového tělesa. V den, kdy bylo 30 stupňů (v srpnu), hynuly jen mladušky, to jsem odpařovače vyndal. Možná jsem měl jen štěstí. (Nebo ty včelky zoceloval a zakaloval Pavka Korčagin ...:-) ). Uvidíme příští rok.
Jiří


Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 29. 12. 2009
fotky pohonu

Zdravím.Pane Kučera, mohl by jste dát informaci ze které kartačovny jste tyto rotační kartače objednal.
Přejí hodně včelařských uspěchu do nového roku.
bpavera/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 29. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39624) (39631)

Regulace motorků na stejnosměrný proud, třeba z toho Favorita je dneska už triviální záležitost, včetně regulace impulzní. Což dokazuje i to, že prodávané stavebnice jsou většinou na dnešní součástky aktualizovaná zapojení z amatérského Radia z 70 a 80 let. V 70 letech k tomu byly vyvinuty použitelné tranzistory coby ovládací členy i výkonové spínače, v 80 letech se prosadily různé univerzální integrované obvody a v 90 letech to byly první generace specializovaných integrovaných obvodů. To vše se nyní doprodává nebo se prodávají jejich současné verze doslova za pár korun, výběr je obrovský. U impulzních regulátorů je potom ještě třeba znát prvních pár kapitol základů elektroniky, protože je třeba regulátor opatřit ochrannými obvody proti indukčnímu přepětí, proti zkratu, dost častému na komutátoru těchto motorků, případně proti tepelnému přetížení... S nimi dlouhodobě a spolehlivě funguje regulátor s výkonovým tranzistorem nebo jiným výkonovým spínačem z výprodeje za pár korun, bez nich i malý motorek může odvařit i drahý současný polovodičový výkonový spínač za pár stovek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 29. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách (39627)

Dříve to ukazovalo hlavně genetickou příměs včelstva. V některých včelstvech byla znatelná příměs italské včely vlašky, ty šly na zimu v hodně velké síle, v zimě hodně plodovaly, takže spotřebovaly hodně zásob a měly na dně vždycky závěj mrtvolek. V některých včelstvech byla příměs tehdejších dovážených kraněk, ty tehdy šly do zimy na dnešní zvyklosti extrémně slabé, i když měly v podletí dost prostoru, 2x10 - 12 rámků 39x24, měly velmi dlouhé období bez plodování a v zimě velmi malou spotřebu zásob a téměř bez mrtvolek, v předjaří zase velmi rychlý rozvoj. Včely s příměsí původní tmavé včely byly něco mezi tím. Podle druhu zimy potom jen záleželo, které včely ze zimy vyšly nejlépe a nejvíce využily první jarní, řepkovou a ovocných stromů snůšku. Když byla teplá zima, jako ty v posledních letech, byly na jarní snůšky extrémně silné ty s příměsí vlašky, zatímco kraňky "přepálily" začátek, silně se rozplodovaly příliš brzy do časného jara, kde nebyla snůška a potom stagnovaly. Když byl přes zimu dlouhodobě mráz, sníh a led, "vlašky" se pokoušely to počasí proplodovat a dostaly silně na frak, byly neklidné a na konci zimy byly hodně zdecimované a stejně silné nebo i slabší než kraňky a z toho se dostaly až někdy v květnu. Zatímco "kraňky" se probudily až po oblevě v březnu a všechny síly uspořené klidným zimováním bez plodu vrhly do plodování a jarního rozvoje, takže na první snůšku byly takový rok kraňky zdaleka nejsilnější. V souvislosti s tím, že tehdy se více držela linie, matky si odchovávalo včelstvo nebo včelař z plodu matky stejného úlu, a úly byly stabilně venku nebo ve včelíně, se ve většině úlů držela stejná genetická linie po desetiletí, včelař jen kouknul, jaké počasí bylo v předchozím měsíci a už věděl, že v jednom úlu bude hodně mrtvých včel na podložce i třeba kukly plodu a v jiném úlu bude sotva trošičku měli a 20 mrtvých včel.... Takže se jen sledovaly rozdíly od normálu, jestli v úlu s vlaškami není závěj mrtvolek dvakrát větší než by měla být nebo jestli v úlu s kraňkami není na podložce místo 20 mrtvých včel třeba 200...
Dneska se linie myslím skoro nikde nedrží, co dva, tři roky se koupí nová matka a dcery od ní se strčí do většiny úlů, takže genetika včelstev bude určována spíš tím, co je zrovna na trhu. Jednotlivá včelstva jsou mnohem podobnější. Důvod znát každé jednotlivé včelstvo zvlášť se vytrácí, místo toho nastupuje jen jakási obecná nebo průměrná znalost včel jako jednolitého celku. Pokud se ale ten dnešní "systém" nedodržuje nebo je někde v blízkosti včelař, který stále včelaří postaru, můžou se do včelstev dostat ještě nějaké zbytky předchozí rozmanitosti. Stejně ošetřovaná včelstva potom mohou jít do zimy s rozdílnou silou ( což se dneska u slabších svede na úbytek zimních včel kvůli varaóze )i mohou mít občas výrazně větší množství mrtvolek než jiná.
Já bych to viděl tak, že záleží na včelaři. Jestli bude takové včelstvo coby nositel potencionální odlišnosti od ostatních sledovat nějak víc a v případě, že bude mít nějaké jiné výhodné vlastnosti, použije ho jako chovatelské. Nebo jestli chce mít kvůli jednodušší velkosériové obsluze všechny včelstva stejné a potom takové včelstvo vyřadí jako odlišné....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
RE: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632)

Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí. Toto jsou mé zkušenosti po 2 letech používání
(18 včelstev). Snažím se vše vyladit tak, abych si vystačil pouze s KM.
Fumigaci provádím pouze 1x jako diagnostiku účinnosti KM. Předpokládám, že
používání jedů na likvidaci VD bude během pár let zakázáno a prakticky
nezbude než KM a selekce na VD toleranci.
J.T.

> M. Václavek:
> To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou
> koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm
> mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi
> odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě
> Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.
> Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se
> dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.
> ______________________________________________________________
>>
>> trestik:
>> Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
>> Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
>> 2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
>> Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632) (39633)

Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 29. 12. 2009
fotky pohonu

Pro př. Stojnek
Zdravím přesně tu regulaci mám ,má ji i př.Pupek na svých
stránkách ,fotku,.Mám ji i na 6 rám.medometu ale 500ot.
motor 12v ze Světlé nad Sazavou.
Ty kartáče se točí proti sobě tu regulaci tam mám taky
a ty kartáče máme hezčí a cena do 1000kč i s balným a
poštovným .
Přeji hezký nový rok s pozdravem Dědek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626) (39632)


Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek. Přece do toho odpařování vstupuje řada dalších faktorů, jako třeba teplota, vlhkost vzduchu, velikost prostoru etc. (předpokládám, že stále mluvíme o jedné koncentraci - 65%). Sledoval jsem to zkusmo den po dni a každý den byl odpar (téhož odpařovače v témže úlu) jiný, dokonce jsem se jednou "strefil" do extrémně teplého dne a nastal problém s mladuškami, které jsou zjevně citlivější, dost jich ten šok nepřestálo. Takže jsem spíš toho názoru, že je minimálně stejně důležité (ne-li důležitější) správné umístění odpařovače a dobré načasování léčení, kdy není ani moc zima, ani moc teplo. Mimochodem: docela mě zaujala u Nassenheideru ona horizontální varianta. Má s ní někdo zkušenosti?
Klidný den. J. Matl

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 29. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621) (39626)

trestik:
Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

______________________________________________________________

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39624)

Zdravím. Jestli vyhovují motorky z chladiče např. Favorita, který má tuším 50 W tak k nim existuje dokonalá regulace, kterou vám pošlou ze zásilkového obchodu, jestli ale máš vyzkoušeno že to funguje natvrdo tak to je ta správná informace.,Jinak tento motor a uvedená regulace mi honí náhradní medomet a už toho má za sebou hodně a je spolehlivá a nic se nehřeje. Jinak velkému teoretikovi: Zapoměl jsi na dotace a spočítej si to všechno ještě jednou, možná tvé nadšení poleví. K těm Mírovým motorkům, možná to funggovat bude možná tomu bude něco chybět a pak je to o těch omylech a o zmarněném čase, který bude chybět jinde. Já sám nevím stále váhám. Jinak otáčky těch válců obhaduji na videu tak na 400/min a motorek z větráku zatočí podstatně svižněji nevadí to? A jak běhají spirály na kartáčích souběžně, nebo proti sobě není to tam moc dobře vidět. Děkuji za odpověď. R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 28. 12. 2009
Ometání včel-zahradní foukač

Když už se probíralo ometání včel,máte někdo praktické zkušenosti s použitím motorového zahradného ofukovače?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 28. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách (39627)

No, kdysi mně to bralo, ale nakonec z toho logicky nic neplyne, pokud zůstane v úle dost včel.
Naopak, když bylo včelstvo silné, tak mohou letní včely dožívat celý podzim a podložka nejde mnohdy ani vytáhnout česnem. Já si nikdy nevšiml na jaře rozdílu podle mrtvolek. Nakonec jsou do jen max. dekagramy - pokud je jich jo hodně. Kolik včel díky svým pudům ulétne z umřít z úlu? V melecitozním roce 2003 jsem i za mrazů -10st přes den viděl umírat včely i 100metrů od úlu na bílém sněhu. Na podložce je jen část včel, a podle mě může mít vliv i očko. Pokud k němu má chomáč přístup, včely snad odlétají uhynout očkem.
Osobně mám nejraději včely co o nich v zimě vím co nejmíň. Ani nemají prolet a na jaře létají co nejpozději a málo. Včelařím v mrazové kotlině, a tak je zbytečné aby venku hynuly. Zásob včetne pylových má u mě dobré včelstvo nadbytek.
Tohle se právě řeší taky na:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 28. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách (39627)

Již to tu bylo řečeno a tak tedy znova. Rozdíly ve spadu včel jsou především rozdílné podle toho,
1) jak jsou včely otužilé a uklízí podmet při proletu (značné rozdíly)
2) podle síly včelstva
3) podle nákazy (viroza, bakteriální nákaza)
4) podle poškození roztočem
5) včelstvo bez zásob nebo chomáč bez kontaktu se zásobami
6) záleží i na typu dna a výšce podmetu
7) možná ještě něco někdo přidá
Bez hlubší analýzy a znalosti souvislostí z prostého spadu nevykouká ani nejlepší včelař nic. Spad je normální průvodní jev zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách

Zajímalo by mne, zda a jak vyhodnocují stav svých včelstev podle množství
uhynulých včel na podložce "staří" praktici. Jaké množství uhynulých včel,
třeba v období odběru měli, lze považovat za normální. Vím, že záleží na
mnoha okolnostech. Pokud veškeré ošetřování v podletí proběhlo ve stejných
termínech a diagnostická fumigace v listopadu potvrdila vysokou účinnost KM,
aplikované v podletí (spady maximálně v jednotkách VD), mělo by být množství
uhynulých včel dle mého soudu zhruba stejné. Přesto jsou zde v pár případech
poměrně velké rozdíly. Z předchozích let vím, že se s tím včely nakonec
vyrovnají. Možná by toto téma zajímalo i další méně zkušené včelaře.

S pozdravem J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 28. 12. 2009
RE: Nassenheider - knoty (39621)

Já používám jen ty větší (47x82 mm). Do produkčního včelstva dávám 2
odpařovače nad plodové hnízdo. V té době mají úly 6 NN(L). Všechna očka
zavřená, česno naplno otevřené, pod sítem podložka. Problém je spíše s malou
plochou knotů u oddělků a při pozdním nasazování odpařovačů. V tomto případě
sundám kryt knotu a místo originálního knotu vložím do odpařovače kus již
použité odparné desky Formidlu, kterou pro tyto účely dole v šířce 47mm
nastřihnu, zbytek ohnu do L a nahoře připnu k horní loučce napínáčkem.
Získám tak libovolně velkou odparnou plochu až do plné velikosti odparné
plochy Formidolu. Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.
J.T.



> From: M. Václavek
> Subject: Nassenheider - knoty
>
> Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí
> odpařovačů Nassenheider.
>
> V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o
> ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o
> aplikaci
> kyseliny mravenčí (
> http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje
> plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů
> Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54
> cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).
>
> Jsem z toho zmaten.
>
> S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 28. 12. 2009
úhyn matek

Našel jste někdo při čištění podložek uhynulou matku? Měli jste na některých podložkách nápadně větší spad mrtvolek?
Čistil jsem 30 podložek a na jedné jsem našel jednu letošní uhynulou matku z mého chovu. Podle spadu měli se jednalo o docela silné včelstvo.Na dvou podložkách jsem pozoroval větší spad včel v porovnání s ostatními.
Zdraví Haf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 28. 12. 2009
fotky pohonu

Přeji příjemné svátky
informace o ometači včel a o pohonu jsem poskytl přítelí
Hazrdovi a př. Pupek Míra má i fotografie mého prototypu
kartáče se povedli vyvinout napoprvé a kartáčovna má výkkres
stačí uvést délku kartáče a průměr čepů .
Na kartáčích nezůstává ani med nebo vosk po práci stačí
osprchovat vodou.
Na pohon jsou ověrené motorky z chlazení os aut.před chladičem,regulace není třeba.Motorky mám přímo na kartáčích
bez převodu , nehřejí se.
Pokud vím tak na trhu jsou dva ometače. Madarský má místo
kartáčů igelit pásky a je levnější a Německý o cenách se
info různí?
s pozdravem Dědek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (213.192.2.142) --- 28. 12. 2009
motor disel

jok na to

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Matl (213.151.87.2) --- 28. 12. 2009
Re: Nassenheider - knoty (39621)

No, to není divu...:-) I německá a angl. varianta návodu to u vertikálních knotů mají stejně. Moje zakoupené knoty (Horní Kalná) mají též velikost 47x57 a 47x82. A vcelku pracují dobře ...
Asi bych to neřešil ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 28. 12. 2009
Nassenheider - knoty

Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí odpařovačů Nassenheider.

V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o aplikaci kyseliny mravenčí ( http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54 cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).

Jsem z toho zmaten.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39616) (39617)

teoreticky to máme zvládnuto...:-)
snad se ti co to měli sílu přečíst doveděli něco nového
jinak odborníků na včely je tu ..... moc .....na elektroniku a motory
??? ( dle definice - odborník je člověk z jiného města - jsme odborníci
všichni...:-)

V podstatě nemá smysl vymýšlet cokoli složitého. A každý bude používat
ke konstrukci to, co zrovna bude mít po ruce a čemu bude aspoň trochu
rozumět nebo bude mít k ruce někoho, kdo tomu rozumí. Samozřejmě pak
přistoupí na řadu kompromisů, které by u kupovaného zařízení nepřekousl.


ještě ke konstrukci ometače - kouknul jsem na blog
Míro pokud tam chceš dát motory napřímo bez převodovky, tak se jim to
asi nebude dlouhodobě líbit (můžu se mýlit- motory nepojedou pod plným
zatížením furt - budou mít čas se chvíli chladit). A pokud máš sílu tak
akorát , tak si zkus představit, co to bude dělat, až na tom bude
hromada vosku, medu a kdovíčeho ještě. Takže by to mělo mít i nějakou
výkonovou rezervu.
Vzhledem k tomu že jsi nic nepočítal a tudíž nemáš žádnou představu o
poměrech uvnitř jednotky, tak až to budeš mít hotové a v záběhu, pamatuj
na to že tvým největším nepřítelem je teplo, takže první sezonu měj co
možná nejčastěji prst na motorech a na chladičích regulátoru. Pokud ti
to za sezonu neshoří, tak ses trefil do použitelných parametrů celé
pohonné jednotky. Jo a pak to nikomu nepůjčuj, protože ten někdo to bude
používat jiným způsobem a měl by provést stejný záběh zařízení jako
ty...:-) což se mu nebude chtít.

PJ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu- voľnobeh (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39616) (39617) (39618)

Nechcem nikoho odhovárať od všeobecných zámerov, zlepšiť a odstrániť namáhavú prácu s ručným točením pohonu medometu.
Pred 10 rokmi som pohon vyriešil AKU (14 V) vŕtačkou, vydržala 3 roky. Nemusel som točiť, ale čas vytáčania som nejak aktívne neskrátil a ma som problémy s výdržou batérii, vytočil som 5-6 úľov a musel som ich dobíjať, takže som výhodu el. pohonu nevyužil.
V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39616) (39617)

No, je fakt, že třeba já jsem do vlákna nacpal věci, které se týkají něčeho jiného než ometače včel. To ale zas nevidím jak velký problém, prostě je třeba umět číst a to, co zrovna k věci nepotřebuji, prostě nechat tak.
Jinak k jednomu cíli se dá dostat více cestami. Jestli něco prodává profesionální výrobce za 8000 korun, potom nějaká tisícovka z toho je jeho zisk, další nějaké tisícovky jsou další náklady, které firma má a soukromá osoba nemá. Pokud se to tedy člověk rozhodne dělat sám a nebude započítávat práci a spotřebovaný čas, může to mít za podstatně menší peníz. Pokud třeba použije to, co se mu válí doma nebo za levno koupí to, co se někomu jinému válí doma a on se toho chce přes nějaký bazar zbavit, má to pak ještě levněji. Jenže aby to měl levněji, musí to trefit správně hned napoprvé. Pokud to bude vyvíjet, dělat několik špatně fungujících verzí, než to nakonec trefí, vyjde ho to nakonec na víc než kdyby to koupil hotové a ještě v tom utopí spoustu času. A právě na to potřebuje tu teorii, kterou právě získá pročítáním podle př Stonjeka zbytečných teoretických příspěvků plus na základě těchto příspěvků studiem dalších informací mimo tuto konferenci. Ono je to totiž tak, že rozjet akci a vletět do něčeho po hlavě a pak se v tom plácat a utrácet v tom prostředky umí s prominutím každý blbec. Ale probrat a připravit všechno teoreticky a pak to udělat hned napoprvé správně a plně funkční je znakem skutečného profíka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39616)

No na začátku bylo zajímavé téma od Míry a sice ometač včel a tedy možná výborný šetřič práce nad 20 včelstev. No tématu se chopili teoretici, kteří si nikdy nic takového nepostaví a dokonale téma zprasili, takže se v něm teď nikdo nevyzná a řešení problému je v nedohlednu. Přitom ještě nepadla otázka která by měla milovníka včel napadnout jako první, co na to říkají včely a jak moc jim to škodí. No z vl .iniciativi jsem zatelefonoval velkovčelaři, který ho používá a ten je s ním naprosto spokojen a jestliže ho provozuje 5 let u 500 včelstev tak to už je skoro důkaz že je to dobrý pomocník. Druhé co by mělo každého napadnout, jestli jsem schopen to vyrobit doma a jestli mi ta úspora peněz stojí za to. Z Něm. se dá získat za cca 8 000 Kč, přesnou cifru se dovím. Výrobce navíc vyrábí i lisy na mezistěny a dotace k tomu,a teď ta otázka stojí mě ten vývoj systémem omyl úspěch za to? No a na závěr když chci stavět tak co by se na to dalo použít, hlavně aby to bylo lehké malé s velkou životností a cenově levné. Tak tedy motor z pračky by tam cpal pouze debil. Naopak použít motorky z aku na 12 voltů, to se mi zdá chytré a použitelné bez velkých úprav a hlavně mi k tomu stačí minim. znalosti z elektroniky. Takže co víme. Překližka se dá koupi, kartáče nám Míra sehnal výrobce. Motorky zatím nic moc, ale to se poddá. No já zatím váhám. I bez ometače toho mám do jara víc než moc. Rozum velí koupit to hotové, ale tam někde vzadu v hlavě už se to skládá dohromady, takže uvidíme. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595)

Dne Sunday 27 of December 2009 20:21:20 Pavel Zajicek napsal(a):
> Mozna ma nekdo
> jinou zkusenost ?
>
> PZ

Mel jsem moturek ze steracu od Favorita,
musela se na to udelat takova konstrukce na chlazeni, strasne to topilo - pak
to jelo 1/2 sezony, nez jsem zapomel vypustit med z medometu a motorek
schorel. Fajn na nem byla ta prevodovka, moturek ze sterace od Tatry asi bude
neco lepsiho (vykonem). Ted mam frekvencni menic a medomet od p. Jindry a
nemuzu si stezovat.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: teorie elektrických pohonů (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596) (39603) (39609) (39613)

Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596) (39603) (39609) (39611)

No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 28. 12. 2009
teorie elektrických pohonů (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596) (39603) (39609)

Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-)
Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ.
Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju,
že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám,
který se musí hlídat.

pulsně šířková modulace
Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se
stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment?
Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.

Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako
proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z
chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon,
menší záběrový moment

regulátor ovládaný mikroprocesorem
Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není....
můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně
šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický
regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně
řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí
soustavy....:-)


PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 12. 2009
Re: včelí měl (39598) (39607)

Ahoj, mám podobný nález. Nejspíš to souvisí se zásobami. Pokud sedí včely zrovna na plástech s nezavíčkovanými zásobami, měli může být málo. S tím souvisí i síla včelstva a prostor úlu. Předpokládal bych to u včelstev s vyšším objemem úlu. Samozřejmě mluvím o svém případu, když používám zasíťovaná dna, jinak z nízkého podmetu asi mohli některá včelastva proletět a vyčistit dno.
Radek

Tento príspevok je najbližšie k pravde, preto ho nemusím doplniť, hádam len toľko, že včelstvá sú slabšie. Tohoto roku včelári konštatujú všeobecne slabšie včelstvá, to ale potvrdí až jar. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596) (39603) (39609)

O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si
nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů
pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje
mezistěny mám pohonů sbírku.

... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů.
Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální
valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v
pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a
velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden
motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U
toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.

Dej někam foto.

_gp_


2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: Voda na podloke (39528)

Dobrý den, zabránit se tomu dá zasíťovaným dnem, ale až po odběru měli. Příčin může být více, nejčastěji nafoukaný a následně roztátý sníh a metabolická voda včelstva, která se v chladném místě vysrážela a stekla na podložku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Voda na podloke
> Datum: 23.12.2009 10:24:19
> ----------------------------------------
> Dned som kontroloval včielky- podložky. Z večej časti úľov zo 16 je asi v
> 10 siatich večie množstvo vody na podložke. Je to normálne? Ako tomu
> zabrániť? Neškodi to včielkam?
>
> Za odpovede velmi pekne dakujem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596) (39603)

Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39605)

Zdravím, tabulka je zajímavá. Není ale patrno, jestli jde o údaje se
zatížením nebo při běhu naprázdno. Pokud by to bylo naprázdno, nešlo
by ještě do koše medometu vložit třeba knihy o určité změřené váhy
kolem 8kil a znovu to přeměřit? Nějaký univerzální střídač pro pohon
na napětí 230V a i na 12V co by fungoval dohromady s s časovým
spínáním, popř. se logikou na akumulátor mi ležel v hlavě coby levný
trhák pro včelaře.
Děkuji.

_gp_

2009/12/27 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
> http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg
>
> Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým proudem. Napětím  ze zdroje je  napájen motor pohonu přes regulátor napětí. Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou otačkovou charakteristiku  motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá, uvádím tabulku této závislosti.
>
> I (A)        U (V)        n (min)       P (W)
> ------------------------------------------------------------
> 0,49        17,2            90        8,43
> 0,525      20,6            120      10,8
> 0.58        25,7            180      14,9
> 0,65        31,7            240      20,6
> 0,71        38,0            300      27
> 0,8          45,2            360      36,2
> 0,9          53,2            420      47,9
> 1,02        61,2            480      62,4
> 1,14        69,1            540      78,8
> 1,29        79,1            600      102
> 1,43        88,3            660      126,3
>
> Příkon  použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
> Nyní se zabývám měničem napětí z  12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
> Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: v?el? m?l (39598)

Ahoj, mám podobný nález. Nejspíš to souvisí se zásobami. Pokud sedí včely zrovna na plástech s nezavíčkovanými zásobami, měli může být málo. S tím souvisí i síla včelstva a prostor úlu. Předpokládal bych to u včelstev s vyšším objemem úlu. Samozřejmě mluvím o svém případu, kdy používám zasíťovaná dna, jinak z nízkého podmetu ase mohli některá včelastva proletět a vyčistit dno.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ferda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?el? m?l
> Datum: 27.12.2009 21:03:37
> ----------------------------------------
> Čistil jsem podložky pro odběr zimní měli a v jedné třetině ze 20 včelstev
> neměly skoro žádný spad. Přitom v době zazimování byly všechny stejně
> silné. Ostatní měly 4-5 půl uliček pásky měli. Co by to mohlo znamenat ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39605)

Na jedné schůzi jedné ZP jsem viděl vystavenou převodovku od ručního medometu. Těch se válí po včelínech asi dost - jak se různě elektrifikovalo.
Líbil se mi fór, že ta převodovka se prostě otočila. Takže pracovala do pomala. Hřídel kde byl původně koš medometu se upnula sklíčidla, a pak stačila každá vrtačka. I plast. ze supermarketu.
Vrtačka čučela na stranu a bylo to trochu vyšší, ale autor s tím vytáčí. Stálo ho to jen pár prken na které ten původní pohon našrouboval.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 27. 12. 2009
fotky pohonu

http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg

Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým proudem. Napětím ze zdroje je napájen motor pohonu přes regulátor napětí. Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou otačkovou charakteristiku motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá, uvádím tabulku této závislosti.

I (A) U (V) n (min) P (W)
------------------------------------------------------------
0,49 17,2 90 8,43
0,525 20,6 120 10,8
0.58 25,7 180 14,9
0,65 31,7 240 20,6
0,71 38,0 300 27
0,8 45,2 360 36,2
0,9 53,2 420 47,9
1,02 61,2 480 62,4
1,14 69,1 540 78,8
1,29 79,1 600 102
1,43 88,3 660 126,3

Příkon použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
Nyní se zabývám měničem napětí z 12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Petr (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39597) (39602)

Neni to frekvenční měnič,
Je to regulátor s pulsně šířkovou modulací....asi.
Funguje to asi tak, jako byste měli tlačítko a zapínali naplno motor k
akumulátoru. A podle toho, jak často se připojuje, tak tomu odpovídají
otáčky. Pokud jednu vteřínu držíte a jednu nedržíte, pak to jede na půl
plynu, pokud zapnete a držíte ... jede to naplno. Tenhle regulátor to
dělá podstatně rychleji.... takže je to plynulé.
Hlavní výhoda je, že výkonový prvek jede ve spínacím režimu a nemusí se
téměř chladit. A motor jede na plný záběrový moment už z nulových
otáček. A pokud byste trápili motor na nízkých otáčkách dlouho, tak by
se asi muselo řešit i externí chlazení motoru.
PJ



Pavel Zajicek napsal(a):
> Zdravimpane Polasku,
>
> jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku
> delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru
> pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni
> otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten
> frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to
> priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.
>
> PZ
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39596)

Motor z Romo odstředivky určitě není komutátorový. Má pomocné vinutí
pro rozběh přes kondenzátor a odstředivou spojku pro postupný rozběh
bubnu s prádlem. Takže je funkčně totožný. V kombinaci pračka ždímačka
jsou i proto pod plechem dva kondenzátory. Dodnes se pračky a ždímačky
Romo prodávají.


(dočasné foto motoru:
http://hyperinzerce.cz/x-cz/inz/2365/2365658-prodam-motor-z-odstredivky-romo-1.jpg
)

_gp_

2009/12/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v
> nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon
> bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit,
> který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako
> výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly
> tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí.
> Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako
> zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud
> stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna
> napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595) (39597)

Zdravimpane Polasku,

jsem vcelar-strojar, elektrice nerozumim, kolega,ktery mi tu elektroniku delal, mi to vysvetloval, ze pri regulaci otacek u stejnosmerneho motoru pomoci napeti, je snizen vykon P rovna UxI, kdezto u frekvenciho meneni otacek je vykon stale max. Na stejnem principu pracuje i aku vrtacka, ten frekvencni menic zpusobi takovy pistivy zvuk u toho motoru steracu, je to priblizne stejne jako jiz zminena aku vrtacka, ta take piska.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 12. 2009
Re: včelí měl (39598)

Příteli, když chceš lepší odpověď, dej lepší informace. Za jak dlouho to je, tedy kdy jsi čistil podložky předtím, jaké to jsou úly, jak je zajištěna podložka - v úle, pod dnem, atd. Jestli tam byla měl minule, někde bylo docela teplo (podle zpráv) .... Takhle se na to dá řící cokoli.

Třeba, že to asi nic neznamená, pokud tam máš ještě včely.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 27. 12. 2009
Re: včelí měl (39598)

Mohl by to vyfoukat vítr, na Moravě byl docela silný a dost dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (90.177.14.87) --- 27. 12. 2009
Re: včelí měl (39598)

U mne to znamená málo měli - málo včel. Žádná měl ani mrtvolky - žádné včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (217.197.33.122) --- 27. 12. 2009
včelí měl

Čistil jsem podložky pro odběr zimní měli a v jedné třetině ze 20 včelstev neměly skoro žádný spad. Přitom v době zazimování byly všechny stejně silné. Ostatní měly 4-5 půl uliček pásky měli. Co by to mohlo znamenat ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39595)

Na motorek stěračů z tatrovky to frekvenční měnič nebude, bude to nějaký regulátor stejnosměrného proudu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592)

Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586)

Zdravim Miro,

uspesne pouzivam pohon medometu pomoci motoru steracu z Tatry 815,je to macek, ma napsany vykon 80 W, coz je asi celkem malo, vytacim cely den v kuse v mistnosti, kde je teplo, na zaver dne je motor jen vlazny. Pouzivam jej u triramkoveho medometu, letos budu predelavat jeste jeden medomet 4 ramkovy. Regulaci mi delal kamos - je to frekvencni menic- funguje maximalne spolehlive. Ty male motorky steracu z osobnich aut si myslim, na to nemaji,aby tocily cely den alespon 150-200 otackama. Mozna ma nekdo jinou zkusenost ?

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592) (39593)

V tom Amáru je ten měnič s tranzistory, pokud si dobře pamatuji, v
nějakém dalším vydání v článku inovován a s vysvětlením, že ty
tranzistory jsou do jakéhosi zkratu nahrazen tyristorem.

Viděl jsem hodně pohonů (celkem tři u jiných včelařů) v terénu s tím
dynamem co dodnes funguje a s regulací velkým drátovým reostatem s
vývody a přepínačem. Tady se v té době hodně inovovalo. Kdo chtěl
pohon na 220V, tak se to dělávalo přes stykače s časovým spínačem, a
motor z aut. pračky Tatramat, takový medomet mám už hodně dlouho na
prodej, ale jsem asi špatný obchodník, protože se mi ho nepovedlo
ještě prodat. Jde o šestirámkový zvratný medomet z pocínované nádoby,
je na 220V má časovač revers, a koupil jsem ho z pozůstalosti jednoho
včelaře a používal 2 sezony do doby, kdy jsem si postavil za pomoci
tchána 51rámkový s kombinací pohonů 400V s časovačem bez automatiky,
400V přes fr. měnič s manuáním benzinovým pohonem se startérem a motor
100cm3 z Maneta.

K tomu dynamovénu pohonu. Sice to má hodně ztrát na tom odporovém
drátu, ale jde o nejspolehlivější a nejjednoduší věc. Ten reostat musí
být opravdu hodně naddimenzován a hodně dobře bezpečnostně kvůli
požáru zabezpečen.

_gp_

2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
> Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách
> fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.
>
> http://pupek73.blog.cz/
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu (39566) (39567) (39568) (39584) (39586) (39589) (39591) (39592)

No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady.
Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se.

http://pupek73.blog.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78251 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 39593 do č. 39653)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu