78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


trestik (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách

Zajímalo by mne, zda a jak vyhodnocují stav svých včelstev podle množství
uhynulých včel na podložce "staří" praktici. Jaké množství uhynulých včel,
třeba v období odběru měli, lze považovat za normální. Vím, že záleží na
mnoha okolnostech. Pokud veškeré ošetřování v podletí proběhlo ve stejných
termínech a diagnostická fumigace v listopadu potvrdila vysokou účinnost KM,
aplikované v podletí (spady maximálně v jednotkách VD), mělo by být množství
uhynulých včel dle mého soudu zhruba stejné. Přesto jsou zde v pár případech
poměrně velké rozdíly. Z předchozích let vím, že se s tím včely nakonec
vyrovnají. Možná by toto téma zajímalo i další méně zkušené včelaře.

S pozdravem J.T.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 28. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách

Již to tu bylo řečeno a tak tedy znova. Rozdíly ve spadu včel jsou především rozdílné podle toho,
1) jak jsou včely otužilé a uklízí podmet při proletu (značné rozdíly)
2) podle síly včelstva
3) podle nákazy (viroza, bakteriální nákaza)
4) podle poškození roztočem
5) včelstvo bez zásob nebo chomáč bez kontaktu se zásobami
6) záleží i na typu dna a výšce podmetu
7) možná ještě něco někdo přidá
Bez hlubší analýzy a znalosti souvislostí z prostého spadu nevykouká ani nejlepší včelař nic. Spad je normální průvodní jev zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 28. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách

No, kdysi mně to bralo, ale nakonec z toho logicky nic neplyne, pokud zůstane v úle dost včel.
Naopak, když bylo včelstvo silné, tak mohou letní včely dožívat celý podzim a podložka nejde mnohdy ani vytáhnout česnem. Já si nikdy nevšiml na jaře rozdílu podle mrtvolek. Nakonec jsou do jen max. dekagramy - pokud je jich jo hodně. Kolik včel díky svým pudům ulétne z umřít z úlu? V melecitozním roce 2003 jsem i za mrazů -10st přes den viděl umírat včely i 100metrů od úlu na bílém sněhu. Na podložce je jen část včel, a podle mě může mít vliv i očko. Pokud k němu má chomáč přístup, včely snad odlétají uhynout očkem.
Osobně mám nejraději včely co o nich v zimě vím co nejmíň. Ani nemají prolet a na jaře létají co nejpozději a málo. Včelařím v mrazové kotlině, a tak je zbytečné aby venku hynuly. Zásob včetne pylových má u mě dobré včelstvo nadbytek.
Tohle se právě řeší taky na:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (83.208.54.27) --- 29. 12. 2009
Re: Posuzování stavu včelstev podle množství uhynulých včel na podložkách

Dříve to ukazovalo hlavně genetickou příměs včelstva. V některých včelstvech byla znatelná příměs italské včely vlašky, ty šly na zimu v hodně velké síle, v zimě hodně plodovaly, takže spotřebovaly hodně zásob a měly na dně vždycky závěj mrtvolek. V některých včelstvech byla příměs tehdejších dovážených kraněk, ty tehdy šly do zimy na dnešní zvyklosti extrémně slabé, i když měly v podletí dost prostoru, 2x10 - 12 rámků 39x24, měly velmi dlouhé období bez plodování a v zimě velmi malou spotřebu zásob a téměř bez mrtvolek, v předjaří zase velmi rychlý rozvoj. Včely s příměsí původní tmavé včely byly něco mezi tím. Podle druhu zimy potom jen záleželo, které včely ze zimy vyšly nejlépe a nejvíce využily první jarní, řepkovou a ovocných stromů snůšku. Když byla teplá zima, jako ty v posledních letech, byly na jarní snůšky extrémně silné ty s příměsí vlašky, zatímco kraňky "přepálily" začátek, silně se rozplodovaly příliš brzy do časného jara, kde nebyla snůška a potom stagnovaly. Když byl přes zimu dlouhodobě mráz, sníh a led, "vlašky" se pokoušely to počasí proplodovat a dostaly silně na frak, byly neklidné a na konci zimy byly hodně zdecimované a stejně silné nebo i slabší než kraňky a z toho se dostaly až někdy v květnu. Zatímco "kraňky" se probudily až po oblevě v březnu a všechny síly uspořené klidným zimováním bez plodu vrhly do plodování a jarního rozvoje, takže na první snůšku byly takový rok kraňky zdaleka nejsilnější. V souvislosti s tím, že tehdy se více držela linie, matky si odchovávalo včelstvo nebo včelař z plodu matky stejného úlu, a úly byly stabilně venku nebo ve včelíně, se ve většině úlů držela stejná genetická linie po desetiletí, včelař jen kouknul, jaké počasí bylo v předchozím měsíci a už věděl, že v jednom úlu bude hodně mrtvých včel na podložce i třeba kukly plodu a v jiném úlu bude sotva trošičku měli a 20 mrtvých včel.... Takže se jen sledovaly rozdíly od normálu, jestli v úlu s vlaškami není závěj mrtvolek dvakrát větší než by měla být nebo jestli v úlu s kraňkami není na podložce místo 20 mrtvých včel třeba 200...
Dneska se linie myslím skoro nikde nedrží, co dva, tři roky se koupí nová matka a dcery od ní se strčí do většiny úlů, takže genetika včelstev bude určována spíš tím, co je zrovna na trhu. Jednotlivá včelstva jsou mnohem podobnější. Důvod znát každé jednotlivé včelstvo zvlášť se vytrácí, místo toho nastupuje jen jakási obecná nebo průměrná znalost včel jako jednolitého celku. Pokud se ale ten dnešní "systém" nedodržuje nebo je někde v blízkosti včelař, který stále včelaří postaru, můžou se do včelstev dostat ještě nějaké zbytky předchozí rozmanitosti. Stejně ošetřovaná včelstva potom mohou jít do zimy s rozdílnou silou ( což se dneska u slabších svede na úbytek zimních včel kvůli varaóze )i mohou mít občas výrazně větší množství mrtvolek než jiná.
Já bych to viděl tak, že záleží na včelaři. Jestli bude takové včelstvo coby nositel potencionální odlišnosti od ostatních sledovat nějak víc a v případě, že bude mít nějaké jiné výhodné vlastnosti, použije ho jako chovatelské. Nebo jestli chce mít kvůli jednodušší velkosériové obsluze všechny včelstva stejné a potom takové včelstvo vyřadí jako odlišné....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu