78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Ubytek na vaze (39823)
Nemám dojem, že by letošní rok byly úbytky na váze vyšší než v předchozích letech a už vůbec ne 3 kg za uvedené období. Spíše naopak. jeví se slabě podprůměrné. Ve Vašem případě jde zřejmě o konkrétní problém.
Srdečně zdraví, Antonín Přidal
********************************************* Antonín PŘIDAL oddělení včelařství Mendelova univerzita Zemědělská 1 613 00 Brno E-mail: apridal/=/mendelu.cz http://user.mendelu.cz/apridal/ tel.:+420 5 45133248 ********************************************* _ | ] (\ |/ / -{ | | | | |O=8< (/ |\ \ |_]
----- Original Message ----- From: "Frantisek Sanek" <fsanek/=/centrum.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, January 10, 2010 12:43 PM Subject: Ubytek na vaze
Jako každý rok po posledním ošetření včelstev nastavuji u jednoho včelstva váhu. Toto včelstvo je po mnoho let stále na váze. Zimuji je v jednom nástavku na 13 rámcích (39x30) dodáno 20kg cukru.
Váha byla nastavena dne 20.11.2009. Dnes 10.1.2010 provedena kontrola a po doplnění závaží jsem zjistil, že na váze je úbytek 3kg. Váha opravdu váží dobře. Měření pomocí váhy provádím mnoho let, ale toto ukazuje na největší spotřebu za dobu mého včelaření. Přátelé, máte-li nějaké zkušenosti a poznatky, podělte se o ně zde na konferenci. Bude-li zájem, budu vás též informovat jak spotřeba dále pokračuje a jak se bude včelstvo dále vyvíjet.
S pozdravem,
F. Š.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: vÄ?ely ze satelitĹŻ Google Earth (39849)
Dne Monday 11 of January 2010 16:17:47 Jan B?rgel napsal(a): > Chtěl bych poprosti o odpověd zda prohlížíte své včelnice a včelíny v > Google Earth bezplatná verze nebo jinak. > Já v bezplatné verzi Google Earth i ve třetim rozměru rozeznám velmi málo, > maximálně včelín, řadu deseti ůlů nevidím. Mám ale včelnici ve stinu > jehličnanů a ovocných stromů tak není divu. > Zato poutač MED na silnici říká všem nenechavcům " pojdte sem tady si > můžete ukrást med." Proto nemohu ve včelínu mít ani kilogram medu, po > vytočení vozím ve snušce skoro denně i neplné nádoby pryč. Zloději se > opakovaně vrací protože nemohou pochopit že nic nenajdou když med ve > včelíně voní, na včelách tečou zbytky medu s víčkama do včel jsou tam > prázdné sklenice a žádná plná. > J.B.
dd,
doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit. Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze. Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872) (39875) (39881) (39882)
Chvili jsem zpanikaril, ze mi snad vidite do hlavy. A musim se priznat, ze zadny Vas prispevek neopomenu a nikdy nelituju. Tento prisel jak na zavolanu, diky za napovedu.
Nad pastovadlem uz chvili premyslim, cele je to o motoru a hlavne o prevodovce, urcite se nekde nekomu vali doma...
Rano me napadlo jak se asi citi cinan kdyz neco okopci - ja myslim, ze proste skvele :-) A ted me vyrobci kamenujte :-)) Pro me je to hobby a pocit budu mit daleko lepsi kdyz to vyrobim sam nez kdyz si to za 13 koupim.
Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem, pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ), hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze to ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout oprenim hranolu o dno...
U pastovani vrtackou muze byt problem oter dreva o plast ... i proto pastovadlo
T.H.
> Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o > něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí > zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo > nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli > jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do > popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když > je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od > Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale > za nekřesťanskou cenu. Co bych za to dal > napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39883
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872) (39875) (39881)
Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale za nekřesťanskou cenu. Stačí si sehnat menší motor s převodovkou, aby točil tak od 100 do x otáček a trochu práce. K tomu se přifaří spínací hodiny aby 2 x za den na nějakou dobu to pracovalo a je to. Jak to asi vypadá se podívejte k Sedláčkovi na stránky.Jelikož jsem měl motor tak i s pokomaxitováním mě to stálo asi 600 Kč. Jo konev od mléka stojí na otočném podstavci a pohyb hranolu s ní otáčí. To asi na žádném obrázku vidět nebude. Med se občas dojde ochutnat a jakmile na jazyku hladí a není hrubý, je hotovo. Pak se konev nahřeje na 30 stupňů a může se nalévat. Kdo má nalévací víko, výrobce už si nepamatuji, má velkou výhodu. Med nevyteče všechen a co tam zbyde, naočkuje nám další várku. Co bych za to dal napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39882
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872) (39875)
Další variantou je na začátku krystalizace párkrát přelijeme z jedné nádoby do druhé.
Aké jednoduché, ale platí to len pri repkovom mede, ktorý skryštalizuje na jemno aj bez nejakého miešania či prelievania. Lenže otázkou ostáva, čo s inými druhmi medu, ktoré kryštalizujú na hrubo. Po rokoch výroby krémového medu hovoria aktéri, že med po zaočkovaní treba miešať viac dní (10 a viac) každý deň jedenkrát. Je to z dôvodu, aby sme vmiešali niečo jemne krémový med, ktorý je základom budúcej štruktúry med u a práve drevený hranol je najlepší, rozbíjať tvoriace sa kryštalky. Hranol (má siahať až tesno na dno nádoby)po celej svojej dĺžke delí kryštalky na menšie čiastky, čím sa získava jemná štruktúra krémového-pastovaného medu. Výhoda hranolu je, že pri každom točení, vťahuje k sebe med zo strán nádoby. Neradím, len konštatujem, každý máme svoje skúsenosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39881
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Blýskání na lepí časy?? (39861) (39867) (39876)
A co tak oponentury eko odborníků, jsem zvědav jestli polezou na úly jako na komíny :-D
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com> > Předmět: Re: Blýskání na lepí časy?? > Datum: 12.1.2010 09:51:19 > ---------------------------------------- > Díky Emane. > Ano, do řetězce příjmu se dá při tvoření embrya organismů zasahovat. > Otázkou je, jak se stím bude vyrovnávat roztoč. Dokáže se přizpůsobit? > Nebo ne? Rozhodně není snadný soupeř. Pokud bude postup v chronologii > takových výzkumů stejný jako v podobných produktech, tak je jasný, že > toto je jen začátek. Přijde praxe a dojde i na peníze. Pravdou ale > může být, že práce v tomto směru značně urychlí realizaci této > myšlenky. Je to dost vysoká liga a vznikne bezesporu boj mezi tímto > novým konvenčním postupem a stávající prací. Konkurence je ve všem. > > Je to pro mne dobrá informace, otázkou zůstává, jak v té chronologii > vývoje výrobku (vakcíny) bude zvážena finanční hodnota a cena na trhu. > > Bude veselo. Už se těším na oponentůry našich odborníků. > > _gp_ > > > > 2010/1/11 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>: > > http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html > > > > Josef Křapka napsal(a): > >> > >> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je > >> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději. > >> > >> JK > >> > >> > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 1. 2010
Re: Úbytek zásob na podzim (39870)
"Podle mého názoru a mám to ze zkušenosti jsou včelstva vykrádána"
Pozdě na podzim považuji větší vykrádání za nepřípustné, protože podněcuje nežádoucí pozdní plodování, přitom ale zvenku do úlů nic nepřináší. Naopak přes plodování ale i přes vlastní loupení zvyšuje celkovou spotřebu zásob ( pokud neloupí v cizích včelách -:) . Dávám na to pozor, pokud na podzim přehazuji rámky se zásobami v úlu, aby se zásoby nedostaly blízko česna a silně zužuji česna.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39878
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 1. 2010
Re: plodování (39848) (39860) (39874)
Mně včely na zahradě v prosinci, když bylo teplo a přes poledně nějaké sluníčko, nosily jasně oranžový pyl. Z čeho, to nevím, buď z smetánek pampelišek, které v té době ojediněle kvetly v trávě, na to byl ale pyl moc oranžový nebo u sousedů zrušili na zahradě políčko se zeleninou a místo toho tam mají okrasné. Viděl jsem zdálky přes plot u nich něco jako bílé větší květy na přes metr vysokém stonku...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39877
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Blýskání na lepí časy?? (39861) (39867)
Díky Emane. Ano, do řetězce příjmu se dá při tvoření embrya organismů zasahovat. Otázkou je, jak se stím bude vyrovnávat roztoč. Dokáže se přizpůsobit? Nebo ne? Rozhodně není snadný soupeř. Pokud bude postup v chronologii takových výzkumů stejný jako v podobných produktech, tak je jasný, že toto je jen začátek. Přijde praxe a dojde i na peníze. Pravdou ale může být, že práce v tomto směru značně urychlí realizaci této myšlenky. Je to dost vysoká liga a vznikne bezesporu boj mezi tímto novým konvenčním postupem a stávající prací. Konkurence je ve všem.
Je to pro mne dobrá informace, otázkou zůstává, jak v té chronologii vývoje výrobku (vakcíny) bude zvážena finanční hodnota a cena na trhu.
Bude veselo. Už se těším na oponentůry našich odborníků.
_gp_
2010/1/11 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>: > http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html > > Josef Křapka napsal(a): >> >> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je >> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději. >> >> JK >> >> >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39876
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863) (39872)
Můj pohled na věc je takovýto. Pokud nepotřebuji pastovat objem 100 l a více tak na to 3 x zamíchání (Vícekrát to není třeba) ve vědru stačí stačí větší vařečka nejlépe kopysť Tou zamíchám až 60 l sud, jde to také v mlékárenské konvi kterou naplníme do 2/3 a ležatou ji párkrát překulíme, Další variantou je na začátku krystalizace párkrát přelijeme z jedné nádoby do druhé. Tuto variantu používám dnes já. Sudy 40 - 60 l mám opatřeny ventily a jen to 3 x přepustím
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Pastovac? hranol > Datum: 12.1.2010 07:26:08 > ---------------------------------------- > > > Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála > > nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový. > > Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo > > vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem. > > Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně > > nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné > > prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky. > > > Mam hranol, samovyroba, takze delka by me netrapila, spis bych se zajimal o > vrtacku. Aby to velke mnozstvi medu s ni nezatocilo :-)) Mame velkou narexku > a ta si v kybliku s 15kg poradi, na vetsi objem by to asi uz chtelo michadlo. > Myslim, ze KaJi vi vic a na strankach p. Jindry je take jedno. > > Pastovaci hranol na miru si dokaze vyrobit temer kazdy kdo ma hoblovku a vrtacku > a trochu chuti... > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39875
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 1. 2010
Re: plodování (39848) (39860)
mňa to tiež prekvapilo, ale nebolo to po prvý krát, čo mi v zimných mesiacoch pri oteplení doniesli aj peľ, Michal
Je to široký pojem "v zimných mesiacoch....", astronomická zima trvá od 21.12 do 21.3, ale v posledných rokoch sme zažili tepla v zime dosť a preto zima bez snehu dovoľuje rozkvitnúť hlavne snežienkam a lieskam, ak teploty trvajú dlhšie, pri teplote od 11-12°C a slnku, okamžite rozkvitajú. Nie nadarmo sa o lieske hovorí "ešte má nohy v snehu a už kvitne", vtedy je to možné, staršie "oťukané lietavky to zvládnu, ak majú zdroj peľu v tesnej blízkosti.
Druhá možnosť prínosu peľu-bielkovín za tepla je možná, ak na družstevných dvoroch v zime otvoria krechty s drvenou kukuricou, konzervovanou kyselinou mliečnou. Ja takúto skúsenosť mám už 6 r., keď včely lietali asi 120 m v teplých slnečných dňoch a priniesli značné množstvo kukupeľu. Túto technológiu spracovania kukurice na viacerých poľnopodnikoch, ak je krecht na voľnom priestranstve, včely to môžu využiť a nemusí to byť nemožné ani u vás.
Táto náhrada prírodného peľu je plnohodnotná bielkovina, čo mi potvrdila kontrola včelstva v zime,včelstvo ošetrovalo plod a v plástoch sa belel kukupeľ. Mám to dokumentované foto obrázkami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39874
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 12. 1. 2010
Re: Pastovac? hranol (39863)
> Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála > nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový. > Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo > vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem. > Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně > nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné > prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.
Mam hranol, samovyroba, takze delka by me netrapila, spis bych se zajimal o vrtacku. Aby to velke mnozstvi medu s ni nezatocilo :-)) Mame velkou narexku a ta si v kybliku s 15kg poradi, na vetsi objem by to asi uz chtelo michadlo. Myslim, ze KaJi vi vic a na strankach p. Jindry je take jedno.
Pastovaci hranol na miru si dokaze vyrobit temer kazdy kdo ma hoblovku a vrtacku a trochu chuti...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39872
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 12. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869)
Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....
--------------------------------------------
To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39871
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868)
Vojtěch:
Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________
To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39869
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856)
Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________
To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože v případě opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39868
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jezek.obecny (e-mailem) --- 11. 1. 2010
Re: Pastovací hranol (39863)
Pastuji pomocí nerezové spirály, která se dá normálně koupit. V konvi od "mlíka" to pastuje v pohodě, délka dobrá.
Vrtuli se zavrhnul, byla by na to asi potřeba ultra silná vrtačka, navíc jako každá věc, která je svařená z více částí, se zde může něco utrhnout.
Hranol mě zase přijde málo výkonný. Pokud už hranol, tak dřevěný, nebude to škrábat tolik po stěnách konve (po pastování spirálou jsou na konvi vidět "čáry" i když se člověk snaží aby neškrtal po stěnách.
Sehnat někde kousek dubové fošny, nebo jiný tvrdý dřevo, zaříznout, obrousit, dodělat hřídel a hotovo. A nebo koupit :)
petr j.
NitraM napsal(a): > Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála > nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový. > Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo > vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem. > Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně > nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné > prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39865
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (88.101.174.114) --- 11. 1. 2010
Re: Vcely ze satelitu - nerez (39820) (39822) (39832) (39838) (39841) (39844) (39846) (39857)
Včelařství sláma – chovatel včel, výrobce medoviny, šéf ZO Havl. Brod, jednatel OV HB, autor minima znalostí pro začátečníky 2009.
Medomety.cz jsou stránky bývalého JZD Havlíčkova borová, které vyrábělo a vyrábí medomety.
Zmiňovaný pan Sláma je bývalý vedoucí přidružené výroby JZD momentálně na důchodě. A bydlí nedaleko provozovny v Oudoleni. Kontakt bohužel nemám. Jen jsem nemohl koukat na to, jak zde tápete.
Tomáš Jaša
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39864
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 11. 1. 2010
Pastovací hranol
Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový. Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem. Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39863
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromír Sobotka (e-mailem) --- 11. 1. 2010
Re: Vcely ze satelitu. (39820) (39822) (39832) (39838) (39841) (39844)
Martin Olsak napsal(a): >> Jakýkoliv koš do medometu i ručně zvratný vyhotoví př. Sláma >> z Oudoleně u H.Brodu vše nerez. >> > > Sam jsem si u nej pred 2 roky kos kupoval, > jsem spokojeny zakaznik. Kos mi vyrobil > presne podle mych rozmeru, dodal v dohodnute dobe. > > Martin > > > Doplňuji mobil Sláma - 739 149 743 nebo 606 587 599
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39862
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 1. 2010
Re: V?ely ze satelitu (39850) (39854)
Přísné mezinárodní dohody neumožňují zveřejňovat satelitní snímky mladší 3 let , na novější je nutné se napíchnout na pentagon :-)) > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel S. <p.studecky/=/seznam.cz> > Předmět: Re: V?ely ze satelitu > Datum: 11.1.2010 19:24:03 > ---------------------------------------- > Na maximálním přiblížení je možné sledovat i jednotlivé skupinky úlů, ale > spíše by mne zajímala aktuálnost údajů, protože foto mé včelnice na Seznamu > i Googlu je z r. 2005. Proto si myslím, že pohled zajímavý, ale značně > neaktuální - tudíž těžko "právě" využitelný. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39859
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 11. 1. 2010
Re: Vcely ze satelitu. (39820) (39822) (39832) (39838) (39841) (39844) (39846)
Uvidíme zdali je to ta firma - teď jsem tam psal, jelikož mne taktéž čeká sehnat obyč tří nebo čtyřrámkový koš.....kliku s převodem mám, ještě nějakou nádobu a kohout....Nemáte někdo prosím nějaký tip, kterak nebo z čeho by se dala použít nádoba použitelná pro obyč medomet? Díky a ať se daří, Libor.
---------------------------------------------------
jirka napsal:
je to tato firma? http://vcelarstvi-slama.cz
výrobu medometů nebo košů na stánkách nenabízí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39857
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 11. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840)
Včelařim 40 let krmim 12 - 15 kg cukru roztokem na včelstvo sice do plodiště nikdy nejdu,zimuji na dvou nástavcích rozměru 39x30 a ještě nikdy se nestalo že by trpěli hladem. Kdo krmí víc než 20 kg vytáčí zjara cukr.Včelařim cca se 100 včelstvy.Průměr výnosu je 30 - 40 kg na včelstvo.
Včelařím od roku 1975. To záleží taky na síle včelstva. Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují. Žádné rámky ani nástavky neskladuji. Do každého úlu vidím, bez zásahů do nich.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39856
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kozlík (217.77.161.25) --- 11. 1. 2010
Re: Včely ze satelitu (39850) (39854)
Já jsem viděl svoji včelnici cca před rokem , ale nezasejvoval jsem to , takže to nemám. Teď když jsem se díval znova , bylo nové foto - poznám to podle sekání trávy a hlavně podle rybníčku. Jenže , ty fotky jsou snímané v různou dobu a tudíž i budou jinak aktualisované a některé vůec. Poznáte to podle toho , že někde je posekaná tráva , někde jsou stromy v plném olistění a hned vedle jsou úplně holé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39855
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 11. 1. 2010
Re: Včely ze satelitu (39850)
Dobrý den,mluvíte zde o rozpoznání dokonce jednotlivých úlů
z foto mapy satelitu.Ač jsem se o to také pokoušel....
------------------
Mě stojí úly odděleně na paletách, nyní spíš jeden, dva než 4 na paletě, a snažím se je mít co nejdál od sebe. Je to sice nepohodlné, ale zvyšuje kondici a asi to i vyhovuje včelám:-)
Je to vidět třeba tady, ale je to staré, protože aktuálně tam jedna stavební firma navezla fůry hnoje z likvidovaného statku a totálně to rozjezdila. To z lásky ke včelám, aby mi to ochránila před zloději. Je to nepřístupné pro auto.
To pro případné zájemce o včely. A mám tam pár včelstev ve kterých přechovávám virozy, co se mi tam dostaly v 2007 a včelařím taky v ochranném pásmu moru. Takže tyhle úly radši nebrat:-)
http://www.mapy.cz/#mm=FP/=/sa=s/=/st=s/=/ssq=hostinn%C3%A9/=/sss=1/=/ssp=120446060_127528652_150133868_150007500/=/x=135996464/=/y=137555664/=/z=17
http://maps.google.cz/maps?hl=cs&source=hp&q=mapy+hostinn%C3%A9&lr=&um=1&ie=UTF-8&hq=&hnear=Hostinn%C3%A9&gl=cz&ei=B2BLS862BZD4mgOSyJTsAg&sa=X&oi=geocode_result&ct=image&resnum=1&ved=0CAsQ8gEwAA
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39853
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39786) (39821) (39828) (39831) (39839)
Takových výsledků v červenci se dosahiei i bez těch obrovských dávek cukru. A kvalitu medu vůbec nezaručuje nové dílo. Stejné kvality se dosáhne i na starším díle, ale to je jen věc pohledu na věc a víry. http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > Datum: 10.1.2010 22:09:40 > ---------------------------------------- > Sibiřské včely nechová, ale vytáčí na jaře cukr a prodává ho jako med - a > když to zprůměruje koncem roku, to jsou ze včelstva výnosy > > Právě jdu po kvalitě medu. Pokud mají na jaře zásoby jdou rychle do síly, > aniž bych do nich zasahoval. Řepka u nás není, a pokud nestihnu květový, > tak ty ostatní už mě nezachrání. > Cukr většinou je s plodem, a čím více tím lépe. Mřížku nepoužívám. Včely > pracují vždy efektivně. Že by začaly přenášet cukr ze starého díla do > čerstvě vystavěného místo nektaru? > Ta vůně před včelínem je z cukru? Tento rámek je s cukrem? > http://leteckaposta.cz/769648730 > B.V. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39852
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 11. 1. 2010
Včely ze satelitu
Dobrý den,mluvíte zde o rozpoznání dokonce jednotlivých úlů
z foto mapy satelitu.Ač jsem se o to také pokoušel,na mapě která je k dispozici na Seznamu /mapy /jsem i na tom největším zvětšení jednotlivé mé úly na včelnici z jistotou nerozeznal,pouze předměty alespoň o velikosti 2x2m.Zná někdo jiný způsob vyhledávání na webu s větším zvětšením? Myslím,že by to více včelařů uvítalo , kdyby taková adresa byla zde uvedena.
Add... překvapilo nás,že na článek přítele Šaňka / včely na váze / který pojednává o úbytku zásob za 50dnů - 3kg byla tak malá odezva.
Vzhledem k tomu,že toto včelstvo na váze je pouze v jednom nástavku,tudíž není nijak silné,a v tuhle dobu bez plodu či minimum,zdá se nám tato spotřeba příliš vysoká,co na to řeknete? Jaký je Váš názor ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39850
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 1. 2010
včely ze satelitů Google Earth
Chtěl bych poprosti o odpověd zda prohlížíte své včelnice a včelíny v Google Earth bezplatná verze nebo jinak.
Já v bezplatné verzi Google Earth i ve třetim rozměru rozeznám velmi málo, maximálně včelín, řadu deseti ůlů nevidím. Mám ale včelnici ve stinu jehličnanů a ovocných stromů tak není divu.
Zato poutač MED na silnici říká všem nenechavcům " pojdte sem tady si můžete ukrást med." Proto nemohu ve včelínu mít ani kilogram medu, po vytočení vozím ve snušce skoro denně i neplné nádoby pryč. Zloději se opakovaně vrací protože nemohou pochopit že nic nenajdou když med ve včelíně voní, na včelách tečou zbytky medu s víčkama do včel jsou tam prázdné sklenice a žádná plná.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39849
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 11. 1. 2010
Re: Kamna v maringotce (39824)
Dne Sunday 10 of January 2010 13:05:28 Míra.P napsal(a): > Zdravím. > Potřeboval bych poradit jak správně a hlavně bezpečně protáhnout roury od > kamen střechou maringotky ve které je už udělaný plechový prostup.Jak z > hora zamezit zatékání vody kolem roury a i do ní.Pár fotek jsem dal na > stránky tak se mrkněte jak to vypadá a poraďte mi jak to udělat. > http://pupek73.blog.cz > > Díky Míra
co vim,tak se na ty prostupy pouziva bud specialni azbestova roura, nebo kameninova trubka.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39845
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 1. 2010
Re: Vcely ze satelitu. (39820) (39822) (39832) (39838)
Tím, že používají satelitní snímky a odhalují tak na svém katastru černé stavby se nedávno před nějakými měsíci chlubil jeden stavební úřad tady v ČR.
Většina včelařů používá včelnice a ty jsou na rozdíl od včelínů snadno identifikovatelné. Kromě toho u nás je snad stále ještě možné letecké ošetřování pozemků a potom by měly být včelíny na střeše označeny velkým žlutým trojúhelníkem viditelným i ze satelitu.
Kvalitní stanoviště jsou používány opakovaně, takže to, že snímky jsou staré nějaký rok, nehraje roli.
Jen jsem chtěl upozornit na to, že dřívější pravidla o bezpečnosti včelnic v přírodě před zloději, konkrétně jejich umístění v nějaké opuštěnější části lesa mimo viditelnost z frekventovaných cest by možná bylo záhodno rozšířit i o nějaké ztížení identifikace včelnice shora, úly pokud možno stavět pod stromy a nevystavovat je na volném prostranství.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39843
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39786) (39821) (39828) (39831) (39839)
"ale vytáčí na jaře cukr a prodává ho jako med"
To by mě zajímalo, jak to dělá. Moje zimní zásoby jsou na jaře zkrystalované a prakticky nevytočitelné. Jedině snad že by na jaře po prvním proletu nechal v nejhořejším nástavku kolem začínajícícho plodu 5 - 10 kilo zásob a ostatní všechny odvíčkoval a hodil do nejspodnějšího. Včelky je přenesou a při tom i "zkapalní", takže jejich vytáčení bude možné. Potom to z hlediska rozvoje včelstev dává smysl. Včelky tak mají po celé předjaří simulovanou snůšku a rozvíjejí se rychleji a které ty zásoby nemají, klidně si poslouží ze zásob sousedních, protože v předjaří není nejspodnější nástavek včelami včelstva hlídaný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39842
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39786) (39821) (39828) (39831)
Sibiřské včely nechová, ale vytáčí na jaře cukr a prodává ho jako med - a když to zprůměruje koncem roku, to jsou ze včelstva výnosy
Právě jdu po kvalitě medu. Pokud mají na jaře zásoby jdou rychle do síly, aniž bych do nich zasahoval. Řepka u nás není, a pokud nestihnu květový, tak ty ostatní už mě nezachrání.
Cukr většinou je s plodem, a čím více tím lépe. Mřížku nepoužívám. Včely pracují vždy efektivně. Že by začaly přenášet cukr ze starého díla do čerstvě vystavěného místo nektaru?
Ta vůně před včelínem je z cukru? Tento rámek je s cukrem? http://leteckaposta.cz/769648730
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39839
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mirek (e-mailem) --- 10. 1. 2010
Re: Vcely ze satelitu. (39820) (39822) (39832)
možná v USA mají snímky aktualizované častěji...ovšem nedovedu si u nás představit, že by někdo plánoval loupež podle fotografie staré (odhaduji) tři roky. navíc solární panel je pravděpodobně dobře rozeznatelný objekt. ale to, zda je na snímku střecha maringotky se včelami nebo zda je to odstavený valník, to podle mě nikdo nepozná.
M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39838
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Joska (93.91.145.206) --- 10. 1. 2010
Koš do medometu
Mám rzpracovaný plán na výrobu plastového medometu s el.pohonem sehnané veškeré komponenty na výrobu krom klasického 6 r koše do kterého by se mi vešel rámek o rozměru 42,5 x 30 6 rámků popřípadě 12 r. 42,5 x 17 což bych uvítal ještě více běžně se prodává pouze 6 r na 24 x 39.Proto prosím ůčastníky konference jestli nevědí kde by se dal koš sehnat.Děkuji za každý typ.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39837
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- michal (213.215.67.8) --- 10. 1. 2010
Re: plodování (39830)
tiež si myslím, že už budú matky plodovať, aj keď počasie tomu nenasvedčuje, ale podľa úľovej váhy sa to dá vydedukovať, možno. 25.decembra som kontroloval váhu (raz za týždeň so zápisom od 1.11.) a ubytok za týždeň vtedy bol 70dkg, dovtedy 15dkg a aj pri prelete toho 25.decembra hojne navštevovali kaluže a nosili aj peľ. No nepozeral som do plodísk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39836
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 10. 1. 2010
Re: (39834)
Mnohem správnější, protože komplexnější, je označení "globální změny klimatu". Ono užívání výrazu globální oteplování je problematické a začasté svědčí o ne zcela hluboké znalosti kontextu věci jako celku. V zásadě bych se ale netočil jen kolem této první věty, problém bych ponechal klimatologům, kteří jsou mnohem oprávněnější vynášet soudy, a to na základě dlouhodobého a soustavného sledování trendů vývoje, a raději bych chtěl ocenit poetické líčení pana Křapky ve zbylé části textu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39835
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 10. 1. 2010
>Ale globalni oteplovani nemusi vzdy znamenat pouze oteplovani. PaprnaPaprna<
------------------------------------------------------------
Ale vždyť já se neperu, zkuste si příteli přečíst tu prvou větu znovu. Je ale pravdou, že je míněna ironicky.
Na OSLU je článek o tom, že lední medvědi se přizpůsobují oteplování, článek o tom že, důkazy o globálím oteplování sežral pes a kdo na podvodu s globálním oteplování nejvíce vydělává. Můžete se o tom dočíst i na stránkách Fascinovaný včelař.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39834
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 10. 1. 2010
Re: Zimování (39808)
Ale globalni oteplovani nemusi vzdy znamenat pouze oteplovani.
2010/1/9 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Tak jsem dnes ráno uklidil ten produkt globálního oteplování kolem domu. > Napadalo toho přez noc až až. Sníh jsem uklidil i na obecním chodníku, > který se bohužel vine kolem mé miniaturní včelnice. To proto, aby včely > nerušilo sakrování spoluobčanů na zem spadlých. Letos jej uklízím poprvé > dobrovolně, když mi to nyní žádný přiblblý zákon nenařizuje. Pak jsem vzal > smetáček a hadicový telefon a šel jsem si pokecat se včelstvy. Jakže se jim > to daří a jestli mají také dost vzduchu, když nám tak nasněžilo. Odpovědí > mi bylo pravidelné spokojené šumění chomáčů zimujících včelstev. Když jsem > byl v tom, přečetl jsem si také co mi včely píšou na podložkách, jak je to > s mrtvolkami, množstvím napadané měli, nejsou-li tam nezvaní spolubydlící > rejskové nebo myši. Nic nepatřičného jsem tam nenašel a tak jsem pochválil > kamarádky kuny, kočky i sovu, kterou někdy přes den vídám sedět nad hlavou > ve větvích borovic. Také Vám přátelé, přeji příjemný pokec a hlavně aby > bylo s kým. To nejhorší, co může včelař ze zimujících včelstev slyšet, je > zlověstné ticho...?! To nejhorší co může včelař vidět je hromada mrtvých > včel na podložkách a pokálené a páchnoucí zásobní plásty v úlech...?! Snad > to nikoho z nás nepostihne. Slunce se již vydalo na zpáteční cestu k jaru. > Již máme za sebou slepičí krok na nový rok, máme také o skok dále na tři > krále a těšíme se, že na hromnice bude o hodinu více, jak praví příslušná > rčení lidové pranostiky. Než se nadějeme, budou tady první jarní > pročišťovací prolety a žlutě skvrnitý sníh před úly. Sezóna nám opět začne > a jaro se nás zeptá, co že jsme to dělali v zimě, jakže jsme se na to > probuzení přírody připravili? Tak aby nám to vyšlo přátelé. Jaro už se > blíží. > JK >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39833
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 10. 1. 2010
Re: Kamna v maringotce (39824)
Normálně se prostup komínové roury dělá, co jsem viděl, stěnou maringotky a těsní něčím jako skelnou vatou. Právě že je tam teplota až pár stovek stupňů plus pohyb daný teplotní roztažností. Přes střechu musí být klasika, na rouře "klobouk" ve tvaru obráceného V, na prostupu střechy zvýšený lem. Vzhledem k vysoké teplotě by roura měly být z masivu tak 2 mm ocelového plechu a klobouk taky vodotěsně navařený na rouru, tenčí plechy vodotěsně navařit je problém. Nebo pájení vysokotavitelnou pájkou...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39827
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 1. 2010
Re: Včely ze satelitů. (39820)
solární panel, to je tak deset tisíc korun.
Pak měniče, atd.
pochybuji že by v nějakém odlehlém včelíně byla taková hodnota, málokdo z nás si koupí i nový medomet. Za cenu pár panelů:-) Natož panel a měniče k němu.
Já s radostí sleduji jak se na snímcích blýskají střechy mých úlů co stojí samostatně. Škoda, že ty snímky nejsou aktualizovány pravidelněji. Měl bych přehled o tom co kvete okolo atd:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39826
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 39826 do č. 39886)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu