Včelařská konference

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.

Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
B.V.

kolik je včel v jednom úlu

dobry den,
>
> od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
> tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.
>
> Honza
>

Parada tak ted uz to jen poroste :-)
Njn krize je globalni :-))

A pak se ucte vcelarit :-(

T.H.

Dne Wednesday 13 of January 2010 07:28:04 Ale napsal(a):

> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.


dobry den,

od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.

Honza

ZU Praha Medokomise za za vedeni jeste Kovare a Holecka. Revise :Cermak,Novotny Gotwald,Hess,zjistila prebytek 3000Kc a tato kontrola byla zamlcena. Od 1.1.1931 prevzal vedeni Cermak za asitence tajemnika Vylety. Nove vedeni misto toho oznamilo 8500 Kc ztraty a prestehovalo se se z veletrznich mistnosti na Zizkov k p.Smidlikove,kde za predani mistnosti a postoupeni zakazniku zaplaceno 18.000 Kc.

ZU Brno Valna hromada.Cena medu klesa konkurenci ze Slovenska a Podkarpatske Rusi.Nekolik clenu nezachovavajici zasady prodeje bylo ze spolku vylouceno.Spolkovy dum nema zaklady a nelze jej nadstavit o dalsi patro.Bylo schvaleno aby cukr po 3leta byl uctovan 4Kc a rozdil 40 hal.mezi cenami odveden do svazu a fondu ZU.Az fond dosahne nalezite vyse,bude vytezku pouzito k dotycnym ucelum: Nebude zadneho prispevku na pojisteni. Druzina plemenneho chovu navrhuje,aby clenstvi v druzine bylo povinne s prispevkem 10 Kc/na clena-schvaleno.Skvaril podal navrh na novou normu ulu.Zvolena komise:Skvaril,Adamec,Kucera.Dostal,Savvin.Vysoka skola zemedelska za propujceni mista na oplozovaci stanici v Kurim 5Kc/rocne-umistneno 40 vcelstev.

ZU Praha Valna hromada: Nebylo vyckano navrhu spolku a kandidatni listina rozdana.Provedeny volby:odevzdano 249 listku zastupujici 574 hlasu,zvoleni na 3roky. Starosta Vancura 573 hlasu,zastupce Jaks 516,jednatel Vyleta 471, pokladnik Kolar 416,redaktor Schonfeld 565,.Medokomisi povede predsednictvo za spravy Cermaka,kteremu se prideluje plna moc.Osveta a vyucovani je vyhradne v rukou statniho ustavu.

Svaz Valna hromada pritomno 26 clenu:Usneseno zakoupiti cenne papiry na 5.5% urok.Clensky prispevek zvysen na 50hal.Holecek se vzdava funkce tajemnika.Volby na navrh Ferdinanda provedeny aklamaci.Starostou Vancura ,zastupci: Kyselka-Gasperik.,tajemnik Vyleta,pokladnik Kolar,redaktor Schonfeld.Schvaleno nevydavati -Revui-ale vedecke knihy.Je povinnosti ZU a Svazu aby distribuci medu zarucil,a tem kteri maji malou sklizen-dostali cenu vetsi.naproti tem co maji sklizen velkou jim pomahali.Vyloucit vsechny cleny organisace z org.kteri by obchodovali z dovezenym medem.

Tajemnik Vyleta predlozil ucet -MEDOKOMISE-k 31.12.1931 zrata cini 85.489 Kc.Drive pripadala rezie na 1 kg 8 Kc,nyni 4 Kc.Pokladnik Kolar navrhuje aby se ztrata odepsala.
Zakouprno medu: ceskeho 72 q, slovenskeho 55 q,podkarpatskeho 22 q. Ceskym vcelarum vykupuje se za 13 Kc,.v Praze se prodava za 24 Kc.

Brnensky spolek ma v rukou kopii zpravy o revisi ZU Brno za r.1931 podepsane revisory Palcikem a Richtrem.Jsme presvedceni ze tentokrat redaktor (dr.Soudek ) v zajmu pravdy a dalsiho pokojneho vyvoje zverejneni neodmitne.

"http://leteckaposta.cz/594755862" Pokud to na fotce byl nejhůř napadený strom, nic to v takové míře neznamená. To se jen příroda vyrovnává s tím, že ty stromy nejsou na pro ně úplně nejvhodnějším místě nebo jsou příliš blízko u sebe a ten neslabší potom prostě v tom závodu o prostor prohrává a jen živoří. Příroda nejsou auta nebo mašiny, co musí být napulírované a vyleštěné jedna jako druhá. Podobnou fotku bych udělal v každém trochu přírodním lese.

"Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice."
Z velké části ano, ale mám pocit, že i nějaká vlastní cukerná příchuť tam je. Trošičku možná řepa? Rafinace řepného cukru je sice hodně dokonalá, ale stoprocentní není.

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 09:19:39
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a
> tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
> Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem
> s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to
> vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle.
> Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě
> neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu,
> který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
> Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka,
> hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní
> se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána
> BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek
> nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
> Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to
> minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem
> nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod
> kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to
> vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
> Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá,
> supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen
> extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
> B.V.
>
>
>

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka, hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá, supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
B.V.

Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 08:57:52
> ----------------------------------------
> "Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů
> obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako
> každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které
> obsahuje nektar a medovice."
> Přesně tak.
> "Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s
> nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá
> znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych
> takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v
> supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť
> velice často.
>
>
>

"Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice."
Přesně tak.
"Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť velice často.

Taky jsem k poklesu výnosů ze stanoviště v červenci a srpnu při zvýšení počtu včelstev došel. Jedná se o to, že na průměrném stanovišti je největší nabídka snůšky, kvete nejvíc květů v květnu. Pak postupně klesá. Když včelstvo pouze pro výchovu plodu a podobně spotřebuje každé denně půl až kilo sladiny, v pozdnějším období v létě při větším počtu včelstev včely nasbírají v okolí sladinu jenom pro svou spotřebu nebo i to ne a trpí hladem. Podstatné jsou přirozeně několikaleté výsledky na stanovišti při zhruba stejném počtu včelstev, aby se vyřadily extrémy a vznikl nějaký průměr.
Tady podle mně vychází omyl s časným krmením na zimu, na zkoušky bylo použito stanoviště, kde byl v červenci a srpnu kvůli velkému počtu včelstev na stanovišti nedostatek přírodních zdrojů sladiny. Když pak byla porovnávána včelstva, která byla na zimu nakrmena ke konci července a tudíž prožila červenec a srpen v dostatku zásob pro vychování zimní generace a včelstva, která byla nakrmena ke konci srpna a v září a tudíž červenec a většinu srpna prožila v nedostatku, logicky první skupina byla na tom další rok na jaře mnohem lépe. To podle mně bylo následně špatně vyhodnoceno a došlo se k oficiálnímu chybnému dogmatu, že nakrmit se musí v létě na zimu co nejdřív, aby proboha zimní včely si ani trošku nemákly a nebyly chudinky upracovány.
Takže co s tím? Podle mně záleží, jaký med, případně kolik peněz chce včelař z toho jednoho stanoviště získat. Jestliže chce v první řadě květový květnový a červnový med a více peněz z stanoviště, chová na stanovišti větší počet včelstev přizpůsobený květnové a červnové snůšce. Potom musí počítat s tím, že v červenci přikrmuje a na začátku srpna by už měl krmit na zimu. Jesliže chce protáhnout snůškové období až do srpna a preferuje pozdní červencový a srpnový med, musí počet včelstev na stanovišti prostě přizpůsobit červencové až srpnové nabídce sladiny v přírodě, neboli je mít znatelně menší. A v případě chovu většího poštu včelstev mít podstatně víc stanovišť. Mně vychází, že by počet včelstev v tomto případě měl být na stanovišti zhruba takový, aby tak jeden rok z pěti byl díky nějakému výkyvu počasí špatný a včely se musely v červenci a srpnu přikrmovat a zbývající roky byla v červenci a srpnu snůška pozdního medu. Kterého si já osobně velmi cením. Co se týká krmení na zimu, tady v předhůří Beskyd se občas objevi velmi chladné noci a ranní mrazíky už na začátku září a tudíž optimální dobu k začátku zimního krmení považuji druhou polovinu srpna a září potom k dokrmení. Ale třeba někde na jižní Moravě nebo v Polabí bych asi zkusil protáhnout snůškové období o jedno vytáčení a začal krmit na zimu až na začátku září. Podle toho, co v okolí roste a dává na konci srpna snůšku.
Tady nás podle mně čeká diskuze, kdy je krajina převčelená a kdy ne. Jestli má být počet včelstev v krajině nadstavený na tu květnovou snůšku a v červenci a srpnu standartně včely držet na cukru, protože krajina je neuživí nebo jestli má být počet včelstev několikanásobně nižší tak, aby včely měly přírodní snůšku po celé produktivní období až do srpna.

Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 07:56:40
> ----------------------------------------
> "I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20
> kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
> Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o
> namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou
> zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty
> prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z
> druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé
> množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první
> snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný
> včelař nepřizná.
> "To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit
> květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby
> a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
> To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně
> včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi
> snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o
> nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat
> na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby
> množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané
> "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev
> s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
> Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim
> a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až
> na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je
> obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na
> jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva
> prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do
> medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu
> zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká
> procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované
> plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
> Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí,
> jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo
> jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší
> obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního
> jarního medu.
>
>
>

Vaše teoretické úvahy o louhování jakéhokoliv dřeva při pastování je hotové bláznovství Těh pár minut kdy je to v daném roZtoku nestačí to dřevo ani med nasáknout natož aby ten med něco ze dřeva vyplavovalTaková macerace aby se z toho dřeva něco měřitelného do medu dostalo by musela trvat týdny neřkuli měsíce.
Já jsem se však setkal s názorem jednoho zákazníka, že právě to míchání ničí Jakousi tu včelí energii a z medu je jen již sladký roztok. pro něj pak nechávám jen med vykapaný z víček aby neprošel ani medometem.
NÁŠ ZÁKAZNÍK , NÁŠ PÁN!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? hranol
> Datum: 13.1.2010 07:45:43
> ----------------------------------------
>
> > A co vám provádí taniny z dubu ?
>
> potrefena husa...
>
> jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku,
> mozne je v mem pripade vse - pardon.
>
> Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)
>
> T.H.
>
>
>

Uvádí se, že bukové dřevo je "nejčistší" , obsahuje nejvíc celulózy a nejméně ostatních příměsí. Proto taky, i když je tvrdé, poměrně rychle hnije. Myslím, že vedle buku by se na to hodilo i hodně jiných dřev. Hranol bych vyvařil ve vodě, pokud to je možné nebo na pár měsíců hodil vyloužit rozpustné látky do studně nebo tak nějak.

> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.

Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.

T.H.

"I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný včelař nepřizná.
"To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí, jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního jarního medu.

> A co vám provádí taniny z dubu ?

potrefena husa...

jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku, mozne je v mem pripade vse - pardon.

Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)

T.H.

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám se dosaženými výsledky za posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na trvalém stanovišti začínal s 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca 30. Samozřejmě, že záleží na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech si již tato včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3 nižší výnosy. Při prvním točení na přelomu května-června se to ještě neprojevuje (to jsou stále výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při druhém točení v polovině července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca 15 včelstev to dělalo cca 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu včelstev okamžitým krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom mistě cca 60 a prý žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3 roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
Díky za názor.

A co vám provádí taniny z dubu ?

Dne Tuesday 12 of January 2010 15:17:11 KaJi napsal(a):
> Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.
>
> Honza
> ------------
> No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
> Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem
> včelíně:-)
>
> Karel:-)

mate na mysly neco ve stylu SankPeterburskeho ridice, co si podomacku vyrobil
nastrazny system s urizlou brokovnici pod sedackou ?

Honza

>Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.<
------------------------------------------------------------
Také jsem to několikrát zkoušel i roztokem. I když se zdálo, že včely nemají žádný přínos z okolní přírody, tak mi suchý cukr vynášely a ten tekutý cukr braly velmi málo, tedy házely na něj bobek. Tekutý mi berou pouze oddělky do doby, než se cítí jako dospělé včelstvo. Škoda cukru v květnu až červnu, po týdnu ve sklenicích šlemovatí. Možná na Sahaře je tomu jinak. Nebo je tomu jinde jinak a nebo máte jiné zkušenosti. Já však tomu krmení včel cukrem v květnu až červnu moc nevěřím.
JK

pridávam sa k diskusii o zimných zásobách neskôr, ale za seba môžem povedať, že u mňa sú včely na mede tento rok na 100%, minulé roky to bolo tak 75% med, ostatok cukor. Totiž posledné roky sa vyskytuje v okolí znáška medu z lucerky a tento rok sa čas kvetu pretiahol až do septembra a ja som už musel začať liečiť Gabónom, takže im dosť veľká čásť znášky zostala na zimu. Čo mám jedno včelstvo na váhe, tak to išlo s 2,5 NN zásob, to je dobre aj cez 30kg. Takže na jar sa nemusím báť miešania medu s cukrom.

Tak a konečně jsem u toho. Prostě neschovávejme se za všelijaké pseudoteorie a pseudopostupy a všichni, kdo krmí cukrem, si přiznejme, že míchání cukerných a medných zásob se s různou mírou prostě děje prakticky všude. Nicméně to není odpovědí na otázku, zda spotřeba 30 kg je realita, nebo není.

S pozdravem M. Václavek

Dnes v týdenním reklamním tisku je slušná propagace medu.

Tuto krabičku (GSMkový tišťák / hlásič s anténkou) jsem si pořídil, jedná se o systém, který SMSkou vyloženě hlásí narušení zóny (zvednutí víka úlu, zvednutí úlu jako takového, otevření dveří od včelínu a jakékoliv další .....) Stačí už jen SIM karta (třeba dobíjecí Vodafone) a pokud není přítomna elektřina, tak ještě UPSkovou baterku za 500,- (kterou je třeba cca 1x za 7-10dnů vyměnit) a pak už jen vybrat místo kam to všechno zakopat....Hlásič se jedenkrát připojí k PC, jednoduše se u jednotlivých zón nastaví hláška kterou to pošle na displej mobilu, číslo na které má SMS přijít.....nestojí to milión a obzvláště pak v poměru s penězi, které stojí jen tak na louce. A jak už tu třeba pan Polášek nastínil - obzvláště kritická jsou místa, která jsou viditelná třeba ze silnice....Ale na druhou stranu optimisticky věřím, že v drtivé většině případů není takového udělátka vůbec potřeba.
----------------------------------------------------------
Jan Cervenka napsal:
dd,

doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza

Zlatá slova, do kamene vytesat!
píšu 1*

---------------------------------------------------------
KaJi napsal:
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

MV:
Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
-----------
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

Libor:
Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....

___________________________________________________________

Podle toho, co jsem od př. Bernátka četl, dvoumatečná včelstva nechová (Pozor!… nezaměňovat pojmy integrační systém (takto značím praktiku posilování produkčních včelstev oddělky) a dvoumatečné včelaření (v jednom včelstvu se v předjaří a na jaře nacházejí dvě matky)).

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o velikosti 30 kg). V opačném případě si to dotyčný jen myslí, takže tato diskuze je jen tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Není ta tak jednoduché, když není elektrika. Potřeboval jsem taky něco na pytláky, ale bez elektriky u mne nic nevymysleli.
Tonda
>doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 12, 2010 4:00 PM
Subject: Re: Pastovac? hranol


> T. Heřman: "Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z
> nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj
> prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem,
> pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ),
> hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to
> bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze
> to
> ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout
> oprenim
> hranolu o dno..."
>
> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4764
> (20100112) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>Já používám plochou dřevěnou tyč, ale musím to denně dvakrát ručně
>zamíchat.
Haf
>

T. Heřman: "Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem, pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ), hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze to ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout oprenim hranolu o dno..."

Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Nemám dojem, že by letošní rok byly úbytky na váze vyšší než v předchozích
letech a už vůbec ne 3 kg za uvedené období. Spíše naopak. jeví se slabě
podprůměrné. Ve Vašem případě jde zřejmě o konkrétní problém.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <fsanek/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 10, 2010 12:43 PM
Subject: Ubytek na vaze


Jako každý rok po posledním ošetření včelstev nastavuji u jednoho včelstva
váhu. Toto včelstvo je po mnoho let stále na váze. Zimuji je v jednom
nástavku na 13 rámcích (39x30) dodáno 20kg cukru.

Váha byla nastavena dne 20.11.2009. Dnes 10.1.2010 provedena kontrola a po
doplnění závaží jsem zjistil, že na váze je úbytek 3kg. Váha opravdu váží
dobře. Měření pomocí váhy provádím mnoho let, ale toto ukazuje na největší
spotřebu za dobu mého včelaření. Přátelé, máte-li nějaké zkušenosti a
poznatky, podělte se o ně zde na konferenci. Bude-li zájem, budu vás též
informovat jak spotřeba dále pokračuje a jak se bude včelstvo dále vyvíjet.

S pozdravem,

F. Š.

Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza
------------
No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem včelíně:-)

Karel:-)

Dne Monday 11 of January 2010 16:17:47 Jan B?rgel napsal(a):
> Chtěl bych poprosti o odpověd zda prohlížíte své včelnice a včelíny v
> Google Earth bezplatná verze nebo jinak.
> Já v bezplatné verzi Google Earth i ve třetim rozměru rozeznám velmi málo,
> maximálně včelín, řadu deseti ůlů nevidím. Mám ale včelnici ve stinu
> jehličnanů a ovocných stromů tak není divu.
> Zato poutač MED na silnici říká všem nenechavcům " pojdte sem tady si
> můžete ukrást med." Proto nemohu ve včelínu mít ani kilogram medu, po
> vytočení vozím ve snušce skoro denně i neplné nádoby pryč. Zloději se
> opakovaně vrací protože nemohou pochopit že nic nenajdou když med ve
> včelíně voní, na včelách tečou zbytky medu s víčkama do včel jsou tam
> prázdné sklenice a žádná plná.
> J.B.

dd,

doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza

Chvili jsem zpanikaril, ze mi snad vidite do hlavy. A musim se priznat, ze zadny Vas prispevek neopomenu a nikdy nelituju. Tento prisel jak na zavolanu, diky za napovedu.

Nad pastovadlem uz chvili premyslim, cele je to o motoru a hlavne o prevodovce, urcite se nekde nekomu vali doma...

Rano me napadlo jak se asi citi cinan kdyz neco okopci - ja myslim, ze proste skvele :-) A ted me vyrobci kamenujte :-)) Pro me je to hobby a pocit budu mit daleko lepsi kdyz to vyrobim sam nez kdyz si to za 13 koupim.

Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem, pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ), hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze to ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout oprenim hranolu o dno...

U pastovani vrtackou muze byt problem oter dreva o plast ... i proto pastovadlo

T.H.

> Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o
> něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí
> zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo
> nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli
> jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do
> popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když
> je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od
> Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale
> za nekřesťanskou cenu.
Co bych za to dal
> napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale za nekřesťanskou cenu. Stačí si sehnat menší motor s převodovkou, aby točil tak od 100 do x otáček a trochu práce. K tomu se přifaří spínací hodiny aby 2 x za den na nějakou dobu to pracovalo a je to. Jak to asi vypadá se podívejte k Sedláčkovi na stránky.Jelikož jsem měl motor tak i s pokomaxitováním mě to stálo asi 600 Kč. Jo konev od mléka stojí na otočném podstavci a pohyb hranolu s ní otáčí. To asi na žádném obrázku vidět nebude. Med se občas dojde ochutnat a jakmile na jazyku hladí a není hrubý, je hotovo. Pak se konev nahřeje na 30 stupňů a může se nalévat. Kdo má nalévací víko, výrobce už si nepamatuji, má velkou výhodu. Med nevyteče všechen a co tam zbyde, naočkuje nám další várku. Co bych za to dal napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek

Další variantou je na začátku krystalizace párkrát přelijeme z jedné nádoby do druhé.

Aké jednoduché, ale platí to len pri repkovom mede, ktorý skryštalizuje na jemno aj bez nejakého miešania či prelievania. Lenže otázkou ostáva, čo s inými druhmi medu, ktoré kryštalizujú na hrubo. Po rokoch výroby krémového medu hovoria aktéri, že med po zaočkovaní treba miešať viac dní (10 a viac) každý deň jedenkrát. Je to z dôvodu, aby sme vmiešali niečo jemne krémový med, ktorý je základom budúcej štruktúry med u a práve drevený hranol je najlepší, rozbíjať tvoriace sa kryštalky. Hranol (má siahať až tesno na dno nádoby)po celej svojej dĺžke delí kryštalky na menšie čiastky, čím sa získava jemná štruktúra krémového-pastovaného medu. Výhoda hranolu je, že pri každom točení, vťahuje k sebe med zo strán nádoby. Neradím, len konštatujem, každý máme svoje skúsenosti.

A co tak oponentury eko odborníků, jsem zvědav jestli polezou na úly jako na komíny :-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Blýskání na lepí časy??
> Datum: 12.1.2010 09:51:19
> ----------------------------------------
> Díky Emane.
> Ano, do řetězce příjmu se dá při tvoření embrya organismů zasahovat.
> Otázkou je, jak se stím bude vyrovnávat roztoč. Dokáže se přizpůsobit?
> Nebo ne? Rozhodně není snadný soupeř. Pokud bude postup v chronologii
> takových výzkumů stejný jako v podobných produktech, tak je jasný, že
> toto je jen začátek. Přijde praxe a dojde i na peníze. Pravdou ale
> může být, že práce v tomto směru značně urychlí realizaci této
> myšlenky. Je to dost vysoká liga a vznikne bezesporu boj mezi tímto
> novým konvenčním postupem a stávající prací. Konkurence je ve všem.
>
> Je to pro mne dobrá informace, otázkou zůstává, jak v té chronologii
> vývoje výrobku (vakcíny) bude zvážena finanční hodnota a cena na trhu.
>
> Bude veselo. Už se těším na oponentůry našich odborníků.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/1/11 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>:
> > http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html
> >
> > Josef Křapka napsal(a):
> >>
> >> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je
> >> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději.
> >>
> >> JK
> >>
> >>
> >
>
>
>

Bylo by dobré už konečně se s tímto neřádem vypořádat na věčné časy,než přiletí zase nějaký sršeň či tumida.Myslím si,že nám život znepříjemnuje dostatečně dlouhou dobu,tak ať dá možnost zase druhým!!.
(Omlouvám se za tu skepsi,ale to jsou jen slova zoufalce).

"Podle mého názoru a mám to ze zkušenosti jsou včelstva vykrádána"
Pozdě na podzim považuji větší vykrádání za nepřípustné, protože podněcuje nežádoucí pozdní plodování, přitom ale zvenku do úlů nic nepřináší. Naopak přes plodování ale i přes vlastní loupení zvyšuje celkovou spotřebu zásob ( pokud neloupí v cizích včelách -:) . Dávám na to pozor, pokud na podzim přehazuji rámky se zásobami v úlu, aby se zásoby nedostaly blízko česna a silně zužuji česna.

Mně včely na zahradě v prosinci, když bylo teplo a přes poledně nějaké sluníčko, nosily jasně oranžový pyl. Z čeho, to nevím, buď z smetánek pampelišek, které v té době ojediněle kvetly v trávě, na to byl ale pyl moc oranžový nebo u sousedů zrušili na zahradě políčko se zeleninou a místo toho tam mají okrasné. Viděl jsem zdálky přes plot u nich něco jako bílé větší květy na přes metr vysokém stonku...

Díky Emane.
Ano, do řetězce příjmu se dá při tvoření embrya organismů zasahovat.
Otázkou je, jak se stím bude vyrovnávat roztoč. Dokáže se přizpůsobit?
Nebo ne? Rozhodně není snadný soupeř. Pokud bude postup v chronologii
takových výzkumů stejný jako v podobných produktech, tak je jasný, že
toto je jen začátek. Přijde praxe a dojde i na peníze. Pravdou ale
může být, že práce v tomto směru značně urychlí realizaci této
myšlenky. Je to dost vysoká liga a vznikne bezesporu boj mezi tímto
novým konvenčním postupem a stávající prací. Konkurence je ve všem.

Je to pro mne dobrá informace, otázkou zůstává, jak v té chronologii
vývoje výrobku (vakcíny) bude zvážena finanční hodnota a cena na trhu.

Bude veselo. Už se těším na oponentůry našich odborníků.

_gp_



2010/1/11 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>:
> http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html
>
> Josef Křapka napsal(a):
>>
>> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je
>> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději.
>>
>> JK
>>
>>
>

Můj pohled na věc je takovýto.
Pokud nepotřebuji pastovat objem 100 l a více tak na to 3 x zamíchání (Vícekrát to není třeba) ve vědru stačí stačí větší vařečka nejlépe kopysť Tou zamíchám až 60 l sud, jde to také v mlékárenské konvi kterou naplníme do 2/3 a ležatou ji párkrát překulíme, Další variantou je na začátku krystalizace párkrát přelijeme z jedné nádoby do druhé. Tuto variantu používám dnes já. Sudy 40 - 60 l mám opatřeny ventily a jen to 3 x přepustím

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? hranol
> Datum: 12.1.2010 07:26:08
> ----------------------------------------
>
> > Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála
> > nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový.
> > Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo
> > vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem.
> > Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně
> > nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné
> > prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.
>
>
> Mam hranol, samovyroba, takze delka by me netrapila, spis bych se zajimal o
> vrtacku. Aby to velke mnozstvi medu s ni nezatocilo :-)) Mame velkou narexku
> a ta si v kybliku s 15kg poradi, na vetsi objem by to asi uz chtelo michadlo.
> Myslim, ze KaJi vi vic a na strankach p. Jindry je take jedno.
>
> Pastovaci hranol na miru si dokaze vyrobit temer kazdy kdo ma hoblovku a vrtacku
> a trochu chuti...
>
> T.H.
>
>
>

mňa to tiež prekvapilo, ale nebolo to po prvý krát, čo mi v zimných mesiacoch pri oteplení doniesli aj peľ, Michal

Je to široký pojem "v zimných mesiacoch....", astronomická zima trvá od 21.12 do 21.3, ale v posledných rokoch sme zažili tepla v zime dosť a preto zima bez snehu dovoľuje rozkvitnúť hlavne snežienkam a lieskam, ak teploty trvajú dlhšie, pri teplote od 11-12°C a slnku, okamžite rozkvitajú. Nie nadarmo sa o lieske hovorí "ešte má nohy v snehu a už kvitne", vtedy je to možné, staršie "oťukané lietavky to zvládnu, ak majú zdroj peľu v tesnej blízkosti.

Druhá možnosť prínosu peľu-bielkovín za tepla je možná, ak na družstevných dvoroch v zime otvoria krechty s drvenou kukuricou, konzervovanou kyselinou mliečnou. Ja takúto skúsenosť mám už 6 r., keď včely lietali asi 120 m v teplých slnečných dňoch a priniesli značné množstvo kukupeľu. Túto technológiu spracovania kukurice na viacerých poľnopodnikoch, ak je krecht na voľnom priestranstve, včely to môžu využiť a nemusí to byť nemožné ani u vás.

Táto náhrada prírodného peľu je plnohodnotná bielkovina, čo mi potvrdila kontrola včelstva v zime,včelstvo ošetrovalo plod a v plástoch sa belel kukupeľ. Mám to dokumentované foto obrázkami.

Děkuji všem za informace ohledně koš J.

> Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála
> nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo
> vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem.
> Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně
> nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné
> prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.


Mam hranol, samovyroba, takze delka by me netrapila, spis bych se zajimal o vrtacku. Aby to velke mnozstvi medu s ni nezatocilo :-)) Mame velkou narexku a ta si v kybliku s 15kg poradi, na vetsi objem by to asi uz chtelo michadlo. Myslim, ze KaJi vi vic a na strankach p. Jindry je take jedno.

Pastovaci hranol na miru si dokaze vyrobit temer kazdy kdo ma hoblovku a vrtacku a trochu chuti...

T.H.

Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....
--------------------------------------------
To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

Podle mého názoru a mám to ze zkušenosti jsou včelstva vykrádána a to dělavá
i vosa. Nejvyšší úbytek je až při jarním plodování.
jirka

Vojtěch:
Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________

To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože u opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív, ale to snad znáte, nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují.
___________________________________________________________

To tady jako chcete tvrdit, že Vám některá včelstva spotřebují 30 kg zimních zásob? To byste musel mít super silná včelstva a ještě k tomu naprosto nulovou snůšku v předjaří, protože v případě opravdu silných včelstev hlavní snůška začíná již za květu jív.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html

Josef Křapka napsal(a):
> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je
> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději.
>
> JK
>
>

...podle webu snad tady:
http://www.medomety.cz/ - viz popis v nabídkovám listu.
Cituji:
"Do starších typů medometů O 450 – 600 mm vyrábíme nerezová
vřetena – klasická i zvratná."

Pastuji pomocí nerezové spirály, která se dá normálně koupit. V konvi od
"mlíka" to pastuje v pohodě, délka dobrá.

Vrtuli se zavrhnul, byla by na to asi potřeba ultra silná vrtačka, navíc
jako každá věc, která je svařená z více částí, se zde může něco utrhnout.

Hranol mě zase přijde málo výkonný. Pokud už hranol, tak dřevěný, nebude
to škrábat tolik po stěnách konve (po pastování spirálou jsou na konvi
vidět "čáry" i když se člověk snaží aby neškrtal po stěnách.

Sehnat někde kousek dubové fošny, nebo jiný tvrdý dřevo, zaříznout,
obrousit, dodělat hřídel a hotovo. A nebo koupit :)

petr j.


NitraM napsal(a):
> Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála
> nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový.
> Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo
> vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem.
> Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně
> nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné
> prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.
>
>

Včelařství sláma – chovatel včel, výrobce medoviny, šéf ZO Havl. Brod, jednatel OV HB, autor minima znalostí pro začátečníky 2009.

Medomety.cz jsou stránky bývalého JZD Havlíčkova borová, které vyrábělo a vyrábí medomety.

Zmiňovaný pan Sláma je bývalý vedoucí přidružené výroby JZD momentálně na důchodě. A bydlí nedaleko provozovny v Oudoleni. Kontakt bohužel nemám. Jen jsem nemohl koukat na to, jak zde tápete.

Tomáš Jaša

Potřebuji koupit nějaký nástroj na pastování do vrtačky. Spíše než spirála nebo pastovací vrtule by se mi líbil obyčejný hranol, pokud možno nerezový. Chtěl jsem se zeptat, jestli s ním má někdo zkušenosti, ale pokud jej někdo vlastní, pak především to, jaká je přibližně jeho celková délka i s trnem. Zajímalo by mě totiž, jestli by s ním šlo míchat med v 35kg konvi, případně nějaké jiné vyšší nádobě (velký kýbl atd.), anebo zda by jej bylo nutné prodloužit navařením nějaké nerezové kulatiny. Díky.

Martin Olsak napsal(a):
>> Jakýkoliv koš do medometu i ručně zvratný vyhotoví př. Sláma
>> z Oudoleně u H.Brodu vše nerez.
>>
>
> Sam jsem si u nej pred 2 roky kos kupoval,
> jsem spokojeny zakaznik. Kos mi vyrobil
> presne podle mych rozmeru, dodal v dohodnute dobe.
>
> Martin
>
>
>
Doplňuji mobil Sláma - 739 149 743 nebo 606 587 599

Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději.

JK

mňa to tiež prekvapilo, ale nebolo to po prvý krát, čo mi v zimných mesiacoch pri oteplení doniesli aj peľ

Přísné mezinárodní dohody neumožňují zveřejňovat satelitní snímky mladší 3 let , na novější je nutné se napíchnout na pentagon :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel S. <p.studecky/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?ely ze satelitu
> Datum: 11.1.2010 19:24:03
> ----------------------------------------
> Na maximálním přiblížení je možné sledovat i jednotlivé skupinky úlů, ale
> spíše by mne zajímala aktuálnost údajů, protože foto mé včelnice na Seznamu
> i Googlu je z r. 2005. Proto si myslím, že pohled zajímavý, ale značně
> neaktuální - tudíž těžko "právě" využitelný.
>
>
>

pokud jsou to špionážní fotky...???
tak to bude aktualizovano podle vojenské důležitosti prostoru...:-)
P