78404

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Aleš (193.85.238.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264)

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře.
Z počátku včelaření (mám jen 1 stanoviště mimo bydliště - víkendový včelač) jsem s tím dost bojoval - např. když jsem se učil druhým rokem chovat a povedlo se mi vypiplat 14 oddělků, tak jsem si chtěl ulehčit práci a začal je krmit dříve, než kmenová včelstva a za týden mi tam zbyly jen 2 - to vám řeknu to mne tenkrát vzalo.
Podle mne, ty silnější (a jsou si toho vědomi) to na ty slabší na podzim pořád zkouší - bez ohledu na to jakou matku tam máte. A i když ten rozdíl v síle včelstev není moc velký tichá loupež celý podzim bují. Téměř každý rok se setkám po nakrmení (na přelomu červ. a srpna na cca 20 kg cca 30 včelstev)s tím, že při podzimní fumigaci (kontrolně pro jistotu naklopím úl)najdu včelstvo jež tam má 40 kg a nakradlo si u více sousedů, neboť na stanovišti nenajdu žádné včelstvo výrazně lehčí.
Mně se osvědčilo - krmit najednou, 2x velkoobjemově - najednou 12 - 14 litrů a za 14 dní je nakrmeno - k večeru a oddělky dělat co nejdříve na jaře (při nasazování medníků)a nešetřit včelama ani krmením, případně ty slabší před krměním pospojovat. A když přece jenom některé v zimě uhyne bez zásob - tak to je prostě život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263)

Souhlasím, možná měli jen lepší slídilky nebo byli prostě trochu silnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262)

Protože to je sožité. Pokud přijmeme tvrzení, že loupež úplně nesouvisí s matkou, můžeme tvrdit, že naprosto zásadní je, že včelstvo umí při loupežipřinést mnoho roztočů během krátké doby a ty odělky na to prostě neměli. Myslím s, že bez ohledu na matku, které včelstvo bude mít šanci využít situace a přinést, tak to udělá. Proto je loupež tak nevyzpytatelná anebezpečná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:42:33
> ----------------------------------------
> Proč by na matce nezáleželo?
>
> řekl jsem, že:
> Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
> Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a
> netrpěla varoózou.
>
> Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v
> trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.
>
> přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami
> singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle
> pravítka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260)

Proč by na matce nezáleželo?

řekl jsem, že:
Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a netrpěla varoózou.

Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.

přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle pravítka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40259)

"Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bezroztočů."

Všechna 4 včelstva byla přemetena ve stejný den. Asi jsem to měl zdůraznit na začátku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258)

v tomhle případě sis odpověděl sám. Nezáleží tolik na matce. V tomto případě evidentní loupež má negativní stránku i pro loupežící včelstvo, které je schopné během pár dní donést tisíce roztočů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:05:43
> ----------------------------------------
> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258)

A jak muzete srovnavat premetene vcelstvo a normalni vcelstvo?

2010/1/26 PavelN <e-mail/=/nezadan>

> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257)

Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez roztočů.
A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254)

Ahoj Tomáši, můj táta povídal taky něco na ten způsob - včelstvo, které netrpí nedostatkem zásob, nemá důvod loupit.....Zní to celkem logicky, nabízí se třeba situace, kdy jsou včelstva vytočena nadoraz, plus nějaká prodleva než se začne krmit, no a důvod k loupeži je na světě.
Jinak já osobně mám v úlech Singrovky; krajem srpna jsem zakrmil a v listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil, že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani Singrovky.
Ať se daří, Libor.
-------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??
Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??
a nebo taky je to mozna pouze nahoda...
Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 26. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244) (40245) (40248)

a.turčáni:
To je už iná reč, ja som včelstvá integroval už r. 1988, ale pre náročnosť celého systému a veku, pred 5 rokmi prestal.

___________________________________________________________

Není to jiná řeč. Ty 2 kg, co jsem uváděl, je myšleno před integrací. Integraci provádím jako vylepšení. Takže výsledná zimní síla se pohybuje kolem 3 kg. Jsem zvědavý, zda se mi příští rok už konečně podaří dosáhnout mých vysněných včelstev zazimovaných se 4 kg včel (3 kg produkční včelstvo + 1 kg oddělek).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Snůka (40252) (40253)

Ale pletete si pojem s prujmem. Ve slove SNUZKA, ale neni blbe slovosled.

2010/1/26 Pepek <e-mail/=/nezadan>

> V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŹÍ
> NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A
> PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO
> PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ.JE <http://xn--pga.JE> TO PROTO, ŽE LDIKSÝ
> MEZOK NETČE KDAŹÉ
> PENSÍMO,ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ???
>
> Vše dobré Pepek
>
>
> Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
> Snůžka
>
> Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je
> pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu
> snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

.Na
> včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch
> záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě
> reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl
> stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl
> metru.Děkuji za odpověď
> Zdraví P.S

To je zajimave, urcite slo o reinvazi? Opravdu nevim zda bych to jisto jiste poznal, navic tvrdit ze je to presne od toho a toho vcelare je dost odvazne.

Jak funguje reinvaze? Predpokladam ze patracky naleznou vcelstvo se slabou obranou tu prolomi a vesele si kradou...

Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??

Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??

a nebo taky je to mozna pouze nahoda...

Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 26. 1. 2010
Re: Snůžka (40252)

V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŹÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ.JE TO PROTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŹÉ PENSÍMO,ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ???

Vše dobré Pepek


Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
Snůžka

Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
Snůžka

Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246)

> Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při
> klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a
> přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy jsem
> na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava a
> ne strany larvičky.
> S pozdravm Radek Hubač


Diky za upresneni, mam stejnou zkusenost ale moc malou na to abych to mohl dovolit komentovat. Nikdy jsem polohu moc neresil a jistojiste se nektera larvicka otocila.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: (40228)

"takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat matku koupenou a ta začne klast ale hned?"
Nikdo učený z nebe nespadl. Odchov matek a vůbec práce s matkami se musí prostě vyzkoušet a naučit. Podle mého názoru je výhodnější nejdřív vyzkoušet a jakžtakž se naučit odchovávat vlastní matky z vlastních včelstev. A teprve potom si objednat nějaké hotové matky. Je to z toho důvodu, že i při zakoupení matky potřebuješ nějaké znalosti a zkušenosti, abys s tou matkou mohl manipulovat a přidat ji a vytvořit kolem ní včelstvo. Mnohem líp se to dělá a s mnohem větší jistotou, když má člověk už za sebou pár pokusů a objevených slepých uliček, než když bez zkušeností má zakoupenou drahou a kvalitní matku a teď jeden říká jedno, druhý druhé, třetí zas něco jiného a ty nevíš, jestli vybraná verze se ti líbí proto, že je podložená zkušenostmi radícího nebo proto, že ten člověk prostě umí dobře psát....
Kromě toho kvůli rojení a výnosu je třeba v každém včelstvu měnit matku každý druhý rok nebo i každý rok a kupovat všechny ty matky by lezlo asi dost do peněz, takže stejně budeš odchovávat.
Co se týká vlastního odchovu matek v oddělku, rozdíl mezi obyčejným plodem dělnice a plodem matky je jen v množství zkrmené mateří kašičky a velikosti buňky. Takže když včely v nějakém kousku včelstva neboli na pár odebraných plástech ze včelstva zjistí, že nemají matku, tak vyberou na plástu nějaké mladé dělničí larvičky a matku si z nich vychovají. Potřebují jen k tomu mít vedle toho plodu jen relativní dostatek včel, dostatek zásob a klid v nějakém chráněném prostoru "oddělkového" úlku. Toto je asi nejstručnější možný funkční popis, jak v oddělku z vlastních včel vychovat vlastní matku. V praxi je potom třeba jen udělat pár dalších opatření, které zajistí, že matka bude kvalitní, že se při výletu nebude ztrácet a podobně, to je ale potom na studim různých podrobnějších návodů spíš v knihách, nž tady v diskuzi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40229)

Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti, že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Tak toto som nikdy neuvedomil, že by obrátenie larvičky pri prelarvovaní malo vplyv na ich prijatie. Faktom je že larva ako i dospelý hmyz dýcha prieduchmi uložený po po oboch stranách tela.
Ak si uvedomíme, že larvička pri preložení na rozriedenú mater. kašičku, rozriedený med či čistú vodu, ošetrujúce včely hneď v zárodku vloženia okamžite larvičku ošetria a kvapku MK a iných tekutín odsajú. Vývoj budúcej matky začína od nuly kedy jej oštrovateľky pridajú na dno bunky materskú kašičku, dokonca z amerických pokusov vieme, že prvých 48 až 72 hodín, chovajú larvičky tou istou kašičkou akou kŕmia budúce včely robotnice.Až potom nastupje typická MK, ktorá vplýva vytvára z obyčajnej larvičky budúce matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244) (40245)

Ke každému včelstvu připojuji oddělek (integrační systém), takže výsledná síla je vždy o cca 1 kg větší.

To je už iná reč, ja som včelstvá integroval už r. 1988, ale pre náročnosť celého systému a veku, pred 5 rokmi prestal, lebo pre dobré podmienky rastu včiel aj s jednou matkou som s tým prestal. Nakoniec, som Ti (ak dovolíš tykanie) to vysvetlil v čase keď si písal o 3-4 kg prezimovaných včelstvách a j o tom ako vytváram dvojvčelstvá na mieste produkčného včelstva s následnou integráciou v m 10 mesiaci.
Možno metóda dvojvčelstiev bude znovu oprášená, pretože začína 25-30 obdobie oveľa menej vhodné pre prirodzený rast včelstiev, ale to je len predpoklad, pretože sa tieto 25 cykly vhodného počasia pravidelne striedajú s horším a teraz by malo nasledovať tých 25 rokov menej vhodných.
Prepáčte všetci, to čo som napísal nieje strašenie, ale len spôsob odreagovania sa, ak to bude pravda budem "slávnym", ak nie upadnem do zatratenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40242)

Můžu potvrdit zkušenost p. Turčániho. Také jsem zaznamenal 2 dospělé matky v matečníku, ale je to případ výjimečný. Nechci tímto odrazovat od praxe přenášení dvou larviček do misky. Normálně to včely vyjednotí.
---------
Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Nedovolil by som si tvrdiť, ja som niekoľkrát zaznamenal evidentne dve dospelé matky v jednej materskej bunky, npr. uložené skrutkovite, hlavou otočené do kŕmnej kašičky alebo x krát ošetrovaného trúda v MB až do vyliahnutia, dĺžka bunky až 4,5 mm a to všetko v pririrodzenom prostredí bez môjho zásahu. Vlani som takú MB odfotil s normálnom MB a otvorenú MB s trúdom asi 17 dňovým. Pri chove matiek s prelarvovaním larvičiek som to nezaznamenal, ale čo nebolo stať sa to môže. Takýchto abnormalít mám zaznamenané som zaznamenal nieľkokrát, čo svedčí o tom, že včely sa môžu aj pomýliť, nie raz som našiel tupo zaviečkovanú MB jedinú, včely ju ošetrovali a čakal som na jej vyliahnutie. Márne po otvorení bola larva mŕtva a uschnutá, čo svedčí o tom, že včely vždy nedokážu vždy správne zprientovať a opraviť svoj omyl, čo svedčí o tom, že i hmyz sa môže mžliť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229)

Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy jsem na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava a ne strany larvičky.
S pozdravm Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: rada,přelarvování, chov
> Datum: 25.1.2010 13:57:43
> ----------------------------------------
> Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na
> to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní
> straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti,
> že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě
> jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky
> v jednom matečníku.
> Pepa
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244)

a.turčáni :
Ako to robíš mladý muž, ja sa snažím vždy o silné včelstvo, ale s bez pomoci iného včelstva, je to stále normálne včelstvo, s hmotnosťou tak 1,3 plus mínus 0,3 kg.

___________________________________________________________

To je na dlouhé psaní. V kostce nic nového: neomezená včelstva po všech stránkách - prostor(8-10NN), zásoby (stále alespoň 15 kg), zamezení rojení (LBV metoda nadbytku trubců), NN systém (ve vysokonástavkových soustavách mají včely tendenci se přizpůsobit jednomu prostoru). Touto včelařskou ideologií jsem se zatím dopracoval ke včelstvům zazimované v síle zhruba 2 kg (metodikou včelaření s mednými komorami, kterou jsem s úpravami vloni používal druhým rokem). Ke každému včelstvu připojuji oddělek (integrační systém), takže výsledná síla je vždy o cca 1 kg větší.

Jsem opravdu jen začátečník (4 roky s Optimaly), tak po mně nechtějte žádná moudra, jak úspěšně chovat silnější včelstva, než je u kraňky obvyklé. Od toho tu jsou jiní, na rozdíl ode mě, zkušení a dlouholetí praktici. Nicméně ti kvůli jistým individuím, které se na Konferenci vyskytují, nechtějí do Konference přispívat.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232)

Když zazimujete dvakrát silnější včelstva, máte daleko větší šanci dosažení vysokého výnosu, než když máte v každém včelstvu prošlechtěnou matku.

Páči sa mi tá čarovná časť vety "když zazimujete dvakrát silnejší včelstva". Ako to robíš mladý muž, ja sa snažím vždy o silné včelstvo, ale s bez pomoci iného včelstva, je to stále normálne včelstvo, s hmotnosťou tak 1,3 plus mínus 0,3 kg. A je to dobré včelstvo, do znášky z repky ide pripravené, ale výsledok nemusí byť napriek tomu dobrý, veď aby včelstvo využilo ponúknutý nektár, musí byť aj dobré počasie a to z nezariadi ani jeden z nás. Takže len tak povedať, že chovajte dvakrát silnejšie včelstvá a nepovedať ako, je zavádzajúce.
Ja ak chcem dosiahnuť silné včelstvo v 10. mesiaci pridávam k ku včelstvu ďalšie včelstvo a vtedy, môžem povedať, že zimujem dvakrát silnejšie včelstvo.
Priznávam, že posledné desaťročia sú včely pri prvých prehliadkach prekvapivo silné, ale je spôsobené tým, že v dôsledku plusových denných teplotách včelstvá v zime vychovajú od 0,3 až 0,6 kg nových včiel! Potom si neviem poradiť s rojením, pretože silné včelstvo a pri dobrých jarných podmienkach v 3,4 a 5 mesiac enormne silnejú..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 25. 1. 2010
škemrání

Pro Vorju - týkalo se to připravenosti k léčení. Poslal jsem ti dva mejly a nic. Přepošlu ti je. Jinak, dost to spěchá.

Pala Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40229)

Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Nedovolil by som si tvrdiť, ja som niekoľkrát zaznamenal evidentne dve dospelé matky v jednej materskej bunky, npr. uložené skrutkovite, hlavou otočené do kŕmnej kašičky alebo x krát ošetrovaného trúda v MB až do vyliahnutia, dĺžka bunky až 4,5 mm a to všetko v pririrodzenom prostredí bez môjho zásahu. Vlani som takú MB odfotil s normálnom MB a otvorenú MB s trúdom asi 17 dňovým. Pri chove matiek s prelarvovaním larvičiek som to nezaznamenal, ale čo nebolo stať sa to môže. Takýchto abnormalít mám zaznamenané som zaznamenal nieľkokrát, čo svedčí o tom, že včely sa môžu aj pomýliť, nie raz som našiel tupo zaviečkovanú MB jedinú, včely ju ošetrovali a čakal som na jej vyliahnutie. Márne po otvorení bola larva mŕtva a uschnutá, čo svedčí o tom, že včely vždy nedokážu vždy správne zprientovať a opraviť svoj omyl, čo svedčí o tom, že i hmyz sa môže mžliť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 25. 1. 2010
Re: rada-matky (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40238)

Pokud jsou kolem př.Jirky včelaři do pěti včelstev a pokud nemají matky z prošlechtěných chovů, co z toho vzejde za včely, bodavé,se špatným čistícím a stavebním pudem,mě se matky spářily s bastardy a z devíti jsem musel sedm odstranit, to je skóre!

___________________________________________________________

Podle mě to jen tvrdíte, ale ověřené to nemáte.

Jedno ze včelstev, ve kterém, podle toho co píšete, jsem měl „bastardní“ matku, mi vloni při vytáčení 23. 5. dalo výnos 50 kg medu, 15 kg jsem tam ještě nechal jako mednou komoru, při vytáčení 16. 7. mi dalo 24 kg medu, vystavělo 3,5 NN mezistěn a poskytlo materiál na tvorbu 2 oddělků. Zvýšenou agresivitu od té doby, co umím zacházet se včelami a příliš dlouho se v nich „nehrabu“, moc nepozoruji. Asi si budu muset do každého včelstva koupit prošlechtěnou matku, že?

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Hazdra (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Fw: rada


----- Original Message -----
Subject: rada


Skupina matečníku je dochována ve společné školkovací klícce v líhni matek ( byla asi před rokem na obrázku). Po vylíhnutí je třeba matky od sebe oddělit, ale třeba přes noc je v klícce vylíhnuto několik matek. Případů zabítí matky nebo vykousání matečníků se mi vyskytlo minimálně. HaF


http://img2.imgup.eu/skolkovaci_klicka.jpg
http://img6.imgup.eu/vylihnute_matecniky.jpg


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4804 (20100125) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.186.239) --- 25. 1. 2010
Re: jiří (40235)

Když jim dáš matečník, než se včela vylíhne, vrátí ze snubních proletů, spáří se a než začne klást, tak to chvíli trvá. Oddělek ti mezitím zeslábne a ty jej musíš opět posílit z jiných kmenových včelstev, tím ale ta kmenová opět ve snůžce oslabuješ.Navíc nevíš,jaký genofon ji v okolí oplodnil, včelstva mohou mít negativní vlasnosti, je tam větší riziko
Když si koupíš matku oplodněnou z registr.chovu, budoucí včelstvo má velký předpoklad, že bude mít kvalitní vlastnosti, navíc matka klade hned, oddělek začne hned sílit a nemusíš na nic čekat, viz výše,nebo jej posilovat.
dobře porovnej obě možnosti, ať nejsi na jaře sklamaný, že ti něco nevyšlo.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.186.239) --- 25. 1. 2010
Re: rada-matky (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232)

TO samnozřejmě nikoliv,ale skýtá větší pravděpodomnost, že bude dobrá, protože na takové chovné stanici je obrovská převaha kvalitních trubců z té dané stanice a na nejbližším trubčím shromaždišti.Na co mi budou rozchovávaná další včelstva s nějakým způsobem, jejichž matky budou buďto špatně oplodněné, nebo předají včelstvům negativní vlastnosti,akorát mě to otráví život.Když si mohu koupit matku z vyššího chovu, ta má vysoký předpoklad dobrých vlastností.Pokud jsou kolem př.Jirky včelaři do pěti včelstev a pokud nemají matky z prošlechtěných chovů, co z toho vzejde za včely, bodavé,se špatným čistícím a stavebním pudem,mě se matky spářily s bastardy a z devíti jsem musel sedm odstranit, to je skóre! Navíc zakoupené oploděné matky už kladou ve vytvořeném oddělku hned, když dá do oddělku matečník, než se matka vylíhne, než se vrátí ze snubních proletů a trubci ji oplodní, než začne klast, tak to dlouho trvá.Takový oddělek zbytečně zeslábne a musí se opět posilovat,to stojí další oslabování kmenových včelstev.Až bude mít aspoň třikrát tolik včelstev a vytvoří dostatek svých kvalitních trubců, pak do toho může jít,jinak je to nerozumnost, nevědomost, neuváženost a i hazard. Dále pokud vím, pokud vytvářím oddělek do půli června, to jsou dva rámky včel i s plodem a jedním zásobním, do půli srpna z nich vytvořím kmenové včelstvo.Já kupříkladu mám doma matky z prošlechtěného chovu do půlky května.Vytvořím oddělky a rozšiřuji si kvalitní plemenitbu.Následující sezónu, de moje genetická výbava rozšiřuje ve formě trubců po okolí.V okamžiku, když začnu z této plemenitby larvvat, vytvářet série, mám spolu s převahou mých trubců velmi vysokou pravděpodobnost, že budocí včelstva z oplodněných matek na stanovišti budou kvalitní.Při opačném způsobu, kdy mám sedm včelstev,málo dobrých trubců a pochybnou genetickou výbavu u sousedů, bych rozhodně matky nerozchovával, do takové hlouposti bych se nepouštěl a znova opakuji, navštívil bych vyšší chov a matky zakoupil tam.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187) (40189) (40230)

Pokud jste šťavelkou zatím neléčil, nemůžete mít představu. Pokud ano,
možná že je to potřeba oddiskutovat, ale jinde. Zde se nehodlám v
těchto otázkách angažovat. Ale přesto Vám rád opovím přes skupinu, ale
až k večeru kolem 23hod z:

beekeeping-cz/=/googlegroups.com

Máte zájem o věci přemýšlet, nyní Vás zatím zařadím jako člena skupiny
a chvíly tedy vydržte. Díky za odezvu.


_gp_

2010/1/25 Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>:
> Dne Sunday 24 of January 2010 19:16:51 Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> Dobry den,
> pokud to melo souvyslost s lecenim - co to tedy bylo ?
>
> Dekuji.
>
> Honza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: Velask vha (39099) (39101) (39103) (39114) (39115) (40233)

Ale Vážení, to je obyčejná zlodějina.


_gp_


2010/1/25 Machovi <machovi/=/softech.cz>:
> Omlouvam se za nevyzadanou reklamu, ale ona je skoro vyzadana - na adrese
> www.uly.cz je něco podobného o něco levneji.
>
> Pavel Mach
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of MPol
> Sent: Sunday, November 29, 2009 1:15 PM
> To: Velask mailing list
> Subject: Re: Velask vha
>
>
> CAPAZ stojí přes 1.300 euro (základní jednotka) + další stovky euro za plně
> funkční váhu.
>
> mp
> Príchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.725 / Virová báze: 270.14.124/2596 - Datum vydání: 01/01/10
> 10:20:00
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re:

U kupovaných matek se to má tak i když ji objednáš už teď tak nevíš kdy ti dojde a stává se, že vůbec nic. Když založíš oddělek při prvním vytáčení tak máš jistotu že do zimy z nich bude dostatečně silné včelstvo pro další sezónu. No a k dodaným matkám můžeš pak v červenci při sundávání medníků utvořit smetenec Takže máš 7 včelstev k nim 7 oddělků a ne každý se sice vydaří tak k těm horším vyměníš matku a těm matkám co ti zbudou, z těch kmenových včelstev utvoříš ještě smetence, do zimy pak můžeš jít tak s 15 - 20 včelstvy a hned další rok můžeš srovnávat včelstva s vlastní matkou a s koupenou
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka &lt;<a href="mailto:nasij/=/seznam.cz">nasij/=/seznam.cz</a>>
> Předmět:
> Datum: 25.1.2010 13:55:22
> ----------------------------------------
> takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví
> matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat
> matku koupenou a ta začne klast ale hned?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: (40228)

U kupovaných matek se to má tak i když ji objednáš už teď tak nevíš kdy ti dojde a stává se, že vůbec nic. Když založíš oddělek při prvním vytáčení tak máš jistotu že do zimy z nich bude dostatečně silné včelstvo pro další sezónu. No a k dodaným matkám můžeš pak v červenci při sundávání medníků utvořit smetenec Takže máš 7 včelstev k nim 7 oddělků a ne každý se sice vydaří tak k těm horším vyměníš matku a těm matkám co ti zbudou, z těch kmenových včelstev utvoříš ještě smetence, do zimy pak můžeš jít tak s 15 - 20 včelstvy a hned další rok můžeš srovnávat včelstva s vlastní matkou a s koupenou
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 25.1.2010 13:55:22
> ----------------------------------------
> takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví
> matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat
> matku koupenou a ta začne klast ale hned?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Machovi (e-mailem) --- 25. 1. 2010
RE: Velask vha (39099) (39101) (39103) (39114) (39115)

Omlouvam se za nevyzadanou reklamu, ale ona je skoro vyzadana - na adrese
www.uly.cz je něco podobného o něco levneji.

Pavel Mach

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of MPol
Sent: Sunday, November 29, 2009 1:15 PM
To: Velask mailing list
Subject: Re: Velask vha


CAPAZ stojí přes 1.300 euro (základní jednotka) + další stovky euro za plně
funkční váhu.

mp
Príchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.725 / Virová báze: 270.14.124/2596 - Datum vydání: 01/01/10
10:20:00

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205)

Pavel Streit:
Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To nepíše.

___________________________________________________________


Vážně si myslíte, že tohle je to hlavní, co začátečníky trápí? Možná po tom Vašem strašení už ano. Nevím jak Vy, ale já když jsem začal, tak jsem nejprve řešil početní stav včelstev a teprve potom jsem se zabýval sháněním prošlechtěných matek. Matky se dají bez problému dokoupit a vyměnit prakticky od půlky do konce sezóny. Ale s tvorbou nových včelstev je to jiné. Jak už jsem psal, je pitomost se vyhýbat chovu matek a čekat s tvorbou oddělků na doručení matky poštou.

Nevím, jak to chodí u Vás, ale já neznám chovatele, který by matky dodával již na začátku květu řepky, což u mě představuje třetí dekáda dubna. To je ta nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků, alespoň teda pro mě. Čím dříve oddělek vytvoříte, tím méně materiálu potřebujete na jeho tvorbu a tím více se mohou včelstva namnožit. Když zazimujete dvakrát silnější včelstva, máte daleko větší šanci dosažení vysokého výnosu, než když máte v každém včelstvu prošlechtěnou matku. Snad nemusím připomínat, že každá volně oplozená matka, byť z chovatelské stanice, neskýtá 100% záruku dobré genetické kvality potomstva.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov (40206)

>
> Nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!
>
> pan Václavek má stoprocentní pravdu.
>
> V naší org chováme matky 2, při přednáškách pražských včelařú jsem se
> jednou ptal posluchačů       at zvedne ruce kdo chová matky. Zvedlo se asi 20
> rukou ze sta posluchačů.
> J.B.
> janburgel/=/volny.cz



Mluvite mi z duse. Kdyz jsem u nas zacal otravovat s matkama koukalo na me 30 "zkusenych" vcelaru jak saska, co to vlastne chci. A ja cumel jak pero kdyz jsem na schuzi zjistil ze to nikdo neumi a co je nejhorsi, ze se ani nikdo nepokusil Pritom me to prijde ze je to uplne normalni a bezna vec, to je jako kdybych neumel rozmnozovat kraliky a chtel je chovat...

Tak jsem si tu cestu proslapnul vice mene sam, hodne se naucil ale minimalne sezonu ztratil tim ze jsem obcas slapnul vedle.

A co vim od prednasejicich tak zkusenosti jsou takove ze kdyz se to zacatecnikum ukaze, vysvetli tak berou chov jako samozrejmost a o zadne alchymii ci vede nemluvi a chovaji si maticky a bavi se pri tom.

Takze opravdu nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!

A to co jste napsal o tom ze misto chovu se delaji jine veci to sedi presne na me - ja se do vcel doslova ... (sposte slovo na s ) ted si chovam matky a hraju si s oddelky, jsem maximalne spokojen a vcely jiste jeste mnohem vice :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187) (40189)

Dne Sunday 24 of January 2010 19:16:51 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> setkal s problémem rozvoje.(obětoval jsem jedno stanoviště) Jenže. To
> nebylo u mne přímo kvůli šťavelce, ale přesto v souvislosti s
> aplikací, kvůli něčemu úplně jinému.
>

Dobry den,
pokud to melo souvyslost s lecenim - co to tedy bylo ?

Dekuji.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 25. 1. 2010
RE: rada,přelarvování, chov (40206)

Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti, že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010

takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat matku koupenou a ta začne klast ale hned?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40225)

S toho nejmladšího plodu si ji včely samy vychovají a to je vlastně základ umělého chovu matek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 11:53:24
> ----------------------------------------
> jak to myslíte stím po 1 vytočení vzit ramek s plodem ramek s medem souš
> mezistenu a včely a kde vezmu tu matku?tu si stejne musím koupit?nebo jak
> to myslíte?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207) (40218)

Právě na tom chovu slepic se to dá dobře vysvětlit proč chovatelé broilerů právě se bez těch původních plemen nemohou obejít a proto je nesmí nechat vyhynout Broiler je to samé co naše matky řady F1, jeto hybrid z původních dvou pemen
V našem případě Pokud použijeme matku Vigor + otce Singer budem mít hybrid první generace Tedy F1 Z toho vyjde vzorec V + S = F1 x
Pokud to však obrátíme budeme mít matku S + otce V = F1 y a bude to matka úplně jiných vlastností jako ta předchozí. A to i když byla použity stejné linie. Pokud tuto Matku F1y znovu překřížíme otcem V dostaneme hybrid F2y a ustálíte její vlastnosti Obrátíme-li postup a matku F1 překřížíme synem F1 tak jejich potomstbo se bude ve stejném poměru skládat s matek z linií Viigor a Singer.
Pro běžné chovatele je tydy nejvýhodnější používání čistých linií a ne F1 k dalšímu rozmnožování.
F1je na jedno použití a ne kdalšímu chovu pro běžné včelaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 25.1.2010 10:40:37
> ----------------------------------------
> "dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší
> bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém
> stím skušenost trochu mam."
> Situace není tak jednoduchá. V dnešní době se rozchovávají matky dovezených
> liní Vigor, Singer a možná ještě 2 - 3 další. A pár chovatelů u nás tyto
> dovezené linie vzalo jako základ a vyšlechtilo a udržuje si svoje linie
> přizpůsobené svému prostředí, kde včelaří. Ovšem je to pořád jen několik
> málo linií. Pak je takových možná až pár stovek komerčních chovatelů, kteří
> ty linie přebírají a rozchovávají matky na prodej. Situace je podobná jako
> třeba kdyby chovatelé kuřat chovali na výkrm jen několik velmi podobných
> typů brojlerů, protože ti jsou cpaní granulemi nejvýnosnější, nejrychleji
> přibývají a ostatní druhy slepic pomalu nechávali vyhynout. Záleží tedy co
> z těch včel chceš. Jestli z nich chceš "maso", teda co nejvíc medu, co
> nejrychleji splatit investice do včel, tak výběr až z několik stovek
> včelstev, který provádějí chovatelé základních liní se skutečně nedá ničím
> zastoupit a koupené matky potom budou znatelně výnosnější než jakékoliv
> matky vyšlechtěné z výběru z několika včelstev.
> Jenže u včel za prvé rozhoduje o výnosu kvalita stanoviště, prostě kolik
> snůšky příroda včelám nabídne. Za druhé potom rozhoduje kvalita včelařské
> technologie, jestli začátečník nevhodnými zásahy včely "nesrazí" a jestli
> pokročilejší včelař jim umožní využít snůšku naplno. Teprve v třetí řadě
> rozhoduje, jestli chované včely jsou generace F1 od od zvučné a všude
> chválené linie a chovatele nebo jestli to jsou matky odchované z výběru z
> vlastních pár včelstev.
> Ono je taky problém v tom, že ti chovatelé základních linií jsou sice hodně
> erudovaní, výběr určitě provádějí pečlivě a kvalitně, ale nejsou jasnovidci
> a taky podléhají módním trendům. Například před takovými 5 - 10 lety
> všichni zdůrazňovali klidná neútočná včelstva a někteří je určitě vybírali
> na úkor medného výnosu, případně celkové životaschopnosti. Dneska už
> někteří přiznávají, že jejich včely nejsou nejklidnější. Pokud se tedy
> objeví nějaký faktor, se kterým nepočítali nebo nějaký extrém, tak jak
> dříve matky od nich, jedna jak druhá byly nadprůměrné, tak potom včelstva z
> matkami od nich jedno jak druhé budou mizerná či budou rovnou z velké části
> hynout. Objevují se už i články, které označují nedostatečnou diverzitu
> genů populace včel chované profesionálními včelaři, konkrétně v USA za
> jednu z příčin CMD neboli mizení včel.
> Podle mně není žádný důvod, proč by se bezpodmínečně měly pro každý chov
> včel kupovat někým jiným šlechtěné matky z nějaké zvučné široce rozšířené
> linie. Jedině pokud se chovají včely výhradně pro peníze, pak ale musí být
> splněny výše uvedené podmínky 1 a 2, aby nákup byl plně využit. Nebo za
> druhé pokud je včelař omezen potřebou chovat neútočné včely, kvůli sousedům
> ale i třeba kvůli sobě. Protože někteří chovatelé matek včely z těch stovek
> včelstev vybírají i na neútočnost a pak je logické, že v další generaci se
> ten výběr zase rozštěpí a objeví se i včely útočnější.
> Pro všechny ostatní chovy včelstev podle mně úplně klidně stačí rozchovávat
> svoje včely. Musí se ovšem dělat výběr, ne ponechat každé včelstvo, které
> přežije. Z každého včelstva ročně odchovat jeden nebo pro rezervu dvě matky
> v oddělku pro výměnu, ze sedmi včelstev vybrat každý rok 1 - 2 nejhorší a
> do těch dát matky odchované z 1 - 2 nejlepších včelstev a všude jinde matky
> odchované z plodu předchozí matky. Jednou za pár let třeba koupit matku
> nebo vzít matečník a tak. Takzvané bastardizace se není třeba obávat,
> včelstvo, se kterým se skutečně nedá pracovat kvůli divokosti se objeví
> velice zřídka, jedno ze 100 z 200 včelstev, takže u 7 včelstev tak jednou
> za 20 let. Podmínkou je ovšem používat včelařské pomůcky, kuklu nebo jinou
> ochranu hlavy pro jistotu vždy, rukavice a oděv, který včely neproštípnou,
> mít minimálně vždy připravený, když už ne od začátku na sobě. Ona divokost
> včel je tak z 99 % vždy chyba včelaře, buď to je nešetrná práce se včelami
> nebo práce v nevhodnou dobu se včelami, u profesionálních včelařů se
> stovkami včelstev to potom bývá nutnost udělat ty zásahy vždy i za
> nepříznivého počasí, kdy jsou téměř všechny včelstva divoká.
> Trubce u 7 včelstev nemá smysl řešit, to je věc chovatele, kde v okruhu 5 -
> 10 kilometrů převládají včelstva požadované linie, ať už to jsou včelstva
> chovatele a jiní včelaři tam nejsou nebo chovatel po roky rozdává či za
> formální peníz prodává svoje matky okolním včelařům do 5 - 10 kilometrů
> daleko.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jak to myslíte stím po 1 vytočení vzit ramek s plodem ramek s medem souš mezistenu a včely a kde vezmu tu matku?tu si stejne musím koupit?nebo jak to myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov (40206) (40213)

I s těmi bodavými a rojivými matkami to nemusí být pravda Jen odstraněním matky z takového včelstva kdy mají již matečníky celý problém vyřeší Čím je matka starší tím více včelstvo rojí a je útočnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada,p?elarvov?n?, chov
> Datum: 25.1.2010 08:34:38
> ----------------------------------------
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme
> že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se
> předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled
> nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby
> otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci
> matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva,
> kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max.
> klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než
> spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení.
> Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká
> ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce
> ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u
> včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar
> vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu
> že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří
> ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy
> přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky
> kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo
> vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti.
> Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům
> ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne
> inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s
> matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní
> šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé
> výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím
> větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

O matkách jsem se naučil jednu věc. Musí mít v larválním vývoji
maximální péči. Pokud se toto vývojové stadium nějak u matek ošidí,
matky jsou tzv. méněcenné a vlastně jsou horší než žádné, protože její
včelstvo se stále kroutí a i v nejlepších snůškových podmínkách jsou
okamžitě rozpoznány svým výnosem. Poznají se také podle mezerovitosti
atp. Odhaduji to u mně v číslech na asi 2-3 matky ze 100. Což je
relativně velké číslo.

_gp_




2010/1/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152) (40211)

Zdravím, na diskusi jsem vás před víkendem neviděl, jestli ten mail platí, tak vám to dnes ještě pošlu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Pokud máš provoz do deseti včelstev, stačí ti třírámkový, pokud chceš mít až třicet včelstev, tak to stačí čtyřrámkový. Pokud jde o to, zda eletrický, nebo ruční.Lepší je eletrický, jsou i medomety s možností volby otáček. Je to i úspora času, můžeš se při vytáčení zároveň věnovat jiné věci, příkladně odvíčkovávání plástů.Co se týče tvého chovu, píšeš, že máš kolem sebe jen takové včelí domácí kutily do pěti včelstev.Nakup matky z prošlechtěných chovů a vytvoř si ze svých včelstev oddělky.Vytvoř si dobrý základ pro své budoucí oplozovací stanoviště.Každé pěkné včelstvo by mělo dát za sezónu alespoň jeden oddělek.Takže letos můžeš mít čtrnáct včelstev.I více.Snaž se být lepší, než oni, ti kutilové.Když budeš profesně růst, rozšiřovat chov a vzdělávat se, za chvíli ti tzv.kutilové se budou chodit učit k tobě včelařit.I třeba už příští rok, můžeš se stát vzorem i pro ostatní.Hlavně učit se, učit se, učit se.Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

Zdravím p.Stonjek, zejména s těmi posledními větami o rozchovu při padesáti včelstvech a výběrem, s vámi souhlasím.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207) (40216)

"Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove."
Podobné "Gold" matky mám taky, i s podobným procentem "gold" včel. Připadá mi, že tyhle včely jsou v dlouhodobém rozchovu životaschopnější. Jen těch včelstev je nesrovnatelně méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

"dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam."
Situace není tak jednoduchá. V dnešní době se rozchovávají matky dovezených liní Vigor, Singer a možná ještě 2 - 3 další. A pár chovatelů u nás tyto dovezené linie vzalo jako základ a vyšlechtilo a udržuje si svoje linie přizpůsobené svému prostředí, kde včelaří. Ovšem je to pořád jen několik málo linií. Pak je takových možná až pár stovek komerčních chovatelů, kteří ty linie přebírají a rozchovávají matky na prodej. Situace je podobná jako třeba kdyby chovatelé kuřat chovali na výkrm jen několik velmi podobných typů brojlerů, protože ti jsou cpaní granulemi nejvýnosnější, nejrychleji přibývají a ostatní druhy slepic pomalu nechávali vyhynout. Záleží tedy co z těch včel chceš. Jestli z nich chceš "maso", teda co nejvíc medu, co nejrychleji splatit investice do včel, tak výběr až z několik stovek včelstev, který provádějí chovatelé základních liní se skutečně nedá ničím zastoupit a koupené matky potom budou znatelně výnosnější než jakékoliv matky vyšlechtěné z výběru z několika včelstev.
Jenže u včel za prvé rozhoduje o výnosu kvalita stanoviště, prostě kolik snůšky příroda včelám nabídne. Za druhé potom rozhoduje kvalita včelařské technologie, jestli začátečník nevhodnými zásahy včely "nesrazí" a jestli pokročilejší včelař jim umožní využít snůšku naplno. Teprve v třetí řadě rozhoduje, jestli chované včely jsou generace F1 od od zvučné a všude chválené linie a chovatele nebo jestli to jsou matky odchované z výběru z vlastních pár včelstev.
Ono je taky problém v tom, že ti chovatelé základních linií jsou sice hodně erudovaní, výběr určitě provádějí pečlivě a kvalitně, ale nejsou jasnovidci a taky podléhají módním trendům. Například před takovými 5 - 10 lety všichni zdůrazňovali klidná neútočná včelstva a někteří je určitě vybírali na úkor medného výnosu, případně celkové životaschopnosti. Dneska už někteří přiznávají, že jejich včely nejsou nejklidnější. Pokud se tedy objeví nějaký faktor, se kterým nepočítali nebo nějaký extrém, tak jak dříve matky od nich, jedna jak druhá byly nadprůměrné, tak potom včelstva z matkami od nich jedno jak druhé budou mizerná či budou rovnou z velké části hynout. Objevují se už i články, které označují nedostatečnou diverzitu genů populace včel chované profesionálními včelaři, konkrétně v USA za jednu z příčin CMD neboli mizení včel.
Podle mně není žádný důvod, proč by se bezpodmínečně měly pro každý chov včel kupovat někým jiným šlechtěné matky z nějaké zvučné široce rozšířené linie. Jedině pokud se chovají včely výhradně pro peníze, pak ale musí být splněny výše uvedené podmínky 1 a 2, aby nákup byl plně využit. Nebo za druhé pokud je včelař omezen potřebou chovat neútočné včely, kvůli sousedům ale i třeba kvůli sobě. Protože někteří chovatelé matek včely z těch stovek včelstev vybírají i na neútočnost a pak je logické, že v další generaci se ten výběr zase rozštěpí a objeví se i včely útočnější.
Pro všechny ostatní chovy včelstev podle mně úplně klidně stačí rozchovávat svoje včely. Musí se ovšem dělat výběr, ne ponechat každé včelstvo, které přežije. Z každého včelstva ročně odchovat jeden nebo pro rezervu dvě matky v oddělku pro výměnu, ze sedmi včelstev vybrat každý rok 1 - 2 nejhorší a do těch dát matky odchované z 1 - 2 nejlepších včelstev a všude jinde matky odchované z plodu předchozí matky. Jednou za pár let třeba koupit matku nebo vzít matečník a tak. Takzvané bastardizace se není třeba obávat, včelstvo, se kterým se skutečně nedá pracovat kvůli divokosti se objeví velice zřídka, jedno ze 100 z 200 včelstev, takže u 7 včelstev tak jednou za 20 let. Podmínkou je ovšem používat včelařské pomůcky, kuklu nebo jinou ochranu hlavy pro jistotu vždy, rukavice a oděv, který včely neproštípnou, mít minimálně vždy připravený, když už ne od začátku na sobě. Ona divokost včel je tak z 99 % vždy chyba včelaře, buď to je nešetrná práce se včelami nebo práce v nevhodnou dobu se včelami, u profesionálních včelařů se stovkami včelstev to potom bývá nutnost udělat ty zásahy vždy i za nepříznivého počasí, kdy jsou téměř všechny včelstva divoká.
Trubce u 7 včelstev nemá smysl řešit, to je věc chovatele, kde v okruhu 5 - 10 kilometrů převládají včelstva požadované linie, ať už to jsou včelstva chovatele a jiní včelaři tam nejsou nebo chovatel po roky rozdává či za formální peníz prodává svoje matky okolním včelařům do 5 - 10 kilometrů daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.152.44) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Ahoj kolego,
Dobrá volba z registrovaných chovů,až budeš mít včelstev více, můžeš se do toho klidně pustit, při vyšším počtu včelstev máš větší možnosti.Přeji mnoho úspěchů z rozšiřování včelařského provozu, silné, zdravé včely a vysoké medné výnosy, a dej vědět občas na diskuzi, jak pokračuješ.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Zdravím Jirka, ja mám svoj chov matiek stabilizovaný, každý rok vychovám 100-160 matiek, Max. 50-70 použijem vo svojom chove a zbytok, pre priateľov a záujemcov. Každý chovateľ sa chváli so svojím spôsobom chovu ako o tom najlepšom, ale i to dosiahne len po rokoch, keď prestane experimentovať. Preto ako prvé treba prejsť literatúrou a zoznámiť sa s pojmami a technologickými postupmi ako na to. Kto je vytrvalý a šikovný, ten to dokáže.

Čo Ti vrele odporúčam, je navštíviť chovateľa matiek (je jedno aký spôsob chovu uprednosťuje) a postupne od ukážky čo k tomu potrebuje, výberu chovného materiálu, prípravy chovného včelstva, získavania vhodných larvičiek, prípravy riedenej MK na položenie prelarvovanej larvičky, chovný rámik s chonými latkami, umiestnenie prelarvovacích misiek, odber zrelých MB, ich škôlkovanie a vkladanie do oplodňovacích jednotiek atď (Použite i radu čo napísal VM, je to asi skúsený včelár, nie mladík ako sa nám po návrate na stránku vrátil.)

Všetko si zapisovať a ak je chovateľ ochotný (niečím si ho zaviažte ponúknite mu pomoc pri npr. vytáčaní), takto si rýchlo osvojíte prax chove matiek, samozrejme, že po nadobudnutí určitej praxe už budete môcť experimentovať a zvoliť si ten správny spôsob výchovy matiek, ktorý Vám bude vyhovovať, možno si nájdete na včelnici tú správnu M alebo si k rozchovu kúpte M od známeho chovateľa. Viete k dosiahnutiu úpného suveréna vedia dlhá cesta.

Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove. Je to na pohľad krásna M a tak i jej potomstvo, ktorej potomstvo je pekne zlaté, ale z tých istých larvičiek je žlté tak na 80%. Vzhľadove sú tieto včely podobné talianskej včele, ale z Talianska ju nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

jirka:
vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.
-----


Pokud máš v blízkosti Liběchov, zkus se na pana Skuhrovce obrátit. Přes léto by u něj mohla být brigáda a základy chovu matek se určitě naučíš (a nejen to). Kontakt najdeš na stránce http://www.beedol.cz/kontakt/libechov/, telefon 606 407 129.


Jinak návod na přelarvování je na http://www.vcelky.cz/prelarvovani.htm, způsoby odchovu pak v knížce ABC odchovu včelích matek - její kopie je i na internetu. Anebo ve Včelařství od Veselého. Napoprvé bych zkusil osiřelec vytvořený přes odsavač (i z více včelstev - směsný oddělek).

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 25. 1. 2010
Re: škemrání (40167)

Asi mi něco uniklo. Nevím čím to je. Možná tím, že se mi nezobrazuji na počítači všechny odpovědi a reakce na mé diskusní příspěvky. Omlouvám se. Můžeš mi příteli zopakovat svůj dotaz? Pokud budu vědět, tak ti rád odpovím, Pokud ne, tak to učiní, nebo doplní někdo ze zde diskutujících. Zdravím, Vorja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206)

No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva, kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max. klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení. Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti. Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Při 30 plánovaných včelstvech investuj¨již do elektřiny a pokud máš v dostupnosti 230 tak raději ten. Nic se neláme mají regulaci otáček od 0 výše

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:12:54
> ----------------------------------------
> jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr
> 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale
> ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni
> sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad
> truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30
> včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy
> stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu
> jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky
> nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152)

.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit


Pavle slo by hodit do placu cely clanek ? Ani ne tak kuli khacku ale kuli predstave jak to vypada kdyz nejaky clanek projde redakci vcelarstvi .

Diky

herman.t/=/seznam.cz

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Udělej to obráceně Při prvním vytáčení udělej z každého včelstva 1 oddělek a matky jim potom vyměň bude-li to třeba K tomu nepotřebuješ nic jiného než úl, 1 plást s nejmladším plodem a včelami, včely z jednoho medníkového plástu, plást s medem, jednu souš kterou naplníš vodou a doplníš mezistěnami.U takového oddělku je pak pravděpodobnost že ještě v červenci můžeš ochutnat jeho med.
Při zřizování odděků až s dodáním matek se vystavuješ nebezpečí , že budeš zimovat zase jen 7 včelstev.
Jako začátečníkovi ti radím začni takto a napřed zvládni ty jednoduché věci s rozmnožováním a pak se dej do vylepšování chovu pomocí matek Ty jsou drahé a ne každou včely přijmou Jejich chovatelé říkají "nejlépe zhodnocená matka je ta prodaná".

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:03:39
> ----------------------------------------
> dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude
> při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím
> skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale
> znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři
> ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v
> polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov
> určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
> takže zavěrem bude rada koupit matky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205)

Ono to s těmi F1 není tak jednoduché . Je to první generace po křížení dvou linií, ktrá se vyznačuje v první generaci lepšími vlastnostmi ve všech směrech. Tyto vlastnosti při dalším rozchovuPrudce klesají Při dalším jejich rozchovu je nutný negativní výběr a tak se vlastnosti ustálí. Než dosáhneme požadovaného stavu na stanovišti trvá to řádku let a pak teprve jsme spokojeni. U těch Fi pozor při nákupu, aby nešlo jen o dcery z F1 Tam již ten rozpad vlastností započal. F1 mohou být jen dcery obvykle jen z insiminovaných matek F2 Jsou zase dcery F1 které byly insiminovány trubci stejné linie jako matka a jsou velmi drahé. V žádném případě se u F2 ,3, nejedná o druhou či další generaci z F1 jak si někteří myslí. Ještě jedna maličkost jakmile do ustáleného chovu na stanoviště dovezete novou matku celý tento ciklus ustalování začne znovu a bude zase několit let trvat než dosáhnete žádaného výsledku. Ze všeho nejdůježitější je špatné matky bez milosti a lítosti rušit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 23:36:39
> ----------------------------------------
> Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z
> prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní
> matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu
> donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To
> nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva
> inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými
> vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká
> kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud
> bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých
> trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních
> včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci
> z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z
> včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy
> nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych
> se s průměrem nespokojil.
> Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale
> musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek
> převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je
> pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale
> mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně,
> protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají
> pořádně pocítit.
> Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to
> dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega,
> zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to
> zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde
> o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
> Zdraví Pavel Streit
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30 včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
takže zavěrem bude rada koupit matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 25. 1. 2010
rada,přelarvování, chov


Nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!

pan Václavek má stoprocentní pravdu.

V naší org chováme matky 2, při přednáškách pražských včelařú jsem se jednou ptal posluchačů at zvedne ruce kdo chová matky. Zvedlo se asi 20 rukou ze sta posluchačů. Někdo to považoval za dobré já za smutné.
Je mi líto že to musím napsat ale pane Streit je vidět že jste začínající včelař pitbul, upřímně vám radím jestliže matky nechováte začněte je chovat jestiže chcete v budoucnu....(v neposlední řadě se bez vlastního chovu šidíte o to největší potěšení)(je i možné že místo chovu matek přemetáte včelstva na panenské či mezistěny a tím učiníte sobě i včelám za dost, v jednom se určitě mýlíte ale u včel se můžete v jednom mýlit i dvakrát.) S jakými trubci se asi tak pářily matky které jste si koupil jenom děti předpokládají že princezna si nakonec vezme prince.
Včelař který chce chovat si může dobré lepší plemenivo přivést. Já sám jsem vícekrát přelarvoval přátelům z jejich z mého plemeniva , plemeniva z Dolu i odjinud.

Chov přelarvováním není o nic složitější než jiné způsoby chovu. Jediným předpokladem jsou dobré oči a jistá ruka.
Ani špatné oči a nejistá ruka však nemusí být absolutně vylučující faktor.Asi po třiceti letech přelarvování skoro larvu nevidím a dělám to po paměti. Můj učitel chovu matek v okamžiku kdy mi matku předával, a chtěl ji označit měl tak silnou třesavku že se asi 5x trefil vedle matky a já mu řekl že si ji označím sám. Když jsem se jej zeptal jak může s takovýmto handicapem přelarvovat řekl to já si na přelarvování beru prášek.
Příteli Jirka jestli chcete návod na přelarvování pošlete adresu protože já si ji neumím sám najít.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.138.120) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203)

Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych se s průměrem nespokojil.
Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně, protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají pořádně pocítit.
Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega, zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78404 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40205 do č. 40265)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu