78437

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301)

Tento postup léčby moru se praktikuje úspěšně v Německu ihned při prvním zjištění. A podle mne je mnohem lepší než náš dlouho trvající postup. Znám případ kdy byl mor potvrzen v dubnu a pálilo se v červenci. 3 měsíce je opravdu příliš moc! Dnes se u nás již neoficiálně mnoho včelařú přiklání k této metodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 09:12:57
> ----------------------------------------
> Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm
> odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a
> druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je
> pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy
> a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš
> bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu
> skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená
> včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než
> se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do
> síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale
> co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale
> i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže
> poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm
> varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly
> nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe
> korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u
> singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale
> ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud
> příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho
> půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou
> moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou
> včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím
> že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení
> včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu
> zbavit.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40300)

Do adamcova rámku se vleze max. 2,5 medu a to velmi vijímečně. U zimních zásob to bývá méně asi tak 1 - 1,5 roztoku cukru = asi 1 kg cukru.
26 kg cukru při pomeru 3 : 2 = 32 kg rostoku / úl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:45:32
> ----------------------------------------
> Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku
> vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v
> tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz
> jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě
> na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo
> vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví
> taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší
> hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček
> skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to
> tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty
> sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.137.92) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299)

Dále nezapomínej, že proč likviduji dělničí a trubčí plod, protože v něm odstraním i varoa. Fumigaci provedu hned, ikdyž tam nejsou všechny včely a druhý den dávám gabony. Včelám to neublíží, to mám zjištěné od VUVČ.To je pincip tohoto procesu a včely pak na panenském díle bez varoa, spor nosemy a zvápenatění, to je to stejné, jako když do WC naliješ savo, taky zničíš bakterie a viry.Co se týče mrtvolek, je to opak mrtvolek je po celou zimu skoutečně o poznámí méně, hlavně to poznáš, když máš takto rozdílně vedená včelstva.Více včel na jaře ti vychová také více generací jarních včel, než se z úlů vytratí, to je další plus této metody, dále včely jdou rychleji do síly a na snůžku jsou výborně připraveny.V9š kdy loupí, ne v červenci, ale co je ještě divnější, na podzim na půli října kolem fumigace varidolem.Ale i tak pokud je sousedova včelnice poseta varoa, proč si s tím vigor dokáže poradit, P.Gruna mi psal, že i on má vigory s vyšším stupněm varoatolerance.Měl i singry, troisec a havlínky, ty prý na varoa dopadly nejhůře.Má to snad vigor nějakým způsobem zakodované, že umí u sebe korigovat varoa? ty spady jsou u vigor po celý rok téměř nulové, zato u singer je to hodně rozdílné.Proč? Ano, tato metoda je hodně náročná, ale ještě jsem nedošel na žádnou lepší co se týče ozdravného procesu.Pokud příjdeš na méně pracnější a bude fungovat stejně, jak ta má.Rád do toho půjdu. Mám kamaráda na slovensku, kterému jeho včely onemocněly klinikou moru. Byl sám a kolem dokola 6 km ždný další včelař. Nenajdeš tam jedinou včelu.Postavil je jen na mezistěny a vyměnil matku.Rázem bylo po moru. Vím že hodně riskuje. Otázka: Je toto řešení místo veterinárního pálení včelstev? Pokud dám včelám čas, mohou se jej za desinfekce úlu zbavit.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.137.92) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294)

Omyl,Pokud mám v nástavku na zimu jen dest rámků, kolik se do jednoho rámku vleze max. zásob?až dvaapů kila.Je to je to jeden nástavek celý a věnce v tom spodním.Jak jsem to poznal? Jednoduše.U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu.Když jsem je je otevřel, bylo vidět, že si od někoho donesly další zásoby. Takto se to děje každý rok.Ví taky, že to postrádá logiku, ale je to podle rčení silný přežívá.Slabší hyne.Ode mě mají zásob víc než dost a i tak se chovají jak strýček skrblík.Moje moje ale jen singery, vigory nic.Je to anomálie, nebo se to tak děje i jinde, loupí je snad proto, že cítí že by snad v budoucnu ty sosedovi včelstva mohly onemocnět?Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297)

ON VČELY NEPŘESÝPÁ NA MEZISTĚNY , ALE NA PANENSKÉ DÍLO V LÉTĚ VYSTAVĚNÁ V MEDNÍKU.
Tak mě napadá, že by to šlo zjenodušit a zachovat ten plod. 1) medník na jaře vystrojit mezistěnami. 2) V červenci kdy se odstraňuje trubčina nástavky přehodit a matku umístit na to panenské dílo z medníku. Včely by tak nepřišly o věnce zásob kolem plodu, snížla by se spotřeba cukru, sníží se spotřeby rámků, na jejich přípravu pak zůstane celá zima. Ozdravný výsledek by byl ovšem zase horší.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 08:02:35
> ----------------------------------------
>
> > A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> > Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem
> odporuje.
> > kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
> >
>
> Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s
> mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal
> onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri
> naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona,
> mrtvolek minimum.
>
>
> Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je
> dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
> Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
> Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou
> honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru
> primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela
> zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...
>
> Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce
> vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i
> hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?
>
>
> K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale
> rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila,
> mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....
>
> T.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 28. 1. 2010
Re: škemrání (40243) (40295)

Ideální by bylo si lahvičku Varidolu navíc někde volně koupit (mít takovou železnou rezervu). A ještě ideálnější by bylo, nechat si byť za úplatu, někým přeléčit včelstva, tak říkajíc na klíč.

"Úplata" nie je potrebná, stačí zájsť do veterinárnej lekárne a kúpiť si Taktik (31 euro), je to síce obídenie veter. predpisov, ale sú to moje včely, ja ich držím pod kontrolou. Niektoré lekárne dokážu vydať aj malé množstvo, niektoré len liter (dohodnú sa viacerí), fumigačné nosiče si musí záujemca zaistiť inde alebo si ich vyrobiť doma. Žiaden úhyn včelstva z titulu poškodenia včelstva klieštikom som nemal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294)


> A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
> Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje.
> kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!
>

Pepane zapomel jsi ze musi vystavet 2N mezisten. Mam stejnou zkusenost s mnozstvim cukru pri premeteni na mezisteny. Premetl jsem na mezisteny a dodal onech 26, mozna by se veslo i vic, uvidim na jare. To jak mi tady nekteri naznacovaly ze bude mnoho mrtvolek kuli nedostatku pylu tak se zatim nekona, mrtvolek minimum.


Pavle, premyslim o tom, ale obecne se mi tva metoda zda hrozne pracna. Ale je dobre o ni vedet pro pripad prusvihu.
Moc mi nejde na rozum proc loupi a navic jedny ano druhe ne?
Ja alespon co jsem videl u mych premetenych vcel tak oni maj pak najednou velkou honku se stavbou hnizda takze se mi zda ze s radosti si liznou sklenice cukru primo nad hlavou nez aby nekde bojovaly venku o med. Pozoroval jsem docela zajimavy ubytek agrese a zihadel - holky najednou se nenudily...

Kdybych zapomel ze je premetas tak bych ti tvrdil ze jedni si ty roztoce vychovaji samy a druhe si prave s timto umeji poradit. Kdyz je premetes tak i hned fumigujes, nebo jen gabon jak bylo psano v clanku?


K pracnosti tve metody, problem neni ani tak v tom ometani, to jde rychle ale rusit tolik ziveho plodu to by me delalo trochu problem, dale taveni dila, mezisten, pomalu jednou tolik ramku atd... Nejak se stavam linejsim....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 28. 1. 2010
Re: Zimovanie matiek (40292)

Priatelia, v jednom čísle MV bolo spomenuté zimovanie matiek pri izbovej teplote. Nemáte s tým niekto skúsenosti?
MK.
Aj keby to bolo možné, načo by to bolo dobré?. Raz som testoval M v klietke, vložil som dávku krmiva a niekoľko včiel a umiestnil do kuchyne, pridané včely uhynuli M ešte stále žila, nakoniec uhynula i ona (jedenkrát som V 8. mesiaci, M dokáže istý čas žiť aj sama a sama si odoberá krmivo. Sú aj iné spôsoby, s tekutým medom s presným dávkovaním, ale vždy s určitým počtom včiel, ktoré jej robia servis ale stojí to zato?.

Povedzme, že M vychováme v 7 mesiaci, potom musela by M zimovať možno 7-8 mesiacov v nevhodnom prostredí. Aká by to bola kvalita matiek, aj keby dokázali tak dlhý čas prežiť? Ak je včelstvo do zimy dobre ošetrené (schopná M a má primerané zásoby), nemôže M v takomto včelstve uhynúť, ak áno, potom je na vine včelár.

Možno moje skúsenosti sú obmedzené a naozaj to niekto dokázal, potom prijmem kritiku a priznám, že niekto bol šikovnejší ako ja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 28. 1. 2010
Re: škemrání (40243)

Příteli, moc ti asi nepomůžu, nejsem funkcionář ČSV nebo KVS. Nemohu také nikomu radit . Nemám na to oprávnění (certifikát učitele včelařství). Sám jsem měl podobné problémy a tak jsem v domnění, že se něco dozvím, začal jsem psát na konferenci. Hlavní problém byl v tom, že z časových důvodů zimují včelstva ve více nástavcích (z důvodu racionalizace) a potřebuji více lahviček Varidolu. Dostával jsem jen dvě kapky na jedno včelstvo pro jedno ošetření. Důvěrník, který mi léčivo předával jen řekl, že více nemá. Mluvil jsem o tom i na schůzi ZO ČSV, ale i tam mě odbyli, že dvě kapky stačí a že by měla stačit i jedna kapka. Teď už se předpis KVS změnil. Uvádí se použít dvě kapky na jeden obsednutý nástavek včelami. Při obsednutí dvou nástavků použít max. čtyři kapky. ZO ČSV mají teď možnost léčiva podle potřeby přiobjednat. Žel ne všechny ZO ČSV to vzaly v úvahu. Ideální by bylo si lahvičku Varidolu navíc někde volně koupit (mít takovou železnou rezervu). A ještě ideálnější by bylo, nechat si byť za úplatu, někým přeléčit včelstva, tak říkajíc na klíč. Pro určitou kategorii včelařů (starší včelaři, invalidé), by mohla být na toto externí léčení poskytována dotace.
Bylo by vhodné přednést svůj problém i na této konferenci. Diskutují tady zkušení včelaři a určitě to čtou i funkcionáři ČSV a SVS. Snad budeš mít štěstí a fundovaně ti odpoví.
Abych tě jen tak neodbyl, zmíním se krátce jak budu postupovat já v letošním roce. Odebral jsem měl z podmětových podložek a teď ji suším na novinách při pokojové teplotě. Příští týden ji odevzdám v kelímcích od jogurtu nákazovému referentu ZO ČSV. Na výroční členské schůzce se dozvím o výsledcích rozboru měli svých včelstev, ale i sousedních včelařů (kvůli nebezpečí reinvaze roztočů). Podle výsledku se také dozvím jestli budu, nebo nebudu provádět jarní nátěr plodu s následnou fumigací Varidolem. Léčivo dostanu od důvěrníka. V případě, že budu léčit, zeptám se ho po schůzi, kdy mi léčivo dodá. Nátěr by se neměl odkládat, aby bylo ve včelstvech co nejméně plodu. Pokud ještě použiji metodu LBV – chov trubců pro omezení rojení, nesmím zapomenout včas vyřezat trubčinu.
Začátkem července, až budu hlásit počet včelstev pro objednání léčiva, nahlásím i počet oddělků. Musím si pohlídat, kdy mi dodají léčivo (gabonové pásky,lahvičky s Varidolem a fumigační pásky (knoty). Letos v polovině září se pokusím matky zaklíckovat (pro zvýšení účinnosti léčení).
V loňském roce jsem prováděl u 20% včelstev varroamonitoring. Je to dobrá věc a doporučuji ho. Podle výsledku denního spadu budu v létě ještě léčit Formidolem. Ten si objednám ( 2 ks/včelstvo) na výroční členské schůzi v březnu. Pokud nebude předepsaný gabon, tak použiji po posledním vytočení podruhé Formidol. S funkcionáři ZO ČSV vycházím celkem dobře, což je základ dobré spolupráce.
Zatím tolik. Dále podle situace na konferenci. Nezapomeň, zde příště zaslat svůj dotaz. Více hlav, více rozumu :-).
Zdravím, Vorja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291)

A jak jsi poznal ,že jsou to tvoje včely. Podle prdelky?? :-))
Jakto, že loupí když mají dodané tak velké zásoby? :-( To si navžájem odporuje. kam je nosí? 26 kg cukru, to jsou tří nástavky!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 23:07:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Heřman,
> Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest
> kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé
> silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na
> česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor,
> nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se
> znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o
> vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 28. 1. 2010
Re: Měl (40272) (40274) (40277) (40279) (40281) (40285)

Já mám už léta to samé, hliník nemá chybu. Česnovou vložku mám přes celou šířku dna a na podložce mám kousek drátu. Takže jenom za drát zatáhnu a je venku. Tam je dám do krabice a doma postavín na dvě prkénka na kotel ÚT. Za dva dny jsou suché a mohu sesypávat ometat a prosívat. Ovsetové plechy jsem používal i na střechy, pak jsem dával Ipu a teď se k nim opět vrátím, protože nemají chybu, navíc pocházejí li z tisku nemravných časopisů je o zábavu postaráno. Jen se musejí dobře začistit, lehce se o ně nařízne ruka. Příští týden si pro nějaké jedu, tak jsem zvědav na cenu, byly za 3 koruny. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (95.105.138.40) --- 28. 1. 2010
Zimovanie matiek

Priatelia, v jednom čísle MV bolo spomenuté zimovanie matiek pri izbovej teplote.
Nemáte s tým niekto skúsenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.88.214) --- 27. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254)

Dobrý den p.Heřman,
Je vidět že o mé článku přemýšlíte.Všechna včelstva krmím na dvacet šest kilo.Abych to upřesnil.Byl jsem u sousedové včelnice a viděl, jak se mé silné včely draly do sousedových úlu.Hotová mela.Na mé včelnici boje na česnech nebyly.Má je opravdu slabé.Proč to také masivně nedělá vigor, nevím, ale sousedovic včely vždy nějakým zázrakem přežijí a jede se znova.Reinvaze se projevila u singer. Natahaly si to od něj. Slyšel jsem o vigorách, že ty loupí hlavně na jaře, třeba je to povídačka, tak uvidíme.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.88.214) --- 27. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286)

Zdravím vás kolego,
Zrovna nyní zde mám knihu o ekologickém chovu včel a o biomedu
Název:ekologický chov včel,včelaření podle pravidel přírody
Je tem vše, léčení, chov,ekologické úly a nátěry, vše od
a-z.To mu pomůže. Vá spadne balvan ze srdce abude klid.stojí do tří set
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Cukrovar Hrochův Týnec u nevaří. (40284)

Jaký pán, taký krám.

2010/1/27 Pepa <e-mail/=/nezadan>:
> http://sroll.net/vcely/cukrovarhtajeholikvidacefrancouzi.pps
>
> Pepa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286)

Přesvěčte ho, že léčit musí , ale dejte mu k přečtení podmínky biomedu . V nařízení veteriny je i postup jak nato pomocí kyseliny mravenčí. Nemusí však používat Gabon a Varidol. Jestli to ovšem nebude akceptovat tak po dvou letech to pochopí sám, protože včely přijde. Jen vy si budete must dát větší pozor a poctivěji léčit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 27.1.2010 18:41:12
> ----------------------------------------
> Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
> Děkuji za radu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Vèelaøskà noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286)

Pane magistře No jak se jinak zachovat, než být vklidu! Jak se
zachovat mám já, když zdraží každoročně plyn, elektřina, voda, změní
se taktika telefonních společností v totální podvod a zlodějinu.
Úředníčci aby mohli rozdávat z mýho do svých kapes přes tunelovaný
sociální systém, to samé zdravotní systém co mi nakonec řekne, že
nemám nárok ani na základní zdravotní péči zadarmo a chce ještě jakési
poplatky.

A to jsem stále vklidu. Co mi poradíte Vy pane magistře? Já bych byl
vklidu a zeptal se na SVS, jak se léčí biopřípravky u nás.

Nebo že by kvalitní med unás nebyl v zájmu? Chlácholit s výsledky
takovými, že rezidua chemoterapeutik jsou v normě a přitom nadávat na
antibiotika?

Kocourkovo. Vyberte si a naučte se jak se zachovat. Myslím že je
pravdou to, že většinou včelaři u nás ani neumí léčit, natož aby
věděli něco kloudnýho a efektivního o včelaření. Pokusníkov v
Pokusově.

_gp_

2010/1/27 Mgr.Václav Kouník <e-mail/=/nezadan>:
> Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s
> odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?
>
> Děkuji za radu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mgr.Václav Kožušník (62.168.2.226) --- 27. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329)

Nový včelař který se přihlásil do naší organizace odmítá léčit s odůvodněním, že chce produkovat BIO med. Jak se zachovat?

Děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 27. 1. 2010
Re: Měl (40272) (40274) (40277) (40279) (40281)

Já používám sololitové podložky 2 mm silné,......

-----------------
doporučuji zajít do nejbližší tiskárny a za cenu šrotu (hliníkového) koupit použité ofsetové folie.

Dávám je v létě pod síto, v zimě dovnitř.
Aby mohl úl trochu větrat sítem ve dně, mám zadní rohy ohnuty dolů a v prostřed bočních hran taky trohu ohnuto.
To mi zajišťuje, že to většinou nepřimrzne, nebo jen vpředu pod klínem, kde se to dá lehce dlátem nadzvednout.

Je na nich pěkně vidět spad, atd. a když doslouží, dám je za skoro stejnou cenu do sběru.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (195.113.129.190) --- 27. 1. 2010
Cukrovar Hrochův Týnec už nevaří.

http://sroll.net/vcely/cukrovarhtajeholikvidacefrancouzi.pps

Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

al (62.245.121.130) --- 27. 1. 2010
Re: Velask vha (39099) (39101) (39103) (39114) (39115) (40233) (40236)

napadla mne nevcelarska alternativa

http://www.nakupka.cz/vyrobek/vaha-osobni-soehnle-61400-comfort-fs5/

•maximální nosnost 150 kg
•přesnost vážení 100g
vyhodnocení 59 posledních měření (časový graf)
•paměť na 8 osob
•extra velký samostatný display s bezdrátovým rádiovým připojením
•materiál broušený nerez v kombinaci s plastem

pokud by to bylo male tak pouzit plech jako mezipodlozku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265) (40267) (40270)

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Zdravím JK
Tento úkaz aj ja často pozorujem, je obdivuhodné ako si príroda vie poradiť aj v takomto prípade. Môžem to porovnať s termostatom v aute, uzáver prúdenia vody otvorí len vtedy, keď sa motor zohreje. AJ v očku pri mínusovej teplote sa otvor-očko uzatvára a boli prípady pri -20°C, že ľadové ihličky vytvorené z odchádzajúcich úľových pár úplne uzatvorili otvor. Keď denné teploty začínajú stúpať ihličky uzatvárajúci sa roztopia a prúdenie vzduchu sa obnoví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 27. 1. 2010
RE: Měl (40272) (40274) (40277) (40279)

Já používám sololitové podložky 2 mm silné, tak jak je dodává fa. Břinek
současně s úlem a už je mám 13 let a stále jsou pěkné. Dávám je do úlu pouze
při léčení a nyní po odběru měli je vyčistím a po oschnutí uložím do další
sezóny.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Wednesday, January 27, 2010 3:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Měl

Já používám obyčejné noviny. Pokud na ně skápne voda a ony přimrznou, tak
ještě předtím kolem ledu navlhnou. Takže když noviny vytahuji, prostě kolem
ledu povolí a zbytek novin se zbytkem měli bez problému vytáhnu. Podobně to
fungovalo, když jsem dříve používal voskovaný papír. Přirozeně nesmí být
voda po celé ploše podložky, jen někde na kraji.
Kromě toho se snažím měl na vzorky vytahovat na několikrát po týdnech nebo
tak podobně. Hlavně se snažím zabránit tomu nechat měl přes dny s větrným
počasím,které měl odfoukne z podložek někde pryč do rohu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kokos (94.199.40.135) --- 27. 1. 2010
Re: Dotace na nov? ?ly (39997) (40003) (40027) (40028) (40032) (40038)

Dle vyjadreni KU je jedina podminka ze faktura musi byt za rok 2010, takze se nemusi cekat na schvaleni. Mimochodem pry je moc zadosti a penez malo :-(. Je vycleneno 900 tis, tzn pri prumerne zadosti za 10 tis je to 90 vcelaru

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 27. 1. 2010
Re: Měl (40272) (40274) (40277)

Já používám obyčejné noviny. Pokud na ně skápne voda a ony přimrznou, tak ještě předtím kolem ledu navlhnou. Takže když noviny vytahuji, prostě kolem ledu povolí a zbytek novin se zbytkem měli bez problému vytáhnu. Podobně to fungovalo, když jsem dříve používal voskovaný papír. Přirozeně nesmí být voda po celé ploše podložky, jen někde na kraji.
Kromě toho se snažím měl na vzorky vytahovat na několikrát po týdnech nebo tak podobně. Hlavně se snažím zabránit tomu nechat měl přes dny s větrným počasím,které měl odfoukne z podložek někde pryč do rohu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 27. 1. 2010
Re: 4 kg včelstvo (40268)

J.B: mně se včely nerojí ale 4 kg včel bych se bál že je neukočíruji a uletí mi.

___________________________________________________________

I to se může stát. Zatím jsem s rojením neměl v Optimalech nikdy problém, takže se toho až tak nebojím. Možná horší, než zjevná, je rojová nálada latentní, kdy včelstva ztrácejí aktivitu a promrhávají snůšku, aniž by při tom stavěly matečníky a rojily se. Tu řeším hned od základu v první polovině jara tvorbou oddělků a od loňského roku i LBV metodou.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 27. 1. 2010
RE: Měl (40272) (40274)

Mám ocelový pásek, který je o něco delší než úl, zasunu jej pod podložku,
přejedu ze strany na stranu po celé dálce a u krajů jej mírně nakloním,
takže se podložka utrhne a jde to ven lehce a včelky to ani nezaznamenají.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim
Sent: Wednesday, January 27, 2010 1:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Měl

Zdravím,
s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob,
jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se
pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak
nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už
je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No
hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily
zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné
naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
Radim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Měl (40272) (40274)

Jsem dohnám místními podmínkami sběrum měli vkládat podložky - papír
A3 kolem 1.12. a vytahovat je mezi svátky. Vzorek je dost malý, ale
musí veterině stačit. Pokud se tedy trefím do hlavního zimního
ochlazení do začátku ledna, jdou vzorky ukázkově získat u mne do 4 dnů
schrastit, dalších 10 - 14 dnů je na sušení, potom vzorkování a
popisování. Rozpočet mých nákladů na nachystaný vzorky ze jednotky 100
- 150 včelstev bez rozborného dělá 2000Kč. Osobně si myslím, že je
zbytečné vzorky tak drobit. Stále se nemohu zbavit dojmu, že na mor
stačí jeden vzorek ze stanoviště třeba i z 60 včelstev. P. Titěra sám
a osobně utvrzuje v názoru každého, že jejich metoda je dostatečně
velmi citlivá, tak prosím proč platit a dělat spotřebu navíc? Co se
týká množství, tak to je závislé na množství mrazivých dnů. Kolem 2°C
včely hážou na dno velmi malé množství měli v období jejich sběrů. Ale
polévková lžíce to je, tak co řešit.


_gp_

2010/1/27 Radim <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravím,
> s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob,
> jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se
> pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
> Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak
> nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
> Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už
> je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No
> hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily
> zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné
> naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
> Radim
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 27. 1. 2010
Re: Měl (40272) (40274)

Jedině čekat na oblevu. Mám v liště asi 2 cm vůli, tak jsem podložku na obou koncích zvedl nahoru aby se utrhla a pak šla vytáhnout. Jen u dvou šla opravdu těžko.
Trochu záleží na mezeře mezi nástavky. Když je malá, měly by přejít nahoru. Ale nevěřil bych tolik tomu. Kde matka začne klást, tam už včely zůstanou. Nemuselo by se nic stát, ale brzo na jaře bych udělal kontrolu kde sedí a kde mají zásoby. Když by měly zásoby jenom nahoře a seděly dole, dal bych plod nahoru mezi zásoby, aby seděly v teple u stropu. Záleží taky na síle.
Tonda
>s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob, jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se pak nedají rozumně nijak vytáhnout?Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (82.142.122.161) --- 27. 1. 2010
Re: Měl (40272)

Zdravím,
s podložkami jsem bojoval teď o víkendu. Existuje nějaký rozumný způsob, jak je vytáhnout, když zkondenzovaná voda po jejich bocích zmrzne a ty se pak nedají rozumně nijak vytáhnout?
Zkoušel jsem, kam jsem se dostal, obřezat mezery tenkým nožíkem, ale i tak nakonec pomohla až hrubá síla (chudery fčele).
Jinak měl byla po tom měsíci největší u těch, o kterých jsem myslel, že už je po nich. U ostatních (podle mě silnějších) bylo měli podstatně méně. No hlavně mě jako začátečníka zarazilo, že už při krmení si každé nosily zásoby úplně jinam a na zimu se některé usadily ve spodním nástavku a jiné naopak rovnou pod víko. Mám očekávat nějaké potíže?
Radim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265) (40267) (40270) (40271)

Unás dnes ráno -23,6°C

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva
> pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
> Zdravím JK
> ----------------
> Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod
> včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera
> odpoledne +25stC.
>
> úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 27. 1. 2010
Měl

U nás -21 st. C. Včera jsem sbíral měl. Protože celý leden je zima jak má být, měli bylo stašně málo. Podložky pod úly nešly moc vytáhnout. Byly namrzlé. Po vytažení nebylo skoro co sebrat. Byly vyčištěny ny koci roku.
Tonda
>Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265) (40267) (40270)

Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK
----------------
Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera odpoledne +25stC.

úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265) (40267)

>Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš <
------------------------------------------------------------
Můj názor podložený zkušenostmi je ten, že viníkem je vždy včelař. Pokud včelař zvolí špatnou taktiku krmení podpoří slídivost u včelstev. To ještě není tragédie. To je hloupost. Tato včelstva počnou testovat obranný potenciál veškerých včelstev v doletu a naleznou-li včelstvo s nižším obranným potenciálem, řečeno slovy př. Turčániho "včelstvo nevyzařuje do okolí obranný feromón", je loupež nasnadě. Zde nezáleží ani tak na početní síle včelstva, ta je "relativní", jako na jeho kvalitě. Tou kvalitou rozumím dobrý zdravotní stav včelstva a také matku v dobré kondici. Včelstvo napadené ve zvýšené míře parazitem kleštíkem, nebo trpícím některou popřípadě několika chorobami, ať již mor plodu, nosematóza, vápenka,.. ztrácí obranný pud a v podstatě je pro toto včelstvo "dobrodiním" likvidace vyloupením. Dobrodiním to ale není pro včelstvo loupící. To si spolu s lupem přinese i nevítaný "dárek" v podobě nevítaných hostů a chorob se kterými se musí následně vypořádat. Tou druhou příčinou je, ať již z jakéhokoli důvodu, stáří, choroba, kvalita oplodnění.., vadná matka. Zde klesá produkce mateří látky a tím pádem i "pocit sounáležitosti" ke včelímu státu a následně i chuti jej bránit. Takové včelstvo se stane snadným cílem nájezdníků. To vše má ale ve svých "zlatých ručičkách" včelař. Jedním ze spolehlivých indikátorů, který nám v tomto období i bez prohlídky včelstva řekne v jaké je včelstvo kondici, jsou vosy. Zjistíme-li jejich zvýšený zájem o některé včelstvo je to prvou známkou toho, že je něco v nepořádku. Na vině tedy nejsou loupící včely, je to jejich přirozenost. Na vině není vylupované včelstvo, je to pouze důsledek nějaké příčiny. Na vině je včelař, který z nějakého důvodu, již nemohoucnost nebo ještě nezkušenost a v horším případě z pohodlnosti nebo nezájmu, takový stav dopustil.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265)

Aleši,ty rozdíly ve velikosti včelstev byly,jsou a budou.Tahle věc ale rozhodně nemá vliv na loupeživost včel.Zásadní věc vidím v tom,že koncem srpna včelař vybere do mrtě vše,co je v úle.Včelstva nechá dva týdny o hladu(at se starají) a pak v půlce září podněcuje nějakýma půllitrama do konce října.Vím,že se to tak někde dělá a pak se nedivme,že v říjnu,kdy se má fumigovat dýmem jsou v těchto včelstvíčkách zavíčkované zbytky plodu.O moru raději nemluvím.Já sám mám ve včelstvech koncem července už zavíčkovaných dvacet kg glicidových zásob(tj.dva nástavky optimal),otevřené tří očka a česno na celou šířku.V říjnu včelstva absolutně bez plodu.Nestalo se mě nikdy,že bych loupež pozoroval a nebo zjistil později nějaký úbytek zásob.Vše je jen v nás včelařích a svádět to na singrovky či vigorky je jen nesmyslná deziluze a blábol.
PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 27. 1. 2010
4 kg včelstvo

M. Václavek: zda se mi příští rok už konečně podaří dosáhnout mých vysněných včelstev zazimovaných se 4 kg včel

J.B: mně se včely nerojí ale 4 kg včel bych se bál že je neukočíruji a uletí mi.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264) (40265)

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš

Najväčšiu pravdu z vás napísal jediný Leoš v bode 1/ a 2/, včelár naozaj môže za výskyt rabovky-loupeži na včelniciach svojimi chybami. Medzi včelami ako takými nieto žiadny rozdiel, svojou povahou" využije každý zdroj potrava, ktorý sa jej nečakane ponúkne a to nielen nektár či medovicu, ale i slabé včelstvá bez matky, odložence nesprávne pripravené a podanie zásob v takomto stave, keď sú na to ešte nepripravené a bez matky, prichádza pohroma..

Tak ako vy aj ja včelám podávam cukrové zásoby keď to potrebujú a to zásadne cez deň, hoci i ráno (aj väčšie množstvo npr 5 lit.) a pritom nerobím žiadne opatrenie, nezužujem letáčový otvor, posledných 30 rokov som nezaznamenal stratu včelstva vyrabovaním. V začiatkoch včelárenia, to aj mňa bolo niekedy tragické, kým som nepochopil povahu včely, ktorá je pre vyhľadávanie zdroja potravy majsterkou.

Podmienkou ale je, včelstvá nemôžu bez matky a odložence nekŕmim kým nie sú s oplodnenou matkou a včelstvo je už kompaktné aj so strážkyňami a lietavkami.
Včelstvo, ktoré jem stabilizované vyražuje do svojho okolia "ochranný" feromón, ktoré včelstvo chráni pred sliediacimi včelami.
Potom včelár nemusí mať obavy s rabovkou včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257)

krajem srpna jsem zakrmil a v
> listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil,
> že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani
> Singrovky.
> Ať se daří, Libor.
>

Ahoj, ja jsem se spatne vyjadril, myslel jsem to trochu jinak s tim proplodovanim zasob, take mam vsehochut i singrovky a take jeste maji zasoby :-))

Mozna take jeste mate vcely ktere v cervenci by nebylo nutne krmit a vcely ktere by bez nakrmeni nemely nejspis sanci. A pritom vite ze pred mesicem ci 14dny byl med v obou vcelstvech...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263) (40264)

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře.
Z počátku včelaření (mám jen 1 stanoviště mimo bydliště - víkendový včelač) jsem s tím dost bojoval - např. když jsem se učil druhým rokem chovat a povedlo se mi vypiplat 14 oddělků, tak jsem si chtěl ulehčit práci a začal je krmit dříve, než kmenová včelstva a za týden mi tam zbyly jen 2 - to vám řeknu to mne tenkrát vzalo.
Podle mne, ty silnější (a jsou si toho vědomi) to na ty slabší na podzim pořád zkouší - bez ohledu na to jakou matku tam máte. A i když ten rozdíl v síle včelstev není moc velký tichá loupež celý podzim bují. Téměř každý rok se setkám po nakrmení (na přelomu červ. a srpna na cca 20 kg cca 30 včelstev)s tím, že při podzimní fumigaci (kontrolně pro jistotu naklopím úl)najdu včelstvo jež tam má 40 kg a nakradlo si u více sousedů, neboť na stanovišti nenajdu žádné včelstvo výrazně lehčí.
Mně se osvědčilo - krmit najednou, 2x velkoobjemově - najednou 12 - 14 litrů a za 14 dní je nakrmeno - k večeru a oddělky dělat co nejdříve na jaře (při nasazování medníků)a nešetřit včelama ani krmením, případně ty slabší před krměním pospojovat. A když přece jenom některé v zimě uhyne bez zásob - tak to je prostě život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262) (40263)

Souhlasím, možná měli jen lepší slídilky nebo byli prostě trochu silnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260) (40262)

Protože to je sožité. Pokud přijmeme tvrzení, že loupež úplně nesouvisí s matkou, můžeme tvrdit, že naprosto zásadní je, že včelstvo umí při loupežipřinést mnoho roztočů během krátké doby a ty odělky na to prostě neměli. Myslím s, že bez ohledu na matku, které včelstvo bude mít šanci využít situace a přinést, tak to udělá. Proto je loupež tak nevyzpytatelná anebezpečná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:42:33
> ----------------------------------------
> Proč by na matce nezáleželo?
>
> řekl jsem, že:
> Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
> Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a
> netrpěla varoózou.
>
> Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v
> trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.
>
> přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami
> singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle
> pravítka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40260)

Proč by na matce nezáleželo?

řekl jsem, že:
Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a netrpěla varoózou.

Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.

přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle pravítka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258) (40259)

"Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bezroztočů."

Všechna 4 včelstva byla přemetena ve stejný den. Asi jsem to měl zdůraznit na začátku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258)

v tomhle případě sis odpověděl sám. Nezáleží tolik na matce. V tomto případě evidentní loupež má negativní stránku i pro loupežící včelstvo, které je schopné během pár dní donést tisíce roztočů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:05:43
> ----------------------------------------
> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257) (40258)

A jak muzete srovnavat premetene vcelstvo a normalni vcelstvo?

2010/1/26 PavelN <e-mail/=/nezadan>

> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40257)

Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez roztočů.
A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254)

Ahoj Tomáši, můj táta povídal taky něco na ten způsob - včelstvo, které netrpí nedostatkem zásob, nemá důvod loupit.....Zní to celkem logicky, nabízí se třeba situace, kdy jsou včelstva vytočena nadoraz, plus nějaká prodleva než se začne krmit, no a důvod k loupeži je na světě.
Jinak já osobně mám v úlech Singrovky; krajem srpna jsem zakrmil a v listopadu jsem zběžným posvícením mezi plásty zásobního nástavku zjistil, že je většina pořád ještě zavíčkovaná.....tož proplodovat je nestihly ani Singrovky.
Ať se daří, Libor.
-------------------------------------------------
Tomáš Heřman napsal:
Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??
Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??
a nebo taky je to mozna pouze nahoda...
Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 26. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244) (40245) (40248)

a.turčáni:
To je už iná reč, ja som včelstvá integroval už r. 1988, ale pre náročnosť celého systému a veku, pred 5 rokmi prestal.

___________________________________________________________

Není to jiná řeč. Ty 2 kg, co jsem uváděl, je myšleno před integrací. Integraci provádím jako vylepšení. Takže výsledná zimní síla se pohybuje kolem 3 kg. Jsem zvědavý, zda se mi příští rok už konečně podaří dosáhnout mých vysněných včelstev zazimovaných se 4 kg včel (3 kg produkční včelstvo + 1 kg oddělek).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Snůka (40252) (40253)

Ale pletete si pojem s prujmem. Ve slove SNUZKA, ale neni blbe slovosled.

2010/1/26 Pepek <e-mail/=/nezadan>

> V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŹÍ
> NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A
> PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO
> PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ.JE <http://xn--pga.JE> TO PROTO, ŽE LDIKSÝ
> MEZOK NETČE KDAŹÉ
> PENSÍMO,ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ???
>
> Vše dobré Pepek
>
>
> Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
> Snůžka
>
> Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je
> pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu
> snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

.Na
> včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch
> záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě
> reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl
> stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl
> metru.Děkuji za odpověď
> Zdraví P.S

To je zajimave, urcite slo o reinvazi? Opravdu nevim zda bych to jisto jiste poznal, navic tvrdit ze je to presne od toho a toho vcelare je dost odvazne.

Jak funguje reinvaze? Predpokladam ze patracky naleznou vcelstvo se slabou obranou tu prolomi a vesele si kradou...

Premyslim co kdyz singer je treba vetsi loupeznik??

Nebo co kdyz vigor vi kdy ma dost - zasob - a vic nepotrebuje, vklidu ceka na zimu, dokaze se uskromnit, drive prestava plodovat, kdezto singer ma stale malo - souvislost s umenim proplodovat zasoby??

a nebo taky je to mozna pouze nahoda...

Jen nadhazuju myslenky, diky za nazor

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 26. 1. 2010
Re: Snůžka (40252)

V SUOIVSOLTSI S VZÝUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VLŠYO NJAVEO, ŽE NZEÁELŹÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ.JE TO PROTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŹÉ PENSÍMO,ALE SVOLO JKAO CLEEK. ZJÍAMVAÉ, ŽE ???

Vše dobré Pepek


Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
Snůžka

Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (95.173.88.70) --- 26. 1. 2010
Snůžka

Přátelé, opakuje se to v různých příspěvcích na různých stránkách. Je pravda, že se včely snaží, ale nektar nám (nemajíce nožů ani nůžek)do úlu snášejí. Snad tedy bude letos snůŠka dobrá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246)

> Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při
> klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a
> přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy jsem
> na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava a
> ne strany larvičky.
> S pozdravm Radek Hubač


Diky za upresneni, mam stejnou zkusenost ale moc malou na to abych to mohl dovolit komentovat. Nikdy jsem polohu moc neresil a jistojiste se nektera larvicka otocila.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: (40228)

"takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat matku koupenou a ta začne klast ale hned?"
Nikdo učený z nebe nespadl. Odchov matek a vůbec práce s matkami se musí prostě vyzkoušet a naučit. Podle mého názoru je výhodnější nejdřív vyzkoušet a jakžtakž se naučit odchovávat vlastní matky z vlastních včelstev. A teprve potom si objednat nějaké hotové matky. Je to z toho důvodu, že i při zakoupení matky potřebuješ nějaké znalosti a zkušenosti, abys s tou matkou mohl manipulovat a přidat ji a vytvořit kolem ní včelstvo. Mnohem líp se to dělá a s mnohem větší jistotou, když má člověk už za sebou pár pokusů a objevených slepých uliček, než když bez zkušeností má zakoupenou drahou a kvalitní matku a teď jeden říká jedno, druhý druhé, třetí zas něco jiného a ty nevíš, jestli vybraná verze se ti líbí proto, že je podložená zkušenostmi radícího nebo proto, že ten člověk prostě umí dobře psát....
Kromě toho kvůli rojení a výnosu je třeba v každém včelstvu měnit matku každý druhý rok nebo i každý rok a kupovat všechny ty matky by lezlo asi dost do peněz, takže stejně budeš odchovávat.
Co se týká vlastního odchovu matek v oddělku, rozdíl mezi obyčejným plodem dělnice a plodem matky je jen v množství zkrmené mateří kašičky a velikosti buňky. Takže když včely v nějakém kousku včelstva neboli na pár odebraných plástech ze včelstva zjistí, že nemají matku, tak vyberou na plástu nějaké mladé dělničí larvičky a matku si z nich vychovají. Potřebují jen k tomu mít vedle toho plodu jen relativní dostatek včel, dostatek zásob a klid v nějakém chráněném prostoru "oddělkového" úlku. Toto je asi nejstručnější možný funkční popis, jak v oddělku z vlastních včel vychovat vlastní matku. V praxi je potom třeba jen udělat pár dalších opatření, které zajistí, že matka bude kvalitní, že se při výletu nebude ztrácet a podobně, to je ale potom na studim různých podrobnějších návodů spíš v knihách, nž tady v diskuzi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40229)

Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti, že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Tak toto som nikdy neuvedomil, že by obrátenie larvičky pri prelarvovaní malo vplyv na ich prijatie. Faktom je že larva ako i dospelý hmyz dýcha prieduchmi uložený po po oboch stranách tela.
Ak si uvedomíme, že larvička pri preložení na rozriedenú mater. kašičku, rozriedený med či čistú vodu, ošetrujúce včely hneď v zárodku vloženia okamžite larvičku ošetria a kvapku MK a iných tekutín odsajú. Vývoj budúcej matky začína od nuly kedy jej oštrovateľky pridajú na dno bunky materskú kašičku, dokonca z amerických pokusov vieme, že prvých 48 až 72 hodín, chovajú larvičky tou istou kašičkou akou kŕmia budúce včely robotnice.Až potom nastupje typická MK, ktorá vplýva vytvára z obyčajnej larvičky budúce matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244) (40245)

Ke každému včelstvu připojuji oddělek (integrační systém), takže výsledná síla je vždy o cca 1 kg větší.

To je už iná reč, ja som včelstvá integroval už r. 1988, ale pre náročnosť celého systému a veku, pred 5 rokmi prestal, lebo pre dobré podmienky rastu včiel aj s jednou matkou som s tým prestal. Nakoniec, som Ti (ak dovolíš tykanie) to vysvetlil v čase keď si písal o 3-4 kg prezimovaných včelstvách a j o tom ako vytváram dvojvčelstvá na mieste produkčného včelstva s následnou integráciou v m 10 mesiaci.
Možno metóda dvojvčelstiev bude znovu oprášená, pretože začína 25-30 obdobie oveľa menej vhodné pre prirodzený rast včelstiev, ale to je len predpoklad, pretože sa tieto 25 cykly vhodného počasia pravidelne striedajú s horším a teraz by malo nasledovať tých 25 rokov menej vhodných.
Prepáčte všetci, to čo som napísal nieje strašenie, ale len spôsob odreagovania sa, ak to bude pravda budem "slávnym", ak nie upadnem do zatratenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40242)

Můžu potvrdit zkušenost p. Turčániho. Také jsem zaznamenal 2 dospělé matky v matečníku, ale je to případ výjimečný. Nechci tímto odrazovat od praxe přenášení dvou larviček do misky. Normálně to včely vyjednotí.
---------
Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Nedovolil by som si tvrdiť, ja som niekoľkrát zaznamenal evidentne dve dospelé matky v jednej materskej bunky, npr. uložené skrutkovite, hlavou otočené do kŕmnej kašičky alebo x krát ošetrovaného trúda v MB až do vyliahnutia, dĺžka bunky až 4,5 mm a to všetko v pririrodzenom prostredí bez môjho zásahu. Vlani som takú MB odfotil s normálnom MB a otvorenú MB s trúdom asi 17 dňovým. Pri chove matiek s prelarvovaním larvičiek som to nezaznamenal, ale čo nebolo stať sa to môže. Takýchto abnormalít mám zaznamenané som zaznamenal nieľkokrát, čo svedčí o tom, že včely sa môžu aj pomýliť, nie raz som našiel tupo zaviečkovanú MB jedinú, včely ju ošetrovali a čakal som na jej vyliahnutie. Márne po otvorení bola larva mŕtva a uschnutá, čo svedčí o tom, že včely vždy nedokážu vždy správne zprientovať a opraviť svoj omyl, čo svedčí o tom, že i hmyz sa môže mžliť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229)

Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy jsem na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava a ne strany larvičky.
S pozdravm Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: rada,přelarvování, chov
> Datum: 25.1.2010 13:57:43
> ----------------------------------------
> Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na
> to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní
> straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti,
> že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě
> jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky
> v jednom matečníku.
> Pepa
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232) (40244)

a.turčáni :
Ako to robíš mladý muž, ja sa snažím vždy o silné včelstvo, ale s bez pomoci iného včelstva, je to stále normálne včelstvo, s hmotnosťou tak 1,3 plus mínus 0,3 kg.

___________________________________________________________

To je na dlouhé psaní. V kostce nic nového: neomezená včelstva po všech stránkách - prostor(8-10NN), zásoby (stále alespoň 15 kg), zamezení rojení (LBV metoda nadbytku trubců), NN systém (ve vysokonástavkových soustavách mají včely tendenci se přizpůsobit jednomu prostoru). Touto včelařskou ideologií jsem se zatím dopracoval ke včelstvům zazimované v síle zhruba 2 kg (metodikou včelaření s mednými komorami, kterou jsem s úpravami vloni používal druhým rokem). Ke každému včelstvu připojuji oddělek (integrační systém), takže výsledná síla je vždy o cca 1 kg větší.

Jsem opravdu jen začátečník (4 roky s Optimaly), tak po mně nechtějte žádná moudra, jak úspěšně chovat silnější včelstva, než je u kraňky obvyklé. Od toho tu jsou jiní, na rozdíl ode mě, zkušení a dlouholetí praktici. Nicméně ti kvůli jistým individuím, které se na Konferenci vyskytují, nechtějí do Konference přispívat.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205) (40232)

Když zazimujete dvakrát silnější včelstva, máte daleko větší šanci dosažení vysokého výnosu, než když máte v každém včelstvu prošlechtěnou matku.

Páči sa mi tá čarovná časť vety "když zazimujete dvakrát silnejší včelstva". Ako to robíš mladý muž, ja sa snažím vždy o silné včelstvo, ale s bez pomoci iného včelstva, je to stále normálne včelstvo, s hmotnosťou tak 1,3 plus mínus 0,3 kg. A je to dobré včelstvo, do znášky z repky ide pripravené, ale výsledok nemusí byť napriek tomu dobrý, veď aby včelstvo využilo ponúknutý nektár, musí byť aj dobré počasie a to z nezariadi ani jeden z nás. Takže len tak povedať, že chovajte dvakrát silnejšie včelstvá a nepovedať ako, je zavádzajúce.
Ja ak chcem dosiahnuť silné včelstvo v 10. mesiaci pridávam k ku včelstvu ďalšie včelstvo a vtedy, môžem povedať, že zimujem dvakrát silnejšie včelstvo.
Priznávam, že posledné desaťročia sú včely pri prvých prehliadkach prekvapivo silné, ale je spôsobené tým, že v dôsledku plusových denných teplotách včelstvá v zime vychovajú od 0,3 až 0,6 kg nových včiel! Potom si neviem poradiť s rojením, pretože silné včelstvo a pri dobrých jarných podmienkach v 3,4 a 5 mesiac enormne silnejú..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 25. 1. 2010
škemrání

Pro Vorju - týkalo se to připravenosti k léčení. Poslal jsem ti dva mejly a nic. Přepošlu ti je. Jinak, dost to spěchá.

Pala Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78437 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40243 do č. 40303)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu