76179

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631)

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629)

"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625) (40627)

Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622)

Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 13:15:45
> ----------------------------------------
> "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky
> nechytnou , tak mě se chytly."
> Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se
> vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez
> problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám,
> vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního
> habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá
> čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve
> váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují,
> by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní
> rašelina....
> Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a
> podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji
> rozšiřoval jako včelařskou jívu...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)

"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625)

"Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg. "

Díky za odkaz.
Jednoduchý, stručný a jasný návod parafinování.

http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/parafin.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 4. 2. 2010
dotace na medomet JČ kraj

jak získat dotaci na medomet? lze to v jihočeském kraji? hledl jsem po internetu, na dotaci všude upozorňují, ale konkrétní podmínky se mi nedaří nalézt...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)

...Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec...
...Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji...

Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg.

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)

Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613) (40618)

"Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz."

Asi máte pravdu, že 450 za vzorek není v porovnáním s náklady na vybavení tak mnoho, ale bohužel zde pořád uvažujeme směsný vzorek z celého stanoviště, protože jinak bychom se vždy museli pohybovat (na každém stanovišti) přibližně o jeden řád výše (a to každý rok). Ale děkuji za popis té obecné metody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617)

"2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly."
Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní rašelina....
Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji rozšiřoval jako včelařskou jívu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)

myslim ze odpoved dava manual pro diagnozu

http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/A_summry.htm
pokud podle těchto postupu bude vaše laboratoř certifikována můžete si provádět diagnozu


Introductory note on bee diseases

Chapter 2.2.1. Acarapisosis of honey bees
Chapter 2.2.2. American foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.3. European foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.4. Nosemosis of honey bees
......

dalsi info

http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/priloha-osvedceni.pdf

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/mor.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 4. 2. 2010
Re: Přidávání odělků (40599)

Spojení můžete provést klidně dneska, nebrání-li Vám v tom sníh. :-)

Samozřejmě je lepší spojení provést až po proletu. Noviny a žádné jiné přepážky nejsou v předjaří potřeba. Matku z posilovaného včelstva každopádně hledejte a odstraňte ji. Píšete, že v oddělku je matka z vyššího chovu, tedy by bylo docela škoda, kdyby se jí včelstvo zbavilo. Pokud by byla v oddělku běžná matka, je to jedno. Nebude-li včelstvo rozděleno mateří mřížkou, respektive matky budou plodovat na stejné plodové ploše, pak je jen otázka času, než jednu z nich včely odstraní. Nikdo Vám nezaručí, že to bude ta neprošlechtěná.

Máte někdo zkušenosti s dvoumatečným včelaření (během snůšky dvě matky v jednom včelstvu oddělené mateří mřížkou)? Podle toho, co jsem se o tom zatím dozvěděl, to vypadá, že tato metoda výnos nezvedá o tolik, aby se to vyplatilo.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
dezinfekce x Sterilizace (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)


Protože se stále zaměňuje dezinfekce a sterizace, zasílám pro zájemce link na jednu pěknou přednášku na dané téma od mojí bývalé šéfky.http://www.pmfhk.cz/Prednasky/Hartm_Dezinfekce.pdf - Jen bych chtěl zdůraznit, že vosk není ani vzduch ani nasycená pára. Teplota sterilizační pro vosk by pravděpodobně byla reálně mezi uvedenými hodnotami 121 a 160st. a to se již vosk ničí.
Radek
>
> Zden?k HB napsal(a):
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
>
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)

neznám metodu k tomuto účelu používanou, ale mohu zhruba popsat obecnou metodu stanovení mikroorganismů.
Vzorek, nebo část jeho roztoku (přesně změřená), se vloží na nějakou živnou půdu (např agar) a nechá se při určité teplotě kultivovat přesně stanovenou dobu (v případě MVP týden). Pro vámi sledovaný druh mikroorganismů se tak vytvoří přesně definované optimální podmínky pro rozmnožování a přesně víte, kolikrát víc je mikroorganismů po kutivaci než v původním vzorku. Potom následuje zjištění množství mikroorganismů. Metod je celá řada, přicházejí v úvahu optické, chemické, možná i jiné, o jejichž existenci nemám ponětí. Co se používá pro zjištění MVP vůbec netuším.
Takže krom znalosti (v neposlední řadě schopnosti, jak správně píšete) jak správně nakultivovat a zjistit množství bakterií, potřebujete inkubátor, dobrý mikroskop, laboratorní nádobíčko a hlavně místnost, kde budete udržovat sterilní prostředí, jinak si namnožíte jen bakterie či plísně z okolí a nic jiného v nich nenajdete.
Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594)

To , že ti je ořežou , to je blbý , protože včely z toho nic nebudou mít. Vrbám to ale moc neublíží. Jestli si myslíš , že budou na včelnici více chráněné , tak to určitě není stoprocentní. Jinak loni jsem měl svoji jívu od větru vyvrácenou. Narovnal jsem ji , podepřel a ukotvil. Taky dost ořezal. 2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly. Bez stimulátoru a další péče. Paradoxně na mojí malé jívě je více čmeláků a různého jiného hmyzu než včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasilisa (78.99.148.166) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40612)

Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
včelaření na zkoušku

zajímavý dopis o včelaření na zkoušku vyšel v listopadu v Moderním včelaři.

Jde o přilákání zájemců o včelaření aniž by se museli k něčemu zavazovat. Za poplatek je jim zapůjčen úl se včelami a každý týden probíhá setkání s vyukou stařšími včelaři.

celý článek je na adrese
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2009_05_c157.pdf

myslím že by to mohlo bát zajímavé i u nás, co vy na to ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)

Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 10:05:54
> ----------------------------------------
> Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není
> pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako
> zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk
> při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy
> nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
> Dr.Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Parafinov?n?
> > Datum: 04.2.2010 09:59:52
> > ----------------------------------------
> > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> > Zdeněk Sommer
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
K diagnostice z měli

Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)

S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí
130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká
vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako
když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle
pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když
přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu
by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic
nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako
ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor
parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku
nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek
(295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní
neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad
australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě
zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní
jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu.
Jaromír Marek

PavelN napsal(a):
> rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou
> teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to
> nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu
> okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP.
> Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40607)

Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40597) (40603)

roztok louhu a sava za použitý za horka - to jsem zmotal já, se savem se použije studený.
Souhlasím s Vámi, nejjednodušší a nejúčinnější (ve smyslu snadné kontroly účinnosti) a relativně bezpečné je použití parafinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40598) (40608)

Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40598)

>Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane ...<
------------------------------------------------------------
Myslím, že dvouplotýnkový vařič bude mít na ohřátí parafínu v sudu na teplotu 160 st. C, i když se bude jednat pouze o nejmenší potřebné množství parafínu, malý výkon. Možná, že by stálo zato, uvažovat o obezdění sudu cihlami (zatím zkušebně třeba jen nasucho - bez malty) a použít ohniště na dřevo. Přeci jen bych měl z PB lahve obavu. Sám používám pod vyrobenou antikorovou vanou 2x hořáky Mewa Zeus á 9 KW na vyvařování vosku a vaření medoviny. Vana je opláštěna a práci provádím v garáži, tedy celý tento "kotel" není příliš ochlazován. Přezto, tyto hořáky stačí uvést do varu pouze 70 l vody předehřáté na 70 st. C v boileru asi za 1/2 hodiny. Ale s parafínem podotýkám, nemám zkušenost. Rozhodně bych to však nechtěl dělat v garáži :-).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)

Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U
vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod.
Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti
případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je
jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to
teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než
totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení
dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá.
K. Čermák

Zden?k HB napsal(a):
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)

Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40597)

No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
Dr.Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 09:59:52
> ----------------------------------------
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> Zdeněk Sommer
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: P?id?v?n? od?lk? (40599)

Ahoj, vůbec se neboj. Přidal bych je kdykoliv po proletu, přímo bez novin, na jaře se nepoperou. Jinak bych se nebál již v březnu. Kolikrát se mi stalo, že matky spolu hospodařili až do léta společně, pokud spojení proběhlo brzy na jaře. Také stojí za úvahu přidat oddělek brzy nahoru nad mřížku, Oddělek velmi rychle sílí a je na Tobě, jestli před snůškou pouze vyndáš mřížku a spojíš je, nebo rozdělíš na dvě včelstva... Matku každopádně nehledej, není to třeba je to jen zbytečné rušení včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?id?v?n? od?lk?
> Datum: 04.2.2010 09:51:38
> ----------------------------------------
> Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem
> odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal
> jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat
> koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat
> mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří
> někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu
> tak dobrý? Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk HB (86.61.225.7) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596)

Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 4. 2. 2010
Přidávání odělků

Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu tak dobrý? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

S louhem si opravdu nepamatuji, doplním večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592)

No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku
jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?

_gp_



2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ještě oprava a omluva
> o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů
> vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
> a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a
> nářadí.
> Omlouvám se za zmatení
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.152.198) --- 3. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588)

Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592)

Nic se neděje. Děkuji za dohledání a potvrzení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590)

Tak ještě oprava a omluva
o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a nářadí.
Omlouvám se za zmatení

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590)

Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589)

"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."

No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583)

V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 3. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562)

Vodu nepodávám. Jednak z časových důvodů a jednak proto,že do 100 m od stanoviště je potůček a studánka.
Navíc se i názory včelařů na podávání vody hodně různí. Pro mne je větším problémem to, že mi v loňké zimě kolem potůčku dřevachtiví spoluobčané vykáceli všechny vrby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577) (40585) (40586)

Řekl bych, že ve standardní sušárně dřeva nebude dostatečná teplota ke zničení spor MVP. Firmy zabývající se opravami starého nábytku nespoléhají na sušárny ani při likvidaci dřevokazného hmyzu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577) (40585)

A není lepší než parafinování nástavky vyhřát v sušičce na dřevo, která se používá na pilách, kde vysoušejí desky a trámy ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582)

G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."

S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579)

Mne jen irituje situace, že si VÚ bere hodně věcí jako preferenci.
Udělá výzkum jak hluboko vsákne původce moru a honem má argument nato,
že se musí všechno s morem spálet. Nějaký nadšenec (asi externí
pracovník p. Jaša) zprovozní na popud p. Přesličky parafínování, a
hned máme jedinou možnost jak eliminovat původce.

Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě.

Poznámka k NaOH a Fe. Železné plechy jsou vůči louhům inertní.
(nevyvolává korozi) Pouze železo dokonale očistí, tz, že připraví k
dokonalé oxidaci pokud se po provedení dezinfekce lázeň vylije a
nádoba se nezakonzervuje třeba sádlem nebo stolním olejem, tak zrezaví
pod vlivem přístupu vzduchu jak liška.

_gp_


2010/2/3 Jaromír Marek <marek/=/boxit.cz>:
> S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
> Jáša  topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
> obezděnou.
> Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
> stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg jsem
> dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a nějak
> čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v ní
> několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát zapravdu,
> že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou čarou asi 30 km a
> s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to zakřikl. Jsem prostě
> takový hračička co má rád vše natřené, rámky hofmanovy s bočníma mezerníkama
> apodobně.Měl jsem také představu, že výsledek bude lepší, mám nástavky ze
> smrku, osiky, javoru  co bylo poruce,  ty javorové chutnají červotoči tak,
> že je ani lázeň v horkém parafinu neodradí.
> Jaromír Marek
>
> R. Poláek napsal(a):
>>
>> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená
>> nesmí
>> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
>> nečistoty ze dřeva, ne parafín.  Takže jestli se bude ohřívat přímým
>> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní
>> lem
>> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše
>> nějakou
>> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
>> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
>> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>>
>> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830
>> (20100203) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TIBOR (213.192.4.6) --- 3. 2. 2010
prodej

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TIBOR (213.192.4.6) --- 3. 2. 2010
prodej

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573)

S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
Jáša topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
obezděnou.
Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg
jsem dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a
nějak čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v
ní několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát
zapravdu, že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou
čarou asi 30 km a s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to
zakřikl. Jsem prostě takový hračička co má rád vše natřené, rámky
hofmanovy s bočníma mezerníkama apodobně.Měl jsem také představu, že
výsledek bude lepší, mám nástavky ze smrku, osiky, javoru co bylo
poruce, ty javorové chutnají červotoči tak, že je ani lázeň v horkém
parafinu neodradí.
Jaromír Marek

R. Poláek napsal(a):
> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí
> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
> nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým
> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem
> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou
> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576)

V otázkách desinfekce či přímo parafinování rozhodně nepanuje mezi včelaři shoda. Jedni vidí parafinování jako potřebnou desinfekci a současně výbornou povrchovou úpravu, druzí se ptají proč, a radí rámky a nástavky po pár letech obměnit. Mezi těmito dvěma názory existuje ještě spousta různých modifikací(něco vyměnit, něco desifikovat a čím desinfikovat).
Přiznám se, že sám nevím, co je lepší.
1/ Snažit se úly a rámky držet ve včelách co nejdéle a průběžně je čistit, desinfikovat, impregnovat, ...? Taková ta stará škola. Když se ti zlámalo, dej ho spravit...
2/ Po pár letech používání, a tady můžeme diskutovat kdy, úly a rámky prohnat komínem a pořídit nové, čisté. Brát je jako spotřební zboží.

tohle téma jsme už přetřásali na www.vcelarskeforum.cz
Každopádně jsem rád, za každý argument pro nebo proti, abych si mohl, jak říká kamarád, "sednout do kouta a udělat si v hlavě schůzi" a vybrat nějakou vlastní cestu.

Ale jak píše JD, utíkáme od původního dotazu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576)

PavelN:

Desinfekce (dřevěných) rámků se nechá v parafínu dělat stejně, jako nástavky. Není potřeba je po třech letech vyhazovat (A. Turčáni).


R. Polášek:

Píšete spoustu domněnek... a ne všechny mají oporu v praxi:

- rozptylovač plamene u kotlů na dřevo není - stačí použít rozum a při roztápění udržovat malý oheň...

- filtrování horkého parafínu... Mno - mám kotel už asi 4 roky a ještě jsem neměl potřebu to dělat.


Jaromír Marek:

Cena parafínu není tak hrozná - kilo normálně stojí kolem 31 Kč a nyní je navíc v akci - tuším za 24 Kč.


A. Turčáni:

- Parafínování není jen desinfekce proti MVP. Osobně to používám jako levnou a rychlou impregnaci (místo nátěrů) - tudíž má smysl i u nových úlů (m.j.

umožňuje jednodušší konstrukci nástavku a práci s ne úplně vyschlým dřevem). A máme i jiné včelí nemoci, kde se desinfekce teplem hodí :-)

- Souvislost parafínování a VD nechápu...

- Ad maďarský příklad: ano to je možné. Ale nikdo netvrdí, že parafínování je lék proti MVP :-)

- Přežití spor ve dřevě je prokázané (ústní informace od D. Titěry z VÚVč - podrobnosti u něj). /činnost parafínování ukazuje graf na stránkách T. Jaši (viz.

odkaz níže).

- Pokud se v měli prokáže nízká koncentrace spor MVP (102, někdy i 103) a nenajde se klinika, lze desinfekcí a obměnou díla dosáhnout

negativního výsledku (zdroj: přednáška F. Kamlera)


Už jsem to sem posílal několikrát, ale pro pro ty, co se nechtějí prokousávat vyhledáváním uvádím dostupné zdroje ještě jednou:

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)

slovenský překlad - 1. část

slovenský překlad - 2. část

slovenský překlad - 3. část

parafínování na stránkách T. Jaši

parafínování J. Danihilíka

parafínování na www.vcelky.cz




Mimochodem: původní dotaz zněl:

Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? ... ... ... ;-)


JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574)

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Možno Vám dám nezmyselnú otázku a pošlete ma do pekla, prečo mám úle napúšťať parafínom (preventívne dezinfikovať môžeme len úle použité), keď nové úle sú bez spór MVP a pri správnom uložení na podstavce nám poslúžia po celý včelársky život? Ďalšia otázka, je nejak preukázané, že spóry MVP prežívajú aj v dreve, je nejaká správa o ktorú by sa dalo oprieť.

Použitie parafínu v niektorých oblastí je podmienené vysokou vlhkosťou, kde úľ veľakrát položený na holú zem (nor v USA pri opeľovaní rastlín), podlieha hubovitým chorobám, tak chápem. Ale robiť to len preto, že to má sused a nie je to lacná záležitosť? No comment!

Viem, že s týmto nebudete súhlasiť, lebo sa hovorí, že v starých nepoužívaných úľoch po osadení včelstva vyskytne MVP. Ale je to dôkaz? Pred niekoľkými rokmi som v Maďarsku navštívil novo vybudovanú včelnicu s 200 včelstvami v úplne! nových úľoch, po dvoch rokoch bola včelnica zlikvidovaná na MVP! Dá sa to vysvetliť jedine tak, že úle boli osadené včelstvami, ktoré už boli infikované! Preto im nepomohli ani nové úle a to aj prípade, keby boli parafínované.

Rámiky, ktoré boli vo včelstve tri roky sú už vhodné na vyradenie a veľa včelárov to tak robí.
Ak včelár nebude správne ošetrovať svoje včelstvá (hlavne boj s Vd), tento boj prehrá aj keď budú úle parafínované.
To čo som napísal je len môj subjektívny názor, preto by som rán počul fundovanú odpoveď včelárskeho odborníka, ktorý sem tam zablúdia aj na túto stránku..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574)

Koupil jsem si pařák na vosk (inzeruje ho i Sedláček z Bučovic) za cca 4.000,-Kč i s originál plastovou nádobou. Do pařáku se vkládají celé rámky, pára rozpouští vosk, drátkování zůstává netknuté a samotné rámky, ale i voští, jsou ve vodní páře (více jak 100 st.C) cca 1 hod., což by na jejich desinfekci mělo stačit. Čas v páře se dá prodloužit dolitím vody do odpařovače.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564)

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572)

Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564)

Mám z plechu naohýbaný kotel na parafinování podle velikosti nástavku
600 x 500, dvouplášť tak aby bylo využito tepla spalin, bez izolace, i
při opatrnosti se dost nabryndá. Přímo za kotlem mám šikmý okapávač kam
vyndavám nástavky. U sudu bude dost hluchého prostoru, který se musí
vyplnit parafínem, ten není levný a ne vždy je k dostání. Hořák 9 kW
rozehřívá 100 kg parafínu na provozní teplotu cca 2 hodiny a láhev plynu
10 kg většinou padne celá. Nejnebezpečnější pro hoerkou parafinovou
lázeň je voda, parafín vykypí, nesmí se hasit vodou. Vlhké dřevo trochu
pění ale to není nebezpečné.
Jaromír Marek

Pepek napsal(a):
> Dobrý večer
> Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat
> asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby
> hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod
> sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím
> jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně
> rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo
> teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem
> převzal na slovenských stránkách
> http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html
>
> Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně
> zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
> Díky Pepek
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4829 (20100202) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76179 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40572 do č. 40632)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu