78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- jirka (85.71.46.60) --- 4. 2. 2010
Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
-----------------------------------------
mockrát děkuji za reakci. jedná se o toto?
http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/vlada/V-P_DOTACE-EU_FORMULARE_Technicka_pomoc_1-4.pdf
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40642
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)
Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40641
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635)
v žádném případě
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan> > Předmět: refraktometr > Datum: 04.2.2010 16:51:50 > ---------------------------------------- > Dobrý den. > Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem > si koupil v roce 2008? > Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k > tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho > refraktometru. > Co říkáte je to možné? > Díky za radu Míra > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635) (40636)
POZOR je tam mezera 14 dnů mezi roky Takže doklad mezi 1.1 - 15 .8. Já jsem škemral o nový účet-
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: NitraM <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: refraktometr > Datum: 04.2.2010 17:19:59 > ---------------------------------------- > Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě > nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce > to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti > se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40638
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Richard Šimko (88.83.187.3) --- 4. 2. 2010
Re: dotace na medomet JČ kraj (40626)
Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40634
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda
V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustou korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé. Zakoření jich asi tak 50%, pro běžné rozmnožování je to ale málo. K zakořenění se však používají stimulátory. Inhibitory jsou lepší zase přkladně do topení.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 15:49:34 > ---------------------------------------- > "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a > vitality výpěstků." > Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu > nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do > té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi > běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané > lepší země... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40633
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631)
V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 15:49:34 > ---------------------------------------- > "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a > vitality výpěstků." > Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu > nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do > té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi > běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané > lepší země... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40632
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629)
"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40631
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625) (40627)
Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...
JD
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40630
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622)
Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: krmen? voda > Datum: 04.2.2010 13:15:45 > ---------------------------------------- > "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky > nechytnou , tak mě se chytly." > Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se > vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez > problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, > vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního > habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá > čistě jako vrba, ale koření dost špatně.... > Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve > váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, > by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní > rašelina.... > Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a > podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji > rozšiřoval jako včelařskou jívu... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40629
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)
"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40628
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)
Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40624
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613) (40618)
"Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz."
Asi máte pravdu, že 450 za vzorek není v porovnáním s náklady na vybavení tak mnoho, ale bohužel zde pořád uvažujeme směsný vzorek z celého stanoviště, protože jinak bychom se vždy museli pohybovat (na každém stanovišti) přibližně o jeden řád výše (a to každý rok). Ale děkuji za popis té obecné metody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40623
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617)
"2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly."
Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám, vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují, by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní rašelina....
Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji rozšiřoval jako včelařskou jívu...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40622
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)
myslim ze odpoved dava manual pro diagnozu
http://www.oie.int/eng/normes/mmanual/A_summry.htm
pokud podle těchto postupu bude vaše laboratoř certifikována můžete si provádět diagnozu
Introductory note on bee diseases
Chapter 2.2.1. Acarapisosis of honey bees
Chapter 2.2.2. American foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.3. European foulbrood of honey bees
Chapter 2.2.4. Nosemosis of honey bees
......
dalsi info
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/priloha-osvedceni.pdf
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/mor.pdf
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40621
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 4. 2. 2010
Re: Přidávání odělků (40599)
Spojení můžete provést klidně dneska, nebrání-li Vám v tom sníh. :-)
Samozřejmě je lepší spojení provést až po proletu. Noviny a žádné jiné přepážky nejsou v předjaří potřeba. Matku z posilovaného včelstva každopádně hledejte a odstraňte ji. Píšete, že v oddělku je matka z vyššího chovu, tedy by bylo docela škoda, kdyby se jí včelstvo zbavilo. Pokud by byla v oddělku běžná matka, je to jedno. Nebude-li včelstvo rozděleno mateří mřížkou, respektive matky budou plodovat na stejné plodové ploše, pak je jen otázka času, než jednu z nich včely odstraní. Nikdo Vám nezaručí, že to bude ta neprošlechtěná.
Máte někdo zkušenosti s dvoumatečným včelaření (během snůšky dvě matky v jednom včelstvu oddělené mateří mřížkou)? Podle toho, co jsem se o tom zatím dozvěděl, to vypadá, že tato metoda výnos nezvedá o tolik, aby se to vyplatilo.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40620
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
dezinfekce x Sterilizace (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)
Protože se stále zaměňuje dezinfekce a sterizace, zasílám pro zájemce link na jednu pěknou přednášku na dané téma od mojí bývalé šéfky.http://www.pmfhk.cz/Prednasky/Hartm_Dezinfekce.pdf - Jen bych chtěl zdůraznit, že vosk není ani vzduch ani nasycená pára. Teplota sterilizační pro vosk by pravděpodobně byla reálně mezi uvedenými hodnotami 121 a 160st. a to se již vosk ničí. Radek > > Zden?k HB napsal(a): > > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > > nevratným změnám ve struktuře dřeva. > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40619
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613)
neznám metodu k tomuto účelu používanou, ale mohu zhruba popsat obecnou metodu stanovení mikroorganismů.
Vzorek, nebo část jeho roztoku (přesně změřená), se vloží na nějakou živnou půdu (např agar) a nechá se při určité teplotě kultivovat přesně stanovenou dobu (v případě MVP týden). Pro vámi sledovaný druh mikroorganismů se tak vytvoří přesně definované optimální podmínky pro rozmnožování a přesně víte, kolikrát víc je mikroorganismů po kutivaci než v původním vzorku. Potom následuje zjištění množství mikroorganismů. Metod je celá řada, přicházejí v úvahu optické, chemické, možná i jiné, o jejichž existenci nemám ponětí. Co se používá pro zjištění MVP vůbec netuším.
Takže krom znalosti (v neposlední řadě schopnosti, jak správně píšete) jak správně nakultivovat a zjistit množství bakterií, potřebujete inkubátor, dobrý mikroskop, laboratorní nádobíčko a hlavně místnost, kde budete udržovat sterilní prostředí, jinak si namnožíte jen bakterie či plísně z okolí a nic jiného v nich nenajdete.
Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40618
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 4. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588) (40594)
To , že ti je ořežou , to je blbý , protože včely z toho nic nebudou mít. Vrbám to ale moc neublíží. Jestli si myslíš , že budou na včelnici více chráněné , tak to určitě není stoprocentní. Jinak loni jsem měl svoji jívu od větru vyvrácenou. Narovnal jsem ji , podepřel a ukotvil. Taky dost ořezal. 2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky nechytnou , tak mě se chytly. Bez stimulátoru a další péče. Paradoxně na mojí malé jívě je více čmeláků a různého jiného hmyzu než včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasilisa (78.99.148.166) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40612)
Je zaujímavé, že len zo zahraničnej literatúry som sa dozvedel, že dezinfekciu s teplým (80ºC) luhom sodným 5%, treba po namočení do roztoku ponechať pôsobiť do druhého dňa, namočenie do roztoku opakovať a až na nasledujúci deň alebo po piatich hodinách opláchnuť ( umyť ) vodou. Len tak je zaručená dezinfekcia. Mnohí včelári tento postup vôbec nepoznajú.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40616
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- al (62.245.121.130) --- 4. 2. 2010
včelaření na zkoušku
zajímavý dopis o včelaření na zkoušku vyšel v listopadu v Moderním včelaři.
Jde o přilákání zájemců o včelaření aniž by se museli k něčemu zavazovat. Za poplatek je jim zapůjčen úl se včelami a každý týden probíhá setkání s vyukou stařšími včelaři.
celý článek je na adrese
http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2009_05_c157.pdf
myslím že by to mohlo bát zajímavé i u nás, co vy na to ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)
Pokud vím tak se sterilizuje v Autoklávech při 117°C po dobu 1 hodiny. Také se přidává Kyselina sírová k jeho vyčištění
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: Parafinov?n? > Datum: 04.2.2010 10:05:54 > ---------------------------------------- > Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není > pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako > zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk > při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy > nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami. > Dr.Radek Hubač > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz> > > Předmět: Re: Parafinov?n? > > Datum: 04.2.2010 09:59:52 > > ---------------------------------------- > > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > > nevratným změnám ve struktuře dřeva. > > Zdeněk Sommer > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
K diagnostice z měli
Už delší dobu mi v hlavě leží jedna nejasnost, která se týče moru a jeho diagnostiky. Má někdo zkušenost, jak se provádí jeho laboratorní diagnostika z měli? Tuto otázku si kladu z toho důvodu, zda je nějak nesmírně náročná na vybavení, přípravu a vzdělání, nebo zda by ji po absolvování určitého "praktického cvičení", absolvování nějakého základního kurzu, bylo možno naučit (schopné nákazové referenty ZO nebo dokonce schopné a po prevenci vyšetřením na úrovni jednotlivých včelstev toužící včelaře)? Mohlo by se tak přispět k decentralizaci a méně byrokraticky zdlouhavému jednání. Samozřejmě, že potvrzování nákazy apod. by musela provádět nějaká uznávaná laboratoř, jedná se mi zde spíše o takovou průběžnou diagnostiku z měli, která by byla na vlastní vůli včelaře a která by mohla zjistit případnou přítomnost spor v předklinickém stadiu onemocnění, ale především na úrovni jednotlivých včelstev. Čili mne trápí úvaha, zda nemožnost takovéhoto nějakého zjišťování je ze samotné své podstaty neuskutečnitelná (nárokem na materiální vybavení apod.), či zda je motivována především snahou "nepouštět své know-how" z ruky... Ještě jednou zdůrazňuji, že vím, že by to nebylo pro každého, ale jen pro nejschopnější včelaře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromír Marek (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)
S teplotou jsem si taky hodně hrál, ale ne z pohledu spor moru. Rozmezí 130 až 160 je nejlepší, pod 130 zůstává na povrchu nástavku příliš velká vrstva parafinu. Při vyšší teplotě než 160 se začne vosk prskat jako když dáte kus masa na pánev s rozpáleným olejem. Délku jsem volil podle pěnění z čel prken, odchází asi nevázaná voda ze dřeva. Tedy když přestane pěnit chvíli počkat, vyndat a dát okapat. Na nejspodnějším rohu by neměla zůstat ztuhlá kapka parafinu, při správném prohřátí ani nic nekape. Při vyšších teplotách než 160 začne černat propolis. Jako ochrana proti sporům moru je patrně důležitější překrytím povrchu spor parafinem, zatím mi parafin včely nevykusovali a ani moc povrch nástavku nepotahovali propolisem. Ještě k množství, ponořím vždy celý nástavek (295) nebo dva polonástavky (168) a zatěžuji dalším nástavkem aby spodní neplaval. Před započetím díla doporučuji přečíst český překlad australského návodu na parafinovaní a bezpečnostní list parafinu. Ještě zkušenost, sololit lze běžně máčet, ale ne každá dřevotříska, mám z ní jednoduchá dna pod odělky, nasaje moc parafinu. Jaromír Marek
PavelN napsal(a): > rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou > teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to > nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu > okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. > Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220. > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4833 (20100203) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604) (40607)
Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec. V intervalu teplot, kde minimum by byla nejnižší možná teplota parafinu pro zničení spor a maximum pak nejvyšší teplota, která ještě nepoškodí dřevo, případně nezvýší riziko požáru. Z teploty parafinu a tloušťky stěny nástavku by si každý mohl snadno vypočítat dobu potřebnou pro ponoření.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40611
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40598) (40608)
Jak už napsal př Čermák, voda potřebuje na ohřátí podstatně víc tepla. Jedná se o to, že voda má podstatně vyšší takzvané měrné teplo na stupeň Celsia než uhlovodíky. Nějak asi dvakrát, čtyřikrát, matně tuším. Bude to v každých fyzikálních či chemických tabulkách nebo to možné bude i v technickém listu parafínu od výrobce. Spíš bude podstatnější únik tepla - ochlazování celého velkého rozehřátého sudu vzduchem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40598)
>Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane ...<
------------------------------------------------------------
Myslím, že dvouplotýnkový vařič bude mít na ohřátí parafínu v sudu na teplotu 160 st. C, i když se bude jednat pouze o nejmenší potřebné množství parafínu, malý výkon. Možná, že by stálo zato, uvažovat o obezdění sudu cihlami (zatím zkušebně třeba jen nasucho - bez malty) a použít ohniště na dřevo. Přeci jen bych měl z PB lahve obavu. Sám používám pod vyrobenou antikorovou vanou 2x hořáky Mewa Zeus á 9 KW na vyvařování vosku a vaření medoviny. Vana je opláštěna a práci provádím v garáži, tedy celý tento "kotel" není příliš ochlazován. Přezto, tyto hořáky stačí uvést do varu pouze 70 l vody předehřáté na 70 st. C v boileru asi za 1/2 hodiny. Ale s parafínem podotýkám, nemám zkušenost. Rozhodně bych to však nechtěl dělat v garáži :-).
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40608
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)
Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40607
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)
Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod. Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá. K. Čermák
Zden?k HB napsal(a): > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40606
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)
Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40605
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)
rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40604
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40597)
No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40603
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)
Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami. Dr.Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Parafinov?n? > Datum: 04.2.2010 09:59:52 > ---------------------------------------- > Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu > sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu > mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. > Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k > nevratným změnám ve struktuře dřeva. > Zdeněk Sommer > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40602
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: P?id?v?n? od?lk? (40599)
Ahoj, vůbec se neboj. Přidal bych je kdykoliv po proletu, přímo bez novin, na jaře se nepoperou. Jinak bych se nebál již v březnu. Kolikrát se mi stalo, že matky spolu hospodařili až do léta společně, pokud spojení proběhlo brzy na jaře. Také stojí za úvahu přidat oddělek brzy nahoru nad mřížku, Oddělek velmi rychle sílí a je na Tobě, jestli před snůškou pouze vyndáš mřížku a spojíš je, nebo rozdělíš na dvě včelstva... Matku každopádně nehledej, není to třeba je to jen zbytečné rušení včelstva. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz> > Předmět: P?id?v?n? od?lk? > Datum: 04.2.2010 09:51:38 > ---------------------------------------- > Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem > odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal > jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat > koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat > mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří > někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu > tak dobrý? Děkuji. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40601
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk HB (86.61.225.7) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596)
Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40600
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Hric (217.197.155.190) --- 4. 2. 2010
Přidávání odělků
Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu tak dobrý? Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40599
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepek (217.115.243.182) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)
Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40598
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)
Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40596
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592)
No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?
_gp_
2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>: > Tak ještě oprava a omluva > o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů > vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu) > a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a > nářadí. > Omlouvám se za zmatení >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40595
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.152.198) --- 3. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588)
Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590)
Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589)
"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."
No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40590
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583)
V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40589
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)
podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.
Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.
Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40585
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)
podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.
Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.
Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40584
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582)
G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."
S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40583
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40583 do č. 40643)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu