76356

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Libor (62.168.45.106) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40676) (40678)

No já tedy nevím příteli, ale i z dávné minulosti před dvaceti lety, kdy jsme s tátou ještě včelařili si pamatuji, že voněl KAŽDÝ plást a to se tenkrát na nějakou kdovíjakou obnovu díla nehrálo. Ale jakožto začátečník, který začal znovu včelařit teprve minulý rok asi nemohu soudit. Chuť medu zde nesoudím.
-------------------------------------------------------
M.Václavek napsal:
Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40676) (40678)

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:26:58
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to
> záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
> ___________________________________________________________
>
> Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se
> starou souší. Je to psychické?
>
> Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul,
> není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je
> to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně
> chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela
> subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát
> zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých
> exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem
> druhé kategorie, jak píše p. Streit.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679)

To jsem jednou takový voňavý med měl také když jsem cítil jaký hnus se line z úlů tak jsem šel za veterinářem s podezřením na mor On mě je n řekl běž si čichnout k mým úlům a k tomu poli za zahradou Byl tam kmín. Také mě nanosili? med ze svízele řižišťového .To je neuvěřitelný puch. Říkal mi také kolega , že takový smrad se táhne také z medu fenyklového.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:30:04
> ----------------------------------------
> Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě
> medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu".
> Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii,
> zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu.
> Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med
> pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen
> z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech
> poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u
> vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z
> úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na
> druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen
> lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví
> včelstev.
> JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav P (83.208.196.187) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679)

p.Křapka dobře jsste to napsal.OK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672)

Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu". Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii, zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu. Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví včelstev.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40676)

Josef.Mensik:
Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
___________________________________________________________

Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul, není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem druhé kategorie, jak píše p. Streit.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40664)

Tu chuť mohou tak akorát ovlivňovat materiály z kterých včely tvoří ten propolis
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661)

Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:04:29
> ----------------------------------------
> Čermák K.
> - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
> špatného,
> - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
> mšic, puklic mer
> ___________________________________________________________
>
> Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
> Za prvé medovice nepáchne
> Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
> Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40668) (40671)

Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od
moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je
bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to
u Vás u producentů medovice jinak dělené?

_gp_

2010/2/5 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Aby byla biologie snesitelná  a zapamatovatelná pro širokou veřejnost,
> tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že
> u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro
> tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo
> bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu,
> která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále
> do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí
> jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor
> a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
> Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak
> zdravím z Budapešti
> Radek
>>
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>>  Datum: 05.2.2010 20:10:12
>>  ----------------------------------------
>>  Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
>>  Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
>>  méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
>>  jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
>>  Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
>>  K. Čermák
>>   Radek Hubač napsal(a):
>>  > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
>>  >  všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy
>> rostlin, která
>>  přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
>>  medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že
>> med z
>>  panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni
>> jazyka až
>>  svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80
>> vzorků a
>>  klasicky velařící používají v mednících především staré dílo...
>> Racionální
>>  vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových
>> víc, co
>>  to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i
>> řepka
>>  krásné čajové barvy.
>>  >
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657)

Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 16:38:01
> ----------------------------------------
> Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou
> chut, stejnou hodnotu.
> Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma
> transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.
>
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>
> Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi
> to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
> napiste vase nazory.
> J.B.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: krmen? voda (40633) (40640) (40654)

Inhibitory zabraňují všemu možnému př. jak jsem uvedl zabraňují korozi v topení Jiné zase zabraňují usazování vodního kamene Další oddalují klíčení. a odstraňují se stratifikací semen -
Stimulátory posilují nějaký děj.


pepan

----
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 05.2.2010 13:23:59
> ----------------------------------------
> Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
> Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670)

Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

___________________________________________________________


Chtělo by to propagovat a udělat z toho dobrou marketingovou strategii… po biomedu další možnost.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40668)

Aby byla biologie snesitelná a zapamatovatelná pro širokou veřejnost, tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu, která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak zdravím z Budapešti
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 20:10:12
> ----------------------------------------
> Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
> Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
> méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
> jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
> Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
> K. Čermák
>
> Radek Hubač napsal(a):
> > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> > všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která
> přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
> medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z
> panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až
> svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a
> klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální
> vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co
> to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka
> krásné čajové barvy.
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.145) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666)

Zmatek určitě ne. Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu sebezáchovy odletí. Jsou včelaři, kteří prodávají med ze starého díla, za 70 korun.
Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662) (40665)

Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou
jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá
souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med
skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco
určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího
díla.

Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka
medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou
podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z
povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v
plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe
určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit
medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.

Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího
díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez
chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.

_gp_


2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666)

Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
K. Čermák

Radek Hubač napsal(a):
> Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662) (40665)

Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:44:14
> ----------------------------------------
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664)

Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661) (40662)

Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.

Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.

Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.145) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657)

Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655)

. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření? J.Burgel

Pôvodne som tento spôsob nazval dvojmatečné, kým som neuvedomil, že po rozdelení materského na dve časti a pridaním tej časti včiel bez plodu som pridal M. Jt zjavný odloženec -oddělek, čiže samostatné včelstvo, len žijúce na tom istom mieste, oddelené medzidnom, ktoré má svoj letáč.
Pretoe som tento spôsob nazval systém dvoch včelstiev-SDV.
Dve sa,ostatné včelstvá sú od seba oddelené od 1.7 (je to len orientačný termín) až do DO 10-20.4 v budúcom roku.
Ešte dodávam, že nové včelstvo sa tvorí preložením jedného nadstavku s plástami a včelami na oddeliteľné dno BEZ PLODU, M v klietke sa pridáva asi úpo 3 hod. v klietke CMC a uzáver otvoríme, včely po 3-5 hod cesto vyjedia a M bezpečne včely prijmú. Do tejto oddelenej debničky sa oddelí medzidnom, všetky lietavky sa vrátia cez hlavný letáč k takto pridanej M. Pôvodné včelstvo s M sa ocitne nad medzidnom, a pokračuje na pôvodnom diele.
------------------------------------------------------------
matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?

Jednu M, tú staršiu pri integrácii, musím odobrať a dočasne ju dávam v klietke tictac do povalového kŕmidla alebo do ukičky najvyššej debničky, kde sa o ňu včely starajú.
S materskou látkou od M v klietke je to trochu inak, ML včely získajú od M len vtedy, keď sú s ňou v priamom kontakte, v takomto prípade táto matka, včely nezásobuje včelstvo materskou látkou, preto nedochádza ku kolízii medzi M a včelami patriace k M v klietke.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660) (40661)

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40660)

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657)

Souhlasím s Vámi. Takovým názorům se dá snadno oponovat:
- včely ve výkalech nikdo nenutí žít, je to tak už miliony let,
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- komu by ta představa přesto vadila, tak víme, že ta troška výkalů je
překryta košilkami po svlékání kukly,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
K. Čermák

Jan Burgel napsal(a):
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sedli (193.165.74.69) --- 5. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631) (40653)

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku....

Jo nejlépe hned dvě vedle sebe, aby se tam nedalo projet. Vrba na vrchol hráze tj. na její korunu nepatří. Do břehové linie dejme tomu!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 5. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655) (40656)

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.


___________________________________________________________


Med z panenského díla je o něco světlejší (v košilkách jsou barviva, které se dostávají nejen do vosku), ale není to nějak významný rozdíl. Otázka chuti je dost problematická, protože je to vysoce individuální záležitost (každému chutná něco jiného). Osobně mi připadá, že med ze starého díla má trpčí chuť. Někteří rozdíly nepociťují.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 2. 2010
med z tamaveho verzus panenskeho dila

Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou chut, stejnou hodnotu.
Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.

Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho nedopřát?

"Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych vcel asi ho taky nikdy nevideli.

Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
napiste vase nazory.
J.B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.72.159) --- 5. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655)

Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak mě to zajímá.Zdraví P.S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 2. 2010
přidávání oddělků-dvojmatečné

a. Turčani:.. 18 roků ...55 dvojvčelstev..
Velmi mne to zaujalo a mám nějaké dotazy .

Jedná se či nejedná se o dvoj matečné včelaření?
V období asi 1.4 jste přidal plod oddělku k produkcnimu vcelstvu (a tak jej posilil)

matku oddelku jste dal do stropniho (povaloveho)krmitka kde k ni vcely mely pristup a zivily ji.
(jenom aby jste ji mel jako nahradu nebo mely vcely silny kontakt a uzival jste tak vlastne materi latku 2 matek k dobre kondici vitality vcelstva?
J.B.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 5. 2. 2010
Re: krmen? voda (40633) (40640)

Inhibitor - zabraňuje klíčení - rašení-růstu.
Stimulátor - podporuje rašení - klíčení - růst .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 5. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631)

No a u mne třeba také do horší. Zapíchnul jsem je totiž do jílu na vrcholu hráze rybníčku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef zurbej (92.245.8.210) --- 5. 2. 2010
Odchov vcelich matiek

Mozem odchovat mlade matky, z inseminovanej uz 15. Aprila, aby boli zrele matecniky k dispozicii na Majovy preletak produkcneho vcelstva, kde v priebehu Maja mlada matka vitvori plodove hniezdo ktore v Juni spojime z hniezdom starej matky. Zo starou matkou urobime 2 ramikovy odlozenec. Vsetko by malo prebiehat v jednom uli cez madzidna. Stara matka do Oktobra podnecovanim vytvori 1 nizky nadstavok, ktory zintegrujeme do zimneho sedenia vciel, staru matku zlikvidujeme, alebo cez matersku mriezku prezimujem ako dvojvcelstvo. Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? (40599) (40620) (40646) (40650)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 09:03:53
> ----------------------------------------
> Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na
> detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně
> proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v
> červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná
> včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní
> nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek.
> Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620) (40646)

Máoje zkušenosti s dvoumatečním včelařením jsou pozitivní. Záleží na detailech. Všechny matky ale musí být kvalitní, jinak je včely nemilosrdně proberou. Tato metoda se vyplatí, pokud je hlavní snůška později, tj. v červnu a červenci. Dubnovou a květnovou snůšku lépe využijí jednomatečná včelstva posílená oddělkem )technologie zpětně spojovací). Pro mě zásadní nevýhodou dvoumatečného včelaření je ztráta možnosti hodnocení matek. Vylučuje se tedy jakékoliv šlechtění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620) (40646)

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Aleš

Niečo o tomto spôsobe niečo viem, praktizoval som ho asi 18 rokov a úspešne. Tri roky som overoval spôsob, ako dve matky využiť na zvýšenie výnosu. Ročne som pripravil aj 55 dvojvčelstiev s mladými matkami (tvorba nový včelstiev je len vtedy úspešná, keď druhé včelstvo sa dokáže rýchlo na včelstvo, ktoré dobre prezimuje. Druhé včelstvo som budoval in situ- na mieste materského, dokonale prepracovaným technologickým postupom, takou úpravou materského a nového včelstva, aby M bola vždy na 100% prijatá, aj sa mi to darilo. Pri intergrácii som jednu M vždy! odobral, ak som náhodou M ponechal, včely ju vždy odstránili a z hľadiska znášky to nebol dobrý 5ah, 2-3 debničky boli nad materskou mriežkou určených na znášku. Odobraté M som umiestnil do klietok Tic tac a umiestnil do povalového kŕmidla, kde mohli žiť aj dva mesiace, ak som niekde M potreboval, tak som ich využil, ale to sú už detaily.
Poznámka: ak chce včelár racionálne tento systém využiť, musí mať jednotlivé zásahy mať overené na 100%.

Integráciu dvoch včelstiev som robil vždy v čase kvitnutia vŕb s pridaním 9 medzistein, teda každým rokom vybudovaním nového plodiska. Systém dvoch včelstiev (metóda SDV) so ukončil pre tromi rokmi, pretože je trochu náročnejší a posledné teplé roky dovolili sa včelstvu rýchlo rozvinúť do sily aj bez druhého včelstva. SDV mal mnoho výhod, pomôcť plodom a včelami slabším včelstvám, strata M n v niektorom včelstve nebol problém, M som mal v jarnom období k dispozícii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 5. 2. 2010

Termín byl odložen kvůli sněhové kalamitě z 9. ledna na 13. února. Akce je určena pro členy VMS a některé pozvané hosty. Bez přihlášení nejezděte, konferenční místnost má omezenou kapacitu.
Ještě je pár míst volných, takže pokud je někdo z vás rozhodnut v příští sezóně monitorovat spad a zapojit se do VMS, můžete se ještě přihlásit na moji adresu b.gruna/zav./seznam.cz. Zašlu vám potřebné informace.
Do VMS (Varroa Monitoring Systém) se můžete zaregistrovat na adrese www.varroamonitoring.cz
Pokud vám připadá registrace obtížná, rád vám poradím.
Bronislav Gruna, jménem organizátorů
----------------------------------
Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 5. 2. 2010
Re: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n? (40599) (40620) (40646)

Ahoj, to co jsem psal o dvoumatečném včelaření nemusí být nutně v rozporu s Tvými zlušenostmi. Zkusím můj přístup vysvětlit na příkladu. Vloni na Pardubicku přišlo jaro tak brzy, že se prostě slabší včely nechytaly. Věřil jsem tomu, že bude v květnu snůška pokračovat a nakonec jsem tedy nerealizoval hromadné pospojování do dvoumatečných včelstev na začátku snůšky. Výsledek byl jasný. Slabší nepřinesly téměř nic, silné byly super. Problém byl, že se v květnu pomalu na 3 týdny ochladilo na 15 stupňů a potom už u nás na písku vše uschne a je konec. Podloží je u nás z větší části vátina...
To spojení zase hromadně ruším cca po 14 dnech snůšky, takže s tím moc práce není a rojení je pro mě svátek (cca 1 včelstvo ze 30 za dva roky). Nikdy jsem na sebe nedával 2 silná včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?id?v?n? od?lk? - dvoumate?n?
> Datum: 05.2.2010 07:11:01
> ----------------------------------------
> Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale
> nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na
> matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za
> mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5
> dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního
> medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po
> medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem
> nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
> Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
> Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší
> výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a
> zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno
> nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
> Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné
> rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků
> do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných
> včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 5. 2. 2010
Re: Přidávání odělků - dvoumatečné (40599) (40620)

Samozřejmě jsem to po přečtení článků od Boháče 2 roky zkoušel, ale nedařilo se mi. Dělal jsem to tak, že jsem na podzim po nakrmení položil na matečné včelstvo přes mezidno oddělek a v dubnu jsem mezidno vyměnil za mřížku a přes noviny spojil. Jsem víkendový včelař. První rok jsem udělal 5 dvouvčelstev. 2 nástavky dolní, 2 nástavky horní a 2 medníky. Do prvního medobraní se mi 4 vyrojily a 2 matky byly jen v jednom včelstvu (to jsem po medobraní zrušil odebráním mřížky). Nějaký výrazně vyšší výnos jsem nepozoroval. Druhý rok jsem takto utvořil 7 dvojvčelstev.
Každý týden jsem se v tom hrabal, aby se nerojily.
Výsledek - 2 dvouvčelstva se udržely do prvního medobraní (asi o 1/3 vyšší výnos - místo 20, 30 kg), 2 včelstva měly po 14 dnech jen jednu matku a zbývající 3 jsem po 3 týdnech zase rozhodil na 2, protože měly plno nasazených matečníků (tam už jsem nezjišťoval, zda tam jsou ještě 2 matky).
Tak jsem toho zanechal. Udělal jsem si závěr - pracné, těžko ukočírovatelné rojení (obyčejně u 30 včelstev 0-2 roje - kromě chovu od nasazení medníků do prvního medobraní do včelstev nelezu) a výnos by byl od 14 samostatných včelstev vyšší než od 7 dvouvčelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (95.82.132.25) --- 4. 2. 2010
Setkání VMS, Brno 13.2.2010

Zdravím přátelé,
můžete zde někdo zveřejnit, zda tento termín platí,jaké jsou podmínky účasti na této akci (zda je možná účast i pro nečleny VMS), event. místo konání a další organizační záležitosti?
Díky
Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubo? Adamec (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinovn (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40591)

O směsi se Savem píše p. titěra v kapitole o dezinfekci medáren a voskáren,
doporučuje na 10 litrů vody lahev přípravku Savo a 0,5 kg peciček louhu
(chlornanu sodného), působí i proti sporám moru


----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Velask mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 03, 2010 9:38 PM
Subject: Re: Parafinovn


> Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve
> včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
> Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který
> při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi
> pochytil z jiného zdroje.
> píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale
> pokud
> vím, používá se v Německu.
> Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale
> všeho, co s včelařením souvisí.
> K dostání např zde
> http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
> za 59,-


--------------------------------------------------------------------------------



Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.733 / Virová báze: 271.1.1/2667 - Datum vydání: 02/04/10 08:35:00

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 4. 2. 2010

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 4. 2. 2010


Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko
-----------------------------------------
mockrát děkuji za reakci. jedná se o toto?
http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/vlada/V-P_DOTACE-EU_FORMULARE_Technicka_pomoc_1-4.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

Doplňuji slíbenou informaci o použití roztoku louhu a sava.
ve zmíněné publikaci se nepopisuje jak dlouho má tento roztok působit, v odstavci o desinfekci napajedel se hovoří o omývání v tomto roztoku.
Z toho plyne, že tento roztok je autory publikace doporučován pouze k povrchové desinfekci neporézních materiálů a nehodí se k aplikaci na nástavky a rámky.
Působení roztoku samotného louhu při teplotě 80°C je zde pouze zmíněno a nikde jsem nenašel doporučenou dobu působení.
Parafinování je věnována celá strana a doporučuje se zde teplota mezi 160-220°C, pro zničení spor MVP dodržovat vyšší hranici doba impregnace 2 minuty, pro zničení MVP 5 minut. Současně autoři upozorňují, že parafin při teplotě 260°C snadno vzplane.
Tolik mé výpisky z publikace "Dezinfekce ve včelařství".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40633)

inhibitor - stimulátor nějak mi to dneska nemyslí .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635)

v žádném případě

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: refraktometr
> Datum: 04.2.2010 16:51:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem
> si koupil v roce 2008?
> Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k
> tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho
> refraktometru.
> Co říkáte je to možné?
> Díky za radu Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635) (40636)

POZOR je tam mezera 14 dnů mezi roky Takže doklad mezi 1.1 - 15 .8.
Já jsem škemral o nový účet-

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: refraktometr
> Datum: 04.2.2010 17:19:59
> ----------------------------------------
> Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě
> nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce
> to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti
> se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635) (40636)

... v ideálním případě obojí do června najednou, samozřejmě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: refraktometr (40635)

Je mi líto, ale jestli je řeč o tzv. Evropské dotaci, tak to jistojistě nepůjde, protože je třeba zažádat vždy v dané sezóně (třeba v loňském roce to bylo na věci zakoupené v době od 1.září 2008 do 31.srpna 2009). Žádosti se posílaly do 30. června, originály dokladů o zaplacení do 31. srpna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 4. 2. 2010
refraktometr

Dobrý den.
Chci se zeptat jestli je možné požádat o dotaci na refraktometr který jsem si koupil v roce 2008?
Jelikož mám objednaný medomet a budu na něj žádat o dotaci tak bych rád k tomu připojil i fakturu(kterou se mi povedlo dohledat) od toho refraktometru.
Co říkáte je to možné?
Díky za radu Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 4. 2. 2010
Re: dotace na medomet JČ kraj (40626)

Jč kraj poskytuje granty a to na jiné účeli. Letos byl termín podání žádosti do konce ledna a pouze pro začínající včelaře (nákup úlu, včelstev). Dotaci na medomet lze žádat na základě nařízení vlády č. 197/2005 ( snad si nepletu číslo ). Text nařízení a tiskopisy jsou na stránkách ČSV. Je to celorepubliková žádost na kraji nezáleží.
Richard Šimko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustou korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé. Zakoření jich asi tak 50%, pro běžné rozmnožování je to ale málo. K zakořenění se však používají stimulátory. Inhibitory jsou lepší zase přkladně do topení.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631)

V případě naší jívy, ze semen rychleji roste a lépe kotví v půdě z řízků pak jsou kratší pruty k řezu kočiček. Stromy pak jsou ale kompaktnější, pro hustu korunu je však snadno vítr vyvrátí. Vždy je něco za něco. Také se řízkované pruty používají pro roubování smutečních Kočiček To se zakořeňují až 2m dlouhé

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 15:49:34
> ----------------------------------------
> "Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a
> vitality výpěstků."
> Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu
> nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do
> té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi
> běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané
> lepší země...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629)

"Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků."
Souhlasím, ale je rozdíl, když odborník školkař uřízne řízky v tu nejsprávnější dobu, opatří tím správným způsobem inhibitorem a zapíchne do té správné vysterilované zeminy se správnou teplotou a vlhkostí a mezi běžným člověkem, co v správný měsíc ty klacky zapíchne do občas zalévané lepší země...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625) (40627)

Nechci se nikoho dotknout... ale ten odkaz tu visí už od včerejška... (a párkrát předtím). Navíc pokud se do vyhledávače zadá třeba logické "parafínování nástavků" anebo anglické "hot wax dipping"...
Zkrátka je dobré před ptaním se zkusit hledat sám - anebo alespoň číst, když už si ostatní dávají tu práci mi to předžvýkat. Ono napsat smysluplný příspěvek, který poskytne informaci, stojí nějaké úsilí - a trochu pak zamrzí, když je to házení hrachu na zeď...

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622)

Je to trochu jinak Školkaři kteří tyto dřeviny množí vycházejí z procenta zakořenění a vitality výpěstků. To co jde se množí výsevem jen klony se množí řízkováním a nebo roubováním, tam pak zase rozhoduje procento zakořeňování nebo také tvar jského chceme dosáhnout Jinak dobrému zahradníkovi zakoření i 5 let stará trobel s fajfky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? voda
> Datum: 04.2.2010 13:15:45
> ----------------------------------------
> "2 čerstvé větvičky jsem zapíchnul a i když se všude píše , že se řízky
> nechytnou , tak mě se chytly."
> Ono v tom bude v přírodě místy dost zmatek, protože díky větrosnubnosti se
> vrby včetně vrb jív asi budou dost křížit. "Jíva" potom může kořenit bez
> problémů a "vrba" třebas vůbec. Dva klony včelařských vrb, co mám,
> vypadají prakticky úplně stejně jako jíva, kromě na jívu trochu zvláštního
> habitusu celého keře, ale zakořeňují o sto šest. Další klon, S021 vypadá
> čistě jako vrba, ale koření dost špatně....
> Stačí ale třeba špatně kořenící větévku, třeba jívy dát do stejné vody ve
> váze s dobře kořenícími vrbami a ihhibitory, které vrby do vody uvolňují,
> by měly vylepšit zakořenění i té jívy. Podobný účinek má údajně i kvalitní
> rašelina....
> Mít velice dobře a raně kvetoucí jívu, navíc odolnou k prostředí, suchu a
> podobně, jako už jívy bývají, a dobře z řízků zakořeňující, asi bych ji
> rozšiřoval jako včelařskou jívu...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)

"Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C"
odhad se nezdařil, přece už je to nějaké roky, co jsem v tabulkách ty hodnoty viděl....
Pro základní orientaci tyhle výpočty stačí, pro puntičkářský výpočet měrná tepelná kapacita se mění s teplotou, u vody směrem k vyšší teplotě znatelně klesá, u parafínu to asi bude podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624) (40625)

"Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg. "

Díky za odkaz.
Jednoduchý, stručný a jasný návod parafinování.

http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/parafin.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 4. 2. 2010
dotace na medomet JČ kraj

jak získat dotaci na medomet? lze to v jihočeském kraji? hledl jsem po internetu, na dotaci všude upozorňují, ale konkrétní podmínky se mi nedaří nalézt...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606) (40624)

...Hodilo by se, kdyby někdo pro vztah teploty a doby ponoření definoval vzorec...
...Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji...

Podívejte se na http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/images_parafin/graf.jpg.

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40606)

Měrná tepelná kapacita vody : cv=4,2 kJ/kg.°C. Parafinu pak: cp=3,24 kJ/kg.°C. Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C potřebujeme dodat teplo: qv= (100-20)x4,2=336 kJ/kg. Pro ohřátí 1 kg parafinu pak: qp=(160-20)x3,24=454 kJ/Kg. Při ohřevu parafinu na 160 °C potřebujeme dodat o 35% více tepla, než při ohřevu vody do varu. Pokud nefouká vítr, pak spaliny z hořáku, nebo hoření dřeva, budou proudit kolem sudu vzhůru a spíše ho ohřívat než ochlazovat. Pro venek pak pomůže opláštění s mezerou pro spaliny. Sud při ohřevu přikrýt. Ale to už je kotel. Prodával se na ohřev vody :-).
Mám ale také dotaz. Jaká je závislost teploty na čase při působení na vzduchu, při níž dojde k usmrcení spór moru včelího plodu? Nemohu to nikde najít. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 4. 2. 2010
Re: K diagnostice z měli (40613) (40618)

"Suma sumárum, 450,- za vzorek není ve srovnání s průměrně vybavenou minilaboratoří žádný peníz."

Asi máte pravdu, že 450 za vzorek není v porovnáním s náklady na vybavení tak mnoho, ale bohužel zde pořád uvažujeme směsný vzorek z celého stanoviště, protože jinak bychom se vždy museli pohybovat (na každém stanovišti) přibližně o jeden řád výše (a to každý rok). Ale děkuji za popis té obecné metody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76356 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40623 do č. 40683)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu