Včelařská konference

Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou chut, stejnou hodnotu.
Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.

Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky - naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho nedopřát?

"Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
nemohu ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych vcel asi ho taky nikdy nevideli.

Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
napiste vase nazory.
J.B.

Souhlasím s Vámi. Takovým názorům se dá snadno oponovat:
- včely ve výkalech nikdo nenutí žít, je to tak už miliony let,
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- komu by ta představa přesto vadila, tak víme, že ta troška výkalů je
překryta košilkami po svlékání kukly,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
K. Čermák

Jan Burgel napsal(a):
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.

Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.

Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.

Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:44:14
> ----------------------------------------
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>
>
>

Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou
jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá
souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med
skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco
určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího
díla.

Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka
medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou
podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z
povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v
plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe
určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit
medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.

Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího
díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez
chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.

_gp_


2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem
Z hledisky kvality medu čijeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
košieľkou!
-------------------------------------------------------
Pokud včely po vylíhnutí plodu buňku vyčistí a potáhnou vrstvou propolis, pak je vše v pořádku. Co se ale stane, pokud včely nemohou nasbírat propolis? Uvažoval o tom někdo. Propolis má prokazatelně antibakteriální účinky, má typickou chuť a vůni, která se jistě dostane i do medu. I proto je med zdravý. Jsou včelstva, která donášejí více propolis a jiná méně. Může být i zde souvislost s bakteriálními nákazami a hromadnými úhyny včelstev? Vede tudy cesta?

Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:04:29
> ----------------------------------------
> Čermák K.
> - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
> špatného,
> - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
> mšic, puklic mer
> ___________________________________________________________
>
> Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
> Za prvé medovice nepáchne
> Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
> Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Josef.Mensik:
Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
___________________________________________________________

Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul, není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem druhé kategorie, jak píše p. Streit.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:26:58
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to
> záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
> ___________________________________________________________
>
> Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se
> starou souší. Je to psychické?
>
> Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul,
> není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je
> to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně
> chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela
> subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát
> zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých
> exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem
> druhé kategorie, jak píše p. Streit.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

A ještě něco přihodím:

Z dálky nic poznat nebylo. Musel jsem přičuchnout přímo k plástu, abych ten „odérek“ z bývalých plodových buněk vůbec dokázal detekovat. Prostě to splývá s okolím. Není to nic silného, ale když si představím, že se v tom povícero týdnů smáčí med, tak se ani nedivým, že to chuť ovlivní. Alespoň já si té chuťové změny všímám. Opakuji se, je to individuální záležitost.

No já tedy nevím příteli, ale i z dávné minulosti před dvaceti lety, kdy jsme s tátou ještě včelařili si pamatuji, že voněl KAŽDÝ plást a to se tenkrát na nějakou kdovíjakou obnovu díla nehrálo. Ale jakožto začátečník, který začal znovu včelařit teprve minulý rok asi nemohu soudit. Chuť medu zde nesoudím.
-------------------------------------------------------
M.Václavek napsal:
Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal. Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
Zdraví P.S

Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
K. Čermák

Radek Hubač napsal(a):
> Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka krásné čajové barvy.
>

Aby byla biologie snesitelná a zapamatovatelná pro širokou veřejnost, tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu, která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak zdravím z Budapešti
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 20:10:12
> ----------------------------------------
> Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
> Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
> méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
> jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
> Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
> K. Čermák
>
> Radek Hubač napsal(a):
> > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
> > všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy rostlin, která
> přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
> medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že med z
> panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni jazyka až
> svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80 vzorků a
> klasicky velařící používají v mednících především staré dílo... Racionální
> vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových víc, co
> to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i řepka
> krásné čajové barvy.
> >
>
>
>
>

Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od
moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je
bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to
u Vás u producentů medovice jinak dělené?

_gp_

2010/2/5 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Aby byla biologie snesitelná  a zapamatovatelná pro širokou veřejnost,
> tvrdím, že jenom ženské nám pijou krev. To totiž pochází ze skutečnosti, že
> u komárů pouzesamičky sají krev, protože nutně potřebují bílkoviny krve pro
> tvorbu vajíček. Stejně je to s producenty medovice, míza obsahuje málo
> bílkovin, proto mají samičky producentů v žaludku polopropustnou membránu,
> která zachytí velké moekuly jako jsou např. bílkoviny, které postupují dále
> do střev, kdežto cukry, vodu a minerální látky, silice atd. odcházejí
> jakýmsi šantem (zkratem) ven. Mšice mají jen jeden společný vylučvací otvor
> a z toho vzniklo, že to jsou výkaly ......
> Srdečně zdravím, už jsem tady homesick, nebyl jsem od vánoc doma, tak
> zdravím z Budapešti
> Radek
>>
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>>  Datum: 05.2.2010 20:10:12
>>  ----------------------------------------
>>  Anatomii producentů neovládám, klidně se nechám poučit...
>>  Chtěl jsem hlavně říci, že med z plástů kde už se plod vylíhnul, není
>>  méně hodnotný, i když má trochu jinou chuť. Z hledisky kvality medu či
>>  jeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
>>  Zdroj zárodků včelích nemocí ze starších plástů je jiný aspekt.
>>  K. Čermák
>>   Radek Hubač napsal(a):
>>  > Velmi vyjímečně nesouhlasím s panem Čermákem,
>>  >  všichni nás učili, že medovice je de facto ultrafiltrátem mízy
>> rostlin, která
>>  přímo ze žaludku odchází mimo střevo ke kloace a ven z těla. Osobně tedy
>>  medovici za výkaly nepovažuji a ztotožnuji se s názorem pana Streita, že
>> med z
>>  panenských či světlých plástů mně chutná víc, ze starého má na kořeni
>> jazyka až
>>  svíravou chuť, což dobře poznáte u nás na dnech medu, kde je cca 80
>> vzorků a
>>  klasicky velařící používají v mednících především staré dílo...
>> Racionální
>>  vědecké ysvětlení pro to nemám, chuť je subjektivní, ale je nás takových
>> víc, co
>>  to vidí podobně. Stejně je to i s barvou, ze starých plástů může být i
>> řepka
>>  krásné čajové barvy.
>>  >
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zmatek určitě ne. Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu sebezáchovy odletí. Jsou včelaři, kteří prodávají med ze starého díla, za 70 korun.
Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

Já prodávám med za 100 korun a vytáčím z panenského. Když se zeptám zákazníka, proč jede ke mě, když má souseda včelaře, on odpoví. Mám souseda včelaře, viděl jsem jeho dílo a to vaše. Jeho dílo smrdělo, vaše voní.Jeho je tmavé a čené, vaše bílé, nažloutlé. Jeho med není špatný, ale váš je o mnoho kvalitnější, než ten jeho. Jeho med je dobrý tak dát prasatům. Citace od zákazníků. Tomu se pane kolego říká reklama.Zdraví P.S

___________________________________________________________


Chtělo by to propagovat a udělat z toho dobrou marketingovou strategii… po biomedu další možnost.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu". Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii, zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu. Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví včelstev.
JK

p.Křapka dobře jsste to napsal.OK

To jsem jednou takový voňavý med měl také když jsem cítil jaký hnus se line z úlů tak jsem šel za veterinářem s podezřením na mor On mě je n řekl běž si čichnout k mým úlům a k tomu poli za zahradou Byl tam kmín. Také mě nanosili? med ze svízele řižišťového .To je neuvěřitelný puch. Říkal mi také kolega , že takový smrad se táhne také z medu fenyklového.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:30:04
> ----------------------------------------
> Tedy, Vážení kolegové, pokud by četl vaše rádoby "odborné" výlevy o kvalitě
> medu laik, v životě by se medu nedotkl. A to ani medu a ani tzv. "biomedu".
> Prosím, budete-li dále provádět takovou "dobrou" marketingovou startegii,
> zkuste si o tom především něco přečíst. A to o medu - nikoli o marketingu.
> Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med
> pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen
> z díla černého jako bota. Ale je pravdou, že lze v některých případech
> poznat porušený med podle vůně. Vím o čem hovořím. Jednou jsem stál u
> vepřína a včely tam na hnojiště létali na vodu. To byl odér jenž se linul z
> úlů. Ale jako vepřové jsem si takový med nabídnout netroufl. Jenže na
> druhou stranu je faktem, že nechat v dnešní době dílo zčernat, to může jen
> lempl, lenoch nebo neumětel. To ale není ani tak o medu, nýbrž o zdraví
> včelstev.
> JK
>
>
>

Docela by mne zajímalo, jak může někdo jazykem poznat z jakého díla med pochází, jak může někdo pouhým okem poznat, že právě tento med byl vytočen z díla černého jako bota

___________________________________________________________

Pouhým okem bych to asi nezvládl, ale troufám si tvrdit, že kdybych měl podle chuti porovnat, který med je z kterého díla, tak bych to zvládl.

Když mi vloni jeden zákazník řekl, že ten můj med je nějak „medovější“, byl jsem překvapen a potěšen. Tato dobrá zkušenost mě utvrdila v názoru, že na medu z panenského díla asi něco bude a že bych to mohl využít ve svůj prospěch… alespoň nějaká satisfakce za náročnější a zodpovědnější metodiku včelaření.

A aby toho nebylo málo, ještě se zeptám, zda někdo zkoušel nalít vodu do černého plástu, po týdnu ji vytočit do sklenice a porovnat „vytočeninu“ s původním stavem?

Jinak zcela souhlasím s názorem, že tato diskuze musí u laické veřejnosti vyvolávat nemalou fobii k běžným medům, tedy ve výsledku antireklamu na medu. Proto by asi nebylo dobré toto ventilovat masově.

Pochybuji, že si Konferenci pročítají laici, spotřebitelé medu, nevčelaři, takže si nemyslím, že je diskuze na toto téma nebezpečná vzhledem k možnému vytváření antiraklami. Rovněž nevidím nic špatného na tom, že budu svým zákazníkům, tedy svému bezprostřednímu okolí, jako malovčelař, deklarovat med čistý, bez chuťového zatížení z tmavých plástů, a tím si vytvářet stálé a spokojenější odběratele.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

> Gustimilián Pazderka
Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči. Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů medovice jinak dělené?

Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování. Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici nenachází žádné exkrementy.
Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše. Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
Honza

V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
"pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"

:-)

_gp_


2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
>> Gustimilián Pazderka
> Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> medovice jinak dělené?
>
> Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> nenachází žádné exkrementy.
> Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> Honza
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Takže přátelé dovolte mi uvést něco na odlehčení této velmi vážné vědecké dišputace :o). Připomíná mi to jeden film, na jehož jméno si již nevzpomínám, který pojednával o jednom švihnutém lidovém "výzkumníkovi" z dálného východu, který razil do praxe teorii o tom, že vše pochází z hovna. Ten vyráběl z hovna a cukru i vodku. Pokud se nad tím trochu zamyslíme?? Neměl ten člověk nakonec pravdu? :o)) A to je ten správný "bio program".
Zdravím a dobrou chuť :o)) JK

Já naváži na přítele Křapku.Ten film jestli se nemýlím se jmenoval"Voják Čonkin".Mně ztéto diskuze vyplývá jeden závěr a to,že každý pořádný včelař se snaží mít ve svých včelstvech dílo co nejsvětlejší.Hranice stáří dila jsou určitě dvě sezony.A co se týka ovlivnění chuti medu medu z tmavých souší,tak něco málo na tom asi bude.
Není to však tak dávno,co se tradovalo,že se má zimovat na tmavších souších,které jsou prý teplejší?Ovšem s poznatků o zbytcích chemických látek a o nemocech jejichž spory a viry ve starém dile zůstávají,dbejme na co nejrychlejší obměnu díla.Jestli to budete dělat Rašovskou metodou nebo podle př.Streita je jedno,důležité je mít dílo mladé.
Pokud jsou alespon normální snůšlové roky,tak včelstvo postaví 8-9 plástů při větší nabídce nektaru i více.
Jinak si myslím,že tato diskuze je dobrá,ale třeba ty doprovodné úvahy o možném znečistění medu výkaly(nikdo to nevíte přesně)jsou zbytečné.nevíte kdo si to přečte a použije to.Lidé jsou zlí,budme aspon my včelaři slušní a k sobě přátelští.V.Š.

Vidiš tato interpretaca , že med je vlastně šavla mne nikde nenapadla :-D A když je to ještě v hovnech tak pak ož je to úplně jedno. :-D Deť to tam patři!


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 00:06:27
> ----------------------------------------
> V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
> z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
> orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
> moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
> Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
> žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
> systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
> že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
> další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
> orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
> nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
> potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
> tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
> "pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
> koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
> výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"
>
> :-)
>
> _gp_
>
>
> 2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
> >> Gustimilián Pazderka
> > Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> > Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> > jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> > medovice jinak dělené?
> >
> > Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> > Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> > producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> > veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> > žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> > nenachází žádné exkrementy.
> > Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> > Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> > "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> > kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> > medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> > plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> > Honza
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

Však toho taky p. Václavek masivně využívám, ikdyž bych nemusel, protože mám zákazníků tolik, že sotva stačím uspokojovat, proto musím masivně rozšiřovat. Nejde jen o med, ale i o zdravotní stav včelstev. Pokud je včelstvo po po většinu roku na takovém díle, je v perfektní kondici a lépe umí bojovat se sporami nemocí.Zdraví P.S

Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> sebezáchovy odletí.

Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra vcela :-))

Diky
T.H.

ps:
Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...

Tesim se co na me jeste ceka....

Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec není schopen samostatného života a rozmnožování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 09.2.2010 17:17:24
> ----------------------------------------
> Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> > dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> > stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> > jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> > to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> > sebezáchovy odletí.
>
> Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod
> proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra
> vcela :-))
>
> Diky
> T.H.
>
> ps:
> Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden
> odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...
>
> Tesim se co na me jeste ceka....
>
>
>

Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila


Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
není schopen samostatného života a rozmnožování.



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.

Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce, hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec - TV, roj.
Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...

T.H.

Vidíš a stejně to používáš Vyměníš matku aby jsi změnil jeho vlastnosti. Ttřebas bodavost Nová matka je nositelem nových genetických informací. a v tom samém úlu vzniká včelstvo úplně jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 10:05:17
> ----------------------------------------
> > Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> > S pozdravem Petr.
>
> Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to
> nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu
> dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce,
> hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze
> snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec
> - TV, roj.
> Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Jistě že

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 09:52:14
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
> Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>
>
> Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
> včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
> živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
> nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
> se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
> není schopen samostatného života a rozmnožování.
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Tu chuť mohou tak akorát ovlivňovat materiály z kterých včely tvoří ten propolis
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:36:49
> ----------------------------------------
> Vyzkoušel jsem akátový a lipový med z panenského díla a tři roky díla
> starého. Osobně jsem také zjistil, že med vytočený z panenského, nebo jen
> lehce zakladeného díla má takovou výraznou chuť, prostě požitek. Potom jsem
> vyzkoušel med vytočený z tři roky starého díla, rozdíl byl zřejmý. Med byl
> opravdu trpčí. I zákazníci poznali rozdíl a chodí jich ke mě více. Po této
> zajímavé zkušenosti bych med jiný než z panenského díla do úst nedal.
> Připadá mi jako med druhé a horší kategorie. To je ale jen můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 16:38:01
> ----------------------------------------
> Dle meho nazoru ma med z panenskeho a cerneho dila stejnou barvu, stejnou
> chut, stejnou hodnotu.
> Cisty agatovy med mojich vcel z prumerne 3 roky stareho dila ma
> transparentni barvu se slaboulinkym nadechem do zelena, cukr je tmavsi.
>
> Setkal jsem se s clanky ktere pisi cituji :
> včely nutíme žít ve výkalech. Do buněk obsahujících na stěnách exkrementy
> pak včely nosí i med a to je pak teprve ta pravá lahůdka pro labužníky -
> naše zákazníky. Mnoho lidí přeci preferuje tmavý med,tak proč jim ho
> nedopřát?
>
> "Rasovske metody" autori Linhart, Bicik,Vagera
>
> http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
> Tito vedci-vilik nikdy nevytaceli med,
> nemohu       ani verit jejich dalsim dedukcim o barve plastu ve strome, divokych
> vcel asi ho taky nikdy nevideli.
>
> Z obchodniho hlediska bych pro zakazniky potreboval tmavsi med ale sousemi
> to nejde je to hloupost psat o lahudce pro zakazniky.
> napiste vase nazory.
> J.B.
>
>
>
>
>

Já se na Rašovu Metodu dívám asi takto. Je jedno jaká je to metoda, Rašova, Novákova, Svobodova. M8 v mnoha věcech pravdu. Smyslem je udržet včelstva pokud možno co nejdéle v roce na panenském díle, nebo na díle minimálněkrát zakladeném matkou. Protože panenské dílo je vlastně sterilní prostředí a tudíš nehostinné pro spory nemocí, včelstvo je tak vystaveno menšímu infekčnímu tlaku jakýchkoliv spor nemocí, tudíž je v lepší kondici. Pokud je v lepší kondici, může více využít snůšky a včelař má z toho větší užitek, pokud se ukádá med do panenského či jen málokrát prokladeného díla jistě to zanechá na medu více kladnějších stop, než z díla tmavého, černého jak bota, staršího 3.let. Mezi námi je přece mnoho včelařů, kteří používají do medníku 5-6 let staré dílo. Po takovém medu by možná bylo nejlepší jít rovnou na WC. Zdraví P.S

to může být velmi relativní. V DS se v mednícich plod nevyskytuje, takže plásty jsou světlé několik let, je i tady používání 3 popř. i 5 letých svěltých plástů opravdu špatné??

K vytáčení u mě patří láhev piva abych splách sladkou chuť ze žvýkání víček. Takový rituál a dobrá hudba co se hraje v radiu v noci, když komerce už nevydělává.

A nutno říci, že tmavá víčka z tmavých plástů nežvýkám, nechutnají mi.
Ale chuť je vždycky subjektivní. Možná je to pro jiného typická chuť voští a lesního medu:-)

Karel

Zajímavé sledovat tuto konferenci.
Dovolil bych si upozornit na určitý rozpor v pohledu na věc a ten je:
Tmavé plásty jsou pro plodiště naprosto nevhodné, protože se z nich uvolňují patogeny a jsou zdrojem nemocí. Kdo je používá, zaslouží si odsouzení všech, kteří vědí jak se dobře starat o svá včelstva. Takový „nepořádný“ včelař by si skoro zasloužil veřejnou popravu. V tom je shoda. Ale použijí-li se ty samé plásty pro medník, je to již z nepochopitelných důvodů jinak. Rozvíjí se diskuze, jak staré plásty jsou v pořádku a jak staré již ne. To postrádá logiku.
Můj názor na věc je následující:
Zaplodované plásty samozřejmě med kontaminují. Je jen otázkou jakou měrou. Kdo tomu nevěří, stačí naplnit tmavý plást vodou a po čase jí vylít. Vyteče doslova močůvka. Kdo bude mít pochybnosti o vlivu na chuť, může klidně ochutnat. Posouzení rozdílu v chuti medu jsem mohl posoudit při přechodu na technologii používání výhradně panenských medníkových plástů. Nejprve jsem vytáčel med z panenských plástů a potom z tmavých. V případě možnosti posouzení medu ze stejného stanoviště a stejné snůšky, je možné najít v chuti medu z tmavých plástů určitou pachuť. Bez možnosti tohoto porovnání to ale asi těžko někdo pozná a je to možné přisuzovat druhové příslušnosti medu. Ve skutečnosti jsou různé pachutě dané i snůškovými zdroji a jsou dokonce typické pro různé druhy medu (pohankový). Je proto nemožné podle chuti identifikovat med podle plástů v medníku. Jsem názoru, že med z panenských plástů je kvalitnější než z tmavých. Na druhé straně nevidím problém v tmavých plástech v plodišti. Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové. Starý vosk se zbytky léčiv a patogeny končí mimo úl. Z nákazového hlediska ideální stav. I z pohledu zbytků léčiv ve vosku se tomu nedá nic vytknout. Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička

Zdravím vás,Napsal jste, že nevidíte problém v tmavém díle v podišti. Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl. Navíc valná čast včelařů je nutí žít v tak žalostných podmínkách. Mají tedy dvě možnosti: buďto z takového úlu včelaře lajdáka odletět pryč do nějaké dutiny ve stromě apod., nebo žít v hnoji " musím to tak říci " Zájmem každého včelaře je mít včely v čistém a vonném díle a ne v hnoji. Mít je silné a zdravé a v kodici. Tmavé černé dílo jim zdraví rozhodně nepřidá. Jinak s ostatím vámi napsaném lze souhlasit.Zdraví P.S

U včel domestikovaných jsem toto neviděl.

Toto som nevedel, stále si myslí, že včela nikdy nebola domestikovaná a je jedno kde žije, vždy je to včela tá istá včela európska.

>Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl.<
------------------------------------------------------------
Když to čtu tak promiňte ale nemohu odolat. To jsem také viděl u jednoho včelaře včelstva přímo v rodinném domku v hale. Dvanáct úlů MU a výlety ven skrz stěnu. To byly patrně včely domácí ;o). Příteli, prosil bych abyste nepoužíval včelařskou latinu v terminologii při řešení tak "vážného problému" jako je tento. My včelaři žádné včely divoké nebo domestikované neznáme. I když tušíme, co tím chce básník říci.
Zdravím JK

Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život, aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam, najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí. Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní matka.Zdraví P.S

Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás(když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Pavel Streit:
Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, tak je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás (když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

Nesmysl.

2010/2/6 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>

> No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu
> si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci
> člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem
> roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do
> celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v
> dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně
> jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve
> stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za
> nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň
> zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S
>

Včela by měla problém s přežitím ve volné přírodě jen proto, že by nenašla dostatek vhodných dutin a s obtížemi by sde potýkala s varoózou. Pokud by to byl znak domestikace, museli bychom za domestikované považovat všechny ohrožené druhy zvířat.

""""""Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

To si myslíte Vy, ale příroda je "moudřejší". Bez člověka by si v normálních přírodních podmínkách poradila, stejně jako v Jižní Americe a Africe. U nás je možná 10x vyšší zavčelení, než je přirozené. To by nebyla katastrofa přírodní, ale hospodářská, Vaše.

Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí, co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S

Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...

2010/2/7 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila
> do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v
> našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je
> ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u
> nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící
> včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem
> zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda
> přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC
> Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a
> varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná
> léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný
> člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí,
> co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S
>

Taky jsem toho názoru, že než varroa udolá včelstvo, tak to trvá minimálně několik let, (pokud nejsou přítomny viry)....mezitím se včelstvo stihne 3xročně vyrojit (rozmnožit). Takže jestli na našem území "hynou včelstva v dutinách stromů", není to (jen) díky varroáze, ale asi by se dalo vyjmenovat dalších 10 faktorů, způsobených převážně člověkem.
--------------------------------------------------------------
Paprna napsal:
Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5 roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni, plodova pauza atd ...

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu.
pak se 0. od 0. pojde!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 10:11:55
> ----------------------------------------
> >Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
> roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
> vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
> roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
> plodova pauza atd ...<
> ------------------------------------------------------------
> Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy
> úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K
> tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si
> naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu,
> že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská
> politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou,
> zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde
> nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a
> nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však
> nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli
> snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí
> vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci
> vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše
> včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám
> ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec.
> Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav
> uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají
> vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí.
> Ale i oni do těch bot časem dorostou.
> Zdravím JK
>
>
>
>

>Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu. pak se 0. od 0. pojde!<
------------------------------------------------------------
O to se samozřejmě nemusíme přít. Silnější včelstva budou mít patrně relativně více jedinců roztoče než včelstva slabá. O tom to však nebylo. Příteli Paprna Paprnovi se jednalo o včelstva a nikoli o početní sílu včelstev.

Mám k Vám jednu prosbu. Mohl byste pod příspěvky nebo v přihlášení uvádět své jméno, nebo alespoň označení, pokud se za jméno stydíte? Všiměte si, že to tak dělají i jiní účastníci této konference. Není to ve zlém. Patrně se jedná o opomenutí.
JK

Za domestikovaná zvířata se považují ta která umí poslouchat jednoduché povely Dokunce mezi ně nepatří ani kočka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 14:39:22
> ----------------------------------------
> Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho
> užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj
> užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy
> jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život,
> aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách
> stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu
> díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam,
> najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi
> se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje
> jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává
> jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí.
> Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno
> v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím
> vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je
> včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí
> poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím
> včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní
> matka.Zdraví P.S
>
>
>

Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové.

Tento názor sa nedá akceptovať, môže to byť aj inak: ak dielo v prírode je staré, včelstvo dutinu opúšťa a vystaví si dielo v inej dutine:. Podľa mňa je to inak, včela európska to robí inak, rojí sa a to hneď po prvej zime a roj začína odznova, časť včiel môže pokračovať ďalej a v ďalšom roku to isté. Znovu séria rojov a včelstvo sa celkom odrojí až ostane prázdne.

Potom nemá kto odstraňovať staré dielo o to sa postará včelármi nenávidená vijačka vosková-motýlice, nové dielo vytaví nový roj, ak si túto dutinu nájde.

Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička
-----------------------------------------------------------
Souhlasím, jen několik poznámek. Včely po vyčištění buňky povrch ošetří vrstvičkou propolisu, popř. voskem. Tato vrstva pak do jisté míry izoluje med od stěny buňky. Tato ochrana bude však časově omezená, než se vrstva izolace poruší (rozpustí ). Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Doporučuji provést jednoduchý test. Na jaře před snůškou odebrat černý plást s cukernatými zásobami a vytočit. Medomet vymýt a pak odebrat panenský plást rovněž s cukernatými zásobami a vytočit. Pak oba vzorky chuťově, čichově, zrakově porovnat, případě provést další laboratorní srovnání.
Situace s kontaminaci vosku zbytky léčiv je vážný problém. U panenského díla, nebo u vystavených a nezaplodovaných mezistěn je kontaminace vysoká. Pokud je vnitřek buňky opatřen košilkou, tato chrání spolu s propolisovým povlakem průnik léčiva do vosku. U zavíčkovaných zásob na vystavěných mezistěnách, kdy kontaminovaná víčka jsou pří spotřebě zásob odstraňována a vynášená mimo úl, dochází rovněž k minimální kontaminaci. Prázdné, nezakladené vystavěné mezistěny by se proto před léčením měly z úlu odebrat. Chtělo by to oficiálně ověřit a včelařské veřejnosti doporučit ( nejlépe nařídit).
Zúčastnil jsem se jedné přednášky , kde si včelaři stěžovali, že jim včely nechtějí zaplodovat vystavěné mezistěny a včely dávají přednost starším plástům ( mnohdy důvod, proč mají včelaři černé plásty). Sám pozoruji, že to již s mezistěnami není ono. Jsou mnohdy tmavé ( špatně vyčištěné), s nevoskovými přísadami a je otázkou, zda-li vosk byl sterilizovány v autoklávech. Co s tím tedy uděláme? Jedním z řešení (které se tady tvrdě předkládá), je přinutit včely zaplodovat mezistěny jejich přemetení na ně (norské zimování), případně použít Rašovskou metodu. Je to ale to nejlepší řešení, o které se tím pokoušíme? Nevytvoříme tím bludný kruh?
Měli bychom v prvé řadě řešit kvalitu mezistěn. Stanovit standard, výrobce dodávající na trh mezistěny certifikovat a provádět audit kvality. Zapojit do toho třeba i státní obchodní inspekci. Tvrdé,co? Bude to stát ale za to. Naše včelky, včelaři i zákazníci si to zaslouží.

"Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. "
Jestli se tady o tom má reálně diskutovat, je třeba nejdřív znát pár exaktních údajů. Za prvé kolik reziduí z jednoho léčení, respektive souboru léčení za rok vůbec zůstane v plástu. Za druhé jaká je hranice kontaminace reziduí ve vosku, která už populaci roztočů skutečně nějak ovlivní, to znamená že vložení takové mezistěny do včelstva prokazatelně statisticky spad roztočů zvýší. Protože v tom jste objevili Ameriku, tyhlety věci prozkoumali ve VUVČ v Dolu před nejméně 20 lety, ještě než zavedli současný systém léčení.
Pak si uvědomte ještě jednu věc, vosk z mezistěny je jen polovina nebo ještě méně celkového vosku v nově postaveném plástu, většinu toho vosku včely nově vytvoří a tím případná rezidua dost zředí. Z toho vychází, že kdo aspoń průměrně obměňuje plásty a neléčí nad nařízenou povinnost, nemusí se vůbec rezidui ve vosku zabývat. Problematický může být akorát vosk z plástů od včelařů, co rezignují na výměnu plástů, bez ohledu na to jak jsou černé.

Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

Jiří, tuším že např. př.Dvorský včelaří bez mezistěn, někde jsem tuším četl i článek, pokud ho najdu, dám odkaz (nebo to stihne udělat někdo jiný za mne). Pak také velkovčelař Jan Jindra se na svých stránkách zmiňuje o úmyslu vyřadit mezistěny ze svého včelaření - přiznám se, že samotného by mne zajímalo, jak jeho záměr pokračuje, jestli ho dotáhnul do konce, nebo jestli narazil na nějaká úskalí, prostě jakákoliv zkušenost, kterou př. Jindra udělal s včelařením bez mezistěn by mne zajímala a určitě nejen mne, děkuji a ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Jiří napsal:
Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo kontaminovaného vosku.

Jiří

To víš že to jde Jen je nesmíš dávat vedle sebe ale ob rámek takže polovinu nástavku nejvýše Občas se musí pak ale nějaký vyhodit .





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Bez mezist?n
> Datum: 07.2.2010 14:10:17
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze
> vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo
> bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla
> ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo
> kontaminovaného vosku.
>
> Jiří
>
>
>

Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Vorja

V komentári je veľa podnetných úvah,ale vyjadrím sa len k jednej, hore reprodukovanej, ale aj tá je len ako úvaha, pretože podľa mojich skúsenostiach, med z nízkou hladinou vody (pod 18 %) nedokáže porušiť propolisovú vrstvu a farbivo neprechádza do medu v bunke (tvrdiť si však každý môže čo chce), ale rešpektujem názor autora.
Škoda, že táto diskusia nie je doplnená oficiálnymi podkladmi pojednávajúcimi o tomto probléme.

Já se připojuji, med z hodně tmavého díla mně subjektivně připadá trpčí než med z vystavených mezistěn nebo světlých plástů. Pak ale taky mně subjektivně připadá trpčí pozdnější med, snůška až po lípě z konce července až ze srpna. Možná to bude tím, že ta trpkost není způsobena oními výkaly, ale propolisem, kterým včely potahují buňky a ke konci léta, instinktivně toho propolisu včely používají víc, protože připravují plásty na zimu nebo prostě proto, že včel je nadbytek a tak je dost včel na impregnaci buněk propolisem.
Jinak připojím ještě dodatek, letos, tedy vlastně už loni jsem trochu pronikl do tajemství "technologie" kterou někteří "včelaři" možná vyrábějí ze světlého tmavý med. Loni jsem se rozhodl ztuhlý med v bedně nevytočených zcukernatělých starých plástů s medem zrecyklovat přes včely, tudíž jsem buňky se zásobami zeškrábal na hromadu, vyloužil vodou na cukerný roztok zhruba odpovídající koncentraci cukru 1 : 1 a zkrmil jednomu včelstvu. Vzniklý "med " jsem potom vytočil. Vyšel nádherně tmavý, jakoby stoprocentní medovicový med. Chuťově je "vpředu" hodně kyselkavý, jako ale kvalitní medovicové medy občas bývají a i jinak "uprostřed" i "vzadu" chuťově docela příjemný, je i voňavý. Nevědět, jak vznikl, považoval bych ho automaticky za kvalitní medovicový med. Neodvažuji se spekulovat, jak moc bude obsahem účinných látek horší než obyčejný med či případně díky tomu, že je včelami zpracováván v podstatě dvakrát, možná v některých věcech i lepší.....
Každopádně díky kyselkovosti, tmavostí, poměrně výraznou vůní i chutí by byl zřejmě ideální do perníků, medových dortů a podobně na pečení a vaření.

Zdravím vás,
Je to to stejné jako kdybyste nosil 3-5 týdnů staré neprané, propocené spodní prádlo, také smrdí a chudák ta ženská, která to má potom brát do ruk. To stejné je to ze včelami.Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek. Přivoňte si schválně do panenského díla, nebo jen málokrát zakladeného a pak to stejné udělejte s dílem tmavým, černým, starým. Vaše nosní buňky dostanou pěknou dardu. Pokud máte chuť jíst med z takto starého díla, prosím, mě by se zvedl žalude a propadl bych se hambou něco takového prodat zákazníkovi. Já to nedělám hlavně kvůli zákazníkovi. Dělám to hlavně pro včely, Protože čisté panenské, či max. málokrát zakladené dílo vytváří nehostinnější prostředí pro spory nemocí. Tím udržuji včely v daleko lepší kondici, lepší síle, tedy dokáží využít více snůšky a včelař z nich má tedy větší užitek. Čím jsou včely ve větší kondici, tím lépe umějí s nemocemi bojovat.
Uvedu vám příklad: U nás v ZO je jeden velký včelař, pracuje s nástavky a učí mladé jak včelařit. Tvrdí že v době největší síly včelstev, květen a červen, má včely na jen jedom nástavku r.m 39/24 a jeden výjimečně dva nástavky jako medník. Tvrdí, že nemá cenu mít včely silnější, protože tu není snůška a tak mu nic nedonesou. Já mám od něj včelstvo cca 200 m. Včely tam mám na pěti nástavkách, za rok mi vystavějí 3 nástavky r.m 39/24, 11 rámků, z mezistěn a donesou mi 48 kilo medu. To je pěkný výkon. Když odečtu ty tři nové vystavěné nástavky je to dalších 15 kilo medu. Dílo také nemá zrovna nejnovější, takže se nedivím, že má na včelnici z mého pohledu takové žebráky. Takže i zde je rozdíl.

Jinak podle mně stejně jako v jiných věcech platí pravidlo přiměřenosti. Nepoužívat plásty ani příliš staré ani všude jen čisté nezakladené mezistěny. Přírodě, roji v přírodní dutině podle mně odpovídá obměna včelího díla asi 1/3 za rok. Tolik asi zničí v průměru zavíječi starého černého díla na jaře dříve, než se včelstvo rozšíří tak, že obsadí všechny plásty vystavené a zakladené minulého roku. Nebo třeba myš, co se v zimě dostane do dutiny. Plus když jednou za několik let je už voští v centru včelstva, kde se zavíječi nedostanou, příliš použité či z jiných náhodných příčin, třeba ztráty matky při oplození včelstvo uhyne a dutina má tak rok přestávky a nový roj potom nekompromisně vyhryže staré, plesnivé a poškozené cizí tmavé plásty...
Co se týká medu ve starých plástech, včely mají po milióny let vyvinuté mechanismy, jak zajistit, aby ze starých plástů nešly do medu škodlivé látky či zárodky nemocí.
To jen včelař to negativně ovlivní, když třeba rezignuje na obměnu plástů a staré černé plásty, které v přírodní dutině by dávno byly zničeny, svou činností chrání před zavíječem a dalšími škůdci a dělá tak z nich zásobníky nemocí a odpadních látek, oddělených od medu jen propolisem a košilkami.
Nebo když sešrotuje plást a ze vzniklé drti použije med nebo dokonce celý plást máčí ve vodě, aby z něho dostal třeba zkrystalované zásoby.

Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek.P:S:

Pán kolega, nehrajte sa na včelárskeho expertaa somozvaného vedca, nevynášajte súdy, ktoré nie sú relevantné. Predložte oficionálnu štúdiu na túto tému, s udaním kto a kde bola publikovaná,takéto tvrdenia sú v polohe JPP a nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Je to len táranie-kecanie, bez výpovednej hodnoty.

Máme jednoho včelaře, který moc neobměňuje dílo. Má souše opravdu černé. Až moc. Medovici prodává už na jaře. Med má opravdu tmavý. Já z panenských souší mám v té době průhledný. Taky někteří zákazníci říkají, že mám med moc dobrý, lepší než jiní včelaři, ale beru to tak, že někteří lidi rádi chválí. Ani včely nechtějí mít hodně staré dílo. V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda
>Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem

V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda

Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda

Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko rokov a dospel som k tomuto záíveru.
Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne) zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky sú už nevhodné.

Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Příteli Turčány, moc si vážím vašich zkušeností, které píšete na diskuzi, ale i ve Vašem případě platí - přečtěte si po sobě Váš příspěvek, ten poslední je skutečně velmi málo srozumitelný.

Já jen položím pár otázek
1) co je to starý plást (počet roků?)
2) podle čeho určíme jeho stáří ( máte značky na rámcích?)
3) Když vhodím na vyvaření bílá až žlutá víčka vička voda je také černá. (kde se tam ta barva vzala?).
4) viděli jste někdy senzorický rozbor medovicového medu ( nachází se tam spousty spor plísní, polétavého prachu, těžkých kovů atd.)
5) a co všechno se nachází v propolisu ( různé pryskyřice, asfalt, barvy, lepidla a jiné svinstvo kterým člověk zaneřádil prostředí)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 11:41:55
> ----------------------------------------
> V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
> Tonda
>
> Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda
>
> Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko
> rokov a dospel som k tomuto záíveru.
> Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa
> sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne)
> zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky
> sú už nevhodné.
>
> Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s
> odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde
> mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané
> len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť,
> ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.
>
>
>

Diskuze jede dál. Zatím to vypadá, že většina je pro panenské plásty.

Jedna připomínka:

Argument údajné „izolace“ medu od košilek prostřednictvím propolisové vrstvy je tak trochu demagogický a to ze dvou důvodů.
Za prvé látky, o kterých se tu bavíme, jsou jak ve vosku, tak v propolisu rozpustné.
Za druhé je na pováženou, zda vůbec včely při nárazové snůšce stihnou po vylíhnutí plodu buňky zatmelit předtím, než se do nich začnou valit zásoby. To platí zvláště na jaře, kdy včely tmelí všeobecně málo.

Propolis hraje významnou úlohu v dezinfekci úlového prostředí, ale pochybuji, že látkám z košilek zabrání pronikat do medu.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nepřímo tu zazněl názor na uplatnění medu jako probiotika. Z tohoto hlediska by byl ve výhodě med z tmavého díla. V souvislosti s tím jsem narazil na tuto práci:
http://www.vuzv.cz/sites/Vcely.pdf
Citace z uvedeného zdroje:
„Studie také prokázala, že med obsahuje bakterie mléčného kvašení, které pocházejí nikoliv
z povrchu rostlin, ale jsou původem z medného váčku včel. Sacharidy obsažené v nektaru
pravděpodobně působí jako induktory pro rozvoj indigenních bakterií v medném váčku. Druh
nektaru (rostliny) ovlivňuje i skladbu bakterií v proventriculu. Bifidobakterie a laktobacily
poté přecházejí do včelích produktů a jsou detekovatelné v čerstvém medu. Med z nektaru
malin a ostružin obsahoval 5 × 10 4 živých buněk těchto bakterií v jednom gramu. V práci je
diskutován i možný význam těchto bakterií jako probiotik pro člověka. Faktem je, že tyto
bakterie se vyskytují pouze v čerstvém medu a při skladování poměrně brzy hynou.“

//\/\\//