Včelařská konference

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu.
pak se 0. od 0. pojde!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 10:11:55
> ----------------------------------------
> >Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
> roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
> vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
> roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
> plodova pauza atd ...<
> ------------------------------------------------------------
> Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy
> úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K
> tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si
> naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu,
> že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská
> politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou,
> zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde
> nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a
> nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však
> nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli
> snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí
> vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci
> vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše
> včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám
> ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec.
> Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav
> uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají
> vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí.
> Ale i oni do těch bot časem dorostou.
> Zdravím JK
>
>
>
>

>Také však platí čím více včel ve včelstvu tím více roztočů a pak musí následovat více chemie nebo nákladnější technika chovu. pak se 0. od 0. pojde!<
------------------------------------------------------------
O to se samozřejmě nemusíme přít. Silnější včelstva budou mít patrně relativně více jedinců roztoče než včelstva slabá. O tom to však nebylo. Příteli Paprna Paprnovi se jednalo o včelstva a nikoli o početní sílu včelstev.

Mám k Vám jednu prosbu. Mohl byste pod příspěvky nebo v přihlášení uvádět své jméno, nebo alespoň označení, pokud se za jméno stydíte? Všiměte si, že to tak dělají i jiní účastníci této konference. Není to ve zlém. Patrně se jedná o opomenutí.
JK