76767

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40786)

Já ji za důležitou považuji a nepotřebuji nato nějaké studie. Jakmile
se začně z mnoha důvodů přesouvat voskový materiál, tak se stím
přesunuje mnoho patogenů. Pokud tyto patogeny při určitých podmínkách
dokážou podlomit sílu nebo vitalitu nebo kondici či to zdraví
včelstva, tak nějaké úvahy o světlém díle v medníku jsou kničemu. Dílo
není v žádném případě od sebe izolované ani na dosah dvou úlů natož
nějakou vloženou mřížkou. Voskový materiál se přesouvá stejně jako
zásoby nebo pyl nebo voda. Přes mřížku si dělnice prý dokážou
přesunout i vajíčko tak proč ne nějaké svinstvo co se dostane z
plodiště do medu.

_gp-

2010/2/8 Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
> Jirka Přeslička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824)

Nevím co se řeší okolo kvality mezistěn. Jestli jasou nějaké sračky v
dovozovém vosku, tak buďte konkrétní, jinak tu plácáte vodu. Osobně je
mne toto téma blízké jen natolik, jde-li o můj med v mých mezistěnách.
Ty si dokážu už několik let vyrobit, a to několik metráků za pár dnů
pro potřebu celé sezony. Výhoda je taková, že se úspory kumulují, ale
velice pomaly. Nevýhoda, že to není chov včel, kterým jsou včelaři
ukradený a vždy si nějak poradí. Vosk je dost problematická hmota. Ten
nemůže zpracovávat kdejaký včelařský amatér.

Jestli tady chcete hromadně zavádět lokální výrobu mezistěn, kde máte
precedens podle kterého pojedete? Tento národ zajímá cena a až potom
kvalita. Cena za zařízení co mi lisuje a seká mezistěny je tak vysoká,
že pochybuji o návratnosti u nějaké ZO, která se navíc často umí
slézti jen při příležitosti rozdávání peněz. Pánové kolik si myslíte,
žeby se našlo ZO, které by měly zájem mít nějakého Frantu s válci,
který by byl ochotný dělat takovou přesnou práci pro ostatní? Ano
výroba mezistěn je odborná práce a ne nějaká teorie o samovýrobě.
Takovou výrobu musíte mít v malíku a vzručnost a voskařský um Vám do
klína nespadne sám! Nejsou tu kořeny není tu nic kdo by mohl odborně a
ukázkově učit vyrábět voskové tuny mezistěn.

_gp_


---------------------------------
2010/2/9 Vorja <e-mail/=/nezadan>:
> - Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého
> vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví
> odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik
> výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
> - Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí
> celoročně.
> ----------------------------------------------------------
> Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad
> jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto
> kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla
> bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk
> odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká
> je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají,
> dávají přednost již zakladenému dílu-dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my
> proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době
> se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku.
> Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z
> dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného
> kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo
> včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program.
> Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc
> nevyřeší.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811)

- Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší.
- Kontaminace vosku je ze včelstev z jižních oblastí, kde se léčí celoročně.
----------------------------------------------------------
Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, jistě by dnes zaplakali nad jejích kvalitou. I když se o ní zde moc nepíše, řešíme zde v podstatě tuto kvalitu. Od izolace košilkami a propolisem, až po rezignaci - stavěním díla bez mezistěn. Pokud se náš český vosk vyváží dráže a dováží se vosk odněkud levnější, pak se není co divit, že kvalita mezistěn je taká jaká je. Naše včely je nemají rády, nerady je staví a nerady je zakládají, dávají přednost již zakladenému dílu–dílu tmavšímu. Ony vědí lépe než my proč. Jak z toho ven? Něco zakázat a něco přikázat? Ano, ale v dnešní době se to dá i obejít. Vidím také cestu výroby mezistěn z vlastního vosku. Proto zvýšit počet výrobců (v každém kraji alespoň jeden), kteří vyrobí z dovezeného vosku mezistěny na počkání. Něco jako pálenice z dovezeného kvasu. Dodat na trh jednoduchá a levná zařízení pro výrobu mezistěn přímo včelaři. Pro podporu a urychlení využít k tomu i dotační program. Především by se měl tím někdo rychle zabývat, jen diskusí se toho moc nevyřeší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.83.174) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791) (40813) (40815) (40817) (40821)

Věřil p.Holub, věřil, i mě se to stává. Ale na těch CD není vidět ani jedna jediná světlá souš, ani jedna a to je smutné. Ten ústav má jít příkladem, aspoň když se ty instruktážní filmy točí pro jak znalé včelaře, tak i začátečníky. Ti si právě vytváří obraz a systém, jakým budou včelařit. No a o tom to je.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40816) (40819)

>Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat. Honza<
-----------------------------------------------------------
Vážený příteli. Pokud byste si řádně přečetl celý můj příspěvek, pokud byste se nad ním poněkud i zamyslel, pochopil byste, že je v textu skryto i to, že v rozumné míře nevylučuji stavbu bez mezistěn. Také toho již mnoho let využívám. Vše se ale musí dělat s rozumem. Je to tedy otázka kompromisu a ne musu. A o tom to je.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791) (40813) (40815) (40817)

Proč tak expresivně, když dnešní den byl bez Vás tak tvůrčí a ohleduplný.
Kdybyste viděl můj plást, ten první v sezoně postavený na podzim, nevěřil byste mi, že je letošní. Jsou stanoviště, kde je vysoká produkce propolisu a to propolisu dost tmavého a podle toho dílo vypadá. Film také není vždy věrným zobrazením a záleží na světelných podmínkách.
Váš názor na odstín plástů tu zazněl již mnohokrát a myslím, že si to všichni budeme pamatovat, a proto není třeba to dále opakovat.
Přeji dobrou noc, P.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.83.174) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40816) (40819)

p.Křapka, napsal jste to moc pěkně. Člověk se má od včel učit, ne aby se ony učily od něj.
Díky vám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40816)

> Josef Křapka
Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.

Myslím, že jste si odpověděl sám - jak vnucovat včelkám mezistěny je přizozené člověku, který nemíní jejich hlasu naslochat.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40816)

Ano, ale prece nebudu nekoho do neceho nutit, pouzivat pouze mezisteny.
Kazdy si moze na vlastnich vcelstvech otestovat, jak stavbu s pomoci
mezisten a nebo bez mezisten. Kazdeho volba. Protiklady a zapory tu byly jiz
resene, proto postradam u Aliho prispevku nejaku hodnotu.

2010/2/8 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
> Re: bez mezistěn (40808) (40809)
> Vylev onicem.
>
> 2010/2/8 Ali
>
> > Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> > pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
> ------------------------------------------------------------
> Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů
> nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak.
> Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh,
> padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak
> fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však
> vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při
> dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového
> prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na
> snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové
> "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely
> bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici"
> včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět,
> dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho
> nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu
> pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je
> "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se
> od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro
> člověka vlastní, ale škodlivý.
> JK
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.83.174) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791) (40813) (40815)

Zdravím vás, co čekáte, je krize a i VUVC Dol šetří. Není to jen na tomto CD, shlédl jsem to i na CD Celý rok boj proti varoa, tam je teprve staré dílo. Jak od prasat. Tím vlatně ústav říká,: mějte včely v hovnech, je to jedno.
Je to kruté,ale realita. Na takových instruktážních filmech by mělo být světlé mladé dílo a ne takové černé patoky. Jestli je mezi námi nějaký černý kolega, příteli vězte, nejsem žádný rasista, jen se bavíme o včelím díle.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810)

>Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809)
Vylev onicem.

2010/2/8 Ali

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět
------------------------------------------------------------
Příteli Paprno, tentokrát s Vaším hodnocením a patrně i jiných kolegů nesouhlasím. Nesouhlasím s tím, že Ali vyjádřil "výlev o ničem". Naopak. Ali stojí nohama na zemi. I když, je přece zima a padá sníh, padá sníh, padá snížek bílý, škrábeme se na zádech, máme dlouhou chvíli. Tak fantazírujeme nikoli o ničem ale o tom co by bylo kdyby bylo. Nyní však vážně. Je však skutečností, že včely při správné chovatelské metodice a při dobrých podmínkách dokáží vystavět více než 1/3 díla celého úlového prostoru. Podotýkám, že nikoli jen plodiště a to bez relativní újmy na snůšce. Bez mezistěn se to ale zcela neobejde. Když naši předkové "vynalezli" mezistěny, všichni včelaři se na ně vrhli a počali včely bezhlavě nutit do stavby "dělničiny". Dnes opět někteří "teoretici" včelařství mají snahu mezistěnu zavrhnout a chtějí naučit včely stavět, dílo bez mezistěn a hlavně v neomezeném množství a bez trubčiny, a do toho nového díla bez "kontaminace mezistěnami" aby nanosily nejlépe 100 kg medu pro včelaře. Přátelé, sneste se z oblak na zem. Včelstvo je "superorganizmus" a nikoli fabrika. Včelstvo musíte poslouchat, musíte se od něj učit, nesmíte mu překážet. Odezdismus k odezdismu je sice pro člověka vlastní, ale škodlivý.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791) (40813)

Měl jsem možnost zhlédnout osvětové DVD Včelařský rok 1,2 - tady se podívejte, s jakými soušemi se má včelařit - to je budoucnost / jestli bude tak černá jako plásty s kterými se pracuje na těchto DVD / od kterých se má člověk něco přiučit, tak ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809)

Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
------------------
Někdo to má záviděníhodně jednoduché.
No a někdo komplikovaný si prostě řekne - proč se začaly stavět paneláky. Zřejmě proto, aby se zvýšila produktivity výstavby. A nestačí mu to a ještě se prá, zda ten život v těch panelákách opravdu stojí za to, prodlužuje život, upevňuje zdraví a nakonec zvyšuje produktivitu - tedy toho co nakonec po nás zbyde a co vytvoříme.

Komplikované osobnosti, co ze všeho dělají problém. Na vesnici a do lesa s nimi. A vypnout jim proud a vodu.

Nic mezi tím. Buď panelák nebo zemljanka.

Aby nepřemýšleli nad ptákovinama. Třeba - oni v té jižní Evropě nehynou včely? ANi u nás ne? Nepřekročili jsme nějakou mez, kdy nám to příroda dává najevo, že tudy cesta nevede?
Když se tak nad tím zamyslím, jak dlouho se u nás používají mezistěny jen z certifikovaných výroben, kde se vosk sterilizuje. Dřív se to taky nedělalo. A když si tak vzpomenu na spojence lidí ve Welsově Válce světů - mikroorganismy a baktérie.

No a někdo to má pořád jasné. Štastní lidé:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791)

Petře, Váš příspěvek ohledně likvidace roztoče považuji za to nejlepší, co zde bylo v poslední době napsáno. Píšu 1*
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Petr napsal:
.....Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Dlhy (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Test 05

Test priepustnosti. Prosím, neodpovedať!
Ďakujem.
----------

VALENTINSKE BLAHOZELANIE - ako na to v ZPS12

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810)

Mluvíme-li o kontaminaci mezistěn nemáme na mysli mezistěny z českého vosku, ale mezistěny z vosku nastaveného "levným" dovozovým voskem bůhví odkud. Cestou můžou být mezistěny z vlastního vosku. Zatím je jen několik výrobců, kteří takové mezistěny vyrábějí a snad se to zlepší. Sám dělám vše proto abych je už v letošním roce pro sebe mohl vyrobit. Je to také o tom získat ze včelstva dostatečné množství panenského vosku.
Snadné opisování někým vyřčených smyšlenek o tom jak volná stavba zásadně snižuje produktivitu včelstev mě nenechává klidným. Nemluvíme tady o kompletní výstavbě celého plodiště, ale jen o postupném vytváření přirozeného prostředí takovém, jaké si včely sami zvolí. Je to zdlouhavá cesta, ale ne tak dlouhá aby za několik let byl výsledek patrný. Sám v to vidím cestu, vedle omezení tvrdé chemie, jak zvýšit dlouhověkost svých včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809)

Vylev onicem.

2010/2/8 Ali <e-mail/=/nezadan>

> Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako
> pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny
> vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu.
> Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je
> minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3
> x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je
> téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných
> výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců,
> kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se
> domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i
> držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější.
> Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se
> léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako
> poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu
> takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si
> zákazník koupí.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808)

Co tady řešíte za nesmysly jestli bez mezistěn nebo s mezistěnami. Jako pokus dobré, ale včalařit takto je krok zpět. Proč se asi začaly mezistěny vyrábět - zřejmě proto, aby se zvýšila produktivita včelstev a výnosu medu. Nějaká kontaminace vosku léčivy při dodržení stanoveného postupu je minimální - prakticky žádná. Chcete snad říci, že jedno léčení gabonem a 3 x fumigace "dodá" do mezistěn léčiva. Vždyť tato "kontaminace" léčivy je téměř nezjistitelná a při řádné desinfekci a nákupu u autorizovaných výrobců snad nic nehrozí. Nebudu rozvádět kvalitu mezistěn těchto výrobců, kteří včelí vosk nastavují čímkoliv, aby snížili cenu. Ale i zde se domnívám, že jsou příjdou cesty formou nabídky kvalitnějších, ale zřejmě i držších mezistěn. Ale český člověk zřejmě sáhne téměž vždy po té levnější. Apropo, jaká kontaminace vosku je ze včelstěv z jižních oblastí, kde se léčí celoročně ? To by už se snad med z těchto plástu nedal používat jako poživatina pro člověka. Bez mezistěn lze včelařit, ale ztráta výnosu z medu takto vyrobeného by byla někde jinde. A jsme opět u toho, jaký med si zákazník koupí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 2. 2010
bez mezistěn

Moje otázka : Ví někdo proč včela preferuje...
nebyla pane inženýre reakcí na vaši odpověd, napsal jsem ji před tím než jsem si vaši odpověd přečet.
Opravdu jde jen o nedorozumění a oby jsme na stejné straně problému. Pravděpodobně si o důležitosti mezistěn,světlých a tmavých souších ve včelstvu myslíme stejné.
Více si vážím že někdo na některý problém nereaguje než aby reagoval za každou cenu.
Jen jsem se zeptal.
Já samozřejmě také užívám mezistěny, i mně je líto vyměnovat čistý vosk z víček za mezistěny jež mohou být kontaminované. Snažím se mezistěny při obnově díla v některých případech nepoužívat ale daří se mi to jen částečně.
Je mi jasné že nadužívání, zneužívání léčiv je nebezpečné.
Asi uznáte že při chovu matek z matek inseminovaných je následná selekce na varoatoleranci a další vlastnosti obtížná až nemožná.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40798) (40803) (40806)

> Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre
> nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách
> prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo
> za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto
> si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo
> vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si
> vyskúšať.

Co takhle po male ochutnavce toho naservirovat vice, neslo by to prosim? Ja bych se za to velmi primlouval, je to zajimave z mnoha duvodu.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasilisa (95.103.235.240) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40798) (40803)

Včelárim v NN. Od začiatku včelárenia a v priebehu ďalších 15 rokov som pre nedostatok vosku a medzistienok včeláril len na 1 – 2 cm pružkách prilepených voskom k hornej latke rámika. Včelstvo nedokáže obnoviť dielo za jednu sezónu., preto sa stráca medný výnos. Stavba je zmiešaná a preto si treba zvyknúť, že aj trúdie dielo je vystavané dielo. Úľ musí byť vo vodorovnej polohe. Nie je žiaden problém takýto spôsob včelárenia si vyskúšať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40802)

Vyhýbám se vyjadřování k věcem, které nemám sám vyzkoušené, proto moji
odpověď, na které jak vidím trváte :-), berte jako můj názor. Myslím, že
bez mezistěn to jde, ale hlavně v silnějších snůškách, pokud včely budou
muset stavět kompletně dílo, bude medný výnos menší, to jsou věci dobře
známé. Určitě je to cesta k omezení reziduí, nicméně pokud budou v úlu i
plásty z mezistěn, část reziduí se dostane i do díla vystavěného volně
(tj. bez mezistěn), protože včely voskový i propolisový materiál
přenášejí. Samozřejmě těch reziduí tam bude několikanásobně méně než v
plástech z mezistěn. Někteří včelaři to začínají řešit tak, že si
mezistěny nechají dělat ze svého vosku získaného z víček a volně
stavěných plástů, tam těch reziduí bude minimum.
Já vidím jinou cestu - omezovat používání akaricidů na minimum a do
budoucna je vyloučit úplně. Pokud jde o varroózu, do budoucna je to
možnost jak problém vyřešit. Vůbec nevadí, že jí málokdo věří - pokud se
toho dožijí, třeba až potom uvěří. Doporučuji si přečíst článek (kdo
nemáte k dispozici Moderní včelař č.6/2009) na
http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/#allsopp - vůbec to nemusí
trvat tisíce let, ale nejde to ani tak, jak to někdo může chápat -
nechat naše včelstva z ničeho nic bez ošetřování proti kleštíkovi. Je to
komplexnější problematika, včelařské prostředí v ČR k tomu ještě
nedozrálo, v západní Evropě se její chápání posunulo už dál...
Na to další už jsem Vám odpověděl v předchozím příspěvku.
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> omlouvám se znovu:
> Jan Bűrgel :
> bez mezistěn
> Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při
> svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho
> podcenovat ale včelačký průměr
> je asi níže než toto forum.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 2. 2010
ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi je zavrhujeme?

Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé plásty když mi včelaři je zavrhujeme ?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40798)

To je nepochopení. Jsou mezi námi i tací, kteří potřebné vybavení mají,
stačí jeden člověk s mikroskopem a ochotou. A stačí jedna buňka. Víc se
k tomu už vyjadřovat nebudu, není to pro mě důležité.
Jak bez mezistěn? To je téma pro jiné, protože to není cesta pro mě...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 2. 2010
bez mezistěn

omlouvám se znovu:
Jan Bűrgel :
bez mezistěn
Budu reagovat na poslední příspěvek K Čermák a a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn a rezudii?

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu. Nechci nikoho podcenovat ale včelačký průměr
je asi níže než toto forum.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40798)

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 14:11:46
> ----------------------------------------
> Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých
> útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.
>
> Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
> Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.
>
> Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem
> počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.
>
> (Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním
> časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
> Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.
>
> Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 2. 2010
bez mezistěn

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777)
Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.

J.B. já také

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795) (40796)

To je ten čas podle krajú se zčíná sužovat v půli čevence je to dáno stavem vegetce. dobu si na svém stanoviští musí každý vypozorovat sám a matka přestává trubčinu zakládat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 13:35:54
> ----------------------------------------
> Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
> ------------------------------------------------------
>
> U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento
> úkon proveďte až 10-15 července.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 2. 2010
bez mezistěn

Budu reagovat na poslední příspěvek a poprosím o shovívavost při svých útocích. Chtěl bych aby můj přispěvek byl positivní.

Ne zodpověděl jste téma jak bez mezistěn.
Vede tudy cesta, je možné obnovovat dílo bez mezistěn.

Opravdu si myslíte že průměrný včelař bude řezat buňku a pod mikroskopem počitat košilky a vyhodnocovat stav a kvalitu plástu.

(Nebylo by vhodné místo až 8mi fotografií předsedy ČSV v jednom měsíčním časopise publikovat výsledky takového to výzkumu kydyby byl?)
Omlouvám se asi to nezměníte-me ani vy ani já ani toto forum.

Řešit celý problém pod pojem "světlé plásty, souše" je asi málo.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40793)

"Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích."

S tímto mám problém souhlasit, v mých podmínkách není trubčina kontinuálně kladena, ale pouze nárazově, občasně, a tak kleštík má šanci jen krátkou dobu k založení rodiny v trubčí bunce. Potom se ten poměr výrazně změní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795)

Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit…
------------------------------------------------------

U Rašovské metody je uvedeno: V žádném případě trubčinu nevyřezávat-tento úkon proveďte až 10-15 července.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791)

Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo zamořeno znova od souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 08.2.2010 11:18:55
> ----------------------------------------
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40791)

A co trubec jako geneticky material?

2010/2/8 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> S pozdravem
> P.Z. UH.Hradiště.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791)

Máte pravdu, může to být velmi účinný způsob redukce populace kleštíka.
Dokonce je vybádáno, na čem záleží přednostní infikování trubčích buněk
před dělničími a je to i matematicky podloženo - mohu říci, že to není
(skoro vůbec) způsobeno vyšší atraktivitou trubčích larev. Takže při
známém počtu plodových buněk, síle včel a počtu foretických samiček se
dá poměrně přesně zjistit, kolik samičky napadnou trubčích buněk plodu a
kolik dělničích. Příklad: Při síle vč. 30 tis., 1500 dělničích a 200
trubčích buněk denně víčkovaných a jen 20 foretických samičkách V.d.
(možná situace v kětnu) bude infikováno 0,1% dělničích a 2% trubčích.
Pokud bude za stejných poměrů počet foretických kl. 200, bude infik.
1,4% dělničích a 18,3% trubčích larev, při ještě silnějším zamoření
včelstva např. se 400 foret. kleštíky bude infikováno 2,7% dělničích a
33% trubčích larev před jejich víčkováním. Plyne z toho, že účinnost
likvidace trubčiny proti kleštíkovi se prudce zvyšuje se zamořením
včelstva a že dělničí plod je díky přítomnosti trubčího plodu vcelku
ochráněn před kleštíky. Důležitá je i informace, že pokud ve včelstvu
nebude trubčí plod, nedělá kleštíkovi problém přejít množit se úspěšně v
dělničině, matematický model mám.
Dá se tedy také zjistit, jak bude infikována dělničina, když včely
přestanou chovat trubčí plod, což je situace koncem léta - čas rychlé
změny poměrů ve vč. pokud jde o varroózu a nebezpečí krize a kolapsů.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa,
> t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem
> smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní
> gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně
> zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že
> po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny
> na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství
> roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto
> neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj
> proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom
> že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého
> včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích
> nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté
> likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je
> velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40777) (40786)

Vyjádřil bych to úplně stejně jako p. Přeslička. Nevím, jestli je někde
takový článek. Ale kdo má dobrý mikroskop, nemůže být problém to zjistit
- vytáhnout z buňky košilku po kukle a při potřebném zvětšení se
podívat, jestli jsou v ní nějaké průchody velikosti pro spory mikrobů.
Spíš bych odhadoval že ne. Jenže - pokud uhyne v buňce larva nebo kukla,
všechny zárodky z ní zůstanou v buňce neoddělené košilkami - včely to
čistí a tak se zrodky v úlu šíří. To je potom jedno, jak starý je plást.
Info co vím - spory původce moru mají velkost 1,1×0,5 um, spory nosemy
4×2,25 um.
Problém barvy díla považuji za nepodstatný, pokud včelař průběžně dílo
přiměřeně obnovuje, tedy má dílo panenské nebo lehce hnědé, tmavé patří
opravdu ven. Víc mi vadí, kdybych např. ošetřoval včely aerosolem, tam
je dobré brát roušku na ústa, a moji zákazníci na med jezdí kolem
včelnice, asi by se divili... Používám jen fumigaci a to před případným
kouřem stihnu utéci, roušku si tedy neberu.
Ještě méně mě trápí jakýsi problém sterilnosti úlového prostředí. Trefně
to vyjádřil Karel. Ve světlém díle ovšemže je méně zárodků, ale docílit
jen světlé dílo v provozu s více včelstvy je nemožné a hlavně není to
nutné - včely musí být schopny poradit si s běžným infekčním tlakem.
Když ne, mají nižší životascopnost a je třeba měnit matku(y).
K. Čermák

Ji?? P?esli?ka napsal(a):
> Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní
> studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a
> počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi
> nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku
> pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává
> fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití
> je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti
> medu.
> Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií
> nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776)

Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel před roztočem varroa, t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento boj proti v.d. považuji za mnohem smysluplnější a účinnější než např.používání KM či již rezistentní gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí rámečky,které matky postupně zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované drátkem,což mě zabezpečuje,že po odřezání víček s již zakuklenými trubci a následným vyklepáním trubčiny na světlý papír se trubčina nezhroutí a na papíře vidím dobře množství roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám včelstvům.Určitě tímto neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům tento biologický boj proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují bezhlavě chemmií.Nejenom že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám rojení.V začátcích mého včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v jednotlivých rámečcích nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při důsledné několikaleté likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku max.do pěti roztočů,což je velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
S pozdravem
P.Z. UH.Hradiště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.32.90) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40781) (40785) (40787) (40789)

Používám panenské dílo v "medníku". Protože "vydrží dlouhá léta - matka mi je nezaklade - neřeším obnovu díla v medníku, pouze přidělávám nové. Pro rozšiřování používám mezistěny. V "plodišti" naproti tomu se snažím mezistěny nahradit volnou stavbou (viz. moje stránky www.sweb.cz/jjvcela). Spolehlivě staví dělničí dílo roje. Oddělky tak na 75%. Kmenová včelstva v době tvorby oddělků vložené stavební rámky 100% vystaví trubčím dílem. Proto v květnu je lepší vlkádat do včelstev po odebraných plástech vystavěné světlé souše ze zrušených loňských oddělků nebo mezistěny. Tvorba oddělků je jedním z protirojových opatření a tak vložení samých mezistěn pozastaví ještě více plodování a od rojení nepomůže.
Diskuse o tmavých souších pro uložení medu řeší problém včel. Těm je to opravdu po miliony let asi jedno. Problémem je ale naše léčení - kontaminace vosku i košilek v buňkách a hlavně požadavek trhu. Zákazníci si hodnotí sami a vyřadují med ode mě a to je dobře.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40781) (40785) (40787)

v medníku nevím zda jde používat bez mezistěn panenské, ale určitě lze používat nezatížené rezidui léčiv. každý rok vyměnit 1/2 medníkových plástů. drobné nepravidelnosti a více trubčiny v medníku nevadí, silně nepravidelné se můžou vyřazovat, pěkné zase posouvat do plodiště. teprve

při nedostatku si v plodišti pomoci mezistěnami...
pokud by se plásty z plodiště používaly jen pro nevčelařské účely, nebyly by ani rezidua v mezistěnách.
to je ale práce pro novou generaci včelařů, nezatíženou některými dogmaty a celoživotními zvyky. jinak je to

lákavá myšlenka, do medníků vkládat jen nízké, třeba i nedrátkované rámky. velká úspora práce a vstupů. u vysokých rámků (např. jumbo) to bude složitější, tam jsem stavební rámek vkládat nezkoušel a asi by to chtělo mít je s všechny s dělničinou. tam se bez mezistěn (a drátkování)

asi neobejdeme. podmínkou toho celého je prostorné plodiště, aby se daly plodištní rámky na vyřazení posouvat na kraj a nemusely se převěšovat do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40786)

Jde o plásty v plodišti. Medníkové plásty používám výhradně panenské.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.99.75.234) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40781) (40785)

Možno sú to predsudky, ale zákazníci sú stále fajnovejší. Ak vám niekto podá svačinu zabalenú v novinovom papieri, alebo v servítke, ktorú si vyberiete ? Tak to bolo doteraz aj s balením medu do použitých pohárov a doteraz to stále niektorým včelárom nevadí. Myslím si, že postupne bude ubúdať včelárov, ktorí vkladajú do medníka tmavé plásty. Ja považujem takúto zásadu za vec hygieny a etiky včelárenia. Podobne je to aj s používaním tvrdých liečiv - ak to predpis na základe nejakej analýzy nezakáže, budeme ich neustále tlačiť do včelstiev a sťažovať sa na postreky repky, ktoré môžu poškodiť naše včelstvá. My rovnakým spôsobom môžeme pôsobiť na zdravie našich zákazníkov. Normu škodlivých látok v mede a vo vosku možno neprekročíme, ale o niekoľko rokov to už nemusí byť pravda a zistíme, že na základe novej analýzy a následne novej normy sme predávali med , ktorý nebol celkom košér . A je to zase o hygiene , etike a svedomí. Volná stavba, alebo stavba na nekontaminovaných medzistienkach a používanie mäkkých liečiv budú v blízkej dobe elementárne zásady včelárenia. Niektorí včelári to už nestihnú, niektorí nebudú chcieť, niektorí si budú musieť zvyknúť. Najlepšou perspektívou nášho včelárenia asi bude, ak si zvykneme dobrovolne a čo najskôr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777)

Nechtěl jsem již na toto téma reagovat, ale přeci. Ví někdo o seriozní studii o tom, že existuje vazba mezi zdravím, kondicí a pohodou včelstva, a počtem zaplodování plástů na kterých jsou tato včelstva chovaná? Připadá mi nelogické, že pokud by existoval mechanizmu účinně zabraňující průniku pachutí i z úplně tmavých plástů do medu, tak že tento mechanizmus přestává fungovat v případě patogenů. Z pohledu evoluční strategie včel na přežití je obrana před nemocemi mnohem důležitější než obrana před změnou chuti medu.
Protože jsem se za 45 let své včelařské praxe s žádnou takovou studií nesetkal, nepovažuji barvu plástů za důležitou.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40781)

"p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu."
Dejte do včelstva nad mřížku starší plásty společně s vystavenými mezistěnami a med z nich vytočte zvlášť. A dejte oba medy porovnat do laboratoře. S největší pravděpodobností mezi medy nebude žádný rozdíl nebo jen malý. To, že ze zakladených plástů lze vodou vyloužit různé nechutné svinstvo, to není žádná novinka, je to všeobecně známo. Nedá se z toho ale usuzovat, že z takových plástů se podobné svinstvo dostává i do medu, med se v plástech chová totiž úplně jinak než voda.
Párkrát zakladené ne příliš staré plásty do normálního včelstva patří, i do plodiště a pokud není z nějakého důvodu jednoznačně deklarováno včelařem, že med je v nezaplodovaných plástech, tak i do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezist?n, chov matek a dvoji , selekce (40763)

Kde jsi k takovým nesmyslným % přišel , Včely si podle vlastního uvážení trubčiny postaví přesně tolik kolik budou potřebovat U vkládání rámků bez mezistěn pak ale hrozí že na jednom rámku budou oba typy buněk a proto se používají mezistěny Poměr obvykle závisí na stáří matky, síle včelstva a jeho rojové náladě. Ne však na přání a představách včelaře. Bez mezistěn však postavené dílo nebude jeho představám vyhovovat po stránce vzhledu a skladby buněk Dáš li prázdných rámků málo tak ti některé přkopou starší dílo a dáš li polovinu do nástavku bude to neúhledné a kdyby jsi tak vystrojil celý tak budou stavět třebas napříč rámky V tomto případě se pak používají ty pásky a stačí 1 cm široké Dílo také nedostaví až ke spodní loučce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: bez mezist?n, chov matek a dvoji , selekce
> Datum: 07.2.2010 15:07:49
> ----------------------------------------
> Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
> Přes to je možno u včelstev u kterých se vymění časně "tohoročná matka"
> vkládat jen stavební rámky.
> Matky se ale musí vychovat ještě před snuškou, a ještě s předstihem se musí
> vychovat trubci a to vložením trubčích plástů do středu nejlepších
> včelstev ,trubčích.
> U takových to ranných chovů je možno nabídnout matkám vámi selektované
> trubce, protože v sousedových horších včelach ještě trubci nejsou. ( dají
> se tak       selektovat jak matky tak trubci.
> Jistou nevýhodou je že tyto časné chovy jsou náročnéjsi na včelí materiál a
> závisí více na počasí a múže se stát že jsou méně úspěšné co do počtu matek
> tak někdy i jejich oplodnění)
> Nejlepe aby tak do 15.5. kladly potom se vymění a potom je možno vkládat
> stavební rámky. Vyhoda je ze nevkladate eventuelne chemicky znecistene
> mezisteny
> Jestlize jste zacinajici vcelar asi bych vam dubnovy chov matek
> nedoporucil.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 8. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777) (40781)

Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S
-----------------
no v mém těle se množí bakterie stále a neustále, co s ním mám proboha dělat? Postavit si nové sterilní tělo?

Ale obávám se, že moje tělo bez bakteríí by bylo asi do měsíce v krematoriu na 100%sterilizaci. :-)
:-)
Viz odboba nemocnosti hodně mytých a málokdy mytých dětí.

Mám lejt do včel kromě pětkrát léčení VD i Domestos, nebo co je to pořád v těch reklamách na čisté WC?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 2. 2010
Re: Bez mezist?n (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40733) (40736) (40758)

To víš že to jde Jen je nesmíš dávat vedle sebe ale ob rámek takže polovinu nástavku nejvýše Občas se musí pak ale nějaký vyhodit .





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Bez mezist?n
> Datum: 07.2.2010 14:10:17
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, zkoušel někdo z Vás vyměňovat dílo bez použití mezistěn, pouze
> vkládáním vydrátkovaných stavebních rámků s proužkem mezistěny nahoře, nebo
> bez tohoto proužku ? Pokud by byly včelky schopny takto vystavět 1/3 díla
> ročně, předešlo by se tím "recyklaci" léčiv mezistěnami a k získání málo
> kontaminovaného vosku.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.141.169) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776) (40777)

p.Polášek, Vemte staré tmavé dílo a polijtejej vodou. Po tak 2 hod to dílo vemte a obsah vlijte do prosklené misky. Uvidíte, co z toho vyteče, doslova hnůj. Zkuste k tomu přičichnout, nebo ochutnat to, zaručuji vám, že na tu chuť nikdy nezapomenete. Uvidíte, jaké patoky se dostávají do medu. Já to vyzkoušel, proto to píši. Včely sice buňky vyčistí, ale ne vše, ty bakterie se tam množí a množí. Včelstvo s nimi do jisté míry umí odolávat, ne však na trvalo. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40763) (40765) (40775) (40778) (40779)

Mám odzkoušenou stavku bez mezistěn na rm 39x30 v podstatě bez problémů na nedrátkovaný i drátkovaný rámek vložený mezi dva již vystavěné. Drátkuji svisle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40763) (40765) (40775) (40778)

Bez mezistěn jsem to v plodišti zkoušel ale u velkých plástů na výšku to nejde. Včely si je nějak v dolní polovině propojí a je konec rozběrnému dílu. Navíc u DS by to chtělo alespoň dva drátky vodorovně, zanesou li dílo více medem dílo sjíždí a trhá se. Naproti tomu na polovičních plástech to funguje dobře a protože budu cca 15 úlů provozovat nízkonástavkově určitě v přirozené stavbě budu pokračovat. Myslím, že u nízkých nástavků to má budoucnost. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40763) (40765) (40775)

Jan Čáp:
Hmm .. třeba má spoustu zkušeností k tématu,
mohl bych na něj dostat kontakt?

___________________________________________________________


Bronislav Gruna
b.gruna/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769) (40776)

"Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou."
Příliš tmavé dílo se ve včelách nechávat nemá, platí zde zásada určité rozumné střední hranice. Na druhé straně včely umí účinně zabránit tomu, aby i z úplně tmavých plástů se vůbec něco uvolňovalo do medu. Aspoň, pokud vím, nikdo to ještě nikdy nedokázal nějakým seriózním rozborem a porovnáním medu z vystavených mezistěn a z hodně tmavých plástů. Jsou tady jen v podstatě domněnky , že med z hodně tmavých plástů má trošičku jinou chuť. Přirozeně pokud včelař nesešrotuje plné buňky s košilkami od plodu a s kdovíčím na jednu kaši a nenechá dlouhým ležením ty látky proniknout do medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.78.35) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40769)

Zdravím p.Černá,
Když nevyřezáváte trubčinu, to nemáte potíže s varoa? Je to přece biologická past na roztoče varoa. Dále také záleží, kolik tam toho humusu máe v tom medu. Tmavé dílo jestli je v medníku, nebo plodišti, jednou tam je a pokud matka ploduje v čistém díle, z toho humus medníku se tam bakterie a spory nemocí stejně dostanou. Takže si nepomůžete. Je to stejné, jako když máte úvět, nemůžete jej splácet a půjčíte si na ten úvěr další úvěr.Buď ať je v úle všchno dílo mladé, nebo žádné, taková polovičatost nic nevyřeší. S vaším názorem souhlasit nemohu, ale cením si vás, že to sem napíšete, máte svůj názor-děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40763) (40765)

> S překvapením jsem se seznámil s velkovčelařem,
> který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Hmm .. třeba má spoustu zkušeností k tématu,
mohl bych na něj dostat kontakt?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739) (40742) (40755) (40759) (40768) (40772)

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40767)

jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?
----------------
zrovna s emě v práci ptal kolega, četl známou "oslavu" zlatého řezu a v té je napsáno, že i poměr trubců a včel je v poměru Zlatého řezu.
Tak jsme mu řekl, že právě podle tohoto tvrzení jsme tu "odbornou stať" dál nečetl.

Je to velmi proměnlivé. Záleží skoro na všem, jiná věc je poměr trucbů a druhá trubčiny.
Když nechám trubčinu normálně všude (manipulací s rámky, při medobraní atd), stavební dávám většinou na kraj, ale vystavěné plásty nijak netřídím, tak je včely normálně zanášejí sladinou. A tím ten rozdíl ztrácí význam. Pokud tam alke je na jaře plodové hnízdo, tak jsou to trubci co jsou už velmi brzo na jaře v úle. A podle mě - hypotéza - to brzdí stavbu další trubčiny.

Taky jsem se dřív vyptával co na to včely, ale když jsem poslouchal co na to včely řeknou, tak se to až stydím napsat. :-)

Karel


P.S.
aby nedošlo k nedorozumění, protože mám rámky 232mm (24cm nástavky) tak nadále používám mezistěny. Jen vystrojuji velké množství stavebních. Navíc v bývalé morové oblasti chci víc stavby, takže na mezistěnách stavějí rychleji.
Kdybych měl nižší rámky, asi bych šel na úplnou stavbu bez mezistěn, ale to nemám odzkoušené.
Ale vím o lidech co to běžně provozují. I u 24cm.
Jakmile přejdu k obnově jen 1/3 plodiště, tak ruším mezistěny, nebo je už nebudu tak intenzívně používat.

Za pár let dám podle výnosů vědět, zda intenzívní obměna díla je na úkor výnosů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739) (40742) (40755) (40759) (40768)

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 7. 2. 2010
zbytky léčiv v medu

Pánové,nejsem chemik,ale myslím,že v dnešní době,kdy málokdo z nás má to štěstí,že jeho včelstva navštěvují panenskou přírodu,řešit zbytky léčiv v plástvech je ztráta času.Můžete mít panenské souše napadené plísní dík počasí,souše mohou být špatně uskladněné,v ovzduší lítá spousta prach.částic...Prostě do medu se může dostat teoreticky nějaký fujtajbl ať děláte co děláte,ne?A myslím,že ne v úlu.Nejsem si stoprocentně jistá,ale myslím,že se toto řešilo i ve Včelaři a nebude to moc dlouho.Něco jako biomed.zdravím černá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40767)

Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
----------------------------------------------
Včely trúdie bunky- TB (pri používaní MS), vždy stavajú tam, kde sa im taká možnosť naskytne,npr. každé poškodenie plásta využijú na dostavbu TB, niekedy pri stavbe aj Ms znehodnotia TB.

Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
------------------------------------------
Ak TB s plodom na pláste vyrežem o 24 hodín tam znovu nájdeme postavené TB, preto to nemá zmysel, ja to nerobím a výskyt VD mám nízky.

myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos.
(Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
------------------------------------------------------------
S ing. Čermákom súhlasím, v podstate nejde o dostatok trúdov v počte jedincov, dôležité je, že ich včelstvo chová. Ak vychádzame z biológii každého tvora, musí sa rozmnožovať aby zachoval svoju existenciu. K tomu potrebuje samčieho jedinca a potrebujú ho i včely, aby mal kto oplodniť M.
A tu som pri podstate problémov s trúdmi, včelstvo chová trúdov aby sa rozmnožilo rojením, každá rojová nálada a samotné rojenie znižuje jeho výnos.
Ja som tento problém riešil viac rokov a ..nedoriešil som ho. Pud rozmnožovania je silnejší ako naše zbytočné zásahy s odstraňovaním chovu trúdov. Zvlášť preto, keď majú včely také dobré podmienky, ako posledné teplé roky. Tu málokedy pomôžu zásahy zo strany včelára do ich života. Včely v prírode nemali nikdy cieľ doniesť tony medu, doniesli len toľko, aby prežili.

Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.
--------------------------------------------------------
Aby som to zistil, chovám jedno včelstvo v prírodných podmienkach, teda "nepindám" im do ich života zásahmi, dielo si stavajú ako chcú a koľko chcú (miesta majú dosť), už po dve letá sa každý rok trikrát vyrojili, po odrojení sa znovu postavili na nohy, včelstvo zimuje už štvrtú zimu. Do ich diela vidím len čiastočne, ale usudzujem, že 1/4 diela je s trúdimi bunkami (raz keď včelstvo z nejakých príčin neprežije, presne to zmeriam). Divoké včelstvo, ako ho vy označujete, stále má v 105 cm vysokého klátu s vnútor. 30x30 cm rozmermi pri každom rojení mali dielo len v dĺžke cca 56 cm. Neviem si to dať do súvisu s tvrdeniami, že ak má včelstvo dostatok miesta na stavbu, NEBUDE SA ROJIŤ! Opak je pravdou!

Potom v prírode včelám naozaj nejde o to, doniesť čo najviac medu, ale prírodu obohatiť vysokým počtom rojov, len tak má rod včiel nádej na ich zachovanie. Preto riadiť sa za každú cenu príkladmi z prírody sa včelár nemôže, ale pracovať s včelstvom tak, aby sme mali čo najvyšší profit v podobe vysokých výnosov medu, teda aj proti prírode. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 7. 2. 2010
bez mezistěn

Jeden rok šla včelstva rychle do síly a došly mi mezistěny.Tam,kde byla mezistěna malá,ji vynechaly a stavěly na té vedle,která byla celá.Ovšem mezistěny nebyly vedle plodiště,ale nad ním.Taky se mi stalo,že jsem zaspala a udělaly mi výstavní divočinu od víka medníku k rámku plodiště.Jakmile jsem jim tam strčila prázdný rámek,který byl vydrátkovaný,ignorovaly ho. Trubčinu nevyřezávám,myslím,že čím míň zásahů do včelstva,tím líp.A co se panenských pláství týče,jsou křehčí,kolikrát nedotažéné,proto mám radši ,,klasiku",ty hezky tmavé.V medníku,ne v plodišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739) (40742) (40755) (40759)

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce

Mne vcely stavi trubcinu i kdyz ji maji vice jak 10procent.
Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos. (Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce (40763) (40765)

Bez mezistěn staví včelstva 90% trubčiny.
------------------------

možná, v prvém roce. Pokud tam zůstanou stavební přes zimu a včely mají "dost" trubců, tak si staví co chtějí.
Jinak by v divokém včelstvu nebyly dělnice, ale 90%trubců.
:-)

Usilovnou stavbou trubčiny se včely snaží na pár , či jednom stavebním rámku který mají k dipsozici narovnat nerovnováhu vnucenou jim včelařem.

Když pak mají veget a nikdo jim "trubčinu" nevyndavá, vyřezává, staví i celé plochy dělničiny stjeně jako na mezistěně.

S překvapením jsem se seznaámil s velkovčelařem, který jen vyřezává voští a nechává to na včelách.

Tohle jsme kdysi dělal z nedostatku času, ale nikde jsem to neventiloval, člověk je i s neizolovanými nástavky dostatečně podezřelý:-)
Tak co ještě jen vylamovat souše z nedrátkovaných NN rámků. To už by to včelaření bylo opravdu bezpracné.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68

Karel
----------------------------------------------------------
jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76767 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40766 do č. 40826)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu