78226

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce

Mne vcely stavi trubcinu i kdyz ji maji vice jak 10procent.
Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos. (Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce

Neni ale ve stredu ale na okraji plodoveho telesa.
----------------------------------------------
Včely trúdie bunky- TB (pri používaní MS), vždy stavajú tam, kde sa im taká možnosť naskytne,npr. každé poškodenie plásta využijú na dostavbu TB, niekedy pri stavbe aj Ms znehodnotia TB.

Nevyrezavam ji,nemam vysoke spady roztoce.
------------------------------------------
Ak TB s plodom na pláste vyrežem o 24 hodín tam znovu nájdeme postavené TB, preto to nemá zmysel, ja to nerobím a výskyt VD mám nízky.

myslim si ze dostatek trubcu nesnizuje ale zvysuje vynos.
(Vim ze ing Cermak ma studii s opacnym vysledkem)
------------------------------------------------------------
S ing. Čermákom súhlasím, v podstate nejde o dostatok trúdov v počte jedincov, dôležité je, že ich včelstvo chová. Ak vychádzame z biológii každého tvora, musí sa rozmnožovať aby zachoval svoju existenciu. K tomu potrebuje samčieho jedinca a potrebujú ho i včely, aby mal kto oplodniť M.
A tu som pri podstate problémov s trúdmi, včelstvo chová trúdov aby sa rozmnožilo rojením, každá rojová nálada a samotné rojenie znižuje jeho výnos.
Ja som tento problém riešil viac rokov a ..nedoriešil som ho. Pud rozmnožovania je silnejší ako naše zbytočné zásahy s odstraňovaním chovu trúdov. Zvlášť preto, keď majú včely také dobré podmienky, ako posledné teplé roky. Tu málokedy pomôžu zásahy zo strany včelára do ich života. Včely v prírode nemali nikdy cieľ doniesť tony medu, doniesli len toľko, aby prežili.

Kolik je trubciny v divocine nevim nikdy jsem to necetl.
J.B.
--------------------------------------------------------
Aby som to zistil, chovám jedno včelstvo v prírodných podmienkach, teda "nepindám" im do ich života zásahmi, dielo si stavajú ako chcú a koľko chcú (miesta majú dosť), už po dve letá sa každý rok trikrát vyrojili, po odrojení sa znovu postavili na nohy, včelstvo zimuje už štvrtú zimu. Do ich diela vidím len čiastočne, ale usudzujem, že 1/4 diela je s trúdimi bunkami (raz keď včelstvo z nejakých príčin neprežije, presne to zmeriam). Divoké včelstvo, ako ho vy označujete, stále má v 105 cm vysokého klátu s vnútor. 30x30 cm rozmermi pri každom rojení mali dielo len v dĺžke cca 56 cm. Neviem si to dať do súvisu s tvrdeniami, že ak má včelstvo dostatok miesta na stavbu, NEBUDE SA ROJIŤ! Opak je pravdou!

Potom v prírode včelám naozaj nejde o to, doniesť čo najviac medu, ale prírodu obohatiť vysokým počtom rojov, len tak má rod včiel nádej na ich zachovanie. Preto riadiť sa za každú cenu príkladmi z prírody sa včelár nemôže, ale pracovať s včelstvom tak, aby sme mali čo najvyšší profit v podobe vysokých výnosov medu, teda aj proti prírode. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 2. 2010
Re: bez mezistěn, chov matek a dvoji , selekce

jaký je vlastně poměr trubčiny a dělničiny, pokud nají včely "volnou ruku"?
----------------
zrovna s emě v práci ptal kolega, četl známou "oslavu" zlatého řezu a v té je napsáno, že i poměr trubců a včel je v poměru Zlatého řezu.
Tak jsme mu řekl, že právě podle tohoto tvrzení jsme tu "odbornou stať" dál nečetl.

Je to velmi proměnlivé. Záleží skoro na všem, jiná věc je poměr trucbů a druhá trubčiny.
Když nechám trubčinu normálně všude (manipulací s rámky, při medobraní atd), stavební dávám většinou na kraj, ale vystavěné plásty nijak netřídím, tak je včely normálně zanášejí sladinou. A tím ten rozdíl ztrácí význam. Pokud tam alke je na jaře plodové hnízdo, tak jsou to trubci co jsou už velmi brzo na jaře v úle. A podle mě - hypotéza - to brzdí stavbu další trubčiny.

Taky jsem se dřív vyptával co na to včely, ale když jsem poslouchal co na to včely řeknou, tak se to až stydím napsat. :-)

Karel


P.S.
aby nedošlo k nedorozumění, protože mám rámky 232mm (24cm nástavky) tak nadále používám mezistěny. Jen vystrojuji velké množství stavebních. Navíc v bývalé morové oblasti chci víc stavby, takže na mezistěnách stavějí rychleji.
Kdybych měl nižší rámky, asi bych šel na úplnou stavbu bez mezistěn, ale to nemám odzkoušené.
Ale vím o lidech co to běžně provozují. I u 24cm.
Jakmile přejdu k obnově jen 1/3 plodiště, tak ruším mezistěny, nebo je už nebudu tak intenzívně používat.

Za pár let dám podle výnosů vědět, zda intenzívní obměna díla je na úkor výnosů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu