Včelařská konference

Pokud jsou úly vaše tak ano, můžete si je ponechat, protože vy nejlépe víte, jak se o ně staráte, jak často provádíte určité druhy desinfekce, ošetření atd.
Já mluvím o tom, že pokud mladý člověk začne včelařit, měl by si v 6 rámkovém rojáku donést od někoho na rámkách oddělek z místní ZO, nebo chovatele oddělků z vyššího chovu. Měl by mítnachystán fungl nový úl pro sazení oddělku do něj...Nikdo mu ovšem nemůže nařizovat, že má na začátek včelaření mít nové úly. Ale mít staré úly, které příklad za životnost měnili 3x majitele zrovna není také dobré. Mě kupříkladu jeden včelař nabízel staré úly, myslím, že to bylo i zadarmo, odmítl jsem. Když se mi ale objevili před domem, vzal jsem je a spálil. Je to sice od těch staříků pěkné, že mladým chtějí pomoci do začátku, takto ale ne. Největší pomocí je, když jim předají vlastní zkušenosti. Vše ostatní je na tom mladém.
Já bych nemohl dát svoje holky do úlu, o kterém nevím shola nic, jaká je jeho minulost, co v něm je za spory atd.
Z mého pohledu to vidím tak, že si radši zainvestuji více a budu mít své holky v nových příbytcích. Beru to tak, že nový úl mi vydrží 20 let, kdežto ten starý třeba jen dva roky. U nového úlu vím, že nemá žádnou minulost, že mi přijede od výrobce, do kterého osadím poprvé včely. U staršího úlu jeho minulost neznám a na to, co mi sdělí jeho bývalý majitel se v dnešní době spolehnout nemohu. Medomet do začátku starší, ale další vercajk a úly nové. Zdraví P.S

Nejlépe podle počtu nul!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: trajtovina - achtovina
Datum: 23.2.2010 - 13:21:11

> B. Gruna:....Včetně chyby, kdy Eman přeložil "$15
> billion" jako "15 miliard
> dolarů". Nechci být hnidopych, ale myslím, že překlad
> je také duševní
> práce.....
> ____________________
>
> Já taky nechci být hnidopych, ale myslím, že ten
> překlad je správně,
> protože mám dojem, že bilion se skutečně překládá
> jako miliarda. Jak byste
> to přeložil vy?

a.turčáni:

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.

___________________________________________________________

Zlatá slova!

Na podzim jsem při připojování oddělků k produkčním včelstvům postupoval dle Vaší rady a dodnes si to nemohu dostatečně vynachválit. Mockrát Vám děkuji za uveřejnění Vašeho poznatku o orientaci včel, kterým jste my, i mým včelám ulehčil život od spousty zbytečností.

Oddělky jsem v noci prostě a jednoduše posadil na produkční včelstva, česna ničím nezacpával (to „mudrcové“ tyky někdy radí) a hned druhý den se včely bez problémů zorientovali na nové místo, což mimo jiné dosvědčoval i přínos pylu do přemístěných oddělků. Na původních místech jsem nic nenechal. Včely tam stále nalétávaly po několik týdnů, než se to odnaučili. Kdybych tam nechal úly, určitě bych si vytvořil pár podzimních přelétáků pro „potěšení“.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

>Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.<
-----------------------------------------------------------
Zkuste se představit, nebo podepsat. Pak se jistě dočkáte odpovědi. Je to také o té pokoře.
JK

Třebas. Kaštany , vrby , olše , jedle .borovice, atd také barvy, asfalt a tak porůznu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 01.3.2010 17:02:12
> ----------------------------------------
> Fajn,přátelé!
> Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
> vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
> Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
> Díky.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 22.2.2010 - 21:15:19
>
> > ale viděl a jak jim šmakuje
> >
> > pepan
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > > ----------------------------------------
> > > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > > pryskyřic z pupenů a
> > > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > > sajrajty. My se tím pak
> > > > vesele pajcujeme
> > >
> > > Pepan"
> > > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > > h.... ;o)
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.

To je bohorovné tvrdenie, o prežívajúcich spórach, ako to viete, že v každom starom úli sú "nejaké spóry". O Vašich vedomostiach musím pochybovať, to, že niekto si dokonale naštuduje technológiu chovu včiel je veľké plus, ale aj ten najmúdrejší nezjedol ešte všetku múdrosť a má sa čo učiť.
Ja mám aj 50 ročné úle a niekedy ich použijem na využitie nárazovej agátovej znášky, po skončení sezóny ich znovu skladujem. A tie "spóry" sa ani raz neprebudili a neohrozili mojich 75 včelstiev.
Aj staršie zachovalé úle môžu ešte poslúžiť pri rozbehu včelárenia po príslušnej očiste a dezinfekcii.

Fajn,přátelé!
Jenže já se ptal:"Na jakých rostlinách si včely zbírají suroviny
vhodné pro tvorbu propolisu?"Žeby z těch h...n?
Pardon! To asi nebudou kytičky,že ne?Ikdyž taky voní.
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
Datum: 22.2.2010 - 21:15:19

> ale viděl a jak jim šmakuje
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: dotazy zv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 22.2.2010 21:07:31
> > ----------------------------------------
> > "včely propolis nesbírají ale vyrábějí. Z různých
> > pryskyřic z pupenů a
> > > nepohrdnou i asfaltem, nezaschlými nátěry a jiným
> > sajrajty. My se tím pak
> > > vesele pajcujeme
> >
> > Pepan"
> > Tak to jste ještě neviděl, kde si včely dokážou
> > vzít vodu. Klidně rovnou z
> > > h.... ;o)
> >
> >
> >

Už som tu niekoľkokrát napísal o spôsobe orientácie včely na svoj úľ, pri prvom orientačnom prelete (mladá včela, prípadne včela na novom mieste) si dokonale vloží do fotografickej pamäti vizuálny záznam z prostredia úľa, výšky letáča , tvaru úľa či letáča, jeho okolia a kým žije sa toho nezbaví.

No stále sa opakujú rady pre pýtajúcich sa "kedy je najlepšie preložiť včelstvo na iné miesto?", odpoveďou je obyčajne, "počkajte do jari, včely cez zimu na miesto zabudnú, pretože vždy robia prelety. Áno je to pravda, ale to platí len pre mladé včely a staršie lietavky

No to je veľký omyl,včely lietavky s fotopamäťou na svoje miesto uuž nezabudnú a keď majú možnosť sa i po zime vracajú na miesto, kde boli pred premiestnením (v rámci včelnici, ak ich odvezieme ďaleko, tak tam sa znovu orientujú a nové miesto si znovu uložia do pamäti a kým žijú, tak sa doňho vracajú. To je ten včelí fenomén, ktorý je tak povestný u včely medonosnej, ale platí aj pre iný sociálny hmyz a u včiel samotárok.

Toto sa potvrdilo i dnes na mojej včelnici (1.3), keď sa včely lietavky z 8-mich premiestnených úľov (v r. 2009 koncom začiatkom novembra), vracali na miesto, kde boli pôvodne uložené. Možno i preto, že som na miesto preložených úľov umiestnil staré vyradené úle, nič sa však nestalo, tieto včely už majú v pamäti uložený aj obraz z nového miesta.

Poučenie: včela môžeme premiestňovať po celý rok, len to musíme urobiť v čase keď už nelietajú prípadne prší, len nesmieme na pôvodnom mieste ponechať čo len náznak toho, na čo boli zvyknuté a majú to ešte vo svojej pamäti.
Mnohí to už vedia, pretože to podľa tejto rady robili, ale na stránke pribúdajú stále nový účastníci a obyčajne majú problém si to vyhľadať a nakoniec, opakovanie je matka múdrosti.

Koupíš li včely tak v kabeli je neodneseš úly nebo nějaké to dílo si vždy dovezeš je pak otázkou se s tím rozloučit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 01.3.2010 14:58:49
> ----------------------------------------
> Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu
> MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku
> ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou.
> Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na
> nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak
> dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří.
> Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S
>
>
>

Na nový medomet se chystám letos - zatím mám ruční 3 rámkový, letos chci koupit 4 rámkový, opět ruční, mám zednické turbodmýchadlo, má to 6 rychlostí otáček, u jednoho přítele jsme to již zkoušeli a super vytáčení. Jak na lesní, tak na květový med - suprové. Nemá pro mě zřejmě zatím cenu kupovat medomet s tou eletrickou skříní, když si ruční upravím sám, jednoduše. Nu ale uvidíme, pomalu sbírám kontakty na medomety.
Velká investice to je, ale pokud chce někdo začít včelařit, měl by mít v kapse do začátku 10 tis. Samo s ničím v kapse se včelařit nedá. Zdraví P.S

Mor se tu honí, ale stehně je pro začátečníka velká investice koupit vše nové, když třeba za 2 roky zjistí, že si to představoval jinak. Když si bude kupovat včelstva, musí mít vyšetření na mor - podobně to lze udělat s úly. Nedovedu si představit, že bych ve svých začátcích dal tisíce jen za úly plus něco dalšího za vybavení. Byl jsem rád za starý medomet a za pár univerzálů od strýce, časem jsem dokoupil další 4 postarší univerzály. Dnes dosloužily, ale jsem rád, že jsem měl v čem začít.

Kdybych zcela začínal, tak jdu do nízkonástavkového langstrhotu nebo do optimalu. Ale zdědil jsem 39x 24 a 39x30. Ke 39x30 jsem zdědil medníky na 39x15. Takže jsem přešel na nástavky vlastní výroby 39x30+39x15 s využitím části vybavení včetně zásob přířezů a rámků. Občas využívám StandardII (39*30) pro oddělky.
Standarty jsem opustil zejména kvůli obtížné manupulaci s podložkami při odběru vzorků.

Vážený pane Menšíku,
velmi Vám děkuji za poslaný kontakt, už se mi ozvali.
S přátelským pozdravem Kornienková

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:36:12
> ----------------------------------------
> ČSV
> http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite
>
> REGISTRACE:
>
> ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
> Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem
>
> tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
> fax: 257 740 491
> e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
> internet: www.cmsch.cz
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: registrace
> > Datum: 01.3.2010 11:14:25
> > ----------------------------------------
> > Vážení,
> > může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> > Děkuji Kornienková
> >
> >
> >
>
>
>

Je to sice hezké ze začátku mít starší úly, ale v dnešní době, kdy se tu MVP honí jak formule jedna v Monte Carlu, bych to neriskl. Sice na začátku ušetříš, nebo za babku něco od někoho koupíš, ale ty spory tam pořád jsou. Já měl od začátku jasno 39/24. Přemýšlím ještě o NN 39/17, ty vyzkoušet na nové včelnici. Když už začít, tak jen v novém nástavkovém. Mám pokoj. Jinak dnes jsem koukl pod víko do 4 včelstev, plodují, až se z nich kouří. Nejvyšší čas nachystat napajedlo. Zdraví P.S

P.Streit:
"Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde... Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci."

"BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu."

No popravdě řečeno, mě jako úplně začínajícímu docela vyhovovalo si nejdřív pořídit včely ve starých krámech za babku a v nich si to trochu osahat a vyzkoušet. Podle toho si dělám nové úly ke svému obrazu. Když ještě nepoznáte matku od trubce, a každý koho se na něco zeptáte radí něco jiného, tak je dost těžké se rozhodovat o detailech používaného zařízení. Nakoupit vybavení za třeba 20-30 tis. a pak zjistit, že bych se asi po 2 letech rozhodl jinak (nebo že ani včelaření není pro mě), no tak na to jsem moc opatrný a mám i jiných kasiček dost.
Něco už jsem spálil a postupně přecházím na jiné a vůbec toho postupu nelituji. Většina začátečníků musí dát na něčí radu nebo podle nějaké propagace a dělat to pak podle toho. Mě spíš vyhovuje sbírat informace všude kde se dá a uzpůsobovat si technologii podle sebe a mého stanoviště (i když každé rady si vážím). Jasně že dělám boty, ale aspoň mě to nepřijde tak draho a z vlastních chyb se člověk poučí nejlíp. Takové ty nápady, aby pomazaná hlava z úřadu musela lidem jejich včelaření posvěcovat jako zbroják nebo řidičák, jak tu někdo nedávno požadoval, tak to nevím proč. Já svým způsobem včelaření nikoho neohrožuji ani neomezuji.

K těm dotacím: zažádal jsem si taky o dotace na nové úly a jsem rád, že to šlo rozhodnout předem. Resp. termíny kraje byly dost šibeniční a přestože jsem dotaci nakonec nedostal (projekt jsem prý měl pěkný, ale bylo nás moc :/), velice jsem ocenil, že se z toho dalo ještě cuknout. Proč? Za půlku nákladů na úly vyrobené profesionálem bych do toho s radostí šel, za plnou si je radši vyrobím sám, jsou pro mě dost drahé.

Honza Indra

Kolik zadováků?
Myslím že velmi mnoho asi více než 50%
Na tomto foru je včelařů včelařících v zadovácích asi málo.
Přes to p.Polášek doufám že toto vaše téma není propagací této technologie.
Řeknu vám proč si myslím že tyto technologie jsou překonány a jsou jen přetrvávající historií. Asi 20 let mých začátků jsem s 10-15ti včelstvy včelařil na 2 prostorech universálů. samozřejmě s mřížkou. Abych žekl dělalo mi to i tehdy velkou radost protože pohled za okenko byl a je dodnes uchvacující a já okénka nemám.
Ale pamatuji i rok (asi tak 1970)kdy se 9 z mých 10ti včelstev chtělo rojit. Bylo to v době kdy původní technologie neukládala při dobrém vývoji včelstva nasadit další medník, tenkrát to nebyl nástavek co se nasazovalo byl to medník a druhý medník se nedával protože tolik medu nikdy nebylo.
Největší chybou původní technologie nebo technologií bylo a je že zadováky nemají možnost rozšiřování podle požadavků včelstva.
Uvedu příklad z Optimalu.
Celý svůj včelařský život jsem selektoval včelstva a dosáhl jsem velmi nizké rojivosti.( Skoro 1 roj u deseti včelstev za deset let!) (rojivost je přirozená ale je geneticky vázána, česky se to řekne : někdo má rát holky jiný
vdolky.)
Pořídil jsem si jiné včely inseminované matky.
Asi kolem 1.6.2005 jsem ve včelstvu které obsedalo 6nástavků 42x17
nalezl asi 30 již 2 cm matečníků. Řekl jsem si vylamovat nemá cenu to nezastavíš. roztrhl jsem 2x plodové nástavky a vložil mezi +2 nástavky trubčích plástů. Do několika dnů se letová frekvence zvýšila, a asi za deset dní zrušily matečníky, vzal jsem jim jeden nástavek protože jsem se bál že se mi úl větrem zkácí. přinesly 149+-10kg medu.
Píši to proto že u zadováku to nejde udělat. A kdybych měl zadováky a né nástavky nevěděl bych ani do jaké síly mohou někdy některé včelstva dorůst.
Přes to se domnívám že i u takovýchto včel v nástavcích je možno se k nim chovat s pokorou.

Přinesl jsem na schůzi ZO rámek 42x 17 s plastickými bočnicemi které jsem koupil a zkoušel... Dal jsem ho kolovat... a dozvěděl jem se cituji :"co to máš za blbou míru" Z asi 20ti včelařu máme 2včelaři 42x17 ostatní převážně 39x24
a kolik má více nástavků nevím asi více než polovina má zadováky.
Nemohu jim ani dát moje matky protože jim to z těch almárek uletí.
J.B.

Na varroázu se likvidovala včelstva, nikoliv úly. Např. v osmdesátých letech na pardubicku cca 2500 včelstev. A nikoliv "pálením" (asi má na mysli sirné knoty), ale nalitím léčiva BEF do úlu. Smrt nastává okamžitě, včelstvo trochu zahučí a konec.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Zajicek
Sent: Monday, March 01, 2010 2:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné jedince...
Pěkný den
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:55
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>

Zdravim vespolek,

minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve vztahu k moru.

PZ

ČSV
http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=dulezite

REGISTRACE:

ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ
Pracoviště ústřední evidence včel, Hradišťko 123, 252 09 Hradišťko pod Medníkem

tel.: 257 896 210 (Martina Čížková)
fax: 257 740 491
e-mail: uevcely/=/cmsch.cz
internet: www.cmsch.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kornienkov? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: registrace
> Datum: 01.3.2010 11:14:25
> ----------------------------------------
> Vážení,
> může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
> Děkuji Kornienková
>
>
>

Zdravím vás, pokud jste zaregistovaná u ČSV, každý rok na podzim příchází Dopis od SVAZU CHOVATELů s ověřením vašich údajů a počtu včelstev. Jinak vám adresu dají na místní ZO ČSV. Pokud jste začátečník a chováte včelstva první sezónu, nebojte, oni o vás již vědí přes svaz, papír a registrační číslo vám sami pošlou, mě to také udělali sami od sebe. Jinak se opět doporučuji navštívit místní ZO

Českomoravská společnost chovatelů
U topíren 2 Praha 7
Pracoviště Hradištsko pod medníkem 252 09
Ověřte si to na místní ZO. Zdraví P.S

Vážení,
může mi někdo poradit, kam se obrátit pro registrační číslo chovatele?
Děkuji Kornienková

Je to zajímavý případ, doporučuji kontaktovat místní KVS, vše je ale o penězích. Doporučoval bych také spolupracovat s obcí, Pozeptám se

druhý mail: Nejen o tomto problému se hovořilo na jednání orgánů v Nasavrkách, myslím, že to v budoucnu bude řešit zákon. Zdraví J. Duben

>Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.<
------------------------------------------------------------
Ano pokora. To je to co dnes chybí mnoha lidem a nejen některým včelařům. Jestliže chybí včelaři při chovu v nástavkových úlech pokora, narazí zcela jistě také. Včely to nedají sice znát žihadly okamžitě, ale včelař spláče nad výdělkem. To, co dají u zadováků včely bezprostředně najevo, to se u nástvkových úlů projeví se zpožděním na rojení, síle včelstev a výnosu. Ta pokora, pokora....
JK

Mně připadá míra 39x27,5 ještě kompromisnější než 39x24. Byla to dobrá míra pro včelaření v zadovácích, protože při jejím použití se mohla nechat koncepce 2x12 nebo 14 rámků rámků a zvýšení plochy bylo takové, že při 2x14 už mohl vnitřní prostor úlu víceméně stačit.
Ale v nástavcích na včelaření jen s jedním rozměrem rámků bude neobratnější než 39x24 a na včelaření s dvěma výškami rámků bude vhodnější 39x30 společně s 39x cca 18 nebo rovnou s přesnou polovinou 39x15.
Včelky ale snesou hodně.

U zadováků se skládá sedliště, plodové hnízdo i medník z jednotlivých rámků. Je tedy třeba zásady, jak by to asi včely chtěly, znát, jinak to včelky ještě týden po zásahu napravují a na snášení medu jim potom moc času nezbude. U nástavku se dá tato znalost obejít manipulací s celými nástavky, kdy si včelky v nástavku tohle zařizují samy. Ale ani u zadováku to není žádná nějaká hrozná alchymie, spousta věcí se prostě od včelek časem odkouká. Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.
Co se týká provozování zadováků, asi jich už zbylo skutečně málo. Jejich doménou jsou malé prostory, do kočovné maringotky běžných rozměrů se jich dá nacpat 50 - 70 úlů, potom asi různé malé včelíny, kde přechod z zadováků na nástavky znamená snížení počtu včelstev na třetinu, čtvrtinu.
Co se týká rámkové míry 39x24 a 39x27,5 , s 39x27,5 zkušenosti nemám. Popravdě řečeno ani neřeším, jestli pod mřížku dva nebo tři nástavky 39x24. Protože teď mám poměrně málo včelstev, můžu si dovolit včelstva ošetřovat přehazováním plástů s plodem nad mřížku podobně jako v zadovácích. A při takovém způsobu ošetřování je úplně jedno, jestli jsou pod mřížkou 2 - 3 nebo i víc nástavků 39x 24 nebo jiných. Jen je třeba přehazováním rámků udržovat mřížku uvnitř plodového hnízda. Totéž by bylo při nižších rámcích, kde by ale s menšími rámky přibyla manipulace a nejspíš by totéž bylo ještě i s rámky 39x27,5, s většími rámky už asi ne. Na hraně by bylo v květnu a červnu, kdyby byl pod mřížkou jen jeden nástavek s 10 rámky 39x24, ale při zvýšené pozornosti by se nejspíš i tady to dalo zvládnout.
Ohromně by pomohlo, kdyby šlo ve včelstvu nějak identifikovat matku, třeba nějakou elektronickou značkou, aby se přendávané plásty nemusely otřepávat, potom by to byla i docela rychlá technologie vhodná pro větší počet včelstev.

Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

Pavle zdravím.Vyšší rámek je výhodou zvláště na jaře,kdy matka má ucelenější plochu plástů a nemusí překonávat mezeru mezi rámky,takže plodové těleso relativně roste rychleji.Hodí se spíše do poloh s ranějšími snůškami.Znám několik větších včelařů na míře 39 na 27.5 a menší rámek už by nechtěli.Docela velkou nevýhodou je mít tento rámek v medníku,s výškou rámku roste i hmotnost,do takového plástu se vejde v pohodě 2.5 i více kg krát počet v nástavku krát počet včelstev na stanovišti,takže medobraní po vydatné snůšce už vyžaduje slušné fyzické výkony(pokud na to nemáš nějakou mechanizaci nebo třeba levnou pracovní sílu).Mě stačilo v zaměstnání při chovu matek denně zvedat medníky u moravských univerzálů,po sezoně jsem pěkně cítil záda.Pavel.

Lesan nejde obsluhovat ze zadu, má studenou stavbu na 9 rámků. V podstatě je to předchůdce tachováku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 23:31:25
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu
> věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly
> zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan
> a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny
> ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V
> těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu
> vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.
>
>
>

Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.

Podle mého názoru je rozdíl v tom, že včelstvu pak stačí jako plodiště dva nástavky a možná by bylo ještě lepší mít 39/30, pak není nutná mřížka. Při 39/24 mají plodiště ve dvou nástavkách a zasahuje z části i do třetího. Ale to zjednodušuji, protože záleží na více okolnostech- nadmořská výška, snůškové podmínky atd.
Pěkný večer, Petr Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 22:39:40
> ----------------------------------------
> Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být
> hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat
> disertační práci na doktorát z práv?
> P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z
> mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí
> dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5,
> jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti?
> Zdraví P.S
>
>
>

Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat disertační práci na doktorát z práv?
P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5, jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti? Zdraví P.S

Jinak zadováky byly myslím výlučně technologí pro soukromé včelaře. V dobách budovatelského nadšení v 50 letech vedle družstev vznikaly taky poměrně hromadně socialistické včelařské provozy a už tehdy v těchto provozech opustili různé zadováky a almárky a včely dávali do nástavkových nebo různých polonástavkových úlů, převážených vozy a ukládaných na stanovištích na palety. To byly ty různé Lesany, Pětiletky , Moravany, Univerzály a podobně. V 60 letech pak ty provozy byly kvůli nerentabilitě - byly obvykle malé a místní, rušeny a tyhle poměrně moderní úly byly rozprodány soukromám včelařům. Velkochov zůstal a přežil jen tuším v Tachově (úl tachovák na 39x24) a Třeboni ( třeboňský úl na plásty tuším 39x27,5 )

Do zadováků jako objemově nedostatečných úlů musí včelař pravidelně přinášet matce prostor ke kladení. To je potom ta stará "klasika" popisovaná ve starých včelařských knihách, kdy se každých 14 dnů zakladené plásty z plodiště vyjmou a proloží střídavě mezi medníkové plásty a místo nich se zbývající plásty v plodišti proloží vytočenými nebo prázdnými plásty k zakladení nebo mezistěnami ke stavění a zakladení. Když se to nedělá, stoupne intenzita rojení od května po začátek srpna na v podstatě neúnosnou míru, když se to dělá, včely náchylné k rojení se odrojí či nějak zvládnou v květnu a zbytek roku je pokoj. Tohleto vedle přístupu zezadu je právě důvod vysoké pracosti v zadováku. Dá se to dělat rychle a trošku náhražkovým způsobem, že se třeba do plodiště jen přidá další plást a mezistěna, pokud je prostor nebo se vytáhne z medníku a plodiště jen po 3 - 6 plástech a akce provede jen mezi nimi, ale já mám takovou povahu, že jak se do toho dám, tak to rozdělám pořádně. Takže já jsem to dělal tehdy vesměs tak, že jsem vytáhnul všech 14 plástů z medníku, přes polovinu plástů z plodiště, každý plást přirozeně prohlídnul, všechno ne moc rychle, aby se moc nerozrušily včely, plásty uspořádané tak, aby se kvůli matce nemíchaly plásty z plodiště a medníku. Vyberou se k ometení plásty s medem a z nově přidaných a ze zbylých plástů se poskládá zpátky plodiště a medník. Takže nakonec byl nově uspořádaný v podstatě celý úl. No a to vycházelo na včelstvo na tu hodinu nebo spíš hodinu a půl. Je to podstatně delší čas než u nástavků, na druhé straně tam není taková těžká práce jako u nástavků, manipulace s plnými nástavky. Takže z toho byly ty tři dny v včelíně s 20 včelstvy. Tu technologii jsem pár let dával dohromady, když už jsem s tím byl víceméně spokojený a chystal se zaměřit na zmenšení času spotřebovaného na včelstvo, padl socík, zdražila přeprava traktorem a začala postupně padat relativní cena medu a rentabilita. Takže jsem včelín zaparkoval na jednom místě a snížil počet včelstev, aby místo nebylo převčeleno.
Jinak včely a úly dříve bylo zhruba něco podobného jako třeba kravičky u sedláka. U žlabu tam byla Mařena, Stračena a Jaruna atd, sedlák je znal všechny detailně, znal jejich zvláštnosti, ze změny jejich chování okamžitě poznal, že se něco děje a ony naopak znaly toho sedláka a když už přišel jejich čas a šly do masa, oplakávalo se to. Dneska je kravín s pár stovkou krav a detailně je zná pouze počítač podle těch čísel, co mají v uchu. A když uplynou 4 roky, po kterých sežerou pořád stejně žrádla ale už nedají tolik mléka, takže by se nevyplatily, počítač je pošle na jatka a místo nich přijdou jiné a nikdo to ani v podstatě nepozná. Tak je to dneska i se včelami a úly.

Dnes, kdy jsem se vracel ze včelařské schůze jsem na Třeboňsku na louce u silnice, kde nebyl sníh jsem viděl dvě hejna špačků a to jek na zemi, tak i v letu. Zrak mě nemýlil. Jink včeličky plodují na 2 až třech rámcích. To zásoby budou hořet. Jaroslav

Zdravím všechny, pro potěšení oka posílám 3 krátká videa, kterak jsem dnes nakouknul pod úlová víka. Čítávám takhle, jak jinde v republice už probíhaly prolety. U mne zatím nic, bylo zde doposud max 6 stupňů. Ať se daří, Libor.

http://www.youtube.com/watch?v=FxRfvD87sKo
http://www.youtube.com/watch?v=Kie_voZ5Tg0
http://www.youtube.com/watch?v=QyRXcYSnYUg

P.S. jak nám ty borový rámky a nástavky pěkně modraj, že?

Zdravím p. Černá,
V tomto máte asi pravdu, bylo by to ale dobré řešení. Kdybychom si ale ty buřtíky na nich opékali, hm, už se těším na pálení čarodějnic. To se nadlábnu. Ale staré úly emám, takže to bude o to ochuzeno a na dřevo budu muset do lesa, zase. To s tím projitím včelnic také není k zahození. Já mám r.m 39/24 a neustále mám takové nutkání zkusit nízké nástavky r.m 39/17.
To bych chtěl zkusit na nové včelnici. Zdraví P.S

Dadanty už mám 6 let a jiné úly už bych nechtěl.V plodišti 44.8 na 28.5,na to nízké rámky 44.8 na 13.7 ,a když chci převěsit rámek z plodiště do medníku,tak je akorát do dvou nízkých nástavků,takže s obměnou díla žádný problém,jednoduše převěsím nad mřížku,nechám vylíhnout plod a odstraním.Také hmotnost medníkového nástavku není tak dramatická,zvládne to i má manželka.I včely jsou v dadantech dostatečně silné,jsem s nimi plně spokojen

Pavle,ty jsi naiva.Už se vidím,jak sháním vůz a vezu staré úly,v kterých jsem včelstva koupila,někam do tramtárie.Vždyť všichni funkcionáři dělají za nepatrnou odměnu a ještě budou mít na hrbu staré úly?Pronajímat pozemek nebo místo kam s nimi?Takhle si na úlech pečem buřty a je to.
Jo,bylo by krásný,kdyby člověk než začne včelařit prošel pár včelnic,porovnal si jednotlivé rámkové míry,manipulaci,a pak se rozhodl...Já taky dnes vím,že rámková míra 36x24 nic moc,protože je to těžké a když mám polonástavky,zase nemohu přehazovat jak potřebuji.Začínala jsem s jedním včelstvem systémem pokus omyl a řídila se radami včelaře,který jinou rámkovou míru nepoužíval.Jo,jsou kladky a různé vymoženosti,jenže ty stojí peníze a nebo je musíš vyrobit sám.Dnes.po zkušenostech,které mám,bych volila dadant,ale už to nebudu měnit.

Bylo to sice pracnější ale zase taková řehole to nebyla. Budešáky byly obvykle ve včelíně a ve dvou řadách nad sebou Protože se v nich pracovalo zezadu, okolní včelstva byly od otevřeného úlu oddělena zdi včelínu a tak tam právě byl větší klid. jako dnes při nastavkových úlech. Na oknech včelínu měli někteří výkluz kterým odlétnuté včely vylétli ven a dovnitř se již nedokázaly vrátit. U nástavkových úlů zvláště v pozdním létě při slídění musím venku skončit poměrně brzy a pak se stěhuji do včelína kde je větší klid . Dnes tam jsou již také nástavky a není to již ono, ale pořád lepší jako venku.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Tak to před ním klobouk dolů. Oběma. CHtěl jsem se zeptat. Včera jsem tu zveřejnil své WEB stránky, rád bych znal vaše komentáře, pokud mi je sdělíte, jakékoliv. Děkuji.Zdraví P.S

U budečáků stačilo se někdy podívat za okénko a včely se nemusely zbytečně a pracně rozebírat,dnes je podobnou obměnou durafol nebo jiný materiál na strůpku,či stačí odklopit nástavek a hned víte,kolik uhodilo,jste v těsnějším kontaktu se včelami také ,za cenu velké úspory času,také na česně se dá ledacos vyčíst,je zbytečné včely častokrát rozebírat a nástavkové úly to umožňují,jen se v nich musíte naučit"číst" .Tady u nás(Slánsko)je včelař,který i ve věku přes osmdesát let obhospodařuje se synem více jak 60 včelstev v budečácích,vše má v naprostém pořádku,má můj obdiv,i tak dodnes někteří včelaří bez problémů.

No mě napadají robotické včely a budou nosit rovnou do sklinek :-D
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale představit v čem. Zdraví P.S

"Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel."
U zadováků bylo třeba mít bezpodmínečně v úlech čisté drážky, aby vytahování rámků bylo bezproblémové. Taky ale včelař byl skrz manipulaci s jednotlivými rámky i skrz sezení při práci těsně u úlu včelám mnohem blíž a musel je umět mnohem více "číst" než při včelaření v nástavcích. Podle toho, jak se chovají, jak jsou cítit, jak se ozývají, musel přesně vědět, kdy je třeba s nima zacházet velice opatrně a pomalu, aby nebyly ještě naštvanější, než jsou, protože stačilo těch 50 - 100 včel, co v takovém případě během práce nepřetržitě útočilo na včelaře. A kdy je možné do té práce šlápnout a dělat s nima relativně rychle.....
Na větší množství včelstev v nich to ale už dnes není. Do kočovného včelína s 20 včelstvy v zadovácích jsem přicházel v 8 - 9 hodin ráno a práci končil někdy za šera v 9 večer a trvalo mi to tři dny, než jsem v létě stihnul udělat všech dvadcatero......Taky dříve bylo normální, že včelař, pokud pracoval, měl v zadovácích tak 5 - 15 včelstev. Jak odešel do důchodu, často potom rozšiřoval počet včelstev na několikanásobek a potom byl v létě ve včelách každý den a na medu vydělával někdy i více než kolik vydělal ročně v práci. To tehdy v zadovácích trvalo obvykle tak do 70 let věku, pak už to přestával zvládat a počet včelstev začal omezovat....

No jakpak jsem byl rád když jsem dostal od jednoho staršího včelaře plnou káru vyřazenejch Tachováků.
Poctivě jsem je očistil,opálil a každé prkénko na nástavku znovu probil.Natřel barvou a slouží dál a sloužit ještě budou.
Věděl jsem že ten člověk nikdy neměl potíže s nějakou nemocí a tak jsem si je vzal.Ušetřilo mi to v začátku spoustu peněz a umožnilo rychle expandovat do současného stavu.

Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel.Neodsuzuji staré úly,jen mi vadil ten obtížný přístup,při mých dnešních 54 včelstev bych jejich ošetřováním strávil opravdu mnoho času.Ale myslím,že je zbytečné tady o tom polemizovat,to už musí každý vědět sám,co mu vyhovuje.Mimochodem,těm mým prvním výrobkům už je letos 20 let a pořád ještě slouží.Zdraví Pavel.

"Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního"
Taky bych asi takhle začínal, kdybych začínal znova, nějaké staré použité uly se spoustou starého propolisu a dalšího nahromaděného smetí a tmavými plásty. Proto to asi leckomu s těmi starými úly nešlo. Dnes vím, že tehdy bylo třeba ty úly zvenku i zevnitř pečlivě oškrábat, vyčistit, když by se objevily nějaké praskliny nebo dokonce vyhnilá místa a další problémy, tak to opravit nebo úl hned vyhodit, staré plásty zlikvidovat, staré matky vyměnit.... A že potom by se v těch starých úlech včelařilo stejně dobře jako v nových, když pominu odlišnosti způsobené rozdílnou kostrukcí......

Na druhé straně, jestli se někdo sám rozhodne staré úly nahradit novými, nevidím v tom problém, pokud někdo na nějaký protiúčet ty staré úly vykupuje a omezuje tak nabídku použitých starých úlů. Starší prostě ustupuje a objevuje se nové. Ale dělat to násilím ve stylu 10 let staré úly jsou nevhodné, bezpodmínečně pryč s nimi. Nebo starší úly jsou vždy semeniště nemocí, bezpodmínečně pryč s nimi. To prostě smrdí hloupostí, manipulací, neúctou k materiálu, práci i nakonec k životnímu prostředí, protože ty nové úly logicky spotřebují nějaké zdroje navíc....

Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního.Myslím,že dnešní začátečníci mají proti dřívějšku materiální výhodu,nám,když jsme chtěli mít nové úly a vybavení,tak jsme si buď museli vše koupit nebo vyrobit,což byl i můj případ,výnosy medu u začátečníka bez odborného dohledu byly velmi nízké.I tak mnozí z nás začínali a jen tak jsme se dostali ke včelaření,neodsuzoval bych to.To,jak mnozí včelaří po získání základních znalostí už je ovšem věc jiná,zdravotní stav našich včelstev se dotýká celého okolí,proto je v našem zájmu mít přehled i o včelstvech sousedů.

Jak už jsem napsal dřív, výkup starých úlů při dotaci na nové úly v řádném případě neřeší boj proti moru plodu. To by se musely vykupovat staré úly od lidí, co právě už nemají v úmyslu dále včelařit a bez výkupu by ty úly nechali někde venku pomalu hnít. A ne od lidí, co chtějí včelařit dále.
To, že jsou staré úly obecně všechny semeniště nemocí, je pověra, protože to nemá co do činění s úly, ale spíš se včelaři. Vlastní úl je taková třetina, možná pětina včelaření, podstatně větší část včelaření je pečlivé a správné provádění zásahů ve včelstvech a udržování pořádku a čistoty kolem úlů i v úlu včetně včasné výměny plástů. Jinak řečeno, včelař lajdák udělá během 2 - 4 let i z nejmodernějších "nejnástavkovějších" nejdražších úlů mnohem horší semeniště nemocí než jaké je v aspoň trochu udržovaném starém úlu. To, že běžně to je opačné, je způsobené tím, že k starým úlům se obvykle cizí včelař dostává až tehdy, když jejich původní majitel už takových několik let ty včely neošetřoval pořádně, neudržoval pořádek a podobně, třeba kvůli tomu, že na to už kvůli stáří a nemocím neměl. A několik let trvalo, než si prostě připustil, že na to včelaření už nemá.....A ty úly a včelstva logicky podle toho vypadají. Kdo má na to včelařit a včelaření mu jde, tak má i staré úly vyčištěné a v rámci možností v pořádku....
A jak znova opakuji, kromě klátů s nerozběrným dílem není žádný důvod, proč by se ve starých úlech nemělo včelařit, pokud to ten člověk umí a dělá to pořádně. Jediný důvod je maximálně prosperita výrobců úlů..... Zvláště když jsou dotovány jen profesionálně vyrobené úly, ne ty vyrobené doma nebo u nějakého "necertifikovaného" malého truhláře.

Povím vám, jak bych to dělal já Pavel Streit. Pokud bych už já měl začít včelařit, v žádném případě bych si nepořizoval staré úly od tatínka, či nějakého starého dědečka. Co já vím, co tam za zažrané spory nemocí v tom úle je. Pěkně bych koupil nové nástavkové úly s celým novým příslušenstvím. Ve starých kostitřasech bych nevčelařil, stojí vás to nervy, čas u včel navíc, včely zlé atd.
N dotace - Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Poslali by doklady na kraj a já bych jim poskytl dotaci v nějaké výši. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde. Vlastní iniciativu musí ukázat. Jako kraj bych potom tyto včelaře sledoval a třeba jim něco navíc na vybavení přidal. Určitě bych nedělal to, že kraj dá někomu peníze jen na základě prohlášení, že do jednoho roku začne včelařit. Když nezačne, musel by samozřejmě peníze vrátit, ale ty peníze mu byli dány zbytečně. Mohli být poukázány někomu jinému.
Dotace na obměnu úlů a příslušenství.
Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci. Zřídilo by se tu nějaké sběrné středisko v okresech, kde by se tyto doklady vystavovali. Pokud by doložil protokol o likvidaci starých úlů, dostal by od kraje nějaký symbolický bonus, řekněme do 10% navíc od žádané dotace, zato že obměnil příbytky pro své včely a zbavil obor včelařství dalšího starého příslušenství. To je můj názor.Zdraví P.S

Ponechal bych to na prodejcích. Myslím že to je vhodný reklamní tah.
Kdo koupí nové úly, bude mít možnost zbavit se starých vraků. Kus za
kus. Co je na postupné likvidaci včelařského odpadu nesmyslného?
Bavme se o morech a možném řešení a ne o bajkách co kdo dělá. Mnohdy
lidé často překvapí svým chováním, když jde o společné zájmy. Nebo
prevence a potírání morů je nesmysl p. Polášku? Nesouhlasím.

_gp_





...............
28.2.10, R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:

> Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....
>

"Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom?"
Kdo bude chtít využít kvalitní prostředí kolem svého baráku k chovu 2 - 4 včelstev na zahradě, aby zásobil svou rodinu medem, tomu poslouží prakticky úplně stejně staré zadováky nebo tachováky z 70 let jako nejnovější současné úly. Úly vyřadí sám, až budou v špatném stavu, prohnilé, netěsnící, po zimě rozklované datlem....
Kdo si bude chtít chovem včel přivydělat, přijde sám během velmi krátké doby na to, že 20 včelstev ve starých úlech s přístupem zezadu není z hlediska spotřeby času to pravé ořechové, zlikviduje staré úly i sám a stejně si pořídí nejnovější nástavkové.
Kdo bude mít nebo sežene staré nádstavkové tachováky z 60 a 70 let a podobně, tak k nim dá levně přidělat nová současná dna a víka, případně na úl jeden, dva polonástavky a má prakticky totéž, co jsou dnešní úplně nové úly na míru 39x24.
Kdo úly a včelstva zdědil a nebude chtít včelařit, tak pokud se mu to nepovede prodat, stejně nabídku výkupu starých úlů nevyužije, protože nebude chtít nové úly..... Úly kvůli pietě prostě zavře, naháže do včelína nebo do stodoly a nechá pro strýčka Příhodu. Pokud tam byl mor, těšte se sousedi, až za 20 let všichni na včelaře a jeho včelín zapomenou, včelín prohnije a včelky slídilky se dostanou dovnitř.......
Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

R.Polášek k likvidaci úlů napsal:Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.
------------------
Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom? Komu posluží, mladým včelařů? Na těchto úlech nikomu nemůžete vykláddat o efektivitě a modernosti chovu včel a lákat mladší generaci včelařů. Je to stejné, jako byste je lákal na Trabant a vedle něj stála Octavia, jak budete asi úspěšný? Budeme pořád jen tlachst o tom, že populace včelařů stárne a budeme jen o nástavkových úlech číst?

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
---------------------
Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že už si nikdo nekoupí nové a mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu nutit.

Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou těch starých nějak inteligentně zbaví.
Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.

Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s polystyrénu, na to jsem letos nepřišel.
Nemám venku vhodné místo na podpal :-)

Karel

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
----------------

prodyšnost sololitu, umělé hmoty nebo plechu je vzhledem k množství vlhkosti co produkuje včelstvo srovnatelná.
Takže je to z hlediska prodyšnosti "mimo".
Je to o konstrukci úlu a jeho odvětrávání.

Podle mě je neljlepší plech. tisk. folie - je lesklá, dá se odevzdat do sběru, lehce otíratelná, a vydrží vlhko.

Osobně ji dávám v zimě dovnitř, tak aby byla jen lehce nad dolním sítem, pokud jej ve dně mám.

Použitá se dá sehnat v tiskárně za med, či cenu šrotu.

Karel

Řešení jsem tady už jednou nastínil přes recyklační vůz určený pouze
na úly. U olejů, baterií, spotřební elektroniky, žárovek atp je to
vyřešeno. Pokud někdo chápe pojem povinný zpětný odběr nebezpečného
odpadu předepsaným způsobem a to posledním článkem v obchodu s úly.
Bohužel ale není v seznamech podle zákona, tak nemá význam dál
rozpitvávat tuto otázku!

Je to problém směrovaný směrem k výrobcům potažmo obchodníkům s úly.
Pokud jsou schopni úl vyrobit nebo prodat, tak hned u prodeje musí být
zpětně, schopni starý úl i zlikvidovat. Mít rozvoz a k tomu recyklační
prostostor navíc jako přívěsný vozík pouze na kontaminovaný odpad,
kterým spálením třeba vysuší nové řezivo, je řešením schopným do
výroby a provozu. Ne? A jestli dělá čoudíky? Snad to je problém toho
co recykluje jaký má na komíně separátor a ne haldy včelařů nebo zde
konferujících "expertů" na ekologii.

_gp_

26.2.10, J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>:
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Keďže všetka úľová vlhkosť odchádza cez zasieťované dno, je vhodné ho mať otvorené. Na nevyhnutnú dobu - preliečenie, kontrola spadu klieštika je však vhodnejšie mať plastovú podložku - materiál HPS (používa sa v potravinárstve). MDF, HDF, preglejka veľmi sajú vlhkosť, časom sa krútia....