78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403) (42404) (42411) (42414) (42417)

Omlouvám se za dvojnásobný příspěvek, odeslání příspěvku šlo nějak pomalu a tak jsem na tlačítko Odeslat kliknul ještě jednou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.154.170) --- 17. 3. 2010
Re: vyšetření zimní měli (42405)

Zdravím vás,
my jsme dávali vyšetření zimní měli v půlce ledna. Jedni z prvních. Výsledky máme už tři týdny. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403) (42404) (42411) (42414)

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403) (42404) (42411) (42414)

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 3. 2010
Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402) (42410)

> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....

A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul...

Zimovat s panenskymi plasty jde i nad hlavou, mam jiz drobne zkusenosti po dobu tri let jen jsem obcas nechapal proc se mi tak delo, a ted uz tusim ze se delo prave diky pannenskemu dilu a velkemu prostoru. Ale nevidim v tom problem, na to mi jeste vcelstvo nepadlo, oni tusi co maji delat a jak (snad me jeste letosni zima nepresvedci o opaku za svou opovazlivost:-) ).

Muzem se prit o tom jaky je to risk mit panneske = vetsinou prazdne plasty nad hlavou, to ano.

V NN systemu se mi casto deje (vlastne vzdy), ze si zasoby stahaji z 5NN po dokrmeni dolu k chomaci takze 5NN je prazdny az poloprazdny zasob. Hnizdo je vetsinou okolo 3 NN a jak krmim tak si to prechodne ulozi nahoru a pak si to prenosi a obali si hnizdo. Abych mel plno az nahore v 5NN asi by to potrebovalo o min 10 kg vice (davam 20kg), nebo hodit pred krmenim hnizdo temer pod strupek. Nevim ale o tom, ze by si ukladaly zasoby nekdy pod sebe... Jednou se mi stalo co vim, ze prelezly az nahoru, zdrejme pres zasoby, ale funguji dodnes.

Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim.

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403) (42404) (42411)

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
AT:
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.
-------------------
Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů.
Laboroval jsme s tím a jde to.
Musí být venku ještě teplo a husí krk musí jít tam kde jsou včely. Když jsme jej měl do dna, tak muselo být hustě obsednutý.

Takže moje nové nástavky mají očka asymetricky a v předu i v zadu. Tak aby tam mohly být dva oddělky atd, dalo se to když tak i otočit o 180st a taky aby se tam dal zezadu zasunout husí krk a pověsit kanystr.
Bohužel, tohle včelstvo bylo ještě ve starších nástavkách, a dávat kanystr s cukrem zepředu jsem nechtěl riskovat.
Navíc tam jsou očka jen 25mm.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42400)

"Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh"

Zásadní chyba, zvláště když ještě úly byly natřeny pastelovými "lákavými" barvami. A zásadní vada trvalého stanoviště!!!!
Nešlo před úly nasázet aspoň rychle rostoucí vrby nebo něco podobného, aby aspoň v době vegetace ty úly nebyly vidět?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403)

"V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24."

Když tady na to přišla řeč, já mám zkušenosti, že nejenom světlé plásty obecně včely moc nepřitahují. Jsou to za prvé všelijaké upravené, pomlácené plásty nebo zásobní prázdné plásty skladované třeba rok někde v bedně atd. Tyto plásty musí být nejméně 14 dní, ale lépe aspoň měsíc uvnitř plodového hnízda. Jestli je včely nějak upravují, odstraní nějakou mikroflóru, která tam vznikne při tom skladování, nebo ony za tuto dobu ztratí cizí vůni dlouho skladovaného "neaktivního" plást a provoní vlastní vůni včelstva do masivu vosku celého plástu, nevím. Přijatelné jsou taky plásty, které byly zaplodovány, pak byly s plodem dány nad mřížku, zaneseny medem, na pár dnů vybrány ze včelstev a vytočeny a pak zase vráceny. Každopádně ale uspořádávat včelstvo na zimu tak, že původní plásty ze včelstva nechám ve spodním nástavku třeba 39x24 a horní nástavek nacpu rok skladovanými plásty, třeba tmavšími a kvalitními, je poukázka právě na to, že v následujícícm krmení uloží zásoby dospodu a samy si na zimu sednou navrch spodního nástavku, takže zásoby budou mít pod sebou.....
Úplně totéž jsou plásty na okraji včelstva, což v nástavcích není tolik vidět jako v zadovácích. Jsou to plásty, které včelstvo během roku střídavě obsazuje a zase z nich ustupuje. Tyto plásty, i když do nich matka třeba ani neklade, nebo jen jednou, dvakrát za rok uprostřed, taky během pár let ztmavnou, a to pravděpodobně nánosem propolisu, kterým včely plást při každém obsazení potáhnou. Pokud se tyto plásty při posledním medobraní vyberou, vytočí a následně pro krmení na zimu se jich několik sejde uprostřed horního nástavku, výsledek je podobný jako výše. Nebo třeba matka vleze do horního nástavku, ale s posledním plodem odskočí někde ke kraji nástavku mimo tyto napajcované plásty a včelstvo tak zimuje v rohu prakticky jen v polovině horního nástavku....
Takže není plást jako plást,i když jsou stejně světlé či tmavé.....
Přirozeně, zase dá se to řešit tak na konci září a později, kdy se zásoby a poslední plod prostě přenese, kde je potřeba, včelky už v podzimním počasí sezení nemění, ale docela určitě se to včelkám přes zimu líbí méně než když si tam sednou samy od sebe....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403) (42404)

Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak jsem to risknul.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402)

"Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé. "

Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím, tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 17. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402)

No tak teď jste mě dostali, popisujete jev, který neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. U 24 se mi nikdy nestal a Dadant je tak blbuvzdorný, že tam snad ani špatně zazimovat nejde. V nízkých nástavcích mám pouze pár úlů na zkoušku, ale zatím žádné velké nadšení, chce to čas. Samozřejmě ani mě se sem tam nějaký úhyn nevyhne. Nejčastější příčinou je to, že při střídání kanistrů s cuk. roztokem vzácně nějaké včelstvo přeskočím. Někdy také oddělek zazlobí, ale ztráty to jsou zanedbatelné a jména kterými se po zjištění tituluji by uvedla cudnou jeptišku do hlubokých mdlob.Prostě je to naše vina a nikoho jiného, nadávat můžem pouze sami sobě. Včela to má správně v pudech zafixováno miliony let a že se tak někdy neděje, čí je to asi vina???
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 17. 3. 2010
Re: KR?DEE (42397)

To jste napsal moc hezky !
P. Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: KR?DEE
> Datum: 16.3.2010 19:46:15
> ----------------------------------------
> PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
> přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
> Mám ale jiný pohled.
>
> V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
> a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
> ) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
> Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do
> mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal
> tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo
> mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.
>
> Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá
> nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel
> ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme
> každý
> musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři
> vašeho zloděje líto.
> Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na
> tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
> To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 3. 2010
Re: vyet?en? zimn? m?li (42405) (42406)

> Jarka napsal:
> >Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z
> výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
> .............
>
> U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
> Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné
> vyšetření.
>

Vysledky mame, mor jeste ne. V Dole maj honku, musime vydrzet :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 17. 3. 2010
Re: vyšetření zimní měli (42405)

Jarka napsal:
>Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar
..............

U nás přišly minulý týden výsledky na roztoče.
Výsledky na původce moru zatím nepřišly. Dávali jsme vzorky na společné vyšetření.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (82.100.28.8) --- 17. 3. 2010
vyšetření zimní měli

Dobrý den. Prosím přišly už na vaše ZO výsledky vyšetření měli z výzkumného ústavu? Děkuji za odpověď. Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010 (42403)

Jedny co mi padly hlady padly na moji blbost a je to jasné. Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak sjme to risknul.

Možná kdybych ten oddělek připojil o nějaký týden dřív, bylo vše O.K.

Druhé včelstvo, poslendí v NN Brennerech. Chystal sjme se na něm ověřit to zebrování podle Wrighta. A pak tam přejít na systém Warré. Tedy jen bez mezistěn atd.
Protože jsem nechtěl skaldovat někde souše, nechal sjem tam všchny nástavky. Asi 12.
Včely jsem moc nevytáčel a ještě jsme jim dal hodně cukr. Měl jsme vedle postavenou paletu a naní nástavky abych na ten komín vylezl.
Dílo bylo rovnoměrně tmavé
Včely měly plod v dolní třetině. Zásoby si natahaly nad sebe, tam bylo asi 45cm zavíčkovaných zásob a nad tím už to nechávaly nezavíčkované, úplně nahoře už skoro nic nebylo.
Ještě v listopadu obsazovaly očka ve spodní části.
V únoru jsme je vysypal z horních nástavků. Pod nimi byly nejméně 2 zavíčkované nástavky od loučky k loučce.
Možná kromě včelaře byly na vině ta otevřená očka.

Kdysi jsem četl o vážení a odhad počtu hlady uhynulých včelstev - doc.Ptáček Včelařství. Taky to nechal na včelách, že si to uspořádají a přensoí, aby vyzimovala.
Taky ne.
Z toho usuzuji, že to není možné považovat za samozřejmé, že by si včely ve větším prostoru poradily sami.

Druhé včelstvo jsme na Lanstrotech 24cm našel v horním nástavku a zdálo se mi, že je kolem nich sucho.
Tak jsem se podíval na nástavek pod ně a ten byl nabouchaný až po spodní loučky zásobama. Projhodil jsme jej.
Tyto včely jsme v neděli stěhovali. Vzali jsme horní dva nástavky, z toho poloprázdného byly roztaženého do přehozeného se zásobama.
A když jsme se vraceli pro spodní dva nástavky, tak ten druhý byl taky plný zásob. Při tom v podletí byly v nesjpodnějších dvou nástavcích. A nad sebou tedy měly aspoň 30 kilo zásob, a stejně přešly pod strop.
Takže jsme ten nástavek s těmi zásobami trohu přerovnal, dal nad ně a ten spodní dal už jako medník nahoru. Zebrování podle Wrighta, uvidím. Třeba to bude fungovat :-)

Osobně si z toho beru, že když mají velký prostor na zimu, tak budu muset machrovat s plásty či nástavky tak, aby pod stropem nebyl žádny prostor bez zásob.
Na včelách to budu nechávat minimálně.

S ukládáním zásob na zimu jsem zápasil často, dnes si myslím, že hlavní příčinou je, že jsou otevřená očka.
Tam kd ebyly zavřené, tam nebylo tolik problémů. Myslím horní očka. Asi je začnu od července zavírat všechna.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Korous (83.208.232.225) --- 16. 3. 2010
Re:Jan Bűrgel (16. 3. 2010



Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.


V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24. Asi pět let zimuji 2xN24 a některé matce se nechce dolů,tak tam uloží zásoby.
Pomoc je jednoduchá,někteří včelaři zjara převěšují plod nahoru já zase začátkem září dolů.

Korous

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399)

>Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky.<
------------------------------------------------------------
Také jsem udělal zkušenost s tím, že včely přednostně zásoby uložily pod zimní hrozen. To, když jsem měnil úlovou soustavu z VN na NN. Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 3. 2010
Re: KRÁDEŽE (42397)

Romský chlapec se ptá otce:
"Tati, co je to DEMOKRACIE?"
"Demokracie je, synu, že dostáváme od státu podporu,
... prostě peníze!"
"Aha, rozumím!
...Ale když je potom za dva dny utratíme, tak potom co?"
"No, pak si od bílých vezmeme, co chceme."
"A nezlobí se za to na nás?"
"Ale jo, to víš, že jo.
Ale tomu už pak říkáme RASISMUS!"

Mám takový stále jasnější pocit, že to v té naší "obdivuhodné ČR" není jen otázka Romů.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 16. 3. 2010
krádež včelstev

Zapomente na to,že se včelstva kradou,za učelem dalšího prodeje nebo na zakázku.To ne,to dělají vždy jen zkušení nebo začínající včelaři na levné a rychlé rozšíření nebo obnovení stavu.Moje uly jsou tak netipické 42x36 a v tak zvláštním provedení že je pozná i nevčelař na druhém konci republiky.Myslim si,že si někdo chce moje včelstva po proletu přemést a i plod zaříznout do svých ramku.Vždyt se to ani do medometu nevejde a kdo je zviklý převěšovat musí z toho bejt bezradnej.Ztratila se mi jen ta nejlepší včelstva která ještě v řijnu mněla v podmetu bradu a byla na včelnici o počtu 51včelstev po ruznu.A přesně tak byla po ruznu pozbírána jen ta nejlepší včelstva.Muselo to být dlouho naplanováno a sledováno.I to načasování kradeže.Kupříkladu tet je stanovište zcela nedobitné nedostane se tam ani džíp.Lesy prohrnují jen někdy když potřebují.Za další- muselo se počkat až se včelstva proletnou, jinak by se při převozu pokálela.Cesta je dost do kopce tak že nestačí jen prohrnutí musí to vytát na kamen jinak na horu dodávka nebo avie nevyjede.Včelstva jsou ovšem dobře viditelná z asi 250metru vzdálené hlavní silnice Králíky-Šumperk kde je velký provoz.Pachatel musí tudy často jezdit a mít přesný přehleh a větší dodávku nebo džíp s velkým vlekem.Ja bych se tam s dodávkou tehdá bál hrozilo uvíznutí a problem s otočením v okolním sněhu.Viděl jsem tam od tud odjíždět velký stříbrný džíp ,možná TOIOTA a tuším že mněl přední rám.Nemusí to vubec nic znamenat -někdy si tam zajedou odskočit.Tito tam však okouněli a hned odjeli jak mně uviděli .Já si jich nevšímal jelikož jsem si z auta ještě nevšim že mi polovina včelstev chybí.Kdyby se někde náhodou potkaly -nárust včelstev a velký stříbrný džíp tak sledovat a hlásit .A možná někdo zná i větší včelaře v Polsku.Nebo jestli to někdo ovladáte tak dejte tu prvotní zprávu o krádeži i na polský internet.Děkuji Barnat

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395)

No já píšu jenom o tom co vidím u sebe a ne o tom o čem nic nevím.Každopádně vezmem li za svou teorii W.W, že včely na prvním místě mají prioritu přežít za každou cenu a na druhém zachovat svůj rod množením, byla li by to pravda a včely nosily zimní zásoby pod sebe, byla by to od nich zcela úmyslná sebevražda. Uvedený chovatel co inseminoval by si pak měl pozlatit ruce, tedy kdyby to byla pravda. Mě se to však zdá silně nepravděpodobné!!! Daleko častější jev je, že když někdo něco zmastí ihned si vymyslí nějakou často přiblblou výmluvu a opakuje si jí tak často, až jí sám věří. A to se pak už nedá nikdy rozplést a dopátrat se pravdy. Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky. Když jim chce někdo věřit, můj problém to není. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 16. 3. 2010
Re: KRÁDEŽE (42397)

Jan Bűrgel napsal:
-přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.....
............

Díky za pěkné zamyšlení.
:)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 3. 2010
KRÁDEŽE

PANE Z VČELAŘ A OSTATNÍ
přečetl jsem si zde na foru že největší zloděj přežije.
Mám ale jiný pohled.

V nejkritičtějším období mi chatu vykradli 8x za rok
a přežil jsem to.( bylo to jak Havel dal všem amnestii
) používal jsem ten čerstvý tmel z oken jen jsem ho trochu naředil,
Až jednou mi to došlo :zlodej rozbil okno vlezl dovnitř převlékl se do mých nevyžehlených obnošených svšku či spodků, košile kalhoty atd, a nechal tam to svoje špinavé oblečení.Tehdy mi to došlo vždyť to byl chudák, nikdo mu nevypere, výdyť to je mrzák a musí krást.

Od té doby je mi všech zlodějů líto, jsou to mzráci. Někdo je slepý, nemá nohu, někdo musí krást aby se uživil, to platí obecně. Kožený mi musel ukrást 1000,- kčs, v provatizaci protože by nepřežil Za ˇZelezného jsme každý
musel zaplatit jeho dluhy protože by nepřežil. je mi jich a p. Z Včelaři vašeho zloděje líto.
Já sice mám obě ruce levé, obě nohy pajdavé hlavu ani nemluvím ale mám na tomto světě to stěstí že nemusím krást abych se uživil.
To zloději nevědí. Možná až se to dozvědí tak přestanou krást.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395)

Budu ještě pokračovat o sezení včel v zimě.

Každě plemeno včel může mít jiné vlastnosti a chová se jinak.
Každě stanoviště je jíné.
Počasí v různých výškách se projevujke jinak.
Jednoduše je příliž mnoho vlivů na chování a následný stav včelstva v různém období.
Můj současný stav pochopení proč při 25ti kg krmení není sezení včel jednoznačně bezproblémové je - pravděpodobně se částečně změnily snůškové podmínky stanoviště chudší léta, červenec a srpen ( nekrmil, nepodněcoval jsem jedno včelstvo a to ze 6ti nástavků spadlo na 1 NN)převčelení stanoviště v létě a tím následně slabší včelstva do zimy a část pak má NEUSPOŘÁDANÉ SEZENÍ VÚČI ZÁSOBÁM.

j.b.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392)

Stonjek : Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces

J.B.
Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN

POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 3. 2010
Re: kradez vcelstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360) (42366)

Já jsem si shodou okolností minulý týden nechal udělat jednoduché dřevěné razítko s velkým nápisem 2010 a pod tím malými písmeny jméno....Tiská to na rámky i nástavky jednoduše, rychle, sundat jsem to nezkoušel, ale asi bych musel chvíli šmirglovat, než bych to z toho dřeva sundal.....dělat jsem ho nechával kvůli ujasnění letopočtu, ve kterém šel rámek do úlu.....Takhle ale splní o jeden účel navíc.
----------------------------------------------------------
KaJi napsal:
Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 3. 2010
Re: Otev?en? ?l (42385) (42386)

Tomáš Heřman : o půlnoci jsem vstal ...
J.B. moc jste mně pobavil...
Já už o půlnoci dělal lecs co ale...
Přeji úspěch
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390)

Tak jsem byl dnes komorovat a léčit. V poledne bylo hezky tak proč ne. Začalo to totálním zapadnutím v lese, a tak jsem musel vytáhnout řetězy. Včelky vypadají slibně prakticky bez problémů. Odělky překvapily a nové matky původem ze Slovinska na zkoušku si také vedou dobře. Zavíčkovaného plodu je tak asi u těch nejlepších tak na 3 - 4 dlaně jinak jsem moc nekoumal a spěchal, protože počasí se brutálně začalo zhoršovat. V ten moment si mě včelky oblíbily a začaly si na mě sedat kvůli teplu a kálet. No dorazil jsem to,ale radostná práce vypadá jinak. Zásob je dost, těch 15 kg určitě vystačí. Pouze dvěma jsem musel mírně vypomoct od jiných která měla přebytky. Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces při kterém se musí dodržet několik velmi jednoduchých zásad. To musí mít včelař nacvičeno asi tak jako lázeňská veverka žebrání o oříšek. Samozřejmě mezi úlovými soustavami jsou trochu rozdíly, ale jen trochu. Navíc to popisuje zcela dobře každá metodika. Prostě ten počet včelstev na co beru dotaci, tak s tím se musím na jaře setkat,nebo jako včelař za moc nestojím. Teď si dám pár dní pauzu, čeká se zlepšení počasí, protože jsem zmrzlý jako prase, pokálený jak veřejný záchodek, ale včelky jsou OK. Tak aby to vydrželo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kučera josef (88.101.250.34) --- 16. 3. 2010
ovocné stromy

Zdravím Pavle
Přestaň psát a mazej kopat jabloně jsou nejlepší a rostou
všude je vybrat správnou odrůdu sem to myslel dobře!
Dědek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 16. 3. 2010
Re: SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376) (42383)

Zdravim,

u me to vypada dost podobne, zatim jsem prosel 35 vcelstev, kdyz byly ty teple dny, druha pulka unora. 1 oddelek KO, suchy bez zasob, vedle dalsich 14 oddelku o stejne sile a s puvodne stejnym mnozstvim zasob cca 10-12 kg. Mozna to proplodovaly na podzim, ve vzdalenosti 800 m kvetla horcice jeste v listopadu a bylo dost teplo, pak nastalo velmi razantni ochlazeni az k minusovym teplotam. Matka kladla teprve od srpna. Kmenova vcelstva na dvou nastavkach 39x24 absolutne bez problemu, zakrmeno cca 20 kg a ted tam maji dobre jeste 12-14 kg. Presuny za zasobami a ulozeni zasob bez problemu.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Otev?en? ?l (42385)

Klidně je můžeš nechat a rozhodnout až před nasazováním medníků. V tu dobu by měli mít nejméně 5 obsednutých uliček.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: t?pa?sk? vosk (42305) (42307) (42322) (42327) (42328) (42379)

Patlání vosku kolem dokola se již nepoužívá v praxi tak 30 let dnes se PVC páskou roub utáhne tak že páska se motá od spoda nahoru a tekutým voskem se jen zakápne koneček roubu nebo plocha podnože při roubování za kůru nebo kozí nožku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 16.3.2010 11:46:38
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
> má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
> na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
> i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
> namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
> ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
> případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
> on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
> Podle mých zkušeností,asi toto.
> Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
> Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
> by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
> zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
> a lepí.Potvora.
> Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
> já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
> koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
> měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
> hřížením.
> Tak ať Vám rostou!
> Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 - 10:15:00
>
> > "Co s tím tekutým voskem?"
> > Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> > jestli ten vosk má být tekutý
> > a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> > to je, protože na rozdíl od
> > dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> > vosk měl krýt i roub těsnit
> > proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> > při správném namotání
> > těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> > jen kryje, aby ho UV záření
> > předčasně nezničilo...
> > Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> > co říká návod, případně
> > webové stránky výrobce...
> > Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> > zahřát a on zhoustne.
> > Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> > kalafunou....
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Otev?en? ?l (42385)

Klidně počkej až bude cca 10st nad nulou, aby mohly létat a nekřehli mimo úl při manipulaci. Postup: Zjisti, jestli mají matku, pokud ano můžeš provést kontrolu kmenových včelstev - nehledej matky stačí pokud se podíváš na dna úlů, pokud by bylo včelstvo bezmatečné najdeš tam trubce, takové včelstvo rozeber. Pozorně si všímej zvukkových projevů včelstev to které bude výrazně odlišné by mohlo být bezmatečné, jinak do včel zbytečně nelezu. Připojit je můžeš v této době kamkoliv, jestli jsou na třech rámcích, tak prostě jen vyndej 3 souše od jinud nejlépe z druhého či třetího nástavku od shora pokud je včelstvo silné, ale v oddělku pokud sedí na 7 a mají alespoň 2 souše bez zásob na kraji klidně je vyměň a klidně můžeš z oddělku včely i jen setřást, jen je škoda plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Otev?en? ?l
> Datum: 16.3.2010 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi
> plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně
> kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3
> uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy
> to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když
> jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá
> asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev
> nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější
> počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit
> bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam
> výhodnější)?
> Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak
> snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby
> narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou
> se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti
> rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
> Honza Indra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Otev?en? ?l (42385)

Zdravim,
vidim, ze ten vichr radil nejen u me. Me to ve 12 v noci probudilo tak rikam pritelkyni, ze musim ke vcelam. Jiste si umite predstavit tu reakci :-)) Neusnul bych. Na stanovisti na kopci mi ulitla strecha z oddelku a snezilo do nej, najit viko byl take porod ale rychle jsem ho oklepnul od snehu a vcely zakryl. Vcera jsem si byl poslechnout a zdaji se dobre.
Mam uz predlonskou zkusenost kdy do vcel snezilo cely den nez jsem to zjistil, bylo to s prvnim snehem a vcelstvo prezilo v dobrem stavu. Tady je videt ze ma blbost je vecna :-(

Se spojovanim bych pockal tedy pokud nejsou uplne spatne, navic o vikendu az se otepli bude mozne videt vic...
Kdybych je spojoval asi bych ten oddelek podstavil abych nenarusil teplo v hlavnim vcelstvu. Kdybych nespojoval asi bych dal styrodurovou prepazku ala komorovani. Tento tyden jsem to provedl oddelku a docela jsem vcera koukal jak to pekne funguje, pekne pracuji za prepazkou a prenasi zasoby, viditelne ve zuzene casti rozvolnily chomac, ale bylo vetsi teplo o par stupnu nez obvykle. Jsem zvedav.

Asi by slo zkusit i dvoumatecne vcelareni, pokud nebude problem s matkou v oddelku. Oddelek nad mrizku a uz to jede. Nezkousel jsem, ale chystam se vyzkouset.

T.H.

> Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení
> střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1
> nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 16. 3. 2010
Otevřený úl

Prosím o radu zkušenější včelaře a spojovatele. Podcenil jsem zatížení střech úlů a při velkých větrech mi jedna uletěla, i s fólií. Z oddělku v 1 nástavku. Umíte si asi představit jak to pak v úlu vypadalo...:( Mezi plásty sníh, stříšku jsem divže našel pod sněhem (nechodím to denně kontrolovat). Nicméně část včel k mému velkému překvapení přežila (asi 3 uličky) a po opětovném přikrytí, zateplení a (lepším :/) zatížení střechy to v úlu docela žije. Je mi jasné, že je budu muset připojit jinam (i když jsem ještě včelstva nespojoval). Mám tam ještě druhý oddělek, který obsedá asi 7-8 uliček, ale sedí naplácnutý nahoře na fólii. Do jiných včelstev nevidím. Mám je spojit hned co nejdřív, nebo mám počkat, až bude vhodnější počasí na rozebírání (třeba proto, že bych mohl u jiného včelstva zjistit bezmatečnost a pokud náhodou přežila matka v oddělku, bylo by připojení tam výhodnější)?
Mám prostě podsadit postižený nástavek pod ten v pořádku, nebo se mám nějak snažit přesunout zásoby, třeba tak že dám postižený nahoru a zásoby narafičím nad stávající chumáč, takže tepelně jim sice bude hůř, ale budou se mít kam posunout za potravou? Nerad bych si kvůli vlastní blbosti rozhodil a poškodil ještě jedno včelstvo. Díky za radu,
Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Číma (80.188.217.8) --- 16. 3. 2010
krádež

Podle příspěvků v této konferenci tady není nikdo, komu dyly ukradeny včely a nějakým spůsobem se potom našly někde, že?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 16. 3. 2010
SoučaSNÝ STAV MÝCH VČELSTEV (42337) (42376)

Taky jsem trochu nahlížel i přes nepřízeň počasí - teplota +3 st, studený vítr. Chtěl jsem odebrat s pomocí zvedáku spodní nástavek ve kterém mi zůstalo něco dost tmavých souší. Včestva ve 4NN 39*17, bohužel u prvních 3 situace stejná, po nadzvednutí úlu včely i ve spodním nástavku, tak jsem je zase spustil dolu abych o ně nepřišel z důvodu chladu a budu to dělat až bude nad 10st. Myslel jsem, že tak dole nebudou. Nahoře pod folií jsou samozřejmě taky. Kolik plodu nevím, zasoby jak kde, našel jsem uhynulý oddělek hlady a jedno kmenové včelstvo se mi nelíbilo, tak dostaly pro začátek kilo medu v rámkovém krmítku rozpuštěné ve vodě.
Jiná včelstva zásob dost.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev
> Datum: 16.3.2010 10:50:20
> ----------------------------------------
> >Kolik mají včelstva plodu_?
> .....................
> Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
> Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už
> asi nějak plodují.
> Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování
> něbylo nijak velké.
> RK
>
>
> >Kolik zásob?
> .................
> Rozdílně.
>
> Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
> Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu
> muset některým přidat.
> Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev
> v jednom prostoru).
>
> Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích
> 39x24.
> Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
> Jedno ale kálí v úle :(
>
> Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
> Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku
> někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
> Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku.
> Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
> Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu
> do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech
> uličkách do jara.
> Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
> Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na
> zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.
>
> RK
>
>
>
> >Kdo se do včel díval?!
> .............
> Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
> Víc jsem si zatím netroufnul.
> RK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy (42337) (42344) (42345) (42380) (42381)

Ono to taky hodně závisí na odrůdě. Švestky jsou ale jinak obecně horší, spolehlivé, pokud můžu soudit, jsou všechny třešně a višně a snad všechny jabloně. Hrušně a švestky už jsou horší.
Co se týká odolnosti proti mrazu a spolehlivosti kvetení i plození, mám dobré zkušenosti s myrobalánem i s jakousi odrůdou mirabelky, snad nancyská, snad jakási místní krajová či kříženec. Kvetou jako první, v době, kdy kvetou broskve a asi i meruňky, včely na ně létají dost a na rozdíl od meruněk a broskví jsou mnohem odolnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JaFu (213.192.18.58) --- 16. 3. 2010
Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy (42337) (42344) (42345) (42380)

mám skúsenosť so "švestkou" slivkou-včely sú v slivkovom sade (asi 40 stromov) v čase plného kvetu sliviek som ešte nikdy na nich ani jednu včelu nevidel....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy (42337) (42344) (42345)

yní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy
jsou pro
včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu
vykopat více.
Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
Hrušky,jabloně,broskve,blumy.mandloně,,kdoule,.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy
Datum: 15.3.2010 - 18:48:52

> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil
> ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul.
> Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když
> bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných
> včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším,
> až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva
> na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření
> a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal
> díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy,
> jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké
> ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská
> ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou
> 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: t?pa?sk? vosk (42305) (42307) (42322) (42327) (42328)

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
má být tekutý
a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
na rozdíl od
dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
i roub těsnit
proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
namotání
těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
ho UV záření
předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
případně
webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
on zhoustne.
Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Podle mých zkušeností,asi toto.
Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
a lepí.Potvora.
Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
hřížením.
Tak ať Vám rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
Datum: 15.3.2010 - 10:15:00

> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> kalafunou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: medonosne rostliny (42290)

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být
hrách zdrojem
nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi
děkuji.

Podle mých zkušeností může,ale jako nouzový.Jakmile si najdou cokoliv
jiného,letí tam.Takže,vysévejte vesele,neboť
zelený hrášek je významná zelenina,stejně jako hrách/zrno/.
Ať se daří!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Makinowski" <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: medonosne rostliny
Datum: 14.3.2010 - 20:36:04

> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl
> jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za
> případné odpovědi děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: Současný stav včelstev (42337) (42340) (42347) (42371) (42373)

"Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o)) "
No, letos to se spotřebou zásob nebude tak hrozné. Včelky při mrazech seděly při teplotě 7 - 15 st C a tak šetřily.
Horší je, když už v lednu je takové počasí jako právě teď. Včelky se rozplodují nebo jenom zvýší teplotu uvnitř úlů a zásoby mizí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 16. 3. 2010
Re: Současný stav včelstev (42337)

>Kolik mají včelstva plodu_?
......................
Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už asi nějak plodují.
Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování něbylo nijak velké.
RK


>Kolik zásob?
..................
Rozdílně.

Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu muset některým přidat.
Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev v jednom prostoru).

Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích 39x24.
Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
Jedno ale kálí v úle :(

Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku. Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech uličkách do jara.
Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.

RK



>Kdo se do včel díval?!
..............
Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
Víc jsem si zatím netroufnul.
RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.169.12) --- 16. 3. 2010
Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy (42337) (42344) (42345) (42353) (42354) (42369) (42372)

Bude to ve vnitřní zoně oploceného pozemku, mezi borovičím. Nikdo o tom tam neví, cesta přístupová je slušná. Jinak ostrahu i mých včelstev zajišťují dobrovolně myslivci, za nějakou tu sklinku medu ročně, Jinak náboje vulkány jsou vskutku velmi ničivé. Jedna rána do prdele a nenechavec se dlouho neposadí, dokud mu tu prdel nesešijou dohromady. Viděl jsem, co to udělalo s betonovými kvádry. Myslivci tvrdí, že s tím chodí na škodnou a na veverky. Akorát nevím, co by zbylo z té veverky. Možná prachová stopa. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.169.12) --- 16. 3. 2010
Re: ovocné stromy (42370)

Zdravím vás,

jen pro zpřesnění. Jsem ve výšce cca 400 m.n.m. Včelařím na větrné hůrce. Co tu opravdu perfektně jde jsou třešně, višně, švestky

S čím tu jsou problémy jsou jabloně, meruňky s námi každý rok hrají ruskou ruletu, hrušně jsem v celé obci ani jednu neviděl. Ani místní, z poptání, žádné nemají.

Přítel Táborský mi odepsal, že z 50 stromů již vytočil med.

Mám se tedy řídit koeficientem, co včelstvo, to jeden ovocný strom? Jde mi hlavně o to, ty holky u mě podpořit ještě více v rozvoji, aby toho měly více doma a nemusely tak daleko někam lítat. Přes kilometr. Hlavní je, aby byly květy, jestli to pak spadne na zem mi až tak nevadí, ale doma jím zavařeniny jen já, říkal jsem si, že by šlo něco do beček a něco do zdejší školní kuchyně, ať se malí caparti taky pomějí, budou mít z toho nějaké ty táče a další věci. Škola ušetří peníze a pro děcka to bude jen dobře

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 3. 2010
Re: Současný stav včelstev (42337) (42340) (42347) (42371)

>Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.<
-----------------------------------------------------------
Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o))
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy (42337) (42344) (42345) (42353) (42354) (42369)

"Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé"
Jiná věc je, pokud se má jednat o podněcování rozvoje, potom stačí odhaduji tak na každých 5 včelstev na stanovišti mít 1 - 2 velké kvetoucí stromy, polokmeny až vysokokmeny. Vzhledem k tomu, že mezi dobou kvetení prvních raně kvetoucích ovocných stromů a dobou kvetení posledních pozdě kvetoucích ovocných stromů je až měsíc a půl a třeba u jabloní se rozlišují odrůdy s raným, středním a pozděkvetoucím kvetením, které se při kvetení v podstatě nesetkají, je třeba jít s dobou květu až do odrůd, pokud má být kvetení souvislé bez přestávky. Potom ale, jestli se jedná o podněcování, existují vedle ovocných stromů i jiné a lepší zdroje nektaru a pylu v té době.
Ovocné stromy přinášejí ale další problém a sice nežádoucí pozornost. Výsadby ovocných stromů vhodných pro sběr a spotřebu, klidně i na ten kvas totiž budou lákat různé sběrače a s nimi se mohou svést klidně i zloději, ovoce i včelstev. Pokud to budou za desítku let nějaké kvalitní vysokokmeny, tak i třeba zloději dřeva, kvalitní "ovocné" dřevo je drahé a občas žádané. Nám takhle na našem pozemku probrali švestky s rovným silným kmenem, co rostly zarostlé v lese z dob, kdy byly sady u nás na polích běžné.... Kromě toho větší výsadba ovocných stromů někde ve volné lesní oblasti, má li se využít úroda v hodnotách stovky kilo až tuny ovoce z hektaru, předpokládá dobrou přístupovou cestu, lepší než vyžaduje včelaření a o to více zvyšuje rizika návštěvy zlodějů.
Kromě toho při větším rozsahu ovocné výsadby v lese mohou být legislativní problémy, existují nějaké kategorie pozemků a možná by příslušný odbor na místním úřadě vyžadoval od majitele vyřídit překlasifikaci toho pozemku třeba z lesního na sad. Nevím to ale přesně....
Já bych se tedy s výsadbou běžných ovocných stromů v lesní oblasti mírnil.
Jako bezproblémové vidím výsadby divokých lesních "ovocných " stromů. Keřů trnky, ale té skutečné trnky divoce rostoucí v lesích, ne trnky švestky, jak říkají švestkám na valašsku.
Potom výsadby třešní ptáčnic coby našeho původního druhu. A potom polodivoké různé myrobalány či mirabelky, lidově se jim většinou říká kulovačky ( malé kulaté různobarevé, málo či hodně sladké plody), pokud je někde nablízku kolem nějaké starší místní asfaltky neudržovaná alej, bude jich tam plno. Co se týká jabloní a snad i hrušek, tak jedině původní divoké a polodivoké jabloně, tedy ty s velmi malými plody a obtížně upotřebitelné. Pokud se ještě někde v lese nebo na mezi najdou. A přežily okousávání kůry lesní zvěří ( to je další problém sadů v lese...)
Nyní časně na jaře by ještě šlo vykopat nějaké malé rostlinky trnky v lese či myrobalánu u cesty a přesadit tam, kde je třeba. U třešně ptáčnice je možná vhodnější posbírat pecky pod stromy, vylouskat je a na místa zbavená rostliného porostu zasadit, stromy z toho jsou kvalitnější než z přesazovaných stromků vykopaných někde v lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: Současný stav včelstev (42337) (42340) (42347)

"Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B."

Letos zas byla dlouhá zima a včely, co měly tu smůlu, že sedly blbě, už nejspíš nejsou....
Pravděpodobně následujících pár teplých dní tohleto včelařům definitivně vyjasní.....
Asi se některým včelařům vyplatí pořádné prohlídky včelstev, aby identifikovali včelstva, které ještě žijí, ale mají problémy se zásobami a dali to do pořádku.
Když na podzim píšu, že na konci září prohlížím včelstva a když je potřeba, uspořádávám místo plodování, aby to měly všechny stejně, na spodním bočním kraji rámku 39x24 v nejhořejším nástavku, leckdo to považuje za zbytečnou práci a nesmysl. Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.
Podobný problém řeší či vylepšuje pozdní krmení, na rozdíl od krmení jenom v srpnu.
Teď jsem zvědav, jak budu prohlížet svoje včelstva, jak ty budou vypadat, ještě jsem v nich nebyl, vím jen, že všechny se účastnily prvního proletu.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kučera (88.101.250.34) --- 16. 3. 2010
ovocné stromy

Zdravím Mladej Pavle
tam u tebe bych radil 50 až 100 jabloní a 3 hrušně ať se Ti
daří a ať už nám to bzučí a lítá
Dědek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy (42337) (42344) (42345) (42353) (42354)

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S"
Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.187.25) --- 16. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360) (42362) (42365)

To máte pravdu p.Menšík, podvodníci a zloději jsou všude, ale nikde v tv v zahraničí jsem neslyšel, že by zloděj umlátil, zbyl a okradl šourající se babičku s hůlkou pro 25 korun v peněžence. To se neděje ani na Slovensku. Takovou náturu má jen našinec. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42343)

"Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit. "

Zdravím, ví někdo, kde se ten dokument o zaměření GPS všech stanovišť včelstev na severní Moravě dá najít na internetu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 16. 3. 2010
Re: kráde včelstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360)

Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší,
----------------------
No v každém případě si myslím, že když někdo umí pracovat se včelama, tak je včelař. Zvlášť když si umí vybrat to nejlepší. :-)

No to s tím Polskem je možná zajímavý dohad, protože to není první krádež na severní hranici.

Tak to abych si začal dávat ke včelám nějaká žihadla.-)

Ale jak zde čteme, úhyny pokračují, spousta lidí potřebuje doplnit stavy. :-(

Lohnout sériově vyráběné úly, to si dovedu představit, ale i atypickou rámkovou míru, tak tam je dost problémů,. které se musí pro úspěšný lup vyřešit. Třeba větší technika pro kočování, 24 včelstev - to je šest palet, ...

No dá se o tom dost přemýšlet.

Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360) (42362)

Pavle zloději a podvodníci jsou všude. Dokonce je to biologicky daný vývoj. Člověk jako lovec, vždy podváděl protože jinak by nic neulovil a říká tomu chytrost. Klade pasti. loví do nich zvířata. Ta past je na zvíře podvod , Na podvody láká důvěřivé lidi. Z toho jasně vyplývá, PODVODNÍKŮM PATŘÍ SVĚT. Dokonce nějaký výzkum tvrdil , že průměrný člověk denně asi 30x vědomě lže. Proto nelze věřit ani sobě !
Na TV spektrum teď běží seriál o podvodnících. Velmi poučné jak si dávat pozor.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: kr?de v?elstev
> Datum: 15.3.2010 23:30:57
> ----------------------------------------
> Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod
> napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s
> kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v
> zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud
> by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já
> nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš
> parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My
> lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo
> ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že
> když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase
> varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne.
> Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie,
> Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v
> restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně
> krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM
> NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást
> včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal
> zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a
> nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje
> není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno.
> Tvrdá pravda, ale pravda.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: Klestik nebo roztoc (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293) (42296) (42311) (42319) (42330) (42361)

Pořádně jsem to domotal. a to ještě věta >krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním< měla být ,krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem septembra .
Asi musím slovenské knihy přestat číst, když su pitomec.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Blinka Josef <josef.blinka/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Klestik nebo roztoc
> Datum: 15.3.2010 23:21:46
> ----------------------------------------
> Ale Pepane, dobře jste to myslel.
> August byl vždycky srpen a september září.
> Tak ať se daří
>
> JB
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
> Subject: Re: Klet?k nebo rozto??
>
>
> Omlouvám se všem.
> Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
> Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
> včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
> tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
> plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
> platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
> příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
> uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
> právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> > Datum: 15.3.2010 09:07:32
> > ----------------------------------------
> > Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> > být do konce srpna
> >
> > Pepan
> >
> > No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> > slamených
> > košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> > bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> > modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> > znáškach a kŕmili až v septembri.
> > Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> > "odborník",
> > aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> > argumenty.
> >
> > Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> > augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> > miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> > problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> > podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> > kondícii a o to ide.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Malý (e-mailem) --- 16. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360)

Libore,nerad zasahuji do diskuze,ale Pavel má jistě pravdu.Těch krádeží je
po celém území republiky spousta a opakují se.Je přece samozřejmé,že to
dělají včelaři,nebo je krádež na zakázku pro ně.Pavel má v mnoha věcech
pravdu,ale nechci se vracet k předchozímu tematu.Ať nám bzučí!!!!!!
----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 10:55 PM
Subject: Re: kr?de v?elstev


> Pavel Streit napsal:
> Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí,
> neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou,
> kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je
> dnes
> sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro
> včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z
> kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
> ------------------------------------------------------------
> Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím
> představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo
> minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v
> hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí
> někde
> v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel
> farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají.
> Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost
> našich
> pátracích orgánů.
> Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady
> opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci
> reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už
> bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
> Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.186.64) --- 15. 3. 2010
Re: kráde včelstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342) (42360)

Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne. Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie, Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno. Tvrdá pravda, ale pravda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Blinka Josef (e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Klestik nebo roztoc (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293) (42296) (42311) (42319) (42330)

Ale Pepane, dobře jste to myslel.
August byl vždycky srpen a september září.
Tak ať se daří

JB

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
Subject: Re: Klet?k nebo rozto??


Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 15. 3. 2010
Re: kráde včelstev (42197) (42258) (42273) (42288) (42289) (42323) (42342)

Pavel Streit napsal:
Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
------------------------------------------------------------
Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají. Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost našich pátracích orgánů.
Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 3. 2010
RE: t?pa?sk? vosk (42305) (42307) (42322) (42327) (42334)


Jsou na něm nápisy:
Pomocný prostředek na ochranu rostlin
ŠTĚPAŘSKÝ VOSK CELOROČNÍ
Složení:
Kalafuna 75%
Vosky 3,2%
N-alkány 10,8%
Trietanolamin 10,8%
Účinná látka: Kalafuna 75%
Vosky 3,2%

Výhradní dovozce do ČR: Futurchem s.r.o. Křivánky 12c, Brno 642 00
Výrobce: Ing. Peter Černý - AGROCHEMIX, Moravská 3, 831 03 Bratislava

Teď jsem koukal, že řezné rány natřené tímhle zázrakem do druhého dne zhnědly. Takže letošní roubování asi bude k ničemu.
Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele nezmar
Odesláno: po 15.3.2010 15:28
Komu: Včelařská konference
Předmět: RE: t?pa?sk? vosk

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 42359 do č. 42419)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu