78203

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Korous (83.208.232.225) --- 16. 3. 2010
Re:Jan Bűrgel (16. 3. 2010



Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.


V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24. Asi pět let zimuji 2xN24 a některé matce se nechce dolů,tak tam uloží zásoby.
Pomoc je jednoduchá,někteří včelaři zjara převěšují plod nahoru já zase začátkem září dolů.

Korous

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.104) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Jedny co mi padly hlady padly na moji blbost a je to jasné. Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak sjme to risknul.

Možná kdybych ten oddělek připojil o nějaký týden dřív, bylo vše O.K.

Druhé včelstvo, poslendí v NN Brennerech. Chystal sjme se na něm ověřit to zebrování podle Wrighta. A pak tam přejít na systém Warré. Tedy jen bez mezistěn atd.
Protože jsem nechtěl skaldovat někde souše, nechal sjem tam všchny nástavky. Asi 12.
Včely jsem moc nevytáčel a ještě jsme jim dal hodně cukr. Měl jsme vedle postavenou paletu a naní nástavky abych na ten komín vylezl.
Dílo bylo rovnoměrně tmavé
Včely měly plod v dolní třetině. Zásoby si natahaly nad sebe, tam bylo asi 45cm zavíčkovaných zásob a nad tím už to nechávaly nezavíčkované, úplně nahoře už skoro nic nebylo.
Ještě v listopadu obsazovaly očka ve spodní části.
V únoru jsme je vysypal z horních nástavků. Pod nimi byly nejméně 2 zavíčkované nástavky od loučky k loučce.
Možná kromě včelaře byly na vině ta otevřená očka.

Kdysi jsem četl o vážení a odhad počtu hlady uhynulých včelstev - doc.Ptáček Včelařství. Taky to nechal na včelách, že si to uspořádají a přensoí, aby vyzimovala.
Taky ne.
Z toho usuzuji, že to není možné považovat za samozřejmé, že by si včely ve větším prostoru poradily sami.

Druhé včelstvo jsme na Lanstrotech 24cm našel v horním nástavku a zdálo se mi, že je kolem nich sucho.
Tak jsem se podíval na nástavek pod ně a ten byl nabouchaný až po spodní loučky zásobama. Projhodil jsme jej.
Tyto včely jsme v neděli stěhovali. Vzali jsme horní dva nástavky, z toho poloprázdného byly roztaženého do přehozeného se zásobama.
A když jsme se vraceli pro spodní dva nástavky, tak ten druhý byl taky plný zásob. Při tom v podletí byly v nesjpodnějších dvou nástavcích. A nad sebou tedy měly aspoň 30 kilo zásob, a stejně přešly pod strop.
Takže jsme ten nástavek s těmi zásobami trohu přerovnal, dal nad ně a ten spodní dal už jako medník nahoru. Zebrování podle Wrighta, uvidím. Třeba to bude fungovat :-)

Osobně si z toho beru, že když mají velký prostor na zimu, tak budu muset machrovat s plásty či nástavky tak, aby pod stropem nebyl žádny prostor bez zásob.
Na včelách to budu nechávat minimálně.

S ukládáním zásob na zimu jsem zápasil často, dnes si myslím, že hlavní příčinou je, že jsou otevřená očka.
Tam kd ebyly zavřené, tam nebylo tolik problémů. Myslím horní očka. Asi je začnu od července zavírat všechna.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Málo zásob, nad včelstvem byl oddělek a blbě se krmí a tak jsem to risknul.

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Kto chce pohodlne chovať na jednom mieste (ale i tri) včelstvá, musí vyriešiť podávanie zásob nezávisle na včelstve, ktoré je najvyššie, sa dá jednoduchým riešením, mať možnosť podať zásoby do každého včelstva bez porušenia jeho integrity.
AT:
Ja mám 250 nadstavkov (hrúbka steny 25 mm), ale na každom mám na kratšej strane v jeho hornej tretine kŕmny otvor uzatvárateľný) a cez tento otvor podávam včelám krmivo. Mám niekoľko desiatok jednoduchých kŕmidiel o obsahu 5 litrov, ktoré po otvorení kŕmneho otvoru zakvačím na ploché plechové háčiky a nalejem roztok alebo vložím CMC, ktorý na plaváčiku včely odoberajú. Kŕmidlo je vyrobené z plastového korýtka na kvety-kytky, rozdelené priehradkou- prepážkou na dve časti, odbernú a nalievaciu, to celé je prekryté drevenou doskou, takže v žiadnom prípade neprichádzate do styku s včelami.
Potom podávanie zásob hociktorému včelstvu sa stáva hračkou.
-------------------
Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů.
Laboroval jsme s tím a jde to.
Musí být venku ještě teplo a husí krk musí jít tam kde jsou včely. Když jsme jej měl do dna, tak muselo být hustě obsednutý.

Takže moje nové nástavky mají očka asymetricky a v předu i v zadu. Tak aby tam mohly být dva oddělky atd, dalo se to když tak i otočit o 180st a taky aby se tam dal zezadu zasunout husí krk a pověsit kanystr.
Bohužel, tohle včelstvo bylo ještě ve starších nástavkách, a dávat kanystr s cukrem zepředu jsem nechtěl riskovat.
Navíc tam jsou očka jen 25mm.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

"Okoukal jsem to na fotkách na starém n-vcelari.cz z Jugoslavie. Byly tam vyfoceny husí krky co měly na jedné straně síťku. Prý na krmení plemenáčů. "
Já jsem zatím vždycky položil horní úl tak, že jsem odskočil o cca 10 cm dopředu, takže jsem mohl plnit i krmítko spodního úlu. Ale je to jen víceméně nouzové řešení..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Omlouvám se za dvojnásobný příspěvek, odeslání příspěvku šlo nějak pomalu a tak jsem na tlačítko Odeslat kliknul ještě jednou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Petr (94.125.216.34) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Za jednu z rozhodujících "pomůcek" při včelaření vidím jednoznačně zasítované dno pro monitoring roztočů v létě a podletí.Jestli někdo včelaří s NN,VN,Langstrotech,čechoslovácích či listovácích,s krmítkem spodním či vrchním je jen jeho záležitost a určitě i jeho nějaká přednost.
Jestliže pozoruji v květnu na podložce včelstva denně jednoho mrtvého roztoče,tak z vlastní a ověřené zkušenosti vím,že každý další měsíc vždy minimálně jeden přibude navíc.Takže v září již je možno počítat denně pět i více roztočů,což představuje počet roztočů již ohrožující včelstvo.
Proto v květnu či červnu,už z tohoto včelstva vyberu veškerý zavíčkovaný plod a vytvořím oddělek,který za deset dní prohlídnu(bez zavíč.plodu) a provedu fumigaci dýmem.Oddělky spojuji na konci léta s produkčními včelstvy.Je to jednoduchá metoda a každému ji doporučuji,leč marně.Spady po fumigaci oddělku se pohybují tak v průměru do padesáti kusů.Tato metoda včelaření mě zaručuje velmi silná včelstva s nadprůměrným výnosem mého okolí(cca 50kg v prům.stanoviště).I letos okolní včelaři přiznávají značné ztráty,což zatím neznám a už jsem naprosto utvren v tom,že příčinnou mého stále heroického a usilovného(a asi nikdy nekončícího) boje s V.D. jsou tito pánové,kteří o monitoringku včelstev ví asi tolik,jako já o kvantové fyzice.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236, na tomto linku sa dozviete viac o Vonkajších kŕmidlách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(89.235.30.9) --- 21. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Dobrý den.Pane Turčány nezkoušel jste náhodou Česnouvé zasouvací prosakovací krmítko zveřejněné ve Včelařství
9/2007.Je to praktické,jednoduché a ryclé.Jen jsem odběrový prostor zvětšil na 2,5 cm.Včelaření zdar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (94.229.32.130) --- 22. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

Dobrý den.Pane Turčány nezkoušel jste náhodou Česnouvé zasouvací prosakovací krmítko zveřejněné ve Včelařství
9/2007.Je to praktické,jednoduché a ryclé.Jen jsem odběrový prostor zvětšil na 2,5 cm.Včelaření zdar.

Dobrý deň pán Burgel, tento typ som neskúšal, ale v minulosti používal aj letáčové-česnové kŕmidlá, časom som to všetko zavrhol (stret zo včelami) a prešiel som na povalové-stropové a vonkajšie ne objem 5 litrov, je to jednoduché, rýchla obsluha a bez stretu so včelami. Pri viac včelstiev ako 50 takéto hračičkanie nie je účelné, čas pri včelách sa dá využiť aj účelnejšie. Čas sú peniaze, čím som nepovedal nič nové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(89.235.30.9) --- 22. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

To je věc názoru.Když vezmu manipulaci s každým víkem a zbíjení a netěsnosti vnějších krmítek,tak nevím co je na tom za hračičkaření.Nehledě na hygienu krmných lahví a vámi propagovaných vnějších krmítek.Ale jiný kraj jiný mrav.A co se týče obtěžování včelami.To také nemám problém,když krmím na večer a né v poledme.Ale ani tady není problém protože včeli nemají kudy slídit .Zdravím
Chce to jen odzkoušet a pak zavrhnout.Těžko něco odsuzovat,když se to neodzkouší.Ale to je nátura včelařů a
ne jen nás.Bohužel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 3. 2010
Re: Jan Bűrgel (16. 3. 2010

"V tomto musím podpořit zjištění pana Búrgela,mně se to stává od přechodu na jinou rámkovou míru.Dříve jsem zazimoval na 1xN24 + 1xN17.N17 braly jako krmnou komoru a matka při krmení ochotně sešla do spodního N24."

Když tady na to přišla řeč, já mám zkušenosti, že nejenom světlé plásty obecně včely moc nepřitahují. Jsou to za prvé všelijaké upravené, pomlácené plásty nebo zásobní prázdné plásty skladované třeba rok někde v bedně atd. Tyto plásty musí být nejméně 14 dní, ale lépe aspoň měsíc uvnitř plodového hnízda. Jestli je včely nějak upravují, odstraní nějakou mikroflóru, která tam vznikne při tom skladování, nebo ony za tuto dobu ztratí cizí vůni dlouho skladovaného "neaktivního" plást a provoní vlastní vůni včelstva do masivu vosku celého plástu, nevím. Přijatelné jsou taky plásty, které byly zaplodovány, pak byly s plodem dány nad mřížku, zaneseny medem, na pár dnů vybrány ze včelstev a vytočeny a pak zase vráceny. Každopádně ale uspořádávat včelstvo na zimu tak, že původní plásty ze včelstva nechám ve spodním nástavku třeba 39x24 a horní nástavek nacpu rok skladovanými plásty, třeba tmavšími a kvalitními, je poukázka právě na to, že v následujícícm krmení uloží zásoby dospodu a samy si na zimu sednou navrch spodního nástavku, takže zásoby budou mít pod sebou.....
Úplně totéž jsou plásty na okraji včelstva, což v nástavcích není tolik vidět jako v zadovácích. Jsou to plásty, které včelstvo během roku střídavě obsazuje a zase z nich ustupuje. Tyto plásty, i když do nich matka třeba ani neklade, nebo jen jednou, dvakrát za rok uprostřed, taky během pár let ztmavnou, a to pravděpodobně nánosem propolisu, kterým včely plást při každém obsazení potáhnou. Pokud se tyto plásty při posledním medobraní vyberou, vytočí a následně pro krmení na zimu se jich několik sejde uprostřed horního nástavku, výsledek je podobný jako výše. Nebo třeba matka vleze do horního nástavku, ale s posledním plodem odskočí někde ke kraji nástavku mimo tyto napajcované plásty a včelstvo tak zimuje v rohu prakticky jen v polovině horního nástavku....
Takže není plást jako plást,i když jsou stejně světlé či tmavé.....
Přirozeně, zase dá se to řešit tak na konci září a později, kdy se zásoby a poslední plod prostě přenese, kde je potřeba, včelky už v podzimním počasí sezení nemění, ale docela určitě se to včelkám přes zimu líbí méně než když si tam sednou samy od sebe....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu