78403

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Streit.Pavel (78.136.148.228) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746) (45747) (45763)

Zdravím vás,
tak to byste vyhořel jak papírový čert. Každý kraj má koordinační výbor a každý krajský úřad pokud vypíše dotace na kompletní sestavy úlů tak je to: podmet, dva nástavky víko, popřípadě strůpkové krmítko. Uředníky neodrbete, oni se totiž ptají včelařské rady u každého žadatele, jestli to co jste poslal profakturované je komletní sestava. Takže rada. Nic nešiďte, neodrbávejte, protože pokud by se to profláklo, už byste si na dotace od kraje ani neškrknul. Pokud má kraj vypsány nějaké dotace na něco, koukněte se přesně a podle toho sestavy nakupte, nic nešiďme, nakonec se to vždy obrátí proti tomu bídákovi včelaři, co chtěl nějaký kraj ošidit. Nedělám si žádné iluze, jsme Češi, zlodějský a podfukářský národ, ale uvědomme si, že pokud nějaký jedinec včelař bude chtít ošidit kraj o dotace, obrátí se to proti celé naší komunitě. To přece nikdo nechceme. Nakupujme to, jaké parametry a na co nám kraj podmínky nastavil. Pokud někoho ošidíme, nebudou žádné dotace, max. tak, pardon, nasráno od veverek. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zacatecnik (85.193.28.240) --- 11. 7. 2010
zavijec v plastu

Je neuveritelne na co maji lide cas.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746) (45761) (45767) (45768)

"pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."

===========================================================

Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo nastavitelný stůl.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 11. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744) (45751) (45752) (45757)

"KaJi: Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?"

___________________________________________________________

Jak jsem psal,tento způsob teprve zkouším,na závěry je ještě brzy.Žádnou zvláštní přípravu jsem nedělal,někde plod byl,někde ne,očko jsem nechal otevřené jen v nejvyšším NN.Zatím to vypadá,že v medníku musí být hlavně dostatek včel,potom o vyběhlou matku pečují,byly případy,že se z takto izolovaného medníku vytratily včely i s matkou,jinde se ztratila jen matka(zalétla jinam),v jednom případě byly v medníku matky 2.V metodice pro langy se píše o tomto způsobu výměny matky s tím,že se izolované nástavky s mezidnem otočí očkem na druhou stranu,to jsem neudělal,ve včelíně to nejde.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197)

Já bych jim bez problému naprosto jednoduše odpověděl unikátním
projektem, že by nedostal ani jeden krajský úředník výplatu, dokud by
na mapě s přesností GPS souřadnic neoznámily své majetky a to beze
jmen - osobních údajů a to vše přístupné veřejně z intenetu. Asi se
každý musí zamyslet, že co oko nevidí, tak se neukradne a jestli chcou
být úředníky na pravém místě, ať to také tak udělají aby se lépe
vyhledávalo v úředním. Úředníků je velká spousta a ještě bych to
barevně odlišil aby se vědělo, že ten je učitel, ten je policista, ten
na ministerstvu ten na kraji ...

_gp_

12.3.10, Alena Vítková <alihruba/=/seznam.cz>:
> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746) (45761) (45767)


pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,- z toho vyrobim tolik ramku a ulu, ze by me 50000,-
nestacilo, kdybych to kupoval hotove.... :)

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl
> vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky
> má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu (
> 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní
> dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za
> minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze,
> které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém
> zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té
> doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné
> dno pro mě pozbývá na významu.
>
> MV
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746) (45761)

A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu ( 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze, které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné dno pro mě pozbývá na významu.

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765)

Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát po jednom.
Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.

Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá nejvíc klíšťat a další drobné havěti.

Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů je taky málo.
Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky a rámky připravené na letošní sezonu.

O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html

No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728)

Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

Myslím že počkat si až ve spadu bude roztočů dost je chyba.

V pondělí 12.7. bude naše ZO rozdávat,léčivo (asi gabon a objednaný KM)to je naopak u Gabonu podle mne brzo. Je to brzo proto že včelaři neví o současném stavu zamožení a těžko dobře zhodnotí co a kolik léčiva budou potřebovat.

Jsou někde vydána ohledně léčení nejaká nařízení nebo doporučení od veterinářů?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 7. 2010
Re: matka (45760)

No, já hotové matky přidávám velmi málo, preferuji vlastní odchov matky přímo ve včelstvu z přidaného plodu, takže v tomto směru neradím.
Ale o přidávání matky se diskutuje každý rok, myslím, že už byla nějaká diskuze v květnu a červnu, případně se podívej na předchozí roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 11. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746) (45747)

Nejvetsi palky jsou za ramky, pokud si sam vyrobim ramky, usetrim mraky
penez....


Nevim jestli je nekde dano, kolik ma ul mit nastavku, aby na to sla
dotace vzit, mozna by stacilo koupit dno, jeden nastavek a viko, to
prohlasit za kompletni ul, ktery mi bohate staci a na to vzit dotaci.
Chybejici nastavky pak za levno dodelat doma. Nejpracnejsi a nejdrazsi
veci (dno a strecha) bych si s dotaci koupil a doma se s tim nemusim
delat, takze usetrim spousty času. Zalezi co na to vyrobce ulu a statni
dozor.....



petr j.


R. Poláek napsal(a):
> Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je
> hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného
> výrobce.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 11. 7. 2010
Re: Vytáčení - výkon (45758)


pokud mate nizke ramky, tak by radialni nebo poloradialni asi stacil, i
kdyz nejspise nebude medovicovy med tocit dosucha....

na vysoke ramky jedine zvratny medomet....

Nemam osobni zkusenost, ale taky se chystam vyrobit si poradny medomet a
k tomuto zaveru jsem dosel pro prozkoumani zdroju na netu. Mam vysoke
ramky, takze by to pro mne mohlo znamenat odstaveni noveho radilniho
medometu a navrat k triramkovemu a sichtu az do rana :)



KaJi napsal(a):
> A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho
> dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.
>
> Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a
> plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal
> na "pouhých" 2 metrákách.
>
> Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované
> řepky. Takže to moc neodsýpalo.
>
> Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě
> zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo
> tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul
> včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte
> někdo už nějaké zkušenosti?
>
> Díky,
>
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.175.134) --- 10. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746)

Zdravím vás, ptal jsem se jednoho velkého včelaře, zda a jak to jde. Odpověděl mi tak, že dotace na nové úly podléhají jen při nákupu úlů od akreditovaných výrobců. Kraje tím chtějí zabránit, aby český koumácký člověk nevyráběl šmejdy. Dotace jsou poskytovány pouze na certifikované zboží výrobců. Oni ručí za kvalitu a provedení prací při výrobě úlů. Vy bohužel nikoliv. V minulosti byl prý případ, že chtěl jeden včelař žádat o dotace na úly, které sbil z překližek, který kraj, to jsem se neptal. Proto taková přísnost....
Podle mě, pokud si pečlivě děláte úly sama, vychází to peněžně zhruba stejně(material, čas, peníze) Pokud bych si měl vyrobit vlastní úly, neprodával bych je. Podle mě je zprominutím postavené na hlavu vyrobit si příkladně tři N úly. Za týden je prodat a potom si koupit úly od certifikovaných výrobců. Člověk se s tím piplá, stráví nad tím mnoho času, byl by blázen, kdyby to prodával, tolik mu stejně nikdo za úly nedá. Úlové sestavy tenkostěnné se dají dnes koupit již od 1000 kč výše. Palubkové sestavy se kupují kolem 1500 kč. Je to levné, takže proč se s tím dělat. Já si nové úly zatím kupuji. Co jsem si vyrobil jsou 8-9 rámkové plemenáče pro oddělky. Ty bych neprodal nikomu. Jsou moc dobré a oddělky v nich valí, jak pominuté.
S úly od svého dodavatele jsem spokojen. Jinak pokud si včelař chce vlastní úly vyrobit sám, nemám nic proti tomu.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 10. 7. 2010
matka

a ted mam postupovat jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 10. 7. 2010
matka

ano videl předtím tam matka žadna nebyla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 7. 2010
Vytáčení - výkon


A ještě k vytáčení - ke všem. Pár let jsem byl mez medu (tedy nebylo ho dost) a tak jsem si to nějak zidealizoval a mám pocit že mi to jde pomalu.

Včera na 4rámkovém el. medometu nezvratném, s odvíčkováním vidličkou a plásty byly pěkně a hodně zavíčkované, tak od 21hod jsem až do 3hod makal na "pouhých" 2 metrákách.

Med byl zavíčkovaný, pěkně hustý a občas tam byl zbytek zkrystalitované řepky. Takže to moc neodsýpalo.

Protože po vyřešení nádob i cezení začínám přemýšlet o medometu, tak by mě zajímalo, jestli by takový hustý medovicový med šel točit na radiálním nebo tom "novém" paralaleněradiálním co se vyrábí. Říkám si, když jej vyvinul včelař z oblasti kde asi je medovice běžná, že by to snad mohlo jít. Máte někdo už nějaké zkušenosti?

Díky,

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744) (45751) (45752)

P.Krátký :
... Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

-------------------
Taky mě to tak vychází, když nestihnu v květnu, ale opakuji dotaz. Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 7. 2010
Re: matka (45755)

"dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?"

Viděl jsi tu matku teď ve včelstvu? Pokud ne, řekl bych, že nejpravděpodobnější je to, že v době přidání matky už byly ve včelstvu trubčice, ty matku zlikvidovaly už při přidání a ten plod je potom trubčic. Tuto verzi je třeba vyloučit, protože potom i přidání další matky nebude úspěšné, případně i kdyby bylo, včelstvo může být oslabeno tolik, že i s matkou bude zničeno v podletí vyloupením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 10. 7. 2010
matka

dobry den chtel byach radu před 14 dny sem vymenil matku ale ted sem zjistil že je trubcokladna jak mam postupovat dale?sem začatečnik z vyskumaku mi řekli že mi pošlou novou takže starou zamačknout a hned davat tu novou?díky za radu.a ete se chci zeptat kdy sundavate medníky už tedka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.102.124.229) --- 10. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744) (45751) (45752)

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.
-----------------------------------------------------------
Zajímalo mě k čemu je thymol dobrý a našel jsem:
Thymol nachází užitečné uplatnění při likvidaci parazita způsobujícího varoázu u včelích kolonií. Používá se i knihařství: před novým svázání lze knihy poškozené plísní zatavit do pytlů s krystaly thymolu; vyhubí se tím spory. Thymol lze používat v alkoholových roztocích a v zásypech pro léčbu kožních mykóz (tinea, serpigo). Používá se i jako konzervant v halothanu (anestetiku) a jako antiseptikum v ústních vodách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Korous (83.208.232.225) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744)

P.Krátký píše ..letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo.
Výnos z roku 2010 a počet včelstev z roku 2009.Výsledek je co?
Mé počty výnosu :výnos z 2010 a počet vč. je počet před rozkvětem řepky schopných něco donést.Letos 16 včelstev z 20 zazimovaných.Letos v řepce 47.5kg.
A výnos stanoviště:do součtu nepužiji včelstva s nevyšším a nejnižším výnosem.Letos řepka 48kg.

LK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744) (45751)

"KaJi: Z čeho to holky nanosily?"

____________________________________________________

Letošní jarní snůška byla už tradičně z vrb,ovocných stromů,řepky.To co jsem považoval za akát,byla pořád ještě dokvétající řepka.Další významná snůška byla letos z lip,proto byl z úlů cítit ten thymol,jak už jsem tu psal.Tento med má ostrou chuť,takže i medovice,což tady u nás není zdaleka pravidlem.

___________________________________________________________

"Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?."

___________________________________________________________

Nejlepší včelstva mají až 5 NN,dal bych i víc,ale zatím jich nemám dost.Popravdě,i já jsem letos ještě použil staré nástavky 39x24 u usazených rojů,většinou je také zanesly.

___________________________________________________________

"Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?."

________________________________________________________

Matky si chovám sám,většinou tak,že odstraním starou matku a vložím zralý matečník.Letos poprvé zkouším způsob,že vložím u dadantu mezidno mezi medník a plodiště,a nechávám vychovat novou matku v medníku,opět zralým matečníkem.Teď po snůšce se mi to jeví jako poměrně dobrý způsob výměny matky.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744)

PK:
....jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.

------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi moc květového nenanosily.

Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.

Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.

Díky.

Karel

P.S.
Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice přibývá a je tekutá. Místy.

Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735) (45739)

nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.

Za tou pravdou si stále stojím. Ak deklarované tri termíny fumigácie dodržím, hlavne ten posledný a výsledok je stále dobrý. Lenže pri včelárení to nie je vždy jednoznačné a často sa to môže zmeniť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735) (45739)

Ahoj

MG chranim takovym stupidnim zpusobem. Ze site na mouchy a kancelarskych
sponek mam udelane pouzdra = sacky kam vkladam MG. Reznou plochu dat
dovnitr. Paratka ci spejle pak nepicham do MG ale zkrz musi sit a zavesuju
pres horni loucky ci hranu nastavku a loucku. Kdyz si udelas delsi pytlik
tak to hodis do medniku a odpar muze byt az skoro na louckach
nizsiho nastavku-plodiste (teorie nemam tak). Zatim jedu s deskama druhe
kolo a vypadaji stale cajk.

Me MG zatim hodne vyhovuje, mam doma par NH a nepouzivam je. S MG nic
nerozebiram, jen odkryju folii a kdyz neni misto vyndam ramek a vlozim.
Davam je ted ke stenam nastavku pze jsem si to precetl ale nejlepsi
zkusenost (pocitove) mam kdyz jsem ho dal do nastavku primo doprostred nad
plodove hnizdo.

Ze by se plne desky lamaly nepozoruju i kdyz tomu verim, samozrejme mam maly
kyblik cca na 20ks, a pekne je skladam na plocho. Ale dik za upozorneni,
budu ted peclivejsi.
Ano v zari dostaly davku KM a spadlo obdobne to co nasledne u jinych
fumigovanych, a spad pak ustal tak jsem to nechal a sleduju... O
porovnavani vysledku tu nemluvim, proste laicke pozorovani, subjektivni.

Problem je ta ucinnost, je treba si vyzkouset zda ma Zdenek K.
ve zminovanem claneku pravdu (kdyz zavzpominam na lonsky podzim tak
zdrejme ma) - 20°C a pod mrakem, vse doma - to pry je to prave pro leceni
KM.

A potreba si pripomenout ze vse muze byt hodne lokalni... Treba formidolu
ani bez foliie moc neverim - moc mi po nem nikdy nespadlo, ani pri opakovane
aplikaci. Ale zkusenost je kratka.

T.H.

2010/7/9 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Jak chráníš MG před včelama?
> Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
> nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
> To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám rozumět,
> že to porovnáváš s ostatníma?
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2010
Re: sn?ka (45738) (45742) (45744) (45745)

U nás je květenství lip malolistých zničeno nějakou hobou není ani kvítek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 12:26:35
> ----------------------------------------
> U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak
> budou ještě takový týden dokvétat.
> Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně
> nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou
> snůšku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230) (45746)

Podle mně to jde, ale oklikou. Vyrobit si sám úly a rámky, jako nové je hned prodat a za získané peníze koupit dotované úly od certifikovaného výrobce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milada (83.208.59.191) --- 9. 7. 2010
Re: dotace (42197) (42230)

Dobrý den,

chtěla bych se ještě zeptat, jak se můžou do žádosti o dotaci zapojit včelaři, kteří si úly vyrábí sami, vždyt na té práci stráví spoustu času, ale na to jim fakturu nikdo nevystaví.

Děkuji za odpověd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742) (45744)

U nás jsou lípy už druhý rýden v plném květu. Ještě pár dnů budou a pak budou ještě takový týden dokvétat.
Ale květů je letos poměrně málo a jakoby málo medovaly, moc včel na ně nelétá a moc lipové vůně ze včel večer nejde. Spíš to vypadá na medovicovou snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738) (45742)

U mne po odkvětu lip,které kupodivu letos zamedovaly(polovina produkce je více či méně cítit lípou)konec snůšky,už vytáčím vše a připravuji včelstva na krmení(nechávám jen asi 6-10 kg v plodišti),další snůšku už očekávám jen u zakočovaných včelstev na světlici,jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.Takže letošní rok je u mne spíše podprůměrný(dlouhodobý průměr je u mne za posledních 5 let + -70 kg),leda že by to ještě dohnala vojtěška,počasí na ni je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735) (45739) (45740) (45741)

Já to mohu hodnotit jen podle mé praxe a mám ověřeno, že není-li žádný plod, je ošetření KM i fumigací amitrazem vysoce účinné. Např. první spad 500 a následný do 5 a při tom není jisté, zda se nejedná jen o "úklid" po rozrušení. To se pozná pod mikroskopem, "uklizený" má suché scvrklé "botičky" přísavky na konci končetin.
Plod se může objevit i v říjnu, to záleží na okolnostech a pak je i reprodukce a spad (světlí) a nízká účinnost ošetření.
KM je příčinou zvýšení RH úlového prostředí, což s výhodou omezuje (ne zastavuje) reprodukci roztoče na plodu. Je třeba mít těsné úly, asi tak, jak by si je včely samy propolisem utěsnily. Očka už dávno nepoužívám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

chech (90.183.40.194) --- 9. 7. 2010
Re: snůška (45738)

Je to tak, u me nosi vsechno co ma nohy a kridla. Tedy nosi i roje a vyrojeny, samozrejme to neni zadny zazrak, ale i tech 5-10kg na roj ci vyrojeny me tesi.
O 6 km dal pak malem musi krmit...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735) (45739) (45740)

OK, potom ale proč u pozdějšího ošetření, když by plod již neměl být
byla účinnost menší? Já si to teď dokážu vysvětlit jen tím schozením již
dříve mrtvých roztočů, kteří někde uvízli. Na druhou tranu mám dojem, že
jsem viděl i po druhé fumigaci na podložce hýbající se roztoče..



Dne 9.7.2010 9:27, Pavel Holub napsal(a):
> """"účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu
> př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
> BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud
> nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad
> světlých
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735) (45739)

""""účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př. Turčánymu a jeho brzkému použití fumigace.""
BEZ PLODU - o tom to je, je třeba vědět, zda je přítomen plod, pokud nechci rozebírat včelstvo, řekne mi to průběh spadu, především spad světlých

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732) (45735)

Jak chráníš MG před včelama?
Napouštění většího desek předem před převozem se podle uvedeného odkazu
nemá, protože hrozí jejich rozlámání.
To ošetření v září jsi dělal jen MG a potom nic? Nebo jak tomu mám
rozumět, že to porovnáváš s ostatníma?

Napadlo mě, že bych měl zkusit ošetření dlouhodobm odpařovačem s KM v
různých termínech vždy na náhodně vybraných včelstvech (každé v sezóně
pouze jednou ) - cca v měsíčním rozestupu a potom porovnat které
ošetření mělo nejlepší výsledky. Přivedlo mě na to loňské brzké použití
varidolu koncem září u 2 nejvíce napadených včelstev. Tato včelstva při
dalších ošetřeních již nevykazovala téměř žádný spad - oproti jiným,
léčeným později. Buď při pozdějším léčení padá po ošetření spousta
roztočů z louček apod., nebo mělo léčení koncem září velmi velkou
účinnost (trefa do období s minimem plodu?), což by dávalo za pravdu př.
Turčánymu a jeho brzkému použtí fumigace.



Dne 8.7.2010 15:25, Tomáš Heřman napsal(a):
> Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.
>
> Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
> vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
> proste rychle.
>
> Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
> kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
> tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....
>
> Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
> nastavku. (formidol do podmetu je divnost).
>
> Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
> ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
> tedy nula....
>
> T.H.
>
>
> U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
>
>> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
>> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
>> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
>> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vašek Ducháč (90.180.9.88) --- 9. 7. 2010
snůška

to jsou letos velké rozdíly ve snůšce, někde nestačí točit a hned vedle není nic...Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 7. 2010
Re: (45730) (45731)

Takže návod říká, že u vícenástavkových úlů shora. No právě, proto jsem se ptal, neboť v článku dr. Klímy, na nějž odkazuje níže i J. Křapka, je to ještě trochu jinak a možná přesněji formulováno, než je to v návodu ("Aplikaci do podmetu, u jiným úlových systémů, než u dvouprostorových úlů zásadně nedoporučuji, mají pouze zanedbatelnou účinnost. Nejlepší účinnost tohoto ošetření se dosahuje při aplikaci nahoru na rámky přímo nad plodové těleso nebo až na poslední nástavek."). A protože jde o to, abychom dosáhli co největší účinnosti, tak je dobrá metoda k nezaplacení. Jistě: kolega Václavek prováděl v podstatě diagnostiku, když dával odparné desky dolů, což je trochu jiný příběh a měl své důvody i metodu. Doufám, že jsme si to ujasnili a že z toho letos vyjdeme se štítem ... :-)

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 7. 2010
Re: (45730)

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 7. 2010
Re: Diagnostická léčba (45730) (45733)

Doporučuji zúčastněným návštěvu těchto stránek.
JK
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730) (45732)

Diky Milane, jak na zavolanou, zrovna jsem to o vikendu hledal.

Ja osobne jsem dost za MG, uz jsem si vychytal plneni, ochranu desek pred
vcelama pro opakovane pouzivani, i zpusob zaveseni v ulu - vse banalni,
proste rychle.

Napustim si doma u zdroje vody desky kyselinou, dam do uzaviratelneho
kybliku a jedu na stanoviste kde uz s tim pracuju pomalu jako s gabonem s
tim ze nic nehledam jen sazim do nastavku....

Zbyva jen ziskat vice zkusenosti s umistenim desek v ulu, davam nahoru do
nastavku. (formidol do podmetu je divnost).

Prvni drobna zkusenost (zajimavost) je, ze par vcelstev osetrenych vhodne MG
ve vhodny cas (teple zari) vypada nyni na podlozce stejne jak okolni vcely,
tedy nula....

T.H.


U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
> Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
> V odstavci 'JAK TEDY MiteGone(tm) PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
> tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 7. 2010
Re: Diagnostická léčba (45730) (45733)

"Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. "

Hmotnost kubíku vzduchu při 0 st C je asi 1,29 kg, hmotnost kubíku par kyseliny mravenčí je okolo 2 kg.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: Diagnostická léčba (45730)

J. Matl:
Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem

___________________________________________________________

Čekal jsem, že se někdo na to zeptá.

Za prvé: Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. Za sklenici s medem se mému dědovi podařilo z lékařské fakulty propašovat litrovou láhev s 98% HCOOH čistoty PA (pro laboratorní účely (nejčistší verze)… taková se prodává po více jak 200 Kč za litr... no neber to, že? :-). Když jsem ji při ředění na 63% přeléval do odměrné nádoby, krásně bylo vidět, jak páry přímo klesají k zemi. Nicméně stoupavé proudy jsou stoupavé proudy a i nad nádobou byl cítit pronikavý štiplavý zápach kyseliny. Ještě intenzivnější situace nastává v úle, kde se vlivem větrání včel kyselina v poměrně vysoké intenzitě roznáší ze spodu i do výší pater. Včelařím s tzv. úlovými komíny (vlastní způsob stropního větrání), takže bez problémů kyselina projde celou věží nástavků. O tom se přesvědčím, když nasaji vzduch u stropního ventilačního průduchu. Ale člověk to zkusí jen jednou, protože po druhé mu za to ten záchvat kašle nestojí :-) Krásně cítím kyselinu i u stropu. Očka zavírám!

Za druhé: Byť u úlů s komíny kyselina bez problémů projde 6 a více NN, ještě to neznamená, že je v dostatečné koncentraci i mezi plodovými plásty. A tady se dostáváme k jádru věci. Nedělám si iluze, že tento postup má vysokou účinnost (za 50% bych byl zcela rád). Je to kompromis mezi jednoduchostí, účinností a především účelností. Při diagnostické léčbě není důležité zlikvidovat většinu roztočů, ale prokázat, zda tam případně není nebezpečné množství mladých vitálních jedinců, kteří přirozeně uhynou, a tak dostanou se do spadu až za několik dní či týdnů. Je známo, že přirozený spad neudává aktuální zamořenost včelstev roztočem. Pokud má včelař podezření na probíhající loupež a s ní spojenou reinvazi, či pokud má včelař pochybnosti kolem počtu spadlých roztočů v přirozeném spadu vzhledem k době nebo vzhledem k jarnímu či zimnímu spadu (můj případ), je velmi výhodné znát aktuální situaci. A tak se přikročí k diagnostické léčbě. Jenže vyplatí se kvůli tomu rozebírat včelstva? Já si myslím, že ne. Není nic jednoduššího, než ve varroa-dně pod síto na podložku položit libovolný nezávadný „saják“ nasáklý kyselinou (nemusí to být nutně použitý Formidol, stačí např. papírové kapesníky) a bez regulace nechat naráz vypařit celou dávku kyseliny (dávkuju 40-80 ml 85% kyseliny na včelstvo). I kdyby účinnost mé diagnostické léčby byla jen 10%, o čemž pochybuji, i tak by se v případě výskytu velkého počtu vitálních roztočů projevilo podstatné zvýšení spadu.

Přirozený spad má určité časové zpoždění a navíc je prokázáno, že u různých včelstev nabývá při stejném celkovém počtu roztočů na včelách různých hodnot. Nelze jednoznačně prohlásit, že když je ve včelstvu např. 100 roztočů, je spad takový a takový a naopak, když je spad např. 1 roztoč denně, nelze s jistotou tvrdit, že ve včelstvu je tolik a tolik roztočů. Proto si myslím, že čas od času neuškodí přirozený spad porovnat se spadem po ošetření, protože tím se získá obrázek o zdravotní situaci, který je nejen aktuální, ale i podstatně méně zkreslený individuálním charakterem včelstva a roztočů, což může být důležité (hlavně vzhledem k včasnému nasazení dlouhodobých odpařovačů).

Za třetí: Po zkušenostech s léčením pomocí nosičů HCOOH v podobě papírových kapesníků se jednoznačně kloním k dlouhodobým odpařovačům. Umístěných samozřejmě u plodu. Je to velmi významné, protože tím se jednak zajistí lepší zasažení plodu (kde zpravidla sídlí valná většina roztočů) a jednak se zaručí poměrně dost stálá teplota v místě odpařování, a tak i odpar nabývá stabilnějších hodnot (s poměrně malými výkyvy vzhledem k výkyvům počasí). Proto dlouhodobé odpařovače v kontaktu s plodem umožňují účinnější a bezpečnější léčbu. Odpařovače (Nassenheider) budu vkládat zásadně jen do středu plodové plochy (do stavebního rámku nebo do výřezu v tmavé souši umístěných mezi plodové rámky).

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 8. 7. 2010
Re: Páry kys. Mravenčí (45730)

U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
V odstavci 'JAK TEDY MiteGone™ PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.

Jinak si myslím, že při vhodném umístění nahoře, kdy je strůpek utěsněn
např. fólií se musí páry prodrat úlem ke spodnímu česnu, kde mohou být
teprve odvětrány.


Dne 8.7.2010 10:52, J. Matl napsal(a):
> Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz,
> ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je
> aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad
> hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by
> debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru
> okolo plástů s plodem ...
>
> M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
> Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)
> (45724) (45725)
>
> 15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku
> pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné
> kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle
> roztoč a pak už do teď nic.
>
> MV
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 7. 2010
Re: (45730)

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."...

Celý návod:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/formidol-web.pdf

Z toho plyne, že desky byly původně dělané pro dvouprostorové úly, kde nějaká (cca 50%)účinnost byla vysledovaná i při aplikaci do podmetu těsně pod rámky.
Pokud by desky nebyly těsně pod rámky (a ve více nástavkových úlech) zřejmě není 50% účinnost při aplikaci zespodu zaručená.

Není tajamstvím, že někteří včelaři pro zvýšení účinnosti aplikují formidol ve vícenástavkových úlech zeshora hned bez obalu, ale to zase není podle návodu :)
Podle návodu je to ve vícenástavkových úlech potřeba dát nad plod s odstraňováním meziobalu

Tak si každý může vybrat, co s tímto jediným oficiálním léčivem na KM udělá :)

Já jsem místo toho zkoušel letos houbičky na jaře (50ml 65% kyseliny 2x a 3x po sobě, ošetřená včelstva doteď nevykazují spad) a mám nachystané Nassenheidery.

Tak hodně úspěchů v ochraně zimní generace.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 8. 7. 2010

Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem ...

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (80.188.226.13) --- 8. 7. 2010
Re: Medovicový med (45708)

Michale,
ještě stále platí nabídka na prodej medu?

Pokud ano, ozvěte se na: 776 189 667 nebo e-mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Díky,
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

Už přes 2 týdny jsem neviděl ani jednoho roztoče. Už se začínám obávat, že mi roztoči emigrovali :-)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

Kontroluju uz delsi dobu, zacal jsem monitorovat v 4dennich cyklech - to
jeste rychle a bez problemu dokazu roztoce spocitat primo na podlozce. Po 5
dnech uz je meli prilis a neni to ono a hrat si s flotaci nechci.

Na dvou stanovistich mam obcas nekde spad nula nula nic. Na tretim je to
trochu horsi, uz tam jsem dal KM.

T.H.



>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

2010/7/8 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti
> včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
> po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v
> každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.
>
> Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez
> KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což
> odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)
>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
> J. Burgel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724)

Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.

Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)

Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
J. Burgel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)

Ano, to pozoruji také a je nutné vědět odkud se to kumuluje a
zasáhnout. Podle mého názoru to má důležitost. Protože roztoči sam od
sebe nemizí, jen se kolováním více roznáší do dalších včelstev a
kumuluje se problém. Pokud se dá zabránit nějak tomuto, může se tak
zmírnit za určitých podmínek následný reinvazní tlak z okolních
stanvišť a tak se oddálí destrukce včelstev, u mne. Samozřejmě že z
okolí může jít o velký tlaky roztočů, takže nemusí to být zas takové
veni vidi vici jak to na první pohled vypadá.

_gp_

2010/7/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
> ---------------
> A to se dneska změnilo. :-(
> Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom
> byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna
> samička.
> Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek
> sebral.
> Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další
> várku medu.
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627)

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.
---------------
A to se dneska změnilo. :-(
Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna samička.
Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek sebral.
Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další várku medu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 7. 7. 2010
RE: Mezistěny a vosk (45706)

Mezistěny staré několik desítek let lze použít bez problémů. 8 let nic neznamená, už jsem používal mnohem starší a včely stavěly bez problémů. Žlutá barva včelího vosku mizí zejména na světle, dříve se provádělo bělení vosku "pentlením" - vosk se lil tenkými praménky do studené vody, tím vznikly tenké proužky vosku, které se pak bělily na slunci podobně jako prádlo. Před lety jsem vyráběl svíce litím ze včelího vosku (na kšeft, samozřejmě), jednu mám doma jako vzor, ta strana otočená k oknu se po letech vybělila. Tak jsem ji vloni otočil, aby to bylo souměrné.
Je otázka, zda "to žluté ve vosku" je pro včely dobré či špatné, panenský vosk je bílý.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Streit
Sent: Tuesday, July 06, 2010 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Mezistěny a vosk

Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní důchodce.
Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 7. 7. 2010
Re: Mezist?ny a vosk (45706)

Ahoj, dávám do včel mezistěny z r. 1980 a je to v pohodě.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Mezist?ny a vosk
> Datum: 06.7.2010 20:11:03
> ----------------------------------------
> Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg
> vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní
> důchodce.
> Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale
> nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
> Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 7. 2010
Re: Varroa dno (45717)

Asi, pokud mohou, je hodně seberou zpátky nebo naopak okamžitě vynesou ven, protože na pevném nízkém dnu v některých mých úlech se prakticky neobjevují. Na vysokém dnu, kde včely neobsazují nejspodnější nástavek, takže na dno se obvykle nedostávají, jich mívám poměrně dost, tak čtvrtinu, šestinu celkového množství smetí. Jsou po celé ploše dna rovnoměrně, takže asi včelám padají při zpracovávání.

Hodně rousků pylu se ztrácí, když včely procházejí zůženým česnem nebo když musí při průchodu do úlu procházet přes nějakou obtížnější krkolomnost, třeba nevhodně navržené česno zužované plechem nebo nějaká cizí překážka v česnu, třeba jen odštípnutá tříska ze dřeva.

Pak se taky víc rousků ztrácí, když nabídka pylu je velká a blízko úlu, takže včely ty rousky mají největší, jaké unesou, takže je častěji ztrácejí.

Ale pokud létají hodně spodním česnem ve dnu, je docela možné, že hodně pylu ztrácejí právě chůzí po včelařském pletivu dna, kde se rousky pylu mohou zaháknout do styku mezi drátky a spadnout. Potom by bylo mnohem víc rousků hned u česna, zatímco vzadu by jich bylo minimálně. Trošku by mělo pomoct nabarvení toho pletiva, kde barva zalepí právě křížení jednotlivých drátků pletiva a tím omezí zaháknutí rousek.
Ale asi vždycky nějaké pylové rousky včely ztratí .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (80.188.226.13) --- 7. 7. 2010
Michal

Zdravím,

prosím pana Michala, co nabízí medovicový med, ať mne kontaktuje na č. tel.: 776 189 667
nebo na e-Mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Děkuji,
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MB (88.100.137.173) --- 7. 7. 2010
Re: Medovicový med (45708)

Koupím min. 500 kg á 90 Kč. Jestli máte zájem zavolejte mi na tel. 604 991 978

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 7. 7. 2010
Varroa dno

Tak jsem se poprvé podíval na podložku pod zasíťovaným dnem a byla tam na všech podložkách vrstva rousků pylu. Docela by mě zajímalo, jestli je to tím, že po té mřížce chodí a ony jim spadnou, nebo je to spad z rámků který na pevném dnu seberou a využijí, nebo ho pouze vyhodí z úlu. Máte nějaké zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 7. 2010
Re: Mezist?ny a vosk (45706) (45707) (45711) (45713)

Jinak připomínám, že ten našedlý povlak, který se tvoří na mezistěnách, jsou krystalky vosku (žádná plíseň). Už to tu kdysi vícekrát padlo, ale opakování matka moudrosti.

MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (93.99.64.254) --- 7. 7. 2010
Re: zasílání matek (12261) (12264) (12265) (12270) (14077) (45640) (45644) (45662) (45665) (45688) (45691) (45692) (45694) (45695) (45697) (45705) (45709)

Mám přesně opačné zkušenosti. Z pošty mně přišly už několikrát poškozené věci, např. meteorolog. stanice, kuchyňský stůl dokonce dokonce dvakrát. Po opravě ho poslali a znovu byl poškozen. Přes PPL mám zasílaných daleko víc věcí a nikdy nebyly poškozené. Třeba led televizi. Je to tím, že se zbožím pracuje méně lidí. Pokud jde přes sklad, tak maximálně dva řidiči. Ti by se pak jednoduše při poškození dohledali. U pošty se to několikrát překládá a nikdo za to neručí. Matky ale chodí spolehlivě přes poštu a vždy je mám v pořádku druhý den doma.
Tonda
>Naprosto souhlasím. PPL je hrůza a běs.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 7. 2010
Re: Mezist?ny a vosk (45706) (45707) (45711) (45713)

Omlouvám se: Včely neříkaly nic... - ruka rychlejší myšlenky.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 7. 2010
Re: Mezist?ny a vosk (45706) (45707) (45711)

>Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S<
------------------------------------------------------------
Do minulého roku jsem ještě používal mezistěny, které mi Stražisko dodalo roku 1992. Včely neříkali nic a klidně na nich stavěly. Mezistěny, jak jsem si v posledních letech všiml, měly slabý našedlý nádech, ten po nahřátí na cca 30°C zmizel. Pokud je vosk uskladněn v suchu a při nižší teplotě ( skladuji jej v suchém sklepě při teplotách 12 - 18°C), nemělo by se mu nic stát. Tak to je má zkušenost s delší dobu uloženými mezistěnami.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78403 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 45713 do č. 45773)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu