Včelařská konference

Je normálne, že všielky už teraz vynášajú trubcov? Nie je to zavčasu?

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Poslední 3 roky toto cíleně sleduji. Přesně sleduji dobu líhnutí a počátek rozkladení. Po letošní sezóně budu mít tato data od téměř tisícovky matek. Biologická hranice pro počátek kladení je 6. den. Toho ale dosahují jen některé matky a za ideálních podmínek. 7. den rozkladení je v květnu běžný. Později se průměrná doba rozkladení asi o den prodlužuje. Mám v úmyslu materiál publikovat v Moderním včelaři. Snad se k tomu přes zimu přinutím :-).
Broněk Gruna
---------
J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

"B.G.:Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná."

========================================================

Zažil jsem vskutku neobvyklý případ,kdy ve vyšším chovu se nám INSEMINOVANÁ matka rozkladla teprve asi po 35 dnech.Matky inseminované se dvakrát narkotizují CO2 právě kvůli rozkladení po umělém oplození.Protože byla"vyřazená",tak jsem si ji vzal domů.Kladla normálně a co je nejlepší,že u mě vydržela plných 5 sezón a celou dobu jsem od ní odebíral plemenivo(jinak perfektní materiál,mimo jiné dodnes chodím do včel jen v kraťasech,absolutně mírné).Teprve letos na jaře už v úlu nebyla,někdy na podzim si musely vychovat novou.
Uvedený případ nelze brát jako vodítko,je to jen příklad,co všechno je možné.

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Kupuji,

pokud vim, tak loni, uz od konce cervna byl stopstav, vse vyprodano.

My jsme jich brali 15, takze jsme museli sice dojet az do Svojanova ( u Sviatav), ale meli jsme 6 ramkove, misto 5 ramkovych a uspora, nepocitaje plyn do auta byla 7 500 CZK.

P.

Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší. Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny. Jiří

xxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811)

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.


:)

Radek Krušina

Kolomý se mi neobjevil ve vyhledávači, asi na webu nepoužívá klasické html, ale nějaké "vylepšení" které roboti vyhledávače nepřečtou.
Ale Kolomý je podnikatel, určitě si to dobře propočítal, tak asi potom si lidi kupují i ty oddělky za 1500.

Podminky dotaci z Moravskolezskeho kraje:

oddelek musi byt nejmene 5 ramkovy- musi byt z vyssiho chovu, takze registrovany chov nestaci, musi byt slechtitelsky- na stesti si jej muzete poridit z cele CT, neni ohraniceno jen MS kraj.
Farma Kolomy ma status slechtitelsky chov- oddelky 5 ramkove prodava do 30.6 za 1200 CZK po 10.7 za 1300 CZK/ks. Tyto ceny zjitite jsou bez DPH, takze + 20 % a jste na tech 1500 CZK vcetne DPH.

Vzhledem k tomu, ze jsem jiz 100 % presel na nastavky a tech cca 40-50 ks univerzalu mi zustalo a protoze byly v dobrem stavu, tak jsem si je nechal a pouzivam je na oddelky. Jsou tlustotene dobre izolovane, coz je pro oddelky optimalni.

PZ

Zdravim pane Gruno,

je pravdou, ze oddelku delam jiste mene nez Vy. Zadny zisk neni bez nejake namahy. Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum. Zatim si stojim. Vim, ze nekteri delaji oddelky triramkove, tam to jede jako na bezicim pase. matky z oplodnacku, k tomu jeden az dva plasty s plodem a rychle pryc.

P.

Díval jsem se na internetu na cenu oddělků a nenašel jsem vyšší než 1000 Kč. Kdo vlastně prodává v Moravskoslezském kraji ty oddělky za 1500?
Neznám podmínky dotace v Moravskoslezském kraji, je v podmínkách, že ten oddělek musí být zase tady z kraje, takže vzniká určitý monopol? Jinak se mně totiž zdá nemožné, aby včelaři za tak vysokou cenu oddělek udali, když jsou nabídky odjinud za 800 nebo 1000 Kč. Fakt je, že asi před dvěma roky jsem se na oddělky díval a třeba pro mě dopravně nejdosažitelnější nebyly oddělky tady v Moravskoslezském, ale níže od včelaře kdesi u Valašského Meziříčí. Ty z pod Pradědu nebo ty z Bruntálska od Kolomého byly pro mě dopravně dál a kolem Ostravy jsem výrobce oddělků nenašel....
Jinak náklady na oddělek mně vycházejí do takových 400 Kč. 100 - 150 Kč je na odebrané rámky s plodem a zásobami plus další rámky do těch 6 -10 plástů, do stovky se musí vejít přepravní bednička pro oddělek, další 50 - 100 Kč je na amortizaci nástavku, dna, víka, stojanu či obecně chovného zařízení a dalších věcí nezbytných pro oddělek, které jsou tím hlavní část roku zablokovány pro hlavní včelstva no a zbytek do 400 je na vyřizování povolení a dalších administrativních nákladů.
Takže to, co dostanu za prodaný oddělek navíc nad 400 je čistý zisk.
Fakt je, že o produkci odělků, když vidím tu cenu v budoucnu docela vážně uvažuji, výroba a prodej oddělků by mě docela i bavilo. Zadováky jsem nezlikvidoval jako mnozí jiní, ale skladuji je a v každém zadováku dvojáku by bylo v pohodě místo na 4 oddělky, takže kapacitu na hezkých pár desítek oddělků za rok bych měl..... ty úly by mohly ještě docela dost vydělat.
V pásmu moru nejsme a nikdy jsme nebyli, varaóza se vyřeší zvýšeným úsilím, test na mor plodu v zimě udělá a to by myslím mělo k povolení prodeje stačit.....

Dne 13.7.2010 6:53, Radek Kruina napsal(a):
>
> Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu
> při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na
> jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.
>
> Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
> :)
>
> Radek Krušina
>
>
Zkusím to uvést na pravou míru. Spad přirozený a při léčení je
samozřejmě rozlišen (vidíte to např. v tabulce zamoření u Vaší stanice).
Jen se obojí zadává zvlášť - jak zamoření (spad), tak léčení - obojí na
samostatných formulářích. Spady zadané v době léčení potom systém
zpracovává jako spady při léčení.
Jak na to teď koukám, tak v popisu práce se systémem není nic o tabulce
zamoření. Pokusím se to napravit.

Díky za reakci.
Milan Čáp

Libor napsal:

>Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
..................

Osobně bych místo diagnostického léčení radi udělal odečet přirozeného spadu a do včel nedával kyselinu, když to není potřeba.

Ale možné to je.
Otázka jak moc průkazné?
Po kyselině nespadnou všichni roztoči hned a někteří jsou zřejmě neschopní reprodukce, i když přežívají.

Podle vyhlášky veteriny kdo chová včely v ekologickém chovu, nemusí léčit, když nemá přirozený spad vyšší než 3 rozotče za dn, pokud si to dobře pamatuji.
Možná je to jakési vodítko.
Nebo zahraniční grafy které se snaží zachytit jakýsi vztah mezi přirozeným spadem a rizikem možného poškození včelstva.
Taky je asi dobré včelstva pozorovat, jestli se chovají na tuto dobu normálně, nebo mají nějaký problém, a na ta problémová se kdyžtak víc zaměřit.
Máme toho před sebou dost. :)

Radek Krušina

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.

Možná je škoda, že detailní spad uvidí jen zaregistrovaní (potom to možná někoho přiměje se zaregistrovat i když nepřispívá a počty monitorovacích stanic jsou zkreslené).

Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.

Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
:)

Radek Krušina

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 7. 2010
Re: Nekladouci matka (45776) (45787)
Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí.

J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Já ne
J.B.

Celá VELKA PRAHA bude z nařízení Městské Veterinární správy ošetřována Gabonem, gabon již byl distribuován.

Loni zde Gabon nebyl proto a .. letos bude.
Měl bych ošetřovat i když moje nízké denní přirozené spady 0.2 roztoče na včelstvo ošetření neodpovídají.

Když jsem detalněji prohlédl hustotu Varroamonitoringu, došel jsem k názoru že 444 monitorovaných stanic : přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť.
Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
Tak dobře budeme se raději bavit o vosách, sršních a jiných běžných problémech.
J.B.

Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
Za osvětu ohledně formidolou a medu každopádně díky, ať se daří, Libor.

--------------------------------------------------------------
Radek Krušina nasal:
Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.

Ahoj Antone,
snažil jsem se začátečníkovi poskytnout jednoduchý návod, to že vždy neznamená vždy pokud se bavíme o včelách ví každý zkušenější včelař a Ty sám jsi přispěl řadou zdokumentovaných výjimek. Doufám, že pro klid duše tazatele-začátečníka schválíš můj zjednodušený postup, když to náhodou nevyjde, může mi třeba i vynadat, časem pozná, že matička příroda není robot chrlící součástky s přesností 0,000001mm.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka
> Datum: 12.7.2010 13:21:19
> ----------------------------------------
> Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v
> průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u
> mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.
>
> Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
> Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej
> včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné
> okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do
> jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie
> konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly
> zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými
> vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
> rozširoval,ale sakramentsky pomaly.
>
> Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia
> prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek,
> plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie,
> vymenil som ju.
>
> Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať
> trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia
> nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku.
> Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej
> väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.
>
> Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba
> materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie
> je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).
>
> Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve
> vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto
> neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely
> neprijmú.
>
>
>

Trochu se oddělkařinou zabývám, a mohu vám sdělit, že takové leháro to není, zvláště v takovém jaru, jako bylo letos.
Materiálové náklady 100 Kč stačí snad na těch 5 rámků (přířez, mezistěna, drátek . . .). Možná jsou pro vás v květnu včely přebytkem bez nákladů, já je musím nakrmit, oléčit, přezimovat. Pokud nemáte náklady na plemenáče, podstavce, střechy, pak zcela jistě i vaše práce nic nestojí. Také chov matek možná umíte bez nákladů. Vše se oplodní stoprocentně a i když pořád prší, vaše oddělky si samy donesou zásoby. V takovém případě brzy zaplavíte trh levnými oddělky za tři stovky i s přiměřeným ziskem. Já si je rád koupím.

Pavel Zajíček:
2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

Diky,

jsem take zvedav, dam vedet, jak to dopadlo

P.

Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná.
Broněk Gruna

-----------
"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

-----
Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Ak je nevyhnutné z dôvodu liečenia včelstiev súrne použiť KM, môžete preložiť plásty z medom na menej napadnuté včelstvá, nechať ho dozrieť, vytočiť a preliečiť štandartne podľa miesneho zvyku. Postihnuté včelstvá bez medu tak môžete preliečiť ihned - zachránite aj včelstvá aj med.

Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.

Pavle, to je jediný spôsob , ako sa dozvedieť pravdu. Jeeto obvyklý spôsob aj výskumákov, "pokus-omyl, pokus- dozvedieť sa pravdu". Tak do toho!

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem. Paprna

Ani to nemusí byť celkom pravda (jar bola vynikajúca), skôr je dôležité koľko samičiek prezimuje a koľko hniezd založia. Súhlasím v tom, že časté dažde mohli zasiahnuť do života osích hniezd, vytrvalé dažde.

Najpravdepodobnejšie je, že (aj keď sa intenzita náletov ôs môže zvýšiť), že sršne a osy sú na dolnej krivke prirodzeného vyvoja týchto škodcov. Vždy je najskôr progres- vzostup populácie, po niekoľkých rokoch nastáva regres-ústup populácie a teraz je pravdepodne na ústupe.
Pri ich silnom výskyte vždy hrá potrava a to nie len potrava glycidová, ale hlavne proteínová npr. svalovina našich včiel, hlavne pri mohutných letných úhynoch pri negatívnom pôsobení Vd. Osy veľmi často v plnom lete patrolujú na ihliciach borovíc, smrekov a tují, na ktorých zbierajú vhodný druh vošiek-mšic.

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu.R.H.

Radku nie je celá pravda, popíšem prečo.
Raz som osadil do včelstva matku vychovanú v chovnej jednotke na mojej včelnice. Prvá kontrola potvrdila, že M včlestvo prijala, bolo položné okoloé 50 vaj., ďalšia kontrola potvrdila že M kladie viac vajíčok do jednej bunky (podozrenie, že nie je s ňou všetko v poriadku), tretie konrola vyniesla na povrch, že v stred plodového kruhu je normámly zaviečkovaný robot. plod a okolo neho larvička a plno buniek s niekoľkými vaj. (až 6 ks).A takto to pokračovalo ďalej, plod. kruh zaviečk. plodu sa
rozširoval,ale sakramentsky pomaly.

Skrátka, hľadal som som príčinu a našiel som ju, že M v čase liahnutia prišla o oboje tykadlá a keďže, bez nich nemohla kontrolovať obsah buniek, plodovala pudove okolo zaviečkovaného plodu a lariev asi 4-5 krát pomalšie, vymenil som ju.

Ešte ako spoznáte že vo včelstve začnú alebo začali vyčínať trúdice-trubčice, včely v snahe zabrániť katastrofe včelstva sa snažia nahradiť chýbajúcu matku a preto sa snažia pudove postaviť mater. bunku. Stavbu materskej kolísky-kolébky vždy stavajú nad peľom v bunke v ktorej väčšinou nájdete aj položené vajíčko, z ktorého sa môže vyvinúť len trúd.

Tam zbytočne hľadáte M, proste jej niet a už dlhšiu dobu vo včelstve chýba materská látka, preto nemá čo blokovať rozvoj zakrpatených vaječníkou (nie je to len požieraním kŕmnej kašičky, ako sa to často tvrdí).

Občasné neúspechy pridania M do včelstva bez M sú zapríčinené práve vzmáhajúcou sa biologickou zmenou robotníc na falošné M trúdice. Preto neprítomnosť vajíčok môže oklamať kontrolujúceho, no pridanú M už včely neprijmú.

Hoffmany na hoblovce bych nedelal, na to mam sve prsty rad, staci rezat
prirezy....

Hoffman jde udelat na pile i kdyz neni potapeci (podelny a pak pricny rez -
jde to i v kuse, tj. pred rozeraznim na jednotlive loucky....). Akorat to
nema radius a je tam o dva rezy vice coz ale mozna za prsty stoji :-)
Vcelam to nevadi a vcelari pukud mu nevadi si udelat na ramek misto take
ne. Jsou veci co clovek co si vse vyrabi sam casem predelava ale tohle me
rozhodne nelimituje ani jinak nedrazdi...

T.H.

>
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>

Teď klidně vytáčej i nezavíčkovaný má 15% vody
V létě to není nutné brát tak doslovně zato při řepce je zavíčkovaný i při 21% vody Med je zralý když ti při setřepávání včel nestříká ven.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Formidol a med
> Datum: 11.7.2010 22:45:53
> ----------------------------------------
> Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a
> medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak
> ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být
> kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a
> hájů (-;
> Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba
> nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.
>
>
>

Nesouhlasim, spis je to letosnim jarem.

2010/7/12 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> >>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
> Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se
> začne líhnout generace samíček které budou zimovat.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 11.7.2010 08:24:49
> > ----------------------------------------
> > Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> > Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> > desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak
> párkrát
> > po jednom.
> > Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
> >
> > Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> > nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady
> bývá
> > nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
> >
> > Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a
> komárů
> > je taky málo.
> > Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> > Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> > mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> > hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o
> nástavky
> > a rámky připravené na letošní sezonu.
> >
> > O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> >
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
> >
> > No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

>>>Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.<<<
Na tom není nic zajímavého. Jejich čas teprv přijde asi tak za měsíc to se začne líhnout generace samíček které budou zimovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 11.7.2010 08:24:49
> ----------------------------------------
> Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
> Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl
> desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát
> po jednom.
> Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.
>
> Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To
> nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá
> nejvíc klíšťat a další drobné havěti.
>
> Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů
> je taky málo.
> Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
> Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam
> mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel
> hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky
> a rámky připravené na letošní sezonu.
>
> O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
> http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html
>
> No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)
>
> Karel
>
>
>

Ahoj, trubčice poznáš podle toho, že najdeš více než 1 vajíčko v buňce (v průměru 3-6) neuspořádaně jak klacky na hromadě. Obdobně se to může jevit u mladé, právě rozkladené matky, ale tam to nikdy není ve velkém rozsahu. Řešení jak jsem opakovaně psal - k večeru odnést úl aslespoň 10-15m od původního stanoviště, omést všechny včely do trávy (Václav Jakš psal ve své učebnici z roku 1903, že trubčice jsou dámy, které přeci nebudou lítat) a úl vrátit, přidat plod, matku jak je libo (osobně doporučuji na původní místo dát oddělek s rozkladenou matkou, který bude posílený včelami z trubcokladného včelstva, trubčice s nejbližší svitou ráno najdeš jako klubíčko v trávě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: matka
> Datum: 10.7.2010 19:20:39
> ----------------------------------------
> a ted mam postupovat jak?
>
>
>

Trochu se nam ta debata stocila jinam.

1,My jsme loni na ty dotace museli pro vcely az do Svojanova k chovateli panu Vydrovi, ktereho asi mnozi znate. Skutecny oddelek 6 ramkovy, z ktereho je letos uz slusny uzitek , cena 1000 CZK/ks. Kupovali jsme je jen diky tomu, abychom mohli nakoupit uly, nebot na jeden oddelek bylo mozno poridit jeden ul.Na severu Moravy ty ceny byli diky dotacim vyssi a oddelky 5 ramkove a rekl bych celkem ubohe, videl jsem u rodinneho prislusnika, ktery je na severu Moravy kupoval.

2, Oddelek drina - prijde mi to, co se tyce pomeru drina / zisk, jako podstatne lepsi byznys nez med ( i pres letosni vyrazne vyssi cenu medu). Pokud si clovek makne, tak za den udelate 40 i vice oddelku - materialove naklady na 5 ramkovy jsou do 100. Cisty zisk je 750-800 na jeden, postupne pridani dvou mezisten a oznaceni matky je skutecne leharo.

PZ

To je dobry napad, puvodne jsem ji chtel zamacknout a pridat zavickovany matecnik, ktery se bude lihnout kolem stredy. Mam doma jeste oplodnacky, ktere nepouzivam ( plemanac je holt plemenac), tak tam tu matku zkusim dat a pozorovat, jestli nedostane rozum.
P.

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.

Pravdepodobne je táto matka pre chovateľa stratená. Dôležitá je poznámka chovateľa "velikost matky je spise nadprumer", čo môže byť znakom choroby a keď aj je oplodnená, vajíčka klásť nebude.

Vychádzam z obdobného prípadu, keď sa v chove vyskytla nadpriemerne veľká matka a tešil som sa na jej začiatok plodovania, ten sa nedostavil. Ešte som ju pozoroval niekoľko dní, ale zvrat sa nedostavil, preto som ju odstránil.
Podľa všetkých príznakov matka trela neozematózou alebo hubovitou chorobou vaječníkov, čo som vyčítal z literatúry.

Doporučenie: matka má ešte šancu začať klásť, pretože rujnosť M trvá i viac ako 30 dní, preto ju vložte do malého chovného včelstva a do včelstva v ktorom bola pridajte kladúcu M.

Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není.
-------
Příteli, pokud je budete prodávat za pár stovek a s dobrou matkou, dejte vědět, pár si jich vždycky koupím, než abych se stím dřel sám. :-)

A rychle, než začnmete počítat: rámky, mezistěny, zásoby, matka,rozbor na mor,...


Diskuze by snad byla o tom, co kdo považuje za oddělek, já bych se s oddělky pod 1500 asi nedělal. Tedy s něčím, co má šanci se dostat do síly a dát příští rok užitek. Prvních 15 kilo medu zaplatí oddělek i cukr. Na co kurňa potřebuje někdo dotace při takovýchto cenách :-)

Karel

Tak jsem taky doma něco točil, oddělek 4NN na váze +13kg za 14 dní, což u nás v téhle době nebývá. V maringotce 2 km od domácího stanoviště tmavá medobvice, nevím z čeho, okolo je pár lip, hodně borovic a dubů, ale na nich jsem medovici neviděl. Na lípách medovice je. Jak se vždy říkalo, že medovice nejde za horka, tak nevím, při odebírání plástů včely neslídili, v plástech kolem půl desáté bylo hodně sladiny. Hlavně, aby to nějaký déšť důkladně neumyl...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sn?ka
> Datum: 09.7.2010 17:34:19
> ----------------------------------------
> PK:
> ...jinak letošní výnos zatím přesahuje průměrně 60 kg na zazimované
> včelstvo,některá špičková včelstva se přiblížila výnosu 100 kg.
>
> ------------------- obdivuhodné, gratuluji. Z čeho to holky nanosily?
> Já točím jen med černý jak bota,stěží teče. Leckdy i 15%.
> O nějaký zkrystalizovaný květový jsem v plástech zatím nezavadil, takže asi
> moc květového nenanosily.
>
> Pomalu se mi to začíná dařit dávat do kupy. K plástům ve vysokém plodišti
> začaly stavět NN, dosud jsme používal jako medníky v dadntu k 30cm 24cm
> nástavky. Ale cítím jak stárnu a ubývá sil:-)
> Kolik máte ve snušce NN nad plodištěm? TEdy kolik je maximum?.
>
> Jak měníte matky? Chováte ze zkladených NN rámků? nebo jinak?.
>
> Díky.
>
> Karel
>
> P.S.
> Tady u nás je u Labe stále medovice (a možná svazenka). Při návratu z
> koupání s klukama okukujeme a olizujeme :-) jednu lípu, stále tam medovice
> přibývá a je tekutá. Místy.
>
> Dost lidí si snůšku pochvaluje. Dnes jsem byl loupit a krást (tak říkají
> včely medobraní) u Jičína, tam to není tak velký hukot, ale zdá se, že
> ještě něco nosí. Při oklepávání plástů byl celkem klid.
>
>
>

Zdravim,

take jsme to behani absolvovali lonsky rok, takze vim o cem pisete. Ty dotace z kraje jsou ve sve podstate castecne zajimave jen pro zacinajici vcelare, nebot tam je dotace 75 % , pak se to jeste vyplati platit predrazene oddelky atd. S dotaci 50 % pro stavajici vcelare, to neni nijak podnecujici. Osobne jste prvni stavajici vcelar, ktereho znam, jez do toho sel.
V pristich letech to bude uz asi dosti jine s podminkama dotaci z Moravskoslezskeho kraje pro nas vcelare.

PZ

PZ

Libor napsal:

>V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
>Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu.
......................

Myslím, že logické vysvětlení v souladu s návodem je - med který chci vytočit, vytočím před podáním formidolu, ne těsně po aplikaci.
Jinak řečeno - chci dát formidol, potom med, co je zralý, vytočím a dám formidol. Do dalšího případného vytáčení je potřeba co nejdelší pauza pro vyvětrání kyseliny mravenčí.
Podobně je zřejmě potřeba postupovat i při jiných způsobech léčení kyselinou mravenčí.
Alespoň tak jsem to pochopil z návodu i dalších zdrojů informací.

Ještě je také na zvážení, zda není možné s podáním kyseliny počkat až po vytočení všeho medu, popřípadě mezi snůškami (ale nejen mezi snůškami) léčit jen včelstva, která to potřebují. Ale k tomu je potřeba znát situaci s roztočem ve vlastních včelstvech.
No a to znamená buď sledovat přirozený spad, nebo mít důvěru k nějaké jiné metodě letního monitorování výskytu roztoče v jednotlivých včelstvech, a potom můžu léčit jen včelstva, která to potřebují a ne pro jistotu lít kyselinu i tam, kde je to zbytečné.
A to je oblast, kde se zkušení včelaři, kteří tomu rozumí, velice těžce hledají.

Když už to dáváme do souvislosti s kyselostí medu - pokud léčím jen včely, které to potřebují a hrozí jim přemnožení kleštíka, potom třeba většinu včelstev nemusíme léčit, a při vytočení se med ze včelstev ošetřených KM smíchá a "naředí" s medem od neošetřených včelstev.
:)

Radek Krušina

Opatrne, aby ste neprišli o zákazníkov: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Letos jseme žádal Moravskoslezský kraj o dataci na úly a oddělky. Nechtěl jsem to přehánět s investicemi do včel, proto jsem žádal o cca 5000 Kč. tj 50% z 10 000 Kč. Stálo to docela běhání po úřadech např. finanční úřad - poplatek 300 Kč, sociální a zdravotní apod...+ další přílohy žádosti. Když si vezmu, že jsem si pořídil 3 úly a 3 oddělky, tak o příští dotaci už nemám zájem. Řekl bych, že cena oddělku 1500 Kč je pro mě vysoká. Udělat oddělek na tom nic složitého není. Kdyby opravdu dávali dotace jenom na úly a rámky, bylo by to zajímavější.

"Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer."

Já matky podněcuji v kladení přidáním plástu s cizím otevřeným plodem, ten by měl matku konkurenčním způsobem, přítomností plodu od cizí matky podnítit ke kladení. Letos podle mých záznamů se mi matky rozkladly po cca 5 až 15 dnech po vylíhnutí, a to bylo na začátku června v době s nepříznivým počasím. Časná matka, kterou si jedno včelstvo vychovalo po nešťastně zamáčknuté matce na jaře při nátěru plodu se líhla podle mých záznamů okolo 3 dubna a klást začala okolo 22 dubna.

Je otázka, jestli to, že se matka rozklade znatelně později není spojeno zároveň s nějakou vysokou pravděpodobností s nějakou nekvalitou matky či jejího potomstva, takže jestli by se nevyplatilo matku, která se hodně opozdí s kladením, hned zlikvidovat, to jsem zatím nesledoval. Tady by mně zajímalo, jestli třeba někdo mezi pozdním rozkladením a nekvalitou matky nepozoroval souvislost......

Možná se matka oplodnit nemůže, třeba nemůže letět nebo má vadu na dírce a po nějaké době začne klást trubčí vajíčka.....

Muj postup pro hoblovku je asi takto:

1) příprava hoblovky: na hoblovku je třeba za hoblovací válec umístit
klín (vyrobený ze dřeva, přichycený stolařskými svěrkami, stačí široký
cca 2cm, větší šířka je spíše na závadu). Na hoblovce se nastaví
příslušný úběr. Jak se při hoblování posunuje dřevo, za hoblovacím
válcem se začne po přidaném klínu přizvedávat, takže úběr dřeva je menší
a menší, až to přestane brát úplně - tím je vytvořen profil boční
loučky. Vzdálenost klínu od válce a jeho úhel je třeba vychytat,
napopáté už bude mít klín ten správný tvar.

2) samotné hoblování: je třeba si k hoblovce sednout na nízkou židličku
a pěkně v klidu ohoblovat již předem nachystané, nakrácené desky. Jde to
rychle, rychleji než natkoukat mezerníky. Pro nízké rámky je to docela
hazard, je lepší desky nakrátit na dvojnásobnou délku boční loučky
nízkého rámku (plus nějaký přídavek), tento kus pak na hoblovce
opracovat z obou stran a teprve potom ho na pile rozříznout napůlky.
Snažit se frézovat cca 15cm dlouhé kusy moc dobře nejde a je to oprsty,
proto ta finta. 30cm dlouhe kusy uz jsou v pohode.


Tak jako u veškeré práce, pozor na prsty a mít dobře naboušené nože.
Nabroušení dvou nožů stojí cca stovku a je to to nejlepší co můžete pro
hoblovku udělat.


petr j.


KaJi napsal(a):
> Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem
> se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.
>
> ---------------
> Dělával jawm ai rámky čepované.
> Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení
> hofmanovy loučky.
> Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy
> vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a
> za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.
>
> Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu
> až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
> Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku
> nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně
> seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl
> dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec
> dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.
>
>
> Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává
> za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.
>
> Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.
>
> Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth -
> rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.
>
> Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže
> nevidím důvod si to doma bastlit.
> Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to
> jde rychle.
>
>
> Kare
>
>

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

---------------
Dělával jawm ai rámky čepované.
Neměl jsem hoblovku, tak jsem si vyrobil laťky tlusté asi 4mm - tedy zůžení hofmanovy loučky.
Koutoč na cirkulce jsem spustil na tuto výšku, po straně kotouče- tedy vedle jeho vrcholu jsme přitloukl ty laťky aby po tom ohoblované jezdilo a za kotouč přitlouklů ještě laťku - doraz - mám desku na cirkulce dřevěnou.

Vzal jsme fošny a pomalu je posouval ze strany do strany posouval dopředu až na ten doraz. Takže jsem to vlastně ofrézoval.
Pak otočil a potom fošnu vzal z druhé strany. Pak je dobré mít pokosovku nebo jinou pilku a uříznout a fošny znovu ofrézovat. Aby se se pracně seřízená cirkulka nemusela přeštelovat. No a když z fošen nezbyde ani vajgl dlouhý 25cm je hotovo. Ale je dobré to mít vyměřeno, aby vyšel na konec dvojkus - tedy dlouhý alepoň 2x24cm - krátký kus takto frézovat je o prsty.


Takto vyrobené špalky jsem na horné frézce upnuté do stolku - to se prodává za cca 3000 doplnil o drážky pro horní i dolní loučku.

Na stejné hračce jsem udělal i drážky do horních a dolních louček.

Osobně mám zkušenost že čepované - tak jak uvádí třeba výkres langstroth - rámky se vyplatí. Zvlášť když se lepí a ještě probije čep z boku.

Ale viděl jsem nabídku přířezů 2/3Langstroth čepovaných za 10 Kč - takže nevidím důvod si to doma bastlit.
Kdyby to tak ještě stloukali :-) Ale zase se to nemuí drátkovat, tak že to jde rychle.


Kare

>původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak jednoduse na to... :) petr j.<
------------------------------------------------------------
Váš problém může vyřešit kmitavá pila. Naši předkové to znali. Zkuste si vzpomenout.
JK

>Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;<
-----------------------------------------------------------
Také jsem měl minulý rok z druhého vytáčení med poněkud kyselejší. Použil jsem formidol na "hlavu " úlu. Tedy nad medníkové nástavky. To se ale během několika týdnů upravilo. Citrusové háje nám tady nikdo nezbaští. Nebudeme tedy s nimi oblbovat :o)). Dnes jsem vytáčel a v úlech mám odpařovače deset dnů - již bez kyseliny. Med má velmi příjemnou lehce nakyslou chuť. Kyselinu aplikujte pod medník (medné nástavky) do medu se dostane méně příchuti. Nemusíte mít obavy. Med kontaminovaný kyselinou mravečí je zdravotně nezávadný.
JK

Nabízím 5 sudů medu á 75 Kč. tel.720457223

původně sem to chtěl taky dělat na pile, ale nedokazal sem vymyslet jak
jednoduse na to... :)

petr j.


P.Krátký napsal(a):
> "pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."
>
> ===========================================================
>
> Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně
> nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile
> a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo
> nastavitelný stůl.
>
> Zdraví Pavel
>
>

Ježek:
.... osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,-

-------
To mě letos dovezli dva roky sušené dřevo ze štosu, ohoblované na mých 23mm - to je maximum které jsme ochoten zvedat :-), polovina byla dokonce ohraněná na požadovanou šíři, a z toho část na zkolušku nakrácená. Jen udělat drážku na ouška a vrtat očko a jen stloukat - chtěl jsme si ověřit jak přesně na pile pracují.
Za 4 kubíky 19 tisíc i s dopravou. Takže jsme vyzásoben dřevem na dost dlouho. Ale z masívu budu dělat jen NN.

Vysoké pokud bych je musel dodělávat ale doma z masívu dělat nebudu. (mám jich dost a až bude dost NN nad plodiště, budu je asi pálit)
Prostě konstrukce nástavku tzv. bednářská mi přijde v mých podmínkách jako bytelnější a naprosto neproblematická.

Co jsem slyšel stížností na kroucení nástavků atd.

Objednám palivové dřevo z výroby palet, když to házím do dřevníku tak mi to nedá a kousky cca +23cm dávám na stranu.

Minulá serie mě vyšla materiálově asi na 10Kč - oni ty sponky, hřebíky a lepidlo taky nejsou zadarmo:-) a časově jsem se vešel do půl hodiny na kus.

Ono stačí si stanovit nějakou hodinovku a tou poměřovat nákup X samovýroba.
Já počítám kolem 300Kř/hod. A tak si nástavky vyrábím, a třeba rámky nakupuji - nejlépe zkompletované a vydrátkované
Takže jsem vyzásoben dost rámky. Ale nástavky si taky koupím, když potřebuji přesné na kočovní a na 4dna - sekce.

Ale když vezmu do ruky nástavek z masívu 25mm a svůj zhruba ze 17mm dřeva, lenost vítězí nad precizností. Kdo by se s tím tahal, když zrovna nemusí? :-)

Takže u mě za tím není jen k dokonalosti dotažená šetrnost - tedy lakota, ale skloubí se i s leností.
A včely staví polovinu rámků volnou stavbou - taky stejná symbioza :-) A jsem ke všemu moderní.

Dobrou.

Karel

Nebojte se Formidol použít touto dobou, byť ještě před vytočením medu. Valná většina kyseliny se během pár dní po ukončení aplikace vytratí a ten nepatrný zbytek je spíše k dobru než ke škodě. Např. kyselina citrónová se běžně používá k ochucování, ale také k rozpouštění usazeniny v rychlovarné konvici.

//\/\\//

jezek.obecny:
pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

___________________________________________________________

Doma jakousi hoblovku mám, nikdy jsem ji nepoužíval, ale novým dovednostem se nebráním, takže když tak se ozvěte na klub.rv/=/seznam.cz Děkuji.

//\/\\//

Když už jsme u toho, poví mi někdo prosím, jak je to s kyselinou mravenčí a medem? Můžu do včel na pár dní vrazit formidol bez obav o med, nebo je pak ke konzumaci nepoužitelný? V návodu k formidolu píšou, že med může být kyselejší....To bych pak musel povídat, že je to med z citrusových luhů a hájů (-;
Před použitím prý vytočit....Z toho ale urvanej nejsem, vytáčet třeba nezavíčkovanou většinu. Ať se daří, Libor.

Mam tady takovou zajimavou vec, s kterou bych se chtel podelit a zaroven se dotazat zkusenych chovatelu matek.

Z posledni serie oddelku cca 15, mi jedna matka zatim stale neklade. Od vylihnuti je to jiz 25 dnu a porad nic,jeji setry jedou jakou o zivot a ona nic ani vajicko, pocasi bylo OK pro oplozovani, velikost matky je spise nadprumer.
Kdyby alespon kladla neoplozene, tak ji zamacknu a ihned pridavam zavicokovany matecnik,kterych mam dost. Poradte, jak dlouho jeste cekat. Trubcice jeste ve vcelstvu nejsou, ale uz to je jen otazkou par dnu.

PZ

V půlce června jsem na 8 dní vložil podložky, přirozeným spadem nespadlo nic. V půli července se chystám v rámci diagnostiky vložit na pár dní formidol, tak uvidíme.
-------------------------------------------------------------
J.B. napsal:
Nechce se mi věřit že pouze 5 účastníků tohoto fora se zajímá o monitoring VD v této době.

V tom případě ať si své dotace severomoravský kraj strčí někam. Pokud uvedu přesné souřadnice stanoviště, přinese to pro mě riziko pro včely. Podle GPS budou po stanovištích jezdit tipaři a později z vašich stanovišť odjíždět i vaše úly a včely. U nás na jihu Moravy takový nesmysl nemáme. Pokud by jej chtěli, takovou cenu za pomoc od kraje bych nechtěl. Měl jsem tu čest přijít do kontaktu s naši koordinační r. přítel Holý... a úředníky kraje, nejsou to pitomci. Možná by u vás stálo za to popřemýšlet, proč ten váš krajský úřední šiml něco takového chce. Není to jen zástěrka, to zmapování? Zde na diskusi v zimě jeden včelař podal zprávu, že mu někdo ukradl 25 nejlepších včelstev. Není snad to tzv zmapování jen kricí manévr úředního šimlu pro budoucí dávání tipů zlodějům pro zcizení vašich včelstev?
Na rovinu. Čím méně lidí bude vědět, kde má kterýkoliv včelař vlastní včely, tím lépe. Budou více v klidu a bezpečí. Jsme zlodějský národ, a pokud se o něčem žádaném ví, co není přibetonované, není v minovém poli a není pod proudem, to se ukradne. To přece nikdo z nás nechce, přijít o včely. Takže nejlepší prevencí před nezvanými lidskými hosty je co největší anonimita

Zdravím vás,
tak to byste vyhořel jak papírový čert. Každý kraj má koordinační výbor a každý krajský úřad pokud vypíše dotace na kompletní sestavy úlů tak je to: podmet, dva nástavky víko, popřípadě strůpkové krmítko. Uředníky neodrbete, oni se totiž ptají včelařské rady u každého žadatele, jestli to co jste poslal profakturované je komletní sestava. Takže rada. Nic nešiďte, neodrbávejte, protože pokud by se to profláklo, už byste si na dotace od kraje ani neškrknul. Pokud má kraj vypsány nějaké dotace na něco, koukněte se přesně a podle toho sestavy nakupte, nic nešiďme, nakonec se to vždy obrátí proti tomu bídákovi včelaři, co chtěl nějaký kraj ošidit. Nedělám si žádné iluze, jsme Češi, zlodějský a podfukářský národ, ale uvědomme si, že pokud nějaký jedinec včelař bude chtít ošidit kraj o dotace, obrátí se to proti celé naší komunitě. To přece nikdo nechceme. Nakupujme to, jaké parametry a na co nám kraj podmínky nastavil. Pokud někoho ošidíme, nebudou žádné dotace, max. tak, pardon, nasráno od veverek. P.S

Je neuveritelne na co maji lide cas.

"pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky..."

===========================================================

Dříve jsem frézoval boční loučky hofmanů na hoblovce,ale je to poměrně nebezpečné a některé dřevo se vyštipovalo.Dnes i tuto operaci dělám na pile a výsledek je o hodně lepší,jen je potřeba mít potápěcí pilu nebo nastavitelný stůl.

Zdraví Pavel

"KaJi: Nahoře bude ještě plod? Nebo to jde bez plodu? Nemám s tím zkušenosti - nepotřeboval jsem to dosud dělat bez plodu.
Máte v nízkých NN očka - asi ano, ale která očka máte běžně otevřená?"

___________________________________________________________

Jak jsem psal,tento způsob teprve zkouším,na závěry je ještě brzy.Žádnou zvláštní přípravu jsem nedělal,někde plod byl,někde ne,očko jsem nechal otevřené jen v nejvyšším NN.Zatím to vypadá,že v medníku musí být hlavně dostatek včel,potom o vyběhlou matku pečují,byly případy,že se z takto izolovaného medníku vytratily včely i s matkou,jinde se ztratila jen matka(zalétla jinam),v jednom případě byly v medníku matky 2.V metodice pro langy se píše o tomto způsobu výměny matky s tím,že se izolované nástavky s mezidnem otočí očkem na druhou stranu,to jsem neudělal,ve včelíně to nejde.

Zdraví Pavel

Já bych jim bez problému naprosto jednoduše odpověděl unikátním
projektem, že by nedostal ani jeden krajský úředník výplatu, dokud by
na mapě s přesností GPS souřadnic neoznámily své majetky a to beze
jmen - osobních údajů a to vše přístupné veřejně z intenetu. Asi se
každý musí zamyslet, že co oko nevidí, tak se neukradne a jestli chcou
být úředníky na pravém místě, ať to také tak udělají aby se lépe
vyhledávalo v úředním. Úředníků je velká spousta a ještě bych to
barevně odlišil aby se vědělo, že ten je učitel, ten je policista, ten
na ministerstvu ten na kraji ...

_gp_

12.3.10, Alena Vítková <alihruba/=/seznam.cz>:
> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

pokud mate hoblovku, neni problem vyrobit hofmanovy ramky... nebudou mit
sice drazky (nevim jak moc jsou dulezite), ale na hoblovce jde lehce
vyrobit profilovane bocni loucky, horni a dolni latka se da natupo na
bocni loucky a je to.. mohu poslat nejake fotky jak nato, pokud chcete...

osobne si myslim, ze cena dreva je tak nizka, ze nema cenu shanet nekde
nejaky odpadovy material.... kubik jiz ohoblovanych smrkovych prken me
stal necelych 5000,- z toho vyrobim tolik ramku a ulu, ze by me 50000,-
nestacilo, kdybych to kupoval hotove.... :)

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl
> vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky
> má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu (
> 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní
> dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za
> minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze,
> které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém
> zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té
> doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné
> dno pro mě pozbývá na významu.
>
> MV
>
>

A co takhle dělat si nástavky z odpadového materiálu? Karel by o to mohl vyprávět. Profi-rámky jsou pak i více jak třikrát dražší než nástavky. Taky má zajímavě řešená dna (deska s latěmi). Přemýšlím, zda se mi za tu cenu ( 400-500 Kč) vůbec varroadna vyplatí a zda nebude lepší obyčejné primitivní dno a podložka s krycími sítěmi. Vše si bez problému vyrobím sám doma za minimální cenu. Podložka bude chráněna před mravenci. Ušetřím tak peníze, které pak mohu produktivněji investovat do profi-rámků (při mém technickém zázemí si o vlastních Hoffmanech s drážkami mohu nechat jen zdát). Od té doby co včelařím s podsadami a s úlovými komíny, vysoký podmet a drátěné dno pro mě pozbývá na významu.

MV

Tak mi medárnou prošly 3 z mých 4 stanovišť.
Když nepočítám tu jednu roztočí líheˇm na jednom plástě, tak jsem viděl desítky plástů s trubčinou, kde na vidločce nebyl ani jeden VD. Pak párkrát po jednom.
Trubčiny mám dost, zavíčkované taky, protože mám hodně volné stavby.

Ta líheň byla ze staniště u řeky a čeká mě ještě stnoviště doma. To nejvlhčí a taky je tady asi momentálně nejvíc medovice. Ale taky tady bývá nejvíc klíšťat a další drobné havěti.

Myslím si, že tato vedra jim asi moc nesvědčí. Zmizela i klíšťata a komárů je taky málo.
Zajímavé je, že zatím je i málo vos a sršňů.
Když beru z nástavků rámky na zatavování, mám po ruce Biolit, protože tam mám bolestivou zkušenost, že se tam rádi usídlují. Letos jsme nacházel hnízda prázdná a nedostavěná. A byla letošní, protže se jednalo o nástavky a rámky připravené na letošní sezonu.

O VD a teplotě jsem si potvrdil svůj názor zde:
http://fcelar.blogspot.com/2010/06/optimalni-doba-pro-roztoce-varroa.html

No, aby nám to vydrželo, asi tak měsíc, ještě :-)

Karel