Včelařská konference

> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Nevím jak se nazývá,ale náhodou mi kvete v okrasné zahrádce mezi slaměnkami které jsem z jara zasil. Takže po usušení by květ měl zůstat krásným.Ostropestřec to v žádném případě není.

Vyfotografoval jsem porost, který mi připomíná bodláky, na které docela dost nalétávaly včely. Ví někdo co to je ? Není to náhodou ten zmiňovaný ostropestřec mariánský? Zatím jsem takový druh porostu neviděl. Včely nosí zrána velké žluté nebo oranžové rousky pylu.Ten bílý porost nafocen z minula byl opravdu kmín. Jinak oproti minulým rokům mám v doletu od stanoviště několik ploch slunečnice.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/43844384bodlak1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/16191619bodlak2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/605605kmin.jpg

O to se v padesýtých letech pokoušeli již komunisti a vzdali to

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: med
> Datum: 16.7.2010 15:06:09
> ----------------------------------------
> Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je
> kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují
> napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale
> přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám
> to pak spojí v jiný náhled na věc.
> P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr.
> Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří
>
> P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
> med
>
> jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec
> malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak
> vyženu čerta ďáblem....
>
>
>

U základní organizace včelařů kde včelaříš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 16.7.2010 14:51:09
> ----------------------------------------
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za
> odpově´d.
>
>
>

Zdravím vás všechny na konferenci,u nás v Budišovicích okr. Opava je zatím snůška z medovice a lípa končí.Máme tady lán odkvétajícího máku a dva lány ostropestřec mariánský.Nevíte bývá z něj snůška? Nebo je to pastva jen pro čmeláky,jde totiž o druh bodláku pro farmacii.Jinak té medovice z okolních lesů je i tak dost.O kolik se asi opozdí včelstvo ve vrcholu rozvoje z důvodu propršeného května? Typuji dva až tři týdny. Na přelomu května a června nás tady zachránila snůška z hořčice na které včelstva začínaly znova skoro od nuly. Díky za příspěvky.Robert Bena

Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám to pak spojí v jiný náhled na věc.
P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr. Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří

P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
med

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

PK
.....abych to tlačil na nulu.....

-----------------
No, na nulu jsme nestlačili ani mandelinku bramborovou, a to byla podle všeho státem organizované hubení.

Cílem je udržet napadení pod hranicí, kdy vážně začne škodit.

Jestli má někdo v roce 2010 ještě pocit, že se dá rozoč vyhubit, tak by neměl číst zprávy tiskového básníka ze SVS. V jeho básničkách ubývá ROZTÓÓČ.

Prostě v zimě se pokusit dostat jeho populaci na starovací minimum a v létě co nejdéle uhájit včely s co nejmenším napadením.

No a jestli sousedům vymrzají včely, nejlepší způsob jak zlikvidovat roztoče:-) Zlikvidovat jej i se včelama.

Horší je pak slyšet to povídání, že soused nekrmí včely a ty mu ty jeho krásný včely v září sežraly. Nebo mu je soused ukrad, jen plásty zůstaly.

:-(

Nejlepší je včelařit na samotě mimo obec.

Karel

P.K. napsal:

>ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....
>,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!
...................

:)))

Už tomu začínám rozumět.
Vy se prostě nasíráte navzájem, protože ty můžeš za jejich zimní úhyny a oni zase můžou za to že tobě padají roztoči.
Prostě dva hadi, požírajicí se v kruhu, zahryznutí do svých ocasů.
:)

Ale asi byste se to měli vyříkat spolu a neventilovat to přes internet.

Vypadá to že u Vás taky máte tropické dny kdy adrenalin stoupá a zdraví to neprospívá.

Ahoj

Radek

P.K., si úbohý a neschopný včelár. Ak si nevieš udržať čisté včelstvá, vzdaj sa včelárenia!

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....


,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK
----------------
jasně že za všechno a vždy můžou ti druzí, :-)
ale pokud by jim kolebovali včelstva, tak si jich ty co je vyloupí přinesou víc jak pár set.,

Ovšem na druhou stranu je mnoho lidí přesvědčeno, že oni roztoče nemají, ánšto jim je tam v zimě nenašli.

Ale za to ti "dědové" nemohou, tohle je oficiální verze ofic. autorit.

Karel

P.K napsal:
>pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola
.............

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn?
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
-------------------
Jak která, jak která:-), když budeš mít smůlu, může ti to objednat normální veterinární ordinace.


Karel

a svaz to kryje,kuš čerte....

pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola

jinak mám už slušnou sbírku fotek včelařských hnusů,kterou se chystám naostro zveřejnit,s tím přece musí jít něco udělat.....veterina na to sere do té doby než se něco evidentě posere

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
>
>

"Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji"

......................................................

Gabon je na veterinární předpis,není volně prodejný.Tady u nás se sepisuje hromadná objednávka už při výroční schůzi ZO a tuto objednávku podepisuje okresní veterinář.Jinými slovy,dá se sehnat přes ZO,popř.přes veterinu,výrobcem je VÚVč.Dol u Libčic nad Vlt.Tolik oficiální cesta.
Samozřejmě existují koumáci,kteří ho shánějí od známého,který ho má dost,takže mu zbyde,nebo si ho objedná a"zapomene"léčit,nebo má pořád ještě snůšku a nakonec už ho tam nevloží,nebo třeba kontroluje spad a má tak příznivé hodnoty,že je léčení gabony zbytečné.I to je určité řešení,jinak smysl této léčby je zde na konferenci propírán dostatečně.

Zdraví Pavel

a

"Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka. "

V Kauflandu je mají po 8 či deseti zatavené ve fólii za nějak 89 Kč tuším.
Taky flašky 3,5 litru na 5 kilo medu na víčka omnia i víčka twist ze nějak 30 a 40 Kč za kus.
Taky flašku 1,7 litru na twist víčko, to je na 2,5 kg medu za 19,90 za kus. Ta se mi zdá na med optimální, vhodnější než ta na 5 kilo medu....

Jinak doma dávám dohromady sklenice od instantního kafe, bohužel asi před dvěma roky najeli z standartního závitu na atypický závit. Plus navíc na všelijaké tvarem "šílené" sklenice. Pokud má ta sklenice správný průměr hrdla, běžné twist víčko se na něho i tak zašroubuje, ale nedrží na něm, takže se sklenice od instatního kafe už na med použít nedají. Dá se do nich jedině zavařovat, protože víčko pak podtlakem přilne a drží.
Nyní mám vytypované sklenice 720 ml na twist víčko, prodávají v nich třeba česnekovou pastu, zeleninu, okurky a podobně, takže občas kupuji i podle těch sklenic. Nedávno v nich prodávali v akci okurky za 12 Kč, no nekupte to, když samotná sklenice je nejméně za polovinu té ceny.....

Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji

Zeptám se na jedno proč v úlu nechat med z 100 Kč a ušetřit tak 25 kaček za 1 kg ještě k tomu s rizikem?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimovani-medovice
> Datum: 15.7.2010 12:52:57
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v
> ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...
>
> T.H.
>
>
>

Sklenice zasílá př. Sedláček Třeboň, cena 5,47 + víčka podle potřeby. tel774176886, nebo na www.trebonsky-med.cz

Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka.

Nedělají se svazové sklenice ve sklárně v Dubí? Objednejte si paletu ve sklárně, zásilková služba přiveze. Vyjde to nejlevněji.

"nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit... "

Budou zásadní rozdíly mezi stanovišti a průběhem zimy. Někde v nížině, kde bude sníh bez proletu včel maximálně 14 dní, měsíc, není žádný problém, pokud to nebude přímo cementový med. Ostatně ta tvrdá zima před několika lety, kdy tady na Ostravsku nasněžilo po vánočních svátcích a sníh byl do poloviny dubna, zlikvidovala včelstva hlavně včelařům v nížinách. Ti spíše v horách vyšli relativně dobře.
Pokud to je nějaké chladnější stanoviště, kde měsíc, dva měsíce sněhu bez proletu je normální, bude to horší.
Medovicové zásoby se musí zředit cukrem.
Já mám zavedené pozdní krmení, takže pro mě není problém po začátku října prostřídat medovicové zásoby v místě sezení včel 2 - 3 prázdnými plásty a následně do nich zakrmit cukr.
Jinak tady byly postupy, že buď před medovicovou snůškou se vytvoří krmná komora s cukrem, medovici potom včely budou ukládat pod ní, zatímco zimní chumáč v zimě bude na cukru.
Nebo prostě v době medovicové snůšky se začne krmit cukrem a medovice se tak zředí.
Staří včelaři v oblastech s častou pozdní medovicí pravděpodobně chránili včelstva nevědomě tím, že krmili pomalu, průběžně a dlouho do září a medovici tak zředili.

Zdravim,

nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...

T.H.

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobre rano vsem,

jedeme na dovolenou na Strakonicko- Pisecko. Jestli chodi nekdo na konferenci z teto oblasti, tak bych byl rad, kdyby se podelil o informaci, zda-li je nekde neco zajimaveho pro vcelare ( muzeum, vcelarsky provoz apod.)

Diky predem, jestli se nekdo ozve.

PZ

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Nechtěl jsem na to odpovídat, nepamatuji se stoprocentně, každopádně včela nemá mozek, ale myslím 7 ganglií rozmístěných podél vývojové neurální lišty. Každé ganglium má jinou funkci. např. poslední 7. zadečkové, které včela ztratí spolu s jedovým aparátem při bodnutí zabezpečí, že se žihadlo zasubuje samovolně hloubějia jed že se vypudí..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava
> tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak
> podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem
> neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."
>
> No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
> Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se
> pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové
> centrum v hrudi být musí.
>
>
>

"k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."

No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové centrum v hrudi být musí.

"Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář"

Něco podobného plánuji provádět taky, akorát to ještě nemám vyzkoušené a tak jsem o tom nepsal.
Akorát jedna věc....
Mně se při přemetení na mezistěny stávalo, že přemetené včely nechtěly sedět na nových zatavených mezistěnách, houfně se vyhrnuly ven na česno úlu a mezistěny zůstaly prázdné. A jak byly včely ven, létavky toho včelstva se hromadně vžebrávaly do okolních včelstev a přemetené včelstvo se tak silně oslabilo. Vyřešil jsme to tak, že do včelstva jsem o dva dny dříve vložil dvě nebo i víc polovystavěných nebo vytočených nezaplodovaných mezistěn. Ty za ty dva dny nasály vůni včelstva, takže když se potom nechaly mezi zatavenými mezistěnami, včely zůstaly uvnitř úlu a létavky neulétávaly....
Jo a nejedná se o inseminované matky, ale o matky F1.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období
matky?
Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1.
Díky.
-----------------
Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář

Dobrý den,
k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

No, já jsem měl to štěstí nebo smůlu, že jsem se mnohokrát dostal k psaní různých postupů a návodů i k jejich používání.
Účinný návod, případně rada je potom jen tehdy, když ten pisatel ví nebo odhadne všechny detaily či podrobnosti, které pro uživatele toho návodu nejsou samozdřejmé a všechny tyto věci tam popíše. Stručný návod v pár větách stačí zkušenému včelaři, protože spoustu těch samozdřejmých věcí samozdřejmě automaticky udělá nebo je provede díky svým znalostem nejoptimálněji i vzhledem ke svým podmínkám. Které mohou být odlišné od pisatele návodu.
Ale začátečník ty samozdřejmosti nezná, ty musí být pro něho všechny popsané nebo si je pracně musí sám najít někde jinde. Nebo se při provádění do nich pokusí trefit a potom to je o pravděpodobnosti, jak velký je rozsah použitelnosti, kdy se výměna matky povede a jaký je rozsah nepoužitelných oblastí, kdy se přidání matky na 99 % nepovede.....
Už jen pouhý popis různých klícek, ke kterým se může dostat je na nějakou stránku.....
Vložit klícku s matkou do včelstva, kde vložit, do kterého plástu vzhledem ke včelám a plodu, jak vysoko, jak to konkrétně provést, jak se při tom chovat.....jenom toto je taky na delší popis.....

S tou matkou a rozetřením hrudi, asi máš pravdu, tohle jsem já zatím ani nedělal ani nestudoval, zase by to chtělo pár upřesnění, třeba něco jako starou matku usmrtit píchnutím špendlíkem do hrudi, tam je myslím její mozkové centrum, oddělit zadeček, křídla a hlavičku, hruď rozetřít o klícku na místech buď kde je pletivo, přes které bude nová matka krmena nebo kde je naopak masiv dřeva či plastové stěny, to nevím...

S tím kolektivním dáváním postupu dohromady, jí jsem to sice začal, ale vidím to jako dost problematické, protože určitě máme vzájemně různé podmínky. Třeba já jsem momentálně už pár let malovčelař, rád bych to rozšířil, ale vzhledm k prostoru na zahradě a dalších podmínek to momentálně nad 15 - 20 včelstev nevypadá.... A to by se mohlo hádat. Postup něčeho takového jako přidávání matky by podle mně měl dělat každý sám až do posledních detailů. Případně pokud to dělá víc lidí, tak lidí, kteří vzájemně vědí, jak kdo včelaří a kteří včelaří víceméně podobně.

S tím vytvářením oddělku z plodových plástů z medníku, kde se nechá plod zestárnout, aby už z něho nemohla být matka, takže ty včely automaticky musí přijmout přidanou matku, takhle jsem neuvažoval, ale může to být dobrý spolehlivý způsob.

Dne Tuesday 13 of July 2010 19:52:02 iva N?mcová napsal(a):
> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji

dobry den,

levne prodavaji v
O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Dubi u Teplic.

Tel : +420 417 517 230

ale musite vzit celou paletu po 1408 kusech.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

Polšek napsal: Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky....


Nevím, jestli jsi sis všímal feromonu podrobněji v praxi. Jde pouze o hruď matky, zadeček nemá smysl roztírat, jdou v něm leda výkaly. Párkrát jsem již pozoroval, když jsem zamáčkl matku třaba rozpěrákem, který zůstal odložený v maringotce, že ještě po 2-3 dnech hrstka včel navštěvovala rozpěrák a snažila se najít matku. Není to tedy o hodině. Pak taky píšeš, že by to včely ani neměli poznat. Myslím si, že vůbec nejsou hloupé a chybějící matku registrují velmi brzy. Pokud je v úlu jiná matka a zvláště je-li rozkladená přijmou ji většinou, ale jsou včelstva, které za každou cenu preferují odchování svojí vlastní matky a zruší každý přidaný matečník nebo přijatou cizí matku brzy vymění. To ale neber jako kritiku vidím takové postupné doplňování pozitivně, třeba bychom kolektivně takhle mohli dát dokupy něco rozumného, jako doporučené postupy pro začátečníky... K tomoddělku - plodu nad mřížku bych ještě doplnil, že se mi jako optimální jeví Tvůj postup udělat s předstihem alespoň 7-9 dní, kdy po této době je všechen plod zavíčkovaný a pomalu začínající se líhnout. Mladušky jsou pro jakékoliv rizikové přijetí matek nejjistější. Po přemístění oddělku je třeba dát oddělku vodu, ztratí létavky, a pak máme konečně oddělek bez možnosti ochovu nové matky a bez starých včel. Stále zdůrazňuji, že pokud chceme mít jistotu, nesmí mít včely jinou šanci!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 09:36:57
> ----------------------------------------
> To:Radek Hubač
> Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním
> úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.
>
> "Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp.
> její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel
> (musí být sama v klícce)."
>
> Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá
> do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána
> stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A
> za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku
> přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku
> vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
> předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
> staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v
> optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....
>
> "Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným
> plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku
> přes medocukrové těsto ne na ostro."
>
> Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou
> od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží
> nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek.
> Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku
> odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší
> problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je
> velice spolehlivé.
>
> "Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové
> včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš
> rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš
> původní včelstvo."
>
> Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová
> matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom
> vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít
> nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu
> na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané
> prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní
> úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna,
> musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a
> než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do
> oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
> Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku
> a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou
> a mladými včelami z úlu původního včelstva.
> Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška,
> tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti
> přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření
> přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od
> staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.
>
>
>

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel