Včelařská konference

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.
-----------------
Samozřejmě tam Gabon nepoužívají, to je český výrobek a nebude tam registrovaný. On je s tou registrací prý nějaký problém i u nás.

Ale že včelaři v zahraničí dávali/dávají do včel v létě nějaké proužky, to ano. Pokud je to u nich ještě povoleno.
A to už leckde prý není.
A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám. To by bylo stejné, jako když někteří naši včelaři jezdili do zahraničí nakupovat léčivo proti nosematóze či moru. Neříká to nic o kvalitě těch léků, pouze to, že jsou u nás nepovely/zakázány.

Karel

, protože do klasické
720ml sklenice se 1kg medu nevejde,
....

letos jsem schválně vážil obsah sklenice 720 ml /tu se včelou/
když je plná ani ne do poloviny závitu, tak to bylo přesně
kilo medu,možná i víc, tak trochu nesouhlasím s tím že do klasické 720 ml se kilo nevejde,ale taky záleží na hustotě

Zdeněk

Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let).

Pro biology je otázka, zda byl vývoj druhů ukončen nebo neukončen téměř filozofická otázka. Něco jako, zda bylo dříve vejce nebo slepice (neptejte se jich na to, někteří se touto blbostí zabývají).

1 - ....jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte...

2 - ...Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona,
protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické
720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po
problému....

3 - :-)

Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona, protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po problému. Jinak je zajímavá. Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail

Radek Hubač, učitel včelařství


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: etiketa
> Datum: 16.8.2010 19:57:00
> ----------------------------------------
> Mně se líbí.
> A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.
>
> Jose
>
>
> Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a):
> > Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych
> > alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil.
> > Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první
> > dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz
> > zde:
> >
> > http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
> >
> > (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku
> > táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený
> > odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem
> > prohlížeče).
> > Ať se daří, Libor.
> >
> >
> >
> > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> > Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
> >
>
>
>
>
>

Dobrý den,
jak jste došel k názoru, že byl vývoj druhů už ukončený.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Osobně co jsem se kdy dočetl tak Gabon se v okolních státech oficiálně nepoužívá. včelaři je z okolních států jezdí shánět k nám. Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech???.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 21:57:22
> ----------------------------------------
> Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.
>
> Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat
> roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom
> jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam
> žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd.
> Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen
> překonat zvyklosti.
>
> Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má
> nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili
> podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana
> ostatních včelstev.
>
>
> Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli
> virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší
> cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence
> na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
> Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali
> dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství
> funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.
>
> Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>
>
>

S Vámi je těžko diskutovat,když jste přesvědčen o své neměné pravdě.Přesto by mě zajímalo jaké spady máte v lednu při odběru měli a za měsíc (únor/březen).Já také "překonávám zvyklosti" a mé výsledky mě přesvědčují o opaku Vaší pravdy.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.Pavel

Tejto argumentácii nejak nerozumiem, pretože táto metóda nedokáže určiť budúcnosť včelstva v bežnom roku. Po poslednej novembrovej-listopadovej fumigácii (bez akéhokoľvek plodu) naostane žiaden klieštik alebo len málo. Potom aj klieštik sa nerozmnožuje a snaží sa toto obdobie prežiť bez straty. Už 25 rokov používam podložky v úľoch a podložky s melivom pravidelne kontrolujem a naozaj len ojedinele nájdem mŕtveho klieštika. A to môže byť klieštik zachytený v plástoch z poslednej fumigácii.
Takže skutočný reprezentačný spad len ťažko určíte, ktorým môžete brať ako skutočný základ pre vyvodenie budúceho vývoja Vd vo včelstve.
Ďalším mínusom pre presnosť určenia populácie Vd, je zavlečenie Vd z vonkajšieho prostredia, čomu včelár nedokáže zabrániť.

Základná prvá myšlienka vašich komentárov bola o výbere včelstiev rezistentných na prítomnosť kliešika, povedané ľudovou rečou, vyhľadávať včelstvá, ktoré by si postupne dokázali poradiť s touto pohromou-pliagou európskych včiel. Podľa mňa je ti to len ilúzia, pretože včely sú proti expanzie klieštika do včelstiev indiferentné-ľahostajné, nevšímavé, ešte lepšie povedané vlažne nevšímavé. Nedokážu zistiť, či sa na zaviečkovaných larvách množia Vd, ak by to vedeli, otvárali by viečka čím by v bunke nedochádzalo k jeho dokonalej premene. Jednoducho naša včela nebola v minulosti atakovaná týmto škodcom, čím sa nemohol vyvinúť inštikt brániť sa proti nemu.Ten fenomén už vo včelách dávno zanikol, pretože vývin druhov bol pred miliónmi rokov ukončený.

Možno sa Vám javia niektoré včelstvá ako odolné proti ved, ale to súvisí s niekoľkými faktormi, ktoré ovplyvňujú zamorenosť jednotlivých včelstiev. Spomeniem len niektoré (isto je ich viac), sila včelstiev, počet prezimovaných jedincov Vd vo včelstvách, množstvo plodu (možno i trúdí plod, ale ja to vylučujem, nikdy som nenašiel viac samičiek na trúďom plode ako na robotníčom), zamorenie okolia , hustota zavčelenia okolia včelnice, perenos VD včelami pri návšteve cudzích úľov, stretávania sa včiel na kvetoch a na napájadlách a mnoho ďalších.

Potom nepomôžu ani sírne knôty, veď ak sa situácia v napadnutom včelstve vytvorí ad absurdum, istotne do zimy skončí a klieštiky s ním. Na druhej strane to môže pomôcť okoliu, ale ak to budeme robiť, a veríme vo vývoj druhov, tak síra zabráni získať včely, ktoré by dokázali vzdorovať Vd.

Vyšetření zimní měli a počítání roztočů nebudu vysvětlovat.

Před odevzdáním měli (konec ledna) spočítat spadlé rozroče. Potom spočítat roztoče na konci února/března a mám vcelku přesnou představu jak na tom jsou roztoči v jednotlivých včelstvech. Rozhodnutí je objektivní a není tam žádné zkreslení loupežemi, zavlečením, odnesením roztočů mravenci atd. Jedenkrát za měsíc spočítat v zimě roztoče není problém, chce to jen překonat zvyklosti.

Pozor, likvidace včelstva má trojí účel: nejen likvidace včelstva, které má nedostatečný čistící pud, likvidace odolných roztočů, kteří přežili podzimní léčení (prokázali určitou odolnost vůči léčivům) a nakonec ochrana ostatních včelstev.


Ještě tady bylo v některém příspěvku zmíněno preventivní léčení kvůli virózám. Rozumím tomu, ale nesouhlasím. Preventivní léčení je nejlepší cesta k rezistivitě roztočů vůči léčivům. Koukněte za hranice a rezistence na Gabon se už ve větší míře projevuje i u nás.
Ty blbce, kteří gabon dávali/předepisovali každý rok a ještě prodlužovali dobu léčení bych ..... Léčivo nasákne do díla a ve stopovém množství funguje jako nejlepší očkování proti léčivům.

Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.

Černá:
Myslím,že úspěšnost včelstva není o rámkové míře,ale o jeho kondici a možnostech snůšky.
--------
Pravda, pravda. A hlavně stanoviště. Tím myslím mikroklima.

Dal jsem sousedce své úly - NN Brenner - jen nízké nástavky 30*15cm.
Takže "moje" úly, "moje" včely, "moje" snůškové podmínky, "moje" rady. No a opakovaně průměr na jaký se u mě (vlhká zastíněná louka pod lesem u řeky) zmohly občas lepší včelstva.
Letos bych musel mít průměr přes padesát kilo abych ji dohnal. Na stanovišti u mě doma to neudělám ani na 45x30. O 2km dál na dalším mém stanovišti - na sluníčku je to už podstatně lepší. Na míře tam zas tak nezáleží, pokud se do úlu ten med vejde. :-)

Karel

S udávanou rámkovou mírou mám zkušenost jinou.Ne že by byly ,,výnosy" špatné,ale i když včelstva nijak moc nezužuju,krmím 18kg cukru,nestává se,že by včelstvo na této rámkové míře mělo nadprůměrné výnosy.Naštěstí mám jen jeden úl,byl to můj první,zakoupený na radu prodejce,doplňuji ho polonástavky.Je to veliké,těžké,všude to překáží,nechcete ho?
Jo,taky mi prodejce vychvaloval,jak 50kg z úlu a nemusím si jich všimnout...Myslím,že úspěšnost včelstva není o rámkové míře,ale o jeho kondici a možnostech snůšky.Nejsem žádný super včelař a s velkými včelstvy mám spíš špatnou zkušenost.Neuhlídám je a vyrojí se.To se mi stalo letos.Asi to bylo tím,že jsem loni moc krmila,včelstva šla na jaře velice rychle do síly a ač nepoužívám mateří mřížku,stejně se vyrojila.Jsem ,,víkendový" včelař a včely nanosí tak 35kg na včelstvo,když jsme měli řepku za domem bylo to lepší tak o 5kg.Bydlím v intenzivně zemědělci obdělávané oblasti,snůška končí většinou začátkem července,letos to bylo jiné,vytáčela jsem naposled minulý týden.Takže včelám dík.Lída

Jinak samozřejmě moc děkuji všem doposud vyjádřeným za slova chvály (-:
Libor V.

Mě klidně tykejte mistře, já jsem mladý pívo. (-;
Nevím sice jestli expandovat, ale pár pětikilovek je tu objednaných připravených na export do němec. Proto ta cizá řeč. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Josef napsal:
Mně se líbí.
A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.

Josef

Povedla se vám.Myslím,že na sklenice se včelou je akorát.Jednoduchá,výrazná..Tak ať se také daří prodej medu.

Moc pěkná...

Mě se také líbí.Myslím že je tam všechno podstatné.První dojem-dost dobrý.

Mně se líbí.
A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.

Jose


Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a):
> Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych
> alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil.
> Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první
> dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz
> zde:
>
> http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
>
> (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku
> táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený
> odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem
> prohlížeče).
> Ať se daří, Libor.
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
>

Já nedám dopustit na pařák z vyvíječe páry. Mám ho cca 3 sezony,
velká spokojenost.
Najdete jej třeba zde:
http://www.vcelarstvi-schenk.com/vcelarstvi-schenk/eshop/1-1-Vcelarske-potreby/0/5/75-Varak-na-vosk-plast-elektricky

Jose



Dne 16.8.2010 19:32, stano napsal(a):
> kto poradi vyrobcu alebo predajcu na parak najlepsie nerez na topeni vosku
> na plynovy horak propan butan na asi 20ramikov dakujem Stano
>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10 08:35:00
>

Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz zde:

http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg

(pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém tlačítku táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem prohlížeče).
Ať se daří, Libor.

kto poradi vyrobcu alebo predajcu na parak najlepsie nerez na topeni vosku na plynovy horak propan butan na asi 20ramikov dakujem Stano

Pepan:
Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.
---------------
Tak jsem si vzal do včel vidličku, abych se o tom přesvědčil.
Nijak rteprezentativní vzorek, z pěti včelstev jsem našel trubčinu jen ve dvou. A tam jsme našel VD jen na trubčině. Ve zbývajících třech jsme ve dvou případech neměl moc štěstí ve třetím jsem pár VD na děl.plodu našel. Na jedno dloubnutí jsem vyndal cca 10 larev, dloubal jsem tak 3-5x. Samozřejmě nic moc reprezentativního.

Jinak jak jsme tady o tom debatovali asi před měsícem, tak jak nebyl na trubčině, tak pak nebyl ani na podložce. Ale teď se mu začalo asi dařit.

Karel

samička klade v několika cyklech po 1 vajíčku a proto je jich víc Na trubčině


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 17:47:12
> ----------------------------------------
> ""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného
> závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více
> potomstva.""
> To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
> Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že
> jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu
> více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou
> delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných
> potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře
> než na DP.
>
>
>

Pod toto se s čistým svědomím podepíši.Moje sledování,všemu dává za pravdu.

""Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva.""
To jsou dvě různé věci, to je nutné si vysvětlit.
Vyšší atraktivita na TP neznamená vyšší reprodukci, to znamená pouze to, že jsou kleštíci fixováni na vývoj na TP. To, že se vyvine na trubčím plodu více samiček kleštíka je pravda, ale proti tomu tento vývoj trvá déle, jsou delší pauzy mezi "zralým" plodem a je nižší procento reprodukce schopných potomků. Takže výsledkem je to, že se na TP kleštíci reprodukují někdy hůře než na DP.

Nebylo to ironicky, ale vážně. V běžné praxi totiž nelze v zimě monitorovat jinak a v ostatních obdobích to je podle mne slušně vypovídající údaj. Pokud není spad, nemám informaci, tudíž těžko lze usuzovat, jaký je vývoj a jakých kvalit včelstvo je.
Likvidace včelstva je opravdu zbytečná. Horizontální přenos není zdaleka tak dramatický a situace u sousedů bude podobná a u volně žijících včelstev vždy dramatická. Tím se situace vůbec neřeší.
Kleštík se reprodukuje každým reprodukčním cyklem přibližně na dvojnásobek. Délka reprodukčního cyklu je 15 až 20 dnů. Pokud by byla reprodukce zahájena jediným kleštíkem 1. února, do konce září to je 8 měsíců by proběhlo 12 až 16 reprodukčních cyklů, takže výsledná populace by byla 4100 až 65000 jedinců, tedy včelstvo na odpis. Praxe je jiná. Není to tak zlé, jak se zdá. Jsou mechanizmy, které reprodukci brzdí, u některých včelstev jsou významnější, u některých méně. O to tu jde.

Pvel napsal:
>Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj.
>Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.).
>Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
....................................

Co znamená ten sběr zimní měli?

Aby to mělo nějakou hodnotu pro výběr včeltev, která nebudou zrušena, potom by to měla být měl z první fumigace bez jarních nátěrů a letního léčení. A i to může být možná zkresleno o nějaké roztoče, které si může schopné a roztoči odolné včeltvo na podzim donést z loupeže kolabujícího včeltva.

Pokud je to až měl po všech léčeních, která se odevzdává na vyšetření, potom to jarní síření včelstev s mejvíce roztoči je spíš nepřiznání si metodických chyb v aplikaci jedů na roztoče, popřípadě aplikování neúčinných jedů.

Pokud má mít výběr odolných včeltev smysl, potom se mi to jeví tak, že není až tak důležité monentální množství roztočů ve včelstvu, ale moje schopnost rozpoznat, která včelstva si vůbec s roztočem neporadí (a ta postupně vyřazovat), a která alespoň částečně ano.
A potom moje schopnost rozeznat, kdy ta včeltva, která neruším, léčit, aby nebyla roztočem poškozena.

Radek Krušina

Atraktivita trubčího plodu je tradovaný omyl vycházející ze špatného závěru situace Trubec má delší vývoj a proto v něm samička odchová více potomstva. Zrovna tak existují včelstva která mají méně plodu jak jiná a přesto je velmi silné. Včely se jen prostě dožívají delšího věku a pro kleštíka tak nabízejí o nějakou tu generaci jeho potravy méně. Proto pak ta včelstva s obrovským množstvím plodu o gigantické síle vykazují větší napadení. Včely si to nedonesly od souseda , ale sami si jej nevědomky množíme

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 14:32:26
> ----------------------------------------
> reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy
> pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni
> přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.
> Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová
> zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na
> to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení
> včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je
> jednou z cest.
>
>
>

Dobrý den, je možnos ho ještě sehnat?
Děkuji,Milan Takáč

Dobrý den, je možnos ho ještě sehnat?
Děkuji,Milan Takáč

Nevím jestli je dotaz na nulový zimní spad míněn vážně nebo ironicky.

Kleštíci nejsou nesmrtelní, přirozeně po dosažení určitého věku umírají. Když je zimní spad nula, je vše OK. Podzimní fumigace (odstranění kleštíků) proběhla dobře a ve včelstvu je kleštíků minimum. Z přirozeného spadu lze nejlépe odhadnout, jak je včelstvo zamořeno. Při léčení jsou výsledky zkresleny mnoha faktory (druh léčiva, koncentrace, teplota, účinnost, rezistence, ...).

Já to dělám tak, že při sběru zimní měli hodnotím spad v jednotlivých včelstvech (Průměr na stanovišti je sice vypovídající, ale trochu zavádějící údaj. Mnohdy 20% včelstev na stanovišti obsahuje 80% kleštíků.). Pokud, to přesáhne určitou mez, tak nedělám nátěr plodu, ale likvidaci. Kvůli okolním včelstvům.
Byl zde názor, že se v předjaří kleštíci nemnoží. Ale množí. Množí a to stejnou geometrickou řadou jak v jiném období. Jen díky tomu, že je málo plodu a málo kleštíků, tak v absolutních hodnotách se jedná o malé počty.

reprodukce se startuje až na jaře a někdy dokonce až v červnu, tedy pravděpodobně kleštíky donesenými, nevím, zda by do této doby byli schopni přežít. Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či není.
Co se domoviny týče, tam se chová kleštík normálně, zato u nás se chová zvrhle (množí se na dělničím plodu) - ano v tom může být vodítko, jak na to, v tom smyslu se uvažuje stále a stále to nemá řešení, zatím. Nalezení včelstva s vysokou atraktivitou trubčího a nízkou(žádnou)dělničího plodu je jednou z cest.

Velmi důležité je také znát cyklus kleštíka v jeho domovině a přizpůsobit se mu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:32:07
> ----------------------------------------
> No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
> U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
> jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
> vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
> ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
> Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
> Otázka výběru není vůbec jednoduchá.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> > Pavel Holub napsal:
> > .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> > jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> > --------------------
> > Právě hodnotit podle zimního spadu.
> > Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> > rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> > také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> > tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> > Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> > (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> > okolní včelstva.
> > Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> > (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> > neprovádí výběr a zamořuje okolí.
> >
> >
> >
>
>
>

Chyba lávky ti se začínají množit jakmile je plod. jejich počet vzrůstá geometrickou řadou. Každá samička má jednoho samečka a jednu až 5 dcer. je to závislé od délky vývoje včely nebo trubce. Také se ve včelstvu projevuje v množství populace kleštíka délka života včel.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 16.8.2010 12:26:57
> ----------------------------------------
> Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu
> selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se
> roztoči nemnoží.
>
>
>

Když jsou spady nula, nepozná se nic ani o roztočích, ani o včelách a ani o přípravku pro hubení. To je dvacet let dilema, co vlastně dělat či nedělat a kdo to má dělat. Zatím to je tak, že nic nedělat, nemyslet a nařízení vykonat.

A co když je zimní spad nula?A jak poznáte rezistentní roztoče?

No podle toho, co tu píšete, také léčíte. Akorát že drasticky sírou.
U výběru přece nejde o to zničit roztoče - o to jde u léčení. Při výběru
jde o to vybrat včelstva, která se nějakým způsobem dokáží s roztočem
vyrovnat. A to vyrovnání může mít různé podoby. Může ho dokázat cíleně
ničit, nebo se s ním naučit jinak žít. Mechanismů může být více.
Včelstvo, které bude mít hodně roztočů, s nimi může i dlouhodobě přežívat.
Otázka výběru není vůbec jednoduchá.

Milan Čáp

Dne 16.8.2010 11:51, Pavel napsal(a):
> Pavel Holub napsal:
> .. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na
> jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
> --------------------
> Právě hodnotit podle zimního spadu.
> Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná
> rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale
> také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před
> tím, než se rozletí a roznese roztoče.
> Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů
> (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje
> okolní včelstva.
> Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused
> (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo,
> neprovádí výběr a zamořuje okolí.
>
>
>

Za to, že neúčinkuje hubení, za to ty včely nemohou, proto je přece nebudu selektovat. Dále, v předjarním období, i když je ve včelstvu pod, se roztoči nemnoží.

Je to otázka síly včelstev, síly snůšky, kvality včel a kvality včelaře. Úl medu nepotí.
Jak zvedáte takové nástavky (14 rámků 39x30), když jsou zaplněny medem? Teda jestli je vůbec zvedáte... např. př. Vydra má vypracovanou metodiku, při níž se tomu vyhne (po rozšíření nelze do plodiště, jak prosté :-)… já bych se tomu nevyhnul kvůli tvorbě oddělků (kolem začátku květu řepky), kdy většinou již více jak 10 kg medu v medníkách mívám.

//\/\\//

Pavel Holub napsal:
... Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.
--------------------
Právě hodnotit podle zimního spadu.
Roztoči prokázali odolnost proti podzimní fumigaci (částečná nebo úplná rezistence) a do jara se namnožili. Včelstvo se s tím nějak vypořádalo, ale také jsi zamořil okolí roztoči. Toto včelstvo je nutné zlikvidovat před tím, než se rozletí a roznese roztoče.
Podle výzkumů včelstva snesou okolo 1500 roztočů, jiné dokonce 4000 roztočů (na přesných počtech nezáleží). Včelstvo může být v pohodě, ale zamořuje okolní včelstva.
Mám to vyzkoušené. Mě se počet roztočů zvýšil poté, co soused (superléčitel) dotáhl 20 včelstev. Léčí, léčí, zachraňuje každé včelstvo, neprovádí výběr a zamořuje okolí.

A to jsem si myslel, že existuje jen rybářská latina :-).
Já taky chytám obecně dvakrát větší ryby, než ostatní rybáři :-)

Dne 16.8.2010 10:59, Josef napsal(a):
> 39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi       60kg na včelstvo
> - 1,5 násobek mého       průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko
> za možnostmi snůžky ,       protože se mi moje 4       včelstva kopletně
> vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní
> včelaři. Vtip       je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po
> vytočení medu.
>

Jestli se má dlouhodobě sledovat a selektovat včely třeba na množství roztočů, musí se změnit způsob jejich udržování a rozmnožování.
Dneska se to dělá obvykle tak, že se vybere nebo koupí jedna matka a z ní se odchová většina nebo všechny matky a ty se vymění. Za rok, dva roky zase....
Při takovém způsobu rozmnožování včelstev se toho moc vybrat nedá.

V chovu se musí "držet linie", místo odchovu mnoha dcer od jedné matky se musí třeba u včelaře s 20 včelstvy z 15 - 18 matek odchovat vždy od každé matky po minimálně jedné matce - dceři a starou matku v tom včelstvu potom nahradit její dcerou. Pouze u zbylých 4 - 2 nejhorších včelstvech se linie zruší, jejich matky se nahradí dcerami odchovanými od matek jiných nejlepších včelstvech.
Vlastnost, tady odolnost proti varaóze, se potom musí hodnotit komplexně v posledních aspoň 3 generacích jedné linie, aby se vyloučil náhodný vliv...

39x30 je dobrá rámková míra. Já mám letos asi 60kg na včelstvo - 1,5 násobek mého průměrného výnosu a to jsem zůstal daleko za možnostmi snůžky , protože se mi moje 4 včelstva kopletně vyrojila. Obecně dosahuji tak dvojnásobek výnosu než ostatní včelaři. Vtip je v tom, že používám formidol 2x ročně vždycky po vytočení medu. A hlavně nešetřím cukrem - krmím na 20kg loni nebyla v létě snůžka , tak jsem dal 23kg cukru. Podmínka úspěchu je velké plodiště 14 ráků 39x30 považujte za minimum a nejméně 2 medníky tj. dalších 18 rámků. Včely nechat přes zimu v celém plodišti.

Souhlasím s tím, že výběr ano, ale nebyl bych ta příkrý. Je škoda sířit včelstva, stačí výměna matky. Hodnocení včelstva ale není tak jednoznačné a jednoduché, problém je daleko složitější. Už vůbec bych nehodnotil zimní spad. U jednoho včelstva jsem měl na jaře spad 100/týden a nyní se u něho potácím okolo nuly.

"Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně."

Dextroza je obchodní název glukózy vyrobené ze škrobů. Ale nejsem si jistý, jestli glukóze ze škrobu a glukóza získaná jinde se dá nějak odlišit.

Jinak mně vychází, že pokud to krmivo se nemá kazit jen tím, že je to koncentrovaný roztok cukrů v malém množství vody, musí v něm být vody a tudíž musí mít viskozitu podobnou jako má med. Pokud je v něm vody víc a žádný konzervační prostředek, prostě se kazit bude.

A v krmivo stejně nic jiného nebude než hroznový cukr glukóza, ovocný cukr fruktóza, případně řepný cukr sacharóza. Jiné cukry včely nedokáží zpracovat a pokud ano, asi by byly neúměrně drahé.

Pavel napsal:

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina samé léčení, ale žádný výběr.
>U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
.........................

Už jsme tu na to taky narazili. :)
O tom se prostě nemluví. :)

Ve včelařství se myslím na jaře psalo, na co všechno máme v ČR úspěchy při šlechtění matek, ale o odolnosti proti roztoči nic.
Jediný šlechtitel, který o tom nemlčí a podle svých slov i svědectví jiných se snaží na odolnost šlechtit, a kterého znám, je ing. Květoslav Čermák se svými Vigorkami.
Ale o něm se zase mlčelo ve včelařství. :)

Pokud znáte někoho jiného, který odolnost sleduje a šlechtí, prosím, zveřejněnte to tu.

A každý u svých včelstev dělat výběr a rušit ty nejmíň odolná samozřejmě taky může, ale k tomu musí sledovat spad (popřípadě nějak jinak vysledovat, která včelstva má méně odolná a která více).

Radek Krušina

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra
-------------
Možná tamty roztoky,
Moje ne. Objednal jsme oba druhy.
Oba sladké. Kanystry nebyly označené a paleta se cestou řidiči rozpadla, tak to tady s manželkou nějak složili.
Chuťově to rozlišit nešlo, barvou - odstínem těžko a nakonec jsem to vše třídil refraktometrem. Jiný obsah cukrů.
Přitom v tom z cukrů je to na 1/3 glukoza, fruktoza a sacharoza, ten z obilí je hlavně z glukozy a dextrozy a chutnalo to stejně.

No jsem zvědav, mám od nich napsáno, že skladovatelnost je dva roky i venku. Tedy za mrazu. Takže nezbývá než to odzkoušet. Podpírali své tvrzení, že je to vysokým obsahem cukrů 72% a 74%.
Prakticky by mě stačilo, kdyby to vydrželo od jara do podletí. A ve včelách až do příštího léta. :-)

Karel

Něco málo jsem se kdysi učil, ale přesto se rovnou omlovám jestli budu psát kraviny a hned mne někdo opraví.

Podle mne je výdrž udělána hlavně složením cukrů..

Normální cukr je hlavně jednoduchý cukr a při rozpuštení ve vodě je pro bakterie snadno stravitelný, ale v sirupech se používají složité cukry které se až působením enzimu rozkladaji na jednoduché straviteln= cukry. Zkratka to těm prtavym potvurkam da vice prace.

Pokud si liznete roztoku cukru je to pro nas sladke jak. brrrr, ale ten sirup neni vubec sladky.... je nijaký....

Madra

Tak jsem četl vaše příspěvky v diskusi "Varroa prevence" a pořád dokola spad, kyselina mravenčí, Gabon, spad, kyselina .... samé léčení, ale žádný výběr.
U včel se točím skoro čtyřicet let a mrzí mě, že žádný z přispěvatelů nenapsal to, co mi říkal strýc před mnoha lety. S varroázou se musíš naučit žít, ti broučci tady budou, chemiií je všechny neodstraníš, ale musíš odstranit (vybrat) ty včely, který jsou vůči nim nejodolnější.
...
Shrnu to: Léčit. Léčit. Ale, včelstva, která mají nejvíc roztočů vysířit nebo vyměnit matku (i kdyby včelstvo bylo velmi produktivní, tak toto včelstvo je šiřitelem roztočů). Dále včelstvo, které má po fumigaci v zimě velký spad, tak na jaře nenatírat plod ale vysířit. Roztoči v tomto včelstvu jsou odolní a i po nátěru nějaká ta odolná mrška zůstane. Vysířit i s tou odolnou mrškou. Je to drsné, ale je to tak.

to není slušný ukazovat na někoho prstem...polib si prdel

"No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce."

Na tom něco je.

Mně zatím stačí nasypat cukr, nalít horkou vodu do PET flašky. Později to možná na pár dávek rozmíchaných v jednou 50 litrovém barelu vyjde....
Dříve, když jsem měl včelstev více, jsem takové práce dělal na úkor spánku. Kolikrát jsem dokrmil v 11 večer nebo třeba v jednu v noci a v 6 ráno už hákoval v práci. A dlouhodobě to docela dá zabrat a to bylo socialistické zaměstnání, kde nějaké nevyspání a horší práce tak moc nevadila.

RP:
...Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
-------------
No mě to přijde komplikované ve srovnání s tím, že místo cukru na jiné adrese objednám roztok.

Když mám deset včelstev, je vše v pohodě. Když se mi u třeba padesáti kumuleje do jednoho úseku dotáčení, úprava plodiště, krmení a případně nějaká opatření proti VD, byť třeba jen diagnostzika, k tomu dovolené, kdy v práci musím dělat za kolegy co mají dovču, tak je pro mě kratochvíle typu naleju vodu, půlhodiny míchám, stejně dlouho stáčím, pak uklidím aby tam nebyly vosy a včely a pak teprve jedu, poměrně časově náročná akce.

No a odcházím točit další várku a zítra ráno s chutí do fabriky :-)

Karel

"Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit. "

Průmyslové balené cukru je, co jsem našel na internetu 5, 15 a 50 kilové. Větší balení je potom volně ložený cukr. Pro dávkování do roztoku při velkém balení se použije kýbl nebo něco takového, do kterého se předem zváží, kolik kilo cukru se do něho vejde a dávkuje se potom po kýblech. Rozpouštění v nádrži o objemu od pár stovek litrů výš za míchání ponorným čerpadlem, jak už tady bylo minulé roky mnohokrát diskutováno.
Dá se taky vzít třeba 10 50litrových barelů s širokým hrdlem a těsným víkem, nasypat cukr a nalít horkou vodu, pokud je jí tolik k dispozici. Do každého barelu na 40 litrů roztoku příslušné množství cukru a vody odměřované v kýblech. A potom pendlovat kolem barelů s míchadlen na vrtačce s regulátorem otáček. Při použití horké vody je cukr v barelech rozpuštěný za půl hodiny, barely se pak dají rovnou naložit do auta a odvézt na stanoviště, nic se nemusí přelévat, to až na stanovišti do krmítek.
Takže myslím, že pokud se cukr rozpouští velkovýrobně, zas tak moc času to nespotřebuje.
Otázka je jen v ceně, průmyslové balení cukru nebude v akcích v supermarketech....

U těch už dopředu připravených krmivech, čím tam ten roztok konzervují, aby se nezkazil, jak to během pár dnů dělá cukerný roztok?

Dobrý den všem,
chtěl bych se optat na zkušenosti s výrobkem HoneyBee.
Co se děje s odtavenýma víčkama? Kde se shromažďují?
Jak se toto zařízení čistí po práci? Jak dlouho může být nepřetržitě v provozu?
Díky za případné odpovědi.
S pozdravem
Jan Šaroch

Díky,
já tam našel toto:
http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/saccharification-products/

ale "AGENABON 20.147 od agrany" tam taky není, není to číslo překlep?

Já to vzal podle inzerátu v MV
http://www.kellmann-vertrieb.de/bienenfutter/
Má to vydržet i dva roky a skladovat se to dá venku.

Apiinvert se mi nějak nepodařilo získat :-) Ale ten je cenově jinde a není to takový veget.
Tady mi složili rovnou kanystry, takže bych si je jen rozvezl ke včelám.
No ale napřesrok budu muset do kanystrů něco stočit, takže se zajímám.

Že v ČR správný včelař krmí jen cukrem ze sklenic je jasné, proč se na to chodit ptát do Dolu. Viz Cechovní zpravodaj.
Produktivita mi ale nevyhovuje. U deseti včelstev byly sklenice supr, pak člověk narazí na problém, že to nejde vůbec urychlit, skladování, umývání sklenic, atd.
Doma vyrobený roztok do krmítek, kontejnerů či kýblů už je lepší - to se dá zrychlit, ale proč to dělat, když si to můžu koupit.

Pylová zrna kukuřice se tam asi nenajodu, ale myslím, že jiné analýzy by to mohly snáz objevit. C4 cukry atd.?? To není můj obor.
Nejde mi o falšování medu, ale o to, že člověk neuhlídá kam to včely všude v nástavkách zanesou. U cukru jsem to neřešil, tady mám určité obavy.

Karel

P.K.:
pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....
--------------
Kdo, co, koho,kdy, kam?

Karel

pokud si ten cukr párkrát včely předají je z toho ten váš invert co padělá med....

pozvali na tu povinnou přednášku hnupa co přednášel :Krmte pořád,nikdo to nepozná.kdyby tomu hajzlovi nebylo 90 dostal by takovou facku před všema na té jeho jako přednášce,

toho idiota co přednášel jak včelařil jeho otec před první světovou bych za tyhle kecy nechal pohřbít za živa,a doufám že ten kdo ho k nám pozval se se mnou nezná....

škoda ,že sem tam neměl kameru,to by byl hit,nástavkáři by chcali smíchy

mrkněte se do archivu konference,dřevěný rám hlinikového síta ,aby tam vlezl bílý porcelánový talíř bez potisku,do něj kousek wc papíru jako knot ten nejobyčejnější bez barviv a vůňí a nesmí čouhat přes okraje,no dáte to na poslední nástavek i stím talířem a chodíte dolívat kyselinu podle spadu,počasí atd.2O ML na 10r.39X24 resp.11 r 42x17 dotazy zodpovím,nechce se mi to rozepisovat po tisícaté....

obrovská výhoda : nerozděláváte včelstva!!!

tak neco jsem našel na rakouskem serveru

http://www.agrana.at/en/our-products/starch/food-ingredients/certified-gmo-free-starch-products/

I když mam v poště produkt list od agrany a vím, že by mi to bude dovezeno z rakouskeho skladu.
V lonském roce jsem se pídil o dovozu a možnostech prodeje sirupu na krmení včel a protože jsem tak trošku nevěřící tomáš pátral jsem o možnosti tedtovaní v Dole jestli to opravdu neškodí včelám.... Odpověd byla velice zajimavá, aneb trvalo by to dlouho a proč dovážet sirupy, když mame kvalitní český cukr....

Co vím, je u tohoto jeden strašák a to ten, že při krmení sirupy se dá takto padělat med.... Je to vlastně k nerozpoznaní a jedině jak to dokázat je pylová analýza medu...

Tento problem se stal na slovensku podle toho co jsem slyšel.... Med připomínal barvou a konzistencí akatovy med, ale jak se v něm mohla vzít pylová zrna z kukuřice??? :-))))

Ale obavam se že moc českého cukru tu již není a kvalita dovezeneho....

Madra

Našel jsem jen toto:

http://www.agrana.cz/local/zoomsearch.asp?zoom_query=AGENABON+&x=10&y=12


AGENABON 20.147 tam není. Jiná čísla napovídají, že je to hlavně glukoza.

V ČR jsem o zimování na invertech moc nenašel, na Slovensku je zajímavý překlad německého článku:
http://www.pv.sk/vcely/prax_clanky045.asp
Tam vidí problém ve velkém obsahu glukozy. To by se tady ale nesmělo zimovat na řepkovém medu. A normálně se to snad daří.


Mluvil jsem v NSR nedávno s jedním včelařem, ten na tom normálně zimuje.

Karel

Děküji přítely M. Sedláčkovy za plastové balony na krmení. Obsah 2L, pro Nás co používáme tento způsob krmení je to paráda. Díky za to.