Včelařská konference

To, že matka ze začátku klade více vajíček do jedné buňky, bych neviděl jako problém. Stejně bych neviděl problém v tom, že krátce po přijetí nezakládá rozsáhlé plochy plodu. Spíše bych viděl problém v tom, že do včelstva lezete v době, kdy matka ještě není pořádně přijatá. Nejsem dlouholetý praktik, ale mezi zkušenými se hovoří nejméně o 7 dnech po přidání.

Třeba vám to nemusí připadat jako důležité. Vlastně proč by to mělo vadit? Matka je mezi včelami a dokonce klade. Ale je rozdíl je přijmout a přijmout. Trvá delší dobu, než včely pojmou přidávanou matku definitivně za svou. Zvláště u včel geneticky vzdálených (Vigorky) to může dost trvat. Do té doby je matka v úle cizinkou.

Ale vlastní praxe je nepřenositelná, takže pokud to nezažijete, možná neuvěříte. Stalo se mi, kdy jsem jednou krátce po přidání prohlížel včelstvo, že rozrušené včely přidávanou matku sevřely do chumlu. Musel jsem ji ručně vysvobodit. Jedna včela se zakousla do jejího křídla tak, že nešla oddělat. Matka skončila naštěstí jen s natrženým křídlem. Včely jsem důkladně porosil vodou a matku mezi ně vrátil. Opět ji přijaly a byl pokoj. Nouzové matečníky už nezaložily. Podotýkám, že šlo o slabé záložní včelstvo (čerstvě vytvořené oddělky by takové problémy snad dělat nemusely, ale přesto dávám bacha na nouzové matečníky i u nich a myslím si, že se i u nich vyplatí první prohlídku dělat raději později než dřív).

//\/\\//

To je čistě na vás, jen je třeba v tom mít systém. Do VMS bych je (velmi světlé) nezapočítával. Jsou ale v každém případě informací, pro mne cennou. Spad tmavých má své záludnosti a toto nám je pomáhá poodhalit.

od ing.K.Čermáka.

Asi před 30ti lety jsem koupil první inseminované matky a neměl jsem úspěch.
Asi před 6ti lety jsem opět koupil a neměl jsemjednoznačný úspěch.
Příklad (jedna matka kladla mezerovitě a její dcery také, tak jsem z ní nechoval a začal jsem provádět výběr z které inseminované matky budu chovat)
asi po dvou letech jsem ale měl úspěch a medný výnos. průměr šel nahoru.

Měl jsem, bohužel minulý čas, měl jsem inseminovanou matku která první a druhý rok ... přinesla více než 100 kg. Třetí rok průměr. ( její dcery asi 20 % nad průměr včelnice.)Měl jsem u jine F1 matky i výnos 150 kg ale protože se cítím daleko serioznější než ing. Smělý, považuji tyto výnosy pouze jako výstřelky.
Je to jistě přijemné pochopit že americké nebo ruské výnosy 100kg snad mohou být vzhledem k přírodním podmínkám možné.
Inseminace doznala za těch 30 let pokroku a inseminované matky dosahují průměrných výkonů ( ve všech směrech)matek přirozeně spářených.

Inseminovanou matku v oddělku bez létavek vězním 4 dny a jestliže není velmi špatné počasí kladení dobré matky odpovídá přirozene spářené matce.
S více vajíčky u inseminované matky jsem se nesetkal (myslím z důvodu věznění)a u ve vzduchu oplodněných matek připisuji více vajíček nedostatečným podmínkám v oddělku, včely oddělku nejsou schopny připravit podmínky pro "raketový start kladení dobré matky" ( u silného včlstva se asi neděje)
Tak že vyčkejte času jako husa...
Schovejte si otázky an zim u a můžeme pak se například Ing. K. Čermáka zeptat.
Od koho máte inseminovanou matku ?
J.B.

Pavel: "V trubčím plodu jsou pro kleštíka lepší podmínky (doba zavíčkovaného plodu je delší), protože samičce se z více nakladených vajíček vylíhne více vyvinutých potomků."

Dovedl by jste toto Vaše tvrzení podpořit alespoň dvěmi nebo třemi odbornými články? Nejlépe i jeden zahraniční. Pak to bude silný argument.

Logika pak říká, že nejvíce roztočů se ve včelách dle Vašeho názoru objeví po líhnutí trubčího plodu. A toho je v červenci a srpnu, kdy bývá roztočů maximum, již výrazně méně (je-li u některých vůbec) než v květnu nebo v červnu. Tyto dvě věci jdou proti sobě.

Domnívám se, že zde je ještě hodně nepoznaného...

Dovolím si upozornit na novou možnost prohlížení historie zamoření v
mapě pomocí časového posuvníku. Zatím ještě není tato možnost v tabulce.
Od nynějška můžete porovnávat spady s minulými roky, tak chutě do toho.
A nezapomeňte zadávat spady, ať je na co se dívat ;-) .

Milan Čáp

pavel: Proč matka tak málo klade,nemůže být vadná? Místa na kladení ma dost,v některých buňkach má i 3 vajíčka.

Více vajíček v jedné buňce je u inseminovaných buněk běžná věc (alespoň zpočátku). I moje vlastní zkušenost to potvrzuje. Vysvětluji si to tak, že matka je nastartovaná aby kladla a inseminace je holt něco nepřirozeného (ale pro šlechtění jak jej pojímáme nutného).

To co psal p. běhounek: "se ani nedivím poslední 3 dny je docela zima. no a pak jesli jste oddělek za 3dny 2x otevřel tak to taky není zrovna nejlepší. nechte jim týden klid a uvidíte."
je pravda. Také je vhodné ještě alespoň chvíli podněcovat, aby se rozkladla.

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644) (46677) (46690)

Mohou to být zbytky po svlékání, poslední fáze metamorfozy.
xxxxxxxxxxxx
Díky! Něco podobného jsem tušil ... A čistě akademicky: počítat do spadu či ne? I ten krunýřek je vlastně doklad o roztoči ... :-). Jiří

Mohou to být zbytky po svlékání, poslední fáze metamorfozy.

dobrý den, jak to tak píšete tak se ani nedivím poslední 3 dny je docela zima. no a pak jesli jste oddělek za 3dny 2x otevřel tak to taky není zrovna nejlepší. nechte jim týden klid a uvidíte. přrd týdnem jsem dovytáčle poslední med a krmil. při kontrole kladení včel některá mají minimálně vajíček, ale zavíčkovaného plodu je spousta takže to je asi taky počasím. přeji ať to s matkou dobře dopadne. běhounek

Ona se již také včelstva kvůli roztočům nelikvidují. To se dělalo někdy před
asi patnácti, dvaceti roky, že se k varroáze přistupovalo jako k moru
včelího plodu.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Wednesday, August 18, 2010 4:43 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Nejen leceni, ale i vyber

> Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 18. 8. 2010
Re: Nejen leceni, ale i vyber (46590) (46595) (46599) (46602) (46606) (46607) (46644)

Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu, abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti tomu zatím odpovídají.
xxxxxxxxx
Pane kolego, já bych se chtěl zeptat na jednu věc, která mi trochu vrtá hlavou. Možná je to naivní otázka, ale vypustím ji: občas najdu na podložce nikoli roztoče, nýbrž jenom jaksi krunýřek z něho. Nic jiného, žádné nožičky, žádný "vnitřek". Jen ta "slupka". Pokud se dobře pamatuji, barva byla tak něco mezi světlou a hnědou. Lupou, kterou to prohlížím, rozeznám zcela zřetelně nožičky etc. I to, když je třeba krunýřek promáčknutý. Ale tohle mě zaujalo, nic tam nebylo. Co si o tom myslíte? Díky předem za reakci. Jiří

To s tou likvidací včelstev jako myslíte vážně? Upozorňuju, že není 1. dubna :-)

Nevím jak u ostatních, ale u mě, jakožto malovčelaře, který bez problému veškerou svoji produkci prodává přímo spotřebitelům, má každé vyzimované produkční včelstvo hodnotu kolem 8 000 Kč, a to počítám jen z medného výnosu (včely taky nejsou zadarmo), který z něho a z jeho části (oddělku) v daném roce vyplyne (samozřejmě po odečtení hmotných nákladů za nové sklenice, za mezistěny, za nové díly k úlům, za cukr).

Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).

Nevidím jediný významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

//\/\\//

Pavel napsal:

>To, že vrchol kleštíků je po srpnu není dáno typem včelího plodu, ale protože je ve včelstvu už hodně kleštíků,tak v absolutních číslech dochází k největšímu nárustu a také dochází k nepříbuznému páření.
>A když je se včelí larvou zavřeno několik samiček s trubci, to jsou orgie.
Kleštíci se množí vždy, když je jakýkoliv plod.
..............

Ono to právě není až tak jednoduché.
Například včelstvo č.10 v Hustopečích teď momentálně ošetřuji KM.
Před tím naposledy v r.2008 fumigace.
Vloni v červenci měli přirozený spad okolo 2/den. v srpnu se spad snížil postupně až k nule.
I když vychovávali plod.
Nebylo koho hubit. :)
Ale to je samozřejmě výjimka a spíš tomu zatím moc nerozumím.
Jen je pravda, že to není tak jednoduché a některé včely si za nějakých podmínek prostě s roztoči umí poradit.
:)

Radek Krušina

Tomáš Heřman napsal: Co muze byt duvodem, ze se zacnou reprodukovat treba az v cervnu?

Pavel Holub napsal: Domnívám se, že jednou z příčin může být fixace na trubčí plod. To je pro kleštíka problém. Bud to pro něho problémem zůstane a do konce sezony bude spad okolo nuly, protože už žádná trubčina nebude a nebo se vrhne na dělničinu a pak to začne.
--------------------------------------
V trubčím plodu jsou pro kleštíka lepší podmínky (doba zavíčkovaného plodu je delší), protože samičce se z více nakladených vajíček vylíhne více vyvinutých potomků. Kleštíci se množí na dělničím i trubčím plodu. Vrchol trubčího plodu je v květnu až červnu. To, že vrchol kleštíků je po srpnu není dáno typem včelího plodu, ale protože je ve včelstvu už hodně kleštíků,tak v absolutních číslech dochází k největšímu nárustu a také dochází k nepříbuznému páření. A když je se včelí larvou zavřeno několik samiček s trubci, to jsou orgie.
Kleštíci se množí vždy, když je jakýkoliv plod.

Byla v oddělku v zasílací klicce,nechtěl jsem riskovat že včely matku zabijí.

Už jsem to tu psal. Domnívám se, že jednou z příčin může být fixace na trubčí plod. To je pro kleštíka problém. Bud to pro něho problémem zůstane a do konce sezony bude spad okolo nuly, protože už žádná trubčina nebude a nebo se vrhne na dělničinu a pak to začne. Možná to souvisí s genetikou včely, možná genetikou kleštíka, možná potravou včely, možná kondicí včelstva, možná počasím, možná tebou...., měli bychom se všímat souvislostí. Totiž tam, kde je srovnatelné napadení trubčiny a dělničiny od začátku, tam je problém od začátku.

Já mám s dovolením dotaz.Proč ji přijal až na třetí den?Co do té doby se dělo?

Dobrý den přátelé včelaři,před týdnem jsem koupil inseminovanou matku,kterou oddělek na třetí den přijal.Za dva dny od přijetí nakladla první vajíčka.Je to už tři dny a matka má nakladeno jen asi 200 vajíček.Proč matka tak málo klade,nemůže být vadná? Místa na kladení ma dost,v některých buňkach má i 3 vajíčka.

Aha. Tak já budu směřovat dotaz přímo na ně. Každopádně Vám děkuji za reakci.

Co muze byt duvodem, ze se zacnou reprodukovat treba az v cervnu? Vim, ze
tezka otazka ale aspon naznac nejakou uvahu.

Diky

T.H.


18.8.10, Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>:
>
> Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je
> životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu,
> abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále
> reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem
> momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas
> padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám
> (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti
> tomu zatím odpovídají.
>

Omlouvám se, tento dotaz jsem skutečně přehlédl. Nic podstatného o tom ale nevím, protože si je vozím sám a v Dubí je hned skládám do krabic od banánů a doma jdou rovnou do skladu. Zkusil bych se zeptat tam a asi pí Teplá by k tomu byla nejvhodnější, navíc je velmi ochotná. V úterý tam jedu, mohu se zeptat, ale telefon je jednodušší. Zdraví R. S.

Pane Stonjeku, před nedávnem jsem na Vás směřoval dotaz, který bych si dovolil zopakovat, neboť jste jej možná nezaregistroval. Psal jste, že odebíráte sklenice z Dubí, a proto jsem se Vás ptal, jak mají ve sklárně Dubí nastaveny podmínky dopravného při odběru celé palety? Děkuji.

Bratře plukovníku, každý mluvíme o něčem jiném. Já jsem schvalovanou medárnu veterinou dotáhl do konce, když to spadlo a dnes je to úplně jinak. A tehdy to buzerace skutečně byla a velká. Navíc veterina byla ještě snesitelná. Kdo budoval novou provozovnu pod hygyenou tak narazil a užil si té buzerace násobky. Teď díky Svazu může med pocházet i z "kozího chlívku" koza se vyžene a hnůj se tam může nechat. Ne že bych s tím tak úplně souhlasil, ale velké zjednodušení to je pro všechny. Zdraví R. Stonjek

Otázkou je co kdo považuje za světlé roztoče. Okrová samička je životaschopná a je jasné, že není starší než pár dnů. To stačí k tomu, abych věděl. Světlejší jsou také ještě živé, těžko říci zda nadále reprodukce schopné. Můžeš nalézt i deutonymfy. To vše je produktem momentální reprodukce, která se tak snadno identifikuje. Světlí mi občas padají od jara a nepředpokládám žádné dramatické napadení, předpokládám (zatím) že padají procentuálně stejně jako při vyšším napadení. Zkušenosti tomu zatím odpovídají.

"toto je světový unikát,plně souhlasím

Jinak to, že můžem s medem do obchodní sítě a prakticky co se hygyeny týká bez nějaké buzerace považuji ještě dnes za malý zázrak. Je to zásluha vedení Svazu"

No, dodávat med někde do obchodní sítě, tak bych i bez hygieny asi cítil potřebu tu pracovní místnost nějak pořádně "potravinářsky" upravit. Když nic jiného, na tom medu a hygieně kolem něho visí i reputace toho člověka či firmy, co med prodává. Je to něco úplně jiného než prodej ze dvora, kdy ten člověk ke mně přijde a rovnou vidí barák, včely, případně místo, kde se pracuje a buď stav akceptuje a koupí nebo neakceptuje a nekoupí.

Jinak si myslím, že to zas takový unikát není. Unikát české republiky bude asi v tom, že je tady vysoké množství středních včelařů na rozhraní zájmového a profesionálního chovu, kteří produkují kolem jednotek tun medu ročně. Jinde většina lidi včelaří buď čistě zájmově a jako oddych a živí se něčím jiným nebo čistě profesionálně včelařením a přidruženou výrobou. To jen u nás je spousta lidí ochotna více či méně šidit své hlavní zaměstnání, aby si přivydělávali včelařením.
Takže u nás hodně včelařů produkuje takové množství medu, které je už problém prodat prodejem ze dvora, ale které ještě není na vytvoření vlastní prodejny jen čistě s medem a včelími produkty.
Místní prodej místních produktů bude nějakým způsobem podporován asi v každé trochu rozumnější zemi.

"Zdeňku díky za zastání, pro pana Poláška pro klid duše připojuji foto mých včel (-: odkaz zde: "

No, někdo tady hodil do placu dotaz na názor na něco a já jsem ten názor řekl, nic víc. Ta fotka je pěkná.

toto je světový unikát,plně souhlasím

Jinak to, že můžem s medem do obchodní sítě a prakticky co se hygyeny týká bez nějaké buzerace považuji ještě dnes za malý zázrak. Je to zásluha vedení Svazu

http://www.bristol247.com/2010/04/09/bee-bazaar-aims-to-help-protect-the-humble-bumble/
Opět diskuze o vlivu mikrovlného záření na včely.

Hlásím, že kritika byla chlapsky přijata. (-:
Díky a ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
p.Polášek napsal:
Já bych trošku zkritizoval. Ta etiketa by se hodila v podstatě pro snad 80 % včelařů kdekoliv na světě. Není prostě místní. Až na ten text, přirozeně. A tím, že není místní, není originální. Pomůže k prodeji medu, když ostatní etiketu mít nebudou nebo ji budou mít nějak zmršenou, to ale nejspíš nebude, konkurence bude mít etiketu podobně kvalitní a vytištěnou na podobně kvalitní barevné tiskárně. Stačí se dneska podívat do každého trochu lepšího obchodu s bioprodukty, sklenic s medem s podobnými barevnými etiketami tam bude několik od několika včelařů....

Zdeňku díky za zastání, pro pana Poláška pro klid duše připojuji foto mých včel (-: odkaz zde:

http://vcely.humlak.cz/uly.jpg

Zdraví Libor.

Zcela demagogicky cituji autora: "Co tam je napsáno nebo ne,
neřešte... "
1. dojem? Líbí/nelíbí. Neřeším věcnou správnost. Toť vše.

Demagogům 3 x zdar! :-)

Josef

Dne 17.8.2010 11:30, Radek Hubač napsal(a):
> Obvykle na e-maily demagogů neodpovídám, ale Josefe můžeš mi vysvětli
> jaký je rozdíl mezi 1. dojem a dojmem obecně? Asi neumím česky. Pro mě
> první dojem znamená, jestli to co bylo navrženo je vůbec použitelné a
> taky jestli je to pěkné... Zdeňku v tom máš pravdu, měl jsem napsat
> často není celé kilo, zákon stanovuje povolenou odchylku, takže abych
> to zkrátil, návrh 950g místo kila je výsledek širší debaty, která
> proběhla v Nasavrkách a na které se účastnila řada učitelů včelařství
> i Dol. Samozřejmě, že vím, že pokud má med 16% vody a naleje se po
> hrdlo, tak záleží na zypu sklenice tam kilo být může... Jiné je to u
> u kvěťáku.
> Radek
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: etiketa
>> Datum: 17.8.2010 08:42:26
>> ----------------------------------------
>>
>>
>> 1 - ....jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem
>> obecně. Co tam je
>> napsáno nebo ne, neřešte...
>>
>> 2 - ...Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení
>> zákona, protože neuvádí dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože
>> do klasické 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést
>> váhu 950g a je po problému....
>>
>> 3 - :-)
>>
>>
>>
>>
>>
>
>
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3077 - Datum vydání: 08/17/10 08:35:00
>

Fakt dobrý.

Žádná směrnice EU to nezakazovala a v podstatě dostal drobný prodej ve Svazu "zelenou" až když krachla Včela a pak se zhroutil výkup.

Do té doby bylo mnoho lidí zangažovaných ve výkupu medu a neměly zájem si podřezávat větev a umožnit včelařům jít s medem někam jinam než do výkupu.

Já osobně žehnám tomu, kdo dostal do daní odpočtové paušály.

Karel

Pásek položený na česnu,prý přes něj včely stějně chodí.....
Radek
---------------
Proč chodit do Polska. A proč jej jen pokládat. Když se dá do dvou kolíčků na prádlo, tak se včely pod ním protahují a roztoče ze zad i schodí a gabonem se natřou:-)
Nemluvím o strkání gabonů mezi nástavky na plocho, ale to je proti tomu zbytečná dřina.

:-)

Karel

P.S: Na druhé straně fixace pásku do kolíčku a strčení do uličky zajistí, že se Gabon s menší pravděpodobností přilepí jednou stranou na plást.

Jo , to se mi povedlo za celou dobu 2 krát. Ale když med ztuhl , přilepené víčko nešlo otevřít. Při naklepávání se pak slenice zdařilo rozbít. Takže již ne.

Ne že bych nesouhlasil s tím,co jsi napsal, ale zázrak to není, že ještě dnes hygiena nedělá problémy. Teď jsem sice pracovně venku, ale moje poslední pozice byla zástupce hlavního hygienika armády a až mi armáda dá vale, možná půjdu i na civilní ministerstvo. Samozřejmě jsem s nimi v kontaktu a oni nejsou žádní blbci, takže vzhledem k tomu, že z medu prakticky a to bych rád zdůraznil pro myslitele na konferenci, žádné reálné rizikonehrozí, šlo v podstatě o to, kdy o to konečně kdo požádá. Doba se změnila, zemědělci jsou daleko aktivnější, přitom jejich produkty nesou nesrovnatelně vyšší riziko pro konzumenta.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 19:29:26
> ----------------------------------------
> souhlasím s tím,že se tam 1000gr vejde, ale je to už dost natěsno a při
> tavení ztuhlého medu obsah mírně nakyne a sklenice teče a je značně
> opatlaná. Já plním se 17% vody asi 7 mm. pod okraj a na etiketě mám 980 gr.
> Je tam tedy pár gr. navíc. Etikety mám svoje, navrhl mi je grafik a moc se
> tam nevykecávám. Uvádím pouze květový med, protože určovat med pouze podle
> barvy je velmi nespolehlivé a med stejně míchám takže pylová zrna tam jsou
> a já na etiketě nelžu, a o to v podstatě kontr. orgánům jde. Trvanlivost
> uvádím dva roky. Jinak to, že můžem s medem do obchodní sítě a prakticky co
> se hygyeny týká bez nějaké buzerace považuji ještě dnes za malý zázrak. Je
> to zásluha vedení Svazu a i když nás někdy nasírají, neměli bychom na to
> zapomínat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

> Kdo má povědomí o jeho oficiálním používání v okolních státech?

Oficiální ne, ale jak bylo psáno, čeští včelaři kupují nějaký ten dotovaný gabon navíc a prodávají jej (u nás) Polákům.

Dotace na "léčiva" uvolnil stát, protože měl být zdravotní stav včelstev v ČR v zájmu republiky. Ale trochu se to zvrhlo a český daňový poplatník přispívá včelařům v okolních zemích (i když zdravotní stav včelstev i za hranicemi je důležitý, roztoč nezná hranice).

souhlasím s tím,že se tam 1000gr vejde, ale je to už dost natěsno a při tavení ztuhlého medu obsah mírně nakyne a sklenice teče a je značně opatlaná. Já plním se 17% vody asi 7 mm. pod okraj a na etiketě mám 980 gr. Je tam tedy pár gr. navíc. Etikety mám svoje, navrhl mi je grafik a moc se tam nevykecávám. Uvádím pouze květový med, protože určovat med pouze podle barvy je velmi nespolehlivé a med stejně míchám takže pylová zrna tam jsou a já na etiketě nelžu, a o to v podstatě kontr. orgánům jde. Trvanlivost uvádím dva roky. Jinak to, že můžem s medem do obchodní sítě a prakticky co se hygyeny týká bez nějaké buzerace považuji ještě dnes za malý zázrak. Je to zásluha vedení Svazu a i když nás někdy nasírají, neměli bychom na to zapomínat. Zdraví R. Stonjek

Pokud jde o Gabon,osobně jsem jejho aplikování viděl v Polsku a nebylo mi volno. Pásek položený na česnu,prý přes něj včely stějně chodí.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 17.8.2010 18:57:09
> ----------------------------------------
> A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám.
>
> Nuž keď Maďari chodia k nám kupovať Gabon cez základné organizácie ( a to
> viem z prevej ruky), tak prečo by Poliaci či Nemci nechodili kupovať dok
> Vám.
>
>
>

Antone,
problém je asi ve výrobcích skla a trochu v manželkách. Sklo je různé, a manželka mě nutí neplnit úplně plné sklenice, že při rozpouštění se pak někdy med dostane ven ze skla a musí se pracně čistit.
Problém se vyskytl před pár lety, kdy kontroly české obchodní inspekce našli pár nevyhovujících medů o pár gramů. Proto jsem psal, že český zákon dává malé rozmezí pro váhu a včelaři se to pokaždé nepovede akorát... Taky upřímně řečeno nesleduji milimetry při plnění meu a dělámto od oka... Prostě realita. Praxe je vždy daleko od laboratoře. Souhlasím, že by se tam kilo mělo vejít, ale na druhou stranu jsem praktik, který se snaží kamarádům včelařům pomoci jak předejít potenciálním problémům a jednání v Nasavrkách s tímto doporučením jsem si nevymyslel. Ať si to dělá každý jak chce, ale minimální trvanlivost, správná hmotnost a adresa producenta být musí a samozřejmě označení druhu medu... Mimochodem horský med neříká, jestli je květový, nebo medovicový,což by mělo být jednoznačně určeno. Mrkněte na stránky Dolu, mají tam k danému tématu článek a v jednom z posledních včelařství taky byl. Pak nerozumím současné debatě. Jak šířit osvětu, když mnozí nejsou schopni ani přečíst Včelařství a Včelárstvo?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 18:44:41
> ----------------------------------------
> protože do klasické 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést
> váhu 950g a je po problému.R.H.
>
> Ja tvrdím, že do 720 ml fľaše sa dá um,iestniť 1 KG medu, ak nie, tak potom
> fľaša nemá obsah 72 ml.
> Jednoduchá násobilka nám to potvrdí, 720 mlx1,43=1029 gr.
> Radku, ak Ti to nevychádza tak, tvoj med nemá objemovú váhu na 1000ml
> 1430gr. Nejeden raz som svoj med vážil a pri menšom obsahu vody pod 18%,
> bol váhový koeficient aj vyšší ako 1,43 kg (a to i tohoto roku). Tento
> koeficient uvádza ako strednú hodnotu pri obsahu vody 18%.
> Anton Turčáni, učiteľ včelárstva
>
>
>

A to by vysvětlovalo fámy, že prý to jezdí nakupovat k nám.

Nuž keď Maďari chodia k nám kupovať Gabon cez základné organizácie ( a to viem z prevej ruky), tak prečo by Poliaci či Nemci nechodili kupovať dok Vám.

Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa destructor (za blbých 100 let).Pavel

Ale V.J. bol V.J. aj pred tým a je ním i dnes, len niektorý povolaný si ho zmýlili z V.J. V.D. je samostatný druh a bohužiaľ nás zamestnáva stále viac a len ťažko zmeníme gény včely európskej. A keď sme už pritom, prečo by Vd sa taktiež neprispôsobil novým podmienkam, čím sme nemuseli získať predstih. Stále si stojím za tým, že vývoj druhom je už ukončený. Predložte mi hodnoverný dôkaz o tom.

protože do klasické 720ml sklenice se 1kg medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po problému.R.H.

Ja tvrdím, že do 720 ml fľaše sa dá um,iestniť 1 KG medu, ak nie, tak potom fľaša nemá obsah 72 ml.
Jednoduchá násobilka nám to potvrdí, 720 mlx1,43=1029 gr.
Radku, ak Ti to nevychádza tak, tvoj med nemá objemovú váhu na 1000ml 1430gr. Nejeden raz som svoj med vážil a pri menšom obsahu vody pod 18%, bol váhový koeficient aj vyšší ako 1,43 kg (a to i tohoto roku). Tento koeficient uvádza ako strednú hodnotu pri obsahu vody 18%.
Anton Turčáni, učiteľ včelárstva

Nejsem si jist, že jde o "trochu odlišného" roztoče. Pokud vím, tak se
změna v názvu vysvětlovala nepřesností jeho původního určení.
S pozdravem
Petr.

--------------------------------------------------

>> Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa
>> destructor (za blbých 100 let).

Dne Tuesday 17 of August 2010 16:28:36 NitraM napsal(a):
> Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké musí včelař splnit podmínky, aby mohl
> dodávat med do maloobchodní prodejny v sousedním okrese? (jestli jsem to
> správně pochopil, vztahuje se ono povolení "prodeje ze dvora do dvou tun"
> na maloobchody jen ve vlastním kraji). Děkuji za případnou odpověď.

dobry den,

odpovedel jste si skoro sam - je sousedni okres i ve stejnem kraji, jako Vas ?
Pokud ne, muzete se s nekym domluvit a do hradistka nahlasit stanoviste s
jednim vcelstvem a jste papirove v poradku - ve vyhlasce je kraj bud kde jsou
vcely, nebo tr. pobyt.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vývoj druhů není ukončen nikdy, jen náš život je tak krátký , že nejsme schopni jej postřehnout.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen le?en?, ale i v?ber v?elstiev
> Datum: 17.8.2010 08:50:14
> ----------------------------------------
> Souhlas s Vlastou. Dříve Varroa Jacobsoni a nyní trochu odlišný Varroa
> destructor (za blbých 100 let).
>
> Pro biology je otázka, zda byl vývoj druhů ukončen nebo neukončen téměř
> filozofická otázka. Něco jako, zda bylo dříve vejce nebo slepice (neptejte
> se jich na to, někteří se touto blbostí zabývají).
>
>
>

Pokud má obsah vody těch 18 -19% tak vejde. Ale tpro sichr uvádím také těch 950g zákazník to stejně vnímá jako sklenici medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 08:19:16
> ----------------------------------------
> Můj první dojem je, že Tvoje etiketa neplní ustanovení zákona, protože neuvádí
> dobu trvanlivosti a za druhé klame, protože do klasické 720ml sklenice se 1kg
> medu nevejde, doporučuji uvést váhu 950g a je po problému. Jinak je zajímavá.
> Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět etiketu,
> kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail
>
> Radek Hubač, učitel včelařství
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: etiketa
> > Datum: 16.8.2010 19:57:00
> > ----------------------------------------
> > Mně se líbí.
> > A vidím, že hodláš (hodláte, pardon :-) ) expandovat za hranice.
> >
> > Jose
> >
> >
> > Dne 16.8.2010 19:50, Libor V. napsal(a):
> > > Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož
> bych
> > > alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil.
> > > Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první
> > > dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte. Odkaz
> > > zde:
> > >
> > > http://vcely.humlak.cz/etiketa18.jpg
> > >
> > > (pokud by nešel odkaz pustit kliknutím, stačí při stisknutém levém
> tlačítku
> > > táhnout myší nad odkazem zleva doprava a tak ho označit a pak označený
> > > odkaz levým tlačítkem chytit, táhnout a upustit nad adresovým řádkem
> > > prohlížeče).
> > > Ať se daří, Libor.
> > >
> > >
> > >
> > > Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> > > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> > > Verze: 9.0.851 / Virová báze: 271.1.1/3075 - Datum vydání: 08/16/10
> 08:35:00
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké musí včelař splnit podmínky, aby mohl dodávat med do maloobchodní prodejny v sousedním okrese? (jestli jsem to správně pochopil, vztahuje se ono povolení "prodeje ze dvora do dvou tun" na maloobchody jen ve vlastním kraji). Děkuji za případnou odpověď.

Etiketa je na první pohled pěkná. Jen bych nepoužíval název LESNÍ.

"jenže já nemám svoje webovky, kam bych to napřed umístil....
Radek"
Aha, existuje už spousta webů, na kterých je možné zadarmo umístit svoje amatérská fota. Nějaké už tady byly v odkazech, nebudu uvádět, protože já zatím s tím nemám zkušenosti.
Dá se to taky poslat na web konference a správce to potom může umístit do stažitelných souborů.

tak třeba pomocí http://postimage.org/
stačí vybrat umístění obrázku na disku, označit že je obsah bezpečný (snad je ;-)) a odeslat. zpět se vrátí odkaz, který se sem dá překopírovat a je to.
podobně funguje třeba http://www.leteckaposta.cz/

jenže já nemám svoje webovky, kam bych to napřed umístil....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: etiketa
> Datum: 17.8.2010 11:47:42
> ----------------------------------------
> "Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět
> etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail"
>
> Otevře se na webovém prohlížeči příslušná stránka s třeba tou fotkou. Potom
> se ze stavového řádku prohlížeče CRL + C zkopíruje adresa stránky do
> schránky a potom se CTRL + V prostě vloží ze schránky do textu       v
> konferenci. Kdo si bude chtít fotku prohlídnout, zkopíruje z konference
> CTRL + C tu adresu do schránky a vloží ji CTRL + V do stavového řádku
> prohlížeče a potvrdí. A vidí fotku. Před zkopírováním do schránk se text
> musí vybrat, ve stavovém řádku asi nejlépe myší a pro usnadnění kopírování
> adresy z textu v konferenci doporučuji adresu vpředu i vzadu oddělit
> mezerami.
> Pokud postup není z tohoto vysvětlení jasný, doporučuji nechat si to někým
> předvést, jak to člověk ví, není nic jednoduššího.....
>
>
>

Tak to jo. Já že jsem měl pocit, že to foto či nákres těch úlů jsem už někde viděl, snad kdesi ve Včelařství.

Zbytečné obavy o autorská práva.Mám od Libora originál foto jeho včelstev.Je totožná se zjednodušenou na etiketě.Libor si holt dokáže poradit.

A ještě mně napadá, jestli ty úly na etiketě nebo ta včela není přímo Váš (tvůj) výtvor, je to odněkud okopírováno, může být problém s autorskými právy.
A s tím pozor, pokud ta etiketa byla už používána na prodaných sklenicích, jedná se o nezvratnou škodu a majitel autorských práv může teoreticky chtít jakoukoliv částku, protože ohodnocení škody závisí v podstatě jen na něm. Zvláště pokud on sám už ten motiv používá na nějakých etiketách či nějak podobně v nějaké drahé reklamní kampani....
Přirozeně jen jestli se to majitel dozví a jen jestli se rozhodne ozvat. To se ale nikdy předem nedá říct...

Za to diky!!

Skoda ze se to zase odvadi nekterymi od tematu :-) Treba ted :-))
T.H.


Jinak jsem rád, že se mi podařilo rozproudit diskusi trochu jinak.
>

Ahoj Pavle,

ja mel predstavu, ze ty svetle roztoce vcely do urciteho stupne zamoreni
dokazi vynosit?? Myslel jsem si ze je vidam v cervenci az kdyz uz je urcity
stupen napadeni a vcely uz to nestihaji uklizet.

Co je pro tebe jeste svetly roztoc? Dokaze nedovyvinuty roztoc (svetlejsi)
ve vcelstvu chvili fungovat?

Diky za odpovedi
T.H.



> . Reprodukce se pozná podle spadu světlých, zda reprodukce je, či
> není.

"Zdravím přátelé, jelikož nám letos včely nějaký med přinesly a jelikož bych alespoň na některé sklenice rád lepil etiketu, tak jsem si jednu stvořil. Mrkněte na to prosím, zajímalo by mne, jaký na vás etiketa udělá první dojem, a jaký je dojem obecně. Co tam je napsáno nebo ne, neřešte"

Já bych trošku zkritizoval. Ta etiketa by se hodila v podstatě pro snad 80 % včelařů kdekoliv na světě. Není prostě místní. Až na ten text, přirozeně. A tím, že není místní, není originální. Pomůže k prodeji medu, když ostatní etiketu mít nebudou nebo ji budou mít nějak zmršenou, to ale nejspíš nebude, konkurence bude mít etiketu podobně kvalitní a vytištěnou na podobně kvalitní barevné tiskárně. Stačí se dneska podívat do každého trochu lepšího obchodu s bioprodukty, sklenic s medem s podobnými barevnými etiketami tam bude několik od několika včelařů....

"Numím dát odkaz a přílohy se nedaj posílat, pokud někdo chcete vidět etiketu, kterou jsem stvořil před 14 dny... napište mi přímo na e-mail"

Otevře se na webovém prohlížeči příslušná stránka s třeba tou fotkou. Potom se ze stavového řádku prohlížeče CRL + C zkopíruje adresa stránky do schránky a potom se CTRL + V prostě vloží ze schránky do textu v konferenci. Kdo si bude chtít fotku prohlídnout, zkopíruje z konference CTRL + C tu adresu do schránky a vloží ji CTRL + V do stavového řádku prohlížeče a potvrdí. A vidí fotku. Před zkopírováním do schránk se text musí vybrat, ve stavovém řádku asi nejlépe myší a pro usnadnění kopírování adresy z textu v konferenci doporučuji adresu vpředu i vzadu oddělit mezerami.
Pokud postup není z tohoto vysvětlení jasný, doporučuji nechat si to někým předvést, jak to člověk ví, není nic jednoduššího.....

"S udávanou rámkovou mírou mám zkušenost jinou.Ne že by byly ,,výnosy" špatné,ale i když včelstva nijak moc nezužuju,krmím 18kg cukru,nestává se,že by včelstvo na této rámkové míře mělo nadprůměrné výnosy.Naštěstí mám jen jeden úl,byl to můj první,zakoupený na radu prodejce,doplňuji ho polonástavky.Je to veliké,těžké,všude to překáží,nechcete ho?"

Základní podstata včelaření je umět na snůšku připravit dostatečně silná včelstva a umět je skrz rojovou náladu, skrz medobraní, skrz stavění mezistěn, skrz překonávání snůškových přestávek a dalšími zásahy neshodit a udržet je stále silné.
To je stejné u všech rámkových měr.

Rozdíl je ve snůškách. Velká rámková míra se hodí na stanoviště, kde včelař v první řadě využívá velké nárazové snůšky a střední či malé nechává tak, buď na spotřebu včelám nebo je nechává třeba měsíc i víc hromadit ve včelách, než je vytočí. Tam se uplatní to, že velká rámková míra znamená sice těžší nástavek, ale jinak méně plástů a tím rychlejší manipulaci. Včelstva se připravují jmenovitě na 1 - 2 - 3 snůšky v roce jakožto vrchol sezóny a mezi snůškami se jen udržují.
Nízká malá rámková míra umí využít taky stanoviště s velkou snůškou, možná o něco hůře a pro včelaře pracněji, ale proti velkým rámkům umí využít i stanoviště, kde třebas koncentrace dobrých včelařských rostlin vůbec není, takže velká nárazová snůška tam nebývá. Kde ale jinak stále něco, sice "méně včelařského" ale pořád něco kvete, takže v součtu za včelařský rok potřebná produkce sladiny je a včely se uživí. Ale produkce je víceméně společně s nějakou menší víceméně pravidelnou produkcí medovice, rovnoměrně rozdělena od dubna po srpen až září. Všelijaké málo udržované zaplevelené plochy a lesy či přírodní neprodukční lesy či břehové porosty vodních toků, málo sekané kvetoucí trávníky v rezervacích či jinde, extenzívní pastviny a pole provozovaná biozpůsobem, kde automaticky minimálně několik procent prostoru zaujímají plevely, co kvetou, v intravilánech třeba když v okolí stanoviště nadšenci na zahradách pěstují hodně okrasných rostlin, mají hodně skalek, kde pořád něco kvete, u hřbitova, kde na hrobech taky pořád něco kvete.... V ideálním případě, když se počet včelstev na takovém stanovišti a v okolí nepřežene, takže včelky najdou dostatek sladiny pro sebe i v nepříznivém období, stačí potom od května do července do včelek co 14 dní, tři týdny pravidelně chodit a odebírat jednotlivé zavíčkované plásty. V málo příznivém období odebírat třebas jen 1 - 3 plásty s 1 - 4 kily medu z jednoho včelstva, v příznivém ze včelstva třeba 10 kilo medu, v hodně příznivém třebas plné zanesené nástavky.

Takže velké plásty, omezené jen hmotností plných nástavků, jsou spíš pro stanoviště, kde se vyskytuje množství včelařských rostlin a tudíž kde je sezónně k dispozici velké množství sladiny nebo kde se za tím kočuje.
Malé plásty jsou potom vhodnější spíš na využití ostatních všelijakých "doplňkových" stanovišť.