78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 11. 2010
Re: čím nahradit akát (47901)
Možná už to tak nevypadá,ale akát jako nepůvodní dřevina je na seznamu invazních rostlin,čili se na něj vztahují cílená opatření.My včelaři z něj máme nepochybně užitek,protože dokáže dát značnou snůšku,ale nejspíš se nedá očekávat jeho další plánovité vysazování člověkem v takové míře,jako tomu bylo v nedávné minulosti.Naštěstí pro naše včelky se o to stará sám.Na druhou stranu se už poslední dobou nemnoží tak invazivně,jako ještě zcela nedávno,dokonce mi připadá,že jeho porosty poslední dobou nějak více prosychají....Proč,to nevím,možná se nějak pomalu mění klima,ovzduší nebo jsou tu třeba i jiné faktory,které mají vliv.
Pro úplnost bych dodal,že nejen akát jako přední zástupce invazních rostlin důležitých pro včelí pastvu nám pomáhá plnit medníky,podobných rostlin se u nás vyskytuje více(jerlín,svitel,ořechokřídlec,pámelník,zlatobýl,křídlatka,škumpa a další),jen pro menší početnost nejsou pro snůšku tak významné,ale jinak ji výrazně obohacují,převážně dobou květu.Často totiž kvetou v době,kdy z naší původní flóry už není takový přínos.Takže co někdo vnímá jako plevel,může být pro jiného k nezaplacení....
Pavel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- J. Matl (213.151.87.2) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085) (48087)
a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...
Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.
Už se mi to, Antone, nechce moc hledat, ale stačí třeba tyto dva odkazy?:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K549.php
http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/582614
Je fakt, že jsem to asi formuloval příliš jednoznačně, vlaštovičník a kopřivy prý přežijí ... Ale já nejsem botanik, takže beru, jak jsem nalezl. Proto také ono: "prý" ... pokud je to u Vás jinak, je to jen dobře. Sám nemám proti akátu nic, naopak, velmi jej ctím. Vše dobré!
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (147.32.116.170) --- 9. 11. 2010
Re: Už před 25 lety (48094)
Varroáza se tomu říká stále a tak tomu bude i nadále. Tento terminologický paskvil je natolik zažitý, že pochybuju, že hrstka včelařů hájící terminologický purismus na tom něco změní.
Osobně se mi označení „varroóza“ protiví, připadá mi spíše, že jde spíše o nějaké paronymum než plnohodnotný termín, kterým nepochybně je, ale přesto ho nepoužívám. Nojo, ten zarytý konzervatismus :-) … už to začíná postihovat i mě :-)
Med
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp (e-mailem) --- 9. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066) (48067) (48070) (48091)
Doporučuji drážky vůbec nedělat a pouze nalít roztavený vosk podle zvlhčeného prkénka na horní loučku tak, aby vznikl voskový proužek. Kdysi se to diskutovalo v konferenci Optimal klubu. Jde to rychle a je to spolehlivé. Lituji, že jsem drážky vůbec kdy začal dělat - velmi špatně se čistí.
Milan Čáp
Dne 9.11.2010 19:37, Pavel Holub napsal(a): > Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou > přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V. > ------------------------------------------------------------- > Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na > Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a > nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také > to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním > vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do > drážky jen latičku namočenou ve vosku. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 9. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066) (48067) (48070) (48091)
Děkuji.
Já jsem minulý rok na jaře do plodiště vložil zcela prázdné rámky pro trubčinu bez mezistěn, bez voskových náznaků... vystavěly je střelhbitě snad během týdne, včetně zakladení.....ale bylo to brzy zjara a beru na vědomí, že v té době je ochota stavět největší, zatímco posléze ta ochota jde už jenom dolů. Ale chci taktéž zkusit postupně vkládat více a více rámků bez mezistěn....
Také beru na vědomí zkušenosti př. Stonjeka, že pokud by je člověk nutil stavět medník těsně před velkou snůškou, mohlo by se přijít o dost medu.
Ať se daří, Libor. (Taktéž Lang 3/4, linie Singer)
-------------------
Pavel Holub napsal:
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 9. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066) (48067) (48070)
Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Moje zkušenosti jsou zatím skromné. V souvislosti s přechodem z 39x24 na Langstroth 3/4 jsem dával jen úzký proužek mezistěny do drážky v loučce a nedrátkoval a nemám s tím problém. Zkoušel jsem to před tím na 39x24 a také to šlo. Na Langu to je daleko lepší. Nemám zkušenost s radiálním vytáčením, tam to může být problém. Mezistěny došly a tak budu dávat do drážky jen latičku namočenou ve vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 9. 11. 2010
Re: medomed (48017) (48062) (48084)
Dobrý večer já k tématu medomet jen okrajově. Koupil jsem si před lety radialní medomet na 24 polorámku tehdy mě stál 25 tis. Kč. Dnes by se dal snad pořídit i levněji. Vytáčení v pohodě jedna dávka za čtyři minuty a když mám tři polonástavky jako medníkové, tak vytáčím téměř jedno včelstvo najednou. A můj problém je, že medomet víc stojí než jede, prostě nestíhám odvíčkovávat. No a přemýšlím o pořízení odvíčkovacího zařízení. A chci se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s něčím takovým? Jen upřesňuji, že mám třicet včelstev. Děkuji s pozdravem Aleš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085) (48088)
No, nevím jestli akát zrovna hubí rostliny pod sebou. Co pozoruji já, tak tady pod místními akáty je rostlinné společenstavo akorát trochu jiné než vedle v lese. Pod akáty je víc trav, pýru, kopřiv, víc černých bezů, potom třeba vlaštovičníků, hluchavek, obecně nitrofilních a rumištních rostlin.
Vedle na stejné půdě pod jinými listnáči bývá víc kvetoucích rostlin, jednak těch kvetoucích v časném jaru sasanky, plicníky, petrklíče, orseje a potom, protože ty akáty rostou u řeky v lužním lese, tak hodně "vodních" ostružin. Prostě rstlin běžného lesního stanoviště....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...
Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.
A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: (47908) (48085)
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ...
Pane a to ste kde počul? Ja som z kraja, kde je agát súčasťou porastov a nič nehynie. Mám vybudovanú záhradke medzi agátovým porastom a pestoval som tam, úplne všetko
ovocné stromy, zeleninu) aj révu viničnú a všetkému sa darilo. pravda je jedine tá, že ak človek neodstraňuje výhonky z koreňov, a tak ho máte aj v záhradke.
A neverte rozprávkam-pohádkam, že čím je porast bližšie k včelám, tým sú znášky vyššie, do dvoch Km výskytu agátových porastov od včelnice, znáška bola porovnateľná s včelstvami z včelnice, ktoré mali agáty bežný meter od letáčov.
V mladosti sme po vojne chovali kozu a králiky, nikdy sa nestalo, aby čo i len jeden uhynul. Viem, že tento strom je zaradený medzi jedovaté stromy, ale to čo som napísal platí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 11. 2010
Re: ??m nahradit ak?t (47901) (47904) (48078)
Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a jej samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a pod., nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko Ha voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to jednotlivec zvládol?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 11. 2010
Re: (47908)
Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí vše v nejbližším okolí ... Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě uchytí jinde, i když jej na jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný kompromis. Lidé by spolu měli víc mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako železo a skvělé na soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu ... :-) Jiří
Je také možné(po dohodě s obcí)vysazovat ozdobné kultivary akátů.V parcích a na dalších obecních plochách.Tam už je žádná organizace nezlikviduje,protože poslouží ke zkvalitnění žívozního prostředí a naše včely mají odkud nosit.A všichni jsme spokojení.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Datum: 3.11.2010 - 12:46:20
> Akát je sice výborná včelařská rostlina, ale jako > dřevina to je plevel. > Stejně jako vrba jíva, tak užitečný zdroj pylu a > nektaru v časném jaře. Na > straně zachování těch akátů budou jenom včelaři a > to asi stačit nebude. > Pepa > xxxxxxxxxxxxxxxxxxx > Ano, to je pravda. Navíc prý svými toxiny zahubí > vše v nejbližším okolí ... > Ale právě proto, že je to plevel, tak se jistě > uchytí jinde, i když jej na > jednom místě vykynoží. Třeba je ale možný > kompromis. Lidé by spolu měli víc > mluvit ... No a pak je tu to dřevo ... tvrdé jako > železo a skvělé na > soustružení ... To ale také určitě nepadne na váhu > ... :-) > Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš (81.30.251.9) --- 9. 11. 2010
Re: medomed (48017) (48062)
Kupoval jsem medomet od Lysone, nemám to daleko, osobne jsem si pro nej zajel. 4 rámkový zvratný, s automatikou, letos jsem toho moc nenatočil, ale jinak super práce s tímto medometem. Zpracování velmi dobré, nenašel jsem nic co by se mi nelíbilo nebo co by bylo odfláknuté. Kvalita mě příjemně překvapila, cena cca 19 000 Kč, takže rozhodně nebyl předražený. Kupoval jsem ještě nerez nádobu na med abych splnil limit těch 20000 Kč, zaplatil jsem cca 21500 Kč. Zpět jsem dostal 6400 Kč z dotací. Nejsem blázen, abych kupoval u nás předražené věci, jenom pro to, že na to někdo dává dotace a obchodníci a výrobci toho zneúžívají. Dávat totiž 70 či 80 tisíc za 6 rámkový zvratný medomet mi příjde neúměrné...za to už se dá pořídit slušné auto... Trochu rozumu...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Luboš (193.165.208.202) --- 9. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045)
To jsem dělal letos. Jednoduše jsem využil vysokého dna u nástavků 159 kde se vejde do spodního nástavku výška 240. Do prvního nástavku jsem připevnil laťku tak, aby se udržely rámky 390. Druhý nástavek plný mezistěn. Nutno dělat těsně před snůškou, aby nebyl problém s mezistěnami a ustály rozšíření.
- nebát se vyhodit přebytečné rámky 39x24 a nechat jich jen 10
- nasadit ihned mezistěny v garantované snušce a další jen to půjde i při krmení na zimu
- zimovat v této sestavě a následující rok na jaře vyřadit spodní nástavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef ?amalík (e-mailem) --- 9. 11. 2010
Re: medomed (48017) (48020)
..proti firmě www.medomet .sk nemám nic. Ovšem pána D. Buckiho (kontakt uveden na stránkách) zde nebude titulovat, neb by to bylo žalovatelné. Cokoli slíbil, NIC nesplnil. Mimo jiné bylo dohodnuto, za příslušný obnos, že medomet bude dovezen do místa bydliště. Jenže jsem měl telefonát od naprosto jiného pána, že medomet je kdesi na Slovensku, cca 500 km od mého bydliště. Že jej tam p. Bucki složil a já si mám pro něj přijet. Vzhledem k tomu, že dodání mělo proběhnout do domu a asi o 3 měsíce dříve, pána jsem slušně odmítl. Slušně, neboť sám byl obětí výše zmíněného pána. Takže pokud koupíte medomet od této firmy osobně na výstavě, nebo jakkoli jinak bez účasti p. Buckiho, nic proti tomu. Pokud ovšem vejdete ve styk s ním, dejte si sakra pozor!
Josef Šamalík
Dne 7.11.2010 23:38, e-mail/=/nezadan napsal(a): > Koupil jsem medomet 6 rámkový zvratný na výstavě v Ostravě od firmy > www.medomet.sk s dovozem za 27 t, servis výměny motoru a regulace do 3 dnů > ,mohu doporučit Felix Pečenka > > > > Příchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno AVG - www.avg.cz > Verze: 9.0.864 / Virová báze: 271.1.1/3244 - Datum vydání: 11/08/10 08:34:00 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 11. 2010
Re: ??m nahradit ak?t (47901) (47904) (48078)
STANDA VÁM ZAPOMNĚL JEŠTĚ ŘÍCT, ŽE NA TO SI ALE MUSÍTE POŘÍDIT NĚJAKÝ TEN HEKTAR POZEMKŮ.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <nasepenze/=/volny.cz> > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t > Datum: 09.11.2010 12:01:53 > ---------------------------------------- > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, > které > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, > > kterou > > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším > > > okolí > > > > se > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě > > > přesunuly. > > > > Jak > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy? > > Děkuji. > > Mája > > > Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte > a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě. > Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek > nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve > Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na > celý váš život. > Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám. > Standa. > > > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz > Komu: vcely/=/v.or.cz > Předmět: Re: ??m nahradit ak?t > Datum: 3.11.2010 - 12:15:51 > > > Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje > > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách > > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé > > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal > > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z > > n.v.280m ze střední Moravy > > > > Pepan > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz> > > > Předmět: ??m nahradit ak?t > > > Datum: 03.11.2010 10:46:23 > > > ---------------------------------------- > > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o > > > radu. Mám 6 včelstev, které > > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám > > > z blízké akátiny, kterou > > > > však teď chce odstranit místní nevládní > > > organizace. V širším okolí se > > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely > > > zřejmě přesunuly. Jak > > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy? > > > Děkuji. > > > Mája > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48079
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 11. 2010
Re: ??m nahradit ak?t (47901) (47904)
Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o radu. Mám 6 včelstev, které > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám z blízké akátiny, > kterou > > však teď chce odstranit místní nevládní organizace. V širším > > okolí > > > se > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely zřejmě > > přesunuly. > > > Jak > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy? > Děkuji. > Mája
Ať už máte,nebo nemáte akáty,tak vysejvejte a vysazujte rostliny,které mohou včely využít k pastvě. Je jich dostatečné množství na to,abyste zajistila včelám dostatek nektaru i pylu na celý rok.Ty nejzákladnější najdete třeba ve Včelařství,nebo na internetu.I na této konferenci.Je to práce na celý váš život. Držím palce,atˇse daří Vám i Vašim včelám. Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Předmět: Re: ??m nahradit ak?t Datum: 3.11.2010 - 12:15:51
> Velmi záleží na tom kde to je. Akát meduje > spolehlivě do nadmořské výšky 250m při teplotách > nad 20 °C. Jinak jsou jeho výnosy velmi nahodilé > Osobně jsem za posledních 20 let zaznamenal > výraznou snůšku z něj jen jednou a to jsem z > n.v.280m ze střední Moravy > > Pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: V?elka M?ja <malabaletka/=/centrum.cz> > > Předmět: ??m nahradit ak?t > > Datum: 03.11.2010 10:46:23 > > ---------------------------------------- > > Dobrý den, jsem začínající včelařka. Prosím o > > radu. Mám 6 včelstev, které > > > jsem zdědila po dědečkovi. Většina medu získávám > > z blízké akátiny, kterou > > > však teď chce odstranit místní nevládní > > organizace. V širším okolí se > > > nachází ještě řepkové pole, na které by se včely > > zřejmě přesunuly. Jak > > > výrazně se mi bez akátu sníží výnosy? > > Děkuji. > > Mája > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48078
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066) (48067)
""""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet."
Voští na rozměr rámku se dá na desku, na něho položí zadrátkovaný rámek a podle drátku se do voští nožem proříznou rýhy až na středovou mezistěnu voští. Drátek se potom do té rýhy zatlačí. Aby drátek nevypadával, přitaví se do voští krátkým ťuknutím na zatavovací zdroj.
Takže žádné rasování, jen pojištění drátku, aby v úlu z voští nevyjel. Voští je dobré zatavovat v poloze, kdy ve svislém rámku leží voští na spodní loučce nebo kusy voští na sobě, aby potom v úlu nedržel celou váhu voští jenom zatavený drátek. Je ale klidně možné voští ještě dodatečně upevnit tou gumičkou nebo omotáním nití nebo jiným způsobem, ono přece jen někdy v teple úlu ty kusy voští z drátku vyjedou.
Pokud se to povede a včely mezeru pro drátek zastaví a kraje voští připevní k loučkám, vyjde plást kvalitou buněk a pevností skoro rovnocenný plástu vystavenému na zatavené mezistěně, takže takové plásty se dají plnohodnostně používat, dokud nejsou narmálně tmavé a zaplodované k vytavení. Na rozdíl od voští jen vloženeho do louček rámku a zajištěného jen nějakým omotáním. Tam voští drží jenom tím, že je na okrajích "přivoskované" k loučkám a pro zaplodování nebo uložení zásob je to proti drátkovaným plástům jen čistě nouzové řešení. Asi je to i znatelně měné pevnější proti nedrátkované vystavené mezisztěně, protože u mezistěny včelky nejdřív připevní mezistěnu na loučky a potom, jak staví buňky, současně s tím je "přivoskovávají" na loučky, zatímco u vloženého hotového voští nemají přístup do středu voští k mezistěně a voští tak "přivoskovávají" obvykle jen na krajích.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- josef (90.177.13.53) --- 8. 11. 2010
MEDOMET
Mala srovnavaci tabulka.
Nerez nadoby.
Lyson 15l 422,5 kc = Vastoil totez za 2200 kc.
Lyson 50l 1943,5 kc = sedlacek za 3350 kc.
Lyson 100l 2918.5 kc = Vastoil totez za 7000 kc.
Lyson 150l 3178.5 kc
Lyson 200l 3568.5 kc
Medomety stejne produkce u nas asi o dva tisice drazsi. Odvickovaci stoly u nas do 15 000kc . Stejne velke v Polsku do 10 000kc.Da se diskutovat o rozdilech ale v pripade nekterych nasich prodejcu jde o naprosto totozne zbozi. Zamysleni. Kde nam utikaji dotace? Josef
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor V. (62.168.45.106) --- 8. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066) (48067)
Dobrý den, pane Holube, dají se prosím Vaše zkušenosti s volnou stavbou přečíst někde internetu? Byl by k dispozici nějaký článek? Děkuji, Libor V.
-------------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48070
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040) (48048) (48053) (48054)
Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. L.M.
Ak sa dobre pamätám, tento problém nazvaný "syndróm bielych očí", nie je genetická chyba vašich včiel, ktorý sa vyskytuje ojedinele v trúdich populáciách. Je to zbytok zámotku ppo zvliekaní larvy. Autor udával, že tento zbytok sa dá z očí trúda odlúpiť prepračnou ihlou a oko sa stane funkčné.
Neviem či som to správne napísal, lebo som obyčajný laik.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (178.248.56.32) --- 8. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061) (48066)
"""""""""Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem."""""
Myslím si, že zatavovat drátek do starého díla je zbytečné rasování. Já nedrátkuji ani nové a to nechávám volnou stavbu a i panenské plásty se dají bez problému vytáčet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057) (48061)
Já bych taky preferoval přemetaní na mezistěny v podletí. Zvláště ve včelíně je to docela výhodné, protože zvenku česno zůstává stále stejné bez ohledu na to, jaký úl je uvnitř a včelky se tak nezalétávají..
Pokud už by se to mělo dělat na jaře, zůžil bych včely v předjaří v zadováku na krátkou dobu na 10 plástů 39x24, jen plod a zásoby. Plásty 39 x 24 bych doma v klidu prořezal do langstrothů.
Když se plást dostatečně zahřeje na "letní" teplotu 30 - 35 st C, dá se opatrně vytáhnout drátek a plást potom vyřezat z rámku jako celek. Když se ořízne na výšku langstrotha a potom zatlačí do zadrátkovaného langstrotího rámku, drážka pro drátek se prořízne nožem a potom krátcě zataví, je to skoro totéž, jako by včely to voští v langstrothu vystavily. Drátek je prakticky uprostřed plástu a včelky to potom v úlu opraví, zadělají voskem. Na prázdné místo je možné taky zatavit mezistěnu nebo nechat včelkám na vystavení, plást je možné takhle i složit z více pásu voští....., nevyužijí se jen kousky voští. Jen na to musí být čas a plást musí být teplý, nedá se to dělat v časovém tlaku nad otevřeným úlem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48035)
"V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? "
Já si o tom myslím to, že to dávkování beru jako fakt. Laborování se všelijakými chemikáliemi jsem si užil dostatek, když jsem kdysi strašně dávno dělal střelné prachy pro rakety, ohňostroje a bouchací kuličky a plastické hmoty, výroby vodíku, a podobně a potom taky několik let laboratoří na vysoké, takže nemám moc zájem. Obecně to dávkování je asi hodně statistická věc. Včely léčí cca 10 tisíc důvěrníků, od lékařů znalých všechno kolem toho po dělníky v důchodu, kteří se jen mechanicky drží návodu, a ve všelijakých úlech, třeba více "děravých" nebo za toho silného větru a je třeba dosáhnout toho, aby léčení fungovalo na řekněme 99 procentech léčených včelstev, krom toho u těchto léčiv mnohonásobné předávkování včely nijak,aspoň znatelně netráví, jako tomu je při předávkování kyseliny mravenčí. takže Varidol a podobná léčiva asi budou mít nějakou dost značnou rezervu v účinnosti.
Držím se předepsaného dávkování a nijak nad tím nepřemýšlím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48065
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (178.248.56.32) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040) (48048) (48050)
""podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.
pepan""
Ano, to je jedna z vlastností - podpůrných a je ještě tak 5 až 10 jiných a VSH hlavní. A pak babo raď jak všechny ty vlastnosti upevnit. Nic jednoduchého to nebude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 8. 11. 2010
Re: medomed (48017) (48062)
Tech vyrobcu je tady hafo. Pred chvili mi volala zena, ze uz prisel dopis z UV, co se tyce dotace, uz nevim presne, ale meli jsme tam zbozi za 22-23 tisic, dotace cini 7 tisic. V takovem pripade, se vyplati si medomet vyrobit doma sam. Da se rici,ze se o dotaci temer nejedna, ponevadz 20 % DPH si bere stat stejne zpet, takze prelevame penize ze SZIF zept do kasy priteli Kalouskovi.
P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pedro (194.228.197.66) --- 8. 11. 2010
Re: medomed (48017)
Pět roků jsem používal medomet Logar, ke vší spokojenosti. S větším počtem včelstev jsem vybral zvratný medomet od pana Kováře a jsem též spokojený. Zpracování, kvalita, cena odpovídá. A to jsem docela náročný, dělám v nástrojárně.
Určitě bych nešel do srbů, poláků. Zpracování, kvalita hrozná - neodpovídá ceně, myslím že jsou předražení.
Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 8. 11. 2010
Re: Změna technologie (48045) (48049) (48057)
Nějakou divočinu tam postavit samozřejmě můžou, když ji tam budou chtít. Ale hned jak by měly postavenou nějakou mezistěnu, i z části, a budou v síle a předpokládám, že když staví tak je snůška, bych přeložil staré rámky do medníku přes dva polonástavky. Nejlíp ovšem oddělit mřížkou. Vyběhne plod a po snůšce vytočit a vyřadit. A tomu prostavování se moc neubráníte ten měsíc to chce vydržet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Zm?na technologie (48045) (48047) (48055)
Když to vezmeš kolem dokola? Na tohle je dobré finské zimování. Zabiješ tím dvě mouchy ranou Vyměníš kompletně celé dílo před zimou, přerušíš vývoj kleštíků, Je to i ve světě používaný očistný postup u moru. a nemusíš tak řešit žádné přechodné rámky nástavky a jiné blbiny. nebo na jaře udělat to samo jen s vyříznutím a použitím rámků s plodem
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz> > Předmět: Re: Zm?na technologie > Datum: 08.11.2010 14:00:56 > ---------------------------------------- > Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést. > Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O > tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu > zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a > horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a > jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se > včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit > libovolný počet NN. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024)
A.M.: "A stav přirozeného výběru by probíhal až do úplně likvidace naší včely."
až na tuto větu souhlasím
P.K.: "napadlo me varou nakazit pohlavní nebo jinou
smrtelnou infekci nebo ho geneticky zneplodnit"
ani to by myslím nepomohlo, leda jen dočasně.
Myslím, že příroda by si uměla poradit sama i bez nás. Dospěla by k rovnováze mezi včelou (varroatolerantní) a roztočem (méně agresivním než jaké dnes máme).
To je jen můj názor, jiný názor nikomu neberu. A vede mě k tomuto názoru článek na Wikipedii: Invaze králíka divokého v Austrálii
Prostě i sebevarroatolerantnější včela by asi měla co dělat s populací roztočů V.d., které jsme si díky léčebným metodám vyselektovali. Aby roztoč přežil, musí se velmi agresivní strategií množit a šířit.
Když se bude roztoč množit velmi agresivně (a bey zásahu člověka), zlikviduje svého hostitele a tím i sebe. To je proti přírodě. Přežili by jen ti, co svého hostitele nechají žít.
Tento názor jsem si uvtořil i po té, co před časem povídal v Brně na MZLU v Brně Bill Růžička o včelaření, o V.d., o MiteGone a o experimentu se šlechtěním VT včel na nějakém ostrově..
Jsme ale jen v teoretické rovině. Experimentovat ale takto, to by asi "nahoře" neprošlo ;-)
Ale i tak má smysl vybírat včely, selektovat a hledat, každá úspora chemie má smysl...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48058
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040)
Josef Menšík napsal:
>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
.........................
Problém s těmi trubci je ten, že nevíme, jestli někdo ze sousedů nemá včely, které v sobě skrývají ještě lepší geny na odolnost, než ty moje.
Lepší by bylo, kdyby se o to co nejvíce lidí začalo zajímat, a případné poklady, skryté na vlastní včelnici, odhalovat. :)
Takže já jsem zvolil tu strategii vodního proudu, mírného tlaku na stejné místo - jak v naší ZO, tak přes internet.
snažím se o tom mluvit, říkat a poslouchat argumenty.
:)
Podle mě, pokud na výběru odolnějších včelstev něco je, nakonec to musí pochopit když ne všichni, tak většina.
Pokud je to hloupost, nakonec musí přijít argumenty, které pochopím i já, a přestanu o tom mluvit. :)
Zatím to ale vidím tak, že na tom něco je nebo minimálně může být, a většina, zcela nelogicky, se chová, jako by na tom nic nebylo. Výběr včelstev na odolnost proti roztoči se ignoruje a čeká se na zázrak - až druzí vyšlechtí odolnou včelu.
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Třeštík (88.146.12.198) --- 8. 11. 2010
Re: Zm?na technologie (48045) (48047)
Jde mi jen o to, jak to s co nejmenší pracností a co nejšetrněji provést. Přechod z 32x24 na NN jsem již absolvoval, ale tam jsem souše vyřezával. O tom, že k horní loučce přišroubuji celý rámek jsem také uvažoval. Tuto zimu zimuji ve dvou nástavcích 39x24. Na jaře spodní nástavek přemontuji do VN a horní do NN (zde budu souše vyřezávat), takže na jaře začnu s jedním VV a jedním NN a během sezóny přidám další NN dle potřeby. Nevím proč by se včely měly nadměrně rojit. Mřížku nepoužívám a na VN mohu postavit libovolný počet NN.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48055
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.120) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040) (48048) (48053)
Předminulý rok jsem měl u jednoho včelstva trubce co měly bílé oči a jiný včelař asi 4 km ode mne to tak měl letos. Já osobně to řeším nákupem nových matek na chov a výměnou u těch běloušů. A před nákupem se snažím získat reference na jednotlivé chovy. Aleš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040)
>Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.<
------------------------------------------------------------
I to má svá úskalí. Tím úskalím je příbuzenská plemenitba - imbreeding. Projevuje se slábnutím včelstev a mezerovitostí plodu (výpadkem). Tato situace nastala u mne na včelnici v roce 2006, kdy jsem předtím několik let zásoboval dva nejbližší sousedy (celkem 12 - 15 včelstev + mých 15 - 20) matkami (více nás v okruhu 9 km nebylo). Od té doby vím, že k imbreedingu může za určitých okolností dojít v naší "České kotlině" i u přirozeného páření v přírodě a ne pouze na ostrově Helgoland nebo při inseminaci v laboratoři. Takže ani tudy patrně cesta nevede. Nejspíše nám nezbude nic jiného, než se plně spolehnout na naše šlechtitele a jimi nalezeným a stabilizovaným genotypem zaplavit velké územní celky stejným způsobem, jako tomu bylo v šedesátých letech se včelou kraňského typu. Nejspíše to ale nebude tak brzy.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040) (48048)
podle odborných pramenú jze dosáhnout výběrem o jednu generaci dělníc méně neb existují včelstva s delším životem včel. a jedna generace dělnic to je nějských brouků.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 12:03:40 > ---------------------------------------- > Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si > šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí > shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává > záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký > spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na > tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A > výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na > tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ales Molcik (195.189.142.121) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034) (48040)
Znám jednoho "dědulu" co má asi stovku včelstev a přes padesát let si šlechtí tu svoji linii a to v budečáku. Má tu výhodu, že trubčí shromaždiště má na svém stanovišti a na výběru chovných matek si dává záležet a jedna z dalších vlastností, kterou si přibral do výběru je nízký spad roztočů. A po letech výběru je přesvědčen o tom, že je možné včely na tuto vlastnost vyselektovat, tak aby to včely aspoň z části zvládly sami. A výnos z řepky, lípy a lesa dělá v průměru 74kg na včelstvo. A s VD je na tom také líp než ostatní přátelé ze spolku. Aleš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48048
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Zm?na technologie (48045)
S čím potřebuješ poradit? Jak to fyzicky udělat? To je jednoduché. Na jaře stačí 39*24 přidělat k horním loučkám nových rámků, protože jsou nové větší, v průběhu 2 let je odstraníš postupně dne možností. Podle mého skromného názoru bude 1 plodiště málo a včelky se budou vesele rojit, pokud je třeba víc plodišť je jediným rozumným řešením pouze nízké rámky všude ale to je moje zkušenost, sám jsem 20 dadantů měl... Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: T?et?k <trestik/=/trestiik.cz> > Předmět: Zm?na technologie > Datum: 08.11.2010 11:40:41 > ---------------------------------------- > Na jaře mne čeká dokončení přechodu 10 zadováků (39x24) na JUMBO (44,8 x > 28,5 + 44,8 x 15,9). Plodiště JUMBO je s neoddělitelným dnem (upravené > staré masivní úly, které mi bylo líto spálit), nástavky standardní > tenkostěnné. Umístěno ve včelínu. Můžete někdo poradit? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48047
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003) (48005) (48036) (48044)
Prohlédl jsem 3 oddělky s loňskými matkami, které jsem chtěl připojit ke kmenovým včelstvům, ty plod neměli a ze dvou kmenových, které jsem prohlédl jedno mělo cca 2dm2 druhé nic. Zbývající 2 kmenová včelstva jsem nekontroloval. Bylo to cca v půli října. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 11:37:13 > ---------------------------------------- > Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze > (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v > závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového > zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za > více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 > % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na > stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné > kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, > nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás > nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. > Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, > což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde > přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není > přítomen? > ----------------- > Radek Hubač > Pane Gruna, > to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před > první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při > stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po > druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? > Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají.. > Radek > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Bronislav Gruna > > Předmět: Re: Kontrola spadu > > Datum: 07.11.2010 10:23:01 > > ---------------------------------------- > > Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním > > plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev > > kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již > > během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak > > včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké > včely > > a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního > > plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu > > cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit, > > protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání > > kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských > > včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u > > včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího > přirozeného > > spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte > > nevhodné. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 8. 11. 2010
Re: Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48003) (48005) (48036)
Máte pravdu, nevzal jsem v úvahu další vlivi Může to být probíhající invaze (migrace) kleštíků v teplém podzimu), také např. nízká účinnost fumigace v závislosti na počasí, rezistenci kleštíků aj. Také u velkoprostorového zimování padají kleštíci déle, což také závisí na počasí. Přesto mám za více let vypozorováno, že u mě spadne při první fumigaci většinou okolo 95 % kleštíků, v porovnání s druhou fumigací. U některých včelstev na stanovišti je to ale výrazně méně. U takových včelstev většinou po následné kontrole najdu plod. Samozřejmě připouštím možnost, že si někde naloupily, nevyhořel knot apod. Ale to jsou obvykle vzácné výjimky. Pokud ale u vás nebo v okolí probíhají kolapsy včelstev, bude dynamika spadu zcela jiná. Jak jsem již psal, včelstva poškozená kleštíkem plodují dlouho do podzimu, což může být i případ vašich 4 včelstev doma. Kontroloval jste i zde přítomnost plodu? Uvádíte plod minimální, to znamená plod je nebo není přítomen?
-----------------
Radek Hubač
Pane Gruna,
to vůbec neodpovídá mým pozorováním, kontroloval jsem množství plodu před první fumigací a bylo minimální. Navíc u 19 včelstev vedle ve vsi při stejném genotypu je situace skvělá, doma u čtyř včelstev katastrofální i po druhé fumigaci. Vy vůbec nepřipouštíte ve své odpovědi možnost loupežení? Letošní rojový rok a teplé podzimní dny k tomu přímo vyzívají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna
> Předmět: Re: Kontrola spadu
> Datum: 07.11.2010 10:23:01
> ----------------------------------------
> Rozdíl ve spadu mezi první a druhou fumigací vypovídá většinou o pozdním
> plodování. Pozdní plodování je jedním z příznaků poškození včelstev
> kleštíkem. Zdravá silná včelstva většinou přestanou zcela plodovat již
> během srpna a září, protože mají dostatek dlouhověkých včel. Naopak
> včelstva poškozená kleštíkem se snaží plodováním nahradit krátkověké včely
> a plodují do pozdního podzimu, resp. do kolapsu. Příčinou pozdního
> plodování bývá také nevhodný genotyp, snad důsledek dávného importu
> cizokrajných metek. Tyto nevhodné geny je potřeba brakováním odstranit,
> protože zbytečně zvyšuje spotřebu a vytváří vhodné podmíny pro přežívání
> kleštíka. Dovolím si odhadnout, že toto je na českých a moravských
> včelnicích nejčastější příčinou velkých rozdílů mezi spady kleštíků u
> včelstev. Pozdní plodování se nejsnáze odhalí z déle trvajícího přirozeného
> spadu a z rozdílů spadu při pozdním léčení. Proto monitorujte a brakujte
> nevhodné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47937) (47944) (47947) (47960) (47967) (48022) (48024) (48025) (48030) (48037) (48039)
Tak tam prostě gabon nemůže ani pomct a monitoring již vůbec ne tady pomůže jen síra.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 11:23:21 > ---------------------------------------- > Viděl jsem ta včelstva při vkládání Gabonů koncem července s typickým > obrazem počátku konce, spousta mrtvých včel před úly, s příznaky viru > deformovaných křídel, lezoucí mladušky od úlů. Monitoring v jeho úlech > nemožný - šikmá dna, hrůza. Hlavně, že máme vyhlášku, která vyžaduje > vyšetření měli od každého chovatele, ale jen za letošní léto jsem viděl > dost úlových systémů ze kterých létaly včely, ze kterých vůbec nelze měl > odebrat. Asi si to kolegové vždycky odsypou nějakého přítele :-)O letním > monitoringu, který je pro ně samotné a ne pro ústavy, aby měly co > vyšetřovat, ani nemluvě :-) > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48035)
Jak je to pak u včelstev která zahajují zimu ve spodním nástaku apostupují po zásobách nahoru. Ten kouř se pak ale ochlazuje právě o ně. .
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 10:44:30 > ---------------------------------------- > R. P.: Pokud se dá pásek dolů, tak ten oblak musí , než se dostane ke > včelám, překonat větší vzdálenost, projít kolem více rámků. Při tom dochází > automaticky k větším ztrátám. Nicméně v tom nevidím problém, podstata je, > aby ty ztráty byly vždy zhruba stejné, aby mohly být pokryty případným > zvětšením dávkování. Nebo jsou pokryty rezervou v účinku, které každé > předepsané dávkování určitě má. > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx > V té souvislosti si dovolím ještě jednu možná kacířskou otázku: co si > myslíte o oficiálním dávkování Varidolu? Je tam ta skrytá "rezerva účinku"? > Je-li, pak jaká? Funguje Vám i nižší dávkování, tedy menší dávky chemie? > Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 11. 2010
Re: Kontrola spadu (47933) (47938) (47941) (47945) (47998) (48002) (48008) (48009) (48010) (48011) (48014) (48027) (48029) (48032) (48033) (48034)
Tomu negativnímu ovlivňování trubci okolních včelařů se předchází vekým odchovem vlastních trubců u vybraných včelstev a tké tím, že tyto sousedy pravidelně obdarováváme svými nejlepčími matkami.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz> > Předmět: Re: Kontrola spadu > Datum: 08.11.2010 10:42:47 > ---------------------------------------- > Radim Polášek napsal: > > >Co se týká výběru varoatolerantních včelstev, mě by zajímala jedna věc. > >Řekněme, že včelař má dvadcatero včelstev a šlechtí je x let na > varoatoleranci. A rozhodně se nakoupit z šlechtěného chovu se zvučným > jménem nějakou plemenou matku. > >Otázky jsou: V kolika včelstvech má v následujících třech letech > životnosti plemenné matky vyměnit původní matky vybírané roky na > varoatoleranci za dcery té koupené plemenné matky, aby se ty předchozí roky > výběru varoatolerantních včelstev na stanovišti geneticky uplatnily i dále > a nebyly zbytečně zmarněny? > ................ > > Podle toho, jak to chápu, tak otázka je špatně položena. > Podle mě to nemá být v kolika, ale které natky vyměnit? > Jak poznat včeltvo které je míň odolně než to včeltvo s koupenou matkou? > K tomu je potřeba koupenou matku přidat do včelstva a buď slepě věřit, že > má lepší vlastnosti než mé matky a potom hned rozchovávat, nebo jeden či > dva roky sledovat a udělat si názor, a potom teprve přidávat matky do > včelstev, které mají horší vlastnosti, než to s koupenou matkou. > > V každém případě ale, pokud kolem mě je spousta včelstev u kterých je to > včelařům jedno, potom je to nekonečný příběh a nevím, zda jde doložil jaké > procento těchto vlastností se dědí po matce. Asi to nikdo neví, tak > předpokládejme že 50%. > > Takže buď se tím začne zabývat alespoň 50% včelařů v dané lokalitě, nebo > odolnost včeltev bude neustále srážena trubci z okolních včelstev k průměru > dané lokality. > > RK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 48040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 48040 do č. 48100)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu