Včelařská konference

Jo kamaráde to si nepamatuji . Víš co jsem za ta léta včelaření všechno přečetl? ale nejspíš to bude v každé literatuře která se v úvodu zaobírá právě vlastnosti jednotlivých plemen a to málokdo pro tu nezáživnost právě čte.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimn? plodov?n?
> Datum: 16.11.2010 10:26:02
> ----------------------------------------
> Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky
> prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v
> neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka -
> tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi
> populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě
> tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší
> informace.
> ------------
> Pepan:
> Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to
> dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara.
>
>
>

Podle mne by se právě F1 neměly vůbec dostat mezi běžné chovatele , ale jen do rozmnožovacích chovů. Běžní včelaři by měli nakupovat jen ustálené linie př. (Lesana, Praděd a další).
I když se Singer uvádí jako Kraňka tak základem křížení je kavkazká a anatolská včela. Viz článek v Moderním včelaři č. 4 2010 "Singer není čistá Kraňka"
S přešlechťování našich původních plemen a převodem na kraňku se započalo již po 1 světové válce, takže cca 90 let a ne 40.
pokud včelař odchovává s té původní Fi a důsledně brakuje , tak nic proti tomu. Mnohem horší nastává situace kdy právě z těchto dcer odchová další generace. A ještě zkouší na téže včelnici další linie. A právě to pokusničení je tím problémem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 16.11.2010 09:47:23
> ----------------------------------------
> "Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti
> mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku,
> všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky
> mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu
> pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
> Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z
> jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem
> území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním
> potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."
>
> No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny
> musí být někde znát.
> Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky
> označovány jako kraňky.
> A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí
> matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo
> životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky
> koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová
> dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost?
> Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak
> tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak
> brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim
> toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí
> a zruší později v podletí.
> Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké
> stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek,
> si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na
> podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám
> příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě
> nevybere.
> Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených
> horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou
> zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských
> luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
> U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších
> oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v
> Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou
> teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde
> kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
> Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou
> přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se
> pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější
> by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní
> moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.
>
>
>

Včelaři musí hájit sami sebe a své vlastní zájmy. Každá ZO má nákazovou komisy takže lidé k tomu jsou už v té nejnižší složce svazu. A neměly by být jen na to aby na výroční schůzy něco přečetly. A to samé je i v Praze na svazu. A své členství v tomto svazu chápu jako možnost lepšího a jednotného postupu když se něco děje. Podněty do Prahy na svaz musí chodit od ZO a to takové podněty, které jsou z praxe v terénu. A jestly 18 zaměstnanců ČSV které platíme nebudou hájit zájmy včelařů na příslušných místech, tak proč být členem a přispívat někomu do korýtka? Budou volby tak jsem zvědav na obsazení a co se změní. Aleš

Můžete toto tvrzení podepřít zdrojem informace? S ohledem na podmínky prostředí a životní strategii bych předpokládal sestup zimního plodování v neprošlechtěných populacích původních plemen v pořadí vlaška - kraňka - tmavá. Jistě je to složitější - hlavně je možné očekávat rozdíl mezi populacemi v oblastech s klimatem kontinentálním a přímořském. Protože mě tento provlém zimního plodování velmi zajímá, prosím o uvedení zdroje vaší informace.
------------
Pepan:
Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara.

"Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg. "

Ono to jsou tak trochu hausnumera, plus minus autobus, řepka, akát, maliník, javor klen, lípy a další včelařské rostliny, jejich mednatost se v různé včelařské literatuře hýbe od 400 po 1200 - 1400 kg sladiny z hektaru. Jednak všechny metodiky nejsou úplně stejné, jednak záleží na konkrétních podmínkách, teplotě, půdě a na kdovíčem, jednak asi různí autoři mají své preferované rostliny, které asi nadhodnocují...
mednatost svazenky a taky i hořčice se skutečně uvádí o něco menší, tady se ale prosadila taky i ovladatelnost rostliny, snadnost získáí semene a odolnost při vysévání...., zaseje se a za měsíc, dva to masívně kvete, třeba komonice mají mít výnosy větší, ale co si pamatuji, jsou to dvouleté rostliny se psecifickými požadavky na půdu. Nebo třeba obyčejné lopuchy, ty jsou dobré na podletí hlavně na pyl, ale zase to jsou dvouletky.... proti dvěma měsícům od zasetí po květ obrovský rozdíl....

"POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti . "

Tady u nás - severní předhůří Beskyd, jsem prostě žádné šíření semeny nezaznamenal. Protože semeno akátu, aby bylo klíčivé, musí projít přes ptáky, takže sazeničky akátu by se šířily na takový kilometr daleko od nejbližších akátů, a to právě u nás není. Možná nějaké akátové semeno vyklíčilo někde v blízkosti akátů nebo pod nimi, to nevylučuji, to se ale nedá rozeznat od šíření akátu prorůstáním kořenů.

A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte třeba na zahradě
likvidovat
semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr daleko akátový
les? Jako
já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů, jasanů, habrů a
dalších?

POdle toho,jak se u nás(Vysočina) akát rozšiřuje semenem,
soudím,že jižněji a s menší nadmořskou výškou by to měl mít
jednodušší.Asi více záleží na konkrétním stanovišti .
Standa.






----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: cim nahradit akat
Datum: 10.11.2010 - 10:04:40

> "V důsledku toho v bylinném patru akátových lesů
> převládají nitrofilní
> rostliny (bez černý, kopřiva, vlaštovičník, svízel
> přítula aj.). Z hlediska
> ochrany přírody působí akát největší škody
> zarůstáním druhově bohatých
> stepních lokalit."
>
> A na jižní Moravě se akát rozšiřuje sám? Musíte
> třeba na zahradě likvidovat
> semenáčky akátu, protože máte vedle nebo kilometr
> daleko akátový les? Jako
> já likviduji na zahradě semenáčky líp, javorů,
> jasanů, habrů a dalších?

A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
-------------

To je zajímavý názor, ale bohužel legislativa dává státu - veterině značné pravomoci.

Jak je použije, to je otázka lidí - pdle toho jak je kde rozumný veterinář.

A v tom vidím úskalí plošného vyšetření.

Když se povídá, že veterinmář studuje včelařství jeden zimní semestr.

A pak se nedivím, že někde chtějí pálit včely jen podle rozboru bez kliniky.


No a zájem včelařů? Jak kterých. :-)
A kdo by jej měl hájit. Tady se hájí každý sám. Bohužel.
Karel

"Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností."

No, 40 let neustálého přešlechťování naší původní včely dovezenými plemeny musí být někde znát.
Singer, Troiseck a další původem rakouské kmeny jsou, pokud vím, taky označovány jako kraňky.
A jaké je neodborné proti odbornému rozmnožování potomstva F1? Včelař koupí matku, a odchová z ní dcery F1. Vyřadí obvykle jen extrémy, jako málo životaschopné nebo příliš bodavé a ostatní si nechá. A za takové 2 - 3 roky koupí , podle toho, jaká je zrovna reklama, jinou matku a zase z ní odchová dcery. Kde je v tom nějaký prostor pro odbornost nebo neodbornost? Pochybuji, že někdo brakuje matky podle množství plodu na podzim, to, jak tady sleduji, v tuto dobu se obvykle ani do včel nedívá, natož aby nějak brakoval podle množství plodu. Maximálně na jaře včelstva, která na podzim toho příliš proplodovaly a jsou tak na jaře hodně slabá, zruší nebo označí a zruší později v podletí.
Zas na druhé straně chovatel šlechtěných matek, pokud vybírá z nějaké stovky včelstev tu 1 - 2 - 3 nejlepší linie na chov a potom prodej matek, si už může dovolit podrobné hodocení každého včelstva, kde i kdyby se na podzim do včel vůbec nedíval, vyjdou mu na jaře kvůli proplodovaným zásobám příslušná včelstva jako horší, marnotratnější na zásobách a tak je prostě nevybere.
Jinak kraňka je horská včela, která vznikla v prostředí vysoko položených horských luk s malým množstvím lesů. Jako taková se adaptovala na tvrdou zimu tím, že v zimě neploduje a potom se adaptovala na prostředí horských luk, kdy velice krátce po stání sněhu tam všechno intenzívně rozkvete.
U nás by kraňka měla opodstatnění v horách nebo v severních chladnějších oblastech, kde zimní plodování jiné včely příliš zatěžuje, ale někde v Polabí nebo na jižní Moravě ani tak ne, když tam po většinu zimy jsou teploty jen kolem nuly. Nebo obecně v lesnatých teplejších oblastech, kde kraňka špatně využívá medovici, na rozdíl od původní včely.
Zbývá jedině varaóza, předpoklad, že když mají včely v zimě plodovou přestávku, budu se v těch včelách roztoči šířit méně. Podle mně, pokud se pomine varaóza, bylo šíření kraňky u nás chyba, tady nejsou Alpy, vhodnější by bylo šlechtit domácí tmavou včelu, případně v tom polabí a na jižní moravě možná dokonce i s určitou příměsí italské včely.

>>Ale z praxe vím, se včelstva
převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
včelařů.<<
Hlavně se jedná o prodeje z pozůstalosti kdy pozůstalí netuší co k prodeji potřebují a kupujícímu to je jedno, neb on to neprodává a hlavně to stojí peníze. Když pozůstlý neprodá včelstva, tak prodá nebo daruje zařízení a na to se žádné předpisy nevztahují. Pořád je to ale lepší, jak kdyby chov zůstal ponechán osudu.
Já si osobně však myslím, že tento problém má na šíření moru pramalý vliv. Vycházím z toho, že se po okrese šířil mnohem rychleji než se včelstva převážela. A práve zarazilo to po 8 letech až to plošné vyšetření celého okresu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 16.11.2010 08:50:11
> ----------------------------------------
> Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná
> stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové
> ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si
> udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a
> výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další
> čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly
> rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště
> jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva
> převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních
> včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé
> matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A
> zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš
>
>
>

Takhle to nemůžete brát. v prvé řadě si musíte uvědomit jaké vlastnosti mají různá plemena matek. Vůbec není pravdou že tady máme čistou kraňku, všechno jsou to kříženci s převažujícími znaky kraňky. Příkladně singerky mají s kraňkkou pramálo společného. Včela černá opravdu udržuje celou zimu pár buněk plodu. U vlašky to dosahuje i dcm2
Právě kraňka přerušuje úplně plodování a zato má velmi prudký nástup z jara. Musíte vzít v potaz právě tyto jejich vlastnosti protože se na našem území vyskytovali všechny tyto tři plemena. Právě neodborným rozmnožováním potomstva F1 lze dosáhnou vyštěpení těchto původních vlastností.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.11.2010 08:26:17
> ----------------------------------------
> "tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
> podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak
> jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující
> jsou noční maxima,který spouští plodování,
> jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující
> daleko víc než teplota,den-noc atd.
> díky Měsíci tu máme tuhle formu života
> dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"
>
> Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let,
> najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to
> vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly,
> třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších
> mrazů.
> Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem
> sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod,
> třebas za mrazů jen těch pár buněk.
>
> Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu
> zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se
> běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim
> a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která
> plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více
> zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I
> když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v
> dalších parametrech.
> Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte
> pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě
> upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě.
> Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní
> plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc
> genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými
> je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
> Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být
> klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba
> přešlechtěné víc....
>
>
>

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. R.P.

Trošku nadsadené hodnoty, 1 ha dobrého agátového lesa dá poľa literatúry až 1200 kg/ha, potom na 1 mm2 je to 120 gr. Facéliu hodnotia odborníci na 400 kg, čo je fiktívnych 40 gr. U ostatných medonosných rastlín je to oveľa menej.
Potom takých 5 árov horčice s produkciou nektáru na 1 ha 200 kg, na 1 m2 20 gr. , 500m2x0,02kg = 10 kg.

Takže 5 árov agátu môže poskytnúť 60kg nektáru
-"- -"- facélie -"- -"- 20 kg -"-
-"- -"- horčice -"- -"- 10 kg -"-

Aj to za výborných poveternostných podmienok, takže využite môže byť tak 50%-né z vypočítanej hodnoty. Potom pri výmere agátu sa môžu uživiť 1,5 včelstva Pri priemere 10 kg/vč., pri facélii O,5 včelstva, pri horčici jedno včelstvo 5 kg, takže bude len paberkovať. Ak odpočítame z nektáru min.30 % vody, tak sa hodnoty ešte znížia.

To je dôkaz, že včelstvá a včelár môže profitovať, len z veľkých lánov ako je to u repky olejnej a to by si mohol dovoliť len majiteľ, ktorý sa venuje pestovaniu repky olejky. Sú to pesimistické slová, ale pravdivé.
Rozhodujúce pri priemernej znáške bolo a je množstvo medonosných rastlín krov a stromov ich množstvo, hlavne ich rozloha na ktorej rastú.

Ohnisko epidemie se často úplně ztratí po tom co se nemoc rozšíří i na jiná stanoviště. Někdy jej dohledat je problém. A stalo se i to, že na nové ohnisko se přišlo jen proto, že nějaký včelař chtěl kočovat, nechal si udělat rozbor na mor a ten mor potvrdil, veterinář našel kliniku a výsledek je jasný. A při prohlídce ostatních stanovišť v pásmu našel další čtyři. A na jiném stanovišti toho kočovníka v jiném okrese mor našly rovněž. Takže dvě pásma na jednou. Vyšetřovat plošně jen některá stanoviště jako monitorovací by mohlo fungovat také. Ale z praxe vím, se včelstva převáží i bez veterinárního povolení z různých důvodů a to i u stabilních včelařů. A plošné vyšetření všech by snížilo riziko přenosu. Chovatelé matek a kočovníci to mají povinné tak ostatní by to také mohly dělat. A zájem státu bych do toho netahal, protože je to zájem hlavně včelarů. Aleš

"Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam."

Moje zkušenosti s krokusy jsou úplně stejné, včely na ně létají velice ochotně. V našich podmínkách mi dokonce na zahradě rostou samy a množí se pacibulkami. Kvetou tak cca 14 dní po sněženkách....

"tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...
podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,
jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života
dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C"

Když se začtete do článků třeba ve Včelařstvích starých takových 30 let, najdete tam od praktiků, ale skutečných praktiků, kteří měli možnost to vidět na vlastní oči, poznatky o tom, že tehdejší včely běžně plodovaly, třebas jen s pár buňkami plodu, souvisle přes zimu a to i v době největších mrazů.
Tuším Brenner měl teorii 40 dnů, sice že matky potřebují i v zimě kolem sebe mlaďušky a tak včelstvo kvůli tomu každých 40 dní nasazuje plod, třebas za mrazů jen těch pár buněk.

Je na 99 procent jasné, že když se začalo zavádět nárazové krmení na zimu zhruba na přelomu července a srpna, oproti předchozímu systému, kdy se běžně krmilo v září a dokrmovalo do podzimu, tak včelstva, která na podzim a na začátku zimy neplodovala, vycházela při výběru proti včelstvům která plodovala, lépe na spotřebu zásob, případně měla na jaře o nějaké kilo více zásob a o toto byl jejich jarní rozvoj rychlejší a první snůška větší. I když jinak byly tyto včely stejně dobré v snůškách i v dlouhověkosti a v dalších parametrech.
Takže výběr u chovatelů v posledních 20 nebo ještě víc letech, zvlášte pokud vybírali výhradně na využití první řepkové a podobné snůšky, prostě upozadil včelstva, která měla to plodování na podzim geneticky v sobě. Určitě se s tím svezly geny italské včely vlašky, které mají zimní plodování běžné a které byly o to víc eliminovány, otázka je, jak moc genetických vloh na podzimní plodování bylo v původních kraňkách, kterými je naše populace včel posledních pár desítek let soustavně přešlechťována.
Takže to, jestli někomu včelstva na podzim plodují nebo neplodují, může být klidně tím, že jeden má ty včely méně přešlechtěné, druhý třeba přešlechtěné víc....

"Po letošní neúrodě obilí jsem se rozhodnul, že raději na orné půdě zaseji něco pro včelky. Část jsem na podzim osil řepkou, na jaře chci zasít ještě hořčici, svazenku a pohanku, vše cca po 5 arech. Poraďte prosím termíny výsevu, aby najednou všechno nevykvedlo, včetně akátu, líp apod. Prostě, aby byl z toho trošku užitek........děkuji za odpovědi"

Cca 1 - 3 metry čtvereční včelařských rostlin vyprodukují 100 gramů sladiny. Kilo vyprodukuje asi 10 - 30 metrů čtverečních takového pole. Políčka po 3 arech budou tak pro 2 - 5 včelstev, podle toho, jestli v okolí bude ještě nějaký zdroj, který pokryje spotřebu včelstva a přínos z políček bud jen navíc. Nebo jestli v okolí nebude nic a přínos z políček bude muset pokrýt i vlastní spotřebu včelstva i med pro včelaře.
Co se týká termínů výsevů, na internetu jsou k těm plodinám k dispozici poměrně dost podrobné agrotechnické články, obvykla na stránkách výrobců osiv nebo jako všelijaké učební texty a školní úkoly všelijakých středních a vysokých zemědělských škol. Je třeba jen pohledat ve vyhledávači, dát dohromady hesla jako třeba řepka pěstování řepka osivo řepka agrotechnika a podobně a z té spousty balastních článků vybrat těch pár, kde ty informace skutečně jsou.
Tyhlety věci jsem kdysi našel, přečetl a protože to je na okraji mého zájmu, nijak neukládal a nijak zvlášť si je nepamatoval, takže se tady neodvažuji o tom nějak mluvit.

A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš
-----------------------
Já bych ty skupiny důrazně rozdělil.

Jsem zastáncem celoplošných trvalých vyšetření určitého zlomku včelstev v ČR, tak aby se bralo jedno stanoviště v cca 1km okruhu. A za cca 5-8 let by se prověřila všechna stanoviště.
ALe neprosazuji tento názor právě proto, že stávající praxe plošného pálení nic neřeší. Ta právě jen hasí následky naprostého nezájmu státu o zdravotní stav včelstev.
Který hasí pálením všho co se najde aniž by se zjišťovalo, kde je zdroj epidemie. Bez jeho nalezení je jakékoli plošné pálení nesmysl.

Karel

tomu nevěřím,nesmysl,v noci je falešně nezahřeje slunko...

podle mých pozorování matky začly klást když bylo v noci jižní proudění,tak jak dnes,ono je přece jasný ,že pak je teplo aji přes den ,ale rozhodující jsou noční maxima,který spouští plodování,

jen bych přidal,že postavení Měsíce na obloze je pro plodování rozhodující daleko víc než teplota,den-noc atd.
díky Měsíci tu máme tuhle formu života

dnes v 5:30 bylo na teplomeru 13.5 C

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

Dokážte to.... Pechhaker a ďalší vierohodne dokázali, že v plodovanie v typicky zimných mesiacoch (XII., I. a II. mesiac) je závislé od dennej plusovej teplote. Predsa v zimných mesiacoch nočná teplota len málokedy ostáva nad nulou, ak klesne k nule prípadne na mínus 1°C, už nemôžme hovoriť o plusovej teplote. Moje návšetvy vo včelstvách vždy potvrdili, že po dni s teplou npr. 5°C som na druhý deň našiel v bunkách položené 100 až 160 vajíčok. Anton

Přenos mezi včelstvy normálně funguje i bez přispění včelaře. A rád bych se jednou dozvědl jak by si odpůrci pálení a plošného vyšetření představovaly jak reálně srazit rozšiřování moru. Nejlepší je na pár let si to vyzkoušet. Aleš

pro plodování jsou důležité noční teploty.....

"""""Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.
"""""
Já to neprokazoval, nemám ověřenou zkušenost ale jsou poznatky o tom, že včelstva přirozeně naplněna trubci tlumí imigraci trubců a včelstva chudá na trubce je naopak vpouští. Pak by předpoklad neplatil (leda by se našel blázen, co bude mít mor a bude ho cíleně šířit). Volně žijící včelstva mají přirozený poměr trubců a pokud jsou nakažena morem, jsou pro včelstva chudá na trubce větším nebezpečím, budou vystavena většímu tlaku.

Já osobně nic proti styrénovým úlům nemám, ale nepřipadá mi cena a životnost v souladu. Já mám tenkostěný klasiku 25 mm stěnu a můj požadavek je min. dvacet let životnost. Samozřejmě to vyžaduje, každé čtyři roky údržbu. Ale zajímalo by mě porovnání těchto dvou úlu ve stejném provozu, takže zvažují, že si nějaký ten plasťák pořídím. Aleš

Existuje ještě jedna pravděpodobnější teorie přenosu a to jsou trubci. Ty nakrmí stejné krmičky které krmí nakažený plod. Trubci kteří pak zcela běžně zalétávají i do poměrně vzdálených úlů Kde je nakrmí zdravé krmičky které pak tuto chorobu roznesou po vlastním úlu. Přenos choroby je hlavně mezi krmeným a krmícím. To potvrzují dnes nejnovější výzkumy. Z tohoto pohledu se pak včelaření s velkým množstvím trubců stává problematickým.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 15.11.2010 17:00:01
> ----------------------------------------
> Mor není pro mě nemoc, se kterou bych jako chovatel si neuměl poradit, je
> to jednodušší než s varroázou. Výměnou díla snížím tlak nemoci uvnitř
> včelstva, a při výsledku rozboru deset na druhou to jde srazit na nulu. Ale
> jinak tuto nemoc roznáší dospělé včely začínají krmičky, které postoupí na
> létavky a zalétáváním to roznesou do dalších včelstev a další rozšiřování
> jde už přímou uměrou dál. Pokud ovšem nepůjde o včelstvo geneticky
> odolnější, které v rozboru měli spory ve spodní hranici vykazuje, ale v
> nálezu ve včelstvu nemají nic. A taková včelstva jsou, vím o nich. A pálení
> přežila. Proč tedy mor řešit? Mor je v kolonce nebezpečné nákazy a to v
> celé Evropě. A med se z ČR vyváží. A nejedno srdce včelaře se radostí
> zatetelí, když se objeví zprávy o tom, že dovezly čínu a našly tam spory
> moru. A přesně takový med budem produkovat pokud nebudem tuto nemoc řešit a
> budem zařazeni zpátky mezi zmiňované soudruhy. Jeden z nejčastějších
> argumentů je nejsou peníze. A já na to odpovídám, to není argument, ale
> výmluva, vyplívající ze strachu, který má různé důvody a někdy je v tom i
> neochota. A ptám se, proč by měl někdo něco včelařům platit? Kdo platí
> ostatním chovatelům povinné očkování a vyšetření. Nikdo. Takže i včelaři by
> si to měly finančně řešit sami. Jde o včelaře a úroveň včelařství. Aleš
>
>
>

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
-------------
Dá se s hazovat i dřevem.
Touha po věčnosti je příliš nákladná a těžká.

Když si připustíám, že nástavek může být po deseti letech na odpis a jen ke skladování souší, tak je můžu bouchat z lehkého dřeva a slabého. V případě bednařiny stačí i 15mm.
Oproti evropskému standardu - 25mm nalakovanému masívu je to znát.

Karel

Nechci mluvit za jiné, ale já z příspěvku př. Stonjeka o styroduru pochopil, resp. umím si představit, že každých deset deka shozených z nástavku je dobrých deset deka....prostě to musí být nakonec znát.
Osobně se však umělých hmot určitě zastávat nebudu, neboť včely podle mne mají bydlet ve dřevě. Ať se daří, Libor V.
------------------
Aleš Molčík napsal:
A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný
styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude.

Dne Monday 15 of November 2010 11:27:38 vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Zasel jsem řepku a na jaře bych chtěl zasít hořčici,svazenku a pohanku a to
> na celkové rozloze 20 arů.To je bratru asi 0.2ha. Nic proti tomu,je to
> chvályhodné,že se najde člověk,který svůj pozemek věnuje včelám.Na druhé
> straně je zapotřebí podotknout,že včely potřebují ha aby něco donesly.Jako
> podněcující snůška je to zajisté dobré,pokud tyto plodiny jsou nedaleko
> včelína,nejlépe před ním. Včelař poté má z toho dobrý pocit když kvetou a
> hlavně z toho má radost,že pro své včely něco udělal. Hořčice a svazenka se
> sejí v dubnu a pohanka až po 15 květnu,je náchylná na jarní mrazíky. Jinak
> snůšku naprosto tento kousek pole nemůže ovlivnit.Ale je to chvályhodné a
> přeji příteli aby měl z toho svého konání radost.

Moje zkusenost - casne jaro - krokusy - ted byla akce pytel 10 kc, mam je
skoro vsechny - vcely litaji na kvety a sbiraji pyl, jakmile je jaro v plnem
proudu, co je kolem ulu je nezajima dokonce kdyz bylo nekolik ha repky 50
metru na jih, letali na severozapad na jine pole vzdalene 200m, nebo i nekam
uplne jinam.

Honza

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju. Istota pre jej včely a
jej
samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica, ak ju vysejú
poľnohospodári.
Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj to len na kratšie
obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a istotne si hio v okolí
nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo dávajú peľ a
pod.,
nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak by mala niekoľko
Ha
voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné, aby to
jednotlivec
zvládol?

Anton!Můžeme tady polemizovat jak se nám zlíbí.
Všechno záleží na tom,jak moc je,či není okolí Májiny včelnice
zavčelené.Mají-li její včely v doletu les,je to jen plus.Já jsem jen
dal v plén osobní zkušenosti s 15ti včelstvy v obci,ve které bylo v
té době 7 včelařů.Dohromady
jsme všichni měli +- 115 včelstev.Pravda,všechno to byly 2prostorové
úly(méně včel).Přes to medu jsme měli všichni dost.Hlady nám včely
zemřely pouze tehdy,když jeden včelař zemřel a jeho rodina včely
nenakrmila na zimu.
A sázení nektarodárných a pylodárných rostlin?
To je přeci běh na dlouhou trať.Stejně jako chov včel.
Je to práce,ale rozhodně ne navíc.A člověk může mít stejnou radost
ze svých včel,jako ze "svých" stomů a keřů.
Nebo si myslíte,že ne?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
Datum: 9.11.2010 - 16:00:20

> Standa, je to slabá útecha pre včelárku Máju.
> Istota pre jej včely a jej
> samu dáva tá agátovina, možno repka a slnečnica,
> ak ju vysejú
> poľnohospodári.
> Včelám môže ešte ako tak pomôcť vysadením vŕb (aj
> to len na kratšie
> obdobie, včely peľ potrebujú po celú sezónu a
> istotne si hio v okolí
> nájdu), rakýt-jív a pod., dobre sa ujímajú, rýchlo
> dávajú peľ a pod.,
> nektárovú znášku nepodporí žiadna výsadba, iba ak
> by mala niekoľko Ha
> voľnej pôdy a vysadila ju agátmi. Ale je to možné,
> aby to jednotlivec
> zvládol?

Děkuji všem za rady.

Ideální výška dna ležanu je pro stojícího 75 cm od zeme. A kdo nemůže dlouho stát tak mu pomůže něco na způsob barové stoličky pod zadek. Tvrzení, že polonástavky jsou vhodné pro včelaře se zdravotnímy problémy není až tak pravdivé. Znám starší včelaře na tomto způsobu chovu a aby unesly polonástavek tak polovinu rámku musí přeskládát jinam. A nemyslím si, že váhu polonástavku vyřeší styrodur nebo jiný styren takový zásadní rozdíl s tenkostěným nebude. Včera jsem byl na přednášce, kde byl předváděn úl z tvrzeného polystyrenu od Lysoně a chci se zeptat, jestli je tu někdo kdo má porovnání s nějakou klasikou? Co já mám zkušenosti se styrodurem, tak to mravenci během sezóny rozebraly a bylo to hned otlučené. Ale samozřejmě na mravence se něco najde a každý nástavek se dá přenášet jak vejce. Spíš mě zajímá rozdíl v chovu. Aleš

:-) tak, tak to je pravda Miro

Miro, ja nikoho nenabádam aby choval včely v ležanoch, ja som len reagoval na položenú otázku a nepovedal som, že niekto musí pri včelách sedieť, ale sú včelári aj na inv. vozíkoch, ten nebude chovať 50 včelstiev, preto tých svojich 3-5 úľov ošetrí s radosťou a nebude vzdychať, že to nevládze.

Včelár (chová 60 včelstiev) v Maďarsku u ktorého sme boli, pri otázke "nie je ťažká robota", odpovedal pri výsledku keď mi včelstvá priniesli 80 kg na včelstvo, ta pociťuje len radosť.
Tieto úle mu to umožnia. Veď včelárenie je v podstate ťažká robota, nemôže očakávať padanie pečených holubov do úst z neba.

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukl do včelstev s letošníma matkama a ani v jednom jsem nenašel vajíčko či plod jakéhokoliv stáří.Včelstva,ač velmi dobře zakrmená, lítala jak o život a patrný byl i přínos pylu.Jestli to předznamenává tuhou zimu,nevím.
P.Z.Uh.Hradiště.

Aj tento príspevok potvrdzuje, že v tomto mesiaci je vo včelstvách kľud a včelstvá sú bez plodu. U mňa to každý rok potvrdzuje aj váha, spotreba býva max. 0,4 kg, čo je spotreba na prežitie tohoto obdobia. Spotreba sa vždy aj pri priaznivej zime, keď včelstvo ošetruje plod, zvyšuje. Práve v tuhej zime som zaznamenal vždy nízku spotrebu.

Či bude tuhá zima sa nedá určiť, viem len to ťže ak včelstvo zásoby umiestnené v dostatočnonm množstve tam kde je zimný chumáč-hrozen aj nad jeho hlavou (smerom hre sa včely môžu za potravou presúvať), včelstvo prežije aj tie najväčšie mrazy, npr. ako bola zima V Česku i na Slovensku okolo -36°C. Otec už vtedy mal 5 včelstiev a všetky prezimovali bez stratu čo i len jediného bodu.

Ja som pôvodne včeláril v ležanoch. Všetko je pekné, ale skúste sám preniesť taký veľký úľ aj keď je prázdny, nemožné. Skúste po sediačky vytiahnuť 40 cm do výšky rámik plný medu. Skúste 2-3 hod. v predklone pozerať do včiel, alebo ich musíte mať 50 cm vysoko. Ale zas poznám včelárov ktorý v ležanoch majú nádherne rodiny. Miro

Zkuste oklepnout několik takových rámků s medem a pitomosti o stáří a invalidech vás ihned přejdou. Aleš

Až také strašné to nie je, aj ten najstarší včelár rámik s váhou 4-5 kg zodvihne a potom, na vyberanie rámikov s plodom či medom sú určené kliešte, rámik oprie na hranu úľa a pozmetá. A nakoniec rámiky s medom bude odoberať najviac dvakrát (ak vôbec bude čo vytáčať), ak to porovnám s odoberaní 20-či 30 kg debničiek to bude v prvom prípade hračka. Je to vec pohľadu.

Zvýšené rojenie, je jedno v akom úli sú včely, ak je rok dobrými prírodnými podmienkami, tak to lieta zo všetkého kde sa držia včely. Už 4 sezónu chovám včelstvo v kláte (priestor je vymedzený 30x30x105 cm), je odkázané samo na seba a ono sa v sezóne vyrojí aj trikrát za sebou a pritom má smerom dolu voľné miesto, asi 45 cm. Ja sám som robil dva pokusy s ležanmi v mojej včelárskej praxi a nezahrnul som ich do prevádzky, nevedel som ich používať. Ale mal som v čase prajného roka aj 54 kg výnos jednej znášky (agát), čo nie je málo. Preto otázka na ležan je dôležitý uhol pohľadu, pre niekoho to môže byť záchrany pre iného nepoužiteľné. Ale pohodlnosť pri práci v ležane, nemôže nik prehliadnuť. Aleš, nech vám darí. Anton

Čejkuv ležan- rámková míra 40x35 celý princip je v rámku. Horní a boční loučky, jsou široké 38 mm a mají 10 mm tloušťku, spojí se hřebícky do U. Dolní loučka je 6x15 mm a přibyje se mezi boční loučky 2 cm od spodní hrany bočních louček a tím vytvoříme podmet. Pak se skládají rámky k čelní stěně jeden k druhému a tím se tvoří vnitřní prostor úlu. Jako poslední je okénko. Korpus úlu je pro tři včelstva a je to v podstatě stůl, který má čelní a boční stěnu pevnou, střecha a zadní díl jsou výklopné. Je to úl pro staromilce co si chtějí hrát a bavit se. Aleš

No tak trochu má Anton s ležany pravdu, ale jenom trochu. Dost pečlivě jsem je zkoušel a také díky nim včelařím v Dadantech. Kdysi jsem totiž na ně chtěl předělat celý provoz. V první řadě úspěch v nich předpokládá výrazně vyšší rámek, min 30 cm. Tím všechno ztěžkne. Zkuste oklepnout několik takových rámků s medem a pitomosti o stáří a invalidech vás ihned přejdou. Rovněž díky tomu musí být medníkové rámky několikrát zaplodovány, jinak váhu medu pouze 4 drátky neudrží. V ležanech se musí včelařit velmi důsledně a pracně, protože jsem doposud nepoznal jiný úl, v kterém by se včelstva tak ochotně rojila. Stáří matek v tom nehraje vůbec roli. Takže co se týká produkce medu, děkuji nechci. Co se ale týká chovu matek a braní si včelího materiálu v tom má Anton naprostou pravdu, není nic lepšího, navíc když se kvůli chovu nešťouráme v produkčních úlech máme víc medu. Já vidím s blížícím se stářím pokrok poze ve snižování hmotnosti s využitím nových materiálů /styrodur/ a snižování složitosti jakýchkoli postupů. A právě chov matek v ležanech do této kategorie plně patří! Zdraví R. Stonjek

Zasel jsem řepku a na jaře bych chtěl zasít hořčici,svazenku a pohanku a to na celkové rozloze 20 arů.To je bratru asi 0.2ha.
Nic proti tomu,je to chvályhodné,že se najde člověk,který svůj pozemek věnuje včelám.Na druhé straně je zapotřebí podotknout,že včely potřebují ha aby něco donesly.Jako podněcující snůška je to zajisté dobré,pokud tyto plodiny jsou nedaleko včelína,nejlépe před ním. Včelař poté má z toho dobrý pocit když kvetou a hlavně z toho má radost,že pro své včely něco udělal. Hořčice a svazenka se sejí v dubnu a pohanka až po 15 květnu,je náchylná na jarní mrazíky. Jinak snůšku naprosto tento kousek pole nemůže ovlivnit.Ale je to chvályhodné a přeji příteli aby měl z toho svého konání radost.

Povídají si dva začínjící včelaři :
Už jsi se ze zvědavosti koukl do včel,našel jsi alespoň 1 vajíčko či plod jakéhokoliv stáří?
Ne,ale protože mám všechny matky značeny,podívám se na ně až z jara a poznám,jestli tam jsou.

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukl do včelstev s letošníma matkama a ani v jednom jsem nenašel vajíčko či plod jakéhokoliv stáří.Včelstva,ač velmi dobře zakrmená, lítala jak o život a patrný byl i přínos pylu.Jestli to předznamenává tuhou zimu,nevím.
P.Z.Uh.Hradiště.

Povídají si dva farmáři.
"Označkoval jsi už všechna zvířata?"
"Označkoval."
"A měl jsi s tím hodně práce?"
"S dobytkem ani ne, ale se včelama to bylo hrozné."

Po letošní neúrodě obilí jsem se rozhodnul, že raději na orné půdě zaseji něco pro včelky. Část jsem na podzim osil řepkou, na jaře chci zasít ještě hořčici, svazenku a pohanku, vše cca po 5 arech. Poraďte prosím termíny výsevu, aby najednou všechno nevykvedlo, včetně akátu, líp apod. Prostě, aby byl z toho trošku užitek........děkuji za odpovědi

Také zaznamenávám poměrně velké přínosy pylu, doufám, že se včelstva nerozplodují. V souvislosti s tím mě napadlo, zda včely mají časovou paměť. Je-li postavení slunce a délka dne nyní analogické ke konci ledna, pak by včely, pokud by to pro ně byl jediný signál k jarnímu rozvoji, měly při těchto vysokých teplotách plodovat. Pokud by plodovat nezačaly, pravděpodobně s časem nějak umějí počítat a vědí, že je na plodování nevhodný termín. Co si o tom myslíte? Dobré dny, MN

Tento jav pozorujem už 15 rokov, vediem záznami z prehliadok, stav vo včelstvách od 1. 11 až do doby 28.2 a môžem potvrdiť, že slnko a plusové teploty vyvolávajú efekt v podobe plodovanie včelstva.

V mojich podmienkach plodovanie ustáva už v 10 mesiaci a v 11 úplne, ešte som nenašil vajíčka aj pri vhodných podmienkach. Viem, že plodovanie včelstiev je vždy podmienené prínosom peľu a vody do úľa, aj posledne som kontroloval také včelstvo a nenašiel som v plástoch ani jedno vajíčko, takže plodovanie včelstiev v tomto mesiaci všetky včelstvá majú nepísanú dovolenku.

Keďže včelstvá z tohoto dôvodu kontrolujem aj v januári a februári, mám dôkaz o tom, že som raz zaznamenal položenie prvých vajíčok už 21.12 ( prvé včely sa liahli 16.1) a plodujú vždy vtedy, keď sa vyskytnú denné teploty nad nulou, môžem to potvrdiť aj obrázkami, ktoré som získal pri prehliadke a to nelietajú vonku pre vodu a peľ. Nemám s tým problémy, včelstvu nikdy nezachladol plod.
Môžem napísať, že M nekladú vajíčka či je krátky alebo dlhý osvit, plodovanie vždy podmieňujú plusové denné teploty. To som nezistil ja, bol to rakúsky vedec Pechhaker, ja som len overoval tútopravdu na svojej včelnici. Ten dokonca stanovil aj počet položených vajíčok M, pre každý plusový stupeň. Toto isté môže potvrdiť aj Ing L. Dvorský, ktorý sa tým takisto zaoberá.

Z doslechu vim o jednorukem vcelairi, ktery ma lezany, a kdyz se u nej snuska vydari,
predci jina stanoviste s nastavkama....Martin

Téma sa vyčerpalo a odrazu na stránke je vákuum, preto chytám do "ruky pero" a píšem Martinovi. P
Používaniu úľa ležana chýba u nás tradícia tak ako npr. v Maďarsku alebo Španielsku a potreba dvojnásobnej plochy an umiestnenia úľa na včelnici.
Výroba úľa nie je zložitá, len na vnútornú debničku sú potrebné dlhšie dosky, aby sa dal urobiť vonkajší plášť, ale platí aj pre ležan ako pre debničky, ktoré sa vyrábajú a používajú na našich včelniciach.

Výhody pre včelára z hľadiska "obsluhy" včelstva v tomto úli je jednoduchá a prístupná pre každého či mladého alebo staršieho včelára. Nič netreba z nich odkladať, prekladať debničky, stačí odklopiť strechu úľa odložiť bokom vrchné uteplenie a ste v úli, celé včelstvo máte na dlani, vidíte okamžite jeho silu, urobíte zásah a úľ uzavriete. Páči sa mi dopĺňanie zásob, stačí nadvihúť strechu a cez ochrannú sieť lievate priamo do plochých kŕmidiel s jednoduchými plavákmi, matka sa dá vymedziť na určitý priestor materskou mriežkou, odoberanie plástov s medom, začne sa od MMr a zmetá sa pred letáč kde je plodisko a postupujte smerom od plodiska, zmetené včely neotravujú. Keďže úľ má dva letáče, môžete predelením včelstva priehradkou vytvoriť druhé včelstvo a na jar integrovať do jedného silného včelstva.Z fyzického hľadiska každého včelára sa tu včelár narobí o 70% menej ako v našich mrakodrapových úľov.

Dôležité je naučiť sa v nich včeláriť, mať správnu technológiu obhospodarovania včelstiev v týchto úľov, inak môže byť ich majiteľ sklamaný z výsledkov vysokých znášok. Z mojich skúseností z Maďarska, v súťaži v množstve vyprodukovaného medu vyhrávajú nadstavkové úle, ale znáška nie je získaná z pevného stanovišťa, ale je spojené s kočovaním. Prevoz je hádam jednoduchší ak kočujete s úľmi ležanmi, lebo sa dajú jednoducho klásť na seba do výšky.

Ja aby som zistil možnosti ležana v mojich podmienkach o si vyhotovil jednoduché úle zo stien PS bytového jadra (PS a z oboch strán umakart), jednoduché, lacné a zároveň spĺňa parametre pre lacné, jednoduché a sily šetriace včelárenie.
Ešte aj teraz mám dva ležany (na 30 plástov), v ktorých robím chov matiek, je to výborný úľ na jednoduchý chov matiek. Všetko mám v "jedno" od vloženia chovného, škôlkovacie rámiky, získanie chovného materiálu z výberu najvhodnejších včelstiev vložením M do IZO na 36 hod. a pod. Z týchto dvoch včelstiev vytáčam aj med. Toľko pre Martina a ostatných záujemcov pre včelárenie v ležene, je dokonca vhodný pre ľudí, ktorí sú hendikepovaní npr. je na invalidnom vozíku, včelár môže aj sedieť a pod.

Také zaznamenávám poměrně velké přínosy pylu, doufám, že se včelstva nerozplodují. V souvislosti s tím mě napadlo, zda včely mají časovou paměť. Je-li postavení slunce a délka dne nyní analogické ke konci ledna, pak by včely, pokud by to pro ně byl jediný signál k jarnímu rozvoji, měly při těchto vysokých teplotách plodovat. Pokud by plodovat nezačly, pravděpodobně s časem nějak umějí počítat a vědí, že je na plodování nevhodný termín. Co si o tom myslíte?
Dobré dny
MN

U nás je od rána modrá obloha, na teploměru teď po poledni 19 st C. Na půdě mám letní teplo, střechu rozehřátou na takových 50 st C.
Včelky létaly už o půl deváté, teď létají jak divoké a nosí hojně nejméně 4 druhy pylu, jeden krásně tmavě červený, jeden oranžový, jeden žlutý a jeden žlutobílý....kdoví, odkud to berou, nic kvetoucího jsem na zahradě nenašel kromě květináče rozkvetlých chryzantém....

Co mě trochu zarazilo, objevuje se ještě dost letních včel, takových 10 - 20 % létavek je olysalých až do leskla....

Já osobně si nechávám něco svého medu na časné jaro, teď nepřikrmuji.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: P?ikrmit ?i nep?ikrmit?
> Datum: 13.11.2010 08:20:15
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci. Včely
> si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to
> nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným,
> obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či
> nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pravda pravdoucí.A pokud po jarní orbě dostatečně nezaprší,tak mi tam pořádně nevyleze ani to,co má vylézt.A pokud už to vyleze,tak to pořádně nenaroste,chybí zimní vláha.Radši orám před zimou,naštěstí existuje chemie,kterou se dají plevele potlačit.Po jarní orbě leda svazenku nebo světlici,které tam vylezou dobře,ale sít svazenku hned na jaře?Květem se trefí do akátu,hořčice nebo lípy,to je pro včelaře trochu zbytečné.

Zdraví Pavel.

Mám tenkostěnný dadant a letos jsem včelám dál 15 kg cukru. V jiných letech kdy mají něco nanosené tak dávám 12 kg. A s přikromováním teď bych si nelámal hlavu. Než na jaře začnou plodovat tak spotřebují asi tři kg zásob až s plodováním roste spotřeba. A v případě nouze bych přikrmil medem, cukr už by se mohl dostat do snůšky. Aleš

Zvýšená hygienická opatření, to je to co jsem už napsal. Do deseti na třetí s odřenýma ušima se dají spory srazit, ale jak je to víc tak já osobně bych hledání kliniky zrušil a pálil rovnou z měly a celé stanoviště. Pálení jen nakažených včelstev klinicky prokázaných k ničemu nevedlo, jen přibylo veterinářům práce, protože se vracely až nakonec stejně to stanoviště celé skončilo v ohni. Chce to účinnou změnu a pro všechny stejná pravidla chovu. Aleš

Taky si všímám mizení zásob co jsou vidět pohledem zeshora....Právě teď je u nás 14°C, za chvíli to tam jdu nalejt.
Libor.
-----------
HaF napsal:
Já jsem to zkoušel nedávno, jak byly ty rekordní teploty. Zkusil jsem 1kg cukru v poměru 2:1. Podával jsem rámkovým krmítkem přímo za poslední plást kde seděli včely. Roztok byl druhý den odebrán. Je pravdou, že u většiny včelstev byly poslední dva plásty bez zásob a přitom tam v září zásoby ještě
byly. Polabí.
Haf

V tom máš jistě pravdu. Pro nás a naše původní druhy je však rozhodující slunovrat. Velkým problémem pak jsou druhy pocházející z jižnějších poloh. Nebo se to týká třebas druhů pocházejících ze sibiře.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> Datum: 13.11.2010 12:02:33
> ----------------------------------------
> Zdravím, možná se mýlím, ale některým druhům bohatě stačily mrazíky které
> již proběhly a nyní vesele kvetou - některé okrasné (rody druhu Prunus), ja
> pravdou, že za nízkých teplot probíhá odbourávání kyseliny abscisové, která
> se ale většinou z velké části odbourá již na podzim(příkladem jsou Barborky)
> a na začásku zimy a po sumě nízkých teplot , která je pro každý druh jiná
> musí následovat i suma teplot vyšších, která způsobí rašení. Takže není
> pravdou že záleží na slunovratu a prodlužování dne, je to jen jeden z
> faktorů, protože když bude celý leden a únor mrznout tak i přes vyšší
> sluneční svit a delší den nic rašit nebude. Naopak, kdyby přišly hypoteticky
> mrazy již v říjnu a listopadu a byly v dostatečném množství, tak nám mnoho
> druhů vykvete klidně při výraznějším novoročním oteplení, jiné naraší a
> později zmrznou.
> ......Jen mírný nástin jinak složitého systému fyziologie rostlin.
> Petr B.
>
>
> 2010/11/13 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha
> > slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o
> > ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená,
> > nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají
> > snášet atd.
> > A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro
> > jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní
> > orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a
> > na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> > > Datum: 12.11.2010 21:41:57
> > > ----------------------------------------
> > > Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a
> > ještě
> > > asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> > > rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> > > příští rok se zhodnotí.
> > >
> > > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> > >
> > > Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně
> > doma",tak
> > > je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> > > listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na
> > stromech
> > > se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> > > roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> > > Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> > > vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> > > například nemám ještě zoráno...
> > >
> > > Zdraví Pavel.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Zdravím, možná se mýlím, ale některým druhům bohatě stačily mrazíky které
již proběhly a nyní vesele kvetou - některé okrasné (rody druhu Prunus), ja
pravdou, že za nízkých teplot probíhá odbourávání kyseliny abscisové, která
se ale většinou z velké části odbourá již na podzim(příkladem jsou Barborky)
a na začásku zimy a po sumě nízkých teplot , která je pro každý druh jiná
musí následovat i suma teplot vyšších, která způsobí rašení. Takže není
pravdou že záleží na slunovratu a prodlužování dne, je to jen jeden z
faktorů, protože když bude celý leden a únor mrznout tak i přes vyšší
sluneční svit a delší den nic rašit nebude. Naopak, kdyby přišly hypoteticky
mrazy již v říjnu a listopadu a byly v dostatečném množství, tak nám mnoho
druhů vykvete klidně při výraznějším novoročním oteplení, jiné naraší a
později zmrznou.
......Jen mírný nástin jinak složitého systému fyziologie rostlin.
Petr B.


2010/11/13 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Nastartování nového vegetačního cyklu neurčuje vůbec teplota, ale poloha
> slunce na obloze. Jakmile dosáhne zimního slunovratu a prodlouží se den o
> ten pomyslný slepičí krok, dává se dění v přírodě do pohybu. To znamená,
> nalévají se pupeny, včely začínají plodovat, slepice na dvorku začínají
> snášet atd.
> A i ta orba na jaře má svoje pozitiva. Potlačíš tím plevele u kterých pro
> jejích vzklíčení je nutná jarovizace ty semena která ní prošla, při jarní
> orbě zaklopíš do hloubky a ty tam uhynou, protože z ní nedokážou vyklíčit a
> na povrch se dostaly ty u kterých tento proces neproběhla proto nevyklíčí.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Martin nep?ijel na b?l?m koni
> > Datum: 12.11.2010 21:41:57
> > ----------------------------------------
> > Bohužel sv.Martin letos nepřijel na bílém koni,co tomu říkají Radim a
> ještě
> > asi 2-3 častí přispěvovatelé? Bude to mít nějaký vliv na příští včelařský
> > rok? Dobrý či špatný? Doufám že medovicový med z letoška je uskladněn a
> > příští rok se zhodnotí.
> >
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> >
> > Nevím,jak dřív,ale posledních několik let,když Martin "nechá koně
> doma",tak
> > je dobrá snůška květového medu.Pokud totiž začne zima brzo,tedy už v
> > listopadu,tak následně se třeba v prosinci často oteplí,pupeny na
> stromech
> > se začnou nalévat,včelstva začnou plodovat a další ochlazení po Novém
> > roce,které také často bývá,tak trochu zamotá přírodě hlavu.
> > Navíc nám zemědělcům letošní deštivé počasí posunulo termíny sklizně a
> > vůbec veškeré agrotechnické lhůty,takže často ještě nemáme hotovo.Já
> > například nemám ještě zoráno...
> >
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Při pozitivním nálezu v měli podle zamoření se okamžitě nenařizuje pálení, ale kompletní přesypání na mezistěny. do vydesinfikovaných úlů a včelstva se dále sledují. Pálí se až při klinickém nálezu. Postup se tak přiblížil praktikám v sousedním Německu kde se to praktikuje běžně. U nás se ještě při nálezech v měli pálilo. To jsme však byli nejzamořenější území v republice. od letošního roku byla však po 9. letech zrušena ochranná pásma v téměř celém okrese. Takže má něco do sebe to pálení. Stinnou stránkou je však, že se zbavujeme i odolnějšího genofondu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 13.11.2010 08:14:23
> ----------------------------------------
> Jak se změnily?
>
>
>

Já jsem to zkoušel nedávno, jak byly ty rekordní teploty. Zkusil jsem 1kg
cukru v poměru
2:1. Podával jsem rámkovým krmítkem přímo za poslední plást kde seděli
včely. Roztok byl druhý den odebrán. Je pravdou, že u většiny včelstev
byly poslední dva plásty bez zásob a přitom tam v září zásoby ještě
byly. Polabí.
Haf
----- Original Message ----- ":
From: "Libor V." <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 13, 2010 8:19 AM
Subject: Přikrmit či nepřikrmit?


> Zdravím,
> v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci.
> Včely
> si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to
> nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným,
> obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či
> nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5616
> (20101112) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Takový mudrc a nevíš, že předpisy ohledně moru se v březnu t. r. změnily?

Pepan
----------------
Oni to předpisy někdy dovolovaly? Tedy pálit když se našly spory a nebyla nalezena klinika?

Přesto se to dělo.


Karel

Zdravím,
v půli srpna jsem zakrmil 20kg na produkční včelstvo, žádní chcípáci. Včely si pak ještě možná něco málo přinesly, ale moc bych se na to nespolíhal....Tyto říjno/listopadové teploty mne nenechávají klidným, obzvláště, jestli to bude trvat až do konce listopadu. Přikrmit či nepřikrmit? Třeba 2 kila na včelstvo? 500mnm, Singer.
Ať se daří, Libor V.

Jak se změnily?

Mně připadá, že Martin nemá na snůšku v příštím roce žádný vliv. Maximálně má vliv tak na počasí na Ondřeje, typuji Ondřeje na ledu.
Tady na severní Moravě by jinak příští rok mohla být snůška dobrá. Lípa tady měla slabý rok, takže je vyčerpaná méně než jindy a tak příští by mohl být nadprůměrný. Medovice byla hodně spláchnuta dešti v květnu a červnu, i když se něco objevilo v červenci, moc to nebylo a po takovém slabém roce je taky i medovice v nadprůměru. Uvidí se na jívách, moje pozorování je takové, že pokud na začátku zimy jsou na jívách vidět zimující mšice, bude příští rok medovice dost.
Taky obecně, konec května a červen byl tady hodně mokrý, ale červenec, srpen a část září bylo proti jiným letům vláhy víceméně akorát, takže odhaduji, že rostlinstvo si uložilo na zimu a na květ příští rok na jaře víc zásobních živin než jiné roky.

Takový mudrc a nevíš, že předpisy ohledně moru se v březnu t. r. změnily?

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Plon? vyet?en? moru
> Datum: 13.11.2010 07:49:35
> ----------------------------------------
> Musí být zaručeno, že objevení spor moru plodu , když nákaza nepropukla,
> neznamená automaticky od veteriny příkaz na spálení včelstev. To myslím
> zatím zaručeno není.
>
>
>