Včelařská konference

"Jěště je zapotřebí uvažovat energii na změnu skupenství (zkrystalizovaný
med) asi jako změna skupenství u vody. Proto se mi zdá hodnota nízká."

Tak jedině zeptat se odborníků, třeba ve VUVČ. Nebo se domluvit s fyzikářem v nějaké střední, možná i základní škole, kalorimetrické stanovení s dostatečnou přesností je jedním se základních měření a kalorimetr docela jednoduchá aparatura. Byla by z toho docela názorná praktická školní laboratorní úloha, jen by někdo musel dodat ten med....
Ono tam potom bude zkreslení regulací teploty, aby teplo v dostatečném množství pronikalo dovnitř medu, je třeba při přenosu vzduchem vyšší teplota vzduchu než těch 45 - 50 st C. Jinak řečeno, jak se vědro s medem zavře do termoboxu a spustí se ohřev, teplota vzduchu velice rychle vyskočí na těch 45 st C a potom se udržuje regulací, kdy je výkon topného tělesa využíván jen z části. Tepelný tok do medu je určen rozdílem teploty medu a vzduchu a konstantou přestupu tepla ze vzduchu do medu. Takže jak se med ohřívá, tepelný tok do medu klesá a regulace pouští do topného tělesa stále menší výkon.
Já používám topné těleso výkon s ventilátorem dohromady cca 150 watt v obyčejném 50 l plastovém barelu bez izolace. Roztápím až 3 flašky od okurek medu, takže až 15 kilo najednou. Teplotu reguluji na cca 45 st C termostatem z bojleru. Probíhá to tak, že věci složím do barelu, přiklopím víko, zapnu a do 20 minut jsou stěny vědra vlažné a termostat uvnitř reguluje, zhruba půl na půl. Za den až dva dny je med rozehřátý a termostat reguluje zhruba 2/3 vypnuto a třetinu zapnuto. Není moc velký rozdíl, jestli tam mám 3 nebo 2 flašky medu, takže předpokládám, že hlavní část tepla jde na tepelné ztráty.