Včelařská konference

Ono možná názornější než převčelení by bylo mluvit o optimálním počtu včelstev. To znamená takovému počtu včelstev na stanovišti, které v průměru aspoň za pár let "vytěží" z tohoto místa nejvíc medu a přitom kromě extrémně špatných let tam ještě včely netrpí hladem.
Například u mně na zahradě u baráku je optimání počet včelstev v první polovině května takových 10 - 15. V červnu je to nyní 3 - 6 včelstev. V první polovině července, díky lípám malolistým, které ještě v okolí nevykáceli, je to 5 - 10 včelstev. Konec července do první poloviny srpna jsou to 2 - 4 včelstva.
Co se týká obecně převčelení, u nás v okolí asi není místo nějak nepokryté doletem včel, to znamená, že všude jsou nějaká včelstva blíž než cca 2 kilometry. Ale pokud by se mělo jednat o vytěžení většiny sladiny, co krajina nabízí, tak už je situace jiná. Tady v okolí, daném místní mysliveckou honitbou , 1200 hektary plus dalšími 200 - 400 hektary bych se odvážil najít v místních lesíkách až 10 dalších včelařských stanovišť, kde by byl optimální počet včelstev podobný nebo o polovinu, o třetinu větší než u mně na zahradě a kde by byly úly schpované před pohledy z místních komunikací, tudíž relativně bezpečné.

KaJi:
Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

.......................................................

Taková podobná oblast je třeba u Kralup,kde působí dva velkovčelaři + VÚVč.Dohromady i s malovčelaři je tam něco přes 1000 včelstev a také je to znát na výnosech medu,i přes kočovný způsob na menší vzdálenosti je tento region převčelený a při takovém roce,jako byl loni,jsou výnosy dost podprůměrné.Potom ty včely sotva uživí samy sebe,natož aby ještě živily včelařskou firmu(ne už farmu,což je vlastně rodina živící se včelařinou.Už jsem se s tím setkal,že velkoprovoz chce zakládat s.r.o. jako přidruženou výrobu,něco v tom smyslu jak předpokládá Radim).
Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi tentokrát nějak málo nosej...

Zdraví Pavel

VÚ Dol je kdysi nabízel nevím jak dnes. Cena kolem 50 000,- V jejich ceníku na jejich webu jsem ji napsanou viděl a reagoval a i cenu jsem se kdys vyžádal. Určitě ji někdo proně dělá externě na objednávku a přes zimu. Cena dle mého názoru zhruba odpovídá. Na živo jsem jej párkrát viděl, velikost plocha, cca o něco menší než notebooková klávesnice. Materiál kov a plast.

Jiný typ jsem viděl na stránkách p. Jindry.
http://jjvcela.sweb.cz/Inseminace_soubory/inseminace.htm

_gp_
......
Honza Zátka (e-mailem) --- 20. 6. 2011
Re: inseminovana matka (52816) (52830) (52832)

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?

KaJi: "Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů." .... "Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec."

________________________

No, tak to asi bude muset být, tyto dvě věci jsou v souladu - aby nedocházelo k tolika komplikacím v mezilidských vztazích, bude muset být stále více stanovišť umístěno trochu z ruky, mimo obec... To je dobře pozorovatelné již delší dobu. Vždyť dnes je každý i na vsi "alergický" na včelí bodnutí (rozuměno: když mě píchne včela, tak oteču). Takže to zase znamená zamyslet se nad investicemi do zabezpečení. A kolo investic se roztáčí...

(A propo, když jsme u toho - nemá již někdo na stanovišti instalovaný třeba nějaký GPS lokátor? Jsou nějaké praktické zkušenosti (výdrž baterie v zimě, atd.?))

Jinak, když si pročítám zdejší diskusi, začínám skoro zapomínat, že cena cukru (a to ještě mnohde na příděl po 2kg) ani není 22,- a výkupní cena 39,-. Skoro mám pocit, že zde diskutujeme loni, při poměru přibližně 12,90,-/67,- Kč. Nechci se dělat moudrým, ale včelaření je zřejmě řemeslo, u kterého se málokdo dobere toho "zlatého dna", navíc z vlastní zkušenosti musím říct, že taky dost bolí (nejen žihadla) a nese s sebou značnou fyzickou námahu - a to dnes mezi mladými lidmi není příliš vyhledávaná kombinace. To netvrdím jako milovník zašlých časů, ale z vlastní zkušenosti s mými vrstevníky (jsem taky ještě dvacátník).

Tak uvidíme...

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?


------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: inseminovana matka
Datum: 20.6.2011 12:13:00
----------------------------------------
Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si
mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro
svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz
se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

RP:
Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun
-----

Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů.


Představuji si, jak někdo převáží včely, nebo jen dílo po územích mnoha ZO, a někde se jen objeví mor.

Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec. CCA 30 nástavkových úlů na kovové konstrukci. Pěkné. Ale pokud se cena maloobchodní cena udrží a nepůjde pod 80, tak si mylsím, že dost lidí co to takhto začalo rozšiřovat nadále vytrvají. Je to slušné zhodnocení práce.
A bude to zajímavé sledovat. :-)

Jak říkal ŠVejk: "Vojna bude".
Karel

Pamětníci možná ještě pamatují živočišnou velkovýrobu zemědělských družstev a státních statků. Při té příležitosti se také prováděla různá školení zaměstnanců. Jedno z těch školení vedl zootechnik a jedním z témat byla i inseminace u krav. Když se přednášející zeptal na to, zda má někdo nějaký dotaz, zeptala se jedna dojička (pro nezasvěcené, dojička je funkce) co že to vlastně je ta inseminace? No doteť jsme to tady probírali Hašková. Víš Hašková to je tak, že bejka dělá inseminátor Franta a ta kráva při tom přijde o to funění do ucha. Vysvětlil zootechnik. Pokud bychom to převedli na inseminaci včelích matek, tak bzučení do ucha. Je to již jasné ;o))?

Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun. Pokud se zajistí vysoký průměrný výnos na včelstvo, takových 100- 150 kilo. Je to reálné, pokud se využije dobře první květnová snůška a nakočuje se aspoň na jednu další pořádnou snůšku, jedno jestli ze zemědělským monokultur nebo lesa.
Ovšem směřuje to k tomu americkému velkovčelaření. Že jeden včelař třeba nebude dělat nic jiného než jen že bude mít ty včelstva, bude je rozvážet po stanovištích a bude z nich jen vybírat med nebo krmit na zimu. Jiný včelař třeba bude jen produkovat oddělky nebo rovnou včelstva pro toho prvního. Obslužné věci, jako třeba léčení, výroba včelařských pomůcek a strojů, zase budou nakupovány u profesionálů, včelař bude dělat jen jednoduché věci v době, kdy u včel práce není.
A využije se naplno kočování, převoz třeba tisícovky včelstev na sto nebo pětset kilometrů. Třeba americkým stylem, nástavkovými úly se ve 3 - 4 řadách na sobě zaplní jeden kamión třeba i s návěsem, to je jednou jízdou převezeno od oka 100 - 200 včelstev.
Dnešní velkovčelaři budou vypadat jak amatéři.....
Oblasti, kde snůška není, nebo kde je sociologická situace taková, že úly v přírodě by byly lidmi nějak ničeny či kradeny, tam budou včely ubývat, naopak v oblastech s dobrou snůškou a bez zlodějů bude v době snůšky koncentrace včelstev velmi vysoká.....mimo snůšku zase řídká.....

Jde nejspíš o dotaz začátečníka, na kterého nemůžete jít s heterózním efektem, či s počítáním filiálních generací.
Takže:
U chovu včel, ostatně jako u chovu jakýchkoliv zvířat, se zajímáme o jejich vlastnosti. Ať už to je barva srsti koček, zuřivost psů, dojivost krav, přírůstky vepřů či medné výnosy, bodavost... u včel. Ke zlepšování těchto parametrů se používá výběr jedinců pro další chov neboli plemenitba. Např. u králíků to je jednoduché - do kotce k vhodné samici přihodíme vhodného samce a ostatní už jde skoro samo. Jenže u včel je problematika složitější, včelí matky se v úle nepáří, ale jen ve volné přírodě. Na to se přišlo už na přelomu 19. a 20. století. První pokusy o plemenitbu byly úsměvné - z organtýnu se stavěly jakési voliéry vysoké asi 20 metrů, ale ani tam k oplození nedošlo. Matky se páří na t.v. trubčích shromaždištích, kde trubci krouží ve výšce 10 - 50m a matky na tato shromaždiště neomylně létají při svých t.zv. snubních proletech. Takže se budovaly oplozovací stanice, prostě v oblasti bez včel se umístilo trubčí včelstvo a v okolí oplodńáčky (bez trubců) s matkami. To fungovalo, ovšem udržovat oblast v doletu matek bez cizích trubců byl problém. Dodnes se udržely jen na některých ostrovech.
Inseminace je oplození matky spermatem vybraných trubců pomocí přístroje. Není to metoda pro začátečníka ani pro "obyčejného" včelaře, matka se narkotizuje plynem, nástroje mají mikrometrický posuv a děj se sleduje mikroskopem a než se to dotyčný naučí, tak pár matek zničí. Inseminované matky obvykle nevynikají medným výnosem, ten se očekává od jejích dceřinných matek.

Pánové, když se zeptá začátečník, tak se chce něco dozvědět a není zvědavý na nějaké machrování, které těžko pochopí.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of roman masare
Sent: Sunday, June 19, 2011 8:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: inseminovana matka

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

1) květ nebyl opylen
2) V době kvetení byla příliš vysoká teplota, pyl neklíčil a zaschl na blizně
3) Poškodil ho mráz
4) plody po odkvětu poškozeny škůdci
5) plody po odkvětu poškozeny mrazy
6) plody po odkvětu poškozeny houbovými chorobami
7) Plody z různých příčin nedokonale opylené (různé deformace) později opadávají

KaJi:
Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.

---------------------------------------------------------

To samé u nás,během posledních dvou let u nás v ZO přibylo asi 10 nových členů,z toho nejméně 3 to rozjíždějí ve velkém stylu.
Jenom jsem zvědavý,jak se budou tvářit tihle noví profivčelaři na přebytek medu v letošním roce nejen u nás,ale v celé Evropě a s tím související obtíže s odbytem a cenou...
Mám pocit,že jak se jim nebudou vynaložené investice vracet podle představ(čili rychle),tak zase nějaký ten "profík" ubyde...

___________________________________________________________

a.turčání:
Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

----------------------------------------------------------

...že by pilatky..?

Zdraví Pavel

Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

--------------------

Jestli není problém spíše tam, kam chodíš na schůze.

Taky jsem slýchával, že mladí nemají zájem, ...

a pak přišel mezi mladé.... A viděl malý rozdílek.


Spíš mám z doslechu dojem, že leckde nechtějí konkurenci.
Logicky.

:-)

Karel

Není pravdou že isiminací získáme F1. Ale pro získání F1 se u včel využívá insiminace. F1 znamená že jde o první generaci po křížení dvou různých linií. jejich vlastnosti jsou vyrovnané. Použijeme-li však pro oplodnění jako otce stejnou linii z jakéje matka nedostaneme F1, ale dosáhneme lepšího ustálení vlastností dané linie. Použijemeli zase dceru F1 a insiminujemeli ji zase otcem z původní linie potomstvo bude F2. Jsou li však dcery F1 ponechány volnému páření dochází k rozpadu vlastností. a zhruba polovina matek bude mít vlastnosti jiné. V každé další generaci se to zhoršuje.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 21:17:38
> ----------------------------------------
> Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží
> sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod
> tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody
> a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše
> převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a
> trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
> Předmět: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 20:47:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
> děkuji.
>
>
>
>
>

inseminace = umělé oplodnění.

Inseminované matky
Kromě výběru rodičovské kombinace inseminované matky se využívá heterozní efekt této vybrané kombinace rodičů.

Moje asi 8mi letá zkušenost s inseminovanými matkami je však v zásadě pozitivní.
Měl jsem inseminované matky s mezerovitým plodem, měl jsem matky jejichž dcery nebyly ani průměrné ale
měl jsem a mám matky jejjichž dcery měly výkony nadprůměrné a tím zvýšily a posunuly průměr včelnice.

Můj pohled je tedy :
mimo užití heterozního efektu jej kombinuji s výběrem a zkoušením jednotlivé, jednotlivých inseminovaných matek a dále selekci, braskování matek s podprůměrným výnosem
Zkráceně užití heteroze a selekce.
J.B.

Začalo to vnukem a každý rok se přidávají další mladí včelaři. Pokud se jim předvede, že lze včelařit docela jednoduchým způsobem, tak začnou.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4
http://nd04.jxs.cz/805/162/0059f94b8d_74934020_o2.jpg
B.V.

Clenu opravdu nepribyva,vcelstev ubyva relativne.Dnesni vcelstva jsou daleko vykonejsi nez pred x lety.A taky verim,ze prumerny pocet vcelstev potrebnych pro opyleni CR je pocitan na budecaky a ne dnesni vcelstva.O urode bez pritomnosti vcelstev mi staci skutecnost,kdy po 3 roky kvuli moru nebylo v doletu jedinne vcelstvo a nebylo v zahradach na stromech nic.Ted je vsechno ovalene ovocem.Kaji ma pravdu,samy profik...Nova generace vcelaru bude,ale uz na jine bazi nez zajmove.

Je mi 36let, včelařím pár let, jsem členem ZO a na schůzi jsem ještě nikdy nebyl. Ne že bych nechtěl, ale nedozvěděl jsem se to nikdy včas....navíc pokaždé slyším z druhé ruky, že jsem o nic nepřišel. Takže žádná lítost. S jediným, s kým komunikuji je zdravotní referent.
Zato školení/PPP PSNV se účastním vždy a rád. Tam je informační hodnota.
Ať se daří, Libor V.
--------------------------------------------------------------
Honza Zatka napsal:
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

Inseminované matky bývají považovány za něco extra a jejím dcerám jsou přisuzovány jen skvělé vlastnosti, zvl. výnosy medu. Můj názor na ně je ten, že je to mnoho povyku pro nic. Každý rok nebo dva koupím nějakou od známého chovatele, odchovám dcery a dám do produkčních včelstev.Pak porovnávám. Ani v jednom případě tyto dcery užitkovostí moje včelstva nepřekonala. /zatím/. Nechci psát o chovatelích, kteří nic nepředvedli, protože usuzovat z vlastností 1 IM není až tak spravedlivé. Jediní kdo měli přibližně stejnou užitkovost byli př. Strádal a jihočeský Sedláček. Jinak Nic moc. To mě také navždy vyléčilo z touhy vlastnit inseminační přístroj. Jako daleko důležitější považuji drsný výběr při kterém se včelám nic neodpustí nic se jim nepodstrkuje, nic se jim nepřidává a když se ukáže něco výborného, hned si od toho odchovat několik dcer a hned s nimi do produkčních včelstev. Tohle ale může provádět pouze velký či větší včelař. Malí prostě musí kupovat a věřit. Jen pro zajímavost základ mého chovu je od př Lněničky, který už není mezi námi a já se ho budu snažit udržet pokud to jen půjde! Zdraví R. Stonjek

Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.

------------ Původní zpráva ------------
Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
Předmět: inseminovana matka
Datum: 19.6.2011 20:47:20
----------------------------------------
Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou
vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let...
--------------

no, kdo bude včelařit? Další včelaři, včelařina je přeci pěkná. :-) Tyhle stesky jsou staré kam včelařské letopisy sahají.

Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.


A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

Vyjadřovat se a hodnotit varroa monitoring systém je velmi obtížné, přes to na něj nějaký názor mám.

V každém případě jej uzávám jako positivní záležitost.

Ale mám i velice kritický pohled na něj.

první můj názor je že z 50 000 včelařů se jej účřasní jen velmi málo včelařů, 500 to jest 0,1% včelařů.
Další mojí otázkou je kolik procent včelařů z těchto 0,1% zúčastněných se zabývá o ochranu spadů proti mravencům a tak následně jak jsou tyto jednotlivé a následně společné spady přesné?.
Loni jsem mel nizké a nulové přirození denní spady v červenci a v srpnu abych pak při prvních fumigacích již tak nízké spady neměl, měl jsem průměrný spad po 1. fumigaci 300 roztočů ( to jsem fumigací zvladl tak že zimní měli zbylo jen několik kusu na 25 včelstev.)

Letos to začíná stejně
kontroloval jsem část spadu 5x s práškem do pečiva a 5x bez prášku do pečiva.
v deseti spadech jsem nalezl 2 mravence a žádné roztoče
( podle mne to nic neznamená je brzy teprve polovina června. )

Jinak perspektivní nejsem protože jsem starý dědek.

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

1) Také je dobré vědět ,že na euroasijském a africkém kontinentu je velké množství rostlin závislých na včelách To se však netýká austrálie a obou amerických kontinentů tam jsou tyto rostliny zavlečeny, včetně včel. Dále, produkční rostliny kde je opylení nežádoucí, jsou však obvykle šlechtenci F1 a produkce osiva opětovně u nich bez opylení nejde realizovat, a jejich osivo je také drahé.
2) Je dobře vědět, že jsou již oblasti kde po vymizení včely jako hlavního opylovače začalo po nějaké době docházet ke změně rostlinné skladby a to pak mělo zase vliv na postupné mizení ostatních opylovačů.
3) V neposlední řadě hlavní zemědělské plodiny kvetou duben - květen. Na svatého Jiří však vylézají hadi a štíři. To pak teprve začíná rozmnožovací cyklus ostatních opylovačů který dosahuje vrcholu až v době sklizní. To jsou však již těmto hlavním plodinám plodinám málo platní.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 17:11:26
> ----------------------------------------
> Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají
> včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více
> včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které
> jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti
> lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je
> krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky
> neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je
> člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen
> nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě
> ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších
> 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk
> včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také
> posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 12:03:31
> ----------------------------------------
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747
>
>
>
>
>

Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
Datum: 19.6.2011 12:03:31
----------------------------------------
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

"Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce?? "

No, pravda bude asi někde mezi. Vyhynutím včel asi lidstvo nevyhyne hladem, jak tvrdí někteří včelařští alarmisté, na druhé straně v nějaké mnohahektarové monokultuře vyjednocené a zbavené hmyzu zemědělskou chemií alternativní opylovači asi moc nalétávat nebudou. Největší vliv asi bude mít to, že jak tady před pár měsíci někdo napsal v diskuzi o tuším řepce, spousta kvetoucích plodin se dneska šlechtí tak, aby opylení hmyzem nepotřebovala nebo jen málo.
Taky mám pochybnosti o tom, že jestli v nějaké krajině zničeho nic začnou na něco ubývat včely a nebude to zrovna tím, že včelařů ubývá, tak v takové krajině asi nebude ekologie příliš v pořádku a proto alternativních opylovačů tam taky moc žít nebude.

Oprvuji: "připomíná histerii"...

Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce??
JK

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

vadi všemu obycejnej randap,musel bys koupit ekorandap stim se to da nevadi vode rybam atd ale je o dost dražší.jinak snim mam skušenost na potokach stim eko.

odkud jsi? Příští týden nějaké budou. Vašek

lze použít randap i v okolí vodní plochy třeba na trávu na vodní hladině a jestli to nebude vadit rybám nebo jiným živočichům dekuji za odpověd.

Pane Burgel. Píšete o monitoringu. Co oněm víte? Moje představa je taková, že monitoring je složen z jednotlivých detekcí roztoče VD a to na časové ose. Detekce roztoče je tedy základním prvkem. Můžeme volit mezi řádkou detekčních způsobů jak provádět monitoring spadu VD. Takže se nejprve když tu budete psát něco o mravencích, rozečtěte o monitoringu. Pokud chcete monitorovat s vyšší přesností, co Vám prosímVás brání si na stanovišti vybrat jen pár úlů, unich udělat protimravenčí zábranu a monitorovat. Vidím, že jste nadějný včelař, ale s rychlejšími prsty než je zhodnocená myšlenka. Vše dobré_gp_
........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 18. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774) (52784) (52785) (52790)

Pán Turčáni, já také nemám s mravenci problémy ve včelách a ve včelíně
Ale

Existují varroa dna
varroa monitoring
a šetrné to nejmenší zatížení včel chemikáliemi, gabon, Taktik atd.

Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic a musíme léčit plošně, silně, stále a

HLAVNE NASLEPO

mate niekto skusenost s zimnym krmenim vciel apiinvertom a da sa skladovat i viac ako 12 mesiacov nepodlieha znehodnoteniu ? dakujem Stano

>>>>
Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic
a musíme léčit plošně, silně, stále a hlavně naslepo<<<<
napsal Jan Bulgrer

Osobně si myslím, že počítat roztoče s matematickou přesností nemá žádné opodstatnění. Vždyť spady po snůšce se v jednotlivých včelstvech na jednom stanovišti liší až o stovky kusů. pro praktické včelaření mě bude nejspíš při pohledu na podložku stačit tříbodová stupnice s počty (dobré, měl bych s tí něco udělat a katastrofa) pokud se léčí tak stanoviště je nutné dělat celé. a pak je jedno jestli je na podložce 5 nebo 500 rostočů a už vůbec nezáleží na tom ,že mravenci něco spapali.

Něco podobného dělali zahrádkáři a řídila to zemědělská správa dělal se monitoring škůdců a chorob a s rozhlase se uváděla pravidelně prognóza škůdců a doporučené ošetření. Účelem mělo být omezení chemických ošetřen v JZDí. Výsledek byl naprosto opačný, stoupla spotřeba chemikálií u zahrádkářů až k nesmyslným dávkám.

Pán Turčáni, já také nemám s mravenci problémy ve včelách a ve včelíně
Ale

Existují varroa dna
varroa monitoring
a šetrné to nejmenší zatížení včel chemikáliemi, gabon, Taktik atd.

Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic a musíme léčit plošně, silně, stále a

HLAVNE NASLEPO

To je důvod proč se o mravence zajímám ,podle mne zatím nebylo o mravencích ve včelách moc publikováno.
Když jsem s jednoho mravencologa ptal zda jsou mravenci v úlech aktivní i v noci dostal jsem rozpačitou odpověd.
Nevím kolik druhů mravencu žije na našem uzemí ale odhadl bych to na 100 až 400 a kolik jich sbírá roztoče už nevím vůbec.
Vyskytují se u mne nejméně 4 druhy mravenců. Formica mravenec dřevokaz ten je ve včelíně a kolem a do úlu neleze a roztoče nesbírá.
J.B.

"Jde o čmeláky a není důvod se jich bát. Jsou mnohem mírnější než včely."

Útočí,jen když brání hnízdo. Takže nešťourat do hnízda nebo půl metru, metr kolem hnízda nekopat do země. Posekat trávu nad nimi normální kosou jde obvykle bez problémů, než se rozzuří, je posekáno. Sekačkou nevím. Pokud útočí, létají skoro stejně pomalu jako normálně, takže na rozdíl od vos a včel se dá i od hnizda s rozzuřenými čmeláky docela snadno zmizet bez bodance. Žihadlo mají hladké, na rozdíl od včel, takže ho nenechávají v ráně a dokáží bodnout i vícekrát.
Potom, jako každý hmyz s žihadlem, bodnou , když se samotný čmelák cítí ohrožen, třeba když se při sbírání pylu a sladiny na květech přímáčknou nebo přišlápnou. To ale může být čmelák z hnízda na zahradě stejně tak jako z hnízda 50 - 100 metrů daleko někde za plotem.

Mám úly na paletách s nohama a po různých pokusech, se mi osvědčilo natírat nohy vazelínou, asi 10 cm pruh po obvodu.

Jde o čmeláky a není důvod se jich bát. Jsou mnohem mírnější než včely.

Ahoj,
pár poznámek:
neboj se přidat 5nástavek, tudíž vystaví více než 2 nástavky - po odebraném plodu taky dáváš mezistěny.
musíš vyměnit matky za nerojivé, rojivky se budou rojit, i když bude úl poloprázdný.
pokud jde o množství plodu, nebál bych se odebrat celkem i 10-12 rámků tak jak to děláš na třikrát.
Poslední rada - odchovávej svoje matky brzy a hned po oplození vyměň staré za nové.
Hlavně ale matky a včas rozšířit.
Mně se včely nerojí, nemám akát, ale 35kg průměr květového medu už je letos doma..... už jsem odchoval přes 100% matek k počtu kmenových včelstev.... Pak je z čeho vybírat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenda <Zdenda3/=/seznam.cz>
> Předmět: odd?lky
> Datum: 17.6.2011 11:09:08
> ----------------------------------------
> Kolikrát za sezónu duben-červen a kolik rámků se zavíčkovaným plodem mám
> odebrat včelstvu, abych potlačil rojovku. Zimuji na 3 nástavcích 39x24 po
> 10 rámcích. Mám vyzkoušeno, že tyto silná včelstva mně dají nejlepší brzkou
> jarní snůšku, které si cením nejvíce. V doletu nemám žádná pole jen ovocné
> sady, louky a les. Letos jsem odebrat 3x po 2 plně zavíčkovaných rámcích. I
> tak honím roje. V sezóně mám včelstva na 4 nástavcích a každé včelstvo
> vystaví minimálně 1 nástavek mezistěn.
>
>
>

Kolikrát za sezónu duben-červen a kolik rámků se zavíčkovaným plodem mám odebrat včelstvu, abych potlačil rojovku. Zimuji na 3 nástavcích 39x24 po 10 rámcích. Mám vyzkoušeno, že tyto silná včelstva mně dají nejlepší brzkou jarní snůšku, které si cením nejvíce. V doletu nemám žádná pole jen ovocné sady, louky a les. Letos jsem odebrat 3x po 2 plně zavíčkovaných rámcích. I tak honím roje. V sezóně mám včelstva na 4 nástavcích a každé včelstvo vystaví minimálně 1 nástavek mezistěn.

Nemá někdo oplozené ušlechtilé matky (3) na prodej ?

Tu zábranu, o které píšete mají zde: http://nastavky.cz/?formistop,49 a jmenuje se fomistop. Pokud vím je patentovaný.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech versus archiv
> Datum: 17.6.2011 08:48:02
> ----------------------------------------
> Viděl jsem stojan pod úly, kde svislé stojiny, trubky menšího průměry se
> silnou stěnou , byly obvařeny plechem kolem dokola tak, že vznikl kalíšek,
> do kterého bylo možné jako zábranu proti mravencům nalít vodu nebo olej.
> Dodatečně by mohlo něco podobného jít třeba přiletovat cínem asi s mějakým
> silným propanbutanovým hořákem. Nebo kalíšek udělat ze dvou dílů a na noze
> ho spojit a přilepit třeba neutrálním silikonem či jiným vhodným tmelem,
> asfaltem...
> Zábrana se taky dá levně udělat z plechovek. Vezmou se 4 kulaté ploché
> plechovky od rybiček, ty mají průměr tuším 10 cm, z oloupané větve silné 6
> - 8 cm se uřežou 4 kolečka vysoká asi 4 cm. Plechovky se položí na stojan
> tak, aby pasovaly na rohy dna úlu, do nich se vystředí kolečka z té větve,
> na dřevo se dá jako zábrana proti vzlínající vlhkosti třeba kolečko
> vystřižené z tetrapacku a na ně se položí dno úlu. Nebo se položí nějaká
> oddělovací deska a teprve na ni úl, ono ty kolečka, pokud nejsou úplně
> přesná, jsou vratká. Dřevěná kolečka se v plechovkách vystředí, aby se
> nedotýkaly kraje a do plechovek se naleje voda. A zábrana proti mravencům
> je hotová.
> Jinak podobný výrobek jako ochranu proti proniknutí mravencům kdosi
> zkonstruoval a dokonce ho prodává, je to "bazmek" kus nějak za stovku a
> podle fotky zřejmě docela masívní a těžký.
>
>
>

Jen pro příklad:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zabrany-a-ochrana-proti-mravencum?highlight=z%C3%A1brany+proti+mravenc%C5%AFm
... a pak listovat ...

nebo: http://www.nastavky.cz/?formistop,49

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=200:mravenci-otazka-ii&catid=35:vms&Itemid=57

Hodně štěstí!
J. Matl

Viděl jsem stojan pod úly, kde svislé stojiny, trubky menšího průměry se silnou stěnou , byly obvařeny plechem kolem dokola tak, že vznikl kalíšek, do kterého bylo možné jako zábranu proti mravencům nalít vodu nebo olej.
Dodatečně by mohlo něco podobného jít třeba přiletovat cínem asi s mějakým silným propanbutanovým hořákem. Nebo kalíšek udělat ze dvou dílů a na noze ho spojit a přilepit třeba neutrálním silikonem či jiným vhodným tmelem, asfaltem...
Zábrana se taky dá levně udělat z plechovek. Vezmou se 4 kulaté ploché plechovky od rybiček, ty mají průměr tuším 10 cm, z oloupané větve silné 6 - 8 cm se uřežou 4 kolečka vysoká asi 4 cm. Plechovky se položí na stojan tak, aby pasovaly na rohy dna úlu, do nich se vystředí kolečka z té větve, na dřevo se dá jako zábrana proti vzlínající vlhkosti třeba kolečko vystřižené z tetrapacku a na ně se položí dno úlu. Nebo se položí nějaká oddělovací deska a teprve na ni úl, ono ty kolečka, pokud nejsou úplně přesná, jsou vratká. Dřevěná kolečka se v plechovkách vystředí, aby se nedotýkaly kraje a do plechovek se naleje voda. A zábrana proti mravencům je hotová.
Jinak podobný výrobek jako ochranu proti proniknutí mravencům kdosi zkonstruoval a dokonce ho prodává, je to "bazmek" kus nějak za stovku a podle fotky zřejmě docela masívní a těžký.

ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.

Pán Burgel bez urážky, ja som len reagoval na "problémy" s mravcami na našich včelniciach. Aj mňa v dávnejšej dobe mravce znervózňovali, až som dospel do stavu, keď sú mi mravce ukradnuté, včelám neubližujú ani neškodia. Aj mne sa stalo, že mi rozhrýzli uteplivku v stenách úľov, no nič sa nestralo a nakoniec ich už dávno neutepľujem (v tom už máme jasno).

Mravce samozrejme sú pri stanovení priemerného spadu a tým na silu zamorenia včelstiev majú vplyv na ich správne určenie, o tom nepochybujem. Bol som asi pred 17 rokmi prvý, ktorý na túto možnosť upozornil a pokusom i zdokumentoval o čom som písal v časopise Včelár. Nakoniec to celá včelárska verejnosť prevzala a praktizuje ju v bežnej praxi.
Odvtedy už ubehlo mnoho vody v našom potoku a prestal som sa tým zaoberať, pretože pri včelách je aj iná práca a potrebnejšia. Už 11 rokov nemám problém s premnožením klieštika vo včelách, spôsob ochrany včelstioev mám jednoduchý a zatiaľ účinný.
Len preto som zvolil trochu nadsádzky na používanie kypriaceho prášku v boji proti prítomnosti mravcov hlavne v časti povalovej kde sú uteplivky a v stenách uteplených úľov. Jednoducho mravce sú súčasťou prírody a terba ich nechať si žijú svoj život. Anton

Nových myšlenek v oboru je jako šafránu, protože už hodně věcí existovalo a dochází se naně stále dokola. Třeba ten palec nahoru s medem v autě - Rozehřívání a dokonce i pastování v autě tu už také bylo.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=7063

Kdo chce, si tu informaci stálé hodnoty najde._gp_



.........
(e-mailem) --- 17. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech versus archiv (52754) (52757) (52767) (52774) (52784) (52785) (52786)
K tomu prohledávání archívu:
je šíleně nepřehledný a hlavně je to staré. Jednou jsem tam něco hledal a již nikdy více. Tazatele zajímají nové myšlenky a ne staré, někdy již dávno překonané, a stále dokola opisované poučky.

Pepan

Palec na horu ;-)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 16.6.2011 18:25:50
> ----------------------------------------
> A jestlinemáš termokomoru, dej ho na půl dnedo auta a je to...RAdek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: [SPAM]pastování
> > Datum: 15.6.2011 19:23:33
> > ----------------------------------------
> > Tekutý pastovaný med jsem tedy ještě neviděl, pokud tedy neni zrovna ohřátý
> na
> > 30°C a víc...
> > Pro tazatele, tepelná komora to vyřeší, až povolí, tak pořádně promíchat a
> do
> > sklenic s ním.
> >
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> > Předmět: Re: [SPAM]pastování
> > Datum: 15.6.2011 18:33:34
> > ----------------------------------------
> > Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
> > Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
> > znovu pořadně míchat.
> > Pavel
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
> > Subject: [SPAM]pastování
> >
> >
> > Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
> > pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
> > dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

K tomu prohledávání archívu:
je šíleně nepřehledný a hlavně je to staré. Jednou jsem tam něco hledal a již nikdy více. Tazatele zajímají nové myšlenky a ne staré, někdy již dávno překonané, a stále dokola opisované poučky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech
> Datum: 16.6.2011 22:41:23
> ----------------------------------------
> Toto téma tu je docela obsáhle už popsané.
> Zkuste projít a probádat archiv než se do někoho pustíte.
>
> Slova jsou "kypřící prášek"
>
> (pro pana Jana Burgela)Jak nato:
>
> Nejprve prohledávat zapomocí vyhledávacího pole co je zde napravo pod
> formulářem kde píšete. Na http://www.vcely.or.cz (to znamená bez lomítka a
> konference.pl ) máte výchozí stránku, tam jsou dole další dvě vyhledávací
> pole, jedno google pro tento web a druhé morfeus. Takže tu máte tři způsoby
> jak prohledat tento diskuzní web.
>
> Jak dále ...
>
> zadat heslo co hledám do toho vyhledávacího pole(kde - viz výše), zmačknout
> tlačítko vyhledat a ve výsledku procházet a znovu přes pole prohlížeče
> (přidržené ctrl+ přimačklé f) dohledávat ve výsledcích po kliku. Internet
> je jen samé vyhledávání a hledání. Tak než se pustíte např. do Antona tak
> zkuste sebe zhodnotit, jestli máte opravdu vše co je zde napsané dohledané.
> Vše dobré _gp_
>
>
>
> .....
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 6. 2011
> Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774)
> (52784)
>
> Pokračuji v hodnocení
> To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za
> který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
> ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou
> důležitější.
> Já sice mám medu dost ale genetický
> a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
> |J.B.
>
>
>

Toto téma tu je docela obsáhle už popsané.
Zkuste projít a probádat archiv než se do někoho pustíte.

Slova jsou "kypřící prášek"

(pro pana Jana Burgela)Jak nato:

Nejprve prohledávat zapomocí vyhledávacího pole co je zde napravo pod formulářem kde píšete. Na http://www.vcely.or.cz (to znamená bez lomítka a konference.pl ) máte výchozí stránku, tam jsou dole další dvě vyhledávací pole, jedno google pro tento web a druhé morfeus. Takže tu máte tři způsoby jak prohledat tento diskuzní web.

Jak dále ...

zadat heslo co hledám do toho vyhledávacího pole(kde - viz výše), zmačknout tlačítko vyhledat a ve výsledku procházet a znovu přes pole prohlížeče (přidržené ctrl+ přimačklé f) dohledávat ve výsledcích po kliku. Internet je jen samé vyhledávání a hledání. Tak než se pustíte např. do Antona tak zkuste sebe zhodnotit, jestli máte opravdu vše co je zde napsané dohledané. Vše dobré _gp_



......
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774) (52784)

Pokračuji v hodnocení
To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.
Já sice mám medu dost ale genetický
a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
|J.B.

Pokračuji v hodnocení
To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.
Já sice mám medu dost ale genetický
a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
|J.B.

Děkuji, zítra to zkusím.

Na tomto , na této konferenci se jen často ... kecá ...
Zdá se mi že takovéto jednoduché včelařské problémy, otázky a rady jako by nebyly důležité.
Dnes jsme dostali léčivo.... gabon a fumogaci.
Já jen točím a co je na podložkách nevím .
J.B.

A jestlinemáš termokomoru, dej ho na půl dnedo auta a je to...RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 15.6.2011 19:23:33
> ----------------------------------------
> Tekutý pastovaný med jsem tedy ještě neviděl, pokud tedy neni zrovna ohřátý na
> 30°C a víc...
> Pro tazatele, tepelná komora to vyřeší, až povolí, tak pořádně promíchat a do
> sklenic s ním.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 15.6.2011 18:33:34
> ----------------------------------------
> Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
> Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
> znovu pořadně míchat.
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
> Subject: [SPAM]pastování
>
>
> Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
> pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
> dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk
>
>
>
>
>
>

Prodam třírámkový medomet s el.pohonem a regulací cena dohodou Děčín tel. 731766146

Díky moc.
HZ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
Předmět: RE: Janouek - kontakt
Datum: 16.6.2011 10:56:56
----------------------------------------
Ing. Josef Janoušek (jos.janousek/=/seznam.cz)
604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Z?tka
Sent: Thursday, June 16, 2011 10:44 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Janouek - kontakt

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins.
matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Ing. Josef Janoušek (jos.janousek/=/seznam.cz)
604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Z?tka
Sent: Thursday, June 16, 2011 10:44 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Janouek - kontakt

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins.
matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins. matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky