Včelařská konference

>>>A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři
dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu,
tak bude po ptákách i po včelách. :-)<<<
Jenže je tady problém. Až se při výchově zimní generace zjistí vysoký spad tak je na nějký účinný zásah pozdě. A když nebude gabon, je kdispozici kys. mrav., šťavelová,Thimolin a jistě se objeví další přípravky.
V pár úlech mám taky diagnostické podložkycelý rok, ale opravdu mi pomáhají až při té fumigaci.
Včasný zásah je lepší určovat podle znalosti vstahu vývojové křivky včel a kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 17:58:09
> ----------------------------------------
> Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu
> obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás
> tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a
> užitečnější jako na solární elektrárny.
>
> Pepan
> -----------------
>
> I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik
> je v které zemi včelstev i včelařů.
>
> Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.
>
> A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných
> úhynů.
>
> Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev,
> oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.
>
> Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím
> není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.
>
>
> Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům,
> protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července
> do září si včelaření nedovedeš představit.
> A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři
> dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu,
> tak bude po ptákách i po včelách. :-)
>
> Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A
> včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat
> literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná
> anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník
> a ne včelař je anomálie.
>
>
> Karel
>
>
>

Pak se omlouvám na tu melicitózu jsem zapomněl. Tak byly tedy 2x . Na melicitózu a pak hlavně v českých krajích to byly plošné úhyny na varoázu. na tu zimu se mě zdá ,že nebyly jen se o nich spekulovalo.
Dnes se používají dotace a před více jak 20 lety to byla nulová nebo i minusová spotřební daň. Oba tyto spůsoby slouží vždy k nějakému bohulibému účelu, případně oživení trhu atd..

Pepan
C
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 17:06:38
> ----------------------------------------
> Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce
> 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva
> kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout
> a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední
> Moravě       byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva
> včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev
> uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby
> na zimu v dosahu zimního chumáče.
> Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti
> z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky
> se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.
>
>
>

Radku, teprve dnes jsem si všiml prozby o kontakt.(marcel.trason/=/seznam.cz)
Marcel

A jeste perlu na sobotni vecer.Vcera jsem chtel mit vzorky meli od "svych"vcelaru.1 vzorek nemam jeste ted.Tak volam,kde je?Odpoved:prindi si pro neho,je ZIMA !!! A dopis me tam ty cisla,nevim,kde to stara dala....Tak chtic odevzdat v pondeli ZO vzorky,sel jsem pro ne,dopsal cisla,ted vybiram z radobyvzorku nozky,kridylka a rozhryzany noviny od mysi...Tak to mame s 98 % organizovanosti...JosPr

Pochopil jsem to uplne stejne.Vytriskat z pripadnych dotaci co se da.Pak se pr.Mensik divi,ze me to na...to. a rikam tomu zverstvo.Ono je mezi vcelari porad zakoreneno,ze at zpackaji,co zpackaji,vzdycky jim nekdo neco da.Pak se objevuji podobne napady s uhyny vcelstev,vykupem medu svazem nebo centralnim nakupem levneho cukru a rozvozem organizacnimi slozkami az pred ul...Nejlip i s nakrmenim...J.

Co to je ?
"Již teď, uvažuji,že jich polovina padne"?! To zni jako: no snad padnou, abych mohl něco vytřískat ...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace
> Datum: 04.2.2012 12:08:56
> ----------------------------------------
> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď
> uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho
> nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a
> my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.
>
>
>

Pane Polášek, Vy budete kočit? Zaplať pánbůh!!

"Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více"

Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo.
Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc včelstev je možná stále ještě moc.

Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.

Pepan
-----------------

I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik je v které zemi včelstev i včelařů.

Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.

A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných úhynů.

Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.

Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.


Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července do září si včelaření nedovedeš představit.
A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)

Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník a ne včelař je anomálie.


Karel

Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby na zimu v dosahu zimního chumáče.
Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.

Oni to někteří s tím sledování spadu hodně přeceňují.

1) Na jaře mám k dispozici výsledky vyšetření
2) Před nasazením medníku preventivně ošetřím kyselinou
3) v době medných snůšek zásahy pak není třeba dělat
4) Po medobraní by mohlo mít sledování spadu nějaký smysl, ale začíná podletní léčení. Jeho načasování a délka trvání je ta nejdůležitější část roku. Množství spadu pak jen říká co tam bylo, ale již není.
5) Po první a druhé fumigaci nám však řekne jestli je třeba dělat třetí ošetření

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 13:41:19
> ----------------------------------------
> Doufám, že žádné. Nechápu, proč by se měli dotovat včelaři, kterým neustále
> dokola padají včelstva. To je tak když se nesleduje spad.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mrazy a ?epka
> Datum: 04.2.2012 13:25:38
> ----------------------------------------
> Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna.
> U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září
> do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst
> zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se
> za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle
> ani náhodou.
> A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k
> novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice.
> Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo.
> Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto
> náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní
> řepky.
> Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na
> podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20
> srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině
> října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní....
>
>
>

Já dost dobře nechápu to volání po dotaci na uhynulá včelstva. Vždyť byla za posledních 50 let jen jednou a to za mimořádných okolností a jen pro určité oblasti. Také si myslím, že když něco takového postihne celou oblast tak asi nepůjde o špatné hospodaření. Rozhodně si však myslím, že jejich připomínáním jen živíte představu o nějaké jejich pravidelnosti standartu pro všechny. Tak na to, ale rychle zapomeňte. Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 04.2.2012 15:38:01
> ----------------------------------------
> Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi
> se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci
> vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym
> pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na
> uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr
>
>
>

Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr

U nás seli řepku v první polovině srpna a vzešla tak, že má listy velké jako zelí a vzešlo naprosto vše, co zaseli.

Doufám, že žádné. Nechápu, proč by se měli dotovat včelaři, kterým neustále dokola padají včelstva. To je tak když se nesleduje spad.

Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: http://signup.wazzub.info/?lrRef=2824a
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
•       Stojí to za to?
•       Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
•       Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
•       Stojí to za to?
•       Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
•       Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?

Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna.
U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle ani náhodou.
A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice. Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo. Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní řepky.
Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20 srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní....

Ja doufam, ze zadne.

2012/2/4 <e-mail/=/nezadan>

> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď
> uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho
> nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a
> my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.
>

Na 3 - 5 rámcích to nejsou včelstva ale oddělky a na jaře z nich budou tak zv. prověřená včelstva a chovatelé můžou si být jisti, že mají vysokou kvalitu. Zato mohutné včelstvo nemusí být takovou kvalitou. Všechno je relativní. Záleží nejvíc na úhlu pohledu na věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace
> Datum: 04.2.2012 12:08:57
> ----------------------------------------
> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď
> uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho
> nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a
> my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.
>
>
>

U nas vsetci co siali do 10.9. uz maju zaorane..ale to je anomalia,prezili paradoxne neskor zasiate repky,ktore sa dozili akej takej vlahy ..inak suhlas s predchadzajucim prispevkom,by som priebeh klicenia a dobu sejby povazoval za vynimku potvrdzujucu pravidlo,ze to treba mat do toho 10.9. v zemi..

Spláčou nad výdělkem jen ti,co řepku sejí po agrotechnické lhůtě,to bývalo za mého působení v JZD do 10.září.Čím později se vyseje,tím menší kořenový systém vytvoří a pak jen při takovém počasí živoří.Řepce vyseté v třetí dekádě srpna tyhle mrazy nemůžou ublížit,jelikož mohutný kořenový systém nemá problém při prvním březnovém oteplení vytvářet nové a mladé odnožující lístečky.To je jen můj selský rozum,ale praxí ověřený.

Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit.

Rano bylo jenom 16,tak jsem se zasel na repku mrknout,nejbliz mam lany repky letos zhruba 2 km,coz neni zadna slava.Porost hodne velka bida,uvidime jakou alternativu zemedelci zvoli nebo cim vymrzlou repku preseji.Vloni vymrzl pod vesnici lan,doslo k doseti porostu a tento sel do kvetu cirka o 3 tydny pozdeji nez ostatni pole okolo,dost vyrazne prodlouzil snusku z repky.Dalsi vec,ktere jsem si vloni vsiml,byl rozdil v naletu vcel na jednotlive odrudy repky(vloni byla snad uplne vsude kolem).Nekde to jenom hucelo,v porostu vedle ticho.Pritom oba na stejne pude a za stejnych srazkovych a teplotnich podminek.JosPr

No díky absenci sněhu u nás a příliš vysokým mrazům, toho pomrzne dost. Zemědělci asi zapláčou nad výdělkem.

U nás nezaorali a pokud jsem mohl posoudit, řepka se teplou zimou nenapravila, je tak o polovinz menší než jiné roky. Nyní je u nás holomráz, včera ráno bylo u nás - 22 , dneska - 19 a sněhu jen poprašek, do 3 cm, místy kvůli pár slunečných dnů nula. Takže všechno na poli bude promrzlé na kost a do hloubky.

u nas sa velke rozlohy repky zaorali uz na jesen,kvoli sucham,ti co ponechali,este v novembri hovorili ze urcite zaoru na jar..potom prisla tepla zima a tie ponechane repky sa zacali napravat,az tak ze tych par hospodarov co nestihli zaorat povedalo ze na jar ich ponechaju,aj ked niesu take akoby mali byt,pocitali so zvysenou vykupnou cenou..ale obavam sa teraz,ci sa ta karta v tychto dnoch neobracia druhy krat a definitivne..

souhlasím s panem Pazderkou, jsme za jedno v názoru o kvalitách a vlastnostech vosku.
- měkké MS z víček jsou proto, že tam hraje roli stáří vosku- je to "mladý" vosk
- z plástů jsou již pevnější(vosk je starší) za deset let bude vosk jako sklo, samozřejmě v uvozovkách, ale bude mít pevnostně jiné vlastnosti, než jednoletý
ALE JAK BYLO NAPSÁNO- VČELÁM JE TO JEDNO
JIM ZÁLEŽÍ NA JINÝCH VLASTNOSTECH VOSKU, NEŽ POSUZUJEME MY LIDÉ

Dnes jsem slyšel v rádiu zprávu o ohrožení budoucí úrody ozim vlivem holomrazu. Tak uvidíme co jaro ukáže.

..viecka spracovavam tak nejako podobne ako pan Jindra,preperiem,vyzmykam,do al kanvy dam cca 2l vody a povrch natlacim vieckami,zahrievam na sporaku,ako sa postupne odtapaju,uvolnuju priestor a dosypam dalsie az kym to nieje plne..ked uz je to roztopene tak to prelejem cez uhelon a necham chladnut v termokomore pri cca 40'C..prvy krat som bol nemilo prekvapeny,myslel som ze to bude 100%vosku :-)..ale toho odpadu ktory sa zachyti v uhelone a aj usadi na spodku kolaca je dost(propolis?pel?)..vysledny produkt je ale nadherny..ja mam vsetky medniky s panenskym dielom,pocas osetrovania chemiou su mimo vcelstva(ale vystavane ich mam z"konvencnych"medzistien)tak to nieje este to prave orechove....tiez som presvedceny ze na viecka pouzivaju vcely vosk aj z plastov..zaujimave je ale ze niektore su zavieckovane ultra tenkymi vieckami..

Ovšem kdyby ti odborníci nepochybovali tak jim budou stačit ty staré pravdy. A kdyby ty staré teorie zvrátily na ruby, tak se stejně najdou zase pochybovači o té nové pravdě a budou hledat novou lepší cestu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:35:03
> ----------------------------------------
> S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů
> nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže
> základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců
> mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
> .......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
> Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za
> konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch
> starých pravd.
>
> Pepan
>
>
>

V tom je ten problém,že uslyšíme jen 100 let vžité pravdy zatím co by už dávno naše střecha měla být nad problémem a říct je to tak a tak.Je to nový závěr výzkumu a máme na to to a to.Pokud neusnuli na vavřínech Ale stačí jim žít z podstaty,že se jim podařilo podchytit a nějakým způsobem tlumit varoazu.Ale to za tu dobu už mohlo být také o kus dál a rozhodně lépe vyřešené.Ale to by se ...ale radši se nebudu dále rozšiřovat.Mohlo by mě to třeba i mrzet.Zdraví čárlí

A není ten tmavý vosk jen upatlaný včely nemají u česna rohožku aby si otřely nohy. :-)) víte se se po tom nadupou.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:22:27
> ----------------------------------------
> "Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely
> berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "
>
> Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší
> vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely
> použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.
>
>
>

Ano stím lze souhlasit, ale stejnak když jsem dělal mezistěny pouze z víček nebo pouze z vyvařeného starého díla, nejlepší bylo to scelovat a dělat to kvůli lepším vlastnostem ze zceleného vosku. Ten ze starého je "moc tvrdý", ten z víček je moc ve výsledku jako materiál "měkký". A nejlepší vlastnosti mezistěn a i výroby jsem docílil právě tou směsí. Samozřejmě že takový bioargumet by to mohl být, dejte ze souší vosk do svíček a dělejte pro včely jen z víček.(se i jako komerční slogan rýmuje) Ale ty víčkové mezistěny se mi moc nezamlouvají ..., ptal jsem se včel a těm je to v podstatě jedno._gp_


........
Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku.

Honzo, tento postup není s filtrací a vosk je na snímku proto tmavší. Filtrace se provádí bez vody a to je úplně jiný postup.

ještě si uvědomme, že když odvíčkováváme plásty, tak strháváme i části stěn buněk a to jsou další aspekty, co můžeme zahrnout do směsy odvíčkovanců. To by jsme museli chyrurgicky odstranit pouze víčka, aby jsme dostali nejkvalitnější materiál. Jak říkáš, ani samotné panenské dílo neni nezasaženo, jelikož včely vosk přenáší

S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
........
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

Bohužel asi došlo k šumu Já myslel konkrétně na natočenou mezistěnu.Vám Gusto se omlouvám,žedošlo k omylu.Dík čárlí

Michal: ...a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku.
........
To je dogma. Jestli Michale jsi opravdu těžil někdy vosk z běžných netříděných víček, jako zbytky tam zůstává velmi mnoho pylových zrn. Dále jde o "dlažbu" na které je velmi čilý pohyb. Dále by mohla vzniknout celá včelařská věda víčkologie, protože není víčko jako víčko. Opravdu pokud dojde na víčkování zásob a není po ruce parta producentek vosku, tak stavitelk ti, pokud mohou, rozkoušou starší dílo a dokonce pokud jsem nechal venku v podletí nástavek s dvěma mezistěnami, zalétaly se mi na ten voskový materiál a velmi úspěšně ho postupně rozkousaly a donesly do úlu. No a naco asi takový materiál byl? _gp_

konečně relevantní poznatek. Souhlasím s panem Pazderkou. S morem je problém v:
1. vytáčením medu (kdo vrací vytočené plásty zpět do stejného úlu?) plásty migrují a snimi i nemoci do jiných úlů.
2. to samé nástavky
3. med- odborníci, takzvaně "udělají včelám dobře" a dávají jim vylízat nádoby od medu, či vypláchnuté nádoby a tuto sladkou vodu jim dají zpět, tak ti, co měli mor v jednom úlu, ho mají všude.
A takhle by jsme mohli pokračovat. Je to v systému práce!

Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:17:49
> ----------------------------------------
> Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je
> krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená
> larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a
> pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a
> uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.
>
> No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou
> včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro
> výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic
> co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici
> postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních
> zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou
> aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby
> - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do
> žaludků larev._gp_
> ...
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
> Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí
> krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě
> celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit.
> Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme
> zda jsou k něčemu.
>
> Pepan
>
>
>

Michal:
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat

Honza:
Opět samá přání otce myšlenky. Kde by se tam asi ten tlak vzal když né z odpařené vody? (a té je tak málo, že stačí tak na to natlakování). A odkdy se voda váže na vosk. Je tam rozptýlena v emulgovaném stavu (díky té vrtačce?).

Nemluvě o tom, že zpochybňuji význam opětovného propírání vosku ve vodě bez dlouhodobé sedimentace a tedy opětovného ztuhnutí. O významu filtrace si mě také nepřesvědčil. Myslím, že na rozdíl od dezinfekce je dokonalá mechanická očista mezistěn zbytečná práce, kterou včely velice brzy znehodnotí smíšením vosku z mezistěn s ostatním voskem v úlu. Navíc z tvých fotek na WEBU na mě ten tvůj použitý vosk moc čistě nepůsobí. Pravděpodobně filtraci jen zkoušíš jako další možnou z nabízených služeb.
Jak už jsem napsal, jsem rád, že svoji práci děláš tak jak ji děláš, je ji potřeba. Jsem zastáncem uzavřeného oběhu vosku, a také samovýroby mezistěn. Moje praxe se samovýrobou mezistěn začala taky před 20-ti lety a to s deskovým lisem, ale nebyl jsem tak úspěšný, abych u toho vydržel.

"Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "

Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.

Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.

No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do žaludků larev._gp_
....
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan

používají jej na stavbu mezistěn
OPRAVUJI - víček-

a od kdy vytahují vosk včely z plástu a používají jej na stavbu mezistěn? Včela vytahuje materiál z mezistěny asi do poloviny dloubky buňky( záleží na síle mezistěny) . Poté staví zbytek buňky ze svého vyprodukovaného vosku a z vosku, co přenáší v úlu z místa na místo a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku. A to vše asi za teploty 45 st. C., kdy je vosk vláčný. Tuto teplotu včely produkují a plásty, či mezistěny zahřívají. Pokud je mezistěna moc silná- 6 kusů do 1kg a méně při rozměru MS 37x21cm, tak včely nejsou schopny tuto dostatečně zahřát a stavba se naopak časově prodlužuje.

Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? :-o

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 15:30:30
> ----------------------------------------
> "Já bych to tak zřejmě neviděl"
>
> je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a
> postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a
> dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví
> se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je
> krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až
> takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo
> světlá mezistěna.
> A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená
> z původního materiálu plástu.
>
>
>

Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem, zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit

Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:15:47
> ----------------------------------------
> Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších
> teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším
> faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního
> tlaku ředěním vosku.
>
> Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že
> stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek
> přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu
> svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje
> pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké
> potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a
> slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu,
> nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno
> pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští
> buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování
> propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova,
> protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
> ......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728)
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když
> to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy
> které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps
> včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže
> zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré
> rady které stejně ničemu nepomáhají.
>
> Pepan
>
>
>

"Já bych to tak zřejmě neviděl"

je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo světlá mezistěna.
A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená z původního materiálu plástu.

>>>Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně.<<<
Myslíš že ty zárodky bakterií pečlivě očistily aby mohly ožít. B-)
>>>Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.<<<
A pomohlo to??? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:05:58
> ----------------------------------------
> Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se
> proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu,
> že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
>
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to
> ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě
>
>

Honzo
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat

Já bych to tak zřejmě neviděl

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:35:11
> ----------------------------------------
> "Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."
>
> No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při
> stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi
> plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka
> cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.
>
>
>

Michal:
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.

Honza: Potom opět nechápu dvě věci:
1) kde se vzala informace o tom, že zahřátí látky na nějakou teplotu při vyšším tlaku spotřebuje méně energie a
2) pokud je vosk bez vody pro mezistěny lepší, proč jej po dezinfekci znovu propíráte vodou?

Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního tlaku ředěním vosku.

Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
.......
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728)
Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě

Je to ekonomický hyenismus a ekonomická parazitace. U obou dvou je společným znakem dotace a to špatným směrem a neplánované (divoké) hospodářství. Z takových výšin se padá při problému s odbytem (čehokoli) rovnou do krizového scénáře, viz. současná situace všeobecně, kdy za komunistů sice nebyly peníze, ale dnes nebudou ani prostředky na vzniklé vládní dluhy. Čína, jak podle posledních informací, zvolí strategii záruk za nákupy evropských dluhopisů a to může být předvojem války, pokud takové záruky budou vznášet coby požadavky po EU. Nechci si moc domýšlet a vnášet chaos, ale není to výhledově pro Evropu dobré._gp_


Stonjek (213.151.87.2) --- 3. 2. 2012
Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55711) (55714)
Michale mám doetaz z jiného soudku. Co je příčinou tak neobvyklého zdražení válců. Jestli si dobře pamatuji tak prvotní cena byla 28 000 a dnes, kdy dotace na vosk jsou v provozu je cena 58 000? Z takovéto politiky Svazu, kdy peníze cpe výrobcům a překupníkům a obyč včelaři z toho nemají nic a ještě k tomu tleskají se mi chce zvracet. Co na to ostatní????? Zdraví R. Stonjek

"Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."

No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:02:55
> ----------------------------------------
> "To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st.
> účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody.
> Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen
> kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117
> st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."
>
> Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat
> dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
> Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě
> toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100
> st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?
>
>
>

"To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."

Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100 st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?

To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st. účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody. Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117 st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 10:38:39
> ----------------------------------------
> "Proč pořád probíráte dezinfekci v souvislosti s morem?
> Před pár lety jsem to diskutoval s MVDr. Krabcem. Pokud jde o mor- přestože
> je pravděpodobné, že se do vosku nějaké spóry ve výrobě na vstupu dostávají
> a použitou dezinfekcí se neničí, mor nikdy mezistěny nezpůsobily! Beru
> dezinfekci při výrobě jako prostou součást technologie zajišťující
> dlouhodobě vysoký standard mezistěn stran epizootologické bezpečnosti. Je
> to stejné, jako když kuchař umyje suroviny před vařením."
>
> A které jiné onemocnění včel přežije podobně jako spory moru plodu třeba
> hodinový var vosku s vodou při teplotě varu vody? To je těch 100 st C, pro
> detailisty minus nějakých pár desetinek stupně, pokud se operace neděje u
> hladiny moře.
> Problém je totiž v té desinfekci při 117 st C, která v domácích podmínkách
> smrdí poškozením vosku. Naopak desinfekce vosku varem s vodou je v
> domácích podmínkách velice snando proveditelná a prakticky bez poškození
> vosku vysokou teplotou.
> Pokud tedy kromě moru plodu neexistuje jiná infekční nemoc včel, která var
> vosku s vodou při teplote 10 st C přežije, je stávající desinfekce při 117
> st C jednoznačně desinfekce kvůli moru plodu a ničemu jinému.
> Kromě toho var vosku s vodou při teplotě 100 st C je běžná operace při
> získávání vosku, kromě vosku jenom vytaveného ze slunečního tavidla je
> tomuto varu podroben v podstatě všechen včelí vosk. Tím je automaticky
> desinfikován od ostatních chorob, kromě toho moru ovšem.
>
>
>