78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- čárlí (192.162.96.71) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788) (55790)
Radime.
vyhledem k takové ztrátě snůšky.by mě zajímalo kde bereš takové výtěžky,že by cukr?To snad né.Ale jsou i tací.Jinak znám území kde na ploše 2,5x2,5 km je nacpáno doslova nacpáno 210-220 včelstev a výnosy jsou uspokojivé a hlavně nejsou podprůměrné.Takže těch aspektů bude asi víc.Ale nejlepší je při neúspěších hanět druhé,to ja ta naše slavná střecha(vládní)za vše mohou komunisti ale ti už navládnou pokud mě paměť neklame skoro 23 let a jde to stejně spíš do pr.... Tak ten problém bude asi jinde.
jinak zdravím a drž se.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55794
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788)
Prevceleni bude ponejvic lokalnim problemem,v zavislosti na uzivnosti krajiny.Podobne jako Pepan ve svem okoli prevceleni nepocituju,v okoli jsou vesnice,kde nemaji zadneho vcelare nebo jen 1 s 3 vcelstvy na cely katastr obce.Zajimava by byla podle me mapa s hustotou zavceleni CR,pokud by takova sla vubec vytvorit.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55793
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (83.208.80.247) (83.208.80.247) --- 5. 2. 2012
Dotace-Josef 4.2.2012
Milý Josefe,toho bohdá nebude,aby Radim skončil,spíše skončíme my ostatní a zaplať pánbůh za ty dary z této konference.Již mnoho jich zde skončilo za minulá léta,jenom Radim je neprůstřelný.Jeho vědomosti jsou zajisté nadprůměrné oproti nám laikům , ale jeho největší chyba je asi v tom,že ty své všestranné vědomosti by rád vštípil co nejširší včelařské veřejnosti zde na konferenci,ale nechápe,že oni o tom nemají ani ánung...
Já osobně některá jeho kratší povídání i přečtu,delší automaticky přeskakuji.Myslím si ale,že nemá v tak širokém záběru absolutně konkurenci u nás včelařů,čili rarita a pro většinu lidí s včelařským zaměřením a se základním vzděláním jeho rady jsou většinou nepochopitelné..A nejen to,nastupuje mnoho mladých včelařů,dělá jim ale potíže číst,natož psát,a výsledek je ten,že se písmo bude kvůli nim měnit v budoucnu i ve školách. Jen tak krátce...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55792
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789)
KaJi:" mozna,ze pochopil,ze ten vzorek nestoji za to." Ze nestoji za to a neukazuje nic,to vim taky.Jenomze co je psano,to je dano,o smyslu muzem pochybovat,ani se nam to nemusi libit..Kolik povinnosti vuci legislative vcelar ma?Odevzdat vzorky,nahlasit stanoviste na obci,nahlasit se v zari do Hradistka,prelecit vcelstva a respektovat ochranna pasma.Vic po nikom nikdo nechce.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55791
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780) (55788)
Na vesnicích zmizely ze zahrad trávníky sekané na píci, to byly kvetoucí trávníky a snůška od května po září. Mizí ovocné stromy, to byla dobrá snůška na začátku května a podpůrná snůška na začátku června z malin. V polích zmizely plevely z plodin, to byla podpůrná snůška od května po červenec. Zmizely strniště, to byla podpůrná snůška z plevelů v podletí. Zároveň zmizely extenzívní travní porosty na píci a pastviny, to byla dobrá snůška z travních květů v druhé polovině května a potom druhá podpůrná snůška z otav v srpnu. Pastviny, to byla zase dobrá podpůrná i silnější snůška hlavně z jetele bílého. Zmizely i jetely a všechny jeteloviny, to byla taky dobrá popůrná snůška. Lesy čistí od náletů plevelných dřevin a křovisk a s nimi se svezou všelijaké včelařské keře a trní. Z pasek na rozdíl od dřívějška odstraňují maliník a další kvetoucí buřeň, protože soukromým majitelům lesů na rozdíl od státu vadí, když jim zahlušují stromky. Z lesů mizí lípy a javory kleny coby dřevo na topení, nové lípy se nevysazují ani náhodou a javory snad jedině jako speciální tvrdý luh na speciálních místech, u nás ne. Lípy mizí i z vesnice, za posledních 20 let zmizelo v doletu mých včel 50 - 100 vzrostlých lip a vysadilo se jen pár kolem kostela. A medovice ze smrků v poslední době taky nějak není, dřív to byla spolehlivá snůška zhruba každý druhý rok.
Jediná snůška, která se zlepšila, je řepka, té je u nás zhruba dvakrát víc než kdysi, potom v okolí se začíná pěstovat pohanka a je taky více kukuřice, to je náhradní zdroj pylu v podletí. Ale to jsou všechno nárazové snůšky, které pokud jsou, jsou obrovské, ale za 2 - 3 týdny ta snůška zmizí a včely potom nemají nic a žijí z donesených zásob. Pole, lesy jsou dnes většinou jednotvárné monokultury, zahrady anglické trávníky s trochou bezúdržbových jehličnanů.
Dneska se včely piplají, strká se do nich cukr a kdovíco už v červenci,přešlechťují se, aby byly na těch pár týdnů snůšky co nejsilnější a přinesly co nejvíc, protože jinak včelař nebude mít nic. Tehdy se postavily včely kdekoliv a od konce dubna po srpen byla na tom stanovišti minimálně souvislá udržovací snůška. A na každém trochu lepším stanovišti pár větších snůšek, od května po srpen se mohlo točit každý měsíc 1 - 2 krát.
Prostě tam kde bydlím, zmizelo za posledních 20 - 40 let tak 80 - 90 % včelí snůšky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55790
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784)
JosPr:
A jeste perlu na sobotni vecer.Vcera jsem chtel mit vzorky meli od "svych"vcelaru.1 vzorek nemam jeste ted.Tak volam,kde je?Odpoved:prindi si pro neho,je ZIMA !!! A dopis me tam ty cisla,nevim,kde to stara dala...
------------
Asi pochopil, že ten vzorek opravdu nestojí ani za to nastydnutí, natož rušení včel když je venku mínus deset až dvacet.
Jak tady píše Pepan, důležitější je spad po první a druhé fumigaci. Co komu řekne, kolik roztočů spadlo někdy okolo Vánoc. Z louček, souší atd. u nástavkových úlů.
Z těhle vzorků je živo jen pár laboratoří a pak je z nich jednou za rok ve Včelařství mapa republiky se samými bílými a žlutými okresy. Excelentní stav - ždáné nebezpečí nehrozí - tak nějak to bylo před rokem hodnoceno, včelařise poučili a řádně léčí.
A najednou tady spousta lidí plaší, že prý hynou včely.
Naprostý nesmysl, vždyť vloni vyšetření zimní měli skončilo s tak skvělými výsledky. To nemůže být roztočem, toho jsme vloni přeci úspěšně vyhubili.
Kdepak se stala chyba? Nebo jenom lidi zase chtějí dotace za úhyny?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55789
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779) (55780)
Tos asi hodně po.....l. U nás ve vsi je jih 85, a nemáme pocit že by se neuživily. I v letech kdy tu nebyla řepka donesly od 30 do 70 kg medu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 18:06:57 > ---------------------------------------- > "Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A > včelařit budou včelaři od 30 včelstev více" > > Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé > třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být > i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo. > Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev > nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc > včelstev je možná stále ještě moc. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779)
>>>A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)<<< Jenže je tady problém. Až se při výchově zimní generace zjistí vysoký spad tak je na nějký účinný zásah pozdě. A když nebude gabon, je kdispozici kys. mrav., šťavelová,Thimolin a jistě se objeví další přípravky. V pár úlech mám taky diagnostické podložkycelý rok, ale opravdu mi pomáhají až při té fumigaci. Včasný zásah je lepší určovat podle znalosti vstahu vývojové křivky včel a kleštíka.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 17:58:09 > ---------------------------------------- > Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu > obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás > tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a > užitečnější jako na solární elektrárny. > > Pepan > ----------------- > > I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik > je v které zemi včelstev i včelařů. > > Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno. > > A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných > úhynů. > > Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, > oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů. > > Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím > není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací. > > > Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, > protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července > do září si včelaření nedovedeš představit. > A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři > dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, > tak bude po ptákách i po včelách. :-) > > Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A > včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat > literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná > anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník > a ne včelař je anomálie. > > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55778)
Pak se omlouvám na tu melicitózu jsem zapomněl. Tak byly tedy 2x . Na melicitózu a pak hlavně v českých krajích to byly plošné úhyny na varoázu. na tu zimu se mě zdá ,že nebyly jen se o nich spekulovalo. Dnes se používají dotace a před více jak 20 lety to byla nulová nebo i minusová spotřební daň. Oba tyto spůsoby slouží vždy k nějakému bohulibému účelu, případně oživení trhu atd..
Pepan C > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 17:06:38 > ---------------------------------------- > Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce > 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva > kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout > a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední > Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva > včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev > uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby > na zimu v dosahu zimního chumáče. > Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti > z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky > se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55786
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783)
A jeste perlu na sobotni vecer.Vcera jsem chtel mit vzorky meli od "svych"vcelaru.1 vzorek nemam jeste ted.Tak volam,kde je?Odpoved:prindi si pro neho,je ZIMA !!! A dopis me tam ty cisla,nevim,kde to stara dala....Tak chtic odevzdat v pondeli ZO vzorky,sel jsem pro ne,dopsal cisla,ted vybiram z radobyvzorku nozky,kridylka a rozhryzany noviny od mysi...Tak to mame s 98 % organizovanosti...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782)
Pochopil jsem to uplne stejne.Vytriskat z pripadnych dotaci co se da.Pak se pr.Mensik divi,ze me to na...to. a rikam tomu zverstvo.Ono je mezi vcelari porad zakoreneno,ze at zpackaji,co zpackaji,vzdycky jim nekdo neco da.Pak se objevuji podobne napady s uhyny vcelstev,vykupem medu svazem nebo centralnim nakupem levneho cukru a rozvozem organizacnimi slozkami az pred ul...Nejlip i s nakrmenim...J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55783
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lekki (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Co to je ? "Již teď, uvažuji,že jich polovina padne"?! To zni jako: no snad padnou, abych mohl něco vytřískat ...
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: dotace > Datum: 04.2.2012 12:08:56 > ---------------------------------------- > Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775) (55779)
"Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více"
Spíš to vidím tak, že ještě před takovými 40 lety klidně mohlo být v každé třetí zahradě 2 - 5 včelstev a převčeleno nebylo, klidně by tehdy mohlo být i víc než milión včelstev. Nevím, kolik jich tehdy ve skutečnosti bylo.
Dneska se snůška v normální krajině zhoršila tak, že těch 2 - 5 včelstev nesmí být blíže než 1 - 2 kilometry, aby nebylo převčelení. Těch 250 tisíc včelstev je možná stále ještě moc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775)
Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.
Pepan
-----------------
I na webu ČSV je situační zpráva ke včelažství z MZe. V ní tabulka, kolik je v které zemi včelstev i včelařů.
Z ní si můžeš spočítat, že je ude převčelno i převčelařováno.
A příroda se logicky takové nerovnováze brání - a to je příčina plošných úhynů.
Doc. Ptáček uváděl v Brně, že vletech kdy dojde k plošným úhynům včelstev, oni evidují zvýšení populace ostatních opylovačů.
Takže nechápu jakýkoli účel dodtací k místnímu zavčelení - pokud za tím není místní obohacení. Příroda si rovnováhu najde i bez dotací.
Naštěstí to vypadá, že úspěšně vytváříme předpoklady k dalším úhynům, protože jak tě tak čtu v jiném místě, bez preventivního gabonu od července do září si včelaření nedovedeš představit.
A až bude gabon na konci svých sil, protože jsou oblasti, kde jej včelaři dávají bez ohledu na diagnostiku od července do září a mnozí i přes zimu, tak bude po ptákách i po včelách. :-)
Až se zase vrátíme k normálu - cca 250 000 včelstev na ČR bude klid. A včelařit budou včelaři od 30 včelstev více (kterým se vyplatí studovat literaturu i pečovat o včelyú tak to snad snese i větší zavčelení. SOušasná anomlálie, že má kdekod na zajrádce dva úly o které se občas satrá důvěrník a ne včelař je anomálie.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55779
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774) (55775)
Dotace na uhynulá včelstva byla, pokud si to dobře pamatuji, někdy v roce 2002 nebo 2003 kvůli melecitóze. Potom byla dotace na uhynulá včelstva kvůli zimě, jestli si to dobře pamatuji, 2006 - 2007. Tehdy začalo mrznout a sněžit někdy v polovině prosince a minimálněna celé severní a střední Moravě byl v kuse sníh a mráz někdy do začátku dubna. Hynula včelstva včelařů v nížinách, kteří byli zvyklí na oblevy a prolety včelstev uprostřed zimy a tak zimovali včelstva způsobem, při kterém neměli zásoby na zimu v dosahu zimního chumáče.
Jinak dotace na uhynulá včelstva jsou v zájmu chovatelů oddělků a matek, ti z toho mají kšeft. A potom v zájmu výrbců úlů atd, protože s novými oodělky se dá čekat, že včelař zruší starší úly jiné vybavení a koupí nové.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55778
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772)
Oni to někteří s tím sledování spadu hodně přeceňují.
1) Na jaře mám k dispozici výsledky vyšetření 2) Před nasazením medníku preventivně ošetřím kyselinou 3) v době medných snůšek zásahy pak není třeba dělat 4) Po medobraní by mohlo mít sledování spadu nějaký smysl, ale začíná podletní léčení. Jeho načasování a délka trvání je ta nejdůležitější část roku. Množství spadu pak jen říká co tam bylo, ale již není. 5) Po první a druhé fumigaci nám však řekne jestli je třeba dělat třetí ošetření
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 13:41:19 > ---------------------------------------- > Doufám, že žádné. Nechápu, proč by se měli dotovat včelaři, kterým neustále > dokola padají včelstva. To je tak když se nesleduje spad. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55777
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a ?epka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766) (55770)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mrazy a ?epka > Datum: 04.2.2012 13:25:38 > ---------------------------------------- > Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna. > U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září > do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst > zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se > za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle > ani náhodou. > A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k > novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice. > Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo. > Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto > náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní > řepky. > Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na > podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20 > srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině > října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní.... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55776
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772) (55774)
Já dost dobře nechápu to volání po dotaci na uhynulá včelstva. Vždyť byla za posledních 50 let jen jednou a to za mimořádných okolností a jen pro určité oblasti. Také si myslím, že když něco takového postihne celou oblast tak asi nepůjde o špatné hospodaření. Rozhodně si však myslím, že jejich připomínáním jen živíte představu o nějaké jejich pravidelnosti standartu pro všechny. Tak na to, ale rychle zapomeňte. Když budou zase někdy, tak jen pro nějakou oblast, aby se tam rychle znovu obnovilo potřebné zavčelení. Doufám,že nenadáváš proto, že jsme ji u nás tehdy nedostali! Rozhodně je taková dotace pro takový účel lepší a užitečnější jako na solární elektrárny.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> > Předmět: Re: dotace > Datum: 04.2.2012 15:38:01 > ---------------------------------------- > Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi > se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci > vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym > pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na > uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55775
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55772)
Doufam,ze dotace na uhynula vcelstva nikoho nenapadne! Nepostaral jsi se,dobre Ti tak.Snad uz jednou pro vzdycky v nasem svazovem deni skonci vodeni za rucicku,nejen s touto nestastnou dotaci,ale i se soustavnym pripominanim povinnosti,trebas zrovna ted s odevzdavanim meli...Dotace na uhynula vcelstva je ZVERSTVO! JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Naďa (90.179.74.103) --- 4. 2. 2012
Chcete si vydělat ?
Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: Ahoj:) našla jsem zajímavou příležitost jak si vydělat :)Právě teď se ti naskýtá možnost být u zrodu společnosti WAZZUB (funguje na principu jako google, seznam a jiné internetové vyhledávače) a ještě na tom něco vydělat! WAZZUB začne svoji oficiální činnost v dubnu 2012.Proto máte možnost podílet se na jejím rozjezdu a zcela zdarma se zaregistrovat a ještě na tom vydělat!!!
WAZZUB je zdarma a to navždy !!! Nejsou zde žádné vstupní poplatky, nemusíte nic kupovat, nic prodávat, tak kde se peníze vlastně berou?
Vezměme si Google jako příklad: Google má více než 1 miliardu unikátních uživatelů, kteří jejich služeb využívají, aniž by za ně platili.Poslední čtvrtletí vydělal Google 3 miliardy dolarů jen tím, že zobrazoval reklamy.WAZZUB používá naprosto stejnou technologii jako Google a několik dalších toků příjmů. Jejich cílem je získat alespoň 10 milionů uživatelů měsíčně do června 2012. Jejich cílem je tedy vytvořit velkou komunitu WAZZUB s miliony uživatelů a poskytnout jim perfektní vstup do internetu. A toho můžou dosáhnou pouze díky lidem. Tedy s námi a za to budeme také odměněni.
Za každého, kterému tuto příležitost ukážete a on provede registraci přes váš link, který získáte vaší registrací - získáte 1 dolar! A to vše až do 5. té linie pod vámi! Maximální počet je omezen na 4000 lidí = 4000 dollarů.
Ale pozor! Brány se zavírají 31. března 2012 (opůlnoci východního času). Máte tedy šanci být součástí a odměňován za doporučení pouze ¨do 31. března 2012 !
Registrace zde: http://signup.wazzub.info/?lrRef=2824a
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
• Stojí to za to?
• Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
• Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?
Po této jednoduché registraci Vám přijde na uvedenou e-mailovou adresu uvítací dopis s ověřovacím odkazem na který kliknete a jste zaregistrováni.Po přihlášení se vám načte stránka kde vidíte váš odkaz pro zaregistrování známých pod vás a teké kolik lidí(dollarů) máte.
• Stojí to za to?
• Nebo používejte dále svůj prohlížeč zadarmo! Je to na vás.
• Teď se zeptejte sami sebe, co můžu ztratit?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55771
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766)
Hm, já jsem viděl termín pro řepku do 20 srpna.
U nás to myslím stihli, zas tak moc to nesleduji, ale řepka vyrašila v září do cca 5 lístků a potom v říjnu se kvůli nedostatku vláhy její růst zastavil. Vláha se objevila až někdy cca v polovině prosince, řepka by se za teplé zimy pravděpodobně zase rozjela a částečně to dohnala, ale takhle ani náhodou.
A ještě horší jsou některé ozimy. Viděl jsm pole, soukromého zemědělce, k novému roku prakticky úplně holé, jen sem tam první lístečky asi pšenice. Jak to s poslední vláhou na podzim vyklíčilo a potom se to zarazilo. Typoval bych, že na jaře bude velká sháńka po osivu hořčice jakožto náhradní plodině místo těch zničených mrazem. Případně po osivu jarní řepky.
Holt to je ta příroda. Kdyby u nás zemědělci v létě věděli, jaké bude na podzim a teď v zimě počasí, seli by řepku k prvnímu srpnu a obilí k 20 srpnu. Jiné roky by zas stačilo vysít řepku k 20 září a obilí v polovině října. Seté dřív by to přerostlo a v zimě bylo zničeno zase plísní....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Ja doufam, ze zadne.
2012/2/4 <e-mail/=/nezadan>
> Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55769
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 2. 2012
Re: dotace (55765)
Na 3 - 5 rámcích to nejsou včelstva ale oddělky a na jaře z nich budou tak zv. prověřená včelstva a chovatelé můžou si být jisti, že mají vysokou kvalitu. Zato mohutné včelstvo nemusí být takovou kvalitou. Všechno je relativní. Záleží nejvíc na úhlu pohledu na věc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: dotace > Datum: 04.2.2012 12:08:57 > ---------------------------------------- > Nevíte jaké letos budou dotační náhrady za uhynulé včelstva?Již teď > uvažuji,že jich polovina padne.Když jsou takové mrazy,byla by škoda toho > nevyužít!Jinak si myslím,že tohle ochlazení je pro včely naprosto skvělé a > my,co nechováme žebráčky na 3-5 rámečcích nemůže truchlit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55768
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.168.234.233) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763) (55766)
U nas vsetci co siali do 10.9. uz maju zaorane..ale to je anomalia,prezili paradoxne neskor zasiate repky,ktore sa dozili akej takej vlahy ..inak suhlas s predchadzajucim prispevkom,by som priebeh klicenia a dobu sejby povazoval za vynimku potvrdzujucu pravidlo,ze to treba mat do toho 10.9. v zemi..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55767
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.102.197.133) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763)
Spláčou nad výdělkem jen ti,co řepku sejí po agrotechnické lhůtě,to bývalo za mého působení v JZD do 10.září.Čím později se vyseje,tím menší kořenový systém vytvoří a pak jen při takovém počasí živoří.Řepce vyseté v třetí dekádě srpna tyhle mrazy nemůžou ublížit,jelikož mohutný kořenový systém nemá problém při prvním březnovém oteplení vytvářet nové a mladé odnožující lístečky.To je jen můj selský rozum,ale praxí ověřený.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55766
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761) (55762) (55763)
Rano bylo jenom 16,tak jsem se zasel na repku mrknout,nejbliz mam lany repky letos zhruba 2 km,coz neni zadna slava.Porost hodne velka bida,uvidime jakou alternativu zemedelci zvoli nebo cim vymrzlou repku preseji.Vloni vymrzl pod vesnici lan,doslo k doseti porostu a tento sel do kvetu cirka o 3 tydny pozdeji nez ostatni pole okolo,dost vyrazne prodlouzil snusku z repky.Dalsi vec,ktere jsem si vloni vsiml,byl rozdil v naletu vcel na jednotlive odrudy repky(vloni byla snad uplne vsude kolem).Nekde to jenom hucelo,v porostu vedle ticho.Pritom oba na stejne pude a za stejnych srazkovych a teplotnich podminek.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759) (55761)
U nás nezaorali a pokud jsem mohl posoudit, řepka se teplou zimou nenapravila, je tak o polovinz menší než jiné roky. Nyní je u nás holomráz, včera ráno bylo u nás - 22 , dneska - 19 a sněhu jen poprašek, do 3 cm, místy kvůli pár slunečných dnů nula. Takže všechno na poli bude promrzlé na kost a do hloubky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55762
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.15.190) --- 3. 2. 2012
Re: Mrazy a řepka (55759)
u nas sa velke rozlohy repky zaorali uz na jesen,kvoli sucham,ti co ponechali,este v novembri hovorili ze urcite zaoru na jar..potom prisla tepla zima a tie ponechane repky sa zacali napravat,az tak ze tych par hospodarov co nestihli zaorat povedalo ze na jar ich ponechaju,aj ked niesu take akoby mali byt,pocitali so zvysenou vykupnou cenou..ale obavam sa teraz,ci sa ta karta v tychto dnoch neobracia druhy krat a definitivne..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55761
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55740) (55754)
souhlasím s panem Pazderkou, jsme za jedno v názoru o kvalitách a vlastnostech vosku.
- měkké MS z víček jsou proto, že tam hraje roli stáří vosku- je to "mladý" vosk
- z plástů jsou již pevnější(vosk je starší) za deset let bude vosk jako sklo, samozřejmě v uvozovkách, ale bude mít pevnostně jiné vlastnosti, než jednoletý
ALE JAK BYLO NAPSÁNO- VČELÁM JE TO JEDNO
JIM ZÁLEŽÍ NA JINÝCH VLASTNOSTECH VOSKU, NEŽ POSUZUJEME MY LIDÉ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gusto (195.98.15.190) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742) (55749)
..viecka spracovavam tak nejako podobne ako pan Jindra,preperiem,vyzmykam,do al kanvy dam cca 2l vody a povrch natlacim vieckami,zahrievam na sporaku,ako sa postupne odtapaju,uvolnuju priestor a dosypam dalsie az kym to nieje plne..ked uz je to roztopene tak to prelejem cez uhelon a necham chladnut v termokomore pri cca 40'C..prvy krat som bol nemilo prekvapeny,myslel som ze to bude 100%vosku :-)..ale toho odpadu ktory sa zachyti v uhelone a aj usadi na spodku kolaca je dost(propolis?pel?)..vysledny produkt je ale nadherny..ja mam vsetky medniky s panenskym dielom,pocas osetrovania chemiou su mimo vcelstva(ale vystavane ich mam z"konvencnych"medzistien)tak to nieje este to prave orechove....tiez som presvedceny ze na viecka pouzivaju vcely vosk aj z plastov..zaujimave je ale ze niektore su zavieckovane ultra tenkymi vieckami..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55758
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) (55747) (55751)
Ovšem kdyby ti odborníci nepochybovali tak jim budou stačit ty staré pravdy. A kdyby ty staré teorie zvrátily na ruby, tak se stejně najdou zase pochybovači o té nové pravdě a budou hledat novou lepší cestu.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:35:03 > ---------------------------------------- > S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů > nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže > základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců > mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_ > ....... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) > Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za > konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch > starých pravd. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- čárlí (192.162.96.71) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739)
V tom je ten problém,že uslyšíme jen 100 let vžité pravdy zatím co by už dávno naše střecha měla být nad problémem a říct je to tak a tak.Je to nový závěr výzkumu a máme na to to a to.Pokud neusnuli na vavřínech Ale stačí jim žít z podstaty,že se jim podařilo podchytit a nějakým způsobem tlumit varoazu.Ale to za tu dobu už mohlo být také o kus dál a rozhodně lépe vyřešené.Ale to by se ...ale radši se nebudu dále rozšiřovat.Mohlo by mě to třeba i mrzet.Zdraví čárlí
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55745)
A není ten tmavý vosk jen upatlaný včely nemají u česna rohožku aby si otřely nohy. :-)) víte se se po tom nadupou.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:22:27 > ---------------------------------------- > "Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely > berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? " > > Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší > vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely > použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55755
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55740)
Ano stím lze souhlasit, ale stejnak když jsem dělal mezistěny pouze z víček nebo pouze z vyvařeného starého díla, nejlepší bylo to scelovat a dělat to kvůli lepším vlastnostem ze zceleného vosku. Ten ze starého je "moc tvrdý", ten z víček je moc ve výsledku jako materiál "měkký". A nejlepší vlastnosti mezistěn a i výroby jsem docílil právě tou směsí. Samozřejmě že takový bioargumet by to mohl být, dejte ze souší vosk do svíček a dělejte pro včely jen z víček.(se i jako komerční slogan rýmuje) Ale ty víčkové mezistěny se mi moc nezamlouvají ..., ptal jsem se včel a těm je to v podstatě jedno._gp_
........
Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55754
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742) (55749)
ještě si uvědomme, že když odvíčkováváme plásty, tak strháváme i části stěn buněk a to jsou další aspekty, co můžeme zahrnout do směsy odvíčkovanců. To by jsme museli chyrurgicky odstranit pouze víčka, aby jsme dostali nejkvalitnější materiál. Jak říkáš, ani samotné panenské dílo neni nezasaženo, jelikož včely vosk přenáší
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55752
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744) (55747)
S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
........
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55751
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741) (55742)
Michal: ...a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku.
........
To je dogma. Jestli Michale jsi opravdu těžil někdy vosk z běžných netříděných víček, jako zbytky tam zůstává velmi mnoho pylových zrn. Dále jde o "dlažbu" na které je velmi čilý pohyb. Dále by mohla vzniknout celá včelařská věda víčkologie, protože není víčko jako víčko. Opravdu pokud dojde na víčkování zásob a není po ruce parta producentek vosku, tak stavitelk ti, pokud mohou, rozkoušou starší dílo a dokonce pokud jsem nechal venku v podletí nástavek s dvěma mezistěnami, zalétaly se mi na ten voskový materiál a velmi úspěšně ho postupně rozkousaly a donesly do úlu. No a naco asi takový materiál byl? _gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
konečně relevantní poznatek. Souhlasím s panem Pazderkou. S morem je problém v:
1. vytáčením medu (kdo vrací vytočené plásty zpět do stejného úlu?) plásty migrují a snimi i nemoci do jiných úlů.
2. to samé nástavky
3. med- odborníci, takzvaně "udělají včelám dobře" a dávají jim vylízat nádoby od medu, či vypláchnuté nádoby a tuto sladkou vodu jim dají zpět, tak ti, co měli mor v jednom úlu, ho mají všude.
A takhle by jsme mohli pokračovat. Je to v systému práce!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 16:17:49 > ---------------------------------------- > Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je > krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená > larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a > pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a > uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí. > > No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou > včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro > výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic > co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici > postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních > zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou > aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby > - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do > žaludků larev._gp_ > ... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) > Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí > krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě > celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. > Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme > zda jsou k něčemu. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (78.156.32.227) --- 3. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55710) (55724) (55725) (55734) (55736)
Michal:
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat
Honza:
Opět samá přání otce myšlenky. Kde by se tam asi ten tlak vzal když né z odpařené vody? (a té je tak málo, že stačí tak na to natlakování). A odkdy se voda váže na vosk. Je tam rozptýlena v emulgovaném stavu (díky té vrtačce?).
Nemluvě o tom, že zpochybňuji význam opětovného propírání vosku ve vodě bez dlouhodobé sedimentace a tedy opětovného ztuhnutí. O významu filtrace si mě také nepřesvědčil. Myslím, že na rozdíl od dezinfekce je dokonalá mechanická očista mezistěn zbytečná práce, kterou včely velice brzy znehodnotí smíšením vosku z mezistěn s ostatním voskem v úlu. Navíc z tvých fotek na WEBU na mě ten tvůj použitý vosk moc čistě nepůsobí. Pravděpodobně filtraci jen zkoušíš jako další možnou z nabízených služeb.
Jak už jsem napsal, jsem rád, že svoji práci děláš tak jak ji děláš, je ji potřeba. Jsem zastáncem uzavřeného oběhu vosku, a také samovýroby mezistěn. Moje praxe se samovýrobou mezistěn začala taky před 20-ti lety a to s deskovým lisem, ale nebyl jsem tak úspěšný, abych u toho vydržel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741)
"Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "
Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gp (93.92.52.23) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739)
Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.
No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do žaludků larev._gp_
....
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738) (55741)
a od kdy vytahují vosk včely z plástu a používají jej na stavbu mezistěn? Včela vytahuje materiál z mezistěny asi do poloviny dloubky buňky( záleží na síle mezistěny) . Poté staví zbytek buňky ze svého vyprodukovaného vosku a z vosku, co přenáší v úlu z místa na místo a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku. A to vše asi za teploty 45 st. C., kdy je vosk vláčný. Tuto teplotu včely produkují a plásty, či mezistěny zahřívají. Pokud je mezistěna moc silná- 6 kusů do 1kg a méně při rozměru MS 37x21cm, tak včely nejsou schopny tuto dostatečně zahřát a stavba se naopak časově prodlužuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738)
Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? :-o
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 15:30:30 > ---------------------------------------- > "Já bych to tak zřejmě neviděl" > > je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a > postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a > dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví > se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je > krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až > takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo > světlá mezistěna. > A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená > z původního materiálu plástu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55741
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735) (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem, zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55740
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: gp <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 14:15:47 > ---------------------------------------- > Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších > teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším > faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního > tlaku ředěním vosku. > > Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že > stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek > přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu > svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje > pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké > potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a > slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, > nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno > pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští > buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování > propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, > protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_ > ...... > (e-mailem) --- 3. 2. 2012 > Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) > (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) > (55715) (55727) (55728) > Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když > to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy > které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps > včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže > zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré > rady které stejně ničemu nepomáhají. > > Pepan > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55739
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730) (55735)
"Já bych to tak zřejmě neviděl"
je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo světlá mezistěna.
A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená z původního materiálu plástu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55738
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55732)
>>>Takže včelky > musely zapracovat svými kusadly na mezistěně.<<< Myslíš že ty zárodky bakterií pečlivě očistily aby mohly ožít. B-) >>>Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi > parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude > týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce > včelstev.<<< A pomohlo to??? :-))
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz> > Předmět: RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 14:05:58 > ---------------------------------------- > Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se > proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky > musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, > že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi > parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude > týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce > včelstev. > Pepa > > -----Original Message----- > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of > Josef.Mensik/=/seznam.cz > Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > > Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to > ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55737
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55710) (55724) (55725) (55734)
Honzo
1. v uzavřené tlakové nádobě se neodpařuje voda, tím pádem se neochlazuje vosk a dosáhne se teploty 117 dříve a i za méně zpotřebovaté energie
2. za dobu 5 minut se nastačí voda opět navázat
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55736
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55730)
Já bych to tak zřejmě neviděl
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n > Datum: 03.2.2012 13:35:11 > ---------------------------------------- > "Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven." > > No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při > stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi > plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka > cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55735
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza Jindra (78.156.32.227) --- 3. 2. 2012
Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55710) (55724) (55725)
Michal:
Není potřeba ani tolik energie k ohřevu a tím pádem je úspora vynaložených nákladu.
Sterilizace vosku na 117 stC. se nijak neliši v autoklávu a v otevřené nádobě. Naopak v otevřené nádobě např. frytovací hrnec se ještě navíc odpaří voda a mezistěny z tohoto vosku bez zbytků vody jsou kvalitnějši.
Honza: Potom opět nechápu dvě věci:
1) kde se vzala informace o tom, že zahřátí látky na nějakou teplotu při vyšším tlaku spotřebuje méně energie a
2) pokud je vosk bez vody pro mezistěny lepší, proč jej po dezinfekci znovu propíráte vodou?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55734
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55734 do č. 55794)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu