Včelařská konference

Mne zase udivil ten argument, že jso léčiva pro někoho méně dostupná,.Já něco takového nepozoruji. Snad jen v Případě že ne všechna jsou dotovaná. V tom případě jeto to však jen v rukách, toho kdo dotaci poskytuje a kdo ji hodlá, nebo ne, využít. Je to svobodná volba ve svobodné zemi. Je to však omezeno sice dvěma faktory. Za socíku bylo víc veterinárních lékáren a víc prodejen prodávající zboží pro včelaře a méně problémů se včelami. V.D. byl na našem území ještě poměrně krátkou dobu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 12:37:09
> ----------------------------------------
> Karle,
> mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran,
> navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více
> případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o
> léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit.
> Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> > Datum: 10.2.2012 10:48:02
> > ----------------------------------------
> > Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> > dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> > spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> > způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> > pochopitelně i nám.
> >
> > --------------
> > Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v
> > poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není
> > okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní
> > včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.
> >
> > Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

No a neni li cim lecit,nebo se leci polovicni davkou,neni chyba v metodice leceni,ale v selhani lidskeho faktoru ! Vic se snad pro roztoce rezistentniho na gabon snad udelat ani neda,nez dat mu slehnout min nez zdravo,protoze proste a jednoduse neni cim...Pak uz je jenom kousek k uhynum,loupezim a roznaseni "kvalitnejsich"roztocu po okoli.J

KaJi:"dobry pristup k lecivu,ktery je mnohym odepren" ??? Muzete upresnit,jak muze byt mnohym odepren? Mam vyhrady vuci terminum objednavek leciv a trebas i terminum dodavky gabonu(pozdeji nez je treba),ale ze by na nekoho nekdy nezbylo nebo dostal vcelar min neceho nez chtel,s tim jsem se jeste nesetkal.V jednom dni od ZO k duvernikum a ti ke vcelarum,zabehla praxe.Vzdycky zustane ZO lahvicka nebo pytlik pro strycka Prihodu navic...J.

Karle,
mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:48:02
> ----------------------------------------
> Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> pochopitelně i nám.
>
> --------------
> Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v
> poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není
> okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní
> včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.
>
> Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.
>
> Karel
>
>
>

"ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma""

U nás sa hovorí: "Všade dobre, lebo doma žena"

Dcera matky F1 není F2 ale je jen dcerou F1. Při chovu F2 se musí F1 překřížít vlatním otcem. V našem případě to znamená, že trubci musí pocházet ze stejného včelstva jako otec. Je to již příbuzenská plenětba s ustalovacím efektem.
Graf. znázorněno
Matka + Otec = F1, F1 + F1 = M a O v poměru 1 : 1, výběr F1 + O = F2, ale F1 jedné linie + F1 jiné linie = zase F1,
To je guláš co?? :-) U včel se pak rodičem myslí celý úl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:35:11
> ----------------------------------------
> "Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě
> více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na
> snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou
> matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
> Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně
> pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně
> kontrolujete vlastnosti, které chcete."
>
> No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí.
> Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli
> stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do
> okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla
> být bez větších rozdílů .
> Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.
>
>
>

Prověřování matek nespočívá jen v testu čistícího pudu té které matky, ale do prodeje jde až po první zimě kde se kontroluje nástup i kladení
Běžná kontrola čistícího pudu se dělá u rodičů. Jejich potomstvo tj. vyprodukovaná matky jdou do prodeje ihned nebo jako již oplodněné a bez ostatního testování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:30:11
> ----------------------------------------
> "To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 -
> 400 Kč ale nad 1000
> Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není
> to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas
> zmetek."
>
> Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov
> matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným
> výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první
> generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po
> testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG
> chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále
> nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové
> dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně
> zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.
>
> Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze
> jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí
> plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový
> včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů
> několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na
> základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak
> upřednostní.
>
> Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a
> odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady
> někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG
> testu?
>
>
>

Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.

--------------
Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.

Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.

Karel

"Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete."

No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí. Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla být bez větších rozdílů .
Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.

"To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek."

Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.

Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak upřednostní.

Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG testu?

Zajímavé včelařské stránky
www.lilit.de

Polášek: Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají.
----
Tím si nejsem úplně jistý, myslím, že realita je naprosto opačná.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery.
------
Souhlasím, takto to dělá mnoho včelařů
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.
-------
Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete.

To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 09:54:58
> ----------------------------------------
> "Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí
> metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
> Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi
> krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o
> produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se
> dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou
> potenciálně náchylnější na nákazu. "
>
> Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se
> spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem
> prodávaných matek.
> A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou
> plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako
> produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG
> test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená
> matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá
> pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce
> matky zpět peníze.
>
>
>

"Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu. "

Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem prodávaných matek.
A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.

Polášek. Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.
----------------------------------------------------
Aha, z příspěvku p. Molčíka jsem nepochopil, že má na mysli HG test.
Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu.

Šíření a množení Vd závisí na tolika faktorech, že opravdu jsou včelaři, kterým postačí léčení dle stávající metodiky, ale jsou i včelaři, kterým to naprosto nepostačuje a potřebují nové postupy tlumení nákazy.
Je potřeba myslet globálně nikoli jen na úrovni svého malého dvorečku... A učit se od kolegů ze zahraničí, protože nemáme patent na rozum.

metodika je třeba na :
http://user.mendelu.cz/apridal/skripta/hyg.htm

Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.

Kdo by chtěl vyzkoušet, doporučuji porovnávat zásadně včelstva ve stejné síle a stupni vývoje, protože podle mých zkušeností je intenzita vyčištění buněk jednoho včelstva v závislosti na síle a stupni vývoje hodně rozdílná.

Když se lidé ocitnou v situaci, kdy múže jít jim, nebo jejich blízkým (včelám) o život, dělí se jako na potápějícím se Titaniku na tři skupiny:

Ta první je jako jelen ve svitu dálkových světel blížícího se auta - říká si měl bych asi něco dělat, ale co, nevím, nevím co.

Ta druhá si řekne, dobrá, loď se potápí, půjdeme ke dnu, když něco neuděláme...

Ta třetí si řekne - co všichni panikaříte, dyť Titanik je nepotopitelná loď a jde si na bar dát další drinky

Vidím kolem sebe, jak tak brázdím republiku a bavím se se včelaři, že se začínají dělit na tyto tři skupiny. Která skupina má asi šanci, nemusím dlouze popisovat.

Vážený pane Kašpar,
já Vás samozřejmě znám a moji kamarádi mají matky od Vás nebo rozchovávají potomky Vašich matek např. Leoš Csabe. Nezlobte se, že Vás takhle zpovídám, ale tím co jste napsal, mě provokujete k prosbě, jestli by jste byl ochoten stručně nám svoji metodu ošetřování popsat. Pokud se Vám nechce psát, pokud by jste mně na můj e-mail drh/=/seznam.cz poslal Vaše telefonní číslo, rád bych Vám zavolal a dověděl se něco víc. Za pár měsíců se vrátím ze zahraničí, chtěl bych se zase vrhnout více do chovatelské práce, tak bych byl vděčný za radu. Já včelařím teprve od roku 2000, nyní mám pouze 30 včelstev, mám to domů 500km a víc bych teď nezvládl.Předem děkuji
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz>
> Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 09.2.2012 19:30:26
> ----------------------------------------
> Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva
> dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme
> spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke
> způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a
> pochopitelně i nám.
>
>
>

Molčík: tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.
----------------------
Můžete to nějak konkretizovat, uvést zdroje, odkazy atd?

S virovým onemocněním jsem se setkal na mojí včelnici. Šlo nejspíš o virus pytlíčkovitého plodu, který je možné zaměnit s morem. Dal jsem takto napadený plást veterináři na vyšetření jestli jde mor. A dřív než přišly výsledky z laboratoře, které mor nepotvrdily, všechny příznaky zmizely. Takže mohu o své včelnici říct, že jsem nikdy neměl úhyn na virové nemoci, přestože se viry vyskytují a nikdy jsem neměl úhyn na varroázu, přestože roztoče ve včelstvech mám. Včelařím teprve 12let Plod nenatírám, používám Formidol, Gabon a Varidol. A nemám potřebu dávat do včelstva o pásek Gabonu víc a nechávat ho tam delší čas než je psáno a ani nedávám a kapku víc Varidolu, aby to bylo jako silnější. Formidol je záležitostí mezi snůškami, prozatím vždy stačilo jednou za sezónu po řepce a samozřejmě kontrola spadu, ale ještě jsem se nedostal přes spad v řádu desetin roztočů na den a včelstvo. Když to můžu mít Já, proč to nemají takhle i druzí. A tvrzení, že někdo použival Gabon a KM a přesto je na tom špatně jasně dokazuje, že chyba je někde mezi léčivem a úlem.
Zajímavý dotaz Václave s tím vlakem, protože co já vím a viděl jsem to černé na bílém, tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.

> vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak. RK
Neberte to prosím osobně, ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma"
Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek

Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.

František Kašpar st.

"V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat. "
...............

Dodat se něco dá.
Čím úspěšněji se Vám (a každému) daří tlumit roztoče, tím hůř se odhalují včelstva odolnější proti roztoči a virům.

Čím méně odolná včelstva chováme, tím častěji a účinnější chemii je třeba používat, aby nedocházelo k přemnožení roztočů a komplikacím s doprovodnými viry a spol.

U nás jsme se vydali cestou pouze účinného hubení roztočů beu ohledu na odolnost včelstev.
Myslím že je to škoda, a vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak.

RK

František Kašpar:

V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.

------
No, já bych přeci jen dodal, že znám velké množství lidí, co měli vloni na jaře ve vyýsledcích 0 až 1 VD a na loni na podzim neměli co léčit.
Taky k tomu nelze nic dodávat. Dokonce jsou tací co tam měli v létě Gabon i KM a nedopadli lépe.

Karel

Vážený pane, mohl bych se jen zeptat, co jste tím chtěl vyjádřit? Že na základě letitých zkušeností se domníváte, že humbuk kolem úhynů je výsledek neplnění základních povinností včelařů? Pokud ano, souhlasím s Vámi až na otázku virů. Moc rád bych se zeptal, jestli jste se setkal s úhyny následkem virových infekcí.
Děkuji
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz>
> Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 09.2.2012 09:39:33
> ----------------------------------------
> V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
> zimní měli v počtu 1 ks.
> V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34
> včelstev.
> vzorek č.1-1roztoč
> vzorek č.2-1 rozoč
> vzorek č.3-2 roztoči
> Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
> Myslím si,že není nutné nic dodávat.
>
>
>

Příroda má obranný mechanismus na všechno. Třeba vyhynutí přemnoženého
druhu pro nedostatek potravy...

2012/2/9 lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>:
> Obecně máte pravdu, jenomže i výskyt varoázy je již způsoben zásahem
> člověka, který někam zavlekl něco, proti čemu lokální příroda nemá obranné
> mechanismy. Stejně, jako tomu bylo s králíky v Austrálii, bolševníkem
> velkolepým u nás nebo tropickými nemocemi. Pak již příroda vlastními
> mechanismy situaci dost dobře zvládat nemůže a člověk musí pomoct řešit, co
> si nadrobil...
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva----- From: Jiří Macák
> Sent: Thursday, February 09, 2012 7:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....
>
>
> Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je
> nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její
> nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme
> pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme
> na to použít svou chemii...
>
>

Evoluce je opravdu jen náhodný proces který se pak v daných podmínkách lépe osvědčí a je pak takový jedinec schopen vyprodukovat více potomstva. Tento posun (mutace) trvá několik 100 generací u toho kterého druhu. Šlechtilé pak dokáží cíleným křížením(nebo fyzikálním působením) tento děj zkrátit na desítky generací. Genetické inženýrství to pak svede během jednotek generací. Ve všech přirozených dějech tyto nové částice genů přenášejí viry, a to i mezi naprosto i odlišnými druhy.
Úplně to samé dělají genetici pomocí manipulací.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři....
> Datum: 09.2.2012 11:02:03
> ----------------------------------------
> To mi něco připomíná :-)! (Zrušme patentový úřad, všechno již bylo
> vynalezeno).
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: a.turcani
> Sent: Thursday, February 09, 2012 10:41 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....
>
> Reakcia na príspevok č. 55880
>
> Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí,
> že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale
> obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže
> čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.
>
> Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:
>
> zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru
> h-odsudeny-na-zanik.html
>
> Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav
> Flégr, CsC.
>
>
>
>

Aspoň by byla spousta pracovních příležitostí a nebyl by čas na vymýšlení tunelů a jiné kriminální aktivity. Určitě bychom se měli líp.

J.P.

To mi něco připomíná :-)! (Zrušme patentový úřad, všechno již bylo
vynalezeno).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: a.turcani
Sent: Thursday, February 09, 2012 10:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....

Reakcia na príspevok č. 55880

Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí,
že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale
obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže
čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.

Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:

zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru
h-odsudeny-na-zanik.html

Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav
Flégr, CsC.

Obecně máte pravdu, jenomže i výskyt varoázy je již způsoben zásahem
člověka, který někam zavlekl něco, proti čemu lokální příroda nemá obranné
mechanismy. Stejně, jako tomu bylo s králíky v Austrálii, bolševníkem
velkolepým u nás nebo tropickými nemocemi. Pak již příroda vlastními
mechanismy situaci dost dobře zvládat nemůže a člověk musí pomoct řešit, co
si nadrobil...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Macák
Sent: Thursday, February 09, 2012 7:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....

Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je
nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její
nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme
pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme
na to použít svou chemii...

Názor, že evoluce skončila dávno, byl obrovský omyl učenců. Z pohledu délky života člověka je není dost dobře vidět Před chvíli tady třebas byl příspěvek o kočkách které se naučily potápět a chytat ryby. bacily se přispůsobují antibiotikům. To je právě ten vývoj.
Varoa změnil hostitele a a je na tom hostiteli se tomu přizpůsobit. My pak tomu můžeme nějak pomoci, ale zatím se nám to nedaří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Profesion?lov? nebo amat??i....
> Datum: 09.2.2012 10:41:27
> ----------------------------------------
> Reakcia na príspevok č. 55880
>
> Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí,
> že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale
> obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže
> čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.
>
> Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:
>
> zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru
> h-odsudeny-na-zanik.html
>
> Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav
> Flégr, CsC.
>
>
>

Jak by se uživilo 7 miliard lidí pokud by nebyla nafta? Jen rýč a motyka! Prísp. 55 885

Ak by ľudstvo používalo len rýľ a motyku, nikdy tých ý miliárd ľudí na zemeguli nebolo. To, že je toľko, zapríčinila len priemyslová revolúcia.

Reakcia na príspevok č. 55880

Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí, že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.

Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:

zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-druh-odsudeny-na-zanik.html

Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav Flégr, CsC.

Dovolím si pokračovat, je známý případ koček, také na ostrovech, kde když
vyhubily vše živé, lovily ryby, za kterými se potápěly a zpočátku byly
pozorovateli považovány za vydry.
Pokud člověk včely a s nimi VD přenese přes oceány, velehory a pouště není
to evoluce ale revoluce.
Bez chemie podle mne není cesty zpět. Alespoň do doby, než pokročí věda dál.
Dovolím si malé srovnání, jiná revoluce - průmyslová. Jak by se uživilo 7
miliard lidí pokud by nebyla nafta? Jen rýč a motyka! Promiňte mě ten
katastrofický scénář na závěr. Vašek.

----- Original Message -----
Tak to nefunguje.
Příkladem mohou být některé ostrovy nebo Austrálie. Tam člověk zanesl svá
hospodářská zvířata a ty dokázaly zničit téměř vše. A to byly jen kozy,
králíci, koně, nebo v Austrálii dingo a td.

pepan

V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.

Tak to nefunguje.
Příkladem mohou být některé ostrovy nebo Austrálie. Tam člověk zanesl svá hospodářská zvířata a ty dokázaly zničit téměř vše. A to byly jen kozy, králíci, koně, nebo v Austrálii dingo a td.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři....
> Datum: 09.2.2012 07:33:32
> ----------------------------------------
> Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je
> nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její
> nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme
> pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme
> na to použít svou chemii...
>
> 2012/2/9 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> > Martin:
> > Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy.
> > .................
> >
> > To je omyl.
> > Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva
> > evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat.
> > A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely.
>
>
>

Myslím, že tady přece jen je něco dlužen VÚ v Dole. My totiž nevíme, co doopravdy udělá třeba 50 včelstev bez léčení. Kolik jich přežije? Jaká včelstva přežijí? Zatím "léčíme", ale takový způsob je pouze snižování stavu roztoče ve včelstvech. Když se očkuje proti nějaké chorobě, je nutno dosáhnout úplného uzdravení. Jinak stále hrozí epidemie. Naše léčení proti roztoči povede k tomu, že včelky se naučí s roztočem přežívat, ale nebudou se mu aktivně bránit. A roztoč naopak bude zvyšovat svou obranyschopnost, protože nemalé množství stále přežívá.
Zatím mi připadá, že ten amatérismus se nás týká zejména právě z hlediska léčení proti varoáze. Vycházíme z předpokladů, které nejsou přesně zdůvodněny. Jinak by nemohlo být možné, aby se jakýkoli problém ve včelstvech sváděl na roztoče. Od mizení včelstev počínaje až po třeba úplavici... Problém vidím i v tom, že Dol je monopolním výrobcem léčiv proti VD a je v jeho zájmu, aby léčení jejich přípravky bylo co možná nejmasivnější.

Vcelstva v sile a s dostatkem zasob to zvladnou bez ztraty kyticky,plodovani se nam zpozdi,i kdyz na podlozkach uz jsou videt kukly a kaluzky ledu.Ocky je hezky videt prechazeni vcel v chumaci v hornim nastavku,vcera jsem byl na cumende.J.

Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je
nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její
nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme
pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme
na to použít svou chemii...

2012/2/9 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Martin:
> Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy.
> .................
>
> To je omyl.
> Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva
> evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat.
> A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely.

Ty slabší co nezvládnou vyhřát chomáč padnou i přesto, že můžou mít i zásoby dostatek. Byl jsem se včera na včelnici a jak včely "topí" a odchází vlhkost z chomáče, tak měly zamrzlá i očka.

Martin:
Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy.
..................

To je omyl.
Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat.
A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely.

Budu mat vpliv tieto mrazi na vcely ked u nas hlasia stale velke mrazi do konca februara a mozno aj dalej?

Je velká škoda, že se nemůže domluvit vedení ČSV s vedením PSNV a Veterinární zprávou ČR už jsme mohli být s varroazou daleko dál. Jenomže Dol. výzkumný ústav by přišel o prebendy. Tak to bývá, ale včelaři tomu musí jen přihlížet.
Čihák F.
-------
Rozhodující slovo i zodpovědnost má SVS a ta si vybrala a vybírá jako svého partnera ČSV a vždy se někde sejdou a domluví. Níkoho jiného si nezvou, i když se jim PSNV svým způsobem vnutila, byla strpěna. Ale na další setkání nezvána.

Pak je zde taky třeba vzít v úvahu vznik MSVV
http://www.msvv.cz/

A taktéž vznikla Národní referenční laboratoř pro včely v Olomouci. Název trochu nepřesně.

Karel

V bio rezimu je povolena kys.mravenci.Prirozenou cestou se vyporadat s roztocem chapu tak,ze si s nim vcely poradily samy,coz pravda nebude..Leda ze by vcely dr.Pintire rabovaly okolni mraveniste a tahali si do ulu mravence po kilech....Neco se kdesi pise o reklame zvane klamava.....J

Nevím co si o tom myslet. Med s tímto komentářem se prodává na Aukru. Že by to snad byla ta třetí cesta ???
Včelí mystérium BIO

Speciální květový med s obsahem mateří kašičky, víček, propolisu (0,5 - 2% obsahu) a pylu (2% obsahu) od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.

První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.

Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené roztočem Varroa destruktor.

Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".

Z toho rozdeleni americkych vcelaru podle druhu vcelarskeho podnikani je mi nejsympatictejsi "vyroba a prodej novych vcelstev" Nevim,jak by v nasich podminkach takova cinnost prosperovala?Zda by to takovy vcelarsky provoz uzivilo u nas.Ale byl by to jistejsi prijem nez "vyroba" medu uz kvuli pocasi.U farmaru u nas se casto objevuje v nabidce u oddelku a vcelstev k jarnimu prodeji-vyprodano.Mame nejaka cisla o rocnim prodeji oddelku v CR treba z Cechu profesionalu nebo zdroju Csv?J.

V nasich skromnych podminkach by se mozna dala uplatnit tak likvidace starych upracovanych vcelstev.Nemenit v takovem starem vcelstvu matku,ale vcelstvo rozebrat do oddelku,dodat mlade matky a zalozit vcelstva nova,mlada.Prerusit tak plodovani a vyvojovy cyklus roztoce...Nekde jsem cetl o kocovnicich v Nemecku,ze stara vcelstva "obetuji pozdni snusce" a na jejich nahradu slouzi mlada vcelstva.Doslova tam stalo"tvrda metoda,ktera se vyplati."To ovsem moc neladi s nasim chapanim chovu vcel...JosPr

Když by včelstvo opustilo veškerý plod, tak by nedostatkem tepla tento uhynul i s parazitem. Je otázka co by se dělo s rozkládající hmotou uhynulého zachlazeného plodu.

J.P.

No nevím.
Já jsem to slyšel, že to je v rámci USA. A že včelaři tam jsou specializovaní, jedni produkují pouze matky, druzí produkují pouze včelstva a třetí s těmi včelstvy jezdí a vydělávají. A to se ještě dělí na ty, co vydělávají na opylování a na ty, co vydělávají na medu. Ti třetí obvykle, jak skončí sezóna, včelstva zlikvidují. Počty, ve kterých ti velkovčelaři fungují, jsou desetitisíce včelstev.
Ale pakety dovážet můžou, protože jižní polovina USA by měla být zamořena kříženci afrických včel. Ty jsou pracovité, ale taky nebezpečné.

S těmi kamióny, nástavky coby bedničky nacpou na kamion v několika řadách na sobě, co se tam vejde a co to uveze. Viděl jsem záběry, dva střední nástavky langstroth na včelstvo, víc ne. Takže co kamión, to až pár stovek včelstev. Bouračky takhle naložených kamiónů jsou občas vidět ve zprávách i u nás, včely v takovém počtu jsou mediálně vděčné.

To se musíš zeptat jich. Pakety údajně nakupují v Austrálii.
Pak je ještě jedny varianta. Začíná se od rovníku směrem na jih a a pak se pokračuje na sever až do Kanady. odtud pak krátká dovolená na Havaji a jede se znova. To je havaj. Kam se hrabe naše troškaření se 150 včelstvy. A prý nepřejte si vidět když některý kamion havaruje, To je pak mela.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Profesion?lov? nebo amat??i....
> Datum: 08.2.2012 14:05:25
> ----------------------------------------
> "V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se
> sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní
> mezistěnami atd. až dorazí do Kanady."
>
> A jak se dostanou přes amazonský prales, přes orinocký prales, přes rovník,
> přes socialistickou Chavezovu Venezuelu, přes panamský průliv, přes další
> socialistickou Nikaraguu atd? A hlavně proč by jezdili pro včely až hluboko
> na jižní polokouli do Argentiny? Neškodilo by trošku víc zeměpisu?
>
> Pokud je mi známo jezdí pouze z jižních států USA do severních států USA,
> případně od Missisipi, kde zimují, přes Skalisté hory za plantážemi do
> Kalifornie na západní pobřeží.
>
>
>

"V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní mezistěnami atd. až dorazí do Kanady."

A jak se dostanou přes amazonský prales, přes orinocký prales, přes rovník, přes socialistickou Chavezovu Venezuelu, přes panamský průliv, přes další socialistickou Nikaraguu atd? A hlavně proč by jezdili pro včely až hluboko na jižní polokouli do Argentiny? Neškodilo by trošku víc zeměpisu?

Pokud je mi známo jezdí pouze z jižních států USA do severních států USA, případně od Missisipi, kde zimují, přes Skalisté hory za plantážemi do Kalifornie na západní pobřeží.

To, že by se nad určitou mez napadené včelstvo odrojilo nebo lépe řečeno opustilo svůj plod, by bylo docela elegantní řešení. Ten postup amerických včelařů je jistě zajímavý a pravděpodobně i ekonomický, ale přece jen s tradicí včelařství v Evropě příliš nekonvenuje...
Jinak ale při opuštění úlu by hrozilo nebezpečí, že při snůškové přestávce by dílo bylo vzápětí vybráno jinými včelstvy a opět by se proces opakoval.

Důvodem odletu těch včel není Varoa ale monzumy jsou to stěhovavé včely. Právě to stěhování je důvodem, proč se to napadení neprojevuje tak drasticky.
Možná by stálo za úvahu toho nějak využít.
Úspěšně toho pak využívají také na amerických kontinentech. V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní mezistěnami atd. až dorazí do Kanady. Tam úly i včelstva zlikvidují . Kamion prodají a letí zpět do argentiny. Sami nemají potíže s chorobami , ale???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři....
> Datum: 08.2.2012 12:10:28
> ----------------------------------------
> Dne Tuesday 07 of February 2012 19:28:41 Brenner napsal(a):
> > Také bych měl s takovým rozhodnutím velký problém. Jenom jsem chtěl
> > naznačit, na jak vratkých základech stojí některé domněnky, a přitom je
> > třeba pravda mnohem jednodušší.
> > A beze sporu je i fakt, že včelky žijí s roztočem relativně krátce, to máte
> > pravdu..
>
> no ale taky by pak ta varoatoterance mohla dopadnout jako u vcely vychodni -
> tedy po napadeni na urcitou mez by se proste vyrojily a odletely. Ohledne
> vcel asi evoluce, ohledne vcelaru .... ?
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

To ze nekdo ve svem volnem case a kolikrat na ukor nej(kdo ho ma tolik,kolik by chtel?) vykonava nekterou z funkci v Csv,mu jiste nebrani pouzivat vlastni rozum a vlastni oci..A kolikrat by s tim clovek s chuti prastil...JosPr

Dne Tuesday 07 of February 2012 19:28:41 Brenner napsal(a):
> Také bych měl s takovým rozhodnutím velký problém. Jenom jsem chtěl
> naznačit, na jak vratkých základech stojí některé domněnky, a přitom je
> třeba pravda mnohem jednodušší.
> A beze sporu je i fakt, že včelky žijí s roztočem relativně krátce, to máte
> pravdu..

no ale taky by pak ta varoatoterance mohla dopadnout jako u vcely vychodni -
tedy po napadeni na urcitou mez by se proste vyrojily a odletely. Ohledne
vcel asi evoluce, ohledne vcelaru .... ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den,

kdo včelaří v Roztokách u Prahy nebo v okolí?

Děkuji za případný kontakt.

Jiří Macák

Jedině tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Profesion?lov? nebo amat??i....
> Datum: 08.2.2012 09:54:03
> ----------------------------------------
> " Pak ovšem zbývá jen třetí cesta Potíž však však je v tom, že ji nikdo
> doposud neobjevil."
>
> Osamocený ostrov v moři s pastvou pro včely nejméně 20 kilometrů daleko od
> jiné země. A neobydlený a ideálně se zákazem vstupu. A nějaká desítka let
> času plus po tuto dobu finanční podporu projektu.
>
>
>

Ovšem tyto moje názory si nijak neodporují s metodikou

SVS je ten n orgán který ji dnes upravuje podle situace a kraje. Když si to dobře přečteš, tak se dovíš kdy provádět léčení a jak Je tam i uvedená varianta pro včelaře kteří chtějí včely chovat ekologicky a léčit Kyselinou. Je pak jen na nich Budou li to odpařovače ze západu nebo Formidol Tady je to pak podmíněno Monitorováním spadu. Tady si myslím , že v podletí je místo formidolu lepší právě ten odpařovač. Já zatím střídám raději Gabony, je to méně riskantní
Ovšem ty termíny kdy platí pro všechny stejně,
Jedinými termíny jsou však údaje:
Podletní léčení zahájit hned po sundání medníků , neprovádět 1 fumigaci před 20 říjnem a následné pak vždy po 10 dnech poslední ošetření začátkem prosince.
Způsob je pak ponechán na včelaři. Ty termíny tedy určuje vývoj včelstev na dané včelnici, Nikoliv orgány ZO nebo SVS Ty jsou jen orientační. Pokud je to u některých ZO JInak, tak jde zřejmě jen o vlastní iniacivu funkcionářů, nebo špatný výklad nařízení SVS.
Ještě je také nutné vzít v úvahu tu maličkost, že dotovaná léčiva je nutné získávat jen pře ZO, a záleží jen na tom co si jako ZO objednáte. a co je v dotačním programu.
Ty nařízení také ovšem nejsou dogma na řadu let, Mění se každý rok, sice v maličkostech, ale mění. To podle vývoje v kraji, metodik, léčiv a tak podobně.
Takže se nediv když za rok budu psát něco trošku jinak. Třebas se teť začíná zkoušet další léčivo, kdo ví? Co však určitě bude stejné tak to budou ty termíny. Ty jsou dané vývojovými křivkami včel a kleštíka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 07.2.2012 20:57:05
> ----------------------------------------
> JosPro:
> KaJi:"kvalifikovany vcelar si vybere,co je pro nej
> dulezite...Jiste,kvalifikovany vcelar ano,at uz svoji kvalifikaci ziskal
> ...
>
> -----------
> Obecně je to složitější. S Pepanem jednoduché.
> Zatím jsme od něj četli, že stačí dodržovat metodiku a nařízení a bude vše
> OK. A najednou je podle něj přípustné si vybírat co jo a co ne, a nakonec
> bude třeba vhodnbé používat ty odpařovače ze západu :-)
> Od funkcionáře bych očekával nabádání k dodržování nařízení, protože na tom
> stojí současné idea "včelaření negramotných" pod dohledme osvícenýchj a
> povolaných, co jim určí co a jak.
>
>
> Obecně je to složitější otázka. A ať si na ní každý odopoví sám.
>
> Chci včelařit mezi negramotnými včleaři slepě dodržující nějaká nařízení (v
> lepším případě) a netuší proč, kterým kolabují včelstva a vznikají plošné
> úhyny, ve kterých mají i dobře vedená včelstva minimální šanci odolat?
> Pokud ano, tak vše děláme velmi dobře.
> Nemyslete a udělejte co nařídíme. Podle čeho to kdo nařídil a s jakou
> kvalifikací je nepodstatný detail, hlavně kázeň a důvěru.
>
> A pokud si myslíte, že včelaření je koníček pro ty co jej chtějí dělat na
> 100%, pro další je to přivýdělek a značná investice, kterou negramotností
> okolí ohrožuje?
>
> Tak to si sami musíte najít odpověď.
> Na kladnou stranu je v tomto případě třeba zapsati, že se konkurence sama
> od sebe co pár let zlikviduje. To je v málokterém oboru k vidění a stát to
> i občas sponzoruje.
>
>
> Ke šlechtění včely odolné k VD. ANi ti zapálení pro věc nečekají, že se
> toho dožijí, a právě možná proto si myslí, že je třeba s tím začít hned,
> když to bude trvat tak dlouho.
>
> Pro začátek by jim stačila vyšší odolnost. Byť třeba jen proti virozám.
> Bohužel ani vyhledávání odolnějších včelstev jim současná metodika
> nedovoluje. Pokud by se dodržovala.
> Ale jak i její zapřisáhlý obhájce nyní napsal, je třeba si z ní vybírat co
> se hodí. Takové malé české řešení. :-)
>
> Karel
>
>
>

No, přece Říhovi, nesplést si to s pytlákem.

J.P.

Dne 3.2.2012 15:45, Michal napsal(a):
> Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího
> vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my
> jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu
> předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem,
> zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit
;-) ...rád bych zavolal, ale bohužel nevím kam. Václav

" Pak ovšem zbývá jen třetí cesta Potíž však však je v tom, že ji nikdo doposud neobjevil."

Osamocený ostrov v moři s pastvou pro včely nejméně 20 kilometrů daleko od jiné země. A neobydlený a ideálně se zákazem vstupu. A nějaká desítka let času plus po tuto dobu finanční podporu projektu.