78128

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 9. 2. 2012
výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Vážený pane, mohl bych se jen zeptat, co jste tím chtěl vyjádřit? Že na základě letitých zkušeností se domníváte, že humbuk kolem úhynů je výsledek neplnění základních povinností včelařů? Pokud ano, souhlasím s Vámi až na otázku virů. Moc rád bych se zeptal, jestli jste se setkal s úhyny následkem virových infekcí.
Děkuji
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz>
> Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 09.2.2012 09:39:33
> ----------------------------------------
> V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
> zimní měli v počtu 1 ks.
> V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34
> včelstev.
> vzorek č.1-1roztoč
> vzorek č.2-1 rozoč
> vzorek č.3-2 roztoči
> Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
> Myslím si,že není nutné nic dodávat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (90.179.243.173) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

František Kašpar:

V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.

------
No, já bych přeci jen dodal, že znám velké množství lidí, co měli vloni na jaře ve vyýsledcích 0 až 1 VD a na loni na podzim neměli co léčit.
Taky k tomu nelze nic dodávat. Dokonce jsou tací co tam měli v létě Gabon i KM a nedopadli lépe.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (89.190.61.38) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

František Kašpar st.

"V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat. "
...............

Dodat se něco dá.
Čím úspěšněji se Vám (a každému) daří tlumit roztoče, tím hůř se odhalují včelstva odolnější proti roztoči a virům.

Čím méně odolná včelstva chováme, tím častěji a účinnější chemii je třeba používat, aby nedocházelo k přemnožení roztočů a komplikacím s doprovodnými viry a spol.

U nás jsme se vydali cestou pouze účinného hubení roztočů beu ohledu na odolnost včelstev.
Myslím že je to škoda, a vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak.

RK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

> vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak. RK
Neberte to prosím osobně, ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma"
Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

S virovým onemocněním jsem se setkal na mojí včelnici. Šlo nejspíš o virus pytlíčkovitého plodu, který je možné zaměnit s morem. Dal jsem takto napadený plást veterináři na vyšetření jestli jde mor. A dřív než přišly výsledky z laboratoře, které mor nepotvrdily, všechny příznaky zmizely. Takže mohu o své včelnici říct, že jsem nikdy neměl úhyn na virové nemoci, přestože se viry vyskytují a nikdy jsem neměl úhyn na varroázu, přestože roztoče ve včelstvech mám. Včelařím teprve 12let Plod nenatírám, používám Formidol, Gabon a Varidol. A nemám potřebu dávat do včelstva o pásek Gabonu víc a nechávat ho tam delší čas než je psáno a ani nedávám a kapku víc Varidolu, aby to bylo jako silnější. Formidol je záležitostí mezi snůškami, prozatím vždy stačilo jednou za sezónu po řepce a samozřejmě kontrola spadu, ale ještě jsem se nedostal přes spad v řádu desetin roztočů na den a včelstvo. Když to můžu mít Já, proč to nemají takhle i druzí. A tvrzení, že někdo použival Gabon a KM a přesto je na tom špatně jasně dokazuje, že chyba je někde mezi léčivem a úlem.
Zajímavý dotaz Václave s tím vlakem, protože co já vím a viděl jsem to černé na bílém, tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Molčík: tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.
----------------------
Můžete to nějak konkretizovat, uvést zdroje, odkazy atd?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

metodika je třeba na :
http://user.mendelu.cz/apridal/skripta/hyg.htm

Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.

Kdo by chtěl vyzkoušet, doporučuji porovnávat zásadně včelstva ve stejné síle a stupni vývoje, protože podle mých zkušeností je intenzita vyčištění buněk jednoho včelstva v závislosti na síle a stupni vývoje hodně rozdílná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Polášek. Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.
----------------------------------------------------
Aha, z příspěvku p. Molčíka jsem nepochopil, že má na mysli HG test.
Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu.

Šíření a množení Vd závisí na tolika faktorech, že opravdu jsou včelaři, kterým postačí léčení dle stávající metodiky, ale jsou i včelaři, kterým to naprosto nepostačuje a potřebují nové postupy tlumení nákazy.
Je potřeba myslet globálně nikoli jen na úrovni svého malého dvorečku... A učit se od kolegů ze zahraničí, protože nemáme patent na rozum.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

"Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu. "

Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem prodávaných matek.
A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 09:54:58
> ----------------------------------------
> "Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí
> metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
> Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi
> krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o
> produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se
> dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou
> potenciálně náchylnější na nákazu. "
>
> Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se
> spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem
> prodávaných matek.
> A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou
> plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako
> produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG
> test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená
> matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá
> pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce
> matky zpět peníze.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

"To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek."

Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.

Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak upřednostní.

Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG testu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Prověřování matek nespočívá jen v testu čistícího pudu té které matky, ale do prodeje jde až po první zimě kde se kontroluje nástup i kladení
Běžná kontrola čistícího pudu se dělá u rodičů. Jejich potomstvo tj. vyprodukovaná matky jdou do prodeje ihned nebo jako již oplodněné a bez ostatního testování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:30:11
> ----------------------------------------
> "To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 -
> 400 Kč ale nad 1000
> Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není
> to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas
> zmetek."
>
> Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov
> matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným
> výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první
> generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po
> testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG
> chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále
> nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové
> dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně
> zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.
>
> Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze
> jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí
> plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový
> včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů
> několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na
> základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak
> upřednostní.
>
> Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a
> odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady
> někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG
> testu?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Polášek: Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají.
----
Tím si nejsem úplně jistý, myslím, že realita je naprosto opačná.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery.
------
Souhlasím, takto to dělá mnoho včelařů
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.
-------
Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

"Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete."

No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí. Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla být bez větších rozdílů .
Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech

Dcera matky F1 není F2 ale je jen dcerou F1. Při chovu F2 se musí F1 překřížít vlatním otcem. V našem případě to znamená, že trubci musí pocházet ze stejného včelstva jako otec. Je to již příbuzenská plenětba s ustalovacím efektem.
Graf. znázorněno
Matka + Otec = F1, F1 + F1 = M a O v poměru 1 : 1, výběr F1 + O = F2, ale F1 jedné linie + F1 jiné linie = zase F1,
To je guláš co?? :-) U včel se pak rodičem myslí celý úl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech
> Datum: 10.2.2012 10:35:11
> ----------------------------------------
> "Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě
> více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na
> snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou
> matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
> Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně
> pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně
> kontrolujete vlastnosti, které chcete."
>
> No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí.
> Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli
> stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do
> okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla
> být bez větších rozdílů .
> Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Zdeněk Klíma (83.240.101.246) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Když se lidé ocitnou v situaci, kdy múže jít jim, nebo jejich blízkým (včelám) o život, dělí se jako na potápějícím se Titaniku na tři skupiny:

Ta první je jako jelen ve svitu dálkových světel blížícího se auta - říká si měl bych asi něco dělat, ale co, nevím, nevím co.

Ta druhá si řekne, dobrá, loď se potápí, půjdeme ke dnu, když něco neuděláme...

Ta třetí si řekne - co všichni panikaříte, dyť Titanik je nepotopitelná loď a jde si na bar dát další drinky

Vidím kolem sebe, jak tak brázdím republiku a bavím se se včelaři, že se začínají dělit na tyto tři skupiny. Která skupina má asi šanci, nemusím dlouze popisovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(178.143.253.106) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

"ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co
doma""

U nás sa hovorí: "Všade dobre, lebo doma žena"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (89.190.61.38) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech

Potu?ník Václav:

"Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek"
xxxxxxxxxxxxxx

Myslím, že jako odpověď by stačilo znovu si pročíst můj poslední příspěvek.
Jde o cíl způsobu ošetřování v ČR - udržovat ve včelstvech co nejméně roztočů. Čím lépe bude tento cíl plněn, tím hůř se dají objevit včelstva odolnější proti roztoči. Aby se totiž nějaké vlastnosti obrany proti roztoči seriózně projevily, je k tomu potřeba ve včelstvech určitého počtu roztočů.

Myslím, že se shodujeme v tom, že v ČR je dán důraz na co nejúčinnější plošné hubení roztoče. Tím pádem se můžeme ve světě chlubit ve srovnání s ostatními státy s mnohem menšími úhyny. Ovšem je to za cenu nemožnosti spolehlivě objevit a odstranit ta nejméně odolná včelstva a naopak také nemožnosti objevit a rozchovávat odolnější včelstva. Ani včelaři při tomto nařizovaném způsobu ošetřování nejsou motivováni vyžadovat po šlechtitelích včely s prověřovanými vlastnostmi, které mohou vést k odolnosti (jak je tomu např. v Německu- viz článek Ing. Titěry v nedávném včelařství), ani takové vlastnosti nenalezneme povinně ve šlechtilelském řádu ČSV (viz poslední včelařství).

Tedy čím lépe se nám bude dařit plošně a preventivně tlumit roztoče, nutně tím hůř je možné zvyšovat odolnost populace včelstev.
Pokud jsme tedy nejlepší v plošném tlumení, nutně jsme na chvostu s odolností. Existuje tu logicky nepřímá úměra.

A pokud jde o zázraky, také nám tato úvaha může pomoci.
Tam kde se vůbec neléčí (např. některá místa v Africe), byl by zázrak, kdyby tam přežívaly proti roztoči neodolné včely.
A tam kde se povinně plošně bude chemií udržovat množství roztočů ve všech včelstvech na několika desítkách, byl by zázrak, kdyby se podařilo zvyšovat odolnost populace včelstev proti roztoči.

Myslm, že z toho je poměrně dobře zřejmé, v čem že jsme nejlepší, a kde nám ujíždí vlak. :)

Zahraničí není nijak zázračné.
Ale buďˇcíleně, nebo nechtěně umožňují zvyšovýní odolnosti populace včelstev větší mírou než u nás.

Stačí číst třeba moderního včelaře, nebo internet:
http://www.msvv.cz/
http://vigorbee.cz/autor/

S pozdravem

RK
















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu