78440
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- KaJi (88.101.45.181) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915)
Karle,
mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit.
Radek
------------------
Přečti si
mimořádné veterinární opatření ... pro Královéhradecký kraj a pochopíš.
Běžný řadový včelař je plně v rukách několika lidí, co někde rozhodují.
Loni prý někde nějkaý okresní výbor nějakého ČSV prž rozhodl, že se ani letos Gabon dávat nebude.
Co s tím zmůže řadový včelař.
To "prý" tam píši, protože jak je ve včelařství v
ČR zvkem, děje se tak někde stranou bez zápisu a bez zodpovědnosti.
Když si u ZO objednáš Gabon, tak ti odpoví, že se tak rozhodlo.
A to co píšeš, že RNDr ŠVamberk provede nějaké změny .
to je ono. U vás o zdraví lidí rozhodují inženýři?
Toto je snad v plné kompetenci a zodpovědnosti státní správy a tam by se snad mělo postupovat jinak, než se někdo někde sejde v hospodě a někde u piva rozhodne.
A k tomuto:
Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...
A jakým právem těmto včelařům udržujete při životě včelstva?
Představují pravděpodobně dlouhodobý zdroj nákazy v sezoně - protože jedno foukání aerosolem jim taktak včelstva udrží. Většina vydrží do podzimu, zbytek zkolabuje v létě.
Leckdo na to hází bobek, protže ve Včelařství čte reklamní články na vysokou účinnost ošetřenía tudíž je logické, že to nechá té komisi, protože to je super a lepší jak ty papírky. A co v létě - vždyť má na papíře, že VD není - tedy v zimě tam nebyl nalezen.
Právě komisionélní způsob aerosolování je zdroj problémů v ČR.
V 2005/6 se začaly dotovat kopresory (vyvíječe už předtím) a přesto se staly se úhyny pravidlem.
Zajímavé, že si to nikdo nedal do souvislostí.
V době největšího počtu kompresorů v ZO největší úhyny na VD.
Mělo by teoreticky dojít k významnému zlepšení. Má někdo vysvětlení?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (89.190.61.38) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898)
Potu?ník Václav:
"Dalo by s to konkretizovat?
Například:
- mají více úhynů než u nás
- používají jinou chemii
- jsou tam zakázané levné přípravky
- je tam méně včelstev a včelařů na km2
A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí???
Děkuji předem, Vašek"
xxxxxxxxxxxxxx
Myslím, že jako odpověď by stačilo znovu si pročíst můj poslední příspěvek.
Jde o cíl způsobu ošetřování v ČR - udržovat ve včelstvech co nejméně roztočů. Čím lépe bude tento cíl plněn, tím hůř se dají objevit včelstva odolnější proti roztoči. Aby se totiž nějaké vlastnosti obrany proti roztoči seriózně projevily, je k tomu potřeba ve včelstvech určitého počtu roztočů.
Myslím, že se shodujeme v tom, že v ČR je dán důraz na co nejúčinnější plošné hubení roztoče. Tím pádem se můžeme ve světě chlubit ve srovnání s ostatními státy s mnohem menšími úhyny. Ovšem je to za cenu nemožnosti spolehlivě objevit a odstranit ta nejméně odolná včelstva a naopak také nemožnosti objevit a rozchovávat odolnější včelstva. Ani včelaři při tomto nařizovaném způsobu ošetřování nejsou motivováni vyžadovat po šlechtitelích včely s prověřovanými vlastnostmi, které mohou vést k odolnosti (jak je tomu např. v Německu- viz článek Ing. Titěry v nedávném včelařství), ani takové vlastnosti nenalezneme povinně ve šlechtilelském řádu ČSV (viz poslední včelařství).
Tedy čím lépe se nám bude dařit plošně a preventivně tlumit roztoče, nutně tím hůř je možné zvyšovat odolnost populace včelstev.
Pokud jsme tedy nejlepší v plošném tlumení, nutně jsme na chvostu s odolností. Existuje tu logicky nepřímá úměra.
A pokud jde o zázraky, také nám tato úvaha může pomoci.
Tam kde se vůbec neléčí (např. některá místa v Africe), byl by zázrak, kdyby tam přežívaly proti roztoči neodolné včely.
A tam kde se povinně plošně bude chemií udržovat množství roztočů ve všech včelstvech na několika desítkách, byl by zázrak, kdyby se podařilo zvyšovat odolnost populace včelstev proti roztoči.
Myslm, že z toho je poměrně dobře zřejmé, v čem že jsme nejlepší, a kde nám ujíždí vlak. :)
Zahraničí není nijak zázračné.
Ale buďˇcíleně, nebo nechtěně umožňují zvyšovýní odolnosti populace včelstev větší mírou než u nás.
Stačí číst třeba moderního včelaře, nebo internet:
http://www.msvv.cz/
http://vigorbee.cz/autor/
S pozdravem
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55922
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (217.77.165.49) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917) (55919)
A tim se zase vracime k odpovednosti a schopnostem kazdeho jednotliveho vcelare,protoze to je zaklad,pokud ma neco fungovat.Dokolecka,dokola....Jenom nevim,jak k tomu vcelare donutit.Ps:dnes jsem zval na okresni prednaskovy seminar,a svete div se,opet zabijacky,navstevy teticek a nahle choroby znemoznuji ucast...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55921
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915) (55918)
"Mne zase udivil ten argument, že jso léčiva pro někoho méně dostupná,.Já něco takového nepozoruji."
Já jsem taky nic takového nezpozoroval. Asi dvakrát přijeli s aerosolem a ve sklenici měli už jen tak půl centimetru směsi, takže s přístrojem se muselo kvedlat, aby z něho šlo nějaké léčivo. Ale to spíš byl špatný odhad spotřeby, byl jsem poslední a museli by rozdělat další dávku a tu potom po léčení dle návodu vyhodit. Dokonce když jsem asi před 15 roky asi tři roky zkoušel spojovat včely ke konci roku a tak oni počítali léčivo podle počtu přihlášených včelstev na dotaci D1, zatímco ve skutečnosti u mně léčili fumigací i aerosolem těch včelstev dvakrát víc. Až teprve počty včelstev na vzorku byly zpátky poloviční. Dokonce se tehdy ani neoběžovali ze ZO zeptat, co s těmi včelami dělám. Odhaduji, že nejpíš mám v těch letech ve statistice ZO napsaný 50 % zimní úhyn včelstev.
Zkrátka léčiv bylo vždycky dost. Možná občas došlo, to ale vždy stihli včas sehnat nové léčivo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55920
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55916) (55917)
To že někomu gabon nezabírá je jen určitě vina včelaře. Když jsem jednou musel vzít pod ochranu včelstva po náhlém úmrtí včelaře mudrlanta, Tak jsem se nestačil divit Jak tam byl gabon umístěn. Zajímavé bylo, že mu tak léta přežívala. Co dělal jinak, že mu to vycházelo, se však již nedovíme.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> > Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 13:33:17 > ---------------------------------------- > No a neni li cim lecit,nebo se leci polovicni davkou,neni chyba v metodice > leceni,ale v selhani lidskeho faktoru ! Vic se snad pro roztoce > rezistentniho na gabon snad udelat ani neda,nez dat mu slehnout min nez > zdravo,protoze proste a jednoduse neni cim...Pak uz je jenom kousek k > uhynum,loupezim a roznaseni "kvalitnejsich"roztocu po okoli.J > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911) (55915)
Mne zase udivil ten argument, že jso léčiva pro někoho méně dostupná,.Já něco takového nepozoruji. Snad jen v Případě že ne všechna jsou dotovaná. V tom případě jeto to však jen v rukách, toho kdo dotaci poskytuje a kdo ji hodlá, nebo ne, využít. Je to svobodná volba ve svobodné zemi. Je to však omezeno sice dvěma faktory. Za socíku bylo víc veterinárních lékáren a víc prodejen prodávající zboží pro včelaře a méně problémů se včelami. V.D. byl na našem území ještě poměrně krátkou dobu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 12:37:09 > ---------------------------------------- > Karle, > mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, > navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více > případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o > léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. > Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit. > Radek > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > > Datum: 10.2.2012 10:48:02 > > ---------------------------------------- > > Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva > > dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme > > spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke > > způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a > > pochopitelně i nám. > > > > -------------- > > Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v > > poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není > > okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní > > včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen. > > > > Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR. > > > > Karel > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897) (55911) (55916)
No a neni li cim lecit,nebo se leci polovicni davkou,neni chyba v metodice leceni,ale v selhani lidskeho faktoru ! Vic se snad pro roztoce rezistentniho na gabon snad udelat ani neda,nez dat mu slehnout min nez zdravo,protoze proste a jednoduse neni cim...Pak uz je jenom kousek k uhynum,loupezim a roznaseni "kvalitnejsich"roztocu po okoli.J
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55917
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897) (55911)
KaJi:"dobry pristup k lecivu,ktery je mnohym odepren" ??? Muzete upresnit,jak muze byt mnohym odepren? Mam vyhrady vuci terminum objednavek leciv a trebas i terminum dodavky gabonu(pozdeji nez je treba),ale ze by na nekoho nekdy nezbylo nebo dostal vcelar min neceho nez chtel,s tim jsem se jeste nesetkal.V jednom dni od ZO k duvernikum a ti ke vcelarum,zabehla praxe.Vzdycky zustane ZO lahvicka nebo pytlik pro strycka Prihodu navic...J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55916
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897) (55911)
Karle, mohl bys upřesnit svůj limitovaný přístup k léčivu. Slýchávám to z mnoha stran, navrhoval jsem určité změny Dr. Švamberkovi. Bylo by prospěšné sesbírat více případů problémů s léčivem a vyřešit je. V trojce včelařství vyjde můj článek o léčení, zatím mně nezbývá než čekat, jak hodlá nové vedení problémy řešit. Věřím, že dr. Švamberk provede změny, které umožní problémy řešit. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 10:48:02 > ---------------------------------------- > Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva > dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme > spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke > způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a > pochopitelně i nám. > > -------------- > Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v > poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není > okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní > včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen. > > Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55915
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55907) (55910)
Dcera matky F1 není F2 ale je jen dcerou F1. Při chovu F2 se musí F1 překřížít vlatním otcem. V našem případě to znamená, že trubci musí pocházet ze stejného včelstva jako otec. Je to již příbuzenská plenětba s ustalovacím efektem. Graf. znázorněno Matka + Otec = F1, F1 + F1 = M a O v poměru 1 : 1, výběr F1 + O = F2, ale F1 jedné linie + F1 jiné linie = zase F1, To je guláš co?? :-) U včel se pak rodičem myslí celý úl.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 10:35:11 > ---------------------------------------- > "Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě > více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na > snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou > matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí. > Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně > pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně > kontrolujete vlastnosti, které chcete." > > No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí. > Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli > stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do > okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla > být bez větších rozdílů . > Ale když se liší, tak se asi skutečně liší. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55913
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55906) (55909)
Prověřování matek nespočívá jen v testu čistícího pudu té které matky, ale do prodeje jde až po první zimě kde se kontroluje nástup i kladení Běžná kontrola čistícího pudu se dělá u rodičů. Jejich potomstvo tj. vyprodukovaná matky jdou do prodeje ihned nebo jako již oplodněné a bez ostatního testování.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 10:30:11 > ---------------------------------------- > "To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - > 400 Kč ale nad 1000 > Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není > to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas > zmetek." > > Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov > matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným > výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první > generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po > testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG > chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále > nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové > dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně > zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku. > > Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze > jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí > plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový > včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů > několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na > základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak > upřednostní. > > Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a > odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady > někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG > testu? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55912
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55897)
Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.
--------------
Ovšem pokud jste to vy, co myslím, ta j etřeba taky dodat, že včelaříte v poměrně vysoké nadm. výšce - tedy vyšší účinnost zimních zásahů, není okolo tolik včelstev a máte vliv na to jak včelaří a ošetřují okolní včelaři a máte dobrý přístup k léčivu, který je mnohým odepřen.
Takové podmínky má velmi malá část včelařů v ČR.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55907)
"Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete."
No, zavedený chovatel by měl mít svoji produkci u včelařů v širokém okolí. Bývá obvyklá praxe, co jsem slyšel, že takový chovatel právě kvůli stejnoměrnosti volně oplozených matek část odchovaných matek včelařům do okolí rozdává či dává se slevou. I proto i volně oplozená matka by měla být bez větších rozdílů .
Ale když se liší, tak se asi skutečně liší.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55910
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905) (55906)
"To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000
Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek."
Řekl bych, že solidní producent matek svůj biologický materiál pro rozchov matek na prodej prověřuje, vybírá z více kusů a ty s nedostatečným výsledkem HG testu nepoužije. Potom prodávaná matka včelaři je první generace a odchovaná dcera pro produkci medu u včelaře druhá generace po testu HG. U první generace je pravděpodobnost vzniku nedostatečného HG chování velmi malá. U dcer je větší, ale když se od těch dcer dále nebere plemenivo pro další chov, nedostatečné výsledky HG testu u takové dcery nemají moc velký význam, po 1 - 2 produkčních letech ta linie stejně zanikne výměnou té dcery, matky za novou matku.
Něco jiného je, když včelař rozchovává svoje včely a kupované matky pouze jednou za čas používá k osvěžení chovu. Třeba jednou za 10 let koupí plemennou matku a jejími dcerami osadí třetinu, čtvrtinu včelstev. Takový včelař potom vytypuje k dalšímu chovu podle výnostnosti a dalších parametrů několik nejlepších včelstev a potom provede HG test a z výběru pak na základě nedostečných výsledků HG testu nějaká včelstva vyřadí. Nebo naopak upřednostní.
Ale konec teorie, je tady někdo,kdo matky kupuje, dělá u nich HG testy a odchované dcery na produkci medu kvůli tomu občas vyřazuje? Nebo je tady někdo, kdo reklamoval kupovanou matku kvůli nedostatečnému výsledku HG testu?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55909
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905)
Polášek: Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají.
----
Tím si nejsem úplně jistý, myslím, že realita je naprosto opačná.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery.
------
Souhlasím, takto to dělá mnoho včelařů
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Polášek: HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.
-------
Hodnoty HG testu se velmi liší u sester F1 generace, u F2 matek ještě více, vlastnost ovlivňují trubci, kteří se náhodně s matkou spáří na snubním letu (= volné páření). Takže i když máte vysoce HG inseminovanou matku, nemusíte mít i HG F1 matky... zkazí to trubci v okolí.
Záruku je v podstatě možno dát jen na inseminovanou matku... s volně pářenými je to potíž, proto je nutné dělat HG testy, protože vlastně kontrolujete vlastnosti, které chcete.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55907
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904) (55905)
To by ale ten včelař musel koupit matku tzv. prověřenou a ta nestojí 100 - 400 Kč ale nad 1000 Producent matek rozchovává biolgický materiál a ten není nikdy stejný, Není to lis který dělá pořád naprosto stejné součástky. I ten udělá občas zmetek.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Hygienick? test v?el v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 10.2.2012 09:54:58 > ---------------------------------------- > "Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí > metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje? > Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi > krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o > produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se > dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou > potenciálně náchylnější na nákazu. " > > Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se > spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem > prodávaných matek. > A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou > plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako > produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG > test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená > matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá > pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce > matky zpět peníze. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903) (55904)
"Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu. "
Komerční chovatelé matek předpokládám, že tento test dělají. Minimálně se spousta z nich v reklamních textech chlubí dobrým čisticím pudem prodávaných matek.
A běžný průměrný včelař podle mně dneska funguje tak, že koupí nějakou plemennou matku zvučné linie a dcery z ní používá po 2 - 3 roky jako produkční. Za 2 - 3 roky koupí další matku a zase od ní odchovává dcery. HG test má potom pouze ten význam, že včelař tím kontroluje, jestli ta koupená matka má geny skrz hygienické chování kvalitní. A je jen velmi malá pravděpodobnost, že by neměla. Potom by včelař mohl chtít od prodejce matky zpět peníze.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55905
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900) (55903)
Polášek. Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.
----------------------------------------------------
Aha, z příspěvku p. Molčíka jsem nepochopil, že má na mysli HG test.
Ano, máte pravdu, mluví se o tom dlouho. Když jsou HG testy součástí metodiky, proč ji tedy jen málokdo dodržuje?
Proč si myslíte, že nemá pro "běžného" včelaře význam? Je to velmi krátkozraké - jestliže má včelař přehled o svých včelstev (ne jen o produkci medu), může si snadněji ohlídat jejich zdravotní stav. Pokud se dostane např. do pásma moru, může si vytipovat včelstva, která budou potenciálně náchylnější na nákazu.
Šíření a množení Vd závisí na tolika faktorech, že opravdu jsou včelaři, kterým postačí léčení dle stávající metodiky, ale jsou i včelaři, kterým to naprosto nepostačuje a potřebují nové postupy tlumení nákazy.
Je potřeba myslet globálně nikoli jen na úrovni svého malého dvorečku... A učit se od kolegů ze zahraničí, protože nemáme patent na rozum.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55904
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2012
Hygienický test včel výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899) (55900)
metodika je třeba na :
http://user.mendelu.cz/apridal/skripta/hyg.htm
Zveřejněno před cca 20 lety mnohokrát ve Včelařství a v Odborných včelsřských překladech.
Stalo se v podstatě součástí metodiky oficiálních a komerčních chovatelů matek.
Pro běžné včelaře má význam jen tehdy, pokud včelař rozchovává svůj genetický materiál a to jako doplňkový test. Pro včelaře, kteří matky nakupují nemá prakticky význam.
Kdo by chtěl vyzkoušet, doporučuji porovnávat zásadně včelstva ve stejné síle a stupni vývoje, protože podle mých zkušeností je intenzita vyčištění buněk jednoho včelstva v závislosti na síle a stupni vývoje hodně rozdílná.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55903
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Klíma (83.240.101.246) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899)
Když se lidé ocitnou v situaci, kdy múže jít jim, nebo jejich blízkým (včelám) o život, dělí se jako na potápějícím se Titaniku na tři skupiny:
Ta první je jako jelen ve svitu dálkových světel blížícího se auta - říká si měl bych asi něco dělat, ale co, nevím, nevím co.
Ta druhá si řekne, dobrá, loď se potápí, půjdeme ke dnu, když něco neuděláme...
Ta třetí si řekne - co všichni panikaříte, dyť Titanik je nepotopitelná loď a jde si na bar dát další drinky
Vidím kolem sebe, jak tak brázdím republiku a bavím se se včelaři, že se začínají dělit na tyto tři skupiny. Která skupina má asi šanci, nemusím dlouze popisovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55902
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55897)
Vážený pane Kašpar, já Vás samozřejmě znám a moji kamarádi mají matky od Vás nebo rozchovávají potomky Vašich matek např. Leoš Csabe. Nezlobte se, že Vás takhle zpovídám, ale tím co jste napsal, mě provokujete k prosbě, jestli by jste byl ochoten stručně nám svoji metodu ošetřování popsat. Pokud se Vám nechce psát, pokud by jste mně na můj e-mail drh/=/seznam.cz poslal Vaše telefonní číslo, rád bych Vám zavolal a dověděl se něco víc. Za pár měsíců se vrátím ze zahraničí, chtěl bych se zase vrhnout více do chovatelské práce, tak bych byl vděčný za radu. Já včelařím teprve od roku 2000, nyní mám pouze 30 včelstev, mám to domů 500km a víc bych teď nezvládl.Předem děkuji Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz> > Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 09.2.2012 19:30:26 > ---------------------------------------- > Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva > dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme > spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke > způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a > pochopitelně i nám. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55901
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (158.194.69.24) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898) (55899)
Molčík: tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.
----------------------
Můžete to nějak konkretizovat, uvést zdroje, odkazy atd?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55900
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.49.1) --- 10. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896) (55898)
S virovým onemocněním jsem se setkal na mojí včelnici. Šlo nejspíš o virus pytlíčkovitého plodu, který je možné zaměnit s morem. Dal jsem takto napadený plást veterináři na vyšetření jestli jde mor. A dřív než přišly výsledky z laboratoře, které mor nepotvrdily, všechny příznaky zmizely. Takže mohu o své včelnici říct, že jsem nikdy neměl úhyn na virové nemoci, přestože se viry vyskytují a nikdy jsem neměl úhyn na varroázu, přestože roztoče ve včelstvech mám. Včelařím teprve 12let Plod nenatírám, používám Formidol, Gabon a Varidol. A nemám potřebu dávat do včelstva o pásek Gabonu víc a nechávat ho tam delší čas než je psáno a ani nedávám a kapku víc Varidolu, aby to bylo jako silnější. Formidol je záležitostí mezi snůškami, prozatím vždy stačilo jednou za sezónu po řepce a samozřejmě kontrola spadu, ale ještě jsem se nedostal přes spad v řádu desetin roztočů na den a včelstvo. Když to můžu mít Já, proč to nemají takhle i druzí. A tvrzení, že někdo použival Gabon a KM a přesto je na tom špatně jasně dokazuje, že chyba je někde mezi léčivem a úlem.
Zajímavý dotaz Václave s tím vlakem, protože co já vím a viděl jsem to černé na bílém, tak Dol včelaře nabádal jako jeden ze způsobů jak se s varroázou vypořádat je sledovat odstraňování usmrcených larev a roztočů ze včelstva už někdy v roce 1994 i s návodem jak na to. A co vím tak tyto pokusy provádělo víc stanic Dolu ne jenom Zubří. Jenom asi kolem toho nedělají takové tanečky jak jsou světoví.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55899
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884) (55896)
> vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak. RK Neberte to prosím osobně, ale přpomělo mě to známé: "Všude dobře, tak co doma" Dalo by s to konkretizovat? Například: - mají více úhynů než u nás - používají jinou chemii - jsou tam zakázané levné přípravky - je tam méně včelstev a včelařů na km2 A HLAVNĚ KDE je to zázračné zahraničí??? Děkuji předem, Vašek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55898
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 9. 2. 2012
výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech
Jako reakci na příspěvek pana Hubače dodávám,že nepamatuji úhyn včelstva dlouhou dobu.Chci upřesnit,že včelařím od roku 1955 v určité době jsme spolu s rodinou obhospodařovali až 250 včelstev.Postupně jsme dospěli ke způsobu obhospodařování včelstev který si myslíme,že jim vyhovuje a pochopitelně i nám.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55897
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (89.190.61.38) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884)
František Kašpar st.
"V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat. "
...............
Dodat se něco dá.
Čím úspěšněji se Vám (a každému) daří tlumit roztoče, tím hůř se odhalují včelstva odolnější proti roztoči a virům.
Čím méně odolná včelstva chováme, tím častěji a účinnější chemii je třeba používat, aby nedocházelo k přemnožení roztočů a komplikacím s doprovodnými viry a spol.
U nás jsme se vydali cestou pouze účinného hubení roztočů beu ohledu na odolnost včelstev.
Myslím že je to škoda, a vzhledem k zahraničí nám ujíždí vlak.
RK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55896
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 9. 2. 2012
Re: výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech (55884)
František Kašpar:
V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.
------
No, já bych přeci jen dodal, že znám velké množství lidí, co měli vloni na jaře ve vyýsledcích 0 až 1 VD a na loni na podzim neměli co léčit.
Taky k tomu nelze nic dodávat. Dokonce jsou tací co tam měli v létě Gabon i KM a nedopadli lépe.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55895
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech (55884)
Vážený pane, mohl bych se jen zeptat, co jste tím chtěl vyjádřit? Že na základě letitých zkušeností se domníváte, že humbuk kolem úhynů je výsledek neplnění základních povinností včelařů? Pokud ano, souhlasím s Vámi až na otázku virů. Moc rád bych se zeptal, jestli jste se setkal s úhyny následkem virových infekcí. Děkuji Radek Hubač > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/email.cz> > Předmět: v?sledky hospoda?en? s varo?zou po 29 letech > Datum: 09.2.2012 09:39:33 > ---------------------------------------- > V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v > zimní měli v počtu 1 ks. > V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 > včelstev. > vzorek č.1-1roztoč > vzorek č.2-1 rozoč > vzorek č.3-2 roztoči > Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS. > Myslím si,že není nutné nic dodávat. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55894
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Macák (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55889)
Příroda má obranný mechanismus na všechno. Třeba vyhynutí přemnoženého druhu pro nedostatek potravy...
2012/2/9 lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>: > Obecně máte pravdu, jenomže i výskyt varoázy je již způsoben zásahem > člověka, který někam zavlekl něco, proti čemu lokální příroda nemá obranné > mechanismy. Stejně, jako tomu bylo s králíky v Austrálii, bolševníkem > velkolepým u nás nebo tropickými nemocemi. Pak již příroda vlastními > mechanismy situaci dost dobře zvládat nemůže a člověk musí pomoct řešit, co > si nadrobil... > S pozdravem Petr. > > -----Původní zpráva----- From: Jiří Macák > Sent: Thursday, February 09, 2012 7:33 AM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři.... > > > Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je > nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její > nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme > pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme > na to použít svou chemii... > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55893
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55886) (55890)
Evoluce je opravdu jen náhodný proces který se pak v daných podmínkách lépe osvědčí a je pak takový jedinec schopen vyprodukovat více potomstva. Tento posun (mutace) trvá několik 100 generací u toho kterého druhu. Šlechtilé pak dokáží cíleným křížením(nebo fyzikálním působením) tento děj zkrátit na desítky generací. Genetické inženýrství to pak svede během jednotek generací. Ve všech přirozených dějech tyto nové částice genů přenášejí viry, a to i mezi naprosto i odlišnými druhy. Úplně to samé dělají genetici pomocí manipulací.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> > Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři.... > Datum: 09.2.2012 11:02:03 > ---------------------------------------- > To mi něco připomíná :-)! (Zrušme patentový úřad, všechno již bylo > vynalezeno). > S pozdravem Petr. > > -----Původní zpráva----- > From: a.turcani > Sent: Thursday, February 09, 2012 10:41 AM > To: Včelařský mailing list > Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři.... > > Reakcia na príspevok č. 55880 > > Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí, > že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale > obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže > čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši. > > Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu: > > zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru > h-odsudeny-na-zanik.html > > Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav > Flégr, CsC. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55892
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55886)
To mi něco připomíná :-)! (Zrušme patentový úřad, všechno již bylo vynalezeno). S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: a.turcani Sent: Thursday, February 09, 2012 10:41 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....
Reakcia na príspevok č. 55880
Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí, že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.
Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:
zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru h-odsudeny-na-zanik.html
Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav Flégr, CsC.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55890
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880)
Obecně máte pravdu, jenomže i výskyt varoázy je již způsoben zásahem člověka, který někam zavlekl něco, proti čemu lokální příroda nemá obranné mechanismy. Stejně, jako tomu bylo s králíky v Austrálii, bolševníkem velkolepým u nás nebo tropickými nemocemi. Pak již příroda vlastními mechanismy situaci dost dobře zvládat nemůže a člověk musí pomoct řešit, co si nadrobil... S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: Jiří Macák Sent: Thursday, February 09, 2012 7:33 AM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: Profesionálové nebo amatéři....
Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme na to použít svou chemii...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55889
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55886)
Názor, že evoluce skončila dávno, byl obrovský omyl učenců. Z pohledu délky života člověka je není dost dobře vidět Před chvíli tady třebas byl příspěvek o kočkách které se naučily potápět a chytat ryby. bacily se přispůsobují antibiotikům. To je právě ten vývoj. Varoa změnil hostitele a a je na tom hostiteli se tomu přizpůsobit. My pak tomu můžeme nějak pomoci, ale zatím se nám to nedaří.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... > Datum: 09.2.2012 10:41:27 > ---------------------------------------- > Reakcia na príspevok č. 55880 > > Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí, > že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale > obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže > čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši. > > Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu: > > zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-dru > h-odsudeny-na-zanik.html > > Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav > Flégr, CsC. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55888
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880)
Reakcia na príspevok č. 55880
Myslím si, že ste na špatnej stope. Váš rodák Prof. Jaroslav Flégr hovorí, že o osude jednotlivých variantov nerozhoduje prirodzený výber, ale obyčajná náhoda. On tvrdí, že evolúcia ak aj bola už dávno skončila. Takže čakajme na náhodu, kým to ona náš problém s Vd nevyrieši.
Niečo o jeho názoroch si môžete prečítať tu:
zivot.lesk.cas.sk/clanok/8232/biolog-flegr-clovek-je-evolucne-zamrznuty-druh-odsudeny-na-zanik.html
Ak chcete o ňom vedieť viac, nahoďte na Googl heslo: Prof, RnDr Jaroslav Flégr, CsC.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55886
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potužník Václav (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880) (55883)
Dovolím si pokračovat, je známý případ koček, také na ostrovech, kde když vyhubily vše živé, lovily ryby, za kterými se potápěly a zpočátku byly pozorovateli považovány za vydry. Pokud člověk včely a s nimi VD přenese přes oceány, velehory a pouště není to evoluce ale revoluce. Bez chemie podle mne není cesty zpět. Alespoň do doby, než pokročí věda dál. Dovolím si malé srovnání, jiná revoluce - průmyslová. Jak by se uživilo 7 miliard lidí pokud by nebyla nafta? Jen rýč a motyka! Promiňte mě ten katastrofický scénář na závěr. Vašek.
----- Original Message ----- Tak to nefunguje. Příkladem mohou být některé ostrovy nebo Austrálie. Tam člověk zanesl svá hospodářská zvířata a ty dokázaly zničit téměř vše. A to byly jen kozy, králíci, koně, nebo v Austrálii dingo a td.
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55885
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 9. 2. 2012
výsledky hospodaření s varoázou po 29 letech
V roce 1983 se na mém hospodářství poprvé vyskytl roztoč v
zimní měli v počtu 1 ks.
V lednu 2012 jsem dodal SVÚ Olomouc k vyšetření 3 směsné vzorky z 34 včelstev.
vzorek č.1-1roztoč
vzorek č.2-1 rozoč
vzorek č.3-2 roztoči
Včelstva byla na podzim 2011 ošetřována dle metodiky SVS.
Myslím si,že není nutné nic dodávat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55884
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880)
Tak to nefunguje. Příkladem mohou být některé ostrovy nebo Austrálie. Tam člověk zanesl svá hospodářská zvířata a ty dokázaly zničit téměř vše. A to byly jen kozy, králíci, koně, nebo v Austrálii dingo a td.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com> > Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři.... > Datum: 09.2.2012 07:33:32 > ---------------------------------------- > Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je > nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její > nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme > pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme > na to použít svou chemii... > > 2012/2/9 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>: > > Martin: > > Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy. > > ................. > > > > To je omyl. > > Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva > > evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat. > > A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55883
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Brenner (85.160.13.165) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878) (55880)
Myslím, že tady přece jen je něco dlužen VÚ v Dole. My totiž nevíme, co doopravdy udělá třeba 50 včelstev bez léčení. Kolik jich přežije? Jaká včelstva přežijí? Zatím "léčíme", ale takový způsob je pouze snižování stavu roztoče ve včelstvech. Když se očkuje proti nějaké chorobě, je nutno dosáhnout úplného uzdravení. Jinak stále hrozí epidemie. Naše léčení proti roztoči povede k tomu, že včelky se naučí s roztočem přežívat, ale nebudou se mu aktivně bránit. A roztoč naopak bude zvyšovat svou obranyschopnost, protože nemalé množství stále přežívá.
Zatím mi připadá, že ten amatérismus se nás týká zejména právě z hlediska léčení proti varoáze. Vycházíme z předpokladů, které nejsou přesně zdůvodněny. Jinak by nemohlo být možné, aby se jakýkoli problém ve včelstvech sváděl na roztoče. Od mizení včelstev počínaje až po třeba úplavici... Problém vidím i v tom, že Dol je monopolním výrobcem léčiv proti VD a je v jeho zájmu, aby léčení jejich přípravky bylo co možná nejmasivnější.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55882
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Macák (e-mailem) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55878)
Podle mého i zde platí že když chceme přírodě opravdu pomoc tak je nejlepší nechat pracovat její vlastní mechanismy. I Varoa je její nástroj k nastolení rovnováhy... Jenže mi jí tady vlastně nechceme pomoct, protože chceme zdravá včelstva aby nám dala med :-) a chceme na to použít svou chemii...
2012/2/9 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>: > Martin: > Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy. > ................. > > To je omyl. > Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva > evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat. > A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55880
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (85.71.94.235) --- 9. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851)
Martin:
Tak snad i zde si včelstva evolučně vypěstují obranné mechanismy.
..................
To je omyl.
Dokud bude úspěšné tlumení roztoče současným způsobem, nemohou si včelstva evolučně žádné obranné mechanismy vypěstovat.
A ani včelaři nemohou vyšlechtit odolnější včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55878
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 8. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55836)
Je velká škoda, že se nemůže domluvit vedení ČSV s vedením PSNV a Veterinární zprávou ČR už jsme mohli být s varroazou daleko dál. Jenomže Dol. výzkumný ústav by přišel o prebendy. Tak to bývá, ale včelaři tomu musí jen přihlížet.
Čihák F.
-------
Rozhodující slovo i zodpovědnost má SVS a ta si vybrala a vybírá jako svého partnera ČSV a vždy se někde sejdou a domluví. Níkoho jiného si nezvou, i když se jim PSNV svým způsobem vnutila, byla strpěna. Ale na další setkání nezvána.
Pak je zde taky třeba vzít v úvahu vznik MSVV
http://www.msvv.cz/
A taktéž vznikla Národní referenční laboratoř pro včely v Olomouci. Název trochu nepřesně.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55876
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55857) (55874)
V bio rezimu je povolena kys.mravenci.Prirozenou cestou se vyporadat s roztocem chapu tak,ze si s nim vcely poradily samy,coz pravda nebude..Leda ze by vcely dr.Pintire rabovaly okolni mraveniste a tahali si do ulu mravence po kilech....Neco se kdesi pise o reklame zvane klamava.....J
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55875
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (88.100.77.226) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55857)
Nevím co si o tom myslet. Med s tímto komentářem se prodává na Aukru. Že by to snad byla ta třetí cesta ???
Včelí mystérium BIO
Speciální květový med s obsahem mateří kašičky, víček, propolisu (0,5 - 2% obsahu) a pylu (2% obsahu) od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.
První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.
Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené roztočem Varroa destruktor.
Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55874
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866) (55868) (55869) (55870) (55872)
Z toho rozdeleni americkych vcelaru podle druhu vcelarskeho podnikani je mi nejsympatictejsi "vyroba a prodej novych vcelstev" Nevim,jak by v nasich podminkach takova cinnost prosperovala?Zda by to takovy vcelarsky provoz uzivilo u nas.Ale byl by to jistejsi prijem nez "vyroba" medu uz kvuli pocasi.U farmaru u nas se casto objevuje v nabidce u oddelku a vcelstev k jarnimu prodeji-vyprodano.Mame nejaka cisla o rocnim prodeji oddelku v CR treba z Cechu profesionalu nebo zdroju Csv?J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55873
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866) (55868) (55869) (55870)
V nasich skromnych podminkach by se mozna dala uplatnit tak likvidace starych upracovanych vcelstev.Nemenit v takovem starem vcelstvu matku,ale vcelstvo rozebrat do oddelku,dodat mlade matky a zalozit vcelstva nova,mlada.Prerusit tak plodovani a vyvojovy cyklus roztoce...Nekde jsem cetl o kocovnicich v Nemecku,ze stara vcelstva "obetuji pozdni snusce" a na jejich nahradu slouzi mlada vcelstva.Doslova tam stalo"tvrda metoda,ktera se vyplati."To ovsem moc neladi s nasim chapanim chovu vcel...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55872
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866) (55868) (55869)
No nevím.
Já jsem to slyšel, že to je v rámci USA. A že včelaři tam jsou specializovaní, jedni produkují pouze matky, druzí produkují pouze včelstva a třetí s těmi včelstvy jezdí a vydělávají. A to se ještě dělí na ty, co vydělávají na opylování a na ty, co vydělávají na medu. Ti třetí obvykle, jak skončí sezóna, včelstva zlikvidují. Počty, ve kterých ti velkovčelaři fungují, jsou desetitisíce včelstev.
Ale pakety dovážet můžou, protože jižní polovina USA by měla být zamořena kříženci afrických včel. Ty jsou pracovité, ale taky nebezpečné.
S těmi kamióny, nástavky coby bedničky nacpou na kamion v několika řadách na sobě, co se tam vejde a co to uveze. Viděl jsem záběry, dva střední nástavky langstroth na včelstvo, víc ne. Takže co kamión, to až pár stovek včelstev. Bouračky takhle naložených kamiónů jsou občas vidět ve zprávách i u nás, včely v takovém počtu jsou mediálně vděčné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55870
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2012
Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866) (55868)
To se musíš zeptat jich. Pakety údajně nakupují v Austrálii. Pak je ještě jedny varianta. Začíná se od rovníku směrem na jih a a pak se pokračuje na sever až do Kanady. odtud pak krátká dovolená na Havaji a jede se znova. To je havaj. Kam se hrabe naše troškaření se 150 včelstvy. A prý nepřejte si vidět když některý kamion havaruje, To je pak mela.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Profesion?lov? nebo amat??i.... > Datum: 08.2.2012 14:05:25 > ---------------------------------------- > "V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se > sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní > mezistěnami atd. až dorazí do Kanady." > > A jak se dostanou přes amazonský prales, přes orinocký prales, přes rovník, > přes socialistickou Chavezovu Venezuelu, přes panamský průliv, přes další > socialistickou Nikaraguu atd? A hlavně proč by jezdili pro včely až hluboko > na jižní polokouli do Argentiny? Neškodilo by trošku víc zeměpisu? > > Pokud je mi známo jezdí pouze z jižních států USA do severních států USA, > případně od Missisipi, kde zimují, přes Skalisté hory za plantážemi do > Kalifornie na západní pobřeží. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55869
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866)
"V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní mezistěnami atd. až dorazí do Kanady."
A jak se dostanou přes amazonský prales, přes orinocký prales, přes rovník, přes socialistickou Chavezovu Venezuelu, přes panamský průliv, přes další socialistickou Nikaraguu atd? A hlavně proč by jezdili pro včely až hluboko na jižní polokouli do Argentiny? Neškodilo by trošku víc zeměpisu?
Pokud je mi známo jezdí pouze z jižních států USA do severních států USA, případně od Missisipi, kde zimují, přes Skalisté hory za plantážemi do Kalifornie na západní pobřeží.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55868
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Brenner (85.160.7.91) --- 8. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55852) (55864) (55866)
To, že by se nad určitou mez napadené včelstvo odrojilo nebo lépe řečeno opustilo svůj plod, by bylo docela elegantní řešení. Ten postup amerických včelařů je jistě zajímavý a pravděpodobně i ekonomický, ale přece jen s tradicí včelařství v Evropě příliš nekonvenuje...
Jinak ale při opuštění úlu by hrozilo nebezpečí, že při snůškové přestávce by dílo bylo vzápětí vybráno jinými včelstvy a opět by se proces opakoval.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55867
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55852) (55864)
Důvodem odletu těch včel není Varoa ale monzumy jsou to stěhovavé včely. Právě to stěhování je důvodem, proč se to napadení neprojevuje tak drasticky. Možná by stálo za úvahu toho nějak využít. Úspěšně toho pak využívají také na amerických kontinentech. V Argentině nakoupí včelstva, kamiony a začnou včelařit. spolu pak se sluncem postupují na sever Plné medné plásty prodávají spracovatelům doplní mezistěnami atd. až dorazí do Kanady. Tam úly i včelstva zlikvidují . Kamion prodají a letí zpět do argentiny. Sami nemají potíže s chorobami , ale???
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> > Předmět: Re: Profesionálové nebo amatéři.... > Datum: 08.2.2012 12:10:28 > ---------------------------------------- > Dne Tuesday 07 of February 2012 19:28:41 Brenner napsal(a): > > Také bych měl s takovým rozhodnutím velký problém. Jenom jsem chtěl > > naznačit, na jak vratkých základech stojí některé domněnky, a přitom je > > třeba pravda mnohem jednodušší. > > A beze sporu je i fakt, že včelky žijí s roztočem relativně krátce, to máte > > pravdu.. > > no ale taky by pak ta varoatoterance mohla dopadnout jako u vcely vychodni - > tedy po napadeni na urcitou mez by se proste vyrojily a odletely. Ohledne > vcel asi evoluce, ohledne vcelaru .... ? > > -- > > > > S pozdravem > > Jan Cervenka > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55866
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 8. 2. 2012
Re: dotace (55765) (55782) (55783) (55784) (55789) (55791) (55804) (55812) (55825) (55827) (55830) (55834) (55841) (55846) (55847) (55848) (55849) (55853) (55861)
To ze nekdo ve svem volnem case a kolikrat na ukor nej(kdo ho ma tolik,kolik by chtel?) vykonava nekterou z funkci v Csv,mu jiste nebrani pouzivat vlastni rozum a vlastni oci..A kolikrat by s tim clovek s chuti prastil...JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55865
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 2. 2012
Re: Profesionálové nebo amatéři.... (55850) (55851) (55852)
Dne Tuesday 07 of February 2012 19:28:41 Brenner napsal(a): > Také bych měl s takovým rozhodnutím velký problém. Jenom jsem chtěl > naznačit, na jak vratkých základech stojí některé domněnky, a přitom je > třeba pravda mnohem jednodušší. > A beze sporu je i fakt, že včelky žijí s roztočem relativně krátce, to máte > pravdu..
no ale taky by pak ta varoatoterance mohla dopadnout jako u vcely vychodni - tedy po napadeni na urcitou mez by se proste vyrojily a odletely. Ohledne vcel asi evoluce, ohledne vcelaru .... ?
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55864
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55864 do č. 55924)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu