Včelařská konference

RP:
Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno.
-----

Nevím kdo tady propagoval 6 ošetření zazimu plis dobrovolný nátěr plodu.

Jen tak mimochodem, nyní v MVO není nelogičnost, že si včelař může na jaře natírat plod když bude jen chtít a nebude to podloženo nálezem.

A povídá se, že to byly poslední Mimořádné Veterinární Opatření - protože na varoáze není nic mimořádného, nákazu se nepodařilo zdolat a je všude a bude pořád, takže to bude jako každé jiné parazitální onemocnění. Jako třeba kokcidioza atd.

Karel

"ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci."

Já neznám přesné hodnoty rozpustnosti. Uvedený proces ale může v pohodě fungovat, pokud rozpustnost Amitrazu ve včelím vosku bude třeba 10 - 20 gramů Amitrazu ve 100 gramech vosku a rozpustnost ve vodě bude třeba o dva řády menší, 0,1 - 0,2 gramů ve 100 gramech vody.
Rozpustnosti bych jinak odhadl, podle toho, co si pamatuji o vzorci Amitrazu ( nechce se mi ho hledat) na cca 1 gram ve 100 gramech vody a na jednotky až desítky gramů ve 100 gramech vosku nebo odpovídajícího organického rozpouštědla.
U pyrethroidů to bude tak asi tisícina gramu ve 100 gramech vody a v podstatě neomezená mísitelnost v tucích a odpovídajících rozpouštědlech.

Co se týká rezistence, podle mně vliv rezidují ve vosku je až sekundární. Pokud se mluví o rezistenci vzniklé jinde než u nás, je třeba se ptát za prvé, jestli tam bylo to léčivo volně dostupné nebo ne a za druhé jestli bylo někým jako u nás veterinou strikně předespána doba a počet léčení jako u nás a regulovány nějakým podobným dozorem jakým jsou u nás ZO včelařů anebo ne. A to v posledních 5 - 15 letech před vznikem rezistence roztoče.

Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno. Populace včelstev v určité oblasti je totiž propojená i rezistencí roztočů. Pokud tito masaři budou léčit vždy o trošku víc než ostatní včelaři, budou mít vždycky zdravější včelstva, ze kterých bude víc medu a na jejich ošetřování spotřebují zároveń méně času. Zatímco jejich sousedi, kteří budou léčit méně neboli podle předpisů veteriny, budou mít potíže a vyšší pracnost, protože tu postupující rezistenci za masaře odnesou právě oni. Včelstva náchylnější k varaóze jim zeslábnou a nepřinesou nic nebo přímo vyhyne část jejich chovu nebo i celý chov. Přitom pokud budou to nadužívání dělat v rozumné míře, nejspíš to nepůjde ani ničím prokázat.
Jinak snaha získat z chovu co nejvíc a za co nejmenší spotřeby času a prostředků je logická , u profesionálů dokonce je potřebou jejich ekonomického přežití, ale pokud se to děje nadužíváním léčiv, je to prostě chyba.

Radim se nam trochu rozepsal,

ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.
P.

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan
-----

Ta rezistenjce je lokální (tedy jak kde) a přednáší o ní i ředitel Dolu p.Kramler. Takjže to není ždáná pomluva a navíc se neytýká jen Gabonů ale prý i dalších kontaktních přípravků se stejnou účinou látkou. Pochybuji že by třeba porf. Fries řešil ve Švédsku rezsitenci na Gabon, takže je to asi větší záležitost.

Ty testy se dělají "jako" aby se to vůbec mohlo distribuovat, nebo to alespoň tak do loňska bylo.

Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a je to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.


A divím se, že o snižující se účinnosti Gabonů nevíš? To je snad už tři roky oficiálně přijímano a i přednášeno, předtím to jen tvrdila "opozice" na základě svých pokusů a měření.


A Dr.Kramlůer již před lety na otázku jestli je nějaká mapka jak de je rezsitence odpověděl, že si to každý musí zjistit sám monitorováním spadu po nasazení a předtím. Lysá nad Labem, nejmíň tak dva roky zpět. Naposledy letos na jaře ve Vysoké Libni.
Karel

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt
potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním
rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak
přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k
arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel"

Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel

Příteli děkuji!
Konečně fundovaný a věcně podložený příspěvek. Ale mičurinci stejně budou vykádat to své "co píšou je blbost já to udělám podle svého, příbalový leták je k ničemu, Ing Veselý ničemu nerozuměl atd.". Tak ještě jednou dík.

Ono je i otázkou;

1.  co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

">>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou
skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel"

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel

Díky za fundované doplnění. Máme podobný osud. Nejen u léčení včelstev to chce dvě věci: znalosti a selský rozum.

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek  je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.)
je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za
krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku
nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu -
použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel
Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme
odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha
přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel"

Včera jsem se začetl do Knihy prof. Tautze - Fenomenální včely. Doufám, že to nekomolím.

A je tam pškná kapitola. tak nějak "Plásty - největší orgán včelstva" kde popisuje velké množství funkcí které plást plní ve včelstvu. Od té kolébky včel po komunikační.

Takže jsem při tom přemýšlel, co vlastně těm včelám vadí, když nyní vydrží podstatně méně.

Osobně nevyměňuji vosk za mezistěny - mám je převážně ze svého, a hlavně v poslední době mají od 1/3 do 1/2 plást plochy v plodišti z vlastného vosku bez reckylace - volná stavba. A budu to zvyšovat jak budu obměňovat.

Takže za pár let uvidím, zda je ten stávající recyklovaný vosk opravdu dak dobrý na rozdíl od toho Švýcerskýho, jak mě kdysi přesvědčoval jeden výrobce mezistěn.
:-)

Karel

"Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější. "

Ono je třeba tu chemii nastudovat trochu víc do hloubky, ne jenom povrchně, jinak se člověk vystavuje nebezpečí trapasu.
Jasně že je Amitraz lipofilní látkou, ono jsou totiž lipofilními látkami většina organických látek, už ze své podstaty. Amitraz je ale taky polární látkou, protože ve svém cyklu obsahuje jeden nebo dva atomy dusíku, přesně to už nevím, které díky odlišné elektronegativitě k uhlíku zavádějí do molekuly Amitrazu polarizaci náboje. Tudíž je taky nezanedbatelně rozpustný ve vodě.
Mluvit tedy na základě toho, že látka je lipofilní, o tom, že se vstřebá do vosku a propolisu a tam zůstane netknutá je nesmysl.
Za prvé je třeba znát obojí rozpustnost látky, , v tom tuku i ve vodě. Na základě těchto hodnot vznikne číslo, takzvaný rozdělovací koeficient, který říká, jaké množství amitrazu se vstřebá do vosku a jaké množství zůstane na povrchu rozpuštěno ve vrstvičce vlhkosti uvnitř úlu. Ale ani to ještě není konec. Prostředí ve vodě na rozdíl od tuků je velice reaktivní a tak amitraz rozpuštěný v té vzdušné vlhkosti se začne rozkládat. A protože chemické děje v prostředí jsou dynamické, pokud tedy začne ve vrstvičce vlhkosti Amitrazu ubývat rozkladem, z rovnováhy dané rozdělovacím koeficientem se stane nerovnováha a Amitraz nadifundovaný do vosku začne difundovat zpátky do vrstvičky vlhkosti ve snaze obnovit rovnováhu. Ten děj trvá tak dlouho, dokud prakticky všechen Amitraz z vosku neprodifunduje zpátky do vrstvičky vzdušné vlhkosti, kde se rozloží. To trvá tak od hodin po týdny v závislosti na tom, jakou koncentraci určíme jako limitní.
U pyrethroidů to trvá podstatně pomaleji, snad nejméně roky nebo prakticky vůbec, protože pyrethroidy jsou obecně mnohem víc rozpustné ve tucích a mnohem méně ve vodě a taky jejich reaktivita - rozklad ve vodě bude podstatně pomalejší.

A nechápu, proč se tady o tom furt mlží. Tohleto, jen v trochu jednodušší podobě, jsem říkal "dědkům" na schůzi výboru ZO už někdy v letech 1987 - 89, jak se objevilo první léčivo s tau Fluvalinatem. Nevím jak dnes, ale tehdy když to člověk na škole nevěděl a vyfasoval tu příslušnou otázku, tak z zkoušky prostě vyletěl. Byl jsem tehdy čerstvě ze školy.
Dědkové tu informaci tehdy přešli mlčením, asi jsem pro ně nebyl ve včelaření dostatečně zkušený a dostatečně dlouholetý včelař. A prakticky do roka a do dne kterýsi z nich přišel na schůzi výboru celý excitovaný, že prý jakýsi "strašně starý, strašně zkušený a strašně prošedivělý" učitel včelařství objevil veledůležitou věc kolem varaózy a to že tau Fluvalinát je rozpustný v tucích a prakticky nerozpustný ve vodě a že tak zůstává ve vosku jako reziduum. Všeci dědkové ve výboru z toho tehdy byli strašně nadšení a snad se šli po schůzi z radosti i ožrat nebo co. Že tím varaóze zasadili tvrdý úder nebo co.
A pro mě to byl jeden z důvodů, proč jsem začal uvažovat o tom, co vlastně ve výboru ZO dělám. Což za nějaký rok vyvrcholilo mým přerodem z člena výboru ZO v řadového člena , za poněkud nestandartních okolností.

"""Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.""""
Amitraz je pevná krystalická látka a pod obchodním názvem Varidol je dodáván již v rozpuštěném stavu v oleji. Pro vlastní aplikaci tedy aerosolování je pak tento roztok dále rozředěn v acetonu. Ani aceton, který se stejně velmi rychle po aplikaci odpaří a odvětrá z úlu (rychleji, než bývá doba setrvání v roztoku před aplikací) a olej nejsou látkami, ve kterých amitraz tak rychle degraduje. Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější.

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel

Vsusicky:
Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.
-----

U nás byly ale Gabony do loňska filtrovány - blokovány ČSV - přes to vlak nejel.

Takže až letos to bylo teoreticky na včelaři.

Ale jinak souhas.

Na druhou stranu - mám pocit že to Gabony neřeší - když lidi flákají fumigaci v říjnu aby marně spoléhaly na nějaký aerosol s 60% účinností co jim přijde někdo udělat a věří v jeho všeomocnou účinnost.
A nic jiného neznají než komprsor a zimní vyšetření měli.
Zase není problém s odbytem medu. :-)

Karel

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.

Proč se tedy v lahvičce nerozpadá do pár dnů, ani za pár roků?
Úl je komplet potažen směsí vosku a propolisu. Amitraz je aplikován v roztoku oleje a acetonu (ideální nosič). Pokud vím, to jsou homolipidy, tedy ideální prostředí pro uchování amitrazu. Pokud dojde k rozložení amitrazu, je třeba to rozvinout, na co se amitraz rozkládá. Je to ještě horší.

""Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho.""

Amitráz je velmi nestabilní látka, která se velice rychle rozkládá a žádná rezidua tudíž v úle nezanechává. Na rozdíl od syntetických pyretoidů - acrinatrin a tau-fluvalinát (Gabony, Mavrik,...), které jsou rozpusté v tucích a tudíž mohou kontaminovat i vosk na stěnách nástavků. To amitráz skutečně neumí a i proto na něj neexistuje rezistence - tedy kromě včelařů hypochondrů.

 
177406754.261607349.1368463365.1381528322.1381650853.18; __utmz (83.208.196.187) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ organizace (62596)
Letos nepadaji, protže bylo období několikrát bez plodu a pak roztoč nesnáší nadměrné teploty co byly v červenci. Už to bylo pře několika lety, kdy byly vysoké letní tepolty taky bylo minimum roztočů. Jaký je na to váš názor. Poprvní fumigaci varidolem v některých včelstvech nespadl žádný roztoč jinde a to byla vyjíka tak dva až tři.(do 15% včelstev na stanovišti)
----------
 
vnímam to podobně jako Vy
 
Je zajímavé pozorovat spady
 
Např u mě po první fum taktikem na stanovišti se 70 včelstvy u kranky spad 50 ku 50 (loni byli tyto včelstva ošetřovány jen Km a Kš)
 
50% spad do 20 a 50 % spad kolem dvouset dvě včelstva nad 1000 jakoby výrazně nic mezi tím
 
jiné stanoviště s oddělky a smetenci se spady po první fum do 20
 
At se daří a budiž našim včelstvům at je brouk milosrdný
 T:P
 
 

"""""""Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."""""
Jasně, že je aerosol účinnější, než fumigace. O to se nikdo nepře. KaJi psal, že se neprokázalo, že aerosol lépe proniká do chumáče. To je o něčem jiném.
Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho. Proto je ta účinnost tak dobrá, ale za jakou cenu. V tom jsme světoví.

No a o to jde. Jít s vyzimovaným včelstvem do sezony bez roztoče nebo pouze s minimálním množstvím to je přece účel podzimního a zimního ošetření. Nevhodně provedené ošetření může být i příčinou až expiozivního rozšíření varroa. Potom samozřejmě včelař začne s kyselinou a pokud nezná perfekně zásady její použití spláče tak řekne ono to nefunguje. Ona aplikace kyseliny je značně náročnější než jiné přípravky na znalosti. A nemusí to fungovat zrovna tak jako jiné přípravky.

Je to docela zajímavé. Samozřejmě prvotní náklady jsou vyšší, ale ošetřování bez otvírání včelstev v prosinci se mně jeví rychlejší a komfrtnější. V naší organizaci ošetřujeme aerosolem ca 1200 včelstev ročně, vyjímečně je v zimní měli více než 3 roztoči v průměru. Vlivů na kvalitní ošetření s dobrým výsledkem je asi více. Nejčastěji jsou to neometené podložky po třetím ošetření atd. Je dobré, že SVS konečně povolila alternativní přípravky. Domnívám se, že jsou ale pro chovatele, kteří mají hluboké znalosti o životě včel a také velmi hluboké znalosti o roztočovi varroa.

Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti?

-----

Je nějaká výhoda?

O žádné nevím.

Na nzákladě všeobecné propagandy jsem si vyvíječ v 2005 koupil a třikrát aerosoloval 2x voda, 1x aceton v domění že je to daleko lepší.
Naposledy na podzim 2007 - to byly úhyny jak prase a nebyl rozdíl mezi těmi co fumigpvali a aeroslovali.

Tehdy samozřejmě zařval varovný informační systém - tedy žádný nebyl tak jako dnes, Gabon byl vyjímečně rozdáván, ale až v srpnu atd.

Ale pokud by byl VAt nejak účinný tak na izolovaném stanovišti by nemohlo dojít k úhynům. Ne?

A od 2008 aerosol nepoužívám a stavy včelstev mi stoupají, i když samozřejmě kopírují trendy v okolí.

Karel

řekl bych, je to nákladné díky kompresoru a vyvíječi.
Výhodou je menší závislost na počasí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: OndrejV <vacha/=/vju.cz>
Datum: 15. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti? Mam mensi pocet vcelstev
a uvazuji, ze pokud nebude spravne pocasi, udelam misto fumigace aerosol
vodou + samozrejme v prosinci aerosol acetonem.

Ondrej


__
P.S. (217.117.209.5) --- 15. 10. 2013
Re: Léčení (62598) (62599) (62604)
Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem
nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče
včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se
prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje
zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože
ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti? Mam mensi pocet vcelstev a uvazuji, ze pokud nebude spravne pocasi, udelam misto fumigace aerosol vodou + samozrejme v prosinci aerosol acetonem.

Ondrej


__
P.S. (217.117.209.5) --- 15. 10. 2013
Re: Léčení (62598) (62599) (62604)
Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

PS:
CHybí Vám u oštření bod c. A samozřejmě tam není konkretizován aerosol, ale když budete ošetřovat po 21 dnech tak kolem 20.listopadu bývá vhodná teplota k fumigaci již vyjímečně a nezbývá než aerosol.

------

Jak mně ty včely mohly přežít období bez aerosolu?

A proč si myslíte, že aerosl vniká do chomáče že může být i při nižší teplotě účinný? To je někde průkazně dokázáno nebo jen reklama výrobce?

A jak je možné, že se mi o Vánocích nebo po Vánocích dařilo fumigovat, hlavně když jsou prolety a včely jsou rozvolněny v úle a stahují zásoby?

Karel

http://www.ceskapozice.cz/domov/ekologie/vcely-kvuli-zplodinam-z-dieselovych
-motoru-nenachazeji-kvetiny?showcomments=1#comments

Každá SVS vyhodnocuje stev ve svém kraji,

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VĂ??????elaÄ?????skÄ?????Ä????Ă???? organizace

"Mnoho těchto diskusí a nedorozumění je způsobeno tím, že KVS si nařizují v
jednotlivých krajích některé věci různě."

Šak ano, ale to musela celá ZO vyplňovat formulář u Každého včelstva a
počítet a počítat. Téměř nikdo do toho nectěl jít. všechny organizace  to
hned vzdaly a nasadily 90. My taky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Včelařská organizace

"Mě se líbí jak to mají klůcí z dolu vymakaný a podmíněný formulkou o
podkladech po ošetření  PA92
 
To je komerce zabít dvě mouchy jednou ranou :-)
 
"Pepo když jsou takové tlačky tak by to členum na revandž mohli za podklady
rozdávat i zadarmo ne" :-)
 T:P
 
----------------------------------------

Klinické zkoušky se dělají proto aby gabon byl uznán jako léčivo a mohl do 
celé EU, dodeť to byl jen doplněk. 

pepan"

Objevil jsem inzerát, možná kdo je z Prahy toho využije.

http://vcelarskenoviny.cz/inzerce/2-nabidka/21-fumigator.html

_gp_

CHybí Vám u oštření bod c. A samozřejmě tam není konkretizován aerosol, ale když budete ošetřovat po 21 dnech tak kolem 20.listopadu bývá vhodná teplota k fumigaci již vyjímečně a nezbývá než aerosol. Ale ten kdo spěchá a ošetřuje po týdnech, tak má sice odpracováno, ale s velkou pravděpodobností také nezlikvidované roztoče. Podmínkou pro kvalitní ošetření fumigací je přece teplota nad 10°C. Při nižších teplotách klesá účinnost ošetření. Těch 10°C je bezpečnostní hranice pro opravdovou kvalitu.

KVS Plzeňský kraj


Čl.2

Podzimní ošetření
(1)
Chovatelům včel se stanovišti včelstev na území
Plzeňského kraje se nařizuje:
a)do 30. září 2013 vložit na dna úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby pokryly celou plochu dna úlu.

b)v období od 10. října 2013 do 31. prosince 2013 v
intervalech 14 –21 dnů mezi jednotlivými ošetřeními zajistit

a)trojí ošetření všech včelstev na stanovišti přípravkem
Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel podle přílohy tohoto nařízení v souladu s příbalovou informací
k jeho použití

d) provést odstranění zavíčkovaného plodu vyřezáním nebo rozdrásáním před druhým nebo třetím ošetřením podle
písm. b)
/podstatné odstavce/


není tam aerosolové ošetření v prosinci a bezplodé první ošetření,jak asi máte nařízeno jinde.

Letos nepadaji, protže bylo období několikrát bez plodu a pak roztoč nesnáší nadměrné teploty co byly v červenci. Už to bylo pře několika lety, kdy byly vysoké letní tepolty taky bylo minimum roztočů. Jaký je na to váš názor. Po první fumigaci varidolem v některých včelstvech nespadl žádný roztoč jinde a to byla vyjíka tak dva až tři.(do 15% včelstev na stanovišti)

 
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace (62564) (62565)Na ÚSKVBL jsem nic nenašel, možná jsem hledal špatně. Proč mě to 
zajímá? Chtěl bych vědět co je v oboru nového. My, (Plzeň) v příloze 
například nemáme gabony, ale máme například tau-fluvalinát - MP 10 FUM 24 
mg/ml roztok. Ne že by se mě po gabonech stýskalo, dával jsem je jen jednou, 
někdy před 20-ti léty.
Nikde jsem ale neviděl něco ke střídání fumigantů. Střídání v jednom 
roce, například 2x amitraz a 1x tau-fluvalinát, nebo jednom roce jedna 
chemie a v druhém jiná. Opět bych chtěl jen informaci. Sám jsem přesvědčen, 
že když už musím, tak amitraz (VariDol) je o trochu menší "svinstvo".
S kyselinou mravenčí (FormiDol) mám divné skušenosti. Loni nepadali 
roztoči (do 15 ks) a po fumigaci tisíce a i včelstva. Letos opět do 10 ks a 
po první fumigaci jsem nenalezl roztoče ani jednoho. Vím, že jsem něco musel 
udělat špatně, ale co nevím.
Jak dopadnou včelstva po letošní jedlové medovici je ve hvězdách.
Vašek
------------------------------------------------------
 
Vytvořte si vlastní antirezistentní plán. Je z čeho čerpat, nejenom z MVO, ti chlapy nejsou neomylní a popadané včelstva vám po zimě neuhradí bacha na to.
 T:P

Tak nařizuje nebo neařizuje?

Mě se líbí jak to mají klůcí z dolu vymakaný a podmíněný formulkou o podkladech po ošetření  PA92
 
To je komerce zabít dvě mouchy jednou ranou :-)
 
"Pepo když jsou takové tlačky tak by to členum na revandž mohli za podklady rozdávat i zadarmo ne" :-)
 T:P
 
----------------------------------------

Klinické zkoušky se dělají proto aby gabon byl uznán jako léčivo a mohl do 
celé EU, dodeť to byl jen doplněk. 

pepan

Mnoho těchto diskusí a nedorozumění je způsobeno tím, že KVS si nařizují v jednotlivých krajích některé věci různě.

Kontrola na 1D se může provádět do výplaty 1D. Je pravda, že v půlce února příštího roku je již pozdě. Myslel jsem to spíše jako zjištění případného úbytku včelstev a důvodů, proč tomu tak bylo - nemoci, loupež, rejsek a pod.

Příteli já to napsal jak to někde vypadá . Ted su starej dědek ale takový
čurbes co ted někde je jsme si nedovolili. To jestli má být ta svoboda tak
amen snámi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: P.S. <stanislavpe/=/atlas.cz>

Datum: 14. 10. 2013

Předmět: Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace


"Přátelé já žasnu. Máme spolkový časopis, máme přednášky a stále někteří

nemají ani ponětí, jak léčiva používat a jak působí. V nařízení SVS je

toto: v době od 10.10.2013 do konce roku 2013 provést 3 x ošetření

Varidolem. Varidol má příbalový leták tak, jako každé jiné léčivo stačí

pečlivě číst a nevymýšlet si. Jasně je 2 kapky na nástavek 39x24 normálního

včelatva, v případě 2 nástavků 4 kapky a je to. Vše navíc je zbytečné

zanášení reziduí do vosku. Ale máme svobodu a on se vždy nějaký mičurinec

najde"

Rozhodující bude vyšetření zimní měli, ale dle mně tam je jeden čertík. Směsný vzorek je průměrem. Může být, že na stanovišti jsou ve spadu roztoči pouze z několika včelstev, ale celé stanoviště je poté pozitivní. Ideální by bylo vyšetření jednotlivzch vzorků, ale nějakých 450 000 vzorků v republice je nereálné. Tak budeme nadále průměrní.

------

Bylo opakovaně prokázáno že vyšetření propívá jen laboratořím k ziskům v zimním období kdy chcípl kšeft.

Z hlediska nákazy je to neprůkazné - hlavně u nástavkových úlů.

Rozhodující je napadení v létě.

Karel

No ve vyhlášce Ústecké KVS je nařízeno i letní ošetření do 31.7. s tím že, před posledním vytočením lze použít pouze KM. To bych rád viděl, kolik včelařů ho skutečně udělalo.

vosy v úlu

To to na střídání nestačí ten fluvaliát- amitraz- a kyselina mravenčí, mě
bohatě. střídaní tří účinných látek je až dost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace

"Na ÚSKVBL jsem nic nenašel, možná jsem hledal špatně. Proč mě to
zajímá? Chtěl bych vědět co je v oboru nového. My, (Plzeň) v příloze
například nemáme gabony, ale máme například tau-fluvalinát - MP 10 FUM 24
mg/ml roztok. Ne že by se mě po gabonech stýskalo, dával jsem je jen jednou,

někdy před 20-ti léty.
Nikde jsem ale neviděl něco ke střídání fumigantů. Střídání v jednom
roce, například 2x amitraz a 1x tau-fluvalinát, nebo jednom roce jedna
chemie a v druhém jiná. Opět bych chtěl jen informaci. Sám jsem přesvědčen,
že když už musím, tak amitraz (VariDol) je o trochu menší "svinstvo".
S kyselinou mravenčí (FormiDol) mám divné skušenosti. Loni nepadali
roztoči (do 15 ks) a po fumigaci tisíce a i včelstva. Letos opět do 10 ks a
po první fumigaci jsem nenalezl roztoče ani jednoho. Vím, že jsem něco musel

udělat špatně, ale co nevím.
Jak dopadnou včelstva po letošní jedlové medovici je ve hvězdách.
Vašek"

Krmičky jej na svých tělech zahášejí do buněk a když do nich před
zavíčkováním hupsne samička tak se ocitne pro ni v nepříznivém prostředí
položí vajíčko ale nový roztoč, sameček pak není schopen dalšího množení 
včela pak není poškozena sáním nekolia novými a má šanci se dožít jara.
Prota také gabony musí být v prostoru kde se nacází plod, Všady jinde je k
ničemu.
pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: P.S. <stanislavpe/=/atlas.cz>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VĂ??????elaÄ?????skÄ?????Ä????Ă???? organizace

"A opět. Gabon, kde účinnou látkou je fluvalinát nezabrání množení roztočů v
buňkách. Je-li tok možné nazvat jeho výhodou je dlouhá doba působení a to
je právě těch udávaných přibližně 30 dní o které je jeho účinnost
neoslabená. Předpokládá se, že by mohl usmrcovat i roztoče v zavíčkovaných
buňkách. Samozřejmě nátěr plodu je něco jiného tam je povrch zavíčkované
buňky zasažen naplno, ale tím, že včely na nožičkách roznášejí fluvalinát z
gabonu je to pouze prahové množství. U nás v karlovarském kraji nařizuje
druh léčiva SVS a případné použití gabonu se nařídí dle vyšetření zimní
měli. Ale vždy v celém kraji."

Klinické zkoušky se dělají proto aby gabon byl uznán jako léčivo a mohl do
celé EU, dodeť to byl jen doplněk.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: P.S. <stanislavpe/=/atlas.cz>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VĂ??????elaÄ?????skÄ?????Ä????Ă???? organizace

"Gabony jsou sice dva, ale PA je v klinických zkouškách aobsahuje
acrinathrin. Asi vědí proč klinické zkoušky počaly v 2010 a dodnes není
rozhodnutí."

Gabony jsou sice dva, ale PA je v klinických zkouškách aobsahuje acrinathrin. Asi vědí proč klinické zkoušky počaly v 2010 a dodnes není rozhodnutí.

Odkazuji na stránky VÚV Dol: www.beedol.cz/produkty a služby/léky.

Opravdu je v karlovarském kraji nařízena léčba Varidolem nebo alternativními přípravky, záleží na chovateli. V Gabonu PF 90 mg, MP10 FUM 24 mg/ml, M-1 AER 240 mg/ml je tau-fluvalinát a ten je méně účinný než Varidol 125 mg/ml. Tím, ale neříkám, že je neúčinný. Z tohoto důvodu tam kde byl použit v podletí Gabon není vhodné používat M-1 a MP10.

Jednotlivá nařízení vydávají krajské veterinární správy.
A když už tak píšu o nařízení v našem kraji opoměl jsem, že v článku 1, odst. 2. je i použití alternativnch přípravků a to kysleliny maravenčí a thymolu to vše v souladu s příbalovou informací k jejich použití. Thymol jsem u jednoho včelaře cítil na 20 m od včelnice. Značně páchne. Takže dnes kdo chce nemusí použít Varidol pokud léčil tímno způsobem. Žádné protokoly, jako dříve se nevypisují. Rozhodující bude vyšetření zimní měli, ale dle mně tam je jeden čertík. Směsný vzorek je průměrem. Může být, že na stanovišti jsou ve spadu roztoči pouze z několika včelstev, ale celé stanoviště je poté pozitivní. Ideální by bylo vyšetření jednotlivzch vzorků, ale nějakých 450 000 vzorků v republice je nereálné. Tak budeme nadále průměrní.

Nepodepsaný:
gabony jsou dva každý s jinou úšinnou látko a mají se střídat. a právě
jejich výběr je na té komisi. Ta jej objedná a tak vlastně zajišťuje druh
na okrese léčiva celoplošně.

-------

Opět omyl - rezistenci to nezapbránilo a nepomůže - je to jedna skupina úč. látek a VD je odolný vůči oběma - viz asi dvě čísla Moderního včelaře zpět - rozhovor s prof. Friesem.

Od letošního roku rozhoduje o ošetřování včelař v souladu s nařízením SVS.

Komise byly zrušeny, i když si je ZO může odhlasovat.

Karel

Anonym:
V nařízení SVS je toto: v době od 10.10.2013 do konce roku
2013 provést 3 x ošetření Varidolem.

------

Silně pochybuji.

V každém kraji je jiné MVO SCVS, takže by to chtělo vědět o jaký kraj se jedná.

Ale pochybuji že je nějaký kraj kde je to takto jednoduše napsáno. Co třeba M1 a další nyní legální možnosti.
A určitě jsou kraje kde je 15.10.

A už určitě tam nebývá do konce roku. LImitem bývá odevzdání zimní měli.

Karel

Karel

 
omlouvám se za duplicitu
  T:P

A opět. Gabon, kde účinnou látkou je fluvalinát nezabrání množení roztočů v buňkách. Je-li tok možné nazvat jeho výhodou je dlouhá doba působení a to je právě těch udávaných přibližně 30 dní o které je jeho účinnost neoslabená. Předpokládá se, že by mohl usmrcovat i roztoče v zavíčkovaných buňkách. Samozřejmě nátěr plodu je něco jiného tam je povrch zavíčkované buňky zasažen naplno, ale tím, že včely na nožičkách roznášejí fluvalinát z gabonu je to pouze prahové množství. U nás v karlovarském kraji nařizuje druh léčiva SVS a případné použití gabonu se nařídí dle vyšetření zimní měli. Ale vždy v celém kraji.

 
 ..je doporučený postup (svs), v každém kraji bude MVO vždy trochu jiná, bud to osekají nebo si tam něco i přihodí .. můžou se lišit datumy, bakteriologické vyšetřenímedu z ochraných pásem při prodeji ze dvora apod. Někteří OV jsou tolerantní takže když je třeba jde to i bez udělování vyjímekNejde jen striktně jet podle jednoho papíru zhotoveného někde v Praze (n.m.v,  ukončení snůšek apod) vždy bude co vylepšovat T:P 
---------------P.S. (217.117.209.5) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace (62564)
Přátelé já žasnu. Máme spolkový časopis, máme přednášky a stále někteří nemají ani ponětí, jak léčiva používat a jak působí. V nařízení SVS je toto: v době od 10.10.2013 do konce roku 2013 provést 3 x ošetření Varidolem. Varidol má příbalový leták tak, jako každé jiné léčivo stačí pečlivě číst a nevymýšlet si. Jasně je 2 kapky na nástavek 39x24 normálního včelatva, v případě 2 nástavků 4 kapky a je to. Vše navíc je zbytečné zanášení reziduí do vosku. Ale máme svobodu a on se vždy nějaký mičurinec najde
 

 ..je doporučený postup (svs), v každém kraji bude MVO vždy trochu jiná, bud to osekají nebo si tam něco i přihodí .. můžou se lišit datumy, bakteriologické vyšetřenímedu z ochraných pásem při prodeji ze dvora apod. Někteří OV jsou tolerantní takže když je třeba jde to i bez udělování vyjímekNejde jen striktně jet podle jednoho papíru zhotoveného někde v Praze (n.m.v,  ukončení snůšek apod) vždy bude co vylepšovat T:P -----------P.S. (217.117.209.5) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace (62564)
Přátelé já žasnu. Máme spolkový časopis, máme přednášky a stále někteří nemají ani ponětí, jak léčiva používat a jak působí. V nařízení SVS je toto: v době od 10.10.2013 do konce roku 2013 provést 3 x ošetření Varidolem. Varidol má příbalový leták tak, jako každé jiné léčivo stačí pečlivě číst a nevymýšlet si. Jasně je 2 kapky na nástavek 39x24 normálního včelatva, v případě 2 nástavků 4 kapky a je to. Vše navíc je zbytečné zanášení reziduí do vosku. Ale máme svobodu a on se vždy nějaký mičurinec najde
 

Na ÚSKVBL jsem nic nenašel, možná jsem hledal špatně. Proč mě to
zajímá? Chtěl bych vědět co je v oboru nového. My, (Plzeň) v příloze
například nemáme gabony, ale máme například tau-fluvalinát - MP 10 FUM 24
mg/ml roztok. Ne že by se mě po gabonech stýskalo, dával jsem je jen jednou,
někdy před 20-ti léty.
Nikde jsem ale neviděl něco ke střídání fumigantů. Střídání v jednom
roce, například 2x amitraz a 1x tau-fluvalinát, nebo jednom roce jedna
chemie a v druhém jiná. Opět bych chtěl jen informaci. Sám jsem přesvědčen,
že když už musím, tak amitraz (VariDol) je o trochu menší "svinstvo".
S kyselinou mravenčí (FormiDol) mám divné skušenosti. Loni nepadali
roztoči (do 15 ks) a po fumigaci tisíce a i včelstva. Letos opět do 10 ks a
po první fumigaci jsem nenalezl roztoče ani jednoho. Vím, že jsem něco musel
udělat špatně, ale co nevím.
Jak dopadnou včelstva po letošní jedlové medovici je ve hvězdách.
Vašek

To je právě tvůj omyl. On zabraňuje vývoji roztoče v buňce a umožňuje tak
dobrý vývoj zimních včel. Mrtvé samičky na podložce jsou vedlejším
produktem.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: P.S. <stanislavpe/=/atlas.cz>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VÄ?????elaĂ????skĂ????Ă???Ä??? organizace

"Opět! I použití gabonu u nás nařizuje SVS. Použití varidolu v podletí je
zločin. Důvodem je to, že Varidol nepůsobí na roztoče v zavíčkovaných
buňkách. A v podletí je zavíčkovaného plodu na několika plástech, takže
použití Varidolu v této době je opravdu velmi, velmi nebezpečné a vyrábíte
si rezistenci. Je to exemplární příklad toho jek to nemá být. A opět
manipulace Varidol po 10.10. aplikovat do včelstva bez plodu. To lze
zajistit posunutím prvního ošetření až někam kolem 25.-28.10. a druhé
ošetření nejdříve za 14 - 21 dní. I v tédo době se dá najít 1 den, kdy to
lze provést."

Těch pár korun za varidol není žádný problém To nespotřebované léčivo
přepočtu na med,  představuje tak jedno namazání chleba medem.
D1 je za již odvedenou práci v minulém roce, Jak to chceš kontrolovat v
zimě. včely jsou nezodpovědné a nevedou provozní deník a na poli nemají
píchačky. :-)
Kontrola na 1D se provádí namátkově do 15/9, nebo se musí dokládat změna
stavů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 10. 2013
Předmět: Re: VĂ????elaÄ???skÄ???Ä??Ă?? organizace

"V naší ZO mají důvěrníci 3 - 10 členů v okrsku. Včas dostanou varidol,
který objednáváme přes OO ČSV podle počtu předpokládaných včelstev na
zazimování. Důvěrníci organizují distribuci léčiv jednotlivým chovatelům.
Při ošetření pomáhají tam, kde to uzanjí za vhodné a potřebné.
Bobužel ne všichni včelaři jsou ideální. Máme hodně včelařů s menším počtem
včelstevnež než 15 a není potřebné každému dávat jednu skleničku.
Podle mého názoru by se komisionelně měla odebírat měl, jednak aby nebylo
možné upravovat počty kleštíků a jednak by se tak zkontrolovaly počty
včelstev podle žádostí o D 1."