Včelařská konference

"Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev. "

Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu. V jednom rámečku bylo tak cca pul kila medu. Tudíž práce ve včelstvu s těmito rámečky byla několikrát pomalejší než práce v zadováku s Adamcovou mírou. Akorát med byla asi kvalitnější, jednodruhovější proti Adamcově míře, díky efektu malých rámečků.
.
Co se týká prostoru a rojení, není to s tím malým úlem zas tak úplně pravda. V zadovácích se pracovalo s plásty úplně jinak než v nástavkových úlech, včelař byl v zadovácích mnohem častěji než se dneska chodí do nástavkových úlů a plásty mezi plodištěm a medníkem neustále otáčel. Výsledek byl ten, že se včely v takovém zadováku rojily zhruba stejně jako v nástavkovém úlu 1.5 - 2x větším.

"Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly."

Ovšem faktem je, že tyhlety úzkovysoké rámečky jsou jediné, který lze vyplnit nějaký klát - velký kmen kruhového průřezu tak, že z nerozběrného díla je tak na 95 % rozběrné. A dá se to provést jen s použitím pár nejjednodušších kusů nářadí, jako nože, kladívko atd. Zvláště když včelař byl z kraje, kde s dřevem pracoval každý, třeba na Valašsku.
S Adamcovou mírou to rozhodně nejde.
Dalo se tak kdysi svépomocí, tuíž levně přejít z nerozběrného díla, kdy se slabá včelstva vyřezávala v září a silná podřezávaly v dubnu na rozběrné dílo, kde se medu vyprodukovalo mnohem víc a nemusel se vyvařovat, tudíž byl mnohem kvalitnější.

Ing. Dalibor Tintera prave ted v poradu Studio Leonardo - mozno poslouchat zive nebo pozdeji ze zaznamu:

http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/host-studia-leonardo-dalibor-titera-z-vyzkumneho-ustavu-vcelarskeho--1311752

Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev.

A na pozorovací úl je to asi lepší jak něco širokého.
Pokud by ty krajní plásty byly ještě s volnou stavbou :-)
Spíš je to přirozenější pro včelstvo než něco širokého.
A na česno trubku, aby se dalo koukat ze všech stran.

Karel

Náš chovatel př. Permedla, zhotovil pozorovací úl s jednou stěnou průhlednou. Něco o něm je na http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk , 22min.10 sec.

Kdyz uz pozorovaci ul pro mlade prirodovedce a lezan navic,tak urcite ne z uzkovysokym ramkem.Spis klasika 39x30 nebo lang a klidne s volnou stavbou,at decka vidi,jak vcely stavi.Historie je sice hezka,ale pri dnesnim vcelareni krapet kontraproduktivni.Co se v mladi naucis...V pozorovacim lezanu je vcelstvo,ktere ma potrebu prostoru pro svuj rozvoj,a i kdyz ukazka rojeni bude pro decka jiste fantasticky zazitek,nejspis to nenahradi fakt,ze pokud se maji deti neco naucit,tak v podminkach dnesniho osetrovani vcelstev a takovych 5 kilo medu jiste rodice mladych prirodovedcu jiste potesi...JosPr.

Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být
úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3
tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl
Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty,
kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo
kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich
vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v
medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký
plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu,
až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly
místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky -
Gerstungy."

Způsobuje to špatné zpracování sacharózy . Někteří za příčinu uvádějí příliš
rychlé nebo pozdní krmení. Ale občasnému výskytu se snad ani zabránit nedá.
Setkával jsem se s tím i v budečácích kde se krmilo dvou litrovými krmítky 
ob den.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: 


"A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku.
Děkuji předem za odpověď. H."

A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku. Děkuji předem za odpověď. H.

Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3 tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty, kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu, až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky - Gerstungy.

Pro kroužek přírodovědců se chystám vyrobit jednoduchý(na obsluhu) úl, ve kterém budou děcka pozorovat život včel. Asi to bude ležan (bez mřížky). Předpokládám , že med nebudou vytáčet, ale budou ho vymačkávat. Přemýšlím o rámcích úzkovysokých.Že prý se na těchto rámcích včelám dařívalo, na jaře se dobře rozvíjely. Osobní zkušenosti mám jenom s nástavky 39x24 a myslím si, že pro děcka na koukání a pochopení moc vhodné nejsou. Proč se už nevčelaří v úzkovysokých rámcích? Kdysi prý existovaly(gestundy). Jakou měly nevýhodu, že se od nich upustilo? Díky za komentáře.

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co
můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Vajicka jsem sice nikdy nevidel,no kukel byla vcera na podlozkach cela rada.Ted sedim na vcelnici na slunicku,vzduch je plny vcel,ve stinu jsou 4 stupne.Voda vysrazena na foliich vcelam uz zrejme nestaci,tak uz nosi i vodu z venku,vcelstva ploduji.Repkou jsme obseti kolem dokola,tak uvidime,jak pilne letos vcelky budou..JosPr.

Ondřej (88.101.107.42) --- 4. 2. 2014

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Neznamenají nic závažného.Stímto jevem se setkávám každou zimu.Matka zřejmě začíná klást a nějaké to vajíčko jí asi odpadne.

Zdravím. Neměl by někdo na prodej inseminační přístrj, na inseminaci matek? Děkuji. Tel. 702 542 857

" co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"
**********************************
mohou tam být snad vosková zrcadélka,vyprodukovaná mladuškami a nebyl vhodný čas na stavbu,tak je vypouštějí do podmetu. Jinak vajíčka,jaká , čí ? Myslím,že přibyl do této konference šprýmař a tak jej vítáme,alespoň otočí kolo
zbytečných a nezáživných přispěvovatelů kteří mají obavu o naše včelaření a jeho budoucnost.Radu však příliš neviděti.

Asi to rychlé ochlazení. Včely se stáhli na starší púlod , aby udrželi
potřebnou teplotu hnízda. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

V tuto dobu nic zvláštního při velkých výkyvech teplot

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>
Datum: 4. 2. 2014
Předmět:

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Dobrý den, klidně to může být výkyvem počasí. V této době nad tím
nespekulujte, počkejte po proletu na kontrolu kladení. S pozdravem Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Prosím Vás všechny nezoufejte!
Včelařím od svých patnácti let s přičiněním svého otce. Nyní jsem už v důchodu.
Ať byla doba či počasí jakékoli, včely se i bez pomoci včelaře dokázaly vyrovnat s nastalou situací v průběhu let. Tak neházejte flintu do žita.

Počet nástavků pro zimu není nijak důležitý Již z předválečných výzkumů je
zřejmé, že rozhodující je půdorysný profil Podle toho včelstvo vytváří zimní
sedisko. Obvykle je to 7- 9 plástů. Z toho pak vycházely úly Lesan,
Tachovák, Čechoslovák, dokonce tento počet má i Langstroht. Po zjištění, že
včelstvo v zimě zahřívá jen zimní hrozen je za nejlepší považuje čtvercový
půdorys, jehož výhody se projevují až v sezónu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 2. 2014
Předmět: co s polštářem?

"Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,

tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky."

Ja bych se toho vubec nebal,vcelstvo stejne ploduje pod cepici zasob a smerem dolu,zacne matka klast,az prostor vcely obsadi.Pri naslednem rozsireni nahoru pujdou vcelstva stejne do nadstaveneho nastavku.Odebiram spodni ze tri bez problemu z jara(vetsinou uz je bez pylu),pouze priviram sito na 1/3,naplno ho otviram,az kdyz se otepli.JosPr

Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,
tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky.

Karle,s tým súhlasím :-)

KaJi: ano zmíněno to bylo, v souvislosti s evidencí, přehlédl jsem, omlouvám
se
JosPr. ve VF občas čtu, většinou odborná témata a v poslední době i o dění v
ČSV (jiná část) Bohužel nenajdu si dost času, abych četl více. Například z
této konference jsem nepřečetl více než 35 tisíc příspěvků (ukazuje mě to
mail klient). Snad to v penzi přečtu (nebo smažu).
V.

Kdopak si ty hosty pozval v domneni ukazky vlastni neotresitelne pozice??Urcite je ze salu nevyvencili,aniz by zblajzli obcerstveni..Kazdopadne museli mit hoste oci vyrazene jak pojistky,kdyz zjistili,ze RV uz neni stado ovci a nezabeci vzdy,kdyz baca piskne...JosPr.

Tohle tema je konecne to,co uz jsme meli mit davno.Dotaz primo na predsedu CSV a cleny vedeni a zhava novinka-ODPOVED predsedy nebo clenu vedeni.Minule vedeni dlabalo na obycejne vcelare,svaz ve svazu,ktery ve "veledile"Analyza stavu vcelarstvi dokonce zakazoval nizsim organizacnim slozkam kecat do jejich napadu.Co se tyka stanov,vyklad je na RV a ne Holascich..Pani redaktorka hned po volbach nahle "ochorela",tak uz snad nikdy nebude v casopise "kult osobnosti".JosPr.Ps:ctete vcelarske forum a ptejte se na to co Vas zajima.

Gusto, přeci jen to není u vás tak složité si přeložit oddělek a jde to většinou bez pilky. :-)

Což u nás je skoro nutnost, pokud nemáš kliku a nekoupíš zrovna to co chceš mít. :-)

Karel

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?

---------
A co můj příspěvek o 6 příspěvků níže? (č.63595)
:-) :-)


Karel

B rámik,ako píše kaji,42x27,5...dĺžka hornej latky 464 mm..robili sa aj iné dĺžky hornej latky,podľ typu úľa..Rámik A 42x22 (zander)s týmto typom sa dá stretnúť už len ojedinele..naopak,ožíva rámik C ,42x36,používaný pred rokmi v ležanoch,teraz v kombi(dadant)systémoch..čechoslovák 37x30 je popri Béčku pravdepodobne najrozšírenejší..sú aj originál optimály 11r 42X17 šírka bočnej latky 38mm,a je aj veľa modifikovaných optimálov-9-10 rámikových 42x17 so šírkou bočnej latky 35mm..samozrejme sa nájdu aj vaše 39x24,a kopa iných atypov..také ideálne ako v taliansku to tu nieje :-)

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?
2) proč, když vedení ČSV odpovídá na zásadní dotazy z oboru na cizím webu,
nemá odkaz nebo kopii na svém?
3) Zaujal mě text od nového předsedy
Stanovy nebyly porušeny, právní stanovisko AK Havel Holásek & spol. vychází
z neúplných podkladů, a především výklad stanov provádí jen a pouze
Republikový výbor
Takže:
a) členové RV hlasovali rukama-nohama (každý měl 4 hlasy) a byla překročena
nejen hranice dvou třetin, ale dokonce i sta procent.
b) nebo text stanov je jen povinná součást registrace, skutečné znění se
mění podle toho jak se členové RV zrovna vyspí.

Nejde o staré ani o nové vedení ČSV, ale jde jen o princip. Pokud je ve
stanovách něco špatně, je potřeba navrhnout změnu, zajistit většinovou
podporu a stanovy změnit. A chovat se jako lidé. Jako příklad bych uvedl
poslední zasedání RV. Pokud si pozvu hosty, mimo jiné z ministerstva
zemědělství, přijde mě vrcholně nevychované, vyhlásit neveřejné jednání a
hosty ze sálu vyhnat. Ano je to napsáno tvrdě, ale já to tak cítím. Jeden
člen RV, se kterým jsem minulý týden mluvil, mě řekl, že se styděl nejvíce
za svůj celý život.
Vašek

Včelařím v těchto úlech. Typ B vnější míra 425x275 mm,
typ E 425x 170 mm.

42x27,5cm. Oni to neřeším mají Béčko, stejně tak jako v Itálii farmář ani nevěděl jaké mají rámky. Velký a malý. To mu stačilo.


Karel

Přátelé prosím Vás kdo zná přesné míry slovenského rámku typu "B" nemůžu se mistními včelaři shodnout.
Hledal jsem na Slovenských www.stránkách ale oni míry neuváději (divné)na našich stránkách je u každého druhu přířezu vždy RM v cm.děkuji Karel

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?
-----
Předpokldám, že ČSV od ČSV ze zprávy o českém včelaření a Hradištko od MZe.

Takže samé důvěryhdné zdroje, rozdíly v desítkách procent.

---
Něco se dá dočíst zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?page=3

A tady čísla - příspěvek č4:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Analyza-stavu-oboru-vcelarstvi-v-CR?highlight=%C4%8CMSCH

Karel

TOBĚ BY TO STEJNĚ BYLO K NIČEMU.



PEPAN



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

to je tady jen mlácení prázdné slámy



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze
musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky
faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe
vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne
veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad
dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a
vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že
Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně
statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení
na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam
byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého
důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od
okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na
sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd
přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak
je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel"

přesněji řečeno matka? a sem tam larva. NEŽ TO POSTŘEHNEŠ TAK JEN PRÁZDNÉ
PLÁSTY.








pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se
píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého
zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí
všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod."

Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?

JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.

mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.

S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr

Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.

Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.

Karel

Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....

----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.

Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.

Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:

Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)

U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.

------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.



Karel

V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod.

ZB:.Kauza ČSV a Hradišťko je známa
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos
atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani
plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré
statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje.
Dnes se pro změnu  podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A
teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak
vše.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.

K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr

Nevím jak budeš mluvit až  k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k
nám.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou
Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu
desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer
neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie
jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke
vcelarstvi...JosPr"

Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.

Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr

Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.

Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr

Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.

Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).

Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel

Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

V době zásahu odspoadu - NN,VN,NN,...

Zásah spočívá ve zdojení VN - přidání Vn s MS a do něj se přehodí ze spodního cca 3 plásty s plodem a ty 3 plásty se tam trochu rozstrkají - tedy jsou proloženy MS. Takže
NN, VN,VN ,NN,...

A když přejdou nahoru tak se ten spodek odstraní.

Karel

Není Vaše odpověd trochu zmateční?Jaké je tedy pořadí VN a NNMed nástavků?