Včelařská konference

Pro kroužek přírodovědců se chystám vyrobit jednoduchý(na obsluhu) úl, ve kterém budou děcka pozorovat život včel. Asi to bude ležan (bez mřížky). Předpokládám , že med nebudou vytáčet, ale budou ho vymačkávat. Přemýšlím o rámcích úzkovysokých.Že prý se na těchto rámcích včelám dařívalo, na jaře se dobře rozvíjely. Osobní zkušenosti mám jenom s nástavky 39x24 a myslím si, že pro děcka na koukání a pochopení moc vhodné nejsou. Proč se už nevčelaří v úzkovysokých rámcích? Kdysi prý existovaly(gestundy). Jakou měly nevýhodu, že se od nich upustilo? Díky za komentáře.

Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3 tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty, kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu, až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky - Gerstungy.

Kdyz uz pozorovaci ul pro mlade prirodovedce a lezan navic,tak urcite ne z uzkovysokym ramkem.Spis klasika 39x30 nebo lang a klidne s volnou stavbou,at decka vidi,jak vcely stavi.Historie je sice hezka,ale pri dnesnim vcelareni krapet kontraproduktivni.Co se v mladi naucis...V pozorovacim lezanu je vcelstvo,ktere ma potrebu prostoru pro svuj rozvoj,a i kdyz ukazka rojeni bude pro decka jiste fantasticky zazitek,nejspis to nenahradi fakt,ze pokud se maji deti neco naucit,tak v podminkach dnesniho osetrovani vcelstev a takovych 5 kilo medu jiste rodice mladych prirodovedcu jiste potesi...JosPr.

Náš chovatel př. Permedla, zhotovil pozorovací úl s jednou stěnou průhlednou. Něco o něm je na http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk , 22min.10 sec.

Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev.

A na pozorovací úl je to asi lepší jak něco širokého.
Pokud by ty krajní plásty byly ještě s volnou stavbou :-)
Spíš je to přirozenější pro včelstvo než něco širokého.
A na česno trubku, aby se dalo koukat ze všech stran.

Karel

"Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev. "

Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu. V jednom rámečku bylo tak cca pul kila medu. Tudíž práce ve včelstvu s těmito rámečky byla několikrát pomalejší než práce v zadováku s Adamcovou mírou. Akorát med byla asi kvalitnější, jednodruhovější proti Adamcově míře, díky efektu malých rámečků.
.
Co se týká prostoru a rojení, není to s tím malým úlem zas tak úplně pravda. V zadovácích se pracovalo s plásty úplně jinak než v nástavkových úlech, včelař byl v zadovácích mnohem častěji než se dneska chodí do nástavkových úlů a plásty mezi plodištěm a medníkem neustále otáčel. Výsledek byl ten, že se včely v takovém zadováku rojily zhruba stejně jako v nástavkovém úlu 1.5 - 2x větším.

Vzpomeňte si na MiniOptimal.
To je malý úlek na 4 rámky 42x17 postavený na výšku.
Používá se jako oplodňáček.
Nebo jako malý opylovač do skleníků.

přeju pěkný večer
Libor

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

No, bylo by docela zajímavé, kdyby někdo tento starý způsob včelaření zrekonstruoval. Znova obnovil metodiku, udělal Gerstungy přizpůsobené dnešním chovaným včelstvům a potom to na videu i detailně zdokumentoval.
Bylo by z toho nejspíš takové zájmové včelaření, kde by se nehledělo na spotřebovaný čas a naopak kde by měl včelař k chovaným včelstvům mnohem blíže než se kdy dostanou včelaři s nástavky.

Pokud si dobře pamatuji, tak Gerstunky testoval nedávno ing.K. Čermák. Třeba najdete něco na jeho webu.

Řekl bych, že se úzkovysoký rámek používá, viděl jsem jeden vůz v okolí mých včel s úzkovysokými úly. Problémem bych řekl, že je rojivost, ale to mi uvízlo v hlavě z nějakého čtiva okolo výhod a nevýhod mezi úzkovysokým a širokonízkým dílem. Včela ten prostor nějak měří, to se ví, takže by to mohl být důvod. Také je rozdíl tři prostory s úskovysokým dílem nebo se širojkonízkým. Také jsem v začátcích s tímto rámkem spekuloval jako žebych zavedl dvoják na úzkovysoký plodiště ale nedopočítal jsem se použitelného standardu pro chov ve stovkách včelstev. Chyba se ukazuje ve vícepráci při manipulaci. Prošel jsem z praktického hlediska všechny dostupné rozměry, ale z výsledku slovenské míry B, Langstrothu, nebo Adamec, zvítězil jednoznačně Adamec. U NN jsou u manipulace a opotřebení vyšší a pro mne nepřijatelné náklady. Prostě bych NN jako chov ve několika stovkách sám už nezvládl právě z těchto důvodů. Vše má své výhody a nevýhody, základní vědomostí každého včelaře je kolik toho chce mít a jaké náklady to bude stát.
_gp_
.........
KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2014
Re: úzkovysoký rámek (63620) (63627) (63630)

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Keď čítam takéto príspevky tak mám zmiešané pocity, pretože od začiatku môjho vstup na pôdu včelnice, som kontroloval podmetové podložky a dôsledne, za 55 rokov som nenašiel jedno včelie vajíčko na podložke, takže nie je to tak obyčajný úkaz.

Ak naozaj sú to vajíčka, tak taká matka je chorá, pretože aj pri tomto akte musí mať matka podnet, aby sa jej vajíčka uvoľňovali z vaječníkov. Videl som matku ktorej zo zadočku trčalo vajíčko a odpadlo jej, ale to len preto, že matka toto vajíčko kládla do bunky, ale v lete!