Včelařská konference

To je spíąe otázka toho, co tam hoří. A jakou intenzitu kouře včelař
potřebuje. Měkce ztrouchnivělé vrbové dřevo (nebo hobra) hoří tak cca
dvakrát rychleji neľ třeba topolové větve, co leľely tak rok v lese na zemi.
Rozhodující je ale intenzita kouře. Kdyľ mám v kuřáku to měkké vrbové dřevo,
kuřák pokládám spíąe úplně naplocho na zem a chvílemi ąikmo na měch. Jinak
kouří zbytečně moc. Kdyľ tam mám ty málo ztrouchnivělé topolové větve,
ukládám ho nejčastěji ąikmo, nebo přímo svisle. Nejvíc si cením tak málo
ztrouchnivělého dřeva, ľe kouří tak akorát, kdyľ je kuřák v normální poloze,
tedy svisle. Takové dřevo i vydrľí v kuřáku nejdéle. Ty topolové větve od
tlouą»ky cm výąe pouľívám nejvíc. Trouchniví stejnoměrně a kůra z nich sleze
prakticky sama uľ první rok na zemi.
Ale jinak to nijak nesleduji. Není proč. Stačí se hodinu projít s ruční
pilkou a velkou taąkou v lese pod topoly, lípami a jinými měkkými listnatými
dřevinami a mám dřevo do kuřáku na rok, nebo dva. A na zpestření hobru,
vyloupané kukuřičné palice a smrkové ąiąky.


R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 08, 2004 8:03 AM
Subject: Re: 'Děravost' roątu - úspornost dýmáku


> > Jak se měří úspornost dýmáku?
>
> Mám tí na mysli jak dlouho vydrľí sám (bez dmýchání) hořet, neľ vyhoří
dávka
> paliva.
>
> Honza Čáp
>