Včelařská konference

> Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané?
> Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70%
> včelařů dopouštělo protizákoného jednání.

Asi jsem z jiného světa. Včelaři které znám v okolí, tak nikdo nechoval a
ani nechtěl chovat nic jiného než kraňku, přesněji řečeno to, co považoval
za kraňku. Asi hlavní důvod byl, že viděli, jaký pokrok jim zavedení kraňky
přineslo. Je jedno jestli to mělo 99 nebo jen 75 procet nějakého ideálu,
který nikdo neznal a ani nikdy znát nebude. Pokud někdo ví jak se pozná
živočich, který není "křížený", rád se poučím. Rokud si správně pamatuji,
tak rozbory DNA se zjistilo, že dělení ...kmen, třída, řád, čeleď, rod, druh
by se mělo revidovat, protože se například zjistila úzká příbuznost orla a
husy.

V případě EU vidím hlavní problém, že naprosto ztratila selský rozum. Sedí
někde úředník, který je hodnocen od kusu a ne od výsledku. Pokud je
předložen stylisticky krásný projekt s barevnými grafy na očividný tunel, je
schválen na úkor něčeho smysluplného. Ale nic s tím neuděláme, granty tu
jsou tisíce let, jen se jim tak neříkalo. Byly na válku, na palác, na
včelařskou školu v Novém Kníně a na miliony dalších věcí.

U Vás 70 procent kolegů mělo něco jiného než kraňku? A prozradíte co?
VP

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!)
....
Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Ad A.
Doufám že o ty evropské dotace nežádáš a ani když vám dotují plošný aerosol, Gabon a medomety.

Ale věcně - před vstupem do EU - třeba v 1990-95 - bylo to zakázané? Tedy chov něčeho jiného než Kraňky? Protože to by se asi takj 70% včelařů dopouštělo protizákoného jednání.
Podle mých znalostí nmeexistoval nikdy (30 let zpět) zákon který by přikazoval mít na včelnici jen kraňku.

Ad B

Já nevím jaké názory jaké mají zastánci jiných plemen - zeptej se až tě zas ezvoilí v Křemencové - tam registrovali chovatelské sdružení včely tmavé - třeba ti vysvbětlí proč ji legalizovali - nyní již nemůžeš zakázat nikomu její chov - je tu doma. Úředně a síldí v Křemencové.



Já znám jen pár lidí co je zajímalo zda zde někde nezůstaly zbytky původní včely než sjme to překřížili hromadnými importy.

A takovému jednání já nemám co vytknout - stejně tak jako když někdo zachraňuje a udržuje původní genofond - ať už rostlin nebo zvířat. Je mi jedno jestli to je jabloň nebo česká husa či včela.

Za současné potíže - není náhodou na vině že sem dovážíme včely od Jadranu?
Já to nevím, ale když nebudeš vědět jak se chová původní včela (Nebo její torzo) tak se to nemůžeš dozvědět.

Karel

Jak poznáš bastardizovanou domácí včelu?
_gp_


...........
JosPr (217.77.165.33) --- 14. 1. 2015
Re: chov matek (65663) (65667) (65673) (65677) (65681)

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Snad ochrana genovych zdroju,pokud ji pravne nerusi blazniva legislativa EU..(cert nam ji byl dluzen!) jeden si poridi kranku,druhy cernou,treti vlasku,ctvrty kavkazanku,to bude biodiverzita!! Vysledkem bastardi a brakovani 99 matek ze sta?Nakup uslechtilych matek z promichanych kmenu?Vyzkumnici z 30 let minuleho stoleti,kteri zbastardizovali domaci vcelu budou proti nasi generaci naprosti bridilove??Takova je Karle predstava zastancu jinych plemen???JosPr

Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.
-------
Vynechám to, že takový náklad - otázka zda čtený - má leda Včelařství a to mystifikuje jinak:-)

A proč by to nebylo možné?

Nějaký zákon to zakazuje?


Karel

Vy máte pořád jen lípu. Ten med neznáme. Na vysočině les . Jak medovnice
smrková tak puklice velká a po ní poloskrytá. Dobře tam někdo píše že má
pršet. To je pravda že včely jdou ráno za rosy potom k večeru a když
zapoledne přijde taková sprškav máte víčka od loučky k loučce. Já říkám u
nás stačí snůška týden a jsme všichni spokojeni. Bohužel někdy ve snušce
není ani ten týden Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:02:06

Předmět: Re: chov matek


""Medovicový med

krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak

dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to

pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost.

Pravdou

je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15

lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to

stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem

pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do

těch

prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až

15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele

obrazily na podněcovací snůšku Standa"



Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi

takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech

objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc,

potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět

aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden,

čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy

jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na

jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že

listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam

zasahovaly větve, byl mokrý kruh.

Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by

asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku

medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi

málo."

udělej si křídelní index. Nevím kolik ma kranka troisek , To sem si hrál tak
před 30 roky pomocí epidiaskopu . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 1. 2015 7:00:20

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro



------



Tak co tady řešíš?



:-)

Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?



Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?



Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?



Karel"

přítel Tocháček dovezl první kranku v špacír holi. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 23:51:01

Předmět: Re: chov matek


"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v

kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu

vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

Byla to jen jedna z moznosti,ktera me napadla,jen muj osobni nazor.Rozhodne mi zalezi na tom,jakou vcelu mam v nove vznikajici zastavbe kolem stanoviste. Co je sportovni nebo ne,je otazkou nazoru.Mne pripada znacne nesportovni,tvrdit vcelarum,ze je "v CR mozne chovat jakekoliv plemeno vcely medonosne"(www.modernivcelar.eu-CSV zalozil uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave) a tim mystifikovat 50 000 vcelaru v CR..JosPr.

Pane Polďžek děkuji za radu.S pozdravem Petr Zakouřil

Mě se také zdá přijatelnější to rozhraní v té vrchovině
Jinak s tím souhlasím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 14:52:32
Předmět: Re: chov matek

""Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře
na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady
existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom
žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost
šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná
doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené
oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na
styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké
možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích
druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá
včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka."

"Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever Evropy včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat.."
Podle mně psát o nějakém rozhraní a dělit oblasti původního výskytu ostře na Čechy s černou včelou a Moravu s kraňkou je nesmysl. Ty včely tady existovaly minimálně 10 tisíc let , od dob posledního zalednění, přitom žádná ostrá hranice, přes kterou by se včely nedostaly, tady není. Rychlost šíření nějakého cizorodého genu je v případě málo zavčelené oblasti daná doletem trubců, to je až 10 - 15 kilometrů ročně, v případě hodně zavčelené oblasti tak půl kilometru, kilometr. Za ty tisíce let existence se tedy na styku černé včely a kraňky dozajista vytvořilo přechodné pásmo , široké možná až několik stovek kilometrů, kde fungovala směska obou těchto včelích druhů či ras. V nížinách a udolích v lužních lesích atd více spíš černá včela, ve větší nadmořské výšce v horách více spíš kraňka.

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr


--------------

Za nesportovní jsem považoval tebou nadhazovanou možnost že někdo založil Chovatelské sdružení v rozporu s literou a duchem zákona. Volil jsem schválně slabé slovo, protože pokud někdo něco udělal aby někomu škodil, tak jsou i jiná slova.

Samozřejmě na penězovody co si odkláníte do NASAvrk a další už slovo NESPORTOVNÍ není vhodné, protože nevystihuje podstatu.
Takže se starej ba vám vaše penězovody zase někdo neznámý nevyklonil. A nemuseli jste zase vybírat po pětikorunce do kasičky od starých důchodců.

Karel

Již použití slov "Naši černou včelu"je zavádějící v rámci České republiky.
Já jsem z Moravy a tady bla domovem vždy kraňská. Černá včela obývala
původně západ a sever  Evropy  včetně české kotliny a Slezska rozhraní
výskytu se uvádí někdy Českomoravská vysočina a jindy řeka Morava.Zase si
můžeme vybrat..

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 13:05:17
Předmět: Re: chov matek

"Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil,
kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce
vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u
nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že
rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve
své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých
bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci
včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v
populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto,
že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní
včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od
ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na
Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by
byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že
tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení
ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících
rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým
útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol
nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto
"alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen
při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem
dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v
názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to
do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových
platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes
40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta"
chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým
oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř
svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní
projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží
"zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou
debatu.

Broněk Gruna"

Radek Hubač:
"U skupin, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii, neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do klidu."

Připusťte si i možnost, že toto hnutí za zachování diverzity (různosti) v populaci naší včely, nemá finanční motivaci. Prostě je některým lidem líto, že něco mizí a bez nároků na odměnu pracují na záchraně zbytků původní včely. Pokud vím, na počátku byl malý grant, který dostala PSNV od ministerstva životního prostředí na vyhledávání zbytků původní populace na Šumavě. Bylo to před asi 5 ůety a jen na jeden rok. Od té doby nevím, že by byly čerpány veřejné peníze na tyto aktivyty. Takže si divolím tvrdit, že tyto aktivity nezaniknou, protože je nyní neytí žádné penězovody a pramení ze stejných pohnutek, jako ochrana chátrajících památek nebo mizejících rostlin.

Chápu, že se vám (tj. vedení ČSV) tyto aktivity hodí k předsjezdovým útokům, protože janékoliv narušení jednoty může být pro stávající monopol nebezpečné. Kdyby vám šlo primárně o prospěch oboru, bylo by na místě tyto "alternativy" podpořit, protože trvale udržitelný rozvoj oboru je možný jen při určité míře diverzity. Současné hromadné úhyny jsou mimo jiné důsledkem dlouhodobé strategie potlačování diverzity jak ve včelí populaci, tak v názorech včelařů.

Souhlasím s vámi, že pokud by vyschly důležité penězovody, přineslo by to do včelařství snížení napětí a možná i klid a spolupráci různých názorových platforem. Dokud ale poteče do rozpočtu pražského ústředí ČSV přes 40¨milionů ročně z veřejných peněz, bude silná motivace lidí "u koryta" chránit monopol i za cenu napadání a lživých kampaní proti názorovým oponentům. Před rokem jsme byli svědky nechutného mocenského boje uvnitř svazu. Nyní, když sféry vlivu byly rozděleny, hledá se vnější nepřítel.

V zájmu korektní debaty budu rád, když pane Hubač uvedete konkrétní projekty a penězovody, které nyní čerpají skupiny, které se snaží "zachraňovat naši černou včelu".
Naznačit a plivnout jedovatou slinu je totiž snadnější než vést věcnou debatu.

Broněk Gruna

Já jsem z vyhnáním nikdy neměl problém.
úl se uzavře tak, aby se z něho ten živočich sám nedostal a zapálí se knot.
Nechá se "povařit ve vlastní šťávě" instinktivního strachu z kouře plus z toho že se z úlu nedokáže dostat a uhoří tam.
Po cca 20 minutách se naplno otevře úl. Na hodinu, dvě hodiny.....
Dělá se to večer atd, kdy je tma a kdy tak není problém pro to zvířátku utéct z úlu. Ideálně v době, kdy není sníh těsně před větší sněhovou nadílkou, myši a rejsci obvykle přezimují pod sněhem a do úlu už potom nelezou.
Řekl bych, že konkrétně toto zvířátko už do úlu ani nepáchne.

Asi to chce praxi ověřit u své linie, mně to tak funguje a mám celkem hodné
včely... V okolí je moc brtníků, při práci pospíchám, používám klobouk a
rukavice, ale exkurze školy a školy dopadla v pohodě.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 12:18:13

Předmět: Re: chov matek


"Apis mellifera milifera L. - Včela tmavá (severní),(černá)

Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)

Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)

Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou

 On v těch názvech a řazení je až někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží

na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.

Ještě horší je to řazení v rostlinách.

Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás V pracích učenců

se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.

Co se týče bodavosti jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky

u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje

beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu

označují za původce přenášení chorob

Pak se v tom vyznej.

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:10:18

Předmět: Re: chov matek



"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.



 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera



Tamá více poddruhů:



 jedním je A.M. melifera Linnaeus

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758

(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů

tmavé včely u nás nepůvodní



dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 

kraňská včela



Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,

to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou

jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a

vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.

Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba

z hodných neumíte vybrat.



Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské

včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část

matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze

potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a

zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů

kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných

včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,

každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem

trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,

které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve

finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého

lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  

nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem

nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,

neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se

uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do

klidu.



Radek 





---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 14. 1. 2015 9:28:46

Předmět: Re: chov matek



"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá

žije po celé Evropě,

Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní), přímořská,

ukrajinská. sicilská atd

Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.

Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.

Uváděný spolek chovatelů Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno

Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze

západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie. Počátek jeho zániku se

dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění

jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s

činností uvedeného spolku.



Pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 7:29:18

Předmět: Re: chov matek



""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.

nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející

brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.

Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až

dovozem kvalitních matek kraňských."



Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"

nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách

totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně

zřeďovat.

V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od

velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda

šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,

protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti

úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení

úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.

Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se

brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a

nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.

Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně

"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té

divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se

potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u

"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po

nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky

na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují

mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají

trubce.""""

Pan Klukas mně ukazoval stejné následky a má v česnech mateří mřížku! malý
vleze, vyoste a škodí a nemůže ven. Pastičky fungují, rejsků je moc, možná
ne v Praze ale v úlech ano.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 12:11:38
Předmět: Re: Rejsek 2015

"A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky,
křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do
kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo
příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě
remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod
zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to
musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
...........

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice
vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU
MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla
nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné
že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro
včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,
nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.
Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

K vyraznemu vyschnuti penezovodu nejspis uz doslo,byt to Karel povazuje za "nesportovni".JosPr

Apis mellifera milifera L.  - Včela tmavá (severní),(černá)
Apis mellifera carnika P. - Včela kraňská (karpatská)
Apis mellifera ligustka S.- Včela vlašská (italská)
Je jich celkem 13 podruhů v Evropě Ty uvedené někteří řadí pod včelu tmavou
 On v těch názvech a řazení je až  někdy neuvěřitelný zmatek. Hodně záleží
na tom kterého autora popisu a řazení pak použijete.
Ještě horší je to řazení v rostlinách.
Podstatou diskuse je ale výskyt a chov Včely tmavé u nás  V pracích učenců
se však uvádí, že původní druh této včely již zřejmě vyhynul.
Co se týče bodavosti  jejím nositelem v genu jsou údajně samičky tedy matky
u trubců se prý nevyskytuje. Je to prý jeden z důvodů který jim umožňuje
beztrestné zalétávání do cizích úlů Také je pak někteří z tohotu důvodu
označují za původce přenášení chorob
Pak se v tom vyznej.
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 11:10:18
Předmět: Re: chov matek

"Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."""

A jak měl? Já kvůli myším jsem znechucen z práce s mělí, samé bobky, křídla, prostě ten hnůj usušit přesít a odseparovat od měli a potom do kelímků, popsat. Nakonec si milostpáni v labině napíšou málo měli nebo příměsy. Tak je miluju. Za 450,- za vzorek, prý z každého 10 a ještě remcají. Stejněk jim jde jen o prachy, ty řeči o citlivosti metod zjišťování moru, stačil by jim jeden vzorek ze stanoviště, stejnak se to musí při pozitivním nálezu celé dělat znovu kvůli potvrzení.

Jo abych nezapomněl, mám v česně plechy 8mm.

_gp_
............

J.B. (91.239.237.109) --- 14. 1. 2015
Re: Rejsek 2015 (39738)

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

jediná pomoc je kousek špeku a pastičky na myši do podmetu, dokud se nechytí
omylem rejsek, chytáme myši, které ruší včely. funguje to, rejsky včelař
nevyhubí, každý rok se situace opakuje.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 1. 2015 11:01:20

Předmět: Re: Rejsek 2015


"Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice

vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.

Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU

MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla

nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné

že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro

včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem,

nevylezli,

jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel.

Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct."

Nesledoval jsem diskuzi, ale to co napsal Pepan není správně.

 Je 9 druhů včel, jen jedna z nich původní v Evropě a Asii - Apis mellifera

Tamá více poddruhů:

 jedním je A.M. melifera Linnaeus
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Carl_Linn%C3%A9), 1758
(http://cs.wikipedia.org/wiki/1758) včela tmavá, Nigra je jeden z kmenů
tmavé včely u nás nepůvodní

dalším je A.M.carnica Pollmann, 1879(http://cs.wikipedia.org/wiki/1879) 
kraňská včela

Pokud jde o bodavost, mám praktické zkušenosti s tím, že se přenáší trubci,
to znamená, u bodavých včel není nutné brakovat matky ale trubce, pokud jsou
jinak dobré, je možné od nich brát i plemenivo, ale brát jim trubčinu a
vkládat z jiných včelstev- hodných. Nebrat ze zlých trubce na inseminaci.
Toto může být zásadní pro výběr včelstev odolůnějších nemocem, kdy si třeba
z hodných neumíte vybrat.

Druhá zkušenost, podle mě se dostáváme do fáze, kdy národní projekt kraňské
včely, kdy se během krátké doby vyměnila před desetiletími podstatná část
matek za matky z několika mála rakouských chovů, se možná dostává do fáze
potřeby "osvěžení krve". Za příčinu vidím hlavně příliv nových nemocí a
zvyšující se odolnost stávajících patogenů. Zdůrazňuji, že je dostatek chovů
kraňské včely, které mohou obohatit rozmanitost genetiky u nás chovaných
včel a taková přilití krve nevedou ke zvýšení bodavosti. Mám stanoviště,
každý úl jiný materiál a nedaleko ještě minimálně mohou být p.Báchorem
trubci ze Slovinska a včely nejsou bodavé, odolnost se zlepšuje. U skupin,
které se snaží "zachraňovat naši černou včelu" bych se nedivil, kdyby ve
finále byl jediným cílem zisk peněz z projektů i za cenu lehce vědeckého
lhaní, je to stejný druh včely, to by bylo, aby nenašli u nějakého dovozu  
nějaké geny zaručeně naše původní. Vzhledem k tomu, že rozhodně výsledkem
nebudou výnosnější chovy včel, to nám popsal Nepraš ve své historii,
neobávám se rozmnožení a tudíž vzniku nějakých bodavých bestií. Jakmile se
uzavřou pěnězovody na projekty, uvedou se příznivci včely tmavé opět snad do
klidu.

Radek 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 1. 2015 9:28:46
Předmět: Re: chov matek

"Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce.""

Kvůli myším a rejskům chvám 2 kočky. Je to málo platné. myši sice vychytávají ale rejsky ne. Tak mám asi v 5ti včelstvech rejsky uvnitř ůlu.
Rejsky mám chráněné jednak zákonem a jednaK ŮLEM JSOU UVNITŘ V KLIDU ŽEROU MRTVOLKY ALE MÁM ZKUŠENOST ŽE NAJDU V ÚLE HROMÁDKU zbytků, zadečky, křidla nohy MRTVOLEK U ZADNÍ STĚNY ASI 4 CM VYSOKOU skoro půl kg ,a tak je jasné že to nejsou pozůstatky mrtvolek ale rejsci si chodí i na chumáč včel pro včely. Rejsky jsem si do ulů zavřel sám , pokoušel jsem je vyhnat kouřem, nevylezli,
jak stále kontroluji spady , padají zkrz varoa dno jen nožičky včel. Ačkoliv včelařím tak dlouho neumím si s rejsky pomoct.

Celá tato diskuse je v podstatě o ničem uvědomte si jednu věc Včela tmavá
žije po celé Evropě,
Ta se dělí na plemena+ vlašská, kraňská, černá (severní),  přímořská,
ukrajinská. sicilská atd
Ty se dělí na linie V případě kraňské je to př. Vigor, Praděd atd.
Stejné je to za našimi pohraničními horami na západě.
Uváděný spolek chovatelů  Včely černé Má za cíl najít to původní plemeno
Včely severní a pokusit se o záchranu jeho genofondu. To co dnes dovezete ze
západu či severu jsou jen nepůvodní šlechtěné linie.  Počátek jeho zániku se
dá datovat do konce 19 století kdy se začíná uplatňovat šlechtění
jednotlivých plemen po celé tehdy vyspělé Evropě. To nemá nic společného s
činností uvedeného spolku.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 1. 2015 7:29:18
Předmět: Re: chov matek

""Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry.
nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející
brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až
dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu"
nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách
totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně
zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od
velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda
šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší,
protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti
úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení
úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se
brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a
nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně
"vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té
divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se
potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u
"nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po
nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky
na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují
mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají
trubce."

"Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky "

Stačí zadat do gůglu heslo " čmeláci chov" a vyjede plno stránek...
Teď je zrovna čas akorát na výrobu těch úlků a jejich vybavení, aby se mohlo v březnu až květnu osazovat. Nebo ponechat vystavené, aby je samičky čmeláků našly samy.
Včelař má pak výhodu v tom, že má přístup k včelami zpracovaném pylu. Podněcování pylem od včel lze rozvoj čmeláčího hnízda urychlit a tím na konci léta zvýšit množství oplozených čmeláčích samiček, které v dalším roce na jaře založí další hnízda.
Jinak umístění úlků je třeba do stínu, protože čmeláci neumí snižovat vysokou teplotu v úle odpařováním vody jako včely a je třeba je chránit před mravenci, protože ti umí čmeláčí hnízdo zlikvidovat.

"Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.
Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.
Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských."

Podle mně není pravda, že rozchovem takzvaně "matek z kvalitního chovu" nedojde k vzniku hodně divokých a bodavých včelstev. Ty geny v těch včelách totiž jsou a budou tam po mnoho tisíc generací. Akorát se budou postupně zřeďovat.
V každé dnešní chované matce jsou geny pro celé spektrum bodavostí, od velmi vysoké po prakticky nulovou bodavost. Připomínám, že příroda šlechtila po milióny let včely na nadprůměrnou bodavost. Ne tu nejvyšší, protože ta znamená zbytečné plýtvání včelami na cokoliv, co se v blízkosti úlu hýbe ale stejně tak ne na tu nízkou, protože to znamená snadné zničení úlu škůdci, požírači včel, plodu a medu.
Dnešní matka vyšlechtěná na mírnost není nic jiného než matka, u které se brakováním během posledních desetiletí odstřihovalo bodavější potomstvo a nechávalo pouze to méně bodavé až úplně mírné.
Rozdíl od nešlechtěné matky je potom pouze v tom, že u takzvaně "vyšlechtěné na mírnost" se ta bodavější část genů toho spektra té divokosti se projeví znatelně tak v druhé a další generaci, do té doby se potomstvo sledovat na divokost a brakovat odchované matky nemusí. Zatímco u "nešlechtěné" nebo málo šlechtěné se celé spektrum genů od nejdivočejší po nejmírnější projeví už v první generaci a včelař pak musí odchované matky na divokost testovat a ty divoké, co už jsou pro něho příliš a znemožňují mu práci ve včelstvu, brakovat. Pokud možno ještě dříve, než odchovají trubce.

Dnes v noci jsem se díval na zajímavý německý film o čmelácích.Bydlím v Jizerskýcc horách a čmeláků tady létá víc než včel.Kdysi jsem viděl nějaký návod jak po domácku vyrobit jednoduchý čmelín ve velikosti ptačí budky z pár prkýnek a pvc trubky.Z pár děr v zemi jsem si všiml,že u nás čmeláci vylétají.Tak si myslím,že bych jim tím mohl pomoci a usnadnit život.Vůbec se nechci pouštět do chovatelství.Jen by se mi to líbilo.Můžete-li někdo poraďte.Díky

Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

-----
Svědčí nějaký fakt pro to že se to nedá?
To je sdružení - ne monopol. :-)

Karel

Klub a hledani tmave vcely je Pepane neco uplne jineho nez uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave(jimz je CSV).Od zalozeni chovatelskeho sdruzeni si nekteri mysli,ze se do CR muze dovazet,chovat a rozchovavat vcela tmava,ac proto zadny fakt nesvedci...JosPr

Tak pokud vím tak černá se doposud nepodařila zřejmě nalézt To že je tady
nějaký klub  ještě nic neznamená..
Ta bukfaldská také není původní ale je to kříženec V. přímořské + něco.
Zrovna tak je to Singr
Kraňka již svými vlastnostmi také není ta původní,. údajně byla ještě
útočnější jako ta černá. Proto se také občas i ve vašich ušlechtilých
chovech objeví něco velmi divokého. Pak jen jejich pečlivým rozchovem by
jste se dopracovali tzv. zpětným šlechtění asi za 50 let původní kraňky.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 1. 2015 7:00:20
Předmět: Re: chov matek

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel"

sem tam nějaký dovoz nic neovlivní. Zaprve bude rozmělněnokamžitě po prvním
přemnožení a jen pro představu převod české kotliny na kraˇku po
systematickém provádění trval cca 70 let. a s to včelou černo pokud ji
najdeš to bude vyžadovat zrovna tak nákladné laboratoře pro umělé
oplodňování matek, jinak to nepůjde.
Všechno je to pro běžného včelaře velmi nschůdná cesta.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 22:24:52
Předmět: Re: chov matek

"Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo
vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky
nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již
nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí
včely.

Karel"

Pane Potužníku, raegoval jsem na tvrzení o bodavosti včely tmavé.

Jednalo se tedy o dovoz matek včely tmavé, možná snad přímo Nigry. nepamatuji si už. Bylo to z německy mluvící země.

Byl to jen vyýstup jednoho starého včelaře na přednášce kde přednášející brojil proti něčemu co možná neznal. Tak jej ten včelař poučil.

Podle něj to bylo v pohodě dokud měli příliv kvalitních genů.
Tepve v padesátých letech to šlo do kytek a zlepšení nastalo zase až dovozem kvalitních matek kraňských.

Jestli jsem to pochopil, tak pro něj nebyl mezi kvalitní matkou bez ohledu na plemeno rozdíl.

Problém zřejmě je, že tady každý tu pouliční směsku považoval za včelu tmavou. A má jasno.
Už neřeší že když je dnes ta směska z kraňky tak po pár letech bez doplnování a selekce to jsou bestie i z kraněk. Stačí se občas podívat co si matka přinese i dneska z proletu za potomstvo. Nebo se přihlásit do nátěrové komise. :-)

Karel

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> před válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

Pane Jiruš, řekl jste A, řekněte i B, tedy odkud je vozili.
Já si typuji Rakousko, kraňka, Sklenar 47. Jak jsem daleko
od pravdy?
VP.

> Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem
> válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
> Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

"Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr"

JJ, otevření hranic to usnadnilo. Dříve dovézt matky přes hranice nebylo nemožné, ale ty celnice leckoho odstrašily. Všelijací včelaři masaři se pak soustředili na to místo vlastního chovu matky kupovat a ušetřený čas použít na zvyšování počtu včelstev.
Dneska bych řekl, že leckterý takový včelař se nebude rozpakovat dovést jakoukoliv geneticky odlišnou linii, aby potom na kříženkách, matkách generace F1 získal na 2 - 4 roky mimořádné medné výnosy. Až to odezní, doveze zase jiné matky a tak pořád dál....
Na úkor včelařů kolem.....

"Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa"

Fakt je, že tehdy, pokud nebyl zvlášť špatný rok na medovici, to bylo asi takhle. Když pořádně popršelo, tak asi druhý třetí den se na listech objevily první malé kapky. Počkalo se den nebo dva, až těch kapek bylo víc, potom stačilo chvilku pátrat v tom stromu - zdroji kapek a vždy bylo vidět aspoň pár včel, jak tam létají. Dneska to je tak, že neprší třeba týden, čtrnáct dní, nové kapky se objevují furt, ale včely nikde. Naposledy, kdy jsem viděl včely na medovici, bylo tak tak tři roky v Ostravě. Kde se na jednotlivých starých lípách v městské zástavbě přemnožily mšice tak, že listy byly úplně lesklé a mokré od medovice a kolem stromu v kruhu, kam zasahovaly větve, byl mokrý kruh.
Fakt je ale taky, že poslední roky se těm včelám nevěnuji tolik, kolik by asi potřebovaly a kraňka asi potřebuje, aby se včely vybíraly na snůšku medovicového medu, jinak převládnou linie, které medovici sbírají velmi málo.

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni? JosPro

------

Tak co tady řešíš?

:-)
Mimochodem kolik je chovů a kolik je roční produkce matek z těch chovů?

Stačí vůbec na to aby ovlivnila okolí chovů?

Jak moc je dneska v chovech čistá kraňka?

Karel

Koho v tom dnesnim bordelu zajima co je legalni?Matka se da dovezt v kapse,neni to krava.A uz vidim,jak nejaky chovatel matek jasa,az se mu vedle zjevi stanoviste s cernou vcelou...Muze to zabalit.JosPr

Bohuzel,to
ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne
z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

---

Chov zakázat nemůžeš, jen dovoz není legální, ovšem u včely tmavé již nemůže být zřejmě při dovozu námitek.
Takže je dobře že tu máme díky ČSV možnost chovat obě dvě původní domácí včely.

Karel

Denik.cz-na Vyskovsku uhyne az polovina vcelstev.

Tak že si koupil 10 záhonů pozemku a chceš tam založit vlastní chov. Tak
hodně štěstí.Píchni kružítko do mapy a udělej kružnici alespon 5-6 km. Kup
to a pak se o málo uspěšném chovu budem bavit. Nebo bud grant. Nekupuj sta
ha ale rozchovej stovky matek a ne daruj ale vlastnoručně zdarma přidej
včelařům v tomto okolí. Podobně to děloli Jablonany když začínali s chovem
Kranky Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 19:11:14

Předmět: Re: chov matek


""necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov

neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven

nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to

ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo

vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky

nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne

z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr"

To byl otec hrdina v rukavicích. Já chodim v polokeckách a kratasích a matky
si chivám výběrem . Původ to jsou kranky ale křídelní index jsem nedělal a
10 let jsem matku inseminovanou nekupoval a jsu spokojen. Medovicový med
krom lonska máme každoročně ale čistý medovicový jsem za 46 let měl tak
dvakrát až třikrát. Tady do toho jde vrbka jetele ohnice hořčice aj. co to
pokazí. To jak tam někdo píše že kranky na to nejdou to je hloupost. Pravdou
je , že včela není mravenec a nosí až to odkapává. Měli jsme tu asi před 15
lety kroupy , spíše kusy ledu až 40 dkg. rozbilo to střechy jabloně to
stáhlo z vrchní strany z kůry a smrky tolik medovali že u kamaráda jsem
pomáhal točit . druhy den jsme to dodělalia já mu povídám podivej se do těch
prvních co jsme točijy. Za jedna a půl dne před kroupami a bral kolem 12 až
15 kg. Pak žekranka nejde na medovici.Ten rok to byl konec.Jen jetele
obrazily na podněcovací snůšku Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 1. 2015 9:22:08

Předmět: Re: chov matek


"Opravdu hloupé řeči.

Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových

úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.

Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a

maximálně rozchovávači nakoupených matek.

Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na

lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu.

Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky,

když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na

osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství

spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14

dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté

potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a

dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině

července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do

asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...

Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový

poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba

pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve

sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na

chleba.

Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás

kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou.

Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu

mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.

Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto

vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova

celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z

nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by

tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní

med i pro včelaře.

Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla

sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na

mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40

lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez

rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na

včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval.

Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů,

přehazovačů bedniček, neumí."

"necestne a nesportovni?".Neco jineho je chov neceho a neco jineho rozchov neceho pro verejnost,takze pravidla nejspis plnena budou,ale zaroven nebudou vyhozeny prostredky dosud vlozene do slechteni kranky..Bohuzel,to ze nejaky "dobrak"vyjede za kopecky a priveze kufr plny buckfastek nebo vlasek a nastrka to do svych vcel,to neovlivni nikdo,kontrolovat se to taky nijak neda.Loni jsem dokonce videl inzerat na buckfastky z ol.kraje,udajne z oplozovaci stanice v ol.kraji...JosPr

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

--------------

To by ale bylo nečestné a nesportovní, ne?

A hlavně by to mohlo znamenat určitý problém, protože povinnosti takového sdružení jsou celkem přesně popsány.

Karel

To ze ma CSV uznane chovatelske sdruzeni vcely tmave,nemusi znamenat,ze hodla chovat vcelu tmavou..Dnes jsem koupil male stanoviste kousek ode mne,coz taky neznamena,ze tam budu mit vcely.Ale uz mi tam nikdo jiny nepoleze,byl jsem prvni...JosPr

ano to se pokouší právě o její nalezení a záchranu.Mají zřejmě i v plánu
pokusit se o zpětné šlechtění z dnešních chovů kraňky.To je ale práce asi
tak na 80 roků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 14:11:55
Předmět: Re: chov matek

"Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel"

http://www.modernivcelar.eu/clanky/csv-zalozil-uznane-chovatelske-sdruzeni-vcely-tmave.html

a pak ti co hledají a zachranují český genofond - nezaměňnovat

http://www.vcelatmava.cz/


Karel

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan
-----
A dokonce je tady reg. chovatelské sdružení Včely tmavé.

Nevím jestli ČSV nebo DOl.

Takže určitě existuje. :-)

Karel

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan

-----

No nevím, myslel jsem že od Francie po Sibiř v celé severní oblasti.

Dodnes je běžně chovaná a šlechtěná - m.j. NSR, ŠVýcarsko, Švédsko, nevím zda není jediná "legální" v Norsku, . . .

Hlavně snůškově mizerné roky jako byl 2014 a 2013 tady v "přírodní" oblasti kde není moc zemedělců ukázal, že její úspornost, pomalý rozvoj a vhodnost pro lesní snůšku . . . to stojí za zamylšení.

Je prý včelař v okolí co s ní dosahuje velmi dobrých výnosů. Prý, protože chce mít klid.

Slyšel jsem povídání starého chovatele co si dovážel matky s otcem před válkou, dokonce za války a ještě to stihli i po válce.
Pokud kupovali matky z chovu neměli problém s bodavostí.

Teprve až když se to zkřížilo s místní směskou začaly potíže tak jako dneska s kraňkou.

Takže než strašení o bodavosti - je lepší se zeptat někoho kdo je dneska chová. Dejte vědět.

Karel

Jeste zpatky k medovici.Hodnekrat,kdyz vcelnice vecer "buracela" a koberec leticich vcel mizel jednim,dvema smery,sel jsem se podivat,po cem jdou.A vzdycky to byl pas lesa s prevazne jednodruhovou skladbou,vetsinovym zastoupenim 1 druhu,trebas jedli.Tam to hucelo.Vedle jedle v porostu smrku,borovic,dubu,a tam ticho.Dnesni snaha o smisene lesy sice vytvari sice byline patro s pastvou pro vcely,ale nejspis dik druhove rozmanitosti lesa neumoznuje rozsahlejsi premnozeni producentu medovice na vetsim uzemi.JosPr

Včela tmavá žila jen v šeské kotlině.. Dnes se dělají  záchrnné pokusy ji
najít někde v západních pohraničních horácha na Šumavě

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 11:37:40
Předmět: Re: chov matek

"Nemyslim,ze v opevovane EU,kde se chova vcela tmava,se
"bednicky"neprehazuji,je to soucast nastavkovych technologii chovu
vcel.Kdyz prostorny nastavkovy ul,tak ne osetrovani ze zadovaku..S medovici
Radimovo pozorovani potvrdit memuzu,byva dvoje celkem pravidelne,bohuzel tu
cernou pozdni casto kazi melecitoza,rok od roku je to horsi.Nejspis hodne
zalezi na tom,jak se meni skladba lesa ze smrkovych a borovicovych
monokultur ve prospech vysadeb lesu smisenych a tim zmenene podminky pro
zivot producentu medovice(u nas ted treba kaceni jedlovych lesu).Mezi
vcelstvy se mnozstvi spadkoveho medu ruzni,neni tezke vcelstva bez medovice
zrusit a nechat ta,jenz uspokoji nase predstavy.Je jenom na vcelari,jakou
vcelu si vytvori.JosPr"

Ono by to brakování mělo následovat i u koupených matek, ale neumím si
představit že by to někdo dělal. Přece nevyhodí 300 - 1000 kč.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 11:57:16
Předmět: Re: chov matek

"Rada vcelaru si mysli,ze existuje nejaka "univerzalni" vcela,ktera se
zrovna v jeho podminkach bude chovat primo vzorne,ac se do dane lokality
treba moc nehodi.A jina rada vcelaru je lina vlastnosti svych vcel vylepsit
prilitim cizi krve nebo brakovanim.Pouzivam z vetsi casti matky mistniho
puvodu,z nichz by se asi hodne vcelaru zblaznilo(rojovka v dubnu,potreba 5
nastavku na vcelstvo),ale nebranim se mit cast vcelstev s
F1(singer,vcelarstvi Hroznatin) a v F1 chovat trubce.A da se vysledovat,jak
se posunuji vlastnosti puvodniho materialu za pouziti brakovani..JosPr"

Princip je úplně stejný Zakladené plásty se posouvají nahoru a je úplně
jedno jestli je to po 3, nebo po 10 rámcích
V přírodě je to v podstatě stejné Zaplodované plásty zůstávají nahoře a
matka se posunuje dolů, vylíhlé buňky jsou zase zaneseny medem.
Způsob hospodaření nemá nic společného s genetickou bodavostí Jen vyplašený
blbec dokáže včely zdivočet i komínech.. Sám jsem to zažil když z jedné
rodiny pro mne přišli abych dal do pořádku včelstva ve kterých začal svoji
činnost opilý včelař. To bylo opravdu peklo. Žádná včelařská kombinéza
nepomáhala.  Pomohl až proud vody.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 12:12:32
Předmět: Re: chov matek

"Ps: mistni material ma puvod v budecacich a tam se choval naprosto
jinak.Teprve pouzitim v kominech se vlastnosti ukazaly v uplne jinem
svetle(silna zimni vcelstva,raketovy jarni start,ale taky plny mednik medu
ze tresni v dobe,kdy se vcelsva v budecacich davala pomalu do
medniku,stavba 2 nastavku mezisten behem chvilky,jediny zapor byla bodavost
a s tim souvisejici brakovani,v prvnich letech i polovina matek,dnes 1-2
matky rocne).JosPr"

Pro autora pr.65619,nauc se plne vyuzit vlastnosti kranky a pak si odpovis sam.JosPr

Ps: mistni material ma puvod v budecacich a tam se choval naprosto jinak.Teprve pouzitim v kominech se vlastnosti ukazaly v uplne jinem svetle(silna zimni vcelstva,raketovy jarni start,ale taky plny mednik medu ze tresni v dobe,kdy se vcelsva v budecacich davala pomalu do medniku,stavba 2 nastavku mezisten behem chvilky,jediny zapor byla bodavost a s tim souvisejici brakovani,v prvnich letech i polovina matek,dnes 1-2 matky rocne).JosPr

Rada vcelaru si mysli,ze existuje nejaka "univerzalni" vcela,ktera se zrovna v jeho podminkach bude chovat primo vzorne,ac se do dane lokality treba moc nehodi.A jina rada vcelaru je lina vlastnosti svych vcel vylepsit prilitim cizi krve nebo brakovanim.Pouzivam z vetsi casti matky mistniho puvodu,z nichz by se asi hodne vcelaru zblaznilo(rojovka v dubnu,potreba 5 nastavku na vcelstvo),ale nebranim se mit cast vcelstev s F1(singer,vcelarstvi Hroznatin) a v F1 chovat trubce.A da se vysledovat,jak se posunuji vlastnosti puvodniho materialu za pouziti brakovani..JosPr

Nemyslim,ze v opevovane EU,kde se chova vcela tmava,se "bednicky"neprehazuji,je to soucast nastavkovych technologii chovu vcel.Kdyz prostorny nastavkovy ul,tak ne osetrovani ze zadovaku..S medovici Radimovo pozorovani potvrdit memuzu,byva dvoje celkem pravidelne,bohuzel tu cernou pozdni casto kazi melecitoza,rok od roku je to horsi.Nejspis hodne zalezi na tom,jak se meni skladba lesa ze smrkovych a borovicovych monokultur ve prospech vysadeb lesu smisenych a tim zmenene podminky pro zivot producentu medovice(u nas ted treba kaceni jedlovych lesu).Mezi vcelstvy se mnozstvi spadkoveho medu ruzni,neni tezke vcelstva bez medovice zrusit a nechat ta,jenz uspokoji nase predstavy.Je jenom na vcelari,jakou vcelu si vytvori.JosPr

"Jsem z Moravy tak jsem s včelou černuo do styku nepřišel Ale ona ta kraňka
byla údajně ještě divočejší. Do chovů byla upřednostněna ale kvůli tomu
velmi rychlému jarnímu rozvoji, dále se cenilo, že na rozdíl od jiných
plemen neploduje tak v zimě a tudíž měla menší spotřebu zimních zásob a
velmi snadno se u ní dělal výběr na mírnost.Dnes se pak často stává že s u
některých matek vyštěpí některá velmi bodavá. Není to jak si někdo myslí po
zkřížení s včelou černou Ta již prakticky neexistuje ale je to pozůstatek z
původní kraňky. Proto se i u nakoupených mladých matek musí dělat negativní
výběr na mírnost."
No je to původně včela horských luk. To znamená, že nereaguje na medovici, protože ta na horských lukách není a ani v horských lesích mšicím podmínky moc nepřejí. Taky má velmi rychlý jarní rozvoj, protože horské louky začínají intenzívně kvést hned po roztání sněhu. Taky má sklon tvořit velmi silná včelstva, protože v horách je často i v létě dost zima a proto tam jsou silnější včelstva schopná dle potřeby udržet v teple větší množství plodu výhodnější.

Co se týká divokosti, asi všude v zájmu zachování včelstva v přírodním prostředí musí být včelstvo hodně agresívní a masívně útočit při první známce pokusu se dostat dovnitř dutiny k medu a plodu. Pokud je dutina - úl v zemi nebo kousek nad zemí, tak by včely měly útočit i když se jakýkoliv potencionální škůdce- medvěd, včelojed, kuna atd před česnem jen zastaví. Z tohoto pohledu skutečně není důvod, proč by kraňka měla být mírnější než černá včela.
Mírnost dnešních chovaných včel je pravděpodobně způsobena výběrem těch nejklidnějšíc a důsledným brakováním těch divokých po mnoho desetiletí až staletí.

Podle mého názoru před těmi několika desetiletími, kdy včelařští papaláši u nás rozhodli o konci původní tmavé včely a jejím překřížení kraňkou, tak u nás bylo šlechtění včel rozhozeno v 19 století nekontrolovaným dovozem a křížením s všemožnými dovezenými nepůvodními rasami a nekoncepčním a nekontinuitním dalším rozmnožováním.
Zatímco kraňské rasy včel tehdy byly už po mnoho desetiletí cílevědomě a kontinuálně šlechtěny rakouskými a slovinskými chovateli. Svoje možná udělala i hluboká alpská údolí, která umožnila šlechtit svou rasu kraňky s minimálním přelety trubců cizích ras z jiných údolí.
Takže kraňka byla tehdy mnohem víc prošlechtěná, proto byla mírnější a dávala větší výnosy.

Jsem z Moravy tak jsem s včelou černuo do styku nepřišel  Ale ona ta kraňka
byla údajně ještě divočejší. Do chovů byla upřednostněna ale kvůli tomu
velmi rychlému jarnímu rozvoji, dále se cenilo, že na rozdíl od jiných
plemen neploduje tak v zimě a tudíž měla menší spotřebu zimních zásob a
velmi snadno se u ní dělal výběr na mírnost.Dnes se pak často stává že s u
některých matek vyštěpí některá velmi bodavá. Není to jak si někdo myslí po
zkřížení s včelou černou Ta již prakticky neexistuje ale je to pozůstatek z
původní kraňky. Proto se i u nakoupených mladých matek musí dělat negativní
výběr na mírnost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 1. 2015 9:22:09
Předmět: Re: chov matek

"Opravdu hloupé řeči.
Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových
úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.
Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a
maximálně rozchovávači nakoupených matek.
Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na
lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu.
Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky,
když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na
osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství
spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14
dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté
potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a
dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině
července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do
asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...
Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový
poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba
pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve
sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na
chleba.
Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás
kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou.
Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu
mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.
Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto
vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova
celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z
nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by
tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní
med i pro včelaře.
Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla
sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na
mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40
lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez
rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na
včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval.
Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů,
přehazovačů bedniček, neumí."

Opravdu hloupé řeči.
Já si totiž myslím, že díky neútočné kraňce a díky včelaření v nástavkových úlech včelaři z velké části zapoměli včelařit.
Dneska jsou z většiny včelařů jen přehazovači bedniček se včelami a maximálně rozchovávači nakoupených matek.
Obětí se stal medovicový med. Ještě před takovými 30 - 40 lety byl u nás na lesním stanovišti medovicový med běžně polovina veškerého vytočeného medu. Medovicový med začínal v červnu, po vytočení medu z javorů klenů a řepky, když se nechytla snůška z lesních malin.Jeho signalizací byla medovice na osikách na začátku června. Z těch sice snůška nebyla, ale výskyt a množství spadku na osikách spolehlivě předpověděl medovicovou snůšku o týden až 14 dnů později, pravděpodobně nejvíc ze smrků. Do rozkvětu lípy malolisté potom byly 1 - 2 medovicové snůšky a vytáčení. Lípa taky, když bylo teplo a dusno, byla spíš medovicová. Po odkvětu a vytáčení z lípy v druhé polovině července byla potom ještě další, poslední dost silná medovicová snůška do asi poloviny srpna, ze smrků a z dubů...
Červnový medovicový med byl obvykle načervenalý až cihlově červený,srpnový poslední hnědý až hnědočerný. Ani jeden z nich obvykle nebylo třeba pastovat, stačilo ho jen vyčistit přes síto a nalít do sklenic, ve sklenicích sám ztuhl v jemnou hmotu rovnou použitelnou třeba na namazání na chleba.
Lámat se to začalo někdy v rozmezí let 1980 - 1990, jak postupně u nás kříženci původní černé včely byli nahražováni stále čistokrevnější kraňkou. Spadek - medovice byly pořád stejné, zatímco výnosy medovicového medu mizely, i když prostředí zůstávalo stejné.
Dneska už je to katastrofální i v lese, i když na listech jsou po celé léto vidět kapky, dnešní včely se nechytají. Musí být medovicí zlitý doslova celý les, aby na toto dnešní včely šly. Pokud ne a pokud zrovna nevyjde z nějakého důvodu květová snůška, dnešní včely trpí hladem tam, kde by tehdejší kříženci tmavé včely měly snůšku a přinesly nějaký tmavý kvalitní med i pro včelaře.
Taky nějaká velká divokost kříženců černé včely je mýtus. Divokost byla sice vyšší než je u dnešních včel , po mnoho desetiletí vybíraných na mírnost, ale byla v pohodě akceptovatelné. Co si pamatuji, před takovými 40 lety otec chodil do včel - kříženců černé včely,a v zadovácích běžně bez rukavic. Sice dostával při vytahování rámků žihadla, takové 2 - 4 na včelstvo a nadával, ale rukvice i když je měl k dispozici, nepoužíval. Prostě s těmi včelami uměl dělat, uměl to, co dneska už většina včelařů, přehazovačů bedniček, neumí.