Včelařská konference

http://beeinfo.cz/falsovany-med-ma-byt/

https://www.youtube.com/watch?v=on0zK87AfkU

Ac mi po zime zbyla polovina v celstev,vcera jsem podsazoval 4 patra,byvale treti komplet zaneseno,repka v puli kvetu,jablone dokvetaji.Nejspis se ukazuje,ze min vcelstev=vic medu na vcelstvo.Letos kvete repka primo pred cesny a konecne je teplo.

www.beeinfo.cz-prodam med bez amitrazu 950g za 250 kc...

"Ahojte priatelia poradte mi nalarvoval som do pripraveneho vcelsta a prijalo sa mi vela MB chcem pridat matersku bunku do odlozenca cize nenachat matku sa vyliahnut mozem to spravit tak ze spravim odlozenec s 2 plastami plodu plus voda zasoby a hned im dat matersku bunku ktora je 2 dni pred liahnutim ? vcely a material nebudu z toho ula kde boli vychovane MB DAKUJEM ZA ODPOVED "
tam je časové rozmězí.
Cca prvních půl hodiny si oddělek ještě neuvědomí, že nemá matku. Přidaný matečník je tak často zničený jako konkurence původní matky. Tak hodinu po vytvoření oddělku si už oddělek naplno uvědomuje bezmatečnost a na přidání matečníku je tak asi nejlepší doba. Do další cca hodiny se oddělek uklidní, protože včely začnou pracovat na vlastních matečnících. Čím dál později přidaný matečník je tak čím dál větší konkurence vlastních matečníků oddělku a je tak čím dál větší pravděpodobnost jeho zničení.
Platí to pro otevřený matečník. Zavíčkované se mně nedařily.

No, já to dřív jinak skoro nedělal, dával jsem tam dokonce i otevřené matečníky. Na ty zavíčkované se dělá ochrana - m.j. nastavky.cz mají tam dvě velikosti, a nebo silný alobal atd okolo - z víček jogurtu atd, slabý kuchyňský včely rozkoušou.
Ale poslední roky už to nechávám na nich, ony si vychovají co chtějí.
Oddělky dělám z toho lepšího, takže to v podstatě je to, co chci rozchovávat. :-)

Karel

no co říkal kamarád tak v jedné ZO z cca 2500 zazimovaných vč. 650 úhyn takže cca 25%, čili lokální rozdíly.....

Zavíčkovaný matečník před líhnutím jde dát hned do odložence. Úspěšnost ale není 100%. Včelstva zlá, rojivá, rozbíhavá mi ty matečníky nepřijímají a narazí si vlastní z plodu.

Ahojte priatelia poradte mi nalarvoval som do pripraveneho vcelsta a prijalo sa mi vela MB chcem pridat matersku bunku do odlozenca cize nenachat matku sa vyliahnut mozem to spravit tak ze spravim odlozenec s 2 plastami plodu plus voda zasoby a hned im dat matersku bunku ktora je 2 dni pred liahnutim ? vcely a material nebudu z toho ula kde boli vychovane MB DAKUJEM ZA ODPOVED

jicinskydenik.cz- medu bude malo...Prvni neoficialni potvrzeni odhadu letosnich ztrat az 50%.

To mi přijde jako jejich přepočet z rublů.

Tchán, Moskvič 412 - tedy už ta 1500 co dobře jezdila, 1974, 54 000. Přesněji by musela jít tchýně do svého sešitku.
Jezdil jim do cca 2006 - to přesedlali na Logana. :-)

A pravda, v té době byly škodovky možná pod 50.
Ale to je 15 let sociku zpět, za kolik byl tehdy med??

Karel

http://www.avtoexport.cz/moskvic408.html

>Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:

JJ, taky jsem zimovával na 3-4VN (24), v tuto dobu byly už rozšířené, nazebrované a za normálního počasí už v plemenáčích.

Jenže něco těm holkám ubližuje, a nedaří se jim tak nějk jak dřív.
Hlavně mají v zimě některé podsttaně kratší život, některé zeslábnou ještě dřív než vychovají novou generaci.

Letos jsem se u jedněch obzvlášť netrefil, v únor - březen jsem je považoval za jedny z nejlepších, pak jsem je mohl zakomorovat na 3 rámkách a dnes prázdný úl.

Přitom vizuálně naprosto v pohodě.
Asi to bude podle toho, že stokrát NIC umořilo koně.
Karel

Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf

Ale snad ještě med ani nebyl za 35, v 1980 a později když za 35 už byl, jsou tyto ceny zde:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf
Takže i tehdy nejlacinější Š105 stála 1660kg medu.

A taková Lada Niva - 107 500 Kčs přesně tři tuny medu, dnes taky, možná i ve výkupu. :-)

To jen tak, když mi pořád chodí majlem jídelní lístky ze sociku a další "vzpomínky jak to bylo krásné" tak jsem na to dost citlivý. :-) Pamatuji první smlouvu, 4,40Kčs hod, tedy na kilo medu jsem musel vydělávat celý den. :-) Na svačinu do svačiny. :-)

Karel

Naposledy. Tady se jenom střílí.
Dal jsem si práci a cenu jsem na internetu vyhledal. Nevím, kolik stála v té době Škodovka. Já jsem ji kupoval v 80. letech za necelých šedesát tisíc.
Tady je výtah z internetu:
"Cena nového vozu byla 4 000 rublů, nebo 41 760-46 400 Kčs v 70. letech. Vyrábělo se také kombi 426 a furgon 433".
S ostatním souhlasím.
Tonda

>Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

Byla to reakce na toto:
"Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel"

Jestli to někdo přednáší, tak nemyslí rok 1995, ale nějaká sedmdesátá léta. Já to pamatuju a v té době jsem už včelařil. Pamatuju si taky, že otec měl asi deset včelstev a jenom za med prodaný do výkupu za jeden rok si koupil první barevnou televizi. První barevné televize stály tehdy přes deset tisíc. Měl ji jako druhý v obci. První byl náměstek z fabriky. Jiní si to z platu dovolit nemohli.
Nemá ale cenu dál o tom diskutovat.
Tonda

>My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

Pepane,ztraty jsme nikdy nemeli,za to melecitoza se opakuje kazdorocne,jenom konciva v puli srpna,kdy se vytoci co jde,co nejde se schova na jaro,vcely se v druhe puli nakrmi a je klid.Tohle loni neplatilo.

Kdy skonci,to je to,oc tu bezi.Ani chlad,mlha,mrholeni nezabrani vcelam vyletovat,kdyz to z modrinu kape.O tom kolik se jich vrati s nakladem zpatky,to se muzem jenom dohadovat.

V komentarich pod clankem o dovozu medu odpoved A.Uvacika.Chvilku jsem nevedel,jestli plakat nebo se smat..Odkaz mi z mobilu nejde.

To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3 VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit prostor k zimovani.

------
Problém melecitozy je ten, včely radši nosí než berou cukr a někdy je ta snůška už poměrně brzo melecitozová.
Často není otázka zda je nebo není ale kdy skončí. :-)
U mě doma je melecitoza v pozdní medovici skoro vždy, otázka je jen kolik, o pár km dál už tam mnohdy není a v pohodě se medovice vytočí.

Karel

No vydělat na včelaření se určitě dá, ale jen v těch oblastech, kde jsou podmínky. Kde je dostatečně velká medná a pylová snůška, není tam už převčeleno a taky tam není větší koncentrace zlodějů a vandalů.
Dneska nově umístit včelstva a vydělávat na medu už je možné asi jen v hodně lesnatých oblastech. Podle mapy zavčelení je už pro takové výdělečné včelaření volná už asi jen oblast našich hor, vojenských prostorů a podobných ploch. Ostatní krajina, od rovinatých nížin až po podhůří našich hor je už zavčelena hodně.
I když zavčelení podle katastrů je velmi hrubý ukazatel,

Pokud já znám včelaře tak většina zimuje na dvou jen několik jich má 3
nástavky a to jen u některých.
Ono to množství včel na zimu není až tak velká výhra. Z logiky věci mnoho
plodu je hodně Varoa destruktor tudíž i více poškozených včel. velký prostor
úlu znamená i nižší účinnost léčiv a jejich zvýšené dávky které také mohou
negativně působit i na vlastní včely. Velký prostor úlu může také způsobovat
snadnější odtržení plodového hnízda od zásob při nepříznivé zimě. Toto
všechno se a i další faktory pak jsou tou příčinou velkých ztrát v zimě. I
když ztráty od 10 do 30% lze považovat za přirozené u všech typů chovů

Pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 5. 2017 16:28:45
Předmět: Re: Včelstva
" To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu
nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3
VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali
ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit
prostor k zimovani.
"

To by mne zajimalo,na kolik by jsi chtel Zbynku krmit,aby vcely z modrinu nemeli kam nosit? Leta dokrmuju na 25 kg,vetsina z nas zimuje vcelstva na 3 VN.To by jsi musel krmit na 50 kilo a stejne by zastaveli podmet a zaprali ho cementem.Pokud se stane to co loni,je asi jedine reseni- zmrzacit prostor k zimovani.

Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

"Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)"
Rozdíl byl v tom, že tehdy vyšly provozní náklady mnohem nižší, protože na finančně stejný objem bylo množství včelstev, medu i cukru mnohem menší. A požadavky na zařízení nižší. Včelař pro nějaký poloprofesionální provoz si vyrobil úly, vyrobil medomet, postavil včelín, koupil kuklu, kuřlák, odvíčkovací vidličku atd a to bylo na tak na 20 - 50 let prakticky veškerá investice. Pak už stačilo jen každoročně nakoupit cukr a dovézt do včel a ze včel odvézt med, Plus práce.
Dneska na stejně velký finanční výnos musí být spousta zařízení, to znamená vysoké vstupní investice a každý rok nezanedbatelné náklady na jejich provoz.

Nějak se v tom ztrácím, ale on si kupoval v té době Moskviče za 45 000 Kčs a vydělával si tolik každý rok. Bylo to za peníze z výkupu. Ne z prodeje ze dvora. Ve výkupu bylo 30 Kč/kg ještě nedávno. Po revoluci chtěl se včelařením končit. Nakonec chov omezil asi na 10 včelstev.
Kolik stál Trabant v té době nevím. Nepamatuju si ani, od kdy se začala dovážet Dácie. Vím ale, že ji lidi vůbec nechtěli, protože rychle rezla. V našem městě byla jenom jedna. Nechtěl bych ji ani dneska. Spíš kupovali Ladu a Fiata z těch lepších. Já jsem kupoval Škodovku v 80 roce ještě za necelých 60 000 Kčs.
Já v tom vidím veliký rozdíl. Tenkrát se tím dalo legálně hodně vydělat. Nejvíc včelaři vydělávali na mateří kašičce. Na ni někteří včelaři zbohatli. Znám takové a jsou to známá jména. Sami se tím chlubí.
Samozřejmě se dnes nechá vydělávat jinak a víc. Dnes se dá i beztrestně tunelovat. Tam se psalo o kupní síle medu v dřívější době.
Nemá cenu v tom pokračovat.
Tonda

>45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

"Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně."
Já jsem počítal asi poloviční výnosy medu než ty dnešní. Ty byly tehdy víc reálné.
A taky se musí přirozeně započítat náklady, když už ne strávený čas.
Ovšem taky poloviční výnosy medu znamenaly i poloviční zátěž krajiny. Jedno včelstvo v nástavkovém úlu dnes zatěžuje krajinu, z hlediska medné i pylové snůšky, jako dvě tehdejší včelstva.

,,Pak se musí dostavit úspěch"

A nemusí. Včely můžou taky skončit na ohni a vy pak u Chocholouška.

45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

Dobrý den, opět něco, a snad naposled, ať to vře. Já mám včelstva na 3 nástavcích 39/24, již plně obsazených. Třetí je jako pomyslný medník, ale mřížku dávám. Máme 9. května. 15-20 sladiny již přinesly. Totálně prostavěny mezi dílem bílé voskové můstky. Vystavěn 3 stavební rámek, přidán 4. Hromada trubců. Čím více trubců, tím lépe. Je to silná protirojovka a past na roztoče. Mimo rozmnožovací pud zahřívají dílo. Vytaženo 7 mezistěn, přidáno dalších 7. Veškeré tmavší dílo jde po první snůšce do párového tavidla. Jen podotknu, že mezistěny mám z MÉHO VLASTNÍHO vosku a při sterilizaci se používá kyselina citronová. Včelpo a Stražisko valí H2 SO4, tedy sírovou. Chemie. Včelstva to samozřejmě okamžitě poznají. Nastavování parafínem rozebírat nechci. A vosk ze stavebních rámů a víček je bez reziduí. Absolutní špička. Takže v dobrém roce není problém dát včelstvům i dvacet mezistěn a obměnit dílo téměř absolutně. Možná to je ten základ bez nosemy (i cereanae) a dalších problémů. Jinak řepka je tu v Podkarpatí zhruba ve třetině, takže již mám zaděláno přes sto matečníků na oddělky z řepky. "Tažní koně pro příští rok". Pokud vydrží počasí - tady napršelo skoro 70 litrů na metr a teploty kolem dvacítky, tak se řepka bude asi odtáčet. Jako v roce 2010. Tehdy byl výnos z řepky i 50 kilo. Nebude čistá a ani nechci. Kvetou tu jabloňové sady a lány pampelišek. Medují javory. Luxusní "kvěťák". Polovinu pastuji. V podletí spojím oddělek s matkou letošního nultého roku s kmenovým včelstvem. Stavy navyšovat nechci, 130 kmenových včelstev a nějakých dvacet-třicet záložních oddělků je maximum pro jednoho chlapa. A dělám to na 99%...K úhynům... Ano, na západě Čech je chladněji. Kdo nenakrmí do konce srpna a má v okolí modřín, přinesou včely melicitózu. Ale pokud se včely kolem těchto jehličnanů motají, tak je potřeba zakrmit okamžitě a ve velkých dávkách, ať nemají raději kam nosit. Já používám 6L stropní krmítka. A ještě jedna věc. Pokud včelař nevyzimuje včelstva o síle alespoň 1,5 kila - a to je spodní hranice - tedy nějakých 7-8 plně obsazených rámků 39/24, tak nemůže moc s jarní snůškou moc počítat. Aby se dostala do síly, tak jaro proplodují. Včelstva o jarní síle 2-3 kg, tedy téměř 30.000 zimních včel, jsou již dnes běžná a snůškově připravena. Ať se daří všem, přeji úspěšný rok. A omlouvám se za předchozí emaily, jsem znamením střelec a navíc cholerický. Snažím se dělat věci na sto procent a neúspěch je pro mě prohra. Včely jsou srdcovka, a tak to i zůstane. Pár zásad...Velký prostor, mladá a kvalitní matka, rámková míra je totálně jedno jaká, stavební rámky, maximální obměna díla a čistota. Plus poctivé léčení a samozřejmě počasí. Ale to neovlivníme. Pak se musí dostavit úspěch. ...Zbyněk

V naší ZO byl tenkrát jediný včelař, který měl kolem 40 včelstev. Každý rok vydělal zhruba 45 000 Kčs. To jsem viděl. Tolik tenkrát auto stálo. I Škodovka. Med se dával do výkupu. To bylo za výkupní ceny. Nepamatuju si, že bych med prodával přímo lidem.
Dnes by za výkup bylo tak necelých sto tisíc. Zhruba třetina auta. Ani za prodej ze dvora by na auto zdaleka nebylo. Ono se ani tolik medu ze dvora prodat nedá.
Jinak příspěvek na včely byl vždy. Byl navíc i pěkný za kočování. Jen Klaus ho chtěl zrušit. Když se mu to nepovedlo, tak ho alespoň snížil.
Tonda

>Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

RP:
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.
------
Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně.


Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

Hi friend!

We haven't talked for a while so I just wanted to say Hi and share with you some information, read more here please http://tetsuo.sarkissov.com

Later, Vcely


Sent from Mail for Windows 10

"Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích."
Po pravdě takhle se zimovalo nějak do roku 1970 - 75. Potom se začalo prosazovat zimování v nezůžených nebo jen málo zůžených úlech, protože to slibovalo silnější včelstva na jaře a tím vic medu z řepky.
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.

Vidím, že zde debatujete o letošních úhynech. Prozatím se problémy jeví jako velice lokální. Úhyny se zabývá i projekt COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, pokud jste ještě nevyplnili dotazník, máte možnost do konce května. Dotazník je na www.coloss.cz. Čím více odpovědí se nám sejde, tím přesnější závěry můžeme udělat.

Momentálně zpracováváme data o hustotě zavčelení ČR, která nám poskytlo Ministerstvem zemědělství ČR. Tyto informace nám pomohou lépe vyhodnotit ztráty včelstev a rizikové faktory související se zdravím našich včelstev.
Když už máme tato data k dispozici, je snadné vytvořit z nich mapy, které pak mohou pomoci právě Vám třeba při hledání vhodných lokalit ke včelaření. Včely při své letové aktivitě samozřejmě nerespektují politicky rozdělené okresy, přesto věříme, že tyto mapy budou pro Vás dobrým zdrojem informací. Snažili jsme se mapy udělat maximálně uživatelsky přívětivě. Najdete je na tomto odkazu: http://colosscz.webnode.cz/hustota-zavceleni/

S přáním hezkého jara a přívětivějšího počasí
Jiří Danihlík
koordinátor projektu

Bylo to neco na zpusob moravskych univerzalu,venkovni stanoviste,masti to tak porad.Repku mu vetsinou proploduji,k lesu ma kolem 2 km,na med ceka jestli bude neco z lipy,ktera je u nas jalova.Nastesti se hojne zacala sit svazenka,tak nejaky med ma.

stahovalo se na 7 rámků s toho také vychází to množství pro dotaci D1 a
krmilo 7 kg což byl i za obou válek příděl na včelstvo. Za bolševíka to byl
i příspěvek na zimování.
Pepan


---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 15:28:41
Předmět: Re: vyzimování
" Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par

ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to
nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska
zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime
teplotni rezim nebo je zabila nosema...
"

Na to je spolehlivá rada, rychle zakrmit aby neměli kam nosit.
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 17:10:14
Předmět: Re: vyzimování
" Takove zari a rijen byl na Drahanske vrchovine,z modrinu to
kapalo,mlha,chladno,mraky vcel na les.Nejhur to odnesli ti,co maji
stanoviste v lese nebo tesne u lesa.Zpetne rada vcelaru priznava vyrazne
kaleni uz v teto dobe,kteremu nikdo neprikladal vahu.Nejvykonejsi vcelstva
natahala i 15-20 kg,nez zkolabovala...
"

Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 17:26:24
Předmět: Re: vyzimování
""Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par

ramku a krmi 6 kily......"
Ještě se vrátím tady k tomu včelaři. Úly měl asi přístupné zezadu, když
včely mohl zužovat a potom je měl s velkou pravděpodobností ve včelíně. A
to mohl být potom další důvod, proč jeho včely přežily a jiným ne. Ve
včelíně je od podzimu do jara tepleji a není tam vítr. Včely tak nemusí
spotřebovat tolik zásob za mrazů a od předjaří se rozvíjejí stejnoměrněji a
rychleji.
"

"Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily......"
Ještě se vrátím tady k tomu včelaři. Úly měl asi přístupné zezadu, když včely mohl zužovat a potom je měl s velkou pravděpodobností ve včelíně. A to mohl být potom další důvod, proč jeho včely přežily a jiným ne. Ve včelíně je od podzimu do jara tepleji a není tam vítr. Včely tak nemusí spotřebovat tolik zásob za mrazů a od předjaří se rozvíjejí stejnoměrněji a rychleji.

Aha, tak jestli se mělo jednat i o září, tak to mohlo být i u nás. A já jsem to pocítit nemusel, protože momentálně mám včely u baráku a les mimo nějaké listnáče dost daleko.

Takove zari a rijen byl na Drahanske vrchovine,z modrinu to kapalo,mlha,chladno,mraky vcel na les.Nejhur to odnesli ti,co maji stanoviste v lese nebo tesne u lesa.Zpetne rada vcelaru priznava vyrazne kaleni uz v teto dobe,kteremu nikdo neprikladal vahu.Nejvykonejsi vcelstva natahala i 15-20 kg,nez zkolabovala...

"Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime teplotni rezim nebo je zabila nosema..."
Co to máte s tou říjnovou snůškou? Aspoň u nás se začátkem října ochladilo a už se neoteplilo tolik ,aby z toho nějaká snůška byla.
Jinak co se týká zužování včelstev na menší počet rámků, je to otázka detailního postupu. Kdy to zůžil, jak krmil....
Každopádně při takovém postupu, pokud se trochu šikovně udělá, jsou dlouhověké včely včely a matka v podletí a na podzim méně namáhány než když se za každou cenu nezužuje jako v nástavcích a snaží se udělat co nejsilnější zimní chumáč. Takže jsou do zimy zdravější. A potom za hodně chladného počasí na podzim a dále obecně během zimy i během předjaří toto zúžení šetří včelám energii a tak zásoby, protože menší prostor a často i zezadu silně uteplený prostě v případě potřeby lépe tepelně ovládají.

"Ale byly uhyny,byly Radime a jeste nektera "vcelstva" pujdou do kytek.U nas to nakonec bude cca 30-40 %,a to spousta vcelaru nepriznala nic.Dnes jsem prosel kolem vcelinu,kde na podzim bylo 30 vcelstev,ted je vcelin komplet pokaleny,sporadicky letaji 3 vcelstva majitel vytrubuje do sveta,ze uhyny maji lajdaci."
A která oblast to je?

Vedeni svazu uz ma nejspis i cisla z Cisu,proto priznani uhynu na nosemu i fakt,ze je N.ceranae a nesnazi se to opet maskovat uhyny na roztoce.Tusim ,ze bylo utrouseno Zapadni Cechy a Morava.Co jsem v kontaktu s vcelari po republice,tak je to podobne na hodne mist.Mytus o roztoci padl.

Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par ramku a krmi 6 kily.Jeho vcely se do rijnove snusky nezapojily,nebot to nemeli kam davat,zatimco vcelstva,ktera mela prostor,zanesla vse a snuska zlikvidovala zimni generaci,zbyli zebraci,kteri bud nezvladli v zime teplotni rezim nebo je zabila nosema...

Ale byly uhyny,byly Radime a jeste nektera "vcelstva" pujdou do kytek.U nas to nakonec bude cca 30-40 %,a to spousta vcelaru nepriznala nic.Dnes jsem prosel kolem vcelinu,kde na podzim bylo 30 vcelstev,ted je vcelin komplet pokaleny,sporadicky letaji 3 vcelstva majitel vytrubuje do sveta,ze uhyny maji lajdaci.

Děkuji Gustovi a Radimovi za podnětné příspěvky.

Plány na změny mám.
Včelotěsný přístavek - vytáčení, sklad a větrolam od západu.
Podávání vody do úlu, zeptám se těch, kteři jej používají:
Zateplené stropem? Lahev obrácená na talířek, kdy po odebrání vody se do
lahve vpustí bublina a přiteče stejný objem vody. Z hygienických důvodu by
měl být "talířek" jen o několik milimetrů větší než hrdlo lahve.
Nebo na principu prosakovacího víčka s málo, například jen třemi otvory?
Zde je, zvláště při téměř prázdné lahvi, nebezpečí, že při změnách teploty
vzduchu v lahvi bude voda vytékat (kapat).
A přidat sůl, ocet, kys. mravenčí, hypermangan, propolis ???
VP

Vylupování na jaře je u včel docela běžné a začíná už defakto po prvním proletu. Podle mého názoru včely sice na jaře preferují sběr sladiny v přírodě, ale ta v přírodě často na jaře není nebo není v dostatečném množství a tak včelstva, která už jsou připravená k sbírání sladiny a k rozvoji, hledají jiné zdroje.
V časném jaru,kdy jsou včely ještě slabé a na hoře pod strůpkem, bývají v hodně úlech dole a v blízkosti česna včelami neobsazené a nebráněné zásoby. A ty právě zlodějky vylupují často a prakticky hned od prvního proletu. A včelař to často ani neznamená, pokud se nejdná o vybrání zásob uhynulého včelstva.
V časném jaru hned po proletu takové vylupování dokonce považuji za přínos. Bývá ještě tak zima, že včely nelétají dál než 50 - 100 - 200 metrů a tak vyloupená sladina nejde na jiné stanoviště jiného včelaře, ale přispívá k časnějšímu rozvoji lepších včelstev.
Jinak to je stará známá věc, že se do včel nejde hned po prvním proletu. Pokud to není vysloveně nutné. V té době včelstvo teprve začíná plodovat, část včel dokonce ještě může být v zimním režimu, kdy nepracuje a vyčkává, matka je nevykrmená a hodně pohyblivá, takže může zmizet kdovíkde a celé včelstvo je silně náchylné ke stresu a může se z něho po prohlídce dostávat i několik dnů. Do včel na jaře se chodí až tehdy, když už je včelstvo rozplodováno a má dostatečné množství plodu všeho stáří.

Źe by letos defakto úhyny nebyly? Až na ty skupiny včelařů co něco zanedbaly nebo dělali špatně?
A všelijaké články v novinách, jak hynou včely, jsou jen pokusy živit neustálou propagandu o mizejících včelách, aby se zdůvodňovalo současné dotování včelařů?

Václav Potužník:
Poučení pro mne, dokud není dobrá jarní snůška nelez do včel. Samozřejmě
kromě řešení případného problému.

............

Reakcí jsem chtěl říci, že naučené dělnice hledaly vůni plástů proto, že tuto činnost se naučily. Docela možné je že se ji naučily i stím, že nevylezly z úlu, tz. při přemísťování zásob najaře při rozvoji. Takže logické je, že je hloupost nelézt do včelstev, protože riskuji úhyn vedle zásob nebo při nedostatku vody když vyzimované včelstvo neprohlídnu kvůli dostupnosti zásob po proletu.

Letos jsem dodával do úlů vodu postřikem a včela dokonale bílé krystalické zásoby zpracovala a nevynesla. Projevy slídivosti se také potomto dodání vody zvýšily. Proto to vidím v postupném vývoji událostí že šli po plástové vůni kterou ucítily a přestaly sledovat kvůli lepšímu zdroji.

Hlavní problém vidím v dostupnosti plástové vůně dostupné slídícím včelám někde v nějakém skladu souší v blízkosti stanoviště.

Je nutné také i rozlišovat vůně. Jinak voní dělnici cukerné zásoby, jinak prázdná souš, jinak med, jinak propolis ... Úlová vůně je také odlišná od vůně voštin. Jde o sloučeniny a sloučené sloučeniny vůní. Proto když je doživotně naučená slídilka na plástovou vůni hledá nejprve plástovou vůni ale jakmile neochutná med v plástu, což píšu pro úplnost, tak se zásob v plástech netkne._gp_

> Je možné, že staré včely co byly účastny slídění napodzim se dožily
> jara a proletu a pokračovaly vtom, co již jednou naučily?

Děkuji za reakci, zní to logicky, ale ne úplně. Do otevření úlů při
prohlídce nebyl o uskladněné souše vůbec žádný zájem. Ani jediná včela. Při
prohlídce létaly kolem desítky včel z minule otevřených úlů a usedaly na
právě prohlíževý plást. Proto jsem zbytek omezil na prohlídku předposleního
plástu (zásoby) a část neotevřel vůbec. Moje úvaha byla, že tyto cizí včely
mohou započít loupež. Stejně reagovaly včely. Velký provoz na česnech,
prolet i ostraha. A poletující včely se začaly zajímat o ty uskladněné
souše. Zda jen do večera, nebo i následující den (dny) nevím, po týdnu byl
opět zájem zcela nulový.

Znovu jsem o tom přemýšlel. Vzpoměl jsem na slova pana Jaroslava
Sedláčka: Zásobní plást do oddělku nesmí být ze skříně. Ten je ničí a z něj
si může brát každý. Musí být ze včel, kterýchkoli. Někde vem zásobní plást
bez včel a dej oddělku. Pokud mají sami málo, dej jim ten ze skříně. Ale ne
oddělku, který ještě není stmelený. (asi to není doslovně přesně, omlouvám
se). Situaci bych tedy shrnul asi takto:
Nebyla snůška, nebo velmi slabá. Včely se zajímaly o vyjmuté plásty. A
následně se zajímaly také o plásty, "které ničí nebyly". Ale zas ne až tak
důkladně, aby našly těch pár gramů medu někde uprostřed a přitom rizkovaly
svůj život v předjaří. Za pár dnů či týdnů budou užitečnější jako létavky na
květech.
Poučení pro mne, dokud není dobrá jarní snůška nelez do včel. Samozřejmě
kromě řešení případného problému.

Suchý studený sklad souší nemám a mít nebudu. Přešel jsem na přepážku
(fólii) s otvorem v rohu mezi plodištěm a vytočenými soušemi. Mám ověřeno,
že lze zimní krmení provádět tak, že cukerný roztok z lahve s prosakovacím
víčkem včely odebírají na stropu a přes souše odnášejí pod přepážku. Vážením
ověřeno, že nad přepážkou neuloží nic. Před fumigací jdou souše do sloupu. V
této době je již nízká teplota a malý letový provoz. Desítky až stovky včel
oklepnu do úlu. Takto ochrání včelstvo před zavíječem až 4 nástavky souší. A
hlavně souše dokonale očistí od zbytku medu, doslova do sucha. Jen v případě
velmi silného včelstva, kdy nad přepážkou sedí tisíce včel, zůstane v
několika souších pár gramů zásob. Příště ponechám takovému včelstvu třetí
prázný nástavek (bez rámků) mezi ty dva, které zůstanou a přepážku (zimovat
ve 3 nástavcích u mne v 600 mnm je nesmysl).
Poučení pro mne, nevím. Pokud jsou uskladněné souše včelám dostupné, tak
se "přesvědčí" že v nich nic není (nebo si to odnesou) a ztratí o ně zájem.
Nebo uzavřít prodyšně a včelotěsně??? A vůně pár gramů medu je bude lákat po
měsíce???

Co se moru týče, dělám co mohu. Například občas rozdám pár oddělků, aby
je nepřivezli z daleka. Úplně se ochránit asi nejde. Už jsem zaznamenal
"listopadovou snůšku". Spory MVP v okolí jsou. Včelstva se pálila někdy před
30-40-ti léty a před pár lety převezená včelstva naštěstí asi do měsíce od
převozu. Předloni opuštěné úly, tam nešly vzít vzorky. Poslední případ
nálezu spor je nadějný, klinika nenalezena a spory v dalším vzorku také
nenalezeny.
VP

http://ekonomika.idnes.cz/nosema-nekterym-vcelarum-likviduje-vcelstva-fnr-/ekonomika.aspx?c=A170505_145224_ekonomika_fih
VP

Pane Jiří chtěl jsem si přečíst článek pana MVDr peroutky pro MF a nikde jsem ho nenašel,dejte mi prosím typ.Děkuji

Je možné, že staré včely co byly účastny slídění napodzim se dožily jara a proletu a pokračovaly vtom, co již jednou naučily? Včela se učí velmi rychle a stačí ji několik hodin nato si zapamatovat dosmrti podněty a projevovat se reflexy.

Jistě víte že pes se musí cvičit velmi nákladně několik měsíců, ale včely naučíte reagovat na vůně a to doživotně za už tři dny s trvalým reflexem. Takže nečekejte že starou včelu najaře naučíte novým kouskům, u psa to jde také těžko.

Jinak počítejte tak, že ty vůně vábí včelstva z šírého okolí a pokud tato Vaše vůně bude zabudována do reflexů vašich včel, můj názor je že zvyšujete pravděpodobnost nákazy na svém včelíně protože přímo učíte včely vyhledávat přednostně úlovou a plástovou, resp. medovou vůni svoje včely které nic jiného nedělají než slídí po nemocných a uhynuvších včelstev v podletí. Na jaře okolo května vychází časově potom např. u morů nejčastěji klinické projevy. Viz vyhlašované ohniska morů po nahlášení podezření na jaře i tam, kde se měl nevyšetřuje._gp_


......
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 7. 5. 2017
Re: Včelstva (70331) (70333) (70453) (70461)

Zdravím, ještě jednou bych se chtěl vrátit ke svému příspěvku o slívosti v
časném jaru (z 1.4.)

> Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm.
> To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech
> slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první
> den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.

Děkuji za reakci. Už jsem se, ale pouze jednou, setkal s vyloupením v tak
časném jaru. Několik jiných případů bezmatečnosti, za mnoho let, ale v
časném jaru, vyloupeno nebylo.

Minule popsaná prohlídka měla za cíl: Odhadnout podíl pylu na váze zásob,
zda matky kladou a označit matky z případných tichých výměn (zatím nalezeno
20 procent - v dobré snůšce se někdy včelstvo nevyrojí, jen vymění matku,
zvláště pokud "to má v genech"). Po skončení prohlídky byly hlavním objektem
zájmu uskladněné souše. Mám je ve sloupech uzavřených mateří mřížkou dole i
nahoře. Tedy ne včelotěsně. Loni byly po vytočení ponechány nad přepážkou s
malým otvorem včelám k dočištění a odebrány před fumigací. Až na jednu
vyjímku, pár rámků, byly zcela "suché".

Že byl před 5-ti týdny zájem o uskladněné souše opravdu velký, dokládá
zpráva od souseda, který není včelař, ale jeho příbuzní včely mají. Hlásil,
sousede asi se vám rojily včely, je to možné takto brzy? Za včelínem jich
létalo nejmíň tisíc a lezly dovnitř pod střechou.

A proč to píšu? Včera jsem se divil podruhé. Všem včelstvům jsem přidával po
jednom nástavku. Doslova jsem nemohl uvěřit vlastním očím, ve výše zmíněných
rámcích bylo nejen těch cca 250g zavíčkovaných zásob, ale i cca 50g zásob
nazavíčkovaných a nezkvašených. Nechápu to. Vůně je lákala, ale "ponořit" se
do 8-mi nástavků neměly odvahu??? Nebo jen náhodou je mezi prázdnými
nenalezly???
VP

Zdravím,
přezimovalo vše, 10+2 včelstev 600 mnm mezi Brdy a Šumavou. Jedno včelstvo
je mizerné. Zřejmě se ucpalo, nebo téměř ucpalo česno v době prvního proletu
(nízký podmet). Vinu bych hodil na včelaře (na sebe). Včera dostalo zpět
druhý nástavek.
Přezimovaly i dvě náhradní matky na 3 rámcích 39x24, studená stavba, 5,5
kg zásob. Pro jistotu 1.4. vyměněn jeden poloprázdný rámek za plný z
produkčních.
Síla je nižší než po minulých teplých zimách, ale kvete teprve třešeň a
začala pampeliška. Zavíčkovaného plodu je mnoho, mnohem víc než jsem
předpokládal.
Podstatné jsou zdroje na stanovišti, pak počasí v době snůšky a síla
včelstev je až na třetím místě. Ano, samozřejmě, pokud studený déšť spláchne
les po pár dnech, silná včelstva jsou ve velké výhodě. Ale nesmí být v
rojové náladě.
Se sousedy jsem tento měsíc nemluvil. Mám ale zprávu od SVS, že jedna ZO
na okrese má úhyn 2/3. Něco o tom vím, ale nechci to komentovat.
VP

Zdravím, ještě jednou bych se chtěl vrátit ke svému příspěvku o slívosti v
časném jaru (z 1.4.)

> Slídivost pozoruji každý rok při rozkvětu jívy, v půlce března cca 250mnm.
> To je nejvyšší čas na prohlídky a hlavně likvidace úhynů. Po 2 dnech
> slídivost mizí. Po dlouhém chladném období jaké bylo doteď je také první
> den oteplení slídivost. Podle mě normální jev.

Děkuji za reakci. Už jsem se, ale pouze jednou, setkal s vyloupením v tak
časném jaru. Několik jiných případů bezmatečnosti, za mnoho let, ale v
časném jaru, vyloupeno nebylo.

Minule popsaná prohlídka měla za cíl: Odhadnout podíl pylu na váze zásob,
zda matky kladou a označit matky z případných tichých výměn (zatím nalezeno
20 procent - v dobré snůšce se někdy včelstvo nevyrojí, jen vymění matku,
zvláště pokud "to má v genech"). Po skončení prohlídky byly hlavním objektem
zájmu uskladněné souše. Mám je ve sloupech uzavřených mateří mřížkou dole i
nahoře. Tedy ne včelotěsně. Loni byly po vytočení ponechány nad přepážkou s
malým otvorem včelám k dočištění a odebrány před fumigací. Až na jednu
vyjímku, pár rámků, byly zcela "suché".

Že byl před 5-ti týdny zájem o uskladněné souše opravdu velký, dokládá
zpráva od souseda, který není včelař, ale jeho příbuzní včely mají. Hlásil,
sousede asi se vám rojily včely, je to možné takto brzy? Za včelínem jich
létalo nejmíň tisíc a lezly dovnitř pod střechou.

A proč to píšu? Včera jsem se divil podruhé. Všem včelstvům jsem přidával po
jednom nástavku. Doslova jsem nemohl uvěřit vlastním očím, ve výše zmíněných
rámcích bylo nejen těch cca 250g zavíčkovaných zásob, ale i cca 50g zásob
nazavíčkovaných a nezkvašených. Nechápu to. Vůně je lákala, ale "ponořit" se
do 8-mi nástavků neměly odvahu??? Nebo jen náhodou je mezi prázdnými
nenalezly???
VP

Pro pana Poláška,u nás na Znojemsku jsme vyzimovali taky dobře.Krmil jsem 12 kg,nu na letošní studené a dlouhé jaro to bylo málo,chtělo to o 1-2kg více. Takže velký úhyn včel v průběhu toho dlouhého studeného jara,včely to však přežily i když nejsou v té síle v jaké by v tomto čase měly být.Co pro mne z toho plyne: nasazovat medníky jak za starých časů,po zmrzlých. I víno to u nás po té slotě dost dobře přežilo.
Ovoce u nás bude dost vyjma broskví a merunek,z řepky pramálo a teprve se na ní včely zmátoží,tudíž nebudou roje,o práci méně a je naděje alespoň podle mne,že ta druhá snůška spadkového medu bude dobrá,ne-li ještě lepší.

Rád bych byl v obraze, jak to letos vypadá s úhyny na severní Moravě.
Já jsem, to, co jsem loni zazimoval, to mám i teď a to i když jsem loni neměnil matky a zimoval se starými. takže u mně úhyny žádné.
A i když jsem krmil od 16 září , posledních 0,7 kg cukru dal 2 října, celkem 8 - 9 kilo na včelstvo a z toho podle všeho mi v jednom úlu ještě cca třetinu vykradly zlodějky.
Takže co se týká letošního zimování, jsem stoprocentně spokojen.
Takže když slyším, jak jinde přes zimu skončila třetina včelstev nebo všechny, by mě zajímalo, jak to je v mém okolí.

Doufam,ze svaz zverejni z CISu poctu ztrat po okresech jako v roce 2015-hruba cisla,ktera clenove priznaji.