Včelařská konference

Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 5. 2017 17:26:24
Předmět: Re: vyzimování
""Paradoxne nejlip prezimoval vcelar,ktery stahuje vcely pred krmenim na par

ramku a krmi 6 kily......"
Ještě se vrátím tady k tomu včelaři. Úly měl asi přístupné zezadu, když
včely mohl zužovat a potom je měl s velkou pravděpodobností ve včelíně. A
to mohl být potom další důvod, proč jeho včely přežily a jiným ne. Ve
včelíně je od podzimu do jara tepleji a není tam vítr. Včely tak nemusí
spotřebovat tolik zásob za mrazů a od předjaří se rozvíjejí stejnoměrněji a
rychleji.
"

"Tak se zimovalo běžně. A to i navenkovních stanovištích."
Po pravdě takhle se zimovalo nějak do roku 1970 - 75. Potom se začalo prosazovat zimování v nezůžených nebo jen málo zůžených úlech, protože to slibovalo silnější včelstva na jaře a tím vic medu z řepky.
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.

RP:
Příspěvek na zimu za bolševika podobně, musel být tak do roku 1975 - 80, později ne, jinak bych o něm věděl. V té době byly akorát příspěvky pro kočovníky za opylování řepky 80 Kčs na včelstvo a za opylování jetele v srpnu 120 Kčs za včelstvo. Což bylo 2 - 3 x víc než za kolik byl tehdy cukr pro jedno včelstvo.
Jinak za socíku nebylo třeba včely nijak dotovat, protože včelaři už byli dotováni napevno stanovenou výkupní cenou medu a jistotou, že Jednota jakožto stanovený výkupce odkoupí za tu cenu všechen med, který včelař nabídne. Za roční výnos medu tak ze 4 - 8 včelstev byla z výkupu částka ve výši cca jednoho tehdejšího průměrného platu, z drobného prodeje ještě víc.
------
Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně.


Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

V naší ZO byl tenkrát jediný včelař, který měl kolem 40 včelstev. Každý rok vydělal zhruba 45 000 Kčs. To jsem viděl. Tolik tenkrát auto stálo. I Škodovka. Med se dával do výkupu. To bylo za výkupní ceny. Nepamatuju si, že bych med prodával přímo lidem.
Dnes by za výkup bylo tak necelých sto tisíc. Zhruba třetina auta. Ani za prodej ze dvora by na auto zdaleka nebylo. Ono se ani tolik medu ze dvora prodat nedá.
Jinak příspěvek na včely byl vždy. Byl navíc i pěkný za kočování. Jen Klaus ho chtěl zrušit. Když se mu to nepovedlo, tak ho alespoň snížil.
Tonda

>Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel

45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

Nějak se v tom ztrácím, ale on si kupoval v té době Moskviče za 45 000 Kčs a vydělával si tolik každý rok. Bylo to za peníze z výkupu. Ne z prodeje ze dvora. Ve výkupu bylo 30 Kč/kg ještě nedávno. Po revoluci chtěl se včelařením končit. Nakonec chov omezil asi na 10 včelstev.
Kolik stál Trabant v té době nevím. Nepamatuju si ani, od kdy se začala dovážet Dácie. Vím ale, že ji lidi vůbec nechtěli, protože rychle rezla. V našem městě byla jenom jedna. Nechtěl bych ji ani dneska. Spíš kupovali Ladu a Fiata z těch lepších. Já jsem kupoval Škodovku v 80 roce ještě za necelých 60 000 Kčs.
Já v tom vidím veliký rozdíl. Tenkrát se tím dalo legálně hodně vydělat. Nejvíc včelaři vydělávali na mateří kašičce. Na ni někteří včelaři zbohatli. Znám takové a jsou to známá jména. Sami se tím chlubí.
Samozřejmě se dnes nechá vydělávat jinak a víc. Dnes se dá i beztrestně tunelovat. Tam se psalo o kupní síle medu v dřívější době.
Nemá cenu v tom pokračovat.
Tonda

>45000kčs/35= cca 1300kg medu za 40000 to byl tehdy snad Trabant.
Dnes ten samý med za 130 - zbytek na sklo atd - 150 se dá považovat za průměr a je to 165 000, takže nějaká Dacie atd. Tehdy byla Dacie jedno z nejdražších aut, myslím 60 000Kč.
Takže trochu víc práce s prodejem, trochu "lepší"svezení. :-)

Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)

My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

Byla to reakce na toto:
"Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel"

Jestli to někdo přednáší, tak nemyslí rok 1995, ale nějaká sedmdesátá léta. Já to pamatuju a v té době jsem už včelařil. Pamatuju si taky, že otec měl asi deset včelstev a jenom za med prodaný do výkupu za jeden rok si koupil první barevnou televizi. První barevné televize stály tehdy přes deset tisíc. Měl ji jako druhý v obci. První byl náměstek z fabriky. Jiní si to z platu dovolit nemohli.
Nemá ale cenu dál o tom diskutovat.
Tonda

>My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

No vydělat na včelaření se určitě dá, ale jen v těch oblastech, kde jsou podmínky. Kde je dostatečně velká medná a pylová snůška, není tam už převčeleno a taky tam není větší koncentrace zlodějů a vandalů.
Dneska nově umístit včelstva a vydělávat na medu už je možné asi jen v hodně lesnatých oblastech. Podle mapy zavčelení je už pro takové výdělečné včelaření volná už asi jen oblast našich hor, vojenských prostorů a podobných ploch. Ostatní krajina, od rovinatých nížin až po podhůří našich hor je už zavčelena hodně.
I když zavčelení podle katastrů je velmi hrubý ukazatel,

Naposledy. Tady se jenom střílí.
Dal jsem si práci a cenu jsem na internetu vyhledal. Nevím, kolik stála v té době Škodovka. Já jsem ji kupoval v 80. letech za necelých šedesát tisíc.
Tady je výtah z internetu:
"Cena nového vozu byla 4 000 rublů, nebo 41 760-46 400 Kčs v 70. letech. Vyrábělo se také kombi 426 a furgon 433".
S ostatním souhlasím.
Tonda

>Moskvič nebyl za 45, byl o dost dražší jak Škodovka té doby.

Rozdíl je tam jeden podstatný - tehdy nebylo moc jiných legálních možností jak si vydělat za rok na auto a včelařina byla asi jediná dostupná pro každého na venkově, nebo kdo měl na venkově chalupu atd.
Ostatně, to byl taky důvod proč jsem se rozhodl včelařit. Takže o tom dost vím. :-) Ale už jsem nestihl zbohatnout.

Dneska je včelařina až jedna z posledních možností jak si na to auto vydělat, ale jde to. Ale je to už dost dřina, ale i tady na konferenci tady byly lidi co si vydělají na ŠKodovku a ještě z toho neplatí daně. :-)

A vzhledem k zdravotní situaci a skoro nemožnosti ji mít pod kontrolou to bude včelařina čím dál horší forma výdělku.

Karel

Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf

Ale snad ještě med ani nebyl za 35, v 1980 a později když za 35 už byl, jsou tyto ceny zde:
http://infografika.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/mototechna.pdf
Takže i tehdy nejlacinější Š105 stála 1660kg medu.

A taková Lada Niva - 107 500 Kčs přesně tři tuny medu, dnes taky, možná i ve výkupu. :-)

To jen tak, když mi pořád chodí majlem jídelní lístky ze sociku a další "vzpomínky jak to bylo krásné" tak jsem na to dost citlivý. :-) Pamatuji první smlouvu, 4,40Kčs hod, tedy na kilo medu jsem musel vydělávat celý den. :-) Na svačinu do svačiny. :-)

Karel

http://www.avtoexport.cz/moskvic408.html

>Pod padesát - tedy o tom byla řeč, byl jen Trabant. Tady jsem maturoval a dokonce v Boleslavské montovně, spíš robotárně :-) pak i chvilku makal, 1977:

To mi přijde jako jejich přepočet z rublů.

Tchán, Moskvič 412 - tedy už ta 1500 co dobře jezdila, 1974, 54 000. Přesněji by musela jít tchýně do svého sešitku.
Jezdil jim do cca 2006 - to přesedlali na Logana. :-)

A pravda, v té době byly škodovky možná pod 50.
Ale to je 15 let sociku zpět, za kolik byl tehdy med??

Karel

"Osobně v tom nevidím velký rozdíl, spíš ten, že tehdy toto bylo jedna z mála legálních možností jak si přivydělat, jinak tabulkové platy, dneska nikomu nic nebrání vydělávat jinak a víc čímkoli co umí. :-)"
Rozdíl byl v tom, že tehdy vyšly provozní náklady mnohem nižší, protože na finančně stejný objem bylo množství včelstev, medu i cukru mnohem menší. A požadavky na zařízení nižší. Včelař pro nějaký poloprofesionální provoz si vyrobil úly, vyrobil medomet, postavil včelín, koupil kuklu, kuřlák, odvíčkovací vidličku atd a to bylo na tak na 20 - 50 let prakticky veškerá investice. Pak už stačilo jen každoročně nakoupit cukr a dovézt do včel a ze včel odvézt med, Plus práce.
Dneska na stejně velký finanční výnos musí být spousta zařízení, to znamená vysoké vstupní investice a každý rok nezanedbatelné náklady na jejich provoz.

"Bylo to i po 1980 - asi 35Kč/včelstvo, strhávaly se z toho už tehdy příspěvky atd. Ale k výplatě zbylo asi 30Kč.
4-8 včelstev po 20-25 kg -- cca 100 -200kg po 150 je dneska 15-30 000. Tedy ta jedna horší výplata. Jak to tak počítám ze stejného výnosu, tehdy 3500 - 7000Kčs, tak to by byly tehdy pořádné platy :-). Většina měla tehdy taky podprůměrné, tedy pod 3000 měsíčně."
Já jsem počítal asi poloviční výnosy medu než ty dnešní. Ty byly tehdy víc reálné.
A taky se musí přirozeně započítat náklady, když už ne strávený čas.
Ovšem taky poloviční výnosy medu znamenaly i poloviční zátěž krajiny. Jedno včelstvo v nástavkovém úlu dnes zatěžuje krajinu, z hlediska medné i pylové snůšky, jako dvě tehdejší včelstva.