78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(91.221.212.49) --- 5. 11. 2019

Tak SVSka trvá na nahlášení všech ztrát nad 25% počítaných od termínu 1.9. doteď. 1D má zůstat v plné výši nekrácená. MS kraj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (93.90.164.80) --- 5. 11. 2019

KaJi (98.158.250.41) --- 31. 10. 2019

Vida, celý rok proti varoáze:-)
Vysokého podílu dosáhla účinná látka tau-fluvalinát zejména v pylu (až 53 % vzorků), obvykle však v malém množství. Tomuto podílu neodpovídá jejich použití jako insekticidu v polních podmínkách, ale tento akaricid je používán i jako léčivo pro včely proti roztoči Varroa destructor. V malém množství se v pylu a medu v roce 2016 objevily i další akaricidy používané jako léčiva včel.

jasně,že to tam je.
ALE spíš jde o to,odkud byly vzorky odebírány a fakt,že včelaři "s řepkou" ještě akaricidy používají.
Když už všichni nadávají na sedláky,že tu řepku stříkaj jak o život....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelA (93.90.164.80) --- 5. 11. 2019
Re: (73472) (73478) (73479) (73480)

vosy už to maj za sebou,párkrát mrzlo a šlus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jsemto Alevtipálek (46.13.155.143) --- 4. 11. 2019
vtipy ze sbírky 999 vtipů z roku 1949

šli dva a ten nakraji odpad

jeli dvě stihačky a jedna to stihla, ta druha to nestihla

velbloud na pousti plete beton a v hrbu ma kakao

dve babky se hadaly: dej mi jablko a ta druha: nedam a tak zacaly zpivat
mela babka 4 jabka a ta druha zadny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 11. 2019
Re: (73472) (73478) (73479)

"Nepamatuju takové chování vos, letos navíc sežraly i zimní jabka v říjnu - samé vyžrané díry (tvrdé idaredy), švestky i hrozny."
Určitě to byly vosy? Já jsem letos zjistil, že na jedné nízké jabloni mně přímo na stromě nakousává těch pár jablek nějaká myš. Dlouho u nás nebyla zima s množstvím sněhu ani v létě pořádný dlouhodobý déšť, který by v norách myši utopil a tak je jich všude plno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.245.16) --- 2. 11. 2019
Re: (73472) (73478) (73479)

Osy hniezdia podla toho,kedy prídu mrazy..tento rok mimoriadne dlho udržujú aktivitu,aj osie aj sršnie hniezda..len v chotári uz toho vela nemajú,tak nieje problém ich vychytat na jednoduché pasce,najmä ak nemajú dolet včely,alebo je teplota pre včely nizka- stačí vyložit plastové vedro od medu,malinko vody na dno a zo sirokého okolia matky mate na jednej hromade..to isté aj skoro na jar..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 1. 11. 2019
Re: (73472) (73478)

Nevím jak dlouho vosy normálně hnízdí, před dvěmi dny jsem jedny našel, vylétávaly ze země z díry jedna za druhou. Když jsem zadupal do země začaly vyletávat tak jsem se rychle ztratil. Na zemi u díry bylo ,,šedé papírové" voští i se zachlazeným plodem, dohromady asi 5dm2. Asi jim do hnízda něco skočilo a vybralo dílo? Hnízda jsou tedy stále aktivní,

Poslední 2 roky vrchol žravosti nastává v říjnu a listopadu, kdy se včely stahují do chomáče a přestávají bránit. V žádném případě nečistí jen podmet od mrtvolek, rovnou vyžírají zásoby a prý poslední včelí plod. Nepamatuju takové chování vos, letos navíc sežraly i zimní jabka v říjnu - samé vyžrané díry (tvrdé idaredy), švestky i hrozny. Já pamatuju každoroční vosí hody na letních hruškách co popadaly a rozpleskly se o zem, někdy koncem srpna, to bývala doba posledního krmení včelstev. Pak už vosy chodily jen pro mrtvolky na česno a do podmetu.

Bývalo v září úl zavři a zahoď klíč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 11. 2019
Re: (73472)

"Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.
Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?"
a
V tuto dobu je už cyklus vos dávno ukončen. Oplodněné nové samičky se rozletěly a buď už někde zalezly nebo si právě hledají úkryty, vosí hnízda jsou zničena, původní vosí matka asi mrtvá.
Vosy, co přežívají, jsou pouze zbylé vosí dělnice ze zničených hnízd, které žijí samotářsky a snaží se loupením sladiny přežít co nejdéle.
S vosami jsem časem získal zajímavé zkušenosti.
Například jednou na podzim zhruba v tuto dobu jsem se dostal do koryta místní říčky na místo, kde je koryto v rámci regulace vyložené obrovskými plochými balvany vyčnívajícími 10 - 20 centimetrů nad hladinou vody. Koryto je na tom místě v severojižním směru otevřené polednímu slunci. A na těch kamenech těsně u vody bylo obrovské množství vos, co pár centimetrů vosa, znehybnělá nízkou teplotou. Muselo jich tam být stovky, možná i přes tisíc. Tehdy už byly mrazíky, ale uprostřed řeky voda v noci udržovala teplotu na kamenech nad nulou. Polední slunce, pokud se pořádně opřelo, pak dávalo vosám naději, že kameny ohřeje na takovou teplotu, že vosy budou moct vzlétnout a někde získat další sladinu, aby přežívaly i nadále.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 11. 2019
Re: (73474) (73475) (73476)

A to jsou tam ještě dva odkazy na statistiku, že jen v čr, cca4.5 milionů kg/l koncentrovaných jedů za rok se rozmíchá a vystříká do vzduchu.
> JosPr (46.135.70.214) --- 1. 11. 2019
Re: (73474) (73475)

Hruzostrasne cteni.Pak se divme,ze s prichodem 60 je skoro kazdemu nalezena rakovina prostaty.Za par let v 50 nebo jeste driv? Uspesne likvidujem nejen vcely,ale i sami sebe.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.214) --- 1. 11. 2019
Re: (73474) (73475)

Hruzostrasne cteni.Pak se divme,ze s prichodem 60 je skoro kazdemu nalezena rakovina prostaty.Za par let v 50 nebo jeste driv? Uspesne likvidujem nejen vcely,ale i sami sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(98.158.250.41) --- 31. 10. 2019
Re: (73474)

<a        Zde

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (98.158.250.41) --- 31. 10. 2019

Vida, celý rok proti varoáze:-)
Vysokého podílu dosáhla účinná látka tau-fluvalinát zejména v pylu (až 53 % vzorků), obvykle však v malém množství. Tomuto podílu neodpovídá jejich použití jako insekticidu v polních podmínkách, ale tento akaricid je používán i jako léčivo pro včely proti roztoči Varroa destructor. V malém množství se v pylu a medu v roce 2016 objevily i další akaricidy používané jako léčiva včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (2a03:ab00:101:200:4d87:5af4:d7e3:8746) --- 31. 10. 2019
Vosy

Činnost vos je užitečná pohřební a sanační služba. Nebýt jich, tak bude kolapsových stavů ještě více.
Někdy po stažení včelstva vosy šmejdí v podmetu a konzumují, co "spadne pod stůl". To včelstvo neohrožuje. Zdravé včelstvo se vosám vždycky ubrání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 10. 2019

Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.

Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?

Pamatuju roky kdy byly vosy přemnožené, ale takovou agresivitu jsem neviděl. Vosy mi opakovaně rozkousaly i česnové ucpávky z kartonu a silou je vytlačily ven aby se dostaly do prázdných úlů, kde skladuju souše.

Takže ty zprávy, že v čechách vosy zlikvidovaly včelstva, něco na tom může být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 10. 2019

Tak po vítaném ochlazení, kdy včely přestaly nakupovat z okolí se potvrzuje další problém. Přes den 6°C, nekonečný proud vos. Dokud bylo teplo, včely bránily, ale i tak propustily třetinu vos. Česna jsou na jednu včelu. Lítají i do 1N včelstev, kde je chomáč přímo u očka. Loni se takovéto loupení stalo krátce na jednom stanovišti, říkal jsem si anomálie v tom roce.

Teď zase prozměnu na druhém stanovišti. Odnášejí med a údajně vyžírají přímo plod včel - to nemám potvrzeno - Víte o tom něco?

Pamatuju roky kdy byly vosy přemnožené, ale takovou agresivitu jsem neviděl. Vosy mi opakovaně rozkousaly i česnové ucpávky z kartonu a silou je vytlačily ven aby se dostaly do prázdných úlů, kde skladuju souše.

Takže ty zprávy, že v čechách vosy zlikvidovaly včelstva, něco na tom může být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:c400:2726:7f66:b31c) --- 29. 10. 2019
Re: (73465) (73467) (73468)

skladování je dlouhodobé, proto 25°C. Jednorázové ohřátí uzavřené lahvičky léčivu neuškodí, rozpustí parafínové vločky, říkal kdysi Kamler na přednášce. Určitě zavolejte do Dolu a sdělte tento problém, třeba obratem dodají novou šarži a pomůže jim to najít chybu ve výrobě nebo dodávce vstupních surovin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.191) --- 28. 10. 2019
Re: (73465) (73467) (73468)

Mne stve ta zkostnatelost a nepruznost,tak nejak jsem cekal,ze s personalni zmenou se to zlepsi.Misto zlepseni prisel pozadavek v unoru!!! predobjednavat lecivo.Jak by jste se tvarili,kdyby po Vas chtel v unoru pekar nahlasit,kolik rohliku snite za rok nebo reznik,kolik ma udelat salamu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 28. 10. 2019
Re: (73465) (73467)

S ohřevem nevím, skladování je do 25°C. Lahvičky už jsou rozdané, ok pro příště reklamace. Doba expirace mě taky štve, prakticky léčivo na jeden podzim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:90de:e922:34d8:a96e) --- 28. 10. 2019
Re: (73465)

Vložit lahvičku na chvíli do teplé vody. Nejspíš je to vysrážený parafín (vločky) z použitého oleje. Každopádně bych napsal reklamaci do DOLu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.9) --- 28. 10. 2019
Re: (73465)

Taky to tak mame,pulka 12/2019 takova-ale po mohutnem trepani alespon kape,dalsi cast stejne sarze kape az moc-po prevraceni lahvicky ne jedna,ale dve,tri kapky,nez se povede lahvicku obratit zpatky..Dol odvadi cimdal lepsi praci.Hlavne ze chce po ZO predobjednavky v unoru.Nejvyssi cas podivat se po jinem dodavateli leciva.Napsal bych do Dolu jak s tou "huspeninou" v lahvicce kapat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 28. 10. 2019

Otevřel jsem Varidol a nekape. Uvnitř zakalený s několik milimetrů velkými shluky krystalů. Nevíte co to může být? Je z letošní várky, exp. 12/19. V létě byl tekutý, teď jsou prý všechny lahvičky zkrystalizované. Mráz ani přehřátí nebylo, byl celou dobu v domě. Co s tím může být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447)

"Je to trosku jinak Radime,zrejme se Vam to zatim vyhlo.Ono spojeni vcelstva s viry,NC a kdovi cim je takove nahrazeni toho,co by si jinak mozna donesli loupezi.Tady misto lupicek serviruje vcelar.V takto rychle slabnoucich vcelstvech se rozpadaji socialni vazby vcelstev a nebraneni cesna naprosto nesouvisi s jeho velikosti nebo sezenim vcelstva."
a
Právě že se mně to nevyhlo. Je to horší než před těmi cca 3 roky, vypadá to, že už v listopadu mně včely stoprocentně dojdou. Osobně si myslím, že to je částečně i moje vina, letos jsem nedělal jedno opatření a sice neměnil matky za mladé. Což podle mých zkušeností má na takový jev velmi výrazný vliv.
Jinak já mluvím výhradně o včelstvech, kde ty sociální vazby jsou v pořádku. Pokud takové včelstvo má plod daleko od česna nebo česno je příliš velké, tak pokud včelstvo snad není extrémně silné, to česno prostě nebrání. I když tam jsou sociální vazby v pořádku. Možná, když vůbec neútočí zlodějky, tam na česnu nějaká včela je, ta ale při útoku zlodějek zmizí nebo letí s nimi.
A právě pro zlepšení, když se plod přemístí těsně za česno, je podmínkou to, aby tam sociální vazby fungovaly. Když fungují, včely na česnu cítí feromony plodu i matky, která na plodu je, blízko hned za sebou a to česno chrání. I kdyby se při rozebírání včelstva rozjela loupež, takové včelstvo po uzavření úlu dokáže svými strážkyněmi to česno ochránit a loupež svého úlu tak zarazit. Už jsem si to mnohokrát, i když hlavně v podletí vyzkoušel, že včelstvo i masívní loupež rozjetou po otevření úlu a práci se včelstvem, dokáže zarazit.
Ale musí tam mít ty sociální vazby na feromony plodu a matky. Pokud je nemá, i slabá loupež nastartovaná při otevírání včelstva nebo i jen při ukápnutí sladiny jede pořád dál a rozvine se během jednotek dnů v totální destrukci včelstva.
Včelařovou vinou to bývá typicky tehdy, když se při manipulaci nešťastnou náhodou zamáčkne matka. její feromony během pár desítek minut zmizí, následně se sociální vazby uvnitř včelstva přechodně rozruší a loupež se i po složení úlu rozjíždí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73454) (73456)

" To nepopisuješ loupežící včelsto ale vylupované, pozoroval jsi tz. tichou loupež svých včelstev. "
a
To se mi nezdá, že dlouhodobě včelařící nerozezná loupežící a vylupované včelstvo. Zlodějky přilétající k česnu vylupovaného včelstva jsou váhavé. kolem česna krouží, než teprve sednou a vejdou do úlu. To přilétající vlastní včela nedělá. Ta maximálně tak jednou zakrouží, pokud je česno zůžené a na něm chmumáč včel tlačících se do otvoru česna a potom dosedne mezi ostatní včely.
Naopak zlodějky rychle a střelbitě vylétávají a startují někde z hloubí česna ještě v úlu. Vlastní včely startují pomaleji, předtím ještě projdou otvorem česna přes fungující stráž česna, jen málo z nich startuje z hloubi úlu.
Ale pokud se jedná o nástavkové úly a česno ve dnu naplno otevřené, tak to jde poznat velmi špatně, protože ty rozdíly se odehrávají většinou až uvnitř úlu na spodních loučkách lástů nebo na úlovém dně, kde včelař nevidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.82.248) --- 27. 10. 2019
Tisk

www.vcelarstvi.cz-evropsky parlament se postavil za ochranu vcel....Nejak ta ochrana vcel nefunguje.Zarazejici,ze 16 statu lobuje za jedare a agrochemicke videni zemedelstvi...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.21.64) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455) (73457) (73459) (73460)

Nejvetsi sranda je,ze i bez toho co svaz povazuje za prioritu a nastavil kvuli tomu uzemni pusobnost ZO a v podstate vybudoval CIS,se da normalne v pohode vcelarit-bez dotaci...Par korun clenskeho si clovek hrave zaplati.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.79.223) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455) (73457) (73459)

Na rovinu? Dokud budou svaz ridit ti co ho ted ridi,nevezmu prostrednictvim svazu ani korunu.Nasbiralo se toho dost.Mlzeni v kauze Vcelpo,dovozy medu z UA za ktere se NIKDO clenum neomluvil,zatajovani informaci,administrace 1.D ,kde si za praci dobrovolnych funkcionaru pocinaje okresem vyplaci odmeny a ZO dostane "tuzkovne",posledni kapkou je napad omezovat ZO v nakladani s majetkem.Ti kdo prosustrovali co slo,hodlaji rozhodovat o majetcich ZO??? Od takovych lidi nechci nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455) (73457)

Nesouhlas s fungováním svazu? Jakého fungování? Jakože hodně členů by nevytáhlo peníze ze šrajtofle za členství? Co to potom vypovídá o kvalitě myšlení a kvalitě členství? Stím vtom nesouhlasu počítáš také?

Buď chce být někdo ve Svazu nebo nechce. Pokud tam je jen kvůli okamžité kladné bilanci ve své peněžence, je to určitě chyba, protože výhody (i nevýhody) členství co nabízí Svaz přesunutím termínu proplácení nepozbyde.

Navíc když může blízkého budoucna taková dotace být kvůli EET a nebo celkově daňové evidenci vyplácena pouze přes účet jednotlivého daňového poplatníka a tak prokazovat příjem.

Budoucnost v r. 2020 ve včelařství u nás co se týká peněz bude o změně proto aby byly odvedeny vyšší daně co si vláda nyní dala do rozpočtu jako příjem.

Takže se systém vyplácení dotací ve včelařství musí kvůli více odvedené dani změnit.
..........
JosPr (46.135.20.187) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455)

Uz pred casem zde probehla debata k zmene terminu hlaseni stavu pro 1.D k 1.dubnu.Ac ji neberu z duvodu nesouhlasu s fungovanim svazu,jevi se mi zmena terminu jako smysluplna.Na jare vzit pocty,na podzim vyplatit.Ti kdo zdarne prezimuji,tu almuznu dostanou,kdo ne,ma smulu.Ale to je na zvazeni MZe.Kazdopadne by rozdil mezi jarnim stavem pro zadani o dotaci a podzimnim do Hradistka ukazal uhyny,ktere soucasny system neni schopen zaznamenat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.20.187) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455) (73457)

Ale houby,lupicka dopada na cesno tezka,upatlana od medu,nese naklad.U loupeneho je to naopak.Tam priletaji loupeznici na lehko.Naprosto to nesouvisi s pouzitim kyselin,naprosta vetsina vcelstev je v sile a ok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.20.187) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73455)

Uz pred casem zde probehla debata k zmene terminu hlaseni stavu pro 1.D k 1.dubnu.Ac ji neberu z duvodu nesouhlasu s fungovanim svazu,jevi se mi zmena terminu jako smysluplna.Na jare vzit pocty,na podzim vyplatit.Ti kdo zdarne prezimuji,tu almuznu dostanou,kdo ne,ma smulu.Ale to je na zvazeni MZe.Kazdopadne by rozdil mezi jarnim stavem pro zadani o dotaci a podzimnim do Hradistka ukazal uhyny,ktere soucasny system neni schopen zaznamenat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453) (73454)

To nepopisuješ loupežící včelsto ale vylupované, pozoroval jsi tz. tichou loupež svých včelstev. Proto nebyl žádný přínos VD. Sociální feromony co sdružují včelstvo a i jeden znich co produkuje matka už u většiny populace dělnic zeslábl od vytočení medu natolik, že ti dělnice emigrovaly při tiché loupeži jinam. Opět to typuji na kyseliny které jsi dodal v období kdy vybíhající plod a krmičky shání krmivo po úlu a použily tedy varromed pro výživu a stím vyply jak elektrický vypinač funkci několika sdružovacích feromonů. Hodně přispívá také neopatrné zacházení se sladinou při vybírání medu nebo při vystavování medných zbytků vtom srpnu. Na časové ose by to asi tak odpovídalo tomu, že slídilky přešly ze zjevné taktiky loupeže na tichou loupež.



........
JosPr (46.135.79.103) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453)

Nevim jestli to souvisi s fumigaci,ale poucen z prvotniho kolapsu u nas pred 3 roky sleduju vecer co vecer aktivitu vcelstev,co mohutne nosi je podezrele.Letos to byla 4 vcelstva,u vsech doslo k prudkemu zeslabeni do 10 dnu.Dve jsem pro kontrolu zafumigoval,pro srovnani i 2 nejevici znamky loupeni.Spady uplne stejne-neprokazan zvyseny prinos klestiku loupezi.Vsichni 4 loupeznici skoncili jako hrst vcel s matkou behem 10-14 dnu po loupezi-predtim v sile 1/2 VN.
Letos jsem aplikoval 16.srpna po vytoceni KM,1.zari varromed.
Otazkou je,kolik vcelaru vcelstva v zari,rijnu sleduje a podezrela vcelstva likviduje.A tam bude jadro pudla.To je asi jedine,co diky zavceleni CR vcelar muze.Bohuzel...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453)

Nechápu smysl metody, čtvrt roku po hlášení vyzimování je červen, administrace D1 je v září, a D1 poskytuje přímo vláda ne SZIF.
..........
P.Holub (2a03:ab00:101:200:6c03:38c:4fbd:943) --- 27. 10. 2019
Re:Slábnutí včelstev

Znám jednodušší metodu. Nahlásit počet vyzimovaných včelstev, pak nechat čtvrt roku na kontrolu a zadministrovat dotaci D1 až přijdou ze SZIFu peníze. Peněz bude vyplaceno stejně, akorát ti schopnější dostanou víc, a to je myslím účel všech dotací. Dosavadní způsob více podporuje lajdáky a podvodníky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.79.103) --- 27. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev (73453)

Nevim jestli to souvisi s fumigaci,ale poucen z prvotniho kolapsu u nas pred 3 roky sleduju vecer co vecer aktivitu vcelstev,co mohutne nosi je podezrele.Letos to byla 4 vcelstva,u vsech doslo k prudkemu zeslabeni do 10 dnu.Dve jsem pro kontrolu zafumigoval,pro srovnani i 2 nejevici znamky loupeni.Spady uplne stejne-neprokazan zvyseny prinos klestiku loupezi.Vsichni 4 loupeznici skoncili jako hrst vcel s matkou behem 10-14 dnu po loupezi-predtim v sile 1/2 VN.
Letos jsem aplikoval 16.srpna po vytoceni KM,1.zari varromed.
Otazkou je,kolik vcelaru vcelstva v zari,rijnu sleduje a podezrela vcelstva likviduje.A tam bude jadro pudla.To je asi jedine,co diky zavceleni CR vcelar muze.Bohuzel...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (2a03:ab00:101:200:6c03:38c:4fbd:943) --- 27. 10. 2019
Re:Slábnutí včelstev

Znám jednodušší metodu. Nahlásit počet vyzimovaných včelstev, pak nechat čtvrt roku na kontrolu a zadministrovat dotaci D1 až přijdou ze SZIFu peníze. Peněz bude vyplaceno stejně, akorát ti schopnější dostanou víc, a to je myslím účel všech dotací. Dosavadní způsob více podporuje lajdáky a podvodníky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447) (73450)

Nene, není zčeho brat měl, to zaprvé. A dále neexistuje nic víc než čísla na žádostech, čísla v registru včelstev a hlášení počtu včelstev po vyzimování v ZO, která ho asi sděluje formou CISu.(nevím jestli i u nečlenů, jestli ano jak) Takže teď je jen otázkou jak jsou ty čísla pravdivá a posléze přesná. Do té chvíle a to neví nikdo. A i kdyby byly ty čísla alarmující, musí se prověřit pravdivost dat a průběh úhynu u každého včelaře zvlášť.


Asi jediné co mne napadá je něco jako u palírny kořalky certifikovaný průtokoměr, podle kterého se odvíjí naprosto odměřená reakce celní zprávy vyměřit spotřební daň. A tím řešení je pro každého žadatele dotací a současně chovatele (majitele) včelstev mít jedinečné ID úlů na stanovištích a ty povinně v cyklech dokumentovat sledováním s termokamerou, aby MZe mělo důkaz o mizení včelstev. Prostě plnit fotoalbum obrázky úlů kolabujících včelstev na časové ose. Takový konkrétní lokální kolaps včelstev pokud se ověří laboratorně ze zbytků o jaký problém šlo, by mělo MZe reagovat a hradit aby byly včelstva pro další monitoring ŽP. Laboratoř by měla být na úrovni špičkových laboratoří co mají výrobci agrochemikálií a identifikovat problém který nastal a okamžitě ho řešil na úrovni žaloby proti výrobci agrochemikálie.

Takto si představuji naprosto jedinečné využití zpětné vazby které včelařství má a využil ho pro bezpečnost výživy a žití obyvatel, protože včela a včelstvo je velmi dobrým indikátorem životního prostředí, jen je potřeba najít trafiku pro pár ouřadů co budou pod dohledem včelařů jednat a pokutovat výrobce a distributory jedů které je rozprašují po polích a posléze podle větrů se nalézají jako exhalace v intraviánech obcí a měst až několik km od polních aplikací.
..........

P.Holub (2a03:ab00:101:200:6c03:38c:4fbd:943) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447)


To. že se o takové situaci nemá mlčet a vždy rychle jednat víme my, ale 94% včelařů žije pod jinou taktovkou. Oni musí napřed sebrat zimní měl, pak to podělit nějakým číslem (což je velké dilema, které je to správné)a nakonec z toho prostřednictvím Stání veterinární správy vzejde opatření.
V tomto státě se vytratil rozum, a tak se nedivte, že jsou nějaké ty úhyny, které jsou ale natolik bezvýznamné, že se do statistik vedených těmi rozumbrady ani nepromítnou. Tedy Vy, kdo máte nějaké ty úhyny, tak si jenom vymýšlíte, protože za rok budete mít stavy zase stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447)

Trochu chronologie a sled událostí prosím, to slábnutí se stalo a děje před aplikací léčiv typu aerosol, kouř, dým nebo až po alikacích léčiv které se provedou zpravidla na všech včelstvech současně?

Nemilosrdně si začínám myslet, že veškeré rozprašovače, pokapávače, dýmovnice, aerosoly atd, přímo ovlivňují právě tu zmiňovanou sociální vazbu kterou JosPr vypisuješ jako důsledek sepse z následné infikace po migraci v důsledku loupeží.

Otázka je tedy jasná, JosPr, kolikátého jsi včelstva zafumigoval a kdy ti začali viditelně sociálně jančit?

Ještě bych chtěl přesně opsat šarži z obalu na léku a jeho název, který jsi použil. Nic víc. Díky.


.......
JosPr (46.135.95.196) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446)

Je to trosku jinak Radime,zrejme se Vam to zatim vyhlo.Ono spojeni vcelstva s viry,NC a kdovi cim je takove nahrazeni toho,co by si jinak mozna donesli loupezi.Tady misto lupicek serviruje vcelar.V takto rychle slabnoucich vcelstvech se rozpadaji socialni vazby vcelstev a nebraneni cesna naprosto nesouvisi s jeho velikosti nebo sezenim vcelstva.Vyloupi ho klidne pres ocko,vysaji plod,vyberou zasoby,zbytek vcel s kolabujiciho vcelstva lupickam pomuze a za 10 dnu kolabuji loupici vcelstva.Ta se stavaji tercem dalsich vcelstev a situace se znova opakuje.Kdo nevidel neuveri.Kazde takto rychle slabnouci vcelstvo musi vcelar zlikvidovat nez se stane cilem loupeze a kolapsu vcelstev v okoli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (2a03:ab00:101:200:6c03:38c:4fbd:943) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447)

Je to trosku jinak Radime,zrejme se Vam to zatim vyhlo.Ono spojeni vcelstva s viry,NC a kdovi cim je takove nahrazeni toho,co by si jinak mozna donesli loupezi.Tady misto lupicek serviruje vcelar.V takto rychle slabnoucich vcelstvech se rozpadaji socialni vazby vcelstev a nebraneni cesna naprosto nesouvisi s jeho velikosti nebo sezenim vcelstva.Vyloupi ho klidne pres ocko,vysaji plod,vyberou zasoby,zbytek vcel s kolabujiciho vcelstva lupickam pomuze a za 10 dnu kolabuji loupici vcelstva.Ta se stavaji tercem dalsich vcelstev a situace se znova opakuje.Kdo nevidel neuveri.Kazde takto rychle slabnouci vcelstvo musi vcelar zlikvidovat nez se stane cilem loupeze a kolapsu vcelstev v okoli.

To. že se o takové situaci nemá mlčet a vždy rychle jednat víme my, ale 94% včelařů žije pod jinou taktovkou. Oni musí napřed sebrat zimní měl, pak to podělit nějakým číslem (což je velké dilema, které je to správné)a nakonec z toho prostřednictvím Stání veterinární správy vzejde opatření.
V tomto státě se vytratil rozum, a tak se nedivte, že jsou nějaké ty úhyny, které jsou ale natolik bezvýznamné, že se do statistik vedených těmi rozumbrady ani nepromítnou. Tedy Vy, kdo máte nějaké ty úhyny, tak si jenom vymýšlíte, protože za rok budete mít stavy zase stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.21) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447) (73448)

Vosa je vynikajici indikator,ze vcelstvu zvoni hrana.Zdrave vcelstvo je do ulu nepusti,do postizenych si chodi jak do nakupaku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.70.21) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446) (73447)

Primarne to zrejme nastartuje roztoc nekde v doletu,dal uz si to zije vlastnim zivotem a diky stanovistim,kam vcelar po nakrmeni zavita jednou za mesic to jede.Pri zavceleni co v CR mame je to za ten mesic klidne o 10-15 km okolo.Vetsina na to prijde az u fumigace,kdy trapne vykuruje uly bez vcel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.95.196) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444) (73446)

Je to trosku jinak Radime,zrejme se Vam to zatim vyhlo.Ono spojeni vcelstva s viry,NC a kdovi cim je takove nahrazeni toho,co by si jinak mozna donesli loupezi.Tady misto lupicek serviruje vcelar.V takto rychle slabnoucich vcelstvech se rozpadaji socialni vazby vcelstev a nebraneni cesna naprosto nesouvisi s jeho velikosti nebo sezenim vcelstva.Vyloupi ho klidne pres ocko,vysaji plod,vyberou zasoby,zbytek vcel s kolabujiciho vcelstva lupickam pomuze a za 10 dnu kolabuji loupici vcelstva.Ta se stavaji tercem dalsich vcelstev a situace se znova opakuje.Kdo nevidel neuveri.Kazde takto rychle slabnouci vcelstvo musi vcelar zlikvidovat nez se stane cilem loupeze a kolapsu vcelstev v okoli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 26. 10. 2019
Re: Slábnutí včelstev Re: (73420) (73444)

Loni jsem taky v listopadu pozoroval rabování včelstev, které už měly zimní klid. Když neplodují a jsou stažené, nechají se loupit včelama i vosama, většina zásob je ochráněná chomáčem včel, krajní plásty už nikoliv, ale víc jak 1kg nestihly odnést, stačilo se ochladit.

To co popisujete, jsou to všechno metody po X letech zkušeností. Loni a letos všechny tyto praktiky od chovu matek, spojování zesláblých, podněcování, pozorování vlastností včelstev, to vše je zastřeno značnými úhyny. Jsem taky okr Opava, je to strašné co se děje, dost stanovišť jsou kolem vybité. Slídivost je někde jako v podletí, nechal jsem chvíli otevřený včelín a hned plno slídivek. Příčina slídivosti - přeživší včelstva rabujou okolí. Stanoviště bez ztrát to vypadá že nejsou. Mnozí zjišťují prázdné úly až při fumigaci. Někde to je ještě ok, padly dvě tři včelstva. Není dosud zima, loni většina záhadně popadala v listopadu a přes zimu, na jaře jsem měl - 70%.

Podle hrubého zjištění jsou teď stanoviště, kde včely padly na varoa s virusy, z doslechu tisíc VD po fumigaci, dříve včelstva s tolika VD přežívaly. Nikde nejsou mrtvolky, všude čisto, prázdno, uklizeno.

Hned v závěsu to jistí pravděpodobně Nosema ceranae, která dokoná dílo a řádí i na stanovištích s minimem VD, kde jsou ony ,,rychlé záhadné" mizení včelstev v rozpětí 50-90%, přežívají jen včelstva co nelítají a oddělky. Ty co nakupují v okolí, do 2-3 týdnů zmizí, a počasí tomu přeje, včera 24st ve stínu, dneska podobně.

Do této napjaté situace co chvíli stříkají, poslední hlášení zemědělce - insekticidy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 10. 2019
Re: zlodějky (17483) (73437) (73439)

"Velikost česna a počet oček je věc dávno vymyšlená a odskoušená. Např Budečský úl má plechový šíbr a zadělávací očko, Nástavkový Tachovák převracecí česnovou desku, Moravský univerzál typ 2 boční předsíňku se sklopným česnem a po sklopení se otevře očko."
a
Já bych jen poznamenal, že Budečák byl konstruovaný v době, kdy čeští včelaři chovali výhradně varianty místní tmavé včely, která byla k loupežím mnohem víc náchylnější než dnes chovaná kraňka. Proto byla tehdy opatření proti loupežím a to, jak proti zlodějkám udržet i slabší včelstva, mnohem víc propracována.
Dnes ale zase, podle mínění mnohých, v rámci klimatické změny teploty mnohem víc kolísají a teplo na podzim loupežím nahrává. Plus k tomu slábnutí včelstev a potenciál k velkému rozvinutí loupeží je tady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 10. 2019
Slábnutí včelstev Re: (73420)

"Opavsko: Vždy když se objevily zprávy o mizení včelstev, jsem si pomyslel, že něco zanedbali v ošetřování a léčení včelstev. Nyní musím konstatovat, jak hluboce jsem se mýlil, teď to postihlo i mne. Včelstva jsou na jedné polovině až jedné třetině síly s tendencí dále slábnout, některá již zmizela. Zatím doplněno oddělky, takže počet včelstev stejný. Včelstva budou zimovat na třech až pěti uličkách půjde jen o přežiti. O jarním medu si můžu nechat jen zdát. Je to dost smutné po šedesáti létech včelaření,ale nemohu s tím nic dělat. Jen doufám, že mé včelky přežijí do jara a pak doslova z toho mála co přežije vytvořit nová včelstva s tím, že se to může kdykoliv opakovat. Příčiny jednoznačně virozy nosema ceranae, varrou zcela vylučuji. Varroa byla a včelky nemizely. Teď je ve včelstvech v naprosto nepodstatném množství a včelky jsou pryč."
a
Já vidím jedinou možnost, co takhle, pozdě dělat. Sledovat sílu včelstev a jak přejde přes určitou slabotu, včelstva nemilosrdně spojovat, aby byla opět silnější. Bez ohledu na zachování nějakých linií chovaných matek a podobně.
Protože v silnějších včelstvech se jednotlivé včely při zimování namáhají mnohem méně než v slabých včelstvech. Kde se ve slabém včelstvu životnost trochu hůř "udělané" a něčím trochu poškozené zimní včely projeví jejím odchodem za mrazů v třeba lednu a včelstvo kvůli tomu ještě víc zeslábne a nepřežije zimu, u spojeného silnějšího včelstva taková včela vydrží třeba do února až března, pomůže odchovat první generaci a včelstvo, za cenu oslabení na sílu oddělku, nakonec přežije.
Akorát nemám vyzkoušenou techniku spojování včelstev teď na podzim za teplotnad nulou. V zimě za mrazů -5 a víc pod nulou se plásty se včelami prostě dají dohromady k sobě a včelsvo se "sleze" do jednoho zimního chumáče.
Před těmi cca 3 roky jsem takhle postupně od vánoc do konce ledna spojil 3 nebo 4 včelstva do jednoho ,a to přežilo zimu s obsednutými cca 3 dm čtverečními plochy plástu včelami na dvou plástech v druhé polovině února. Jsem pak včelám topil, vždycky ráno a večer za sklo zadováku 2 - 3 litrové flašky s teplou vodou z bojleru, celkem jsem do začátku května spotřeboval asi 800 litrů teplé vody z bojleru.
Letos to ale vypadá hůř.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 10. 2019
Re: zlodějky (17483) (73437) (73439)

"Velikost česna a počet oček je věc dávno vymyšlená a odskoušená. Např Budečský úl má plechový šíbr a zadělávací očko, Nástavkový Tachovák převracecí česnovou desku, Moravský univerzál typ 2 boční předsíňku se sklopným česnem a po sklopení se otevře očko. "
a
Přesně tak. Pokud je problém s loupeží, je třebazůžit česno nebo očko klidně i na jednu včelu.
Vedle česna jsou ale velmi důležité ještě další opatření. Za prvé aby včelstvo mělo plod blízko nebo co nejblíž česna. Pokud má plod daleko od česna, včely se soustředí na plod a nechají česno volné. Takže zlodějky proniknou dovnitř, navnadí se nějakými nehlídanými zásobami někde v rohu a následně loupící včelstvo zmobilizuje co nejvíc zlodějek. Ty proniknou nehlídaným česnem do úlu a vylupované včelstvo prakticky se stoprocentní jistotou přemohou v rámkových uličkách. Protože vzhledem k jejich rozloze rámkové uličky hájit téměř nejdou.
Pokud má plod blízko česna, strážkyně česna ten plod za sebou cítí, proto zůstávají na místě a česno chrání zvlášť odhodlaně.
Dále potom proti loupeži pomáhá, pokud včely ten plod vůbec mají. Některé včelstva mohou někdy na podzim za chladného počasí přestat úplně plodovat, potom ,jak se nadmíru oteplí a včel nemají plod, nejsou příliš puzeny chránit zásoby. A pokud se loupež rozvine rychle, tak i kdyby se chtěly díky teplu rozplodovat, díky probíhající loupeži se nerozplodují a pokud je teplo déle, jsou úplně vyloupeny.
Dále potom proti loupeži, respektive zvyšuje odhodlanost včelstev se bránit, nějaký přínos sladiny. Podle mně je proto dobré, pokud je nebezpečí loupeže a určitě není nějaká slabá snůška, včelstva trochu podněcovat. Nejlépe asi malým množstvím cukerného roztoku, tak 1:1, 0,2 - 04 litry. Cukr dávat večer, hned, jak se zatmí a zlodějky přestanou létat. Cukr by měly vybrat do hodiny, horší včelstva do cca půlnoci a přes noc - s naplno otevřeným česnem, které se ráno před rozedněním zase zůží na jednu včelu,, by měly cukr zpracovat, aby ve dne ze včelstva nefučel vzduch z vůní zásob a nelákal zlodějky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.70.201) --- 25. 10. 2019
Re: otevřený dopis MZ od VSMB (73440) (73441)

On jeste nekdo Peroutkovi a Machove veri ???????????????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.28.51) --- 25. 10. 2019
Re: otevřený dopis MZ od VSMB (73440)

Sliby-chyby.Obnova duvery ve vedeni CSV v praxi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:88b6:c043:b6df:c72d) --- 24. 10. 2019
otevřený dopis MZ od VSMB

http://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/Otev%C5%99eny_dopis_ministrovi_MZe_10_2019.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 22. 10. 2019
Re: zlodějky (17483) (73437)

Velikost česna a počet oček je věc dávno vymyšlená a odskoušená. Např Budečský úl má plechový šíbr a zadělávací očko, Nástavkový Tachovák převracecí česnovou desku, Moravský univerzál typ 2 boční předsíňku se sklopným česnem a po sklopení se otevře očko.

Prostě teplé podzimy byly a úlové systémy se zůžováním česen ve své konstrukci vždy nějak počítaly a to nejen unás. Protože převčelení krajiny tu už několikrát za posledních 120 let bylo.

............
Marie Preclíková (2a00:1028:8d18:5dc2:c4cf:8d7b:9c0c:b91b) --- 22. 10. 2019
zlodějky (17483)

Dobrý den.
Jaké jsou prosím nejlepší úly, aby se včely hlavně
v období září - říjen ochránily před nálety cizích
zlodějek, převážně od kočujících včelařů, kteří Vám
svá včelstva i v této době přivezou až ke včelínu.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (2a03:ab00:101:200:e5f6:36d2:799e:b3c4) --- 22. 10. 2019
Re: zlodějky (17483) (73437)

To nezáleží na úlech, ale na vaší zootechnice a na odolnosti včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marie Preclíková (2a00:1028:8d18:5dc2:c4cf:8d7b:9c0c:b91b) --- 22. 10. 2019
zlodějky (17483)

Dobrý den.
Jaké jsou prosím nejlepší úly, aby se včely hlavně
v období září - říjen ochránily před nálety cizích
zlodějek, převážně od kočujících včelařů, kteří Vám
svá včelstva i v této době přivezou až ke včelínu.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 20. 10. 2019
Re: (73435)

A nejenom v Praze.

Za pěkných podzimních dnů je aktivita včelstev vysoká, nosí pyl i nektar a plodují. Startuje druhá vlna úhynů. Včely co odolaly a udržely sílu přes první kolaps, teď prázdné, někde s matkou, někde odlétá i matka, po virozách a mrtvolkách ani stopa.

Alternativce asi zklamu, ale k žádné očistě špatných genů nedochází, spíš k plošným devastacím celých chovů s místními geny.
Takové americké CCD, po jeho odeznění je úplná závislost včelařů na množárnách s F1. Mnozí vyššího věku už tomu kolotoči neporozumí a skončí. Na koně se dostanou spekulanti, zlatokopové, co jim půjde primárně o zisk. Viz ten odkaz beskydbenk co tu kdosi vyvěsil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.161.190) --- 18. 10. 2019

https://www.vecerni-praha.cz/vcelari-maji-problemy-hrozi-jim-dalsi-kolapsovy-rok/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.1.14) --- 17. 10. 2019
Re: (73431) (73432) (73433)

Povsimnete si datumu clanku v OVP.Par let stare veci.Svet nam prcha,ne ze zavidi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.1.14) --- 17. 10. 2019
Re: (73431) (73432)

Dokud tady bude alibisticky system evidence poctu k 1.zari,zadne uhyny oficialne nebudou.K tomu co prezije se prictou oddelky a Svaz je opet geroj a muze smele hlasat,jak nam svet zavidi,pac uhyny nejsou,pocet vcelstev je stabilizovany,ba dokonce roste..Od akce se zverejnenim uhynu po okresech pred par lety je ticho po pesine.Ba naopak,clanky p.Cimaly jsou velice prospesne,je videt,ze odolnost vcelstev nikdo neresi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c8:e70a:504d:a70b:4974:ebcf) --- 17. 10. 2019
Re: (73431)

včelstva hynou a co na to SVS, hlásí to vůbec někdo, osbně o tom pochybuju, byl by terčem posměchu a veřejně označen za viníka. To se začne potichu přiznávat až na výročních schůzích...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JaroslavČ. (2a00:1028:9191:c3b6:45cb:4476:697c:519e) --- 17. 10. 2019

Opavsko: Včelky mizí všem, jen někdo o tom ještě neví, ale všichni přatelé, které jsem upozornil na problém s mizením včel, mě to potvrdili. Je otázkou, co je příčinou. Je možné, že již včelky nezvládají všechny ty kyseliny, které dáváme do včel, vysoce účinné relativně neškodné přípravky, které používají zemědělci. Možná se vše sčítá a ve výsledku jsou včelky již neschopné odolávat všem těm patogenúm, které by možná zvládly. Na vině může být i jednostranná výživa, kdy sice pylu je dost, ale z jedné plodiny. V mandloňových sadech v Americe včelky omezují plodování a slábnou. Je to spousta otázek ovšem bez odpovědi. Časopis včelařství je nekonečný seriál pana Címaly. Je zcela bezobsažný, už dávno se nezabývá odbornou včelařskou tematikou. Možná by stačilo občas přetisknout něco z odborných včelařských překládů, které se výše uvedenou tématikou zabývají. Výzkumný ústav včelařský je nám již v podstatě k ničemu. My starší včelaři z hlubokou úctou a pokorou vzpomínáme na pana doc. Svobody a ing. Veselého, kdy jejich výstupy nám byly nápomocny. Dnes slovy pana Kamlera bývalého ředitele je činnost výzkumného ústavu z 90 % komerce a zbytek výzkum, což nám je úplně k ničemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (2a03:ab00:101:200:34af:8ad9:1148:e2d0) --- 16. 10. 2019

Prozatím bezvýchodná situace.....
nastává, když je jeden schopný mezi dvaceti ignoranty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 16. 10. 2019
Re: (73428)

Ještě jsou ve hře postřiky, naposled téměř 200ha obilí 10.10. zvášt nebezpečný Spider proti mšicím v porostu! Jak je vidět, stříkaj až do mrazů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 16. 10. 2019

Poslední dny včely dost lítají, nosí pyl, odpařují na česnech, některé voní nektarem až do večera, jiné bez vůně, pravděpodobně loupí cukr v okolí. Stále plodují, byť mají přes 20kg medu od jara, i volné stavby.
V doletu je několik padlých stanovišť, všechno stejný průběh, jak je popsáno níže, během 2 týdnů včely zmizí, přenos kontaktem včel, může to být NC, ale taky může toho být víc.
Varoa se letos množí obzvláště efektivně, ale to je věc monitoringu na plodu, narozdíl od nynějších kolapsů, které přichází bez dřívějších projevů viróz.

Prozatím bezvýchodná situace, ani místní matky VS F1 po letech nevykazují rozdíly v odolnosti, rovněž odebrání neobsednutých nástavků až jsou včely v podletí nahusto taky bez rozdílu.

Tak se zeptám, komu včely dokážou čelit těmto nemocem, s jakými ztrátami jste se potýkali?

Po 5 letech ,,selekce na odolnost" mi ztráty dosáhly kumulovaně 200%, letos -30% a ještě není zima, loni přišla pohroma až během listopadových proletů, do jara -70% stavů, z toho 2 stanoviště -90%. A z přeživších včelstev je slabý užitek, nehledě na fakt, že se z nich ještě doplňují stavy.

Jestli tenhle morybundus vtrhne na stanoviště profíkům kteří se oprávněně můžou chlubit vámi zmiňovanými ,,F1 brojlery a potomstvem selektovaným na mírnost a zisk" ???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:34af:8ad9:1148:e2d0) --- 15. 10. 2019
Re: Úhyny včelstev (73421) (73423) (73426)

Mimořádná opatření jsou vyhlášena, nařízení jsou plněna, CIS funguje, nic podezřeláho neregistruje, počet včelstev a včelařů roste, zlaté časy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(98.158.249.169) --- 15. 10. 2019
Re: Úhyny včelstev (73421) (73423)

Pavle a jak teda teď( nebo spíš na jaře) dál?
Mám pryč 7 vč ze 40, něco podobného jsem měl v r. 2016 to jsem přišel o deset, pak 2 roky klid, až letos.
Jak vést včelstva aby se to neopakovalo?

Josef

--------------------
Nemůžu si pomoc, ale co na to Včelařství?
Vzali tam na vědomí že jsou nějaké drobné problémy?.
Tedy kromě těch právněfinančních co tak občas slyším.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (188.120.221.178) --- 14. 10. 2019
Úhyny včelstev (73421)

To není tak docela v tvé moci. Ten problém musí řešit včelaři ve svém rajónu společně. Musí společně vychovat odolná včelstva a vychovat sami sebe v tom, aby nikdo z nich nedopustil kolapsy svých včelstev, aby o případných kolapsech své kolegy okamžitě informovali. Včelař sám musí upravit zootechniku tak, aby měl v podletí vždy dostatečně nakrmeno a nedržel při životě chudáky! Při výskytu kolapsů a pokračujícím plodování okamžitě zaklíckovat matky a případně odstranit otevřený plod. Pak rabování ustane, protože předmětem rabování je 1) kašička, 2) larvičky, až někdy hodně později dojde případně na med. Takže se rabuje to nejcennější a také nejnebezpečnější a spolu s tím přejde i velký podíl včel. V tom všem je celá zoologická zahrada patogenů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 73425 do č. 73485)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu