Včelařská konference

Polovica oktobra je za nami. Mnohi z nas uz zadymovali, proto sa chcem
spytat na Vas spad po zadymeni.
Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych kliestikov - do 50 ks.
Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks. Otvoril som 5 vcelstiev a len v
jedmom bol plod na ploche ako dlan, v ostatnych uz boli bez plodu.

Matej

       Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetrenia
       vciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas
       fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych,
       na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota
       v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna.
       V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen.
       Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na
       31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom
       dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod
       uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.

       Ladislav Matej

> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
> Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
> vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
> kdyz ho staci dat do stinu?
>
> Co se takhle na to divat z druhy strany?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Zdravim,
kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
sklonenem povrchu.

Zdravi PP.


Kristl Pavel napsal(a):
> Zdravím,
> napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
> Pavel
>

Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venek
jsem kdysi jako stojany koupil za cenu ąrotu dva fragmenty obsluľných lávek,
ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale
spíąe stojany na včelíny neľ úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou
přísluąně těľké.
Podstavec zvláą» na kaľdý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji
podstavce dvojáky. Uvaľuji tak, ľe při přepravě úly dám na přívěs a
podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30
nebo něco ze ąrotiątě. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi
třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.

To není přesné. Měření ukázala, ľe průběh teploty kopíruje průběh venkovní
teploty, ne ľe se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů.
Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo
třeba - 8.
Záleľí hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba
mezi rámky 10 centimetrů od chumáče.
Z tepelného hlediska je úl prostor, který je jako celek nějak tepelně
izolován podle síly a materiálu stěny. Vnitřek úlu je ale taky rozdělen
rámky jako tepelně izolačními přepáľkami. Prázné rámky izolují dobře, asi
jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo
mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako
topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15
st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějąích včel aľ na tuąím 7 st C, níľe
jít nemohou, protoľe by uhynuly. Takľe teplota na konkrétním místě úlu
(kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu
a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti
od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a
chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota
zimního chumáče je vyąąí.
Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru aľ do blízkosti zimního
chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je
potřebná tehdy, kdyľ zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U
"stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný
nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, kdyľ včelstvo v
předjaří začne plodovat.
Jednou jsem úspěąně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm
silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protoľe
jednoduché spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně
stačí 2 cm silné dřevo. Uľ proto, ľe tolik má běľné coulové prkno po
ohoblování.
Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu
a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přeľilo i dvacetistupňové
mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
Subject: Tlouska steny ulu


>
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. > Co se takhle na to divat z druhy
strany?
>
> \vov

Mým hitem bylo letos použití starých postýlek ze zrušené mateřské školky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat ještě jedny nohy.Výhodou je,že jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,takže natírám zatím jen spoje.

Zdravím,
napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
Pavel

> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?

Dal jsem strou pneuąku a je to Ok.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepąí?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.
>

Dobrý den,

rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
Co by asi tak bylo nejlepší?

Díky moc.

Patrik N.

Mne v tomto pořadu spíše překvapilo, že vícekrát v záběrech na sud se objevilo větší množství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,že tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.
Apropo,máte nějaké čerstvější zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,že odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,že si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "našeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,že nejsou informace jak dál.

http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=119283&nl=1&ref=zive

>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyµ se je±tě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
>vlastnosti. Jen na
>internetu je spousta studií o tom, µe 1. ta voda je naprosto ne±kodná,
>2. µe je ±kodlivá a neměla by se pít.


Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, ľe magneticky upravovaná voda můľe člověku ąkodit a proto se nepovaľuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, ľe se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkouąeli to v Německu, ale ne kaľdé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.

Co se týká včelami ozářené vody, tak to povaľuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
Lidi ale více věří takovýmto bludům, neľ Boľí existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
Eman

Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale:

Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř
teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je
ąkodlivá a neměla by se pít.
®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí.

Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou
ovlivnit, nevíme ale jak.

Zdraví PP.


Radim Poláąek napsal(a):
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
> víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
> někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
>

Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové,
jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je
skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě
víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli,
způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
Subject: Re: dobra voda


> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
pok
> chvá vtěle úplně jinak
>
> Pepan

Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze

NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!

Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.

Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
kdyz ho staci dat do stinu?

Co se takhle na to divat z druhy strany?

\vov

vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok
chvá vtěle úplně jinak

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda


> Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody
v
> pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i
> leciva.
> Je to pravda?? :-)
> Existuje o tom nejaky clanek?
>

v sobotu 23.10.2004 v 13.00v Základní škole v Kloboukách

ZO Klobouky u Brna zve všechny včelaře z okolí na přednášku ing.Titěry: Mor včelího plodu-prevence a jeho včasná diagnostika.

Omlouvám se za drobnou nepřesnost. Správně má být:
Včelařství 2/1990 (40.) + 6/1990 (136.) + 12/1991 (198.)
a zkuąenost včelaře = Včelařství 12/1992, str. 272.
A.B.

Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991
MVDr. Josef Staněk z Brna.
Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40.,
daląí komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkuąenosti s léčivou vodou popsal
jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198.
A.B.

-----Original Message-----
From: Ale F.
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda

Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou?
Existuje o tom nejaky clanek?

Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody v pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i leciva.
Je to pravda?? :-)
Existuje o tom nejaky clanek?

Pořad "Barvy ľivota" opakuje ČT-1 zítra v sobotu od 5 do 6 hodin ráno.
A.B.

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek
Sent: Friday, October 15, 2004 1:57 PM
Subject: Med v televizi

Radim Poláąek napsal(a):
> Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
> pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
> mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
> ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
> pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě
> konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí
> argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
> Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
> jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
>
> R. Poláąek
>
>
>
O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.

S pozdravem

Lněnička

Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě
konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí
argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.

R. Poláąek

Nové články:
===========

Příprava na pozdní spjování včelstev
Autor: J. Horký
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004101202

S pozdravem
redakce



Pokud si dále nepřejete dostávat novinky, odpovězte do redakce na tento e-mail
a do předmětu zprávy uveďte text "Odhláąení novinek"

Augustín Slámka, z Trnavy ozvite sa nám prosím. Jedná sa gumenné vrchnáky na
hliníkové konve.
Gabriel Komínek

http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=12884

Zdravím přátelé.
Včera, kdyľ mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník".
Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, ľe v loňském včelaři vyąly recepty,
Ale toto tam asi nebylo.
Dík
Mirek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004

> Zapadá do toho i daląí poznatek z letoąního rojového roku - jeden roj se
> usadil v keři nedaleko naąí včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Kdyľ jsme
> ho naąli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, ľe dva
> prostřední plásty stavěl tak, ľe mezi nimi jakoby vznikala směrem vně ąiroká
> ulička, ale do ní postavily včely daląí plást. Snímek mám, třeba to krátce
> popíąu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách.
> K. Čermák
>
       Aľ prídeą na seminár do Koąic 23.10. a budeą ma» troąku času, tak sa môľeme
       pozrie» na podobné dielo. V strede je kradąi plast (polovičný), ale po stranách
       sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú vąetky
       stejnej dlľky. Podµa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejąie.
       Stredný prestalo stava» a krajné stiahli k sebe na ąirku včelej uličky.
       Ostatné plásty sú rovné a celistvé.

       Ladislav Matej
>

U nás v kauflandu v Kutne Hore byl v sobotu ve ctvrt na osm uz prodej cukru v plnem proudu, taky davali jen 20 kg - slo to vyresit rozdelenim na jeden listek 20 kg, nebo jezdit stale s 20 kg do auta a zpet :-) Me se podarilo ziskat asi 80 kg po kombinovani techto zpusobu. Dopoledne uz byl cukr pryc.
Zdravim

>byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Dnes v rozhlase na ČT2 ekonom Velebný říkal, že EU připravuje na příští rok nové dotace a dojde dokonce i k některým zlevněním. Přímo cukr by prý měl být levnější, než před tímto zdražením. Už jsem tohle jednou slyšel, že se má dostat na světovou cenu a ta je menší, než byla u nás.
Tonda.

Rekl bysem, ze se cukrovary pred kampani zbavuji starych zasob. takze my
"mali" mame smulu, kdyz nechcem do cukru vrazet penize, ktere v nem
budou lezet, budem kupovat draze, protoze zjara a v lete bude drazsi.

Zdravi PP.


Vhájek napsal(a):
> byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen
> 20 kg, akdyľ jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. uľ
> nebyl. Je to známka vávoje k lepąímu?
>

byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Menąí, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou
barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně ľlutě někdy v
červnu a červenci.
Pokud si pamatuji dobře ze ąkolních let, je to naąe původní netýkavka. Mám
pocit, ľe jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větąí a
menąí.

Podíval jsem se na internet, podle
http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM
Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.


> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
> Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
> nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
> vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
> dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
> Subject: Net?kavka ?l?znat?.
>
>
> > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to
sice
> > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do
nějakých
> > chráněných oblastí asi nepatří.
> > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
> říct,
> > ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe
se
> > dá velice snadno mechanicky zničit.
> >
> > R. Poláąek.
> >
> >
>

Larvičky by měly snáąet teplotu cca do -15, vajíčka asi podstatně více. Má
jim vadit více, kdyľ se teplota sníľí rychle během pár hodin v mraľáku, neľ
kdyľ klesá postupně během týdnů.
Mraľák je vhodný na jaře, kdyľ vím, ľe ty plásty letos nepouľiji, nebo moľná
pro pylové plásty. Teď na podzim stačí vytahat to, co na plást nepatří,
larvy, co jsou jeątě vidět, usmrtit třeba hřebíkem a plásty uloľit s
mezerami, aby se zbývající larvy neslezly do hnízda. A uloľit někde, kde se
netopí.
Larvy zavíječů chutnají nejen slepicím. Kdyľ jsem náhodou nechal staré
plásty napadené zavíječem přístupné myąím, kromě pylu z nich zmizely i ty
larvy.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, October 12, 2004 1:54 PM
Subject: RE: plásty napadené zavíječem


Občas mně to taky potká. Pokud to je jen troąku, tak cestičku po zavíječi
jen proąkrábnu noľem.
A» tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
Libor

Nechal jsem si na příątí rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je jeątě nějak zachránit nebo uľ jen vyvařit?

Kdyľ slyąím antiseptický, vybaví se mně chloramin, Savo a podobné prostředky
které ničí baktérie (i vąechnu ľivou tkáň) přímo chemicky. Z toho úhlu
posuzuji med.
Z těch mastí asi med ty bakterie toho zánětu ničí podstatně méně neľ Savo,
ale na rozdíl od Sava neničí okolní ľivé tkáně, cukry z medu moľná dokonce
podporují její růst.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:42 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med


> To nemáte pravdu sám znám několik receprur z lidového lékařství na výrobu
> medových mastí na záněty bércové vředy a i jednu oční mast.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:42 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med
>
>
> > Med je fyziologicky suché prostředí. Proto bakterie a podobná havě»,
aspoň
> > ta ąkodlivá lidem se v něm nemnoľí a v aktivní formě v něm hynou
defakto
> > suchem nebo přejdou do neaktivní formy. Na rozdíl třeba od majonézy,
masa,
> > mléka atd. Antiseptický účinek medu, pokud nějaký je, asi moc silný
> nebude,
> > med by nebyl k jídlu.
> >
> > R. Poláąek

Vprostějově je krystal za 17,90 v Kauflandu a tescu.

pepan

Nepohorąuje mne nic Dal jsem si letoc práci a zjiątoval jsem hodinový příjem
z chovu včel doma dosáhl jsem 92 korun za hodinu práce Sice nic moc ale
jsem spokojen, je v tom cena cukru výroba úlů, pomůcek, úklidu, vąechny
práce které se dělají kolem včel, a posezení před včelnicí a pozarování
chování včel.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 6:10 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> > > vobci s 1000 obyvateli a 5 včelaři
>
> 1 včelař na 200 obyvatel
>
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> > ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
>
> 1 včelař na 500 obyvatel = na 2,5 krát více
>
> Cesta vede také (zejména) snahou o propagaci vedoucí ke zvýąení spotřeby
> medu na obyvatele.
>
> Honza Čáp
>
>

Plním hned při pastování kdo by se s tím pak otravoval. jeątě mám v
zásobě tak asi 200 sklenic ale při svých 30 včelstvech stejně větąina jde do
výkupu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 12:25 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Jestliľe větąina z těch 500 si dává ráno a večer do čaje nebo kafe med a
> občas i na chleba s máslem, tak spotřebuje odhaduji tak 2 - 4 kilo za rok.
> To pak můľe vyjít. Dobrý marketink - větąina dává přednost medu. A moľná i
> neexistence konkurence.
>
> Zajímalo by mě, kolik procent z tohoto medu prodáte do přinesených sklenic
a
> kolik tak, ľe naplníte třeba dávku 100 sklenic a dva měsíce prodáváte těm,
> kdo přijdou.
>
> R. Poláąek.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:52 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!
>
>
> >
> >
> >
> > > Kde prosím vás ľijete umíte si vůbec představit jak vobci s 1000
> > obyvateli
> > > a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu
> > >
> > > Pepan
> > >
> >
> >
> > ®iju v ČR a představit si to umím, protoľe to reálně dělám
> > V tom je asi mezi námi rozdíl.
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohorąuje, ľe to jde
> > Hezký den
> >
> > ( naąe obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
> >
>
>

Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a
vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích
dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
Subject: Net?kavka ?l?znat?.


> Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice
> cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých
> chráněných oblastí asi nepatří.
> Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu
říct,
> ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se
> dá velice snadno mechanicky zničit.
>
> R. Poláąek.
>
>

Třeba jedna znich je před domy vídím nápis!!

1). "prodám med " Vy nabízíte med ke koupi. Důsledkem se mohou stát
kontroly z veteriny a budou chtít vidět prostory kde plníte lahve.

2). ale nápi "med" jen ostatním říka tady je med, nic víc anic míň. Jejikoľ
tedy nic nenabízíte k prodeji nemají vás úřady důvod kontrolovat.

Určitě by se jic naąlo více

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 10:30 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Můľete ty mezery v naąich zákonech, které by umoľnily, abych dostal svých
> 500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menąík" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
> Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!
>
>
> > V celé této diskuzi jsem si vąiml jednoho základního problému Vąicni jen
> > píąí proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a
těch
> > je vnaąích zákonecpoľenaně.jak to udělat aby to ąlo.
> >
> > Pepan
>
>

Občas mně to taky potká. Pokud to je jen troąku, tak cestičku po zavíječi jen proąkrábnu noľem.
A» tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
       Libor

Nechal jsem si na příątí rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je jeątě nějak zachránit nebo uľ jen vyvařit?

Tak já zase slyšel, že na vajíčka to nefunguje vůbec a červíci za nižších teplot svoje životní pochody zpomalí a až se oteplí tak pokračují.:-(

--- JJ <e-mail/=/nezadan> wrote:

> Nechal jsem si na příští rok pár zásobních plástů
> ale nekteré jsou lehce
> napadené zavíječem lze je ještě nějak zachránit nebo
> už jen vyvařit?

strč je na 4 nebo 5 hodin do mrazáku tím spolehlivě
všechno zlikviduješ

Spozdravem
Pepa

>



              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail Address AutoComplete - You start. We finish.
http://promotions.yahoo.com/new_mail

1991 Ze zprávy o činnosti a hospodaření.....Včelařstvi 1992/6/

V prvním pololetí se podařilo zajistit státní příspěvek na zazimování včelstev,na plemenářskou a společenskoprospěšnou praci ve stejné vyši jako v předcházejících letech.Statní příspěvek byl včas rozeslan na ZO a byl vyplacen na 750957 včelstev.
Ke konci roku byldan požadavek na navyšeni státního přispěvku pro rok 1992 včetně dotace na lečiva.Po schvaleni rozpočtu CR byl dán Ceskému svazu včelařů příslib na uvolnění finančních prostredku pro rok 1992 ve stejne vyši jako v roce1991

1992 Ze zprávy...

CSV jako občanské sdruženi požadal MZeCR o poskytnuti prispevku na zazimovani včelstev v roce 1992.Požadavek nebyl plně akceptovan.I pres tuto skutecnost bylo vyplaceno v roce 1992 na každe zazimovane včelstvo 35 Kč a poskytnut příspevek na plemenarskou praci a na spolecensky prospesnou praci.
Ke konci roku byl zaslan na všechny OVCSV prispevek na tlumeni varoazy ve vysi 1,4 Kč na jednovcelstvo.

1993 Ze zpravy...

CSV pozadal na rok 1993,jako obcanske sdruzeni,MZeCR o poskytnuti prispevku pro sve cleny.Ke konci cervna svaz prispevek obdrzel.K podpore vcelarstvi mohlo byt na jedno vcelstvo vyplaceno 38 Kč.
Prispevek byl svazu poskytnut i na plemenarskou a spolecenskoprospesnou praci,i na tlumeni varroazy.
Na nakup leciv k tlumeni tohoto nebezpecneho onemocneni byl prispevek poskytnut ve vysi 2 Kč na jedno vcelstvo.
Ve druhem pololeti pozadal CSV o financni prostredky pro sve cleny na podporu vcelarstvi pro rok 1994.Ty mu byly v ramci schvalení rozpoctu CR na rok 1994 prideleny.

1994 Ze zpravy....

CSV pozadal jako obcanske sdruzeni MZeCR o poskytnuti prispevku na rok 1994 pro sve cleny na zazimovani vcelstev.
Vroce 1994 mohl byt v léte poskytnut poskytnut prispevek ve vysi 40 Kč na 1včelstvo s tím,ze ke konci roku byl tento prispevek navysen o 3 Kč,takze celkem bylo na zazimovani vcelstva vyplaceno 43 Kč.
Dale se podarilo zajistit prispevek na plemenarskou praci a spolecenskoprospesnou praci.
Na tlumeni varroazy byl poskytnut prispevek ve vysi 2Kč na 1vcelstvo.
Krome toho byl na zakoupeni novych aerosolovych vyvijecu poskytnut prispevek 1000 Kč na kus.Celkem bylo vyplaceno 103000 Kč.
Nazákladě rozboru situace vypsalo MZeCR dotační titul-1F Podpora včelařství-a uvolnilo z dotačních zdrojů 35 milionu Kč...stalo se že značná část včelařů nemohla možnost dotace využit...včelařum bylo vyplaceno temer 1,9 milionu Kč...15590000 Kč se vratilo.

1995 Vysledky hospodareni CSV za rok 1995 Včelařstvi1996/6/

Vzhledem k tomu,ze se v listopadu 1995 konal VI.sjezd,v němž byly ve "Zprave o cinnosti" oredneseny i vysledky cinnosti za rok 1995,predkladame dosazene vysledky hospodareni za lonsky rok.
CSV hospodaril v roce 1995 podle planu,ktery byl schvalen UVCSV v listopadu 1994.
Plan predpokladal prebytek hospodarského vysledku...1130tis.Kč ve skutečnosti byl 1273 tis.Kč.
Z vysledku hospodareni roku 1995 muzeme konstatovat ze CSV hospodaril usporne s vynalozenymi prostrdky,i kdyz byl usporadan sjezd...Hospodarnym vynakladanim financnich prostredku se podarilo zajistit veskere planovane akce a byly vytvoreny dobre predpoklady pro cinost a hospodareni CSV v roce 1996.

Vážené dámy a pénové,delegáti a hosté VI.sjezdu CSV
...s ohledem na skutečnost,že od V.sjezdu uplynulo již 5let,dovolte mimabych vam v krátkosti pripomenul ukoly které tento sjezd stanovil...
...CSV má zvláštní postavení vtom,že vedle něho neexistuje žádná jiná profesní organisace...

Za uplynulé období bylo chovatelum včel na podporu včelařství,včetně dotace,vyplaceno téměř 230milionu Kč.

Vážení přítelé dovolte mi závěrem vyjádřit uspokojení nad tím,že se Nám podařilo ..udržet i přes některé odstředivé tendence jednotnost organisace našeho svazu...


Co dodat ?
informace zahlcené balastem žvanění a
utajený-neucelený účet tajemníka p.Perouty

dobrý účet dobří přátelé franta

Pokud někdo napíąe ano, tak poąlu nebo umístím někde na webu i svoje fotky
netýkavky. Měl bych jic mít v archívu nějakou desítku a něco i se včelami.
Lituji, ľe jsem si rozrůstání a poté ústup netýkavky nedokumentoval fotkami.
Pár fotek za rok, kaľdý rok vľdy ze stejného místa, to uľ by stálo za
podívání.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 3:58 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

myslím, ze je to obrácene pravidelnost jsme si vymysleli my ale ty nase
muchy nato mají jiný názor.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Matej Ladislav" <Matej.Ladislav/=/zsr.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 4:35 PM
Subject: RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně


Ahoj Olda.
Zivot vciel sa riadi jeho biologickou potrebou.Zalezi to na jeho
vnutornom stave.V prirode nejde vsetko uniformovane. Meral si teplotu
a velkost osadenstva? Vcelstvo na jemny podnet z vonku alebo
z vnutra (vadna matka, silne vcelstvo) zacina stavbou trubciny.
Mam pre teba tiez otazku: Bude oplodnena matka klast aj oplodnene
vajicka na ciste trubcom ramiku. Iny ako trubci ramik nema.
Podla vsetkeho mala by klast len neoplodnene vajicka.
Vyskusal to niekto z Vas.

Ladislav Matej


> proc vcely ted na podzim postavily ve vysokym podmetu kus plastu s
> velikosti cel 6,4 mm coz je vylozena trubcina i kdyz uz matka neklade
> a potreba trubcu neexistuje?
>
> \vov
>
>

Zvláątní, ľe právě ty zavlečené bestie bývají včelám docela milé...

Na Novém Zélandu mají stejný problém s Hlodáąem evropským:
http://turlough.blogspot.com/2004/10/kiwi-beekeepers-on-thorns-of-dilemma.html

Ivan

Fotografie viz:
http://rostliny.nikde.cz/view.php?cisloclanku=2003081102
http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=98
http://www.prateleprirody.cz/netykavka.html
A.B.

-----Original Message-----
From: Havl?k [mailto:e-mail/=/nezadan]
Mě by spíąe zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Podle mých pozorování je netýkavka světlomilná rostlina. Snáąí maximálně ten
polostín, větąí zastínění ne. Takľe nedokáľe pod sebou způsobit takový
nedostatek světla, aby ostatní rostliny uhynuly. Na rozdíl třeba od
křídlatky. Nebo kopřiv.

Netýkavku jsem vysadil kdysi v mladickém nadąení (bylo mně něco mezi 10 - 15
lety) na lesní stanoviątě včelstev. Jedná se o východní okraj lesa typu
les-pole a les-louka, který je ze severu a z východu chráněn daląím lesem a
z jihovýchodu a jihu chráněn a stíněn kopcem, takľe je tam spíąe vlhko.
®iviny tam jsou dodávány hlavně spadem listí z lesa. Prvních několik let se
netýkavka poměrně rychle roząiřovala. Zhruba pátý rok byl celý kraj lesa o
délce cca 50 metrů a ąířce aľ 2 metry obsazen souvisle rostoucí aľ dva metry
vysokou netýkavkou. Podotýkám, ľe ostatní rostliny běľně rostly pod
netýkavkami. Později se netýkavka dále roząiřovala, ale výąka rostlin se
zmenąovala. Okolo roku 1990 jiľ netýkavky nebyly vyąąí neľ metr a jejich
porost nebyl souvislý, ale jen ostrůvkový. Okolo roku 1995 netýkavky
nedosahovaly obvykle větąí výąky neľ 60 centimetrů a byly evidentně
zahluąovány trávou, kopřivami a daląími tam rostoucími rostlinami. Jejich
počet se zmenąil tak, ľe ztratily pro včely význam. V té době převzal les
soukromý majitel. Ten vyřezal okrajové dřeviny i některé nevhodné stromy v
lese a na jejich místo se opět za rok, dva roząířila netýkavka. Ale uľ to
nebyl souvislý porost, ale ostrůvkový a výąka netýkavek nebyla větąí neľ asi
1,5 metru. Konkurovaly hlavně kopřivy. Od této doby se netýkavka zase pomalu
zmenąuje a ustupuje. Nyní na kraji lesa tak cca 30 metrů od včelstev na obě
strany netýkavka zabírá odhadem tak 5-10 procent plochy, více ne a dosahuje
výąky něco nad jeden metr. Nedovedu si představit, ľe by netýkavka na těch
pár procentech nějak negativně působila na okolí, spíą bych řekl, ľe svou
přítomností toto stanoviątě obohacuje.
Usuzuji, ľe netýkavka buď jednostranně vyčerpává ľiviny, nebo vypouątí do
půdy nějakou látku, kterou sama daląí roky v půdě nesnáąí. Samozřejmě něco
jiného jsou břehové porosty řek, kde je půda kaľdý rok v zimě propláchnuta
vysokou vodou a v létě přináąí ze splaąků z baráků a z odtokových vod z
čistíren dostatek ľivin. Tam skutečně dosahuje kaľdý rok těch dvou, tří
metrů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:55 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří
se
> skutečně jako lavina.
> Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
> Honza

Přátelé,
připomínám, že v úterý 12. října se uskuteční přednáška Ing. K.Čermáka, CSc. na téma "Šlechtení lepší včely". Brno, 18.00 hod., Štefánykova ul., budova ČSČK, naproti šikmo pořes križovatku za Lužánkami - Tramvaje směr Řečkovice nebo Královo pole.
Srdečně zve za výbor ZO ČSV Brno-střed,
Vladimír Ptáček

Je pravda, ľe netýkavka se hubí trochu lépe neľ třeba křídlatka, ale ąíří se
skutečně jako lavina.
Jejím roząířením si zavaříte nejen u sebe, ale i v ąirokém okolí.
Honza
----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Netýkavka ľláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíąe pod
> názvem netýkavka Royleova, je daląím nepůvodním druhem v naąí flóře.
> Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výąkách
> 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná
> a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách
jsou
> poměrně kusé. Je vąak doloľeno pěstování v zámecké zahradě v Červeném
> Hrádku u Jirkova jiľ v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o
> zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u
Turnova,
> kde je dnes nejroząířenějąí jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla
i
> na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se
jiľ
> vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle
> roząířila po celé republice, předevąím na větąí toky. V Krkonoąích jiľ byl
> výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonoąově údolí (830 m n.m), na Labi,
> Malém Labi, Čisté, Oleące a jinde. stanoviste netykavky u reky
>
> Netýkavka ľláznatá je jednou z nejvyąąích letniček ve střední Evropě. Jde
o
> rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u
> boląevníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v jiľ zmíněném čísle
> 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové
> stanoviątě. Protoľe vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků,
> na rumiątích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a
> překladiątích, sniľuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi
> půdy, protoľe nevydrľí první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy aľ do
> jara. Vyľaduje slabě kyselá aľ slabě zásaditá vlhká stanoviątě, bohatá na
> ľiviny a polostín.
>
> Netýkavka ľláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s
> přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou aľ téměř 3 m. Lodyha je
při
> bázi aľ 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené aľ tmavě nachové
> barvy. Dolní lodyľní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné
nebo
> v trojčetných přeslenech, řapíkaté, ąiroce vejčité aľ kopinaté, délky aľ
35
> cm a 10 cm ąiroké. Jsou ąpičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s
> vyniklou ľilnatinou, na kaľdé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy
> světleji zelené neľ na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají
> nápadné, aľ 3 mm dlouhé kyjovité ľlázky, které jsou celé nebo jen na
> koncích nachové.
>
> Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle aľ tmavě červenofialové,
> růľové nebo téměř bílé. Hrozny v úľlabí listenů jsou deląí i několikrát
neľ
> listen. Hrozen tvoří 2 aľ 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky.
> porost netykavky
>
> Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 aľ 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se
> světlejąími hranami a nachovou ąpičkou, pukající 5 zkrucujícími se
> chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se
> světlejąími skvrnami. Jedna rostlina můľe mít více jak 5000 semen. Jejich
> klíčivost je 6 let a jsou vystřelována aľ do vzdálenosti 4 m od mateřské
> rostliny, ąíří se vąak i vodním splachem (neplavou, ale jsou unáąena
vodním
> proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.
>
> Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu
a
> zamezení dozrání semen.
>
> Hrozí nebezpečí, ľe netýkavka ľláznatá obsadí během několika málo let celé
> území České republiky; prvořadé je zamezení jejího ąíření zejména v
> chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky
> zajią»ují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy
> Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní
> meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této
> rostliny můľete hlásit na tyto organizace.
> Martin Lejdar,
> foto Jiří Dvořák
>
>
> Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonoąského
> Národního Parku.
>
> Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A
> to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena,
> ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.
>
> Vice studia preje
> Langi
>

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera ROYLE), dříve známá spíše pod názvem netýkavka Royleova, je dalším nepůvodním druhem v naší flóře. Původním místem jejího výskytu byl západní Himálaj. Tam roste ve výškách 1800 - 3000 m n. m. Do Evropy byla přivezena údajně v r. 1839 jako okrasná a nektarodárná rostlina do Anglie. Zprávy o prvním pěstování v Čechách jsou poměrně kusé. Je však doloženo pěstování v zámecké zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova již v roce 1846. Teprve z roku 1896 pochází údaj o zplanění v Kunraticích u Litoměřic a r. 1903 i na březích Jizery u Turnova, kde je dnes nejrozšířenější jednoletou rostlinou. Ve stejné době zplaněla i na Svitavě u Blanska a na Moravě u Olomouce a u Litovle. V roce 1909 se již vyskytla i na Zlaté stoce u Třeboně. Od roku 1920 do roku 1940 se rychle rozšířila po celé republice, především na větší toky. V Krkonoších již byl výskyt zaznamenán na Malé Úpě, v Krakonošově údolí (830 m n.m), na Labi, Malém Labi, Čisté, Olešce a jinde. stanoviste netykavky u reky

Netýkavka žláznatá je jednou z nejvyšších letniček ve střední Evropě. Jde o rostlinu z čeledi netýkavkovitých. Její nebezpečí spočívá obdobně jako u bolševníku velkolepého či křídlatky (o nich psáno v již zmíněném čísle 11/1998) zejména ve schopnosti rychle obsadit a zcela změnit nové stanoviště. Protože vytváří neprostupné porosty na březích řek a rybníků, na rumištích, u hřbitovů, oplocení zahrad a v říčních přístavech a překladištích, snižuje jejich druhovou pestrost. Má velký vliv na erozi půdy, protože nevydrží první mrazíky, a ponechává tak odkryté břehy až do jara. Vyžaduje slabě kyselá až slabě zásaditá vlhká stanoviště, bohatá na živiny a polostín.

Netýkavka žláznatá je příjemně ovocem vonící jednoletá lysá bylina s přímou, odzdola někdy větvenou lodyhou, vysokou až téměř 3 m. Lodyha je při bázi až 5 cm tlustá, dutá, tupě hranatá, světle zelené až tmavě nachové barvy. Dolní lodyžní listy jsou střídavé nebo vstřícné, horní vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, řapíkaté, široce vejčité až kopinaté, délky až 35 cm a 10 cm široké. Jsou špičaté, na bázi klínovité, ostře pilovité s vyniklou žilnatinou, na každé straně s 20 - 50 zuby. Naspodu jsou listy světleji zelené než na líci, na řapících a na okraji báze čepele mají nápadné, až 3 mm dlouhé kyjovité žlázky, které jsou celé nebo jen na koncích nachové.

Květy jsou velké 2,5 - 4,5 cm, purpurové, světle až tmavě červenofialové, růžové nebo téměř bílé. Hrozny v úžlabí listenů jsou delší i několikrát než listen. Hrozen tvoří 2 až 20 květů. Rostlina je opylována zejména čmeláky. porost netykavky

Tobolky jsou vřetenovité, dlouhé 2 až 3,5 cm, lesklé, tmavě zelené se světlejšími hranami a nachovou špičkou, pukající 5 zkrucujícími se chlopněmi. V jedné tobolce je 5 - 20 černohnědých lepkavých semen se světlejšími skvrnami. Jedna rostlina může mít více jak 5000 semen. Jejich klíčivost je 6 let a jsou vystřelována až do vzdálenosti 4 m od mateřské rostliny, šíří se však i vodním splachem (neplavou, ale jsou unášena vodním proudem po dně nebo v průtočném profilu) a zvířaty.

Likvidace netýkavky spočívá zejména v mechanickém odstranění - tj. pokosu a zamezení dozrání semen.

Hrozí nebezpečí, že netýkavka žláznatá obsadí během několika málo let celé území České republiky; prvořadé je zamezení jejího šíření zejména v chráněných územích, jakým je i KRNAP. Evidenci a likvidaci netýkavky zajišťují Správy CHKO a NP, organizace ČSOP, Okresní úřady, lesní správy Lesů ČR, Správy ochrany rostlin, organizace správ toků (povodí, Státní meliorační správy, Oblastní správy toků LČR). Poznatky o výskytu této rostliny můžete hlásit na tyto organizace.
Martin Lejdar,
foto Jiří Dvořák


Prevzato z http://krkonose.krnap.cz oficiální stránky Správy Krkonošského Národního Parku.

Velice opatrně si dovolím podotknout, ze nekteri z nas jsou botanici. A to,ze dany rostlinny druh nezpusobuje skody na pestene zahrade neznamena, ze neni nebezpecnym druhem pro divokou kvetenu.

Vice studia preje
Langi

Pokud veterináři upřesňují a mění loňské pokyny, asi mají proč a vědí proč.
Zjednoduąli bych to na: "OVS má vľdycky pravdu"
a mají to prokazatelně a opakovaně odzkouąené a taky schválené.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Delivery Failure - Invalid mail specification

------------- failed message -------------
4o2;I0Rb~zz>CjBtWni(kt8!I,C9nZA%Khh,sl#?2w,
Og|OSLLhjh:-+d'4xKpvBe31x:$ßRMT.4Q?MäYF&aRQwo|al
9ö(8njWä:.+I>LjJY3>iA-ßdY0'D:VRz?#*9$zRöz*73(u
q6e,4IR6wo<S5dq3hD4ä*%W;)1F+%.2y9#ßslE|6F-QHb


Note: Received message has been sent as a binary file.

do obchodnej siete je mozne dodavat tovar pokial som schopny zaistit
celorocne mnozstvo a kvalitu. Obchodnik potrebuje zaruku ze mu budem
schopny dodat tovar vzdy a nie ze ked vypredam svoje zasoby, ze si bude
musiet hladat ineho dodavatela.

Matej



"Radim
Polá¹ek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Vèelaøi, vzbuïte se!

10.10.2004
22:30
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Můžete ty mezery v našich zákonech, které by umožnily, abych dostal svých
500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!


> V celé této diskuzi jsem si všiml jednoho základního problému Všicni jen
> píší proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a
těch
> je vnaších zákonecpoženaně.jak to udělat aby to šlo.
>
> Pepan

lepsie ako davat Avartin do podmetu je dat ho tak ako Varidol na klinec a
medzi dva plasty do nastavku kde sedia vcely / obvykle horny /

Matej




Michal
Seničan An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<Senican/=/sezn Kopie:
am.cz> Thema: Avartín

09.10.2004
20:39
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Po vybrati Gabonu zo vcelstiev som aplikoval Avartin. V niektorych
vąelstvách zimujem v medníku a v spodnom boxe mam 7 plástov poväčąine
panenske ľemlovej farby.Môľem pri tycho včelstvach da» 2 pásiky naraz ?
keď sa jedná o dvojnásobný objem?. Jedná sa o úle B 10. Na základe
predchádzajúcich debát o vyzráľaní účinnej látky sa aj tak oslabí úcinok,
keď splodiny prechádzajú cez drevenú mrieľku v odnímateµnom dne, potom cez
spodný box vyplnený prázdnymi plástami aľ potom sa táto dostáva do horného
boxu so včelami.
Poradte mi prosím . Michal Seničan

>Kde prosím vás ľijete umíte si vůbec představit jak vobci s
>1000 obyvateli a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu

Pane Menšík, copak žijeme ve středověku? Vy nemáte příbuzné a známé odjinud? A oni mají další známé atd. - to je jako řetězový obchod. A co zbyde, to se utopí v medovině a na tu jsou další zájemci. A to máme ještě v rezervě ceduli MED, kterou bych si mohl dát na plot k silnici.

P.S.
Všimněte si, pane Menšík, že už kvůli Vaším zvyklostem neuvádím adresu.