78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- Baudis Jan P. --- 20. 10. 2004
Seznam e-mailových adres konference
Zdravím včelaře
a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která umožňovala, že na požádání automaticky zaslal žadateli seznam všech e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky (mailing-list konference).
V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu, že přístup na konferenci není už jen přes e-mailovou komunikaci ale také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dnešní době e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
Seznam e-mailového členstva konference však pochopitelně není tajný ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenže je tu otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici mailing-list konference - vzhledem k tomu, že je to dnes cenný materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi napíše nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam e-mailových adres všech konferujících... Dát mu to či nedat? Toť otázka...
(A k tomu všemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání jak se má nakládat s jejich adresami. S pozdravem se těší na vaše vyjádření
J. P. B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký --- 20. 10. 2004
Re: Re:dobra voda (7504) (7546)
> Vtedy prevládal názor, nazvať takúto vodu ako " JONIZOVANÁ".Ako nazvať takúto vodu ? Včelia ?
Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaľ sa nikde škodlivé následky na zdraví
neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaške do medníku a pijem ju.
Starí včelári tvrdia, že sedieť blízko úľa pri pozorovaní včiel je zdraviu
prospešné. Vraj to aj lieči. Dokonca spať v uličke medzi úľami v kočovnom
voze patrí podľa niektorých, medzi úspešné terápie. Človek sa cíti lepšie,
ako keď sa vyspíte niekde v poľovníckej maringotke. Čiže sibioza so včelami
pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.<
V knihovně ČSV mají na toto téma videokazetu. Zdarma ji členům půjčují. Měl jsem ji a je to zajímavé.
Tonda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 20. 10. 2004
RE: Re:dobra voda (7504)
Konzultoval som otázku vody , laicky povedané ožiarenú včelami, na Prírodovedeckej fakultu UPJŠ v Košiciach už pri mojom štúdiu biológie a chémie. Vtedy prevládal názor, nazvať takúto vodu ako " JONIZOVANÁ". Môžem potvrdiť, že zdatný psychotronik bezpečne virgulou takúto jonizovanú vodu označí. Samozrejme , že technický pokrok je ďaleko vpredu, aj názvoslovie je iné ,kysličník sa volá oxygén a pod. Ako nazvať takúto vodu ? Včelia ? Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaľ sa nikde škodlivé následky na zdraví neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaške do medníku a pijem ju. Starí včelári tvrdia, že sedieť blízko úľa pri pozorovaní včiel je zdraviu prospešné. Vraj to aj lieči. Dokonca spať v uličke medzi úľami v kočovnom voze patrí podľa niektorých, medzi úspešné terápie. Človek sa cíti lepšie, ako keď sa vyspíte niekde v poľovníckej maringotke. Čiže sibioza so včelami pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda. A k článku pána Sebošíka ? Bol som u neho na návšteve. Na včelnici v úli č.l6 bola v medníku flaška s vodu a tú ,sme pili počas prehliadky včiel horúceho letného dňa. Gabriel Komínek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 20. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517) (7518)
On Mon, 18 Oct 2004, [windows-1250] Pavel Samojlovič wrote:
> Dal jsem strou pneuku a je to Ok.
Já jsem pneumatiky použil také, ale zdály se mi moc měkké. I relativně nízký a lehký úl na jaře se znatelně kýval. Měl jsem obavy, že by se v sezóně při více nástavcích mohl plný medník převážit.
Tak jsem pro jistotu do pneumatik nacpal kamení. Pevnost se zvýšila a izolace proti vlhkosti funguje nadále.
Na trvalé stanoviště to jde, ale při přesunu by ta manipulace s kamením byla na závadu.
Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 19. 10. 2004
Re:dobra voda (7504)
Ok sedi vec ! tych clankov o oziarenej vode vcelymi je v casopisoch Vcelarstvi dostatok, staci si prelistovat starsie rocniky... ...niektore veci, ukazy su mimo chapania ludskeho rozumu a su za hranicami sucasnych fyzikalnych zakonov..... ...urcite k nim patri aj voda, ktoru vcely "nabiju" energiou......... S pozdravom Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 19, 2004 4:23 PM Subject: Re[2]: dobra voda
> na to přišel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se >> pok >> chvá vtěle úplně jinak
Už jsi nejsem zcela jist, ale myslím, že jsem o tom slyšel zmínku na přednášce ve VÚVč v Dole. Tam se přednášející (tj. někdo z výzkumáku) zmínil, že se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, že má oproti normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
Dá se pak předpokládat, že tato voda má jiné fyzikální vlastnosti (např. co se týče pronikání tkáněmi).
Tak nějak si to pamatuji, ale nemlaťte mne, jestli mi paměť už tak neslouží... :-)
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7542
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 19. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok v sobotu, ak dozijem budem v Kosicach na odbornej konferencii, ak bude pan dorak pritomny rad mu pozdrav odovzdam je dobry chovatel matiek a clovek , ktory pomoze s radami so svojej dlhorocnej vcelarskej praxe... Prajem Vam vsetko dobre... Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:11 PM Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
> vazeny pane laco, > tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky, > spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky > poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce! > prosim, vyridte mu nase podekovani! > jeste jednou diky! > prokesovi > ----- Original Message ----- > From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM > Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava > > > > Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. > > Doraka > > dobre hrusky, jablka... apod. > > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari > > buduci rok. > > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . > > S pozdravom Laco Sebosik > > > > > > > > > > ----- Original Message ----- > > From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM > > Subject: pan frantisek dorak - moldava > > > > > > vazeni, > > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi > > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! > > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! > > mariana a dan prokesovi (praha) >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7541
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Meník --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Nebyl bych tak skeptický Tuto informaci mám z rozhlasu z pořadu METEOR který právě uváděl i seriál o vodě .
Pepan
----- Original Message ----- From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM Subject: Re: dobra voda
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM > Subject: Re: dobra voda > > > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se > pok > > chvá vtěle úplně jinak > > > > Pepan > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Meník --- 19. 10. 2004
Re: Tlouska steny ulu
Již mockrát jsem o tom přemýšlel a myslím si , že jen potřeba chránit včly před hmyzožravci a to je vše.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM Subject: Tlouska steny ulu
> > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul > kdyz ho staci dat do stinu? > > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 19. 10. 2004
Re[2]: dobra voda
> na to přišel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se >> pok >> chvá vtěle úplně jinak
Už jsi nejsem zcela jist, ale myslím, že jsem o tom slyšel zmínku na přednášce ve VÚVč v Dole. Tam se přednášející (tj. někdo z výzkumáku) zmínil, že se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, že má oproti normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
Dá se pak předpokládat, že tato voda má jiné fyzikální vlastnosti (např. co se týče pronikání tkáněmi).
Tak nějak si to pamatuji, ale nemlaťte mne, jestli mi paměť už tak neslouží... :-)
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 19. 10. 2004
Včelařské farmy - svaz - kroky zpet
Gustimilian Pazderka příspěvek 7432
..jak chce někdo konat odborné kurzy kdy si neudělá vlastní kurs,jak vyjít z úlyty vůči odvětví ve zpracování medu a nenaváe kontakty se vemi zpracovateli,a velmi aktuelně v kadém čísle časopisu neřekne:Tokik nám za¨platí za med ten či onen.
Já chci takové informace a chci si vybrat!
Krachem Předboje u tu není konkurenční prostředí pro svaz.
Včelaře nemůe nic víc udivit ,ne jednání nejvyích funkcionářů svazu které včelaři iví...
Masarykův slovnik naučný 1932
Svaz/někdy té liga/ tolik co spolek,sdruení,korporace,avak vyího druhu toje jejimi členy nebývají zpravidla jednotlivci nybr korporace.Takové jsou s-y rúzných spolků,ivnost.společenstev.
V některých případech bývá jejich činnost omezena na formalní stránku,na činnost poradní,inciativní,směřující k zjednoduení unifikaci úkolů svěřených jednotlivým členům.
Máme vyjímečné postavení,jásá předseda i tajemník CSV /je to i závazek/.A o tuto vyjímečnost a rozvoj českého včelařství jak to stanovil 5.sjezd se nejvíce zaslouili :Mandík,Peroutka,Sobota,Fencl.Jejich setrvání na nejvyích postech za jejich zásluhy nemůe zvrátit ádný přítí sjezd.
CSV není svazem podle očekávaných pravidel,ale jakousi formou včelari rodiné farmy.
franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7536
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 19. 10. 2004
RE: Spad kliestika
Zdravím, o víkendu jsem poprvé fumigoval. Taky mně překvapil velký rozdíl mezi spadem v obou krajních úlech (odhadem asi 70 roztočů) a u ostatních (od dvou do deseti). V srpnu jsem měl ve včelstvech gabon, tak mně ten malý počet nepřekvapuje, spíš se divím tomu rozdílu. Pavel
> ... proto sa chcem spytat na Vas spad po zadymeni. > Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych > kliestikov - do 50 ks. > Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Krátce. Z magneticky neupravené vody se vodní kámen vylučuje na stěny a snižuje průřez trubky, až ji úplně zacpe. Z upravené se má vylučovat ve formě kalu do vody, takže trubku nezanáší. Jak je magneticky upravená voda změněná, se neví a proto ji hygienik nemůže doporučit pro pití a podobné účely..
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Josef Kouba" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 9:01 PM Subject: Re: dobra voda
> Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k > zarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto > zarůstání zabraňovat. > > S přáním hezkého dne Josef Kouba > > > > ----- Original Message ----- > From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM > Subject: Re: dobra voda > > > > Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale: > > > > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově > > a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř > > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu > > je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je > > škodlivá a neměla by se pít. > > Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí. > > > > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou > > ovlivnit, nevíme ale jak. > > > > Zdraví PP. > > > > > > Radim Polášek napsal(a): > > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, > > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud > ji > > > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud > je > > > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > > > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi > ještě > > > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. > Přesto si > > > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, > > > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd. > > > > > > --- > Odchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 19. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Podobnou paletu vyvinul Vuvč Dol v 80 letech, rám byl z jeklu výšky 60 nebo 80, ostatní bylo asi shodné. Byly určeny pro převoz na přívěsném vozíku za auto, nohy šly vysunout až nahoru, takže nepřekážely a samotný rám z jeklů s přišroubovanými úly mělo jít šoupat po ložné ploše vozíku. Vozík tehdy vyvinuli taky, měl speciální pérování z gumových bloků. Byly o tom ve své době články ve Včelařství i s podrobným popisem palety a vozíku.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Pavel Prchal" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 1:57 PM Subject: Re: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Zdravim, > kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30, > na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a > mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2". > V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje. > Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv > sklonenem povrchu. > > Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokeš --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
vazeny pane laco, tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky, spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce! prosim, vyridte mu nase podekovani! jeste jednou diky! prokesovi ----- Original Message ----- From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
> Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. > Doraka > dobre hrusky, jablka... apod. > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari > buduci rok. > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . > S pozdravom Laco Sebosik > > > > > ----- Original Message ----- > From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM > Subject: pan frantisek dorak - moldava > > > vazeni, > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! > mariana a dan prokesovi (praha)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7531
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. Doraka dobre hrusky, jablka... apod. Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari buduci rok. Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . S pozdravom Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM Subject: pan frantisek dorak - moldava
vazeni, radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! mariana a dan prokesovi (praha)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7530
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k zarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto zarůstání zabraňovat.
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM Subject: Re: dobra voda
> Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale: > > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově > a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu > je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je > škodlivá a neměla by se pít. > Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí. > > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou > ovlivnit, nevíme ale jak. > > Zdraví PP. > > > Radim Polášek napsal(a): > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je > > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě > > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, > > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd. > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7529
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Nejlepší (nejlacinější) jsou ojeté pneumatiky z osobního auta.
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepší? > > Díky moc. > > Patrik N.
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7528
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Opravdu dobré a trefné přirovnání!!
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM Subject: Re: dobra voda
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM > Subject: Re: dobra voda > > > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se > pok > > chvá vtěle úplně jinak > > > > Pepan
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7527
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Matej Ladislav --- 18. 10. 2004
RE: Tlouska steny ulu
Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetrenia vciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych, na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna. V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen. Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na 31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.
Ladislav Matej
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul > kdyz ho staci dat do stinu? > > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Zdravim, kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30, na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2". V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje. Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv sklonenem povrchu.
Zdravi PP.
Kristl Pavel napsal(a): > Zdravím, > napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel. > Pavel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venek jsem kdysi jako stojany koupil za cenu šrotu dva fragmenty obslužných lávek, ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale spíše stojany na včelíny než úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou příslušně těžké. Podstavec zvlášť na každý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji podstavce dvojáky. Uvažuji tak, že při přepravě úly dám na přívěs a podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30 nebo něco ze šrotiště. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepší? > > Díky moc. > > Patrik N.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7522
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: Tlouska steny ulu
To není přesné. Měření ukázala, že průběh teploty kopíruje průběh venkovní teploty, ne že se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů. Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo třeba - 8. Záleží hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba mezi rámky 10 centimetrů od chumáče. Z tepelného hlediska je úl prostor, který je jako celek nějak tepelně izolován podle síly a materiálu stěny. Vnitřek úlu je ale taky rozdělen rámky jako tepelně izolačními přepážkami. Prázné rámky izolují dobře, asi jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15 st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějších včel až na tuším 7 st C, níže jít nemohou, protože by uhynuly. Takže teplota na konkrétním místě úlu (kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota zimního chumáče je vyšší. Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru až do blízkosti zimního chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je potřebná tehdy, když zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U "stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, když včelstvo v předjaří začne plodovat. Jednou jsem úspěšně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protože jednoduché spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně stačí 2 cm silné dřevo. Už proto, že tolik má běžné coulové prkno po ohoblování. Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přežilo i dvacetistupňové mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Olda Vancata" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM Subject: Tlouska steny ulu
> > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Mým hitem bylo letos pouití starých postýlek ze zruené mateřské kolky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat jetě jedny nohy.Výhodou je,e jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,take natírám zatím jen spoje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Samojlovič --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Dal jsem strou pneušku a je to Ok. Pavel ----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepší? > > Díky moc. > > Patrik N. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bullet --- 18. 10. 2004
Podstavce pod samostatně stojící úly
Dobrý den,
rád bych si udělal přehled, co vechno se dá rouzumně pouít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo jetě lépe, co by asi bylo nejvhodnějí. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
Zajímal by mne spíe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
Co by asi tak bylo nejlepí?
Díky moc.
Patrik N.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7517
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Mne v tomto pořadu spíe překvapilo, e vícekrát v záběrech na sud se objevilo větí mnoství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,e tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.
Apropo,máte nějaké čerstvějí zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,e odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,e si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "naeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,e nejsou informace jak dál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512) (7513)
>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
>vlastnosti. Jen na
>internetu je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná,
>2. ľe je ąkodlivá a neměla by se pít.
Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, že magneticky upravovaná voda může člověku škodit a proto se nepovažuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, že se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkoušeli to v Německu, ale ne každé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.
Co se týká včelami ozářené vody, tak to považuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
Lidi ale více věří takovýmto bludům, než Boží existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7514
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512)
Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je škodlivá a neměla by se pít. Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou ovlivnit, nevíme ale jak.
Zdraví PP.
Radim Polášek napsal(a): > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové, jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli, způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM Subject: Re: dobra voda
> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok > chvá vtěle úplně jinak > > Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Olda Vancata --- 18. 10. 2004
Tlouska steny ulu
Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul kdyz ho staci dat do stinu?
Co se takhle na to divat z druhy strany?
\vov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7511
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Meník --- 17. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok chvá vtěle úplně jinak
Pepan
----- Original Message ----- From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM Subject: dobra voda
> Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody v > pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i > leciva. > Je to pravda?? :-) > Existuje o tom nejaky clanek? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7509
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin Bojanovsky --- 15. 10. 2004
RE: dobra voda (7504)
Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991 MVDr. Josef Staněk z Brna. Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40., další komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkušenosti s léčivou vodou popsal jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198. A.B.
-----Original Message----- From: Ale F. Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM Subject: dobra voda
Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Existuje o tom nejaky clanek?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7505
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- csv@volny.cz --- 15. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Radim Polášek napsal(a): > Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do > pořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař, > mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného, > že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají > pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě > konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další > argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný. > Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z > jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny. > > R. Polášek > > > O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 15. 10. 2004
Med v televizi (7497) (7498)
Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do pořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař, mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného, že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný. Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 14. 10. 2004
Recept
Zdravím přátelé. Včera, když mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník". Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, že v loňském včelaři vyšly recepty, Ale toto tam asi nebylo. Dík Mirek
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7497
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Matej Ladislav --- 13. 10. 2004
RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně
> Zapadá do toho i další poznatek z letošního rojového roku - jeden roj se > usadil v keři nedaleko naší včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Když jsme > ho našli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, že dva > prostřední plásty stavěl tak, že mezi nimi jakoby vznikala směrem vně široká > ulička, ale do ní postavily včely další plást. Snímek mám, třeba to krátce > popíšu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách. > K. Čermák > Až prídeš na seminár do Košic 23.10. a budeš mať trošku času, tak sa môžeme pozrieť na podobné dielo. V strede je kradši plast (polovičný), ale po stranách sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú všetky stejnej dlžky. Podľa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejšie. Stredný prestalo stavať a krajné stiahli k sebe na širku včelej uličky. Ostatné plásty sú rovné a celistvé.
Ladislav Matej >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)
>byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdy jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. u nebyl. Je to známka vávoje k lepímu?
Dnes v rozhlase na ČT2 ekonom Velebný říkal, e EU připravuje na přítí rok nové dotace a dojde dokonce i k některým zlevněním. Přímo cukr by prý měl být levnějí, ne před tímto zdraením. U jsem tohle jednou slyel, e se má dostat na světovou cenu a ta je mení, ne byla u nás.
Tonda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7494
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)
Rekl bysem, ze se cukrovary pred kampani zbavuji starych zasob. takze my "mali" mame smulu, kdyz nechcem do cukru vrazet penize, ktere v nem budou lezet, budem kupovat draze, protoze zjara a v lete bude drazsi.
Zdravi PP.
Vhájek napsal(a): > byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen > 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už > nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 13. 10. 2004
Re: Netýkavka ?l?znat?. (7416) (7423) (7426) (7439) (7441)
Menší, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně žlutě někdy v červnu a červenci. Pokud si pamatuji dobře ze školních let, je to naše původní netýkavka. Mám pocit, že jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větší a menší.
Podíval jsem se na internet, podle http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "pan Josef Menšík" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.
> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem . > Vůbec všechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď > nekontrolovatelně šíří . Ta na Nově jmenovaná se šíří podél vodních toků a > vytlačuje naše pobřežní nízké bylina . Ještě jedna se šíří v naších lesích > dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal > > Pepan > > ----- Original Message ----- > From: "Radim Pol??ek" <> > To: "Vcelarska konference" <> > Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM > Subject: Net?kavka ?l?znat?. > > > > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační > > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to sice > > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do nějakých > > chráněných oblastí asi nepatří. > > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu > říct, > > že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je > > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních > > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože se > > dá velice snadno mechanicky zničit. > > > > R. Polášek. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 7491 do č. 7551)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu