78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
| Kristl Pavel  --- 21. 10. 2004RE: Seznam e-mailových adres konference
Myšlenka přítele Jakuše mi připadá rozumná.Ale taky něco do diskuze pro druhou stranu mince: jsme účastníci konference o včelaření a na propagaci své osoby či firmy má každý možnost využít jiných nástrojů pro vlastní prezentaci (vlastní www stránky, lidé na seznam.cz apod.). Navíc, jak je dáno někde v počátcích vzniku této konference, nikdo nikomu nebránil zveřejnit jakýkoliv www odkaz (tedy i na vlastní stránky), zveřejnění inzerátu a podobně.
 Spíše bych tedy viděl cestu uchovávat seznam zajímavých odkazů na www stránky, které se v konferenci objevili. A kdo má zájem, ať si je projde.
 
 Zdraví Pavel
 
 > ... Všichni ti, kteří by chtěli zveřejnit údaje o
 > své osobě ... by si vyplnili dotazník ...
 > Jinak bych adresy nepředával. Maximálně bych zveřejňoval celkový počet
 > přihlášených účastníků, celkový počet účastníků, kteří se
 > zapojili v daný den, měsíc nebo rok apod.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7554
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jakub Šmerda  --- 21. 10. 2004Re: Seznam e-mailových adres konference (7550)
Seznam nezverejnovat. Uz tak dostavam denne 4-5 spamu.
 Dekuji Kuba
 
 
 ================= Původní zpráva =================
 Od (From): "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
 Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Kopie (Cc):
 Předmět (Subject): Seznam e-mailových adres konference
 Datum (Date): 20. 10. 2004 23:19
 ==================================================
 
 > Zdravím včelaře
 >
 > a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
 > se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
 >
 > Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
 > umožňovala, že na požádání automaticky zaslal žadateli seznam všech
 > e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
 > (mailing-list konference).
 >
 > V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
 > že přístup na konferenci není už jen přes e-mailovou komunikaci ale
 > také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dnešní době
 > e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
 > konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
 >
 > Seznam e-mailového členstva konference však pochopitelně není tajný
 > ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenže je tu
 > otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
 > mailing-list konference - vzhledem k tomu, že je to dnes cenný
 > materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
 > aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
 > napíše nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
 > e-mailových adres všech konferujících... Dát mu to či nedat? Toť
 > otázka...
 >
 > (A k tomu všemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
 >
 > Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
 > jak se má nakládat s jejich adresami.
 >
 > S pozdravem se těší na vaše vyjádření
 >
 >  J. P. B.
 >
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7553
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Miroslav Jakuš  --- 21. 10. 2004RE: Seznam e-mailových adres konference (7550)
Osobně bych byl pro to, kdyby na internetových stránkách konferenceexistoval výstup z databáze. Všichni ti, kteří by chtěli zveřejnit údaje o
 své osobě (tedy ti kteří by tímto způsobem o sobě chtěli dát vědět) by si na
 stránkách vyplnili dotazník a jeho potvrzením by se do databáze dostali.
 Jinak bych adresy nepředával. Maximálně bych zveřejňoval celkový počet
 přihlášených účastníků, celkový počet účastníků, kteří se zapojili v daný
 den, měsíc nebo rok apod.
 
 M. Jakuš
 
 
 
 > Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili
 > své přání jak se má nakládat s jejich adresami.
 >
 > S pozdravem se těší na vaše vyjádření
 >
 >  J. P. B.
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7552
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Baudis Jan P.  --- 20. 10. 2004Seznam e-mailových adres konference
Zdravím včelaře
 a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří
 se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
 
 Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která
 umožňovala, že na požádání automaticky zaslal žadateli seznam všech
 e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky
 (mailing-list konference).
 
 V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu,
 že přístup na konferenci není už jen přes e-mailovou komunikaci ale
 také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dnešní době
 e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se
 konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
 
 Seznam e-mailového členstva konference však pochopitelně není tajný
 ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenže je tu
 otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici
 mailing-list konference - vzhledem k tomu, že je to dnes cenný
 materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících
 aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi
 napíše nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam
 e-mailových adres všech konferujících... Dát mu to či nedat? Toť
 otázka...
 
 (A k tomu všemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
 
 Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání
 jak se má nakládat s jejich adresami.
 
 S pozdravem se těší na vaše vyjádření
 
 J. P. B.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7550
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Antonín Podhájecký  --- 20. 10. 2004Re: Re:dobra voda (7504) (7546)
> Vtedy prevládal názor, nazvať takúto vodu ako " JONIZOVANÁ".Ako nazvať takúto vodu ? Včelia ?Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaľ sa nikde škodlivé následky na zdraví
 neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaške do medníku a pijem ju.
 Starí včelári tvrdia, že sedieť blízko úľa pri pozorovaní včiel je zdraviu
 prospešné. Vraj to aj lieči. Dokonca spať v uličke medzi úľami v kočovnom
 voze patrí podľa niektorých, medzi úspešné terápie. Človek sa cíti lepšie,
 ako keď sa vyspíte niekde v poľovníckej maringotke. Čiže sibioza so včelami
 pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.<
 
 V knihovně ČSV mají na toto téma videokazetu. Zdarma ji členům půjčují. Měl jsem ji a je to zajímavé.
 Tonda.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7548
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Gabriel Kominek  --- 20. 10. 2004RE: Re:dobra voda (7504)
      Konzultoval som otázku  vody , laicky povedané ožiarenú včelami, naPrírodovedeckej fakultu  UPJŠ v Košiciach  už pri mojom štúdiu biológie a
 chémie. Vtedy prevládal názor, nazvať takúto vodu   ako " JONIZOVANÁ". Môžem
 potvrdiť, že zdatný psychotronik bezpečne virgulou takúto jonizovanú vodu
 označí. Samozrejme , že technický pokrok je ďaleko  vpredu, aj názvoslovie
 je iné ,kysličník sa volá oxygén a pod.   Ako nazvať takúto vodu ? Včelia ?
 Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaľ sa nikde škodlivé následky na zdraví
 neprejavili.  Občas si  aj ja dávam vodu v PT flaške do medníku a pijem ju.
 Starí včelári tvrdia, že sedieť blízko úľa pri pozorovaní včiel je  zdraviu
 prospešné. Vraj to aj lieči. Dokonca spať v uličke medzi úľami v kočovnom
 voze  patrí podľa niektorých, medzi úspešné terápie.  Človek sa cíti lepšie,
 ako keď sa vyspíte  niekde v poľovníckej maringotke. Čiže sibioza so včelami
 pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.
 A k článku pána Sebošíka ? Bol som u neho na návšteve.  Na včelnici  v
 úli č.l6 bola  v medníku flaška s vodu a tú ,sme pili počas prehliadky včiel
 horúceho letného dňa.
 Gabriel Komínek
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7546
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 20. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517) (7518)
On Mon, 18 Oct 2004, [windows-1250] Pavel Samojlovič wrote:
 > Dal jsem strou pneuku a je to Ok.
 
 Já jsem pneumatiky použil také, ale zdály se mi moc měkké. I relativně
 nízký a lehký úl na jaře se znatelně kýval. Měl jsem obavy, že by se v
 sezóně při více nástavcích mohl plný medník převážit.
 
 Tak jsem pro jistotu do pneumatik nacpal kamení. Pevnost se zvýšila a
 izolace proti vlhkosti funguje nadále.
 
 Na trvalé stanoviště to jde, ale při přesunu by ta manipulace s kamením
 byla na závadu.
 
 Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7543
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Laco S  --- 19. 10. 2004Re:dobra voda (7504)
Ok sedi vec !tych clankov o oziarenej vode vcelymi je v casopisoch Vcelarstvi dostatok,
 staci si prelistovat starsie rocniky...
 ...niektore veci, ukazy su mimo chapania ludskeho rozumu a su za hranicami
 sucasnych fyzikalnych zakonov.....
 ...urcite k nim patri aj voda, ktoru vcely  "nabiju" energiou.........
 S pozdravom
 Laco Sebosik
 
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Tuesday, October 19, 2004 4:23 PM
 Subject: Re[2]: dobra voda
 
 
 
 > na to přišel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
 
 >> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
 >> pok
 >> chvá vtěle úplně jinak
 
 Už jsi nejsem zcela jist, ale myslím, že jsem o tom slyšel zmínku na
 přednášce ve VÚVč v Dole. Tam se přednášející (tj. někdo z výzkumáku)
 zmínil, že se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala
 "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, že má oproti
 normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
 
 Dá se pak předpokládat, že tato voda má jiné fyzikální vlastnosti
 (např. co se týče pronikání tkáněmi).
 
 Tak nějak si to pamatuji, ale nemlaťte mne, jestli mi paměť už tak
 neslouží... :-)
 
 
 
 J. P. Baudiš
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7542
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Laco S  --- 19. 10. 2004Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok v sobotu, ak dozijem budem v Kosicach na odbornej konferencii, ak budepan dorak pritomny rad mu pozdrav odovzdam
 je dobry chovatel matiek a clovek , ktory pomoze s radami so svojej
 dlhorocnej vcelarskej praxe...
 Prajem Vam vsetko dobre...
 Laco Sebosik
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 10:11 PM
 Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
 
 
 > vazeny pane laco,
 > tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim
 ramky,
 > spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam
 penizky
 > poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce!
 > prosim, vyridte mu nase podekovani!
 > jeste jednou diky!
 > prokesovi
 > ----- Original Message -----
 > From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
 > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM
 > Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
 >
 >
 > > Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
 > > Doraka
 > > dobre hrusky, jablka... apod.
 > > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako  sa im vydari
 > > buduci rok.
 > > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
 > > S pozdravom Laco Sebosik
 > >
 > >
 > >
 > >
 > > ----- Original Message -----
 > > From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
 > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
 > > Subject: pan frantisek dorak - moldava
 > >
 > >
 > > vazeni,
 > > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
 > > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
 > > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
 > > mariana a dan prokesovi (praha)
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7541
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| pan Josef Meník  --- 19. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
Nebyl bych tak skeptický Tuto informaci mám z rozhlasu z pořadu METEOR kterýprávě uváděl i seriál o vodě .
 
 Pepan
 
 ----- Original Message -----
 From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM
 Subject: Re: dobra voda
 
 
 > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
 > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
 > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
 > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
 > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
 > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
 > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto
 si
 > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 >
 > R. Polášek
 >
 > ----- Original Message -----
 > From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
 > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
 > Subject: Re: dobra voda
 >
 >
 > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
 > pok
 > > chvá vtěle úplně jinak
 > >
 > > Pepan
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7540
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| pan Josef Meník  --- 19. 10. 2004Re: Tlouska steny ulu
Již mockrát jsem o tom přemýšlel a myslím si , že jen potřeba chránit včlypřed hmyzožravci a to je vše.
 
 Pepan
 
 ----- Original Message -----
 From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
 Subject: Tlouska steny ulu
 
 
 >
 > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
 > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
 > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
 >
 > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
 >
 > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
 >
 > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
 > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
 > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote.  V lete se sice tvrdi, ze priliz
 > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
 > kdyz ho staci dat do stinu?
 >
 > Co se takhle na to divat z druhy strany?
 >
 > \vov
 >
 >
 >
 >
 >
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7539
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Baudis Jan P.  --- 19. 10. 2004Re[2]: dobra voda
> na to přišel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
 
 >> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
 >> pok
 >> chvá vtěle úplně jinak
 
 Už jsi nejsem zcela jist, ale myslím, že jsem o tom slyšel zmínku na
 přednášce ve VÚVč v Dole. Tam se přednášející (tj. někdo z výzkumáku)
 zmínil, že se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala
 "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, že má oproti
 normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
 
 Dá se pak předpokládat, že tato voda má jiné fyzikální vlastnosti
 (např. co se týče pronikání tkáněmi).
 
 Tak nějak si to pamatuji, ale nemlaťte mne, jestli mi paměť už tak
 neslouží... :-)
 
 
 
 J. P. Baudiš
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7538
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| fskalsky  --- 19. 10. 2004Včelařské farmy - svaz - kroky zpet
Gustimilian Pazderka příspěvek 7432
 
 ..jak chce někdo konat odborné kurzy kdy si neudělá vlastní kurs,jak vyjít z úlyty vůči odvětví ve zpracování medu a nenaváe kontakty se vemi zpracovateli,a velmi aktuelně v kadém čísle časopisu neřekne:Tokik nám za¨platí za med ten či onen.
 Já chci takové informace a chci si vybrat!
 Krachem Předboje u tu není konkurenční prostředí pro svaz.
 Včelaře nemůe nic víc udivit ,ne jednání nejvyích funkcionářů svazu které včelaři iví...
 
 Masarykův slovnik naučný 1932
 
 Svaz/někdy té liga/ tolik co spolek,sdruení,korporace,avak vyího druhu toje jejimi členy nebývají zpravidla jednotlivci nybr korporace.Takové jsou s-y rúzných spolků,ivnost.společenstev.
 V některých případech bývá jejich činnost omezena na formalní stránku,na činnost poradní,inciativní,směřující k zjednoduení unifikaci úkolů svěřených jednotlivým členům.
 
 
 Máme vyjímečné postavení,jásá předseda i tajemník CSV /je to i závazek/.A o tuto vyjímečnost a rozvoj českého včelařství jak to stanovil 5.sjezd se nejvíce zaslouili :Mandík,Peroutka,Sobota,Fencl.Jejich setrvání na nejvyích postech za jejich zásluhy nemůe zvrátit ádný přítí sjezd.
 
 CSV není svazem podle očekávaných pravidel,ale jakousi formou včelari rodiné farmy.
 franta
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7536
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Kristl Pavel  --- 19. 10. 2004RE: Spad kliestika
Zdravím,o víkendu jsem poprvé fumigoval. Taky mně překvapil velký rozdíl mezi spadem v obou krajních úlech (odhadem asi 70 roztočů) a u ostatních (od dvou do deseti). V srpnu jsem měl ve včelstvech gabon, tak mně ten malý počet nepřekvapuje, spíš se divím tomu rozdílu.
 Pavel
 
 > ... proto sa chcem spytat na Vas spad po zadymeni.
 > Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych
 > kliestikov - do 50 ks.
 > Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7534
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Poláek  --- 19. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
Krátce.Z magneticky neupravené vody se vodní kámen vylučuje na stěny a snižuje
 průřez trubky, až ji úplně zacpe. Z upravené se má vylučovat ve formě kalu
 do vody, takže trubku nezanáší. Jak je magneticky upravená voda změněná, se
 neví a proto ji hygienik nemůže doporučit pro pití a podobné účely..
 
 R. Polášek
 
 ----- Original Message -----
 From: "Josef Kouba" <>
 To: "Vcelarska konference" <>
 Sent: Monday, October 18, 2004 9:01 PM
 Subject: Re: dobra voda
 
 
 > Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k
 > zarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto
 > zarůstání zabraňovat.
 >
 > S přáním hezkého dne Josef Kouba
 >
 >
 >
 > ----- Original Message -----
 > From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
 > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
 > Subject: Re: dobra voda
 >
 >
 > > Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
 > >
 > > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
 > >   a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
 > > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
 > > je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
 > > škodlivá a neměla by se pít.
 > > Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
 > >
 > > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
 > > ovlivnit, nevíme ale jak.
 > >
 > > Zdraví PP.
 > >
 > >
 > > Radim Polášek napsal(a):
 > > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
 > > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je
 takové,
 > > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude.
 Pokud
 > ji
 > > > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody.
 Pokud
 > je
 > > > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak
 je
 > > > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 > > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
 > ještě
 > > > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
 > Přesto si
 > > > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 > > > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 > > >
 >
 >
 > ---
 > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 > Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7533
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Poláek  --- 19. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Podobnou paletu vyvinul Vuvč Dol v 80 letech, rám byl z jeklu výšky 60 nebo80, ostatní bylo asi shodné. Byly určeny pro převoz na přívěsném vozíku za
 auto, nohy šly vysunout až nahoru, takže nepřekážely a samotný rám z jeklů s
 přišroubovanými  úly mělo jít šoupat po ložné ploše vozíku. Vozík tehdy
 vyvinuli taky, měl speciální pérování z gumových bloků. Byly o tom ve své
 době články ve Včelařství i s podrobným popisem palety a vozíku.
 
 R. Polášek
 
 ----- Original Message -----
 From: "Pavel Prchal" <>
 To: "Vcelarska konference" <>
 Sent: Monday, October 18, 2004 1:57 PM
 Subject: Re: Podstavce pod samostatně stojící úly
 
 
 > Zdravim,
 > kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
 > na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
 > mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
 > V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
 > Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
 > sklonenem povrchu.
 >
 > Zdravi PP.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7532
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Daniel Prokeš  --- 18. 10. 2004Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
vazeny pane laco,tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky,
 spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky
 poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce!
 prosim, vyridte mu nase podekovani!
 jeste jednou diky!
 prokesovi
 ----- Original Message -----
 From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM
 Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
 
 
 > Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
 > Doraka
 > dobre hrusky, jablka... apod.
 > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako  sa im vydari
 > buduci rok.
 > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
 > S pozdravom Laco Sebosik
 >
 >
 >
 >
 > ----- Original Message -----
 > From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
 > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
 > Subject: pan frantisek dorak - moldava
 >
 >
 > vazeni,
 > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
 > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
 > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
 > mariana a dan prokesovi (praha)
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7531
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Laco S  --- 18. 10. 2004Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.Doraka
 dobre hrusky, jablka... apod.
 Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako  sa im vydari
 buduci rok.
 Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
 S pozdravom Laco Sebosik
 
 
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
 Subject: pan frantisek dorak - moldava
 
 
 vazeni,
 radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
 z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
 prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
 mariana a dan prokesovi (praha)
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7530
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Kouba  --- 18. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází kzarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto
 zarůstání zabraňovat.
 
 S přáním hezkého dne Josef Kouba
 
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
 Subject: Re: dobra voda
 
 
 > Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
 >
 > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
 >   a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
 > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
 > je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
 > škodlivá a neměla by se pít.
 > Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
 >
 > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
 > ovlivnit, nevíme ale jak.
 >
 > Zdraví PP.
 >
 >
 > Radim Polášek napsal(a):
 > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
 > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
 > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud
 ji
 > > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud
 je
 > > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
 > > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
 ještě
 > > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
 Přesto si
 > > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 > > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 > >
 
 
 ---
 Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7529
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Kouba  --- 18. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Nejlepší (nejlacinější) jsou ojeté pneumatiky z osobního auta.
 S přáním hezkého dne Josef Kouba
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
 To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
 Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
 
 
 > Dobrý den,
 >
 > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
 podstavec
 > pro volně stojící úly. Nebo  ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
 Viděl
 > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
 > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
 > úl=jeden podstavec.
 > Co by asi tak bylo nejlepší?
 >
 > Díky moc.
 >
 > Patrik N.
 
 
 ---
 Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7528
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Kouba  --- 18. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
Opravdu dobré a trefné přirovnání!!
 S přáním hezkého dne Josef Kouba
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM
 Subject: Re: dobra voda
 
 
 > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
 > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
 > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
 > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
 > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
 > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
 > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto
 si
 > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 >
 > R. Polášek
 >
 > ----- Original Message -----
 > From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
 > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
 > Subject: Re: dobra voda
 >
 >
 > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
 > pok
 > > chvá vtěle úplně jinak
 > >
 > > Pepan
 
 
 ---
 Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7527
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Matej Ladislav  --- 18. 10. 2004RE: Tlouska steny ulu
       Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetreniavciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas
 fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych,
 na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota
 v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna.
 V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen.
 Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na
 31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom
 dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod
 uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.
 
 Ladislav Matej
 
 > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
 > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
 > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
 >
 > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
 >
 > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
 >
 > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
 > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
 > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote.  V lete se sice tvrdi, ze priliz
 > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
 > kdyz ho staci dat do stinu?
 >
 > Co se takhle na to divat z druhy strany?
 >
 > \vov
 >
 >
 >
 >
 >
 >
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7524
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pavel Prchal  --- 18. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Zdravim,kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
 na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
 mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
 V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
 Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
 sklonenem povrchu.
 
 Zdravi PP.
 
 
 Kristl Pavel napsal(a):
 > Zdravím,
 > napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
 > Pavel
 >
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7523
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Poláek  --- 18. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venekjsem kdysi jako stojany koupil za cenu šrotu dva fragmenty obslužných lávek,
 ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale
 spíše stojany na včelíny než úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou
 příslušně těžké.
 Podstavec zvlášť na každý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji
 podstavce dvojáky. Uvažuji tak, že při přepravě úly dám na přívěs a
 podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30
 nebo něco ze šrotiště. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi
 třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.
 
 R. Polášek
 
 ----- Original Message -----
 From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
 To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
 Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
 
 
 > Dobrý den,
 >
 > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
 podstavec
 > pro volně stojící úly. Nebo  ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
 Viděl
 > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
 > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
 > úl=jeden podstavec.
 > Co by asi tak bylo nejlepší?
 >
 > Díky moc.
 >
 > Patrik N.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7522
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Polášek  --- 18. 10. 2004Re: Tlouska steny ulu
To není přesné. Měření ukázala, že průběh teploty kopíruje průběh venkovníteploty, ne že se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů.
 Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo
 třeba - 8.
 Záleží hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba
 mezi rámky 10 centimetrů od chumáče.
 Z tepelného hlediska je úl  prostor, který je jako celek nějak tepelně
 izolován podle síly a materiálu stěny.  Vnitřek úlu je ale taky rozdělen
 rámky jako tepelně izolačními přepážkami. Prázné rámky izolují dobře, asi
 jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo
 mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako
 topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15
 st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějších včel až na tuším 7 st C, níže
 jít nemohou, protože by uhynuly. Takže teplota na konkrétním místě úlu
 (kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu
 a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti
 od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a
 chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota
 zimního chumáče je vyšší.
 Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru až do blízkosti zimního
 chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je
 potřebná tehdy, když zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U
 "stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný
 nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, když včelstvo v
 předjaří začne plodovat.
 Jednou jsem úspěšně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm
 silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protože
 jednoduché  spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně
 stačí 2 cm silné dřevo. Už proto, že tolik má běžné coulové prkno po
 ohoblování.
 Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu
 a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přežilo i dvacetistupňové
 mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.
 
 R. Polášek
 
 ----- Original Message -----
 From: "Olda Vancata" <>
 To: "Vcelarska konference" <>
 Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
 Subject: Tlouska steny ulu
 
 
 >
 > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
 > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
 > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
 >
 > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
 >
 > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
 >
 Pokud
 > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
 > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote.  > Co se takhle na to divat z druhy
 strany?
 >
 > \vov
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7521
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Havlík  --- 18. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Mým hitem bylo letos pouití starých postýlek ze zruené mateřské kolky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat jetě jedny nohy.Výhodou je,e jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,take natírám zatím jen spoje.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7520
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pavel Samojlovič  --- 18. 10. 2004Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Dal jsem strou pneušku a je to Ok.Pavel
 ----- Original Message -----
 From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
 To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
 Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
 
 
 > Dobrý den,
 >
 > rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
 podstavec
 > pro volně stojící úly. Nebo  ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
 Viděl
 > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
 > Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
 > úl=jeden podstavec.
 > Co by asi tak bylo nejlepší?
 >
 > Díky moc.
 >
 > Patrik N.
 >
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7518
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Bullet  --- 18. 10. 2004Podstavce pod samostatně stojící úly
Dobrý den,
 rád bych si udělal přehled, co vechno se dá rouzumně pouít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo  jetě lépe, co by asi bylo nejvhodnějí. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
 Zajímal by mne spíe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
 Co by asi tak bylo nejlepí?
 
 Díky moc.
 
 Patrik N.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7517
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Havlík  --- 18. 10. 2004Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Mne v tomto pořadu spíe překvapilo, e vícekrát v záběrech na sud se objevilo větí mnoství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,e tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.Apropo,máte nějaké čerstvějí zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,e odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,e si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "naeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,e nejsou informace jak dál.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7516
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Eman  --- 18. 10. 2004Re: dobra voda (7504) (7512) (7513)
>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslověa bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
 >vlastnosti. Jen na
 >internetu je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná,
 >2. ľe je ąkodlivá a neměla by se pít.
 
 
 Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, že magneticky upravovaná voda může člověku škodit a proto se nepovažuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, že se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkoušeli to v Německu, ale ne každé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.
 
 Co se týká včelami ozářené vody, tak to považuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
 Lidi ale více věří takovýmto bludům, než Boží existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
 Eman
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7514
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pavel Prchal  --- 18. 10. 2004Re: dobra voda (7504) (7512)
Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
 Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
 a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
 teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
 je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
 škodlivá a neměla by se pít.
 Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
 
 Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
 ovlivnit, nevíme ale jak.
 
 Zdraví PP.
 
 
 Radim Polášek napsal(a):
 > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
 > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
 > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
 > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
 > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
 > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
 > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
 > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7513
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Poláek  --- 18. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku vmolekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
 jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
 vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
 skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
 dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
 Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
 víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
 někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
 způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
 
 R. Polášek
 
 ----- Original Message -----
 From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
 Subject: Re: dobra voda
 
 
 > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
 pok
 > chvá vtěle úplně jinak
 >
 > Pepan
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7512
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Olda Vancata  --- 18. 10. 2004Tlouska steny ulu
Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
 lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
 lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
 
 NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
 
 Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
 
 Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
 vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
 vevnitr ulu rovna vnejsi teplote.  V lete se sice tvrdi, ze priliz
 vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
 kdyz ho staci dat do stinu?
 
 Co se takhle na to divat z druhy strany?
 
 \vov
 
 
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7511
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| pan Josef Meník  --- 17. 10. 2004Re: dobra voda (7504)
vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pokchvá vtěle úplně jinak
 
 Pepan
 
 ----- Original Message -----
 From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan>
 To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
 Subject: dobra voda
 
 
 > Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody
 v
 > pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i
 > leciva.
 > Je to pravda?? :-)
 > Existuje o tom nejaky clanek?
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7509
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Antonin Bojanovsky  --- 15. 10. 2004RE: dobra voda (7504)
Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991 MVDr. Josef Staněk z Brna.
 Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40.,
 další komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkušenosti s léčivou vodou popsal
 jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198.
 A.B.
 
 -----Original Message-----
 From: Ale F.
 Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
 Subject: dobra voda
 
 Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou?
 Existuje o tom nejaky clanek?
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7505
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| csv@volny.cz  --- 15. 10. 2004Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Radim Polášek napsal(a):> Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
 > pořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
 > mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
 > že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
 > pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě
 > konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další
 > argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
 > Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
 > jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
 >
 > R. Polášek
 >
 >
 >
 O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.
 
 S pozdravem
 
 Lněnička
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7502
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Radim  Poláek  --- 15. 10. 2004Med v televizi (7497) (7498)
Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 dopořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
 mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
 že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
 pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě
 konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další
 argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
 Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
 jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
 
 R. Polášek
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7501
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 14. 10. 2004Recept
Zdravím přátelé.
 Včera, když mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník".
 Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, že v loňském včelaři vyšly recepty,
 Ale toto  tam asi nebylo.
 Dík
 Mirek
 
 
 ---
 Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7497
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Matej Ladislav  --- 13. 10. 2004RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně
> Zapadá do toho i další poznatek z letošního rojového roku - jeden roj se
 > usadil v keři nedaleko naší včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Když jsme
 > ho našli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, že dva
 > prostřední plásty stavěl tak, že mezi nimi jakoby vznikala směrem vně široká
 > ulička, ale do ní postavily včely další plást. Snímek mám, třeba to krátce
 > popíšu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách.
 > K. Čermák
 >
 Až prídeš na seminár do Košic 23.10. a budeš mať trošku času, tak sa môžeme
 pozrieť na podobné dielo. V strede je kradši plast (polovičný), ale po stranách
 sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú všetky
 stejnej dlžky. Podľa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejšie.
 Stredný prestalo stavať a krajné stiahli k sebe na širku včelej uličky.
 Ostatné plásty sú rovné a celistvé.
 
 Ladislav Matej
 >
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 7496
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 7495 do č. 7555)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
	 
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu