78404

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gupa (93.92.52.23) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269)

Jediné statné smrky, asi 200m podél asfaltu, na semeno, vyřezal nový lessprávce když dostal funkci někdy před 8mi lety, borovice byly na JM z 75% sežrány a proschly a nic znich není vidno. Podrůstají náletem lip a akátů a dubů, ...

Takže z borovic určitě nic nebo nic moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 7. 8. 2021
Borová medovice

Měli jste někdo někdy medovicový med z borovic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (109.231.162.126) --- 7. 8. 2021
Pozvánka na výstavu VČELA !!!

Zveme všechny včelaře a příznivce na naši výstavu VČELA!!!, kterou organizujeme v Ostravě ve dnech 3. - 4. září 2021.
Věříme, že tato akce naplní očekávání včelařů a jak vystavovatelé, tak lektoři na přednáškách se těší na včelařskou sešlost.
Program a vše kolem výstavy najdete na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265) (75266)

On to byl, aspoň ten les, co jsem zimoval, takový pololužní les.
Víceméně větší rovina pod horama, kde kdysi při povodních nejspíš podstatně větších než v roce 1997 řeka z hor natahala tak na kilometr šířky a až do dvou metrů hloubky na skalním podkladu a na pár kilometrů délky štěrk z hor. A na tom štěrku na další nanesené půdě vyrostly ty lesy, zatímco téměř ve stejné výšce na tom štěrku tekla řeka. V 70 letech prohloubili a zůžili koryto, místy až na podkladový kámen a štěrk částečně vytěžili, protože Tatrovka potřebovalal podsypat základy nových hal.
Takže od té doby v lese žádné trvalé tůně či bažiny, jen při velmi velkých povodních se tam dostane voda z řeky a při deštích je tam pořád specifické bláto. A je tam specifická půda, černozem s vyšším obsahem jemného písku. Která se od těch 70 let postupně vyčerpává. A pod tím na většině plochy zřejmě propustný štěrk se spodní vodou napájenou z koryta řeky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265)

U mne inkarnat tri roky nedal nic.Kvete v dobe,kdy u nas uz vyrazne chybi vlaha.Kveten,cerven neprsi...Bez vody neni nektar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264)

Jetel inkarnát tu jednou vyseli několik hektarů na dobrou půdu, ideální počasí, pravidelně zalito, teplota kolem 25°C, včely na něm byly hodně, ale nektar žádný. Včelař co měl řadu úlů u toho pole - prý taky vůbec nic.

A jak to bylo tenkrát v těch lužních lesích, dalo se tam vydržet?

V takovém mokru od jara až do konce léta jaké panuje poslední roky, tam se nedá ani vkročit. Všude přemokřeno, laguny, brutální líhně komárů, tisíce útočných ovádů, muchniček.

Ty ostružiny jsem tam taky viděl, ale že by kvetly nějak moc, spíš sem tam květ. Jediné co až do podzimu tam je a jinde neroste, tak netýkavka, ale to už je dávno zazimováno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263)

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262)

Trochu tmavšího některé měly, ale lípy v tom je opravdu minimum, asi z jetele z trávníků.

Letos tím pádem opět víc zakrmeno cukru než vytočeno. Ještě před pár lety zimování na řepce s dokrmením 0-6kg cukru. Teď cukr v plných dávkách, některé včelstva si letos prožraly i řepkové zásoby, druhý med nepřinesly a omezily plodování, prostě hlad uprostřed sezony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261)

Z pohledu na lípy, ne podle včel, i u nás lípy vypadaly divně.
Velkolisté na začátku obvykle velmi intenzívně voní, letos voněly málo a z malolistých sice šla na asfalt nějaká medovice, ale po většinu doby květu jednak nebylo ideální počasí, jednak na lípy z nějakého důvodu včely skoro nelétaly. A nebylo to tím, že by v mém okol nějak hromadně včelstva vymřely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 8. 2021
Re: (75259)

Lípový letos nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 2. 8. 2021
Re: (75259)

Ja lipovy nemel nikdy,ale s tmavym budu na vysost spokojeny.Jen kdyby ted kazdy vecer nelilo,a mohl jsem dovytacet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 8. 2021

Urodilo se někde průměrně lipového medu? Zjišťuju, že všichni v okolí mají tak akorát pár sklenic pro sebe, a už zčásti i včelstva zakrmena, žádná sláva letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256) (75257)

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256)

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255)

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254)

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253)

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251)

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249) (75250)

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)



Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

Dávno se mělo charakterizovat kdo je včelař a kdo obchodník. EET jsem dával šanci žeby se registracemi mohlo hodně prokázat, ale padlo to celé na hubu koronovou.


Ano, otom je české včelařství, jde v podstatě o obchod. To není o včelařovi. Včelařinu dávno Špačci pověsili na hřebík. Obchod to je se směskami různě smíchaných medů a jiných aditiv které zlevní celou šarži pod 40Kč/kg. A hloupý a najivní včelař si myslí že dostane med z Ukrajiny.

Zajímavé že dlouho nebyly na pranýři. Pokud mohu spekulovat. Vypadá to že má kontrolory a jejich činnost také pod palcem. A to dlouhodobě. Akce kontrola medu je asi dvakrát ročně. Dělají ho pražáci. Furt stejní lidé. Pokud mohu znovu spekulovat, ti samí co sem zajišťují kontrolu dovozového medu. Osobně si myslím, že to zavání nekaloými praktikami celý pranýř a jejich státní kontroly kde se koná "dobro" pro zákazníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)

A jak může včelař zajistit včelám snůšku, to mi vysvětlete. Jakože si namísto zeleniny vysadí pár metrů květeny? Pchee

A jestli bych měl za poslední 3 roky určit příčinu neúrody medu, tak jednoznačně počasí - zima, deště, vichry - 3x po sobě hnusné jaro. Letos není skoro nic ani z lípy i když počasí bylo dobré, takže ve včelstvech je celou sezonu málo zásob, je třeba dokoupit cukr nad plán a krmit.

Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

No a teď už je to jasné odkud medokomerc bere v tyto neúrodné roky ve výkupu ,,český med". Pár kamarádům ,,prodá" ukrajinský med a poté ho zpětně vykoupí jako český. Jednoduché.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (195.146.105.10) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Prý bude zase málo medu, říkají včelaři v okolí. Včelař by asi měl umět včelám najít nebo zajistit snůšku, ne? Pastýř taky nenechá ovce pochcípat na vypaseném a přežene je na novou pastvinu

Rozepisovat včely a brát na to dotace na 1 účet, pěkná blbost.a Já na dotace letos kašlu, to méně než 1 kg medu na včelstvo mě nevytrhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246) (75247)

JosPr Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.

To je škoda, proto nikdy nepochopíš význam dotací do zemědělství. Nic si z toho nedělej, protože to nechápou ani na MZe, ČSV, SZIF, ...

Dva nástavky medu ze včelstva po dvou letech neúrody. Nad tím se zamysli. Jsou lidi co ztoho žijou, mizernou jistotu např. nafta do vozidla, jim dává malá mizerná dotace s kterou se dělí s ostatníma. Já jen že stačí myslet s trochou úcty k jinému řemeslu. Ty se dělit s ostatníma strojníkama nemusíš. Dojde akce prodotovaná skrz na krz a ty jen čekáš po šichtě jednou za měsíc na proplacené peníze. Říkám tomu solvinová práce. Také oni už nějaký pátek přemýšlím, ale včelařství umím a věřím v lepší rozumnější časy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246)

Kazda zemedelska cinnost je svym zpusobem risk,at uz vezmes vcelareni,nebo pestovani brambor.Vzdy muze prijit neuroda,sucho (u nas letos 2 mesice bez deste),zima,vedro,ba naopak mokro a prival (tento tyden 2x potopa)..To jsou jaksi veci,se kteryma musi clovek pocitat.Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.Dnes jsem tomu rad.Zvolil jsemjistotu,byt jsi od pondeli do soboty 12-13 hodin z baraku a pak litas jak urvany vagon,protoze prace doma se sama neudela.
Dnes jsem rad,ze mam vcely jako konicka,a muzu se u nich bavit a predevsim odpocivat.Dnes vytacim 2 medniky tmaveho medu na vcelstvo a tetelim se po 2 mizernych sezonach blahem a jsem rad,ze jsem jarni med nevytacel a nechal ho vcelam.Ti co vytocili jaro,maji prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245)

JosPr:
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.


To je pěkný, ale jsou profese kde to možné není. Mít rezervu je logické, ale představ si že dojde opravdová krize a peníze co máš někde ve fondu jsou fuč, potká tě zdravotní problém který trvale bolí, stroje ti někdo ukradne, pojišťovna ti odmítne proplatit pojistku na všechny výše vyjmenované případy, musíš místo práce se starat několik tnů v týdnu o nemohoucího člena rodiny, nebo máš štěstí a máš takové členy dva které potřebují trvalý dohled.

Taková včelařské rizika, představ si že jsou tři roky neúrody a navíc tě potkává v pravidelných intervalech úhyn až 90%, navíc aktuálně ta neúroda je okořeněna inflací, takže zdražuješ med který ani nemáš a když, je ho velmi málo. Ale musíš neustále kupovat naftu na dopravu okolo stanovišť, financovat auto, cukr, dřevo a už hodně dlouho nepočítáš svou práci.

A hlavně, strojník je lukrativní obor, nemůže ho dělat kdekdo, včelařství také, ale vysvětli to lidem. Strojníka blbce když si nedá říci zavřou a je odněj klid, včelaře blbce nikdo nezavře a ještě může přednášet nebo nějak jinak šířit svou blbost a přitom se tvářit jak odborník, který neumí ani vyprodukovat v dnešní době tolik medu, aby ho nemusel nikde jinde shánět. Víš kolik mi v posledních letech přibylo včelařů co chcou koupit můj med aby ho vůbec měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244)

Rezim de minimis nejsou pochopitelne jen dotace na vcely,ale vsecny zemedelske dotace.Vcely muze mit vcelar sam na sebe nebo je muze mit taky na zemedelskou firmu jako jednu z cinnosti,tim je pravnicka osoba,muze byt zemedelec a vcely nemusi byt firemni,ale na jeho jmeno,coby fyzickou osobu.Rekl bych,ze o tom proc dostal flastr je mizivo informaci a jeste z druhe ruky.Pokud to byl cerpac kazde dotace,ktera se naskytla,na kde co (neco jako nejmenovany nemajitel),pak jaksi nema financ problem ty dotace spocitat,osolit prekroceni podpor de minimis a dodanit k tomu pocet vcelstev rozepsanych na stejnou adresu,ale jina jmena,obzvlast slo li vse na 1 cislo uctu.Proto od dotaci co nejdal,jedine co cloveka nauci je,ze se nemusi snazit pracovat a setrit,protoze muze brat dotace.Vcelar slysi dotace a prestane premyslet,zatmeni mozku a honem zadat,kdyby to koruna byla.
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.Vcelar si neco uklada do rezervary na horsi casy,na jednou nakup medometu,jindy novych ulu atd?Kolik jich to tak dela? 1 z 10,ze sta,z tisice? Vetsinou to co ze vcel utrzi,tak da ne do provozu,ale do rodineho rozpoctu.Vcelnice 0,prozere to rodina.Chybejici se snazi nahradit zadanim o vsemozne dotace na to,co by mit mohl,kdyby penize ze vcel nechal vcelam.
Je to i vliv zpohodlneni lidi dnesni doby,na co setrit na auto,kdyz ho muzu mit na leasing,proc setrit na vybaveni domacnosti,kdyz existuji spotrebitelske uvery,proc se snazit a uskromnovat se,kdyz se da zit na dluh?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.


Ale de minimis je prohlášení. Prohlášení že v účetním období během třech let nepřesáhla státní podpora pro mne určitou částku. V zemědělství jde tuším o 20 000€. A vtomto bodě kolik je strop mi de minimis mi může být ukradený, protože Evropské dotace nepobírám, krom nějakého léčiva které rozúčtovává OO, a D1 promne za tři roky nikdy nepřesáhne půl mega za tři roky. Jedině žeby se ledy hnuly a vznikla by jiná rozumnější národní pomoc formou dotace.

Evropské dotace jsou pro včelařství jiné, jsou pro laboratoře, výrobce léčiv, prodejce medometů, pro všechny okolo jen ne pro včelaře. Protože v momentě jejich vzniku tyto věci okolo včelařství razantně zdražily z důvodu dotování takových služeb nebo věcí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237) (75239)

"Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni."
a.
Dotace D1 je podle mne koncipována původně jako podpora členství v ČSV. Ti papaláši, co to kdysi prosadili, si dobře spočítali, že většina včelařů to na včelařské věci nepoužije. Ale dobře si uvědomili, že většina malých a pasivních včelařů zůstává v základních organizacích hlavně proto, že je to nic nestojí, nevydávají na to žádné příspěvky. A ještě se za to "nic" udržuje svazový časopis, v takové formě, která by byla v konkurenci jiných časopisů na noviných stáncích neprodejná a redakce by musel zkrachovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

Jinak u jiných čiností je podle úřadů výdělečná taková činnost, která je opakovaně v tak velkém rozsahu, že nemůže být spotřebována tím člověkem a jeho blízkou rodinou plus spotřebována ještě třeba rozdáním toho produktu širšímu příbuzenstvu. A ten člověk se musí výsledku té činnosti zbavovat pravidelným prodejem.
Kdyby toto mělo být aplikováno taky na včelaření, tak musí být žemědělským podnikatelem každý včelař, který obhospodařuje více než 5 - 10 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225) (75228)

"Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora."
a.
Ulovená zvěř patří ze zákona (Zákon o myslivosti) pronajímateli honitby a to jsou obvykle myslivecká sdružení. Pokud nějaký myslivec prodával zvěřinu z honu, tak to rozhodně nebylo "ze dvora".
Bylo to buď "přenechání - přeprodej" zvěřiny, kterou ten myslivec získal z mysliveckého sdružení coby jeho člen. Anebo to šlo mimo myslivecké sdružení a potom to byla upytlačená zvěřina.
A už o tom psát nebudu. Já jsem s tím tématem nezačal, jen jsem odpovídal na podle mne nepravdy, které se tady vyskytly v souvislosti s tím, že prodej medu včelaře ze dvora se dával do souvislosti s jakýmsi prodejem zvěřiny od myslivce "ze dvora". Což rozhodně žádnou souvislost mezi sebou nemá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237)

Diskriminaci Gupo??? Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni.Zadna skutecna podpora vcelarstvi to neni.Snad az nekde od 500 vcelstev,za to uz se da na vcelnici cosi hodnotneho poridit.Kdo ma 3 vcelstva,poridi si z 1.D tak leda kulovy.Ja osobne bych byl pro,aby ji kazdy zadatel dokladoval utracenim cele castky na vcelarske veci.Od cukru po zarizeni a vybaveni.Jinak konci uplne mimo vcelareni,kteremu je urcena.Ale ani pak bych nemel duvod o ni zadat.Proste ziju bez dotaci,za svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75234)

Jak je nam lhano? To by mne zajimalo? Dotacni politika ma jasne dana pravidla,podpora de minimis jasne dana pravidla,kdo je zemedelsky podnikatel jasne stanoveno,kdy vcelar dani podnikatelsky,kdy podle vedlejsich prijmu,kdy nemusi podavat danove priznani je taky naprosto zrejme.tak jaka lez? Jedine co je nutne,ze se v tehle legislative musi clovek orientovat a ne cekat,ze mu to bude nekdo hlidat,upozornovat ho,vodit za ruku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

...........

To by bylo jekotu o diskriminaci, kdyby se dávaly dotace jen včelařům s oprávněním zemědělce. Že? Potom by černých nelegálních duší hodně zesvětlalo. Čeká se na odložené eet, další daňové povinnosti, více práce s čímdál levnějším medem, chamtivostí malých včelařů kteří by ječely že jim chudákům dotace jánošík zebral a bohatým velkovčelařům dal.

Osobně mne situace tak jak je nevadí, ale hypoteticky v nepříznivých letech bych nějakou úlevu na poplatcích jako zemědělec uvítal. Dotací jako kvůli nepříni počasí bych také neopovrhnul, existuje nějaká statistika, díky eet by to bylo hodně prokazatelné a když je nepřízeň, lze to z registrací peněz často vyčíst a prokázat. Takovou dotaci bych neopovrhnul. Protože když by strojníkům nedali rok výplatu, také by si stoupnul do fronty aby měl zaco refinancovat své bytí.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

Podpora de minimis je podpora de minimis a je zcela striktne vysvetlena.Pokud si nekdo neumi predstavit vcelareni bez dotaci,pak ji musi respektovat.Ale to zase plati pro kazdeho zemedelce.Jsem celkem rad,ze ta mladsi generace vcelaru nepovazuje dotace za neco zasadniho a nutneho pro vcelareni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

.........
A proč si tu činnost nezlegalizoval? Je to jeho problém že nezašel na živnostenský úřad. Kolik dostal flastra?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Aktualni casopis Vcelarstvi a pomoc po tornadu

Rozdělal jsem časopis, přečetl si o tornadu, že sem kamoši postižených kolegů ze Slovenska budou přemísťovat v rámci pomoci včely.

Vtomto bodě jsem se zhrozil. Kvůli MVP. Dost dlouho trvalo než se SVS podařilo potlačit nákazu. Takže se mohu jen dovtípit, že lze nové ohniska zase očekávat.

A v souvislosti s tímto mne pobavila informace otom, že inzerce Včelařství nebude otiskovat inzerci použitých úlů.

Na jedné straně se zakáže členům otisk inzerce a na druhé straně taková pomoc po pohromě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.


.....
37.44.211.10 Pokud chce někdo provozovat chov včelstev ve větším měřítku, není jiné cesty. Podmínku chovat včelstva bych dal ne nad 150, ale už cca od poloviny, tj. kdo má okolo 70-80 včelstev, měl by být brán jako podnikatel v zemědělství s povinností mít licenci, protože včelařství je zemědělství a včela je dle zákona hospodářské zvíře a při problému s 70 včelstvy musí být zodpovědnost, ne že se někdo vymluví natzo že je jen zájmový chovatel s pár včelstvy.

Jedině žeby se nějaké lobistické skupině povedlo včelu medonosnou ze seznamu hospodářských zvířat vyjmout, ale obávám se že pokud by včela byla vedle papoušků a chameleonů, byro obstrukce by byly na pravomoci nejen SVS, ale i obcí dle zákona a to by situaci s chovem včel jen zkomplikovalo kdyby se mohly (ne)povolovat chovy na svých území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021

Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.


Honitbu jsem na deset let podepisoval, povolenka je na jméno, ne na sdružení. Je to dle zákona zemědělec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Diskuze (75226)

Pokud mel 150 vcelstev,dobre mu tak.Naprostta vetsina nema ani 30,natoztak 60.Staci se zacist do statistik poctu vcelstev a vcelaru.Ono mimochodem,az se financ jednou zacte do daneni 1.D,bude taky veselo.Nic to nemeni na faktu,ze 99,9 % ceskych vcelaru nic rozepisovat nemusi,bo neni co.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime můj názor na tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime mi názor tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

Ale ten titulek je blbě.
Zvěřinu prodává myslivecké sdružení jako samostaný ekonomický subjekt a jako produkt své činnosti. A to by měl být prodej ne ze dvora, ale podle snad Zákona o myslivosti nebo tak nějak. I když ta charakteristika je velmi podobná.
Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222)

To jsou zase starosti,nemate nic dulezitejsiho na praci nez prodej ze dvora?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 29. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221)

A rozepisovani na dalsich x lidi. No ntevim. Kdo ma rozepsano asi uz zacina spatne spat. Vse je totiz jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 29. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209)

No pozor myslim ze kolega ma pravdu. Zde na myslivcich si uvedomim ze prodej ze dvora je trochu neco jineho nez co nam doted vsici tvdrijou. Asi myslivci nebudou v sede ekonomice jako vcelari .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (37.188.169.21) --- 28. 7. 2021
Diskuze.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (37.188.169.21) --- 28. 7. 2021
Diskuze.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214) (75216) (75217)

"Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. "
Já si myslím, že to není otázka nějakého přesvědčování, ale otázka nastavení instinktu daného geny.
Neboli se musí šlechtit něco jako "nehospodárná" včelstva. Včelstva, která všechno, co spadne na zem nebo obecně se objeví na nestandartním místě, se nepokusí využít jako zdroj, ale všechno to nekompromisně odstraní z úlu. Anebo to tam aspoň nechají, to už je víceméně jedno, ale nikdy se to nepokusí využít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214) (75216)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci.

.........

Nejde jen o zbytky roztočů, nyní si lze po zhlédnutí takového pojídání představit proč je tak infekční zvápenatění, nosema, mor, hniloba, viry ... protože včela pokud uzná, že je takový zdroj nemoci dobrý k výrobě kašičky, tak ho prostě použije.

Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. On i přebytek pylu a zároveň jeho velký přísun do úlu nemusí znamenat to, že dělnice ty patogeny z kanibalismu nepojí a nepoužijí. Proto si myslím, že jde u propuknutí nákazy hlavně o poměr infekční stravy vůči neinfekční a to smíchávání a ředění při virulenci nebo sporulaci. A z tohoto vychází odpověď naco provádět výběr a šlechtit záměrně nebo nevědomky včelu. Nevědomky proto, že šlechtitelé často hodnotí až znaky, přímou věc která způsobuje dané vlastnosti zůstávájí ukryté a jsou tajemstvím či záhadou přímo i šlechtitelovi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci. Takže mohou existovat včelstva, která mají dobrý čisticí pud a roztoče vynesou ven tak, jak jsou a včelstva, která ochotně před vynesením vyberou z roztoče jeho bílkovinnou část.
a.
Tady může být i mechanismus náhlých kolapsů včelstev. Dokud je včelstvo v pořádku, létavky budou nejspíš stíhat přinášet dostatečné množství pylů a dostatečně diverzifikovaných, z různých rostlin. Krmičky tak nemají důvod shánět proteiny jinde než z pylu.
Jakmile z nějakého důvodu, třeba slabší virové nákazy plus současně třeba menší nedostatek nabídky pylu atd nastane v úle vzhledem k množství plodu nedostatek proteinů, začnou krmičky využívat proteiny z mrtvých roztočů. Tím dostanou do včelstva virovou nálož, ta zvýšením infekčnosti nebo přidáním dalšího druhu viru k tomu prvnímu začne ještě víc paralyzovat zásobování úlu pylem létavkami. Vznikne ještě větší nedostatek proteinů, krmičky o to víc začnou vysávat mrtvé roztoče, o to víc se do včelstva dostane virová nálož ... Plod se líhne porušený, protože jednak je napaden viry, jednak má nedostatek proteinů, vnitřní prostředí včelstva se začíná rozvracet, nepřibývají nové zdravé včely....a včelstvo spěje ke kolapsu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

No přísun proteinů do úlů je dnes ve většině prostředí výrazně horší než před takovými 30 nebo dokonce 50 lety.
Ale je to zásadně kombinováno s převčelením. Kde na kilometr čtvereční připadají 2 - 4 včelstva neboli například včelař má nějaká včelstva v malém počtu na zahradě a do 500 metrů, kilometru žádná jiná včelstva nejsou ani do 2 - 3 kilometrů nejsou velká stanoviště třeba s 15 - 25 včelstvy, je tam dost pylu i v dnešní průměrné krajině nebo na střeše paneláku ve městě. A včelstva tak obvykle prosperují.
Kde je v každé druhé třetí zahradě nějaké stanoviště nějakého včelaře, třeba i s málo včelstvy, je dnes nedostatek pylu a včelstva trpí proteinovou podvýživou a proto třeba vyjídají v úlech ty roztoče. Zatímco před 30 nebo dokonce před 50 lety bylo i při stejném počtu včelstev pylové pastvy dostatek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 7. 2021
Je cistici pud samospasitelny?

Zajimave informace odkrývají na kanálu youtube - Inside The Hive TV

Jde o zdokumentované pojídání zbytků po roztočích pojídačkou. Zřejmě krmičkou, která pro výrobu kašičky potřebuje více proteinů.

https://www.youtube.com/watch?v=QLk4fzD_Q9w

Jde o to, že včelstvo které je šlechtěno na čistící pud, může zkolabovat logicky rychleji, než včelstvo nešlechtěné. Samozřejmě je to případ od případu, šlechtitel který má jiné podmínky na svém stanovišti má odlišné zdroje bílkovin než druhý včelař. Jak po kvalitativní tak po kvantitativní stránce.

Zásadní co si lze ale odvodit z informace o pojídání roztočů včelou je, že je včela pojídá z důvodu hladu po proteinu s následnou přípravou krmiva pro larvy.

Jenže zároveň stím pokud jsou omezené jiné proteinové zdroje, je takové chování příčinou zvýšení infekčního tlaku na chovaný plod.

Pokud je přísun bílkovin slabý, virulence ze zbytků po VD i z pár buněk silná, je velká pravděpodobnost že infekční tlak díky slabému dalšímu naředění proteinové skladby krmné kašičky je vysoký.

Je známo že ředěním a snižováním koncentrace patogena infekční tlak klesá.

A takto krmený plod po vyběhnutí prakticky nese známky deformace křídel.

Na časové ose jde tedy přibližně o čas těsně po letním slunovratu tj okolo 21.6. startem hladu po proteinu, který nyní 24.7. již viditelně nese následky a propuká někde na některých stanovištích do známek deformovaných křídel včel (dělnic, trubců).


Takže je logické si myslet, že šlechtění na čistící pud je vlastně jinak šlechtění v obžerství proteinů, jenže včela nerozlišuje jestli prospěšného proteinu nebo infikované nějakou známou včelí nemocí.

Ve videu je tento aspekt zdůrazněn jako překvapení a objev.


Asi nejdůležitější informací tedy je, že přímý boj proti virózám nebo bakteriózám které je schopen přenášet kleštík, je neustálý přísun prospěšných proteinů do úlů, obzvláště od období letního slunovratu. Dělnice pokud ji kleštík chutná, neumí rozlišit prospěšný nebo neprospěšný (infikovaný) zdroj bílkovin.

Jedním z důvodu destrukcí je tedy prokazatelně konzumace špatné bílkoviny přímo krmičkou nebo přípravářkou krmě kterou předá dál krmičce. A ta probíhá díky čistícímu pudu, na který probíhají záměrné selekce včel. Proto si logicky myslím, že šlechtění na čistící pud není samospasitelný.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211) (75212)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)


Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

.....

Je to zajímavé, protože šťavelany, které vznikají spolu s vápníkovými ionty tvoří např. odstíny květů, jsou součástí pylů, moc bych zato nedal, že i kooproducenti medovice mají nějaké vylučování šťavelanů. Jde o vylučovací soustavy živé přírody vyskytující se v její ekologii, která dělnice ochutná a podle atraktivity, kterou tvoří zpravidla cukernatost, tak pokud je to pátračka, tak přesměruje včelstvo na takový zdroje.

Lze tedy v elementárním pojetí říci, že vápník, vedle jiných prvků, je běžnou součástí včelí stravy.


Pokud ano, lze rezistenci očekávat ve stejném horizontu, jako u amitrazu, fluvalinatu, atp.

Připomenu že to pravidlo, jak se domnívám, je takové že jak rychle rezistence roztoče se objeví, stejně rychlá možnost je, že se i ztratí.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)

Navíc v rámci organismu Varoa by roztoči nijak zvlášť nepomohlo, i kdyby jeho mikroflóra byla těmi bakteriemi osídlena. Je totiž mnohem pravděpodobnější, že kyselina působí na jiné orgány roztoče než ty, které jsou tou mikroflórou osídleny. A v takovém případě by bakterie likvidující tyto kyseliny zmírňovaly jen nějaké dlouhodobé sekundátní následky působení kyseliny na roztoče.
Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210)

Ale varoa se mimo léčení s kyselinou šťavelovou a mravenčí prakticky nesetkává. Proto i kdyby roztoč tyto bakterie obsahoval a byl jimi osídlen, mimo léčení by ty bakterie neměly využití a proto by v konkurenci jiných se buďto nemnožily nebo by rovnou jako nějaká genetická linie v konkurenci s jinými bakteriemi mohly snadno i zaniknout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 23. 7. 2021
Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou?

https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486&prev=search&pto=aue

překlad google:
Zde uvedená data jsou ve vynikající shodě s nedostatečným výzkumem tohoto tématu, který naznačuje, že aktinobakterie mohou přispívat k významné části mikroflóry varroa. Nelze však dostatečně zdůraznit, že tato práce není žádným způsobem zaměřena na analýzu mikrobiální komunity V. destructor . Spíše testuje hypotézu, kterou může varroa spojovat s bakteriemi schopnými vychytávat kyselinu šťavelovou. V souladu s touto hypotézou naše data ukazují, že ve skutečnosti, alespoň s V. destruktorem, který jsme sklízeli, existují oxalotrofní bakterie schopné použít kyselinu šťavelovou jako jediný zdroj uhlíku. Existuje tedy možnost, že roztoči varroa mohou vyvinout rezistenci na kyselinu šťavelovou získáním mikroflóry schopné ji degradovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78404 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75210 do č. 75270)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu