Archiv Včelařské konference

Predne by si tohle mel ze strany vcelaru vyzrat Spacek,vzdycky jsem tvrdil,ze vcelarina a i prodej medu je predevsim o vcelarskem hledisku a nelze to brat jenom jako kseft.Bohuzel to tak nekteri berou a vcely se meni pouze ve vyrobni prostredek a nebo moznost podojit stat o nejake dotace.Pokud by si to nekdo chtel vylozit tak,ze tim minim komercni vcelareni,tak je vedle jak ta jedle..I mezi profiky je spousta lidi,kteri by se k takove prasarne,jako je preprodej Spackova medu v zivote nesnizili.

Nejde o Špačkovi, jde oto, že když jeden velký padne, dvacet jiných poněm nastoupí do boje o zákazníka s tímto zboží a začne vše od znova. Chyba je někde jinde, ne u Špačků. Jde o mantinely u kupců a dovozců s medem. Což EU nedovolí, EU filozofie u medu je aby ho tu byl přebytek v mnoha kvalitách. To snad pochopil každý kdo se o věc zajímá. Nic se v tomto směru nezměnilo od vstupu do EU a hodně dlouho to tak podle všeho zůstane.

Zajímavé že Špačkovi zaspali dobu, na bazoši takový med byl dávno. Loni prý podle sdělení na VF prostě obvolávali tito kšeftmoni včelaře s tímto medem. Prostě si myslím, že chcou tuto díru mezi dovozovou kvalitou na kterou slyší kdejaký ziskuchtivý včelař vyplnit po moderním způsobu.

ČSV tento obchod nepodporuje přes inzerci ve Včelařství, stejně jako inzerci starých úlů kvůli moru.

Díky ČSV.

Členské peníze jsou využívány v tomto směru dobrou filozofií.

PSNV by se měla zamyslet, chyba byla podle mne jak u podpory langstrotha, tak s medem z Ukrajiny. Vždy je potřeba si položit otázku a odpovědět si nani správně: Udělal by nějaký ukrajinský spolek to samé? Otiskl by od nějakého místního velkého překupníka český med za 45Kč? (adk.cena podobné 80Kč unás) Myslím si, že místo redakce takového časopisu by byla vypálena pro výstrahu.

https://auth.iprima.cz/user/login?dark_mode=false&redirect_uri=https%3A%2F%2Fprima.iprima.cz%2Fporady%2Finkognito%2F4-epizoda-0&lpt=main&customLogin=eyJ0aXRsZSI6IlxuICAgICAgICBQcm8gc2xlZG92w6Fuw60gZXBpem9keSBqZSB0xZllYmEsIGFieXN0ZSBzZSBwxZlpaGzDoXNpbGkga2Ugc3bDqW11IGlQcmltYSDDusSNdHVcbiAgICAgICIsIm1vdmllIjp7InVybCI6Imh0dHBzOi8vYzMucHJpbWFjZG4uY3ovc2l0ZXMvZGVmYXVsdC9maWxlcy9zdHlsZXMvc2xpbV9tZWRpdW0vcHVibGljLzgvNzcvNjAyOTk4OS1pbmtvZy5qcGc/aXRvaz1QZkFPR2V2VSZjPWRlZl9jbG91ZGluYXJ5IiwidGl0bGUiOiI0LiBlcGl6b2RhIiwiZ2VucmVzIjoiU291dMSbxb5uw60sIFrDoWJhdm7DvSIsImNvdW50cnkiOiLEjFIiLCJ5ZWFyIjoyMDIxLCJsZW5ndGgiOiIgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgICAgIDUxIG1pblxuIn19

https://tv.seznam.cz/program/27992779#utm_content=channel&utm_term=po%C5%99ady%20tv%20prima&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

https://prima.iprima.cz/porady/inkognito/4-epizoda-0#utm_source=seznam&utm_medium=tv_program

omluuva , poslední odkaz je ono, 2. host, hanba včelařů

Holt to je ten zelený nebo antibabišovský výplach mozků.
Řepka se pěstuje na velkých lánech velkých zemědělců a ti jsou oškliví, správní jsou jen ti malí a eko a bio, co nemají stroje a okopávají to tam div ne ručně motykami.
Anebo řepka na velkých lánech nejvíc vydělává estebákovi a ten vždy, aby vydělal co nejvíc, to pole ničí ....

Ale houby,repka neni pro vcely zadna vyhra.

Dříve řepka byla pro včely výhra. Sice, pokud se včely dovezly do řepky, obvykle během první poloviny kvetení přišlo mizerné počasí, buďto déšť a sníh nebo jen slunečno, ale zima a mrazivý vítr od severovýchodu, takže téměř vždy byly vysoké ztráty létavek a včely zeslábly. Ale v druhé polovině kvetení řepky se to vykompenzovalo, včely zesílily , přitáhly med, vykrmily se na pylu...

,,Dříve řepka byla pro včely výhra"

A dneska bez řepky by včely padly na jaře hladem. A ty lepší co by si nějaké zásoby přinesly a nepropolodovaly, tak by padly až v létě. Poslední 3 jara nebyl žádný jiný med než řepka. Hlavně počasí - chlané a upršené jara. A tady ovocných stromy vykácené, místo pampelišek trávníky zhoblované, pole dokonale herbicidované, okraje polí a příkopy vyfrézované mulčovačema - to je teď v módě, města to dotují a turismus bují.

Nebude řepka, včely se budou držet celoročně na cukru, a med takto žádný.

Takové kecy o řepce má akorát ten, co má další snůšky - akát apod... Jinak by se vyjadřoval jinak.

Poslední 3 roky je produktivita včelstev nula. Co se ze včelnice pracně ze včel vypumpuje, ty samé kg se dokrmí cukrem a to nepočítám oddělek, který si nepřinese nic.

Pěkně se včelaření prodražuje, byl jsem pro pár prken na úly, ceny + 100%, nevzal jsem už nic. Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. Tady ještě med prodávají za 150kč i v místních inzerátech, sranda no.

Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????

Já si myslím,že ovečky to asanují ještě je dost peněz ve svépomocném fondu i když byl založen k jinému účelu.Taky by se mohl vypsat mimořádný příspěvek třeba 200 kč na člena a máme hned 12 melounů.

12 melounu to nebude ani pulka.Snad je predpoklad,ze platnost te podivne znejici kupni smlouvy na 1 kc a slib doplatku neni pravne napadnutelna a pozemky pod Vcelpem k ni patri a nejsou solo...Kazdopadne cela kauza Vcelpo je opravdu majstrstyk vedeni svazu,jenom co je pravda.

Na svep.fondu je myslím 25melounů. když se to dá dohromady
možná to vynde a popř zvednem členské na 500 kč.

Kočovný včelín se už nevyplatí ani vyrobený provozovat, natož dnes vyrábět. Když nemá STK, je strašně drahé ho převážet, protože dnes na to musí být téměř plnohodnotný cirkus převážení speciálních nákladů, nedá se jen zapřáhnout za traktor a převézt. A když má STK, je strašně drahý na pořízení a je problém ho co dva roky přistavit na kontrolu. A i docela drahé ho udržovat.
Dnes budou asi nejvhodnější velké uzavřené palety coby včelín nebo menší otevřené palety, které se převážejí buď na přívěsu nebo na korbě nákladního auta a buď se pod ně přívěsem podjede nebo se naloží na korbu pomocí ruky.
Co se týká materiálů, je asi nezbytné být žroutem internetu a shánět . kdo má levný materiál nebo kdo například vyprodává sklad, protože třeba nutně potřebuje peníze... všechno kupovat poud možno z eshopů, ne od místních prodejců. U barev je třeba kupovat barvy staršího typu, které jsou levnější a jen se musí obnovovat třeba co 10 let, zatímco novější třeba co 20 let.

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????"
a.
To jsem teda zvědav, co se z toho vyvine. Aby Včelpo pod ČSV konkurovalo soukromníkům a bylo pro zisk nemá smysl, protože by se zase spadlo do podobného průšvihu s tím ukrajinským medem jako předtím.
Jediná možnost, jak Včelpo pod ČSV dlouhodobě provozovat je balit med členských včelařů a to na nekomerčním základě, to znamená spíš s dotovanou ztrátou než se ziskem. Ovšem to nemusí být politicky průchodné.
Druhá možnost je že by ČSV zafungovalo jako krizová dočasná správa. Splatit dluhy, rozjet podnikání, aby se značka Včelpo dostala na původní hodnotu a potom to jako fungující podnik všechno prodat. Ale zase jestli by to funkcionáři ČSV uměli a jestli je na to vůbec vhodná doba.
I když zase dnes v době zeleného blbnutí by to mohla být velmi vhodná doba, prodávat někomu k podnikání zpracovnu stoprocentně ekologické potraviny...

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 9. 2021
Re: v č e l p o - k o m e d i e n a p o k r a č o v á n í (75372)

"Už se vseobecně vi,že Šmíd vrací Svazu Včelpo i s dluhy ????????????????" <

A není to kachna? Majitelelem nemovitostí jsou, mají desítky činností, prostě podle registrů fungují, jestli někdo z kecu a hecu něco vrací, tak to nevím jak by to šlo, protože něco mít a vrátit původnímu vlastníkovi nemovitostí je dost problematické. Majetek dostal a dluhy nechce? Doufám že to p. Machová ošéfovala i z této stránky a Šmíd má věk, je prostě ve věku kdy lidi kecají a je jim úplně všechno jedno. Jednou do toho chctěl vlézt, podařilo se mu to, tak ať to dělá. Když to Včelpo chtěl zvelebovat.

Ze by zapis z jednani ukk byla kachna?(posledni na www.vcelarstvi.cz- je v nem schovany v zaveru dovetek z mimoradneho jednani z 21.8.)

" Kolega dodělal vůz,jen za nátěr 10 tisíc, barvy si nevyrobí, jinak všechno na koleně i tak majlant říkal. "
a.
A jakýma barvama ten včelín natíral, když mu to vyšlo na 10 tisíc. To je podla mne dost blbost.

to je velice jedoduché, napiš za kolik ten kolega prodává med. Za 120Kč/kg, 150????? Prostě 200 Kč a nenaříkat. Včelaři by prodávali za hubičku med ale náklady nepočítat. Ted při tomto zdražení dřeva, poliše....všeho, no co už, bud si na to vydělá medem nebo at to nedělá pan podnikatel

Tvrdil, že barvy nejdražší položka na voze. A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis, vnější palubky se nechaly původní. Plus nejlevnější nástavcové úly 4N, dno, víko, 44 rámků, vosk na mezistěny.

Když nepočítám práci a taky osazení vlastními včeltvy zdarma - tak přes 100 tis jen náklady na zřízení stanoviště-vozu, k tomu rozšíření kapacity v medárně nerezem apod další náklady., no a pak někdo dává med za 150kč, při výnosech 15-30kg, k tomu nákupy cukru, náklady na benzin, auto, nečekané ztráty.... a kde je cena práce a rizik?

Průměrný plat v čr statisticky skoro 40 tis. A teď brutální zdražování si připočtěte k vyjmenovaným položkám dřevo zdražení + 100% ceny, železo podobně, barvy taky zdražují, polystyren, všechno.... Po tomto zdražování už to nevykryje ani med za 200kč. Na E-shopech šly ceny nahoru - největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

největší farma med cihlář květovy 260kč/kg ještě před zdražováním, za 150kč to je dnes za cenu materiálů, takže vlastně med zadarmo, práce zadarmo. A za rok to bude zase o kus jinde, s takovým tempem.....

ted jste trefil hřebík na hlavičku, cena medu za 150 Kč je aby se děda doma nenudil, ale zisk 0.

Hm, kilo venkovní barvy se dá pořídit s přehledem za 200, napouštěcí, pokud by člověk vycházel ze lněného oleje, pod 100 Kč. Asfaltové barvy a laky na třeba střechu z eshopu výrobce - Kolín vyjdou nějak od 80 Kč za kilo.
ty 3000 bych bral, pokud by to byla komplet celá maringotka i s vnitkem a spodkem, tak 5000, maximálně 6000.

"A věřím mu to, natíral jsem před pár lety, za 3 tis. cca, jen krycí barva, penetrační základ na starší dřevo by vyšel další tisíce, ten jsem nebral. Ještě před pár lety vyšla přestavba maringotky - ta se dala pořídit, obvykle s tekoucí střechou nebo shnilou podlahou, vždycky tam bývá něco, cca 15 tis. a oprava a přestavba na včelín vycházela jen materiály na 50 tis,"a.
jen čistě ze zvědavosti, Má ta maringotka STK a pokud ano, jak to děláte s kontrolami STK. A jak dnes tu maringotku přetahujete ze stanoviště na další stanoviště?

Cena barev vychází pěkně na kalkulačce. Až se pustíte do nátěru 50 let starých palubech (stáří většiny maringotek)rozpraskaných vysušených na slunci, tak můžete jít na nákup barev znova. Spotřeba je 2-3 násobná oproti údajům na plechovce, kde to je myšleno 1 vrstva na krásně hladký povrch. K tomu připočtěte 3-4 druhy dalších barev na česna, pak ještě vnitřní nátěry, štětce, tmely na zalepení škvír.... to naskáče ani nevíte jak.

Dnes už nikdo nekočuje, jednak není na co - řepka je v doletu a nic jiného na severu není, to na jihu je akat, slunečnice, pohanky ... tady kočovat možná na les, který nemusí vůbec vyjít. A to jsou další náklady, nejistota. Většina vozů stojí stále na místě, udržovat stk, světla, brzdy, traktorista, to se nemůže vyplatit.

Na rozpraskané vysušené desky na slunci se bere brusný kotouč a ty nerovnosti se zbrušují do rovna
Přirozeně musí to být v dosahu elektřiny. V nejhorším případě dieselagregát.
Ale bez zbroušení to má tak polovinu životnosti.

Zbroušeno bylo, ale místy bývá rozpraskané dost, měnit desky se nevyplatí, a na tu deklarovanou spotřebu barev se dostanete nejdřív s druhým nátěrem, a na dlouhou živostnost se má taky použít penetrace, neboť obsah lepidla v barvách je na dřevo nedostačující, myslím že obsahují jen 10% obsah penetrace. Proto samotná penetrace jako základ je dražší jak krycí barvy. Většina se na to vykašle. Kolik pak musí stát med abyste do vozu nastrkaly tolik peněz?

Tak jestl i se to natírá jen pro okamžitý efekt a nevadí, že to za pár let začne padat, tak se penetrace opravdu může ušetřit.

Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.

Krycí barva na dřevo, pěkná hloupost. Dřevo lze nesynteticky a podstatně levněji ošetřit jednou a prakticky napořád.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dovolím si jak.Díky za odpověď.

Tak lazura je ošetření dřeva, pokud je nové a vzhledově pěkné, pro první etapu. Po nějaké době a pár ošetřeních potom nastane čas, kdy to dřevo je už nepěkné a potom je čas na nátěr krycí barvou.
A pokud už je dřevo natřené barvou, sundávat tu batvu až na holé dřevo a použít lazuru je dost pracné a obvykle i drahé. To už je praktičtější rovnou použít krycí barvu.

,,Nikdy jsem neresil,kolik jsem do vcel "nastrkal" penez.A to jsem prost zadani o dotace."
----------------------------------------
Taky jsem neřešil když jsem měl med pro sebe z několika včelstev. Ale když je větší část na prodej, tak je dobré vědět kolik stálo všechno to zařízení. Pořád se provádá med za 140 a s těžkým srdcem teď zdražili na 150.

Reálná cena medu dnes ze dvora při průměrných výnosech 20 kilo, přiměřených ztrátách a dělání si polovinu věcí na koleně, by měla být od 8-10E výše, v zaměstnání taky nikdo nedělá za 20kč/hodinu.

https://www.cestadreva.cz/shop/barvy-oleje-a-redidla/prirodni-oleje-a-redidla/hipster/?fbclid=IwAR3gsz291h6J2SgqeDqlvUaDy6H8Kabr2urYD35a8lXSEdiCGRqlKHbDbuw

JJ, když prostředky na ochranu dřeva kupujete na webu hipsterských zbohatlíků, tak taky zaplatíte hipsterskou cenu.
https://www.express-color.cz/products/univerzal-su-2013-vrchni-synteticka-univerzalni-barva-hneda-kavova-9l/

https://www.express-color.cz/products/universal-zaklad-10-l/

https://fichema.cz/lnn-olej/543-lneny-olej-rafinovany-10-l-1l-093-kg-8592861538041.html

na penetraci dřeva lze v nouzi použít i příslušně rozředěnou základní barvu.
U lněného oleje je třeba vyzkoušet, třeba na hadříku, jak rychle lněný olej zasychá. Měl by zaschnout do 2 - 4 dnů. Pokud zasychá déle, bude třeba lněný olej upravit sikativem nebo tepelně. Lněný olej se ředí ředidlem, aby šel do hloubky dřeva a další nátěr se provádí, až lněný olej ve dřevě spolehlivě zaschne.

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu.

Moje reakce byla na pána co dal za nátěry maringotky 10 litrů. Térem ošetřím maringotku 7 x 2.2 m za cca 1500 kč. Samozřejmě když dělám novou, pěkně ohoblované dřevo, žádné chlupáče. Takové ošetření správně provedené vydrží možná až desítky let. U mě zatím max po 10 letech s krásnou patinkou, dřevo zcela zdravé.

Lněný olej - fermež se běžně jako jediný na venkovní úpravu dřeva pouižívá. Případně jiné přírodní oleje. Pokud má být zachován přírodní vzhled dřeva. Přirozeně jako přírodní prostředek to dřevo na povrchu rychleji zajde než když se použije nějaký umělý Luxol.
Jinak se používá jako prostředek na napouštění dřeva pod barvu.

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Řepkový nebo slunečnicový olej netuhne a nedá se běžnými prostředky k tuhnutí prakticky ani přinutit, protože obsahuje jen velmi málo nenasycených vazeb. Musel by se možná dost náročnými postupy chemicky upravit.
Dřevo natřené takovým olejem bude nejméně rok lepivé a po tu dobu bude chytat z ovzduší všelijaký prach a nečistoty , olej by ze dřeva mohl vzlínat ven do těch nečistot a na slunci by se sám tento olej UV zářením rozkládal na další látky podobné těm nečistotám.
Maximálně, pokud by chtěl někdo ušetřit, by mohl těmito oleji nastavit malou část lněného oleje, čtvrtinu, pětinu... Nevím ale, jak by to potom působilo na přilnavost barvy, kterou by se dřevo po takové penetraci natíralo.
Ale zase taky nevím, jako mají tyto oleje afinitu k škůdcům a mikrobům. jejich příměs by mohla přitahovat dřevokazné škůdce nebo mikroogranismy a takové dřevy by tak mohl o být rychleji zničeno škůdci nebo hnilobou.
Jediný další přírodní olej, o kterém vím, že je vysychavý a dal by se tak k vyschnutí, respektive polymerací vzdušným kyslíkem přinutit, je makový olej. Tam by to ale cenově jaksi nevycházelo. Možná že nějaký z dnes nově získávaných a používaných olejů z různých semen atd je vysychavý taky, ale jejich využití je ve zdravé výživě a ochucování potravy nebo v kosmetice a jejich cena pro úpravu dřeva obrovsky vysoká.

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

Fermež je ok tak do interiéru, v exteriéru dlouhodobou ochranu povrchu neposkytne. Tam se už od dob vikingů používá s nejlepšími výsledky dřevní dehet, který vzniká jako jedna z frakcí při pálení dřeva bez přístupu vzduchu na dřevěné uhlí. Porovnávat dřevní dehet a lněný olej je fakt chucpe.

U dřeva umístěného venku fermež, která se vsákne do hloubky dřeva a tam zpolymeruje, zůstane. Zbytky fermeže, které zůstanou na povrchu dřeva, se vlivem UV záření ze slunce rozloží stejně jako se vlivem UV záření a srážkové vody vystaří povrchová vrstva dřeva. Dřevo tak získá vzhled více desetiletí starého dřeva, což je většinou účel, přitom nezměněná zpolymerovaná fermež v hloubce dřeva dřevo chrání dál.
Ale průmyslově vyráběné lazurovací laky typu Luxol působí déle, protože za prvé mají v sobě ochranné látky proti rozkladu uV záření, takže vystaření vzhledu dřeva probíhá sice pomaleji, ale je stabilnější a obsahují přísady proti plísni a škůdcům, takže vrstva v hloubi dřeva chrání dřevo o něco déle.
Zase jsou proti lněnému oleji, respektive fermeži obvykle dražší.
Dřevní dehet pak bude dnes vedlejší odpadní produkt z výroby dřevěného uhlí probíhajícího dnes v uzavřených retortách či reaktorech. Vzhledem k tomu, že v Evropě se toho uhlí na dneska velmi módní grilování každý rok spotřebuje nejméně mnoho desítek tisíc tun, je dřevní dehet vítanou možností, jak zlepšit ekonomiku výrobců dřevěného uhlí. A jsou náznaky, že se k využívání dřevěného uhlí z obnovitelné biomasy, díky současnému zelenému bláznění s fosilními emisemi CO2, vrátí i některé průmyslové technologie, například výroba železa z železné rudy. Pokud by se to tak stalo, bude zřejmě produkce dřevního dehtu velmi vysoká a tak dehet už nebude tak drahý.

>
1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

<

Nejme blbí. Přečti si technický list k tomu oleji a pak tu panuj.

Gupo máš problém? Psal jsi tu, že je to naředěný a obarvený lněný olej. Ne, fakt není. Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu. Jinými slovy tér nařeďěný olejem a terpentýnem. Tak nevím co tu točíš zase za konspirace ala lněný olej není ze lnu apod. Já osobně místo fermeže dávám tungový olej a míchám v poměru 3 díly téru, 2 díly oleje a 1 díl terpentýnu. Poměr si můžeš udělat jaký chceš, podle toho čeho chceš dosáhnout. Tady ten hipster máš už namíchaný. Já si radši míchám sám. No a ty si klidně natírej slunečnicovým olejem, ale nepiš tu nesmysly.

Jaký nesmysly, že lněný olej není fermež? Nebo že fermež není lněný olej? Fermež je povařený lněný olej.
Nemá smysl dál živit tvé naučené utrácení a víra v lepší zboží podle názvu. Oleje se pančují a to co je vydáváno za něco, obzvláště jde li o receptury lehce prodejných napouštědel, není zpravidla pravda. Jde o odpadní a hlavně velmi levné suroviny.

Radime ta receptura když si přečtu tvé slova, je prostě průhledně podivná. Co udělá zasychavá složka smíchaná s nezasychavou plus ředící odparný terpentýn? Jak tu píše 1984 3 díly nezasychavého téru, kterým naředíš (tér je řidší) 2 díly oleje nezreagovaný a neuvařený s kovem (katalizační složkou) a ještě aby ho bylo více a lépe se zhomogenizovaly a nevrstvily složky v bandasce tak trocha - 1 díl terpentýnu. Kdyby tam byla pryskyřičná složka, tak by k nějakému rychlejšímu vytvrzování docházelo, tak do týdne, ale ta tam není, takže zasychání a oxidace je velmi podobná.

Opravdu není lepší to napustit olejem řepkovým z akce? Vždyd je to to samé nezasychavé, pro ten efekt proti kažení povrchu přidám trochu téru, je antimikrobiální a je to úplně to samé.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

>1984 píše :- Gupo máš problém? Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu.<

a odpovídám, ne není to fermež, dle technického listu je to lněný olej, kdyby byl v procesu výroby nějaká přeměna, měl by tam být zmíněn i složka : katalyzátor pro přemněnu lněného oleje ve fermež.


"Technický list hipstér
*ODDÍL 3 SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH
3.2
Směsi
Směs lněného oleje, terpentýnu a dřevného téru"

Ano, fermež je povařený lněný olej. Ale lněný olej je podle Tebe blaf, který není ze lnu. Hipster je zase obarvený lněný olej. dva nesmysly, stačí? Pokud máš důkazy, že je něco pančováno, bež s tím na kontrolní instituci, jinak jsou to hloupé konspirační kecy. Asi bys taky nebyl rád, kdyby o Tobě někdo rozhlašoval, že gupův med není med ale cukrkandl obarvený karamelem.

Já nikomu hipster nenutím, dal jsem to jako příklad, rychlý odkaz namíchané nátěrové směsi. Je vždycky levnější koupit si jednotlivé složky v barelech a namíchat sám. Tak tu nemel něco o mém naučeném utrácení a víře v název. To jsou jen takové "gupoviny". Vždy jsem jel nízkonákladově na bázi základních surovin.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

-------

Jenže tyhle nátěry se provádějí zahřátou směsí, takže ten lněný olej se před aplikací stejně prakticky přemění na fermež. Zásadně natírám horkou směsí a za teplých slunečných dnů, jinak se nátěr nedostane do hloubky, což je základní věc. Tér sám o sobě je velmi hustý, asi tak jako medovicový med a je třeba jej zahřát a naředit pro komfortní práci. Ovšem trocha téru taky nestačí, měl by být základní složkou směsi. Jak jsem psal, pro lepší ochranu dávám tungový olej, který má výrazné antimykotické, fungicidní účinky.

No, lněný olej se ze semene buď lisuje, pokud za studena, tak to je spíš potravinový doplněk hlavně pro zvířata. Technický lněný olej se potom získává ze lněného semene extrakcí rozpouštědly, stejně jako levný řepkový a jiný olej.
Zasýchavost - rychlost polymerace lněného oleje je různá, podle toho, jaké v něm příměsi. U toho získaného extrakcí rozpouštědel bude asi nejvyšší.
Níže v příspěvku jsem měl teorii, že prodejci si pletou lněný olej a fermež a když doporučují lněný olej na nátěry dřeva, ve skutečnosti prodávají už fermež. Proto je dobré u takového produktu vyzkoušet, za jak dlouho ten "lněný olej" uschne - zpolymeruje. Buďto nasáklý v malém hadříku nebo natřený na nějaký nesavý povrch. Na hadříku by měl zschnout do 2 - 4 dnů, na nenasákovém povrchu tak do 5 - 10 dnů. Pokud je zasychavost nedostatečná, musí se lněný olej upravit, buď přídavkem sikativa nebo vařením nebo obojím.
Takový upravený lněný olej, když se potom ještě naředí cca třetinou až polovinou ředidlem se nazývá fermež. Může se naředit jakýmkoliv vhodným ředidlem nebo třeba lakovým nebo technickým benzínem atd. Terpentýnem se ředit nemusí, je zby tečně drahý . Jedině snad pokud by byl člověk fanatický zelený, protože terpentýn i lněný olej jsou z obnovitelného zdroje, běžná ředidla jsou z ropy, tudíž fosilní suroviny.
Na závěr ještě bezpečnost, pokud jsou z čištění nějaké hadry napůl nasáklé fermeží, nikdy se nesmí ta fermež nechávat zaschnout v hadrech smotaných do nějakého klubka. V takovém klubku zasychajícíc - polymerující fermež uvolňuje množství tepla a uvnitř hadru tak může vzniknout až zápalná teplota, to je cca 200 - 250 st C. Hadry se musí buďto roztáhnout do tenké vrstvy a fermež v nich nechat zaschnout nebo dokud je fermež tekutá, vyprat od fermeže třeba mýdlem nebo pracím práškem. Nebo třeba použitou koncentrovanou lázní z praní prádla. Jak je fermež tekutá, je to jako obyčejný rostlinný olej a vypere se do vody snadno, zaschlá fermež jde velmi těžko.

Ty hadry je nejlepší ihned spálit a ne skladovat. Náhoda je blbec.

jak už je to vyschlé - zpolymerované, tak už tam nemá co reagovat a co uvolňovat teplo.

https://www.pozary.cz/clanek/68681-pricinou-pozaru-v-truhlarne-v-proseci-nad-nisou-bylo-samovzniceni-nasaklych-ubrousku-specialnim-olejem/

JJ, pořádek je v tom případě matka požáru. Pokud to někdo uklidil na jednu hromadu nebo hodil do netěsného koše v rohu... "ideálně" ještě vedle nespotřebované plechovky fermeže nebo barvy...
Myslím, že na takových pracovištích se jako protipožární opatření obvykle předepisuje takové odpady v koši držet mokré či pod vodou.
Pro domácí použítí většího množství fermeže by stálo za to zvážit takové použité hadry skladovat ve vědru zalité vodou a než to začne plesnivět je jednoduše, třeba s špinavými montérkami a podobně vyprat v pračce . Nezatuhlá fermež se chová v podstatě úplně stejně jako každá mastnota a pracím práškem či gelem se odstraní velmi snadno. Snad i částečně zatuhlá nebo snad i úplně zatuhlá by možná šla dostatečně vyprat, ty enzymy, co jsou v lepších pracích prostředcích, umí rozpustit a převést do vody leccos.

Hadrů je všude dost, já bych se nějakým skladováním vůbec nezabýval. Po dokončení práce ihned hážu do kotle.

cena medu

Jsem viděl v Kauflandu lazuru na dřevo, 10 l barel za nějak 280 Kč.
Ale asi je to pěkný šmejd, je to vodouředitelná lazura na bázi akrylátů. Dřevo nabarví, ale nejspíš moc chránit nebude. Asi by to bylo optimální, pokud by někdo chtěl, dřevo napenetrovat třebas fermeží, trochu slaběji aby nic nezůstalo na povrchu a až by to stoprocentně zschlo, tak potom tu lazuru. Nicméně pro někoho by to mohla být taky použitelná cesta.
A šmejd je i ten barel, když jsem se na to chtěl podívat, barel netěsnil a vyrobil jsem flek na košili.
tak teď budu testovat tu akrylátovou vodouředitelnou lazuruv ještě důkladněji - jestli ten flek půjde v pračce vyprat.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

"Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná"
Myslím si o tom něco podobného.

Ale bylo to levné ne? Technický list k tomu vyrobil nějaký skladník od Trutnova a panečku musí se prodávat dobře když i Radimovi to nedalo a zašpinil si od toho košilu.(nic ve zlém)

Je to jako u medu. Akorát se věc časem prostě zdraží a zařadí do běžného značkového sortimentu za třikrát tolik. A pak to bude bez pochyb kvalitní jak 1985 káže.

Prostě tržní tlaky a blbý Čech co koupí každý šmejd jen proto, že je levný, takto se drží v supermarketu položek plno a drží se nad vodou hlavně Němec kde domácím dává slevy v desítkách procent na nákupy zato že nakupují, ale tady po volbách jen a jen výhledové zdražování.

Prostě takové české dobré specifikum je bezslevovým rájem pro obchodníky.

cituji ze stránek výrobce hrbící se před řetězci:

Dotaz: lazura na dřevo

Dobrý den,

v poslední době se v prodejnách OBI, Penny market a nyní i v Kauflandu objevila akrylátová vodou ředitelná lazura na dřevo s nenormalizovanou
hnědou barvou v plastových kanysterch o objemu 10 l. Na stránkách
OBI uvádějí u této barvy ke stažení technický list firmy Barvy Teluria. Já jsem však tuto barvu na vašich stránkách nenalezl. Lazura se prodává oněch 10 litrů za 189 až 249,- Kč. Je tato lazura
dobrá na venkovní ochranu dřeva ? Na př. dětského hřiště? Zdá se mi levná ? Je to tedy váš výrobek ? Obsahuje směs vosků a olejů ? Co znamená akrylátová ? Bude dřevo pak i dýchat jako třeba u S1035 ? Děkuji.

Zmíněná vodou ředitelná lazura není kvalitním značkovým výrobkem, jedná se o levné výrobky vyráběné v cenové hladině podle požadvku supermarketů. Pojivovou složkou je akrylátová disperze a vodou ředitelný výrobek neobsahuje oleje. Ošetřené dřevo bude “dýchat” jako u kvalitních lazurovacích laku jako je i zmíněný S1035 Lazurol topdecor. Z vodou ředitelných lazurovacích laků je kvalitní V1315 Lazurol aqua dekor.

https://www.bal.cz/dotaz/lazura-na-drevo-3/

... kolko vydrzi kvalitne urobeny nadstavok z vejmutovky napr.,ked sa nicim nenatrie? cize ked sa ušetrí cas, praca, financie, a ekologia, lebo po skonceni zivotnosti sa moze s cistym svedomim spalit v krbe a popolom pohnojit zahrada..mam take nadstavky uz desat rokov, a nevyzeraju ze by chceli tak skoro dosluzit.. ake mate skusenosti?

Úl hnije odspodu, tz první práchniví dna, většinou od palet které to chytnou z hliny. Potom od nemocných míst, což může být nějaký parazit nebo houba už od seče nebo od zapařeniny. Jinak dřevu vůbec nerozumím. Nějakou přidanou hodnotu ve větší míře jako nátěry úlů obnova zatím ve velké míře neřeším, co jsou nástavky před 20ti lety, tak naty nemocné kusy, asi 5% mám obdobné řešení - proletí komínem. Sololitové v podstatě jsou vyřazený, ale asi je ještě proberu a zařadím. Unich je velká výhoda malá váha a pevnost, izolace uvnitř jsou to ale mravenčí torza.

Já dna velice pečlivě a nadměrně impregnuji fermeží, takže i když jsou postaveny na hnijícím dřevě, tak dlouho odolávají. Případně jdem zkoušel na spodek dna dodatečně dávat ještě dřevěné výztuhy navíc natřené jedovatými přípravky proti hnilobě a potom na dno přibité. To spíš mi hnilobou chytnou nástavky, které nejvíc natírám lněnou fermeží. Ovšem nástavky dělám ze všelijakého odpadního dřeva nebo z přířečů určených pro výbobu palet, které byly například vyřezány ze ztluštělých spodků smrků, kde je smrkové dřevo zřejmě vlivem napadení václavkou velmi řídké a tudíž náchylné k hnilobě.
Impregnace podle mne prodlouží životnost dřevěných nástavků tak dvakrát.
Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.

Jinak akrylát je podobná filmotvorná složka barvy nebo průhledného laku jako třeba syntetika nebo polyuretan nebo nitroceluloza do laku. Je to pojivo novější, které se osvědčilo a které takm pokud jsou akrylátová barva či lak dobře vyrobené, tak natřený povrch má velmi dobré vlastnosti.
Tady asi vzali nějakou rozpouštědlovou akrylátovou barvu dostatečně obarvenou pigmenty a přídavkem detergentu a alkoholového či podobného rozpouštědla rozpustného ve vodě z toho dohromady "vyšlehali" emulzi typu "olej ve vodě" neboli udělali z toho vodouředitelnou barvu s malým obsahem vlastního pojiva. Jako se třeba například z sntikorozního a mazacího oleje delá vodní emulze třeba pro obrábění a lisování. Levná je asi proto, že na 10 litrů emulze jim stačilo odhadem jen málo barvy, cca 2 - 4 kila, a asi taky proto, že na tu výrobu použili nějakpou levnou akrylátovou barvu. Pravděpodobně asi by taková emulze šla našlehat i z jiných druhů barev než z akrylátových.
Dřevo po natření takovou emulzí dýchá proto, protože, v té emulzi je barvy málo, barevné pigmenty a akrylát se uloží v některých pórech dřeva a jinde ty péry zůstanou otevřené. Akrylát potom trošku odradí dřevokazný hmyz a pokud je v té emulzi i nějaká protihnilobní chemie, tak i nějakou dobu chrání proti houbám a jiným mikroorganismům. Je to podobné jako by se klasická rozpouštědlová barva několikrát naředila ředidlem. Potom taky se barevné pigmenty dají do dřeva zatřít, usadí se v uvnitř pórů a zvýrazní tak barevná léta toho dřeva. A rozředěné pojivo zasákne do hloubky a bude to dřevo trochu chránit.

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

No a proto píšu, že Green Deal má potenciál nás do té životní úrovně těch 70 nebo 60 let minulého století vrátit. Neříkám, že se to určitě stane, protože budoucnost je nejasná, ale stát se to může. Pokud se těm zeleným kazisvětům a ekonomickým sebevrahům odtrženým od reality v Bruseli podaží ty zelené nesmysly prosadit.

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Umíte u této energie změřit, do jaké vzdálenosti od úlu působí?

Jestli to není fake, na youtube jsem nalezl video které měří statickou elektřinu. Vzdálenost je variabilní, zdá se že je směrována dělnicemi asi do od 4-10cm od křídel.

abych se vyjadril k roztoci - predloni u nas zacinajici rychlovcelar - z 0 na 60 za 4 roky - vcely kdovi odkud -predloni sesup na 4 . dnes ma znova asi 11-14 vc.- u vetsiny 60 - 100 % uhyny. u me predloni zacaly uhyny, az byli ostatni na 50 % . nedalo se to zastavit - i kdyz zavcas pres sliby - nedostatek leciva - uhyny u me skoncily na 45 %. vloni vyrovnani se se situaci a narust poctu vc. o 70 %. ziima 020 - 021 bez jedineho uhynu. i presto, ze chci snizit stav, tak se to letos nepovedlo stav vcelstev opet narostl. zdravotni povinnosti mi zabrzdiily postup ke snizovani stavu vc. v casove tisni jsem jen blokoval vyrojeni. stav vcelstev dal narostl. snad se dockam snizeni stavu v r. 2022. - roky jsou roky a s tim se neda nic delat - pokracovatele v prime rodine nejsou - likviduje se palenim dozite zarizeni. presto je toho jeste mnoho. nadsenci vcelariny pokracujte je to krasny konicek, ale nesmi prerust pres hlavu. pomalej, ale s jistotou, az vam budou druzi zavidet. jsem tak vytizen,ze nemam na diskuzi ani psani cas. mam ale obavy, na zaver - dovolim si rict, ze dnesni politicka a financni krize bude brzdit i vcelarstvi. to jsem nezazil za cely zivot a bylo vselijak.

Kdo by chtěl se včelařinou takto dnes pokračovat? Převezme po vás staré úly a vybavení akorát na spálení a čekají ho investice minimálně desítky tisíc na jedno stanoviště a možná pokud nepříjde úhynový rok tak ze včel dostane med který prodá za kolik a komu aby byl oceněn, čím má být oceněn dnes když ne penězi, medailí snad? Když včelařit můžou i kriminálníci, co čekát od včelaření, peníze nic víc.

Dneska minimální nezaměstnanost, průměrné platy ke 40 tisícům, kdo by se piplal a cpal peníze do začínajícího chovu nebo do končícího chovu co se rozpadají úly. Bylo špatně a bylo ještě huře, ale s dnešníma cenama, platy a pohodlí bez zodpovědnosti a rizik v zaměstnání.... to je u včelařiny úplné dno. Můžou třeba sázet cibuli, když si pronajmou pozemek a koupí techniku a pak mrznout prodávat na trzích, vyjde to nastejno.

Tak včelaření se přibližuje k normálu zájmových činností. Mimo úzkého okruhu lidí, co buďto mají to štěstí, že mají včelstva v nepřevčelené dostatečně úživné krajině nebo co žijí v krajině vhodné pro včelaření a jsou schopni se tomu věnovat na plný úvazek, bude dnes včelaření činnost, která peníze spotřebovávává a ne produkuje.
Kde dříve včelaři "vytěžili" plně stanoviště největším počtem včelstev, co mohli na stanoviště dát a tím mít za produkty největší výdělek, tak dnes budou dávat na stanoviště optimální počet včelstev, hlavně z hlediska potřeby času pro včelaření. Aby to včelařeí bylo zájmově pohodlné a současně aby včelky netrpěly nedostatkem času včelaře na jejich úl.

A z tohoto pohledu taky ztrácí smysl likvidace starších a použitých úlů od třeba jiného končícího včelaře, pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu.
Jakmile už se jedná o zájmový chov, kde nejde o peníze. Respektive nejde mít ze včel zisk.
Pokud to nejsou skutečně staré nevyhovující typy se skutečně starou dnes už nepoužívanou rámkovou mírou. Ale i ty se dají často předělat na novou rámkovou míru. Nebo m úly ve skutečně nevyhovujícím technickém stavu.
Případně s úly rovnou převzít i celou "živnosti" včelaře, včetně všech včelařských pomůcek a prostředků až nakonec i taky převzetí dobrého původního včelařského stanoviště v přírodě.

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
Kdo jenom pocita,kolik ho vcely stoji,at opravdu radsi zasadi tu cibuli.

Takže před 20ti lety jste tam dle kroniky měli mor. Jetak? Protože mor není otom že jsou někde staré úly, ale že vnich uhynuly na mor kdysi včely a někdo to jako pěkně podělal že to hned před těmi 20ti lety nespálil. 20ti letý nástavky také mám, i třeba 10 let ve skladu. Prostě nechápu tu logiku že je něco starý 20 let tak je vtom mor.

> JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
<

"Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp. "
a.
Však jsem to v předchozím příspěvku napsal " pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu. "
To je přece úplně bez diskuze, že kupovat úly typu:
" nojo, on v tom včelařil děda (strýc, soused, známý, předchozí majitel atd) ale nějak před 20 lety mu to nějak nešlo nebo co a tak s tím praštil a úly uložil na půdu. Výhodně ti je prodám za pakatel, stejně mi to tam překáží..." je poukázka dříve nebo později ten mor skutečně odněkud dovézt.
a.
Použité úly prostě musí mít jednoznačnou historii, ideálně když dobrý včelař zmenšuje počet včelstev a přebytečné úly prodává nebo když sjednocuje typy úlů nebo třeba když to je pozůstalost po dobrém včelaři atd. Nebo aspoň když včelař lama, co byl nalákán na snadnost a módnost včelaření, koupí úly, do nich včelstva , pobral na to dotace a pak zjistil, že to není to pravý ořechový a po uplynutí těch 5 let, aby nemusel dotaci vracet, se včelařením končí a úly prodává, aby aspoň trochu snížil ztrátu.
a.
A potom jako další logická věc a prevence by mělo být to, že koupené použité úly se pořádně připraví. Automaticky by se měl vnitřek úlů maximálně očistit a oškrabat od propolisu, potom stěny úlu případně ještě opálit, vnějšek úlů by se měl taky důkladně očistit od nečistot, odlupující se barvy, začínající hniloby ve dřevě atd a potom vnějšek úlů natřít novou barvou.

Gupo,mor v tom bud je a nebo neni.A nemusi to byt 20 let.Ona ta jasna historie se pro potencionalniho kupce pozna jak? Jak se da prokazat,kdyz prodejce vi,ze v tom kdysi vcelaril deda nebo strejcek? U nekterych inzeratu na bazos se prodavaji uly vyslovene nalezoveho stavu a nezname historie.Tudiz pausalne,takhle tedy ne.

No on se mor nešíří jen úly, jde hlavně o dílo s oddělky. Minimálně o jednom likvidovaném ohnisku unás vím kvůli nakoupeným oddělkům kdesi z dáli. Takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků. Z toho důvodu se obchoduje ve světě hlavně s pakety.

Jde mi jen o ty detaily okolo názoru na staré úly, !víme svoje!, ale k A je potřeba říci i B že oddělky jsou stejně rizikové, i přesto že existuje jakýsi povinný odběr a monitoring. To k té tvoji paušalitě předávaných informací.

Jinak monitoring unás na MVP letos opět.

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.

To je jinak, redakce Včelařství vidí jen příjem z inzerce. Protože se úplně vykašlala na standardizaci a měření úlů které ti jejich inzerenti produkují. Nechápu jak je to možné že prodávají něco, co nakonec na sebe nepasuje jen proto, že to je jiná šarže nebo výrobce. Takže takto. ČSV je o příjmech a přežití, ne o odbornosti položenou na standarech.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.<

Jozef zde nadhodil téma, ale na dotaz neodpovídá. Položil jsem otázku proto, abych se dozvěděl, jak na tom se znalostmi o včelí energii je. Je až neuvěřitelné, že se neozval ani nikdo z těch včelařů, co staví APIDOMKY. Jejich výstavba by se dle mého názoru měla také řídit určitými pravidly danými na základě znalostí o včelí energii a dalších energiích působících v daném místě.

Otázka je, jak by tu standartizaci měli v ČSV dělat, když se jedná o soukromé subjekty, které nemají s ČSV žádný vztah. Že by vymysleli nějakou další certifikaci, aby certifikovaní výrobci úlů měli další důvod ty úly ještě zdražit? A když ti výrobci dělají tu výrobu většinou kusově, jak jim vychne dřevo někde na hromadě a mají zrovna čas, nemají jiné zakázky, udělají 5 nebo 50 úlů a potom je rok rozprodávají přes prodejny... A další dávku dělají třeba po roce.
Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Jednu až dvě půl stránky měsíčně po dobu minimálně pěti let pro okótované výkresy a mají očem smysluplném co tisknout. Klidně mohou. Ne že ne.

Co je natom vyjít ven na Křemencárně na dvůr vzít metr šupleru a ty jejich úly co ukazují poslancům klidně převést na výkresy. A nebral bych to ani jako reklamu. Dále jsou výkresy např. u plastových rámků u výrobce z Dačic.

Prostě informativní a praktické věci. Pro přehled jsou důležité očíslované revize a označení podle autora nebo něčeho jiného co dobře zní.

Nemusí zůstat u rámků, mohou nakonec přenést na výkresy cokoli co jde okótovat. Kuřáky, stojany, rozpěráky prostě cokoli.

Vtom, vytvořit měření coby příspěvky bych viděl dobrou diskuzní nótu která by prostě knčila revizemi. Jednomu se to bude líbit a druhému nee protože má o mm víc a tp. Otom je ale standardizace, zatu dobu od sametovky mohlo být hotovo.

Když jde o výrobce, nebo začátečníka, pokud se oba dozví, že tento výkres je verze stará a nyní se vyrábí jen podle tohoto co byl třeba po roce revidován, tak se ty rozdílné mm začnou velmi tenčit a začne být hodně čistých měr.

Vždyť je to horší s rozměry kdy bylo jasné, že přechod z několika palcových národních měr byl přechod na cm velký guláš. DOba je snad už jinde, máme mm a už jen jedny palce na každém moderním měřidle.

Tak oco jde při tisku Včelařství?


............
Radim: Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Tak na něco by asi šlo, zveřejnit okótované výkresy.
Něco by se asi nelíbilo a mohlo by to jít až na soud a na žalobu o náhrady škody, protože část těch údajů na výkresech by určitě výrobci považovali za své know how, jejichž zveřejnění by je poškodilo.
A na druhé straně by se zase mohlo nelíbit těm výrobcům, výkresy jejichž výrobků zveřejněny nebyly to, že zveřejněné výkresy jiných výrobců jim dávají nespravedlivou výhodu, protože za prvé to může být reklama a za druhé jsou ty výrobky zvýhodněny, protože kutilové by pomocí těch výkresů dělali doplňky na produkty těch zveřejněných, zatímco na ty nezveřejněné by nemohli.
A nakonec, vedení ČSV jako pražáci, jak by třeba řešili zkreslení výrobků třeba výrobce z Karviné, který ty úly nedodává dál než do nějaké prodejny v Ostravě? To by zase řvali výrobci v Karviné nebo třeba v Hodoníně nebo v Aši, že pražáci si preferují svoje pražské výrobky a že na regiony kašlou.
Takže není to tak jednoznačné. Něco by v tom udělat určitě mohli, ale mohlo by to dost drhnout.

Pokud někdo inzeruje ve Včelařství jako výrobce nebo dodavatel, nechápu proč by se měl kdo šprajcovat okolo výkresům, které má např na internetu v popisku, pokud by to bylo něco jako článek, příspěvek nereklamně upravený ale z autorem nebo podpisu původce.

99% jakkýkoliv článků na internetu něco vyzdvihuje, propaguje, dává ve známost, to 1 % je často (ne)pravdivá informace podávaná jako předpověď počasí. Potom datum, ale i to lze dnes velmi lehko změnit někde v databázi nebo nastavení článku.

Jestli redakce začne s čímkoli, kolo normologie se rozběhne a myslím si že mohou začít s národní normální mírou 39x24 u rámků a jejich možné varianty. EU toto snad nezakazuje, ale nejsem si jist.

Šlo by oto vyprovokovat nachystanými plánky další přispivatele a inzerenty.

Je fakt že celá věc okolo plánů si vyžaduje přípravu, to verzování, typizační popisky, autorizace, identifikace výkresů okolo času opublikování.

Fakticky to může začít ale kdokoli kdo umí vzít pravítko a nějaký CAD a udělat výstup pro redakci podle úlu co má doma. Revidace jedna druhá třetí a výsledek otisknout. Vždyď je na Křemencárně prý každý odborník na české včelařtví, tak proč jim nevěřit, žeby to nedokázali.

Ještě jsem neviděl komerčního výrobce ulů ani prodejce těch úlů, že by měl někde odkaz na datasheet těch prodávaných úlů , kde by byly výkresy těch úlů, když už ne přímo kompletní výrobní dokumentace včetně kusovníku.
Výkresy úlů se na internetu dají najít, ale vždy, aspoň co jsem viděl, jsou to výkresy nějakého zájmového včelaře. Občas nějakého sdílnějšího profesionálního včelaře. Občas nějakého včelařského teoretika a občas se dají najít na těch pár včelařských fórech, které tady existují. Často ale tam nejsou kompletní.
Ale výkresy ulů komerčního výrobce úlů nebo prodejce ne.
I když je fakt, že jsem výkresy speciálně u prodejců nehledal.
Jinak přirozeně taky můžu klidně hodit do výkresů své používané úly a zveřejnit je. Dva typy nástavkových úlů a pár verzí, podle dostupného materiálu co dům dal, nástavků a dna. A zadovák, v původní verzi nebo novou upravenou verzi, kterou možná začnu používat.

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...

Ono spíš dříve člověk potřeboval ke zkreslení těžké a drahé prkno, obyčejným pravítkem na stole to trvalo dlouho a bylo to mizerné. Takže výkresů mimo pracovní proces bylo málo.
Dnes ale je spousta volně šířitelných cadů nebo cadů, které mají časově omezené demo verze nebo se za ně pro kreslení ve 2D, když ne už 3D, zaplatí pár korun.
Takže včelaři už nemusí dělat úl jen podle náčrtku rámku nebo dkonce podle vzorku rámku. Stačí sednout k počítači a výkres snadno nakreslit dopředu a vidět tak celkovou soustavu ještě dřív než vezmou do ruky první prkno. teda kdo to s cadem umí.

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

Omlouvám se nějak mi vypadla citace. Znovu tedy:

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

> JosPr

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...<

gupa:"takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků.
----
riziko prenosu moru oddelkami je tisickrat vacsie nez ulmi..

nemyslím, že stejně rizikový je pohyb oddělků.
Morem plodu zamořené úly, pokud je někdo má doma, tak pokud je nevyhodí, jsou hrozbou pořád. Ono totiž taky stačí, pokud je třeba kvůli udělání pořádku ve stodole vynese na teplo na sluníčko a nějaké včelky přiláká vůní propolisu.
Prodávat nakažené oddělky je možné jen v úzkém časovém horizontu. Kdy od negativního testu na mor plodu proběhla nějaká doba, včely se už nakazily, ale mor nepřešel do akutního viditelného stadia ani se neobejvil do okruhu 5 kilometrů daleko. A včelař o tom defakto neví a prodává ty oddělky v dobré víře. Asi málokdo bude současně prodávat oddělky a současně mít doma ohnisko moru plodu nebo být v pásmu moru plodu.
Je ale fakt, že v případě nakažení oddělku morem plodu je ta virová nálož dovezená na stanoviště velmi vysoká a akutní nákaza zřejmě vypukne okamžitě. V případě starého úlu zamořeného morem plodu je ta virová nálož menší. Zvláště když včelař koupený úl důkladně oškrábal od zbytků po předchozím včeltvu, vnitřek úlu opálil atd.

radime, mor je bakteria, virova naloz nulova.. :)..na slovensku sa hodne vcelari nacierno, oddelky sa predavaju bez vysetrenia.. neviem ako u vas, ale urcite sa najdu tiez pripady..

gusto i tady v cesku je to bezne zabehnute jako u vas na slovensku. videl jsi nekdy pohadkare,ktery bez jakehokoliv podkladu navic zacatecnik dokaze behem ctyr roku namnozit z nuly na 60 vcelstev a po viroze skori nic. zakladni organizaci nezajima jak k tomu prisel ? nebo se do rajonu zo nastehuje vcelar a tri roky zo nevi - nevi kdo je a odkud je ? taakovych pripadu bude mozna v cr. vice - proc by se o ne kompetentni mista staraly ! pak se divime nakazove situaci ! mnohe zo se tvari - my nic my muzikanti ! tento druh vcelaru hlavne pomoci oddelku prinasi druhym problemy ! kontroly zazimovanych vcelstev asi existuji malokde - celkovy republikovy stav asi dost place jaka je skutecna pravda. na ty stare morove uly z pudy proste neverim. ty se tam skladuji driv z umrti vcelare nez nasledek moru. mor by vam davno prenessli srsni, vosy, vcely ! tskze zase jen vcelari.

To bude tim,ze ZO je jenom spolek,coz porad nekomu unika.Jen spolek bez jakych koliv pravomoci cosi kontrolovat.(vyjma spocitani vcelstev pro zadost o 1.D).

"radime, mor je bakteria, virova naloz nulova"
a.¨
Souhlasím, je to bakteriálního původu, upsal jsem se, paměť mě zradila. Ale mor plodu má velmi odolné spory, které vydrží mnoho desítek let. A potom to je úplně stejné jako u virů, rozhodující k propuknutí nákazy je vedle momentální odolnosti včelstva síla "nálože", kterou včelstvo dostane v podobně těch spor. Tady nálože spor moru plodu.
Co se dá vyčíst třeba z článků ve Včelařství, tak třeba v ochranném pásmu nějakého ložiska s propuknutým morem plodu včelstva v tom pásmu, až do těch 5 kilometrů daleko, dostávají všechna, asi se zatoulanými včelami, nějakou "nálož" spor moru plodu. Nálož spor o hodnotách řekněme desítek až stovek spor, podle výsledků testů na mor, mají včelstva v ochranném pásmu, u kterých mor plodu nepropukne a dokáží se s ním vyrovnat. Nálož spor o hodnotách tisícovek spor nebo ještě víc už by už mělo znamenat že ve včelstvu je mor plodu nějak těsně před propuknutím.
A teď je otázka, jak velkou nálož spor moru plodu ta kontaminovaná záležitost do včelstva a následně celého stanoviště včel přinese. Oddělek těsně před propuknutím moru plodu nebo s propuknutým morem plodu přináší na nakažení obrovskou nálož těch spor. Starý úl, kde včelstvo uhynulo na mor plodu a který nebyl čištěný, má v propolisu a v nečistotách na stěnách taky takovou obrovskou nálož spor.
Ale starý úl, kde včelstvo na mor plodu uhynulo a který byl důkaldně oškrábán až do holého dřeva a to bylo důkladně ožehnuto třeba letlampou ??

Kdo to umí, tak první rok nechá oddělek zesílit, druhý rok z něho může namnožit 5 - 10 včesltev a třetí rok řekněme z 8 přeživších včeltev má už nárok pomalu namnožit na 60 včelstev. Pokud třetí rok nedosáhne 60 včelstev, stoprocentně jich dosáhně namnožených čtvrtý rok.
A pokud koupí přezimovaný oddělek už na konci dubna, v květnu, může to stihnout ještě o půl roku rychleji.
A to jenom když množí včelstva v oddělcích. Pokud bude odchovávat matky pro ty včelstva v malých oplodňáčcích, namnoží těch 60 včelstev ještě rychleji.

polasku na idealismus nehraju a u zacatecniku uz vubec ne. kde jsou nsklady na takovy zpusob vcetne zarizeni - to musi byt poradny pruvan v peneznce a kdy se to zduraznuji dnes vrati. jen trchu zpatky k tem 60 - ctvrty rok totalni krach po viroze -a doplatilo na to i siroke okoli. za dva roky namnozil max.10 . budoucnost u neho nevidim ruzove. pri tom prvnim mnozeni se jeste chlubil jake ma vynosy.dalsi vcelari z 50 - 0 , nebo z 26-0, z 15- 0 , 5-0, atd. nekteri to uplne nevzdali a zacinaji po troskach. vzdalenejsi 5 km.vetsi vcelar. rok pred velkym kolapsem uhyn na jednom stanovisti 60 %. prave ten rychlovcelar mozna nevedomky prave prasknul toho od ktereho bral oddelky a rozjel kolaps na dalsi uzemi. zopakuji : u me zacal kolaps, az u druhych byl uhyn na beznych 50% a zastavil se na 45% uhynu. vymlouvat se neminim i kdyz by bylo proc? nejsem idealista.

No, každopádně za 4 roky se jeden oddělek rozmnožit na 60 včelstev určitě dá.
Tady ale narážíš zřejmě na to, že jako začátečník ten člověk nejspíš nemnožil a místo toho těch 6o včelstev poskládal nákupy oddělků od různých prodejců.
Co se týká finančních nároků, průvan v peněžence to dělá hlavně tehdy, když se to kupuje jako nové hotové od prodejců.
Pokud si to ale člověk dělá sám, je to jiná.
Například já mám za tu dobu, co to dělám, asi 6 až 10 kompletních nástavkových úlů . A na to jsem kupoval dřevo jednou za nějak 300 Kč a jednou nějak za 900 Kč - třetijakostní prkna původně pro výrobu palet, nějaký sololit za 2 - 4 stovky, nějaké vodovzdorné truhlářské lepidlo celkem za 300, malou cirkulárku za 1400 Kč, nějaké vrtáky, šrouby a podobně. Zbytek nářadí mám běžně doma. Z toho materiálu má tak polovinu nebo o kousek víc nástavků, zbytek je ze všelijakého dřeva, co dům dal a co by jinak nejspíš už vyletělo komínem. Dneska by to dřevo i jiné věci stálo výrazně víc, ale pořád výrazně méně než kolik stojí hotové úly. A pokud by dnes třeba člověk získal staré dřevo z nějaké velké zbourané dřevěné chaty, tak by mohl klidně "dát" třeb i těch 60 nástavkových úlů za cenu 10 - 15 tisíc. Takže žádný vír v peněžence.

Kolega co se podle taty a určitě i kvůli mě dal na větší chov, recyklovaly spolu pomalu na cca 120 úlů většinu materiálu z palet.

Já jsem to dělal také, a po zdražení až dojdou zásoby se nato asi opět vrhnu. Nejsem tak bohatý abych si mohl kupovat hotové úly.

S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. Rentabilní bude jen takový chov včel, co si kdo vyrobí sám. Ještě je dostatek hajzlpapíru, tak zas tak špatné to s tím kapitalismem není. Bude líp?

tak nejak jsem zacinal - prvni ul ze stareho nocniho stolku -treti rok se rozstipal byl maly,pote tripatrove zadovaky 37x30 na 12 ramku - zdlouhava prace- byla vystava v olomouci a na ni trinastavkove tachovaky -to uz bylo jine kafe -zacaly se kupovat nastavky na 9 ramku-pri jednom vyjezdu z olomouce jsem omylem s vlekrm najel do jednosmerky a jel dal -co cert nechtel-policie - priznal jsem, ze to byl omyl - jak se otocit- kupodivu me pustili a bez pokuty.chyba u tachovaku byla 2 cm mezera mezi ramky-vkladal jsem pasky vosku nebo hranolky. dna a strechy vlastni vyroba. zpocatku 4 n ojedinele 5n. dnes 4- 6 n. objevil se ptacek s nn 42x 17- hura na to. kompletni vyroba vlastni -vyrobil jsem do 300 ks nn nejen pro sebe.sila steny 3,5 cm. sila vcelstva o 5 ti az ojedinele 8 nn-med nekdy tekl proudem -dnes se zacina paberkovat - lesy zdevastovane-zmizely maliny a sucha. a prislo stari-neni fyzicka na drevaky. nastoupily polystyrenaky z PL a jede se zase dal a i ty kdyz jsou plne medu- mam jazyk na veste. vsechny stare drevaky vcetne nn se postupne pali. nevidim zasadni rozdil mezi drevem a polystyrenem, ale na fyzicku je to rozdil. prodej medu - do vykupu roky nedavam. mam celkem slusny zajem a baz trhu. a nakonec jak vravia slovaci - to chce vydrzat - alespon 3-4 roky - nejsou nastupci po sve praci oddat se plne vcelarstvi. vcelarsky boom zacina upadat - realna cena medu je dnes nekde kolem 180 -200 kc - presto jsou nekteri i na 140 a to je na povazenou. stary material ? 10 - 15 roku a vic casu vyberem-u me novy material az i spickove 45 - 55 roku.

trochu pokracovani o materialu - trefit se na stary dobry material je nahoda - u me ten kdysi novy material by sel i opravit - dna a strachy ne, ale nastavky ano - vyrezem pozkozeneho mista zlunami, datly a strakapudy a vlozenim noveho materialu, a dalsich 10-15 roku zivotnosti zajisten.- pro pokrocily vek to nedelam. verim novemu osobne vyrobenemu. dnes u vyrobcu neni zajisteno, ze to bude kvalitni material. skoda, ze neni vcelarske a bednarske druzstvo brno tam to bylo nejlepsi. ty ulove paskvily tachovaku po brne jsem prestal kupovat a poradil mi to obcodnik,ktery jim to prodaval. ale i u stareho materialu je rozdil. sam jsem koupil pouzite stropni tramy, ktere byly zabudovane - podrzte se - v roce 1928 zadokumentovano se jmeny. do vlastniho domu a jsou v podhledu viditelne - material borovice a verim, ze vydrzi i dalsich mozna 100 roku. tak a babo rad. prscoval jsem manualne ve stavebnictvi a poslednich 10 roku prad duchodem jsem mistroval.

"S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. "
a.
Mě by zajímaly jejich kalkulace. Připadá mi, že pokud by se výroba úlů optimalizovala, použily nové technologie jako třeba sponkování místo sbíjení, vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce. Jenže u prodejců je ten úl naceněný, jako by jim trvalo jeden úl vyrobit půl týdne až týden. A to ještě občas se špatnými rozměry a nekompatibilní s nástavky jiných výrobců.
S takovou vyrobím ten úl sám levněji, i kdybych měl prkna na ten úl kupovat za současnou cenu, kde kubík prken stojí 11- 12 tisíc Kč.

,,vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce"

No a kolik stojí ta jejich normohodina práce? Pro vás je to hodinová příjem v zaměstnání, např. bezstarostných 150kč. Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí.

"Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí. "
a.
To je mně jako případnému zájemci o úl úplně u zadele.

Vyrobci to nezabali,byt material bude drazsi,mozna vcelari budou nakupovat min,mozna zacne vcelarit jen ten,kdo k tomu ma opravdu vztah.A ne ti,co si to chteji "zkusit",masirovani zpravami o dotacich a jinych " vymozenostech" soucastneho systemu vcelareni a par let "drzi" vcely.Kazdopadne jakekoliv zdrazeni na vstupu do vcelareni se musi promitnout castecne na vystupu,cene medu nebo u vcelaru- podnikatelu na cene oddelku.Pro nas,kteri si uly vyrabime sami nebo oddelkujem a matkarime ciste pro sebe a pro radost ze vcelareni to zdrazeni materialu nebude tak citelne,zvlast pokud vcelareni dokazem dat nejvetsi nakladovou polozku,hodiny vlastni prace a samozrejme casu.

Řekl bych, že se současným zdražováním se víc lidí bude zajímat, kdy to včelaření bude jen koníček požírající peníze a kdy za jakých podmínek může být to včelaření ziskové či kdy a za jakých podmínek by člověk mohl to včelaření mít jako druhou práci, která přináší do rodiny peníze, i když třeba v přepočtu na odpracované hodiny to bude vycházet mizerně.
A že bude větší tlak na všelijaké včelařské teoretiky, aby včelaření zejména novým včelařům předkládali z tohoto hlediska. Jak optimálně využít ty přírodní zdroje, které na místě, stávajícím i budoucím stanovišti, má včelař k dispozici.
A otázka bude taky vývoj ceny medu, protože kdyby se do ceny medu měl promítnout třeba nárůst minimální mzdy od Sametu, tak by dnes měla být cena medu tak trojnásobná než nyní je. Ovšem zas na druhé straně kdyby cena medu byla taková, byla by podobně vysoká i výnosnost ve včelaření jako za komunistů. Kdy byla ta výnosnost výrazně zvýšena jednak stanovením příznivých pevných výkupních cen, ale hlavně podporou kočování včelařů na zemědělké plodiny, hlavně řepku v sedumdesátých letech.
Stejně jako tehdy by dnes došlo k tomu, že by včelaři ze záliby expandoval i a rozšiřovali včelaření na včelaření pro přivýdělek.

Jsou nějaké úhyny někde?

Z okolí sem tam zeslabení nebo úhyn jednoho včelstva, jinak ok.

Zatím nikde žádná poškozená včela bez křídel, ani mrtvolky v podmetu, úplný klid, spady nejsou jiné oproti předešlým úhynovým rokům, možná i naopak - po fumigaci opět stovky až tisíce ks, v porovnání největší úhyny byly minulé roky na stanovištích s daleko nižšími spady včetně oddělků které byly zbaveny VD - ty odcházeli 2 týdny po kolapsu kmenových.

Připomíná mi to éru varoázy do roku 2014, taky se na podzim sypaly tisíce roztočů a včelstva v pohodě vyzimovaly. Vzpomínam jsem je tenkrát počítal kolem 3tis VD vyzimovávaly trochu slabší na 5 uličkách jako středně silné, krásný rozvoj. Včely odcházely tehda těm, co neléčily nebo blbě, tam byly zřejmě spady ještě vyšší.

Že by se vše vracelo zpátky jako kdysi? To by bylo fajn.

Je to divne,je to tak.Celkem dost roztocu proti letum minulym,ale zadne kolapsy.