78507
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Jiri (37.48.18.212) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713)
Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.
Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75717
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
řepka (75710)
Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75711
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ (75704)
" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75707
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ (75704)
Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75705
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 3. 2022 7:19:37 Předmět: Re: Ochlazení ""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?" a. Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích. Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo. A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují... "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75704
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699) (75702)
Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.
Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75703
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699)
"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75702
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř nepěstují.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 3. 2022 15:07:07 Předmět: Re: Ochlazení "A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.
Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75700
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.
Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75699
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75698
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (212.79.110.148) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694)
JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75697
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 3. 2022 8:52:25 Předmět: Re: Ochlazení "Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika. Poslední jara to je pravidlo.
10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou
15°C = 90km/h
Tak co z toho? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75695
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687)
V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75688
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vaclav Sciskala (193.86.170.5) --- 17. 2. 2022
Veletrh "VČELA !!! 18. - 19. března 2022
Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75686
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri (178.22.113.15) --- 7. 2. 2022
polsko útokem
češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.
proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?
https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403
rozšířily m2 prodejní plochy....
proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75672
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669) (75670)
Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75671
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.81.49) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669)
Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75670
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668)
Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75669
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667)
Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75668
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (213.226.245.20) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666)
Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75667
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665)
Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.
Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.
Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75666
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 1. 2022
Re: snůškové podmínky (75663)
Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75664
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mirek H. (109.80.50.176) --- 31. 1. 2022
snůškové podmínky
Včelařím v oblasti Nechanicka a jsem přesvědčen,jakmile budou omezeny plochy řepky,tak skončíme se včelařením skoro všichni.Jiný zdroj snůšky u nás není a na les se nemůžeme spolehnout.Tam je snůška 1x za pět let a to nic noc.Z ovocných stromů je to spíš podněcovací přínos sladiny.
Přezimování včelstev prozatím je dobré,loňské úhyny se Zaplať Bůh neopakují.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.81.49) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659) (75660)
Ja to vidim spis na jiny nahled na ekonomiku vcelareni,kdy jarni prodej prezimovanych vcelstev a oddelku je daleko jistejsi prijem pro vcelare,nez cekani na to,jestli vubec bude nejaky med.Jednak jsou vcelstva a oddelky zazimovany zamerne pro jarni prodej a nebo se jedna o zazimovane rezervy,ktere dik minimu uhynu proste vcelar zuzitkuje jinak,pac ma dost vlastnich kvalitnich vcelstev a nechce zbytecne zvysovat stavy na vcelnici hned na jare.Vic vcelstev samozrejme neznamena vic medu,jak si nekdo mysli,stavy vcelstev na vcelnici stejne narostou preletaky nebo oddelky v sezonu samy,az to kolikrat neni zdravo...To samozrejme je vse o vcelarich,kteri umi tvorit a zazimovavat cosi nad stav vcelnice.Zazimovat 20-30 % rezerv je dnes bezny standart.
No a ten zbytek,co neumi,nezna,nebo ho potkala smula s uhynem vcelstev ma po cem sahnout.
Podstatne je,ze cena prezimovanych vcelstev je nekde kolem 4000 kc,co jsem videl v inzeratech a dokud budou kupci,bude takova.Koneckoncu se se neproda na jare,nebo nezuzitkuje jinak,da se vesela potrhat do jarnich oddelku.
Co mne stve,je,ze ne kazdy takovy jarni prodejce ma poneti o povinnostech plynoucich z Metodiky kontroly zdravi,predevsim o vysetreni na mvp,nebo,ze se vcelstva nesmyslne prevazi na velke vzdalenosti,nejlepsi cesta,jak rozvest ruzne smakulady po cele CR..Kde se kdo zrodi,tam se taky hodi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75661
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2022
klesá zájem o včealření?
tak jsem otevřel Včelařství dvojku a koukám, plno inzerátů na prodej vyzimovaných včelstev. A plno inzerátů na prodej oddělků, což jiné roky v zimě v únoru nebylo. Prodej oddělků, asi těch přezimovaných, se dřívější roky inzeroval na konci léta, později už ne protože už byly všechny zamluveny a potom až během pozdnějšího jara se inzeroval prodej nových oddělků.
Že by přestával zájem o včelaření, dříve vyháněný dotacemi, a lidi se naopak spíš včelstev zbavovali?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75659
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655)
"Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut"
a.
Tak nemusí to být někdo věku 70 let a na poště. Já jsem nedávno cestoval tady z Ostravska do Prahy a na zpáteční cestě "Leošem" se mne z mého místa pokusil vyhodit taky starší (asi mého věku) manželský pár. A vyšlo najevo, že paní s chytrým mobilem si koupila lístky omylem na o hodinu dřívější spojení než bylo to moje a se stejným číslem sedadla. Paní měla jízdenky v mobilu a asi půl hodiny tam všelijak cosi četla a zkoumala a hledala, radila se se stevardkou, která její jízdenky přirozeně nemohla ve svém služebním mobilu najít, než přišla na tu správnou příčinu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75658
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655) (75656)
Mně ke konci roku poslali email, takže jsem platil převodem z účtu. Bohužel o pár dnů později než dali termín, ale neozvali se, tak předpokládám, že taky jsem pořád členem.
Já jinak ale elektronické bankovnictví a účet používám hodně na nákupy, takže to využivám. Sice ne na chytrém telefonu, takže mimo domov nemohu, ale doma ano. Kdo to jako důchodce ale nepoužívá, klidně může bez problémů existovat bez účtu, důchod v hotovosti pošťačkou a nakupovat za hotové jezdit třeba autobusem nebo na kole do města.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75657
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78507 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75657 do č. 75717)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu