78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 22. 3. 2022
Re: jarnĂ prohlĂdka vÄ?elstev
Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.
Pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: JosPr <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 21. 3. 2022 22:28:51 Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev " O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728) (75730)
Tady, severní předhůří Beswkyd, až doteď slušné noční mrazy, ale ve dne jasné slunce a poměrně teplo.
Včely by se asi už rozplodovaly, kdybych je letos měl a tento týden má být přes poledne 12 - 15 st C, takže by byla vhodná doba na rozebrání úlu a prohlídky . Jinak jsem zaznamenal, že na včelařské vrbě S021 už před takovým týdnem bylo plno včel, ale odkud létaly je mně záhada. Pučí myrobalán, jestli tento týden noční mrazy nebudou, v tom slunci už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi rozkvetly meruňky, kdo je má, rybíz, angrešt a potom další ovocné stromy... takže podle všeho se jarní snůška už rozjede.
Letos jsem nebyl kouknout do lesů, ale zdá se, že v listaných lesích na zemi už to taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75731
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725) (75726)
Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75727
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725)
Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<
........
Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.
U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.
Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.
Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75726
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724)
Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75725
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723)
To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.
A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.
Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722)
Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.
KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75723
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721)
Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75722
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720)
Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75721
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JIRI (178.22.113.75) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713)
Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.
Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75720
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (93.89.102.199) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka
Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75719
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75717)
Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.
Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.
Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.
A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.
Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)
Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.
Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75718
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri (37.48.18.212) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713)
Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.
Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75717
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
řepka (75710)
Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75711
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ (75704)
" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75707
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ (75704)
Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75705
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 8. 3. 2022 7:19:37 Předmět: Re: Ochlazení ""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?" a. Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích. Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo. A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují... "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75704
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699) (75702)
Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.
Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75703
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699)
"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75702
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř nepěstují.
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 3. 2022 15:07:07 Předmět: Re: Ochlazení "A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.
Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75700
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.
Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75699
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)
Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75698
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan (212.79.110.148) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694)
JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75697
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ
sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)
pepan
---------- Původní e-mail ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 7. 3. 2022 8:52:25 Předmět: Re: Ochlazení "Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika. Poslední jara to je pravidlo.
10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou
15°C = 90km/h
Tak co z toho? "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75695
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687)
V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75688
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vaclav Sciskala (193.86.170.5) --- 17. 2. 2022
Veletrh "VČELA !!! 18. - 19. března 2022
Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75686
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri (178.22.113.15) --- 7. 2. 2022
polsko útokem
češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.
proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?
https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403
rozšířily m2 prodejní plochy....
proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75672
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75672 do č. 75732)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu